Příběhy východočeských pasáží. Toulky městskými průchody s neopakovatelnou atmosférou
Pasáž není jen průchod. S Machoňovou pasáží vstoupil do Pardubic velkoměstský architektonický prvek
Petr Voldán nás zve na krátké toulky po východočeských pasážích. Jak vznikaly, jakou mají historii a zda je v nich i dnes stále živo a veselo jako před lety, to vše se dozvíte v jeho čtyřdílném seriálu s názvem Příběhy pasáží.
Závěrečným zastavením našeho putování za příběhy pasáží východočeského regionu je návštěva Machoňovy pasáže v Pardubicích. Od roku 1925 píše ten svůj “Obchodní palác Pasáž” v Pardubicích, dnes známý podle jména architekta jako Machoňova pasáž.
Jedním z průvodců mi tu byl historik umění z univerzity v Pardubicích docent Pavel Panoch. Podle něj s pasáží vstoupil do Pardubic velkoměstský architektonický prvek. Souhlasil jsem, Machoňova pasáž působí opravdu majestátně. Nicméně, jak jsme si ukázali i na příkladech pasáží ve Dvoře Králové nad Labem, Jaroměři i v Náchodě, pasáž oživuje a také klidně patří i do menšich měst.
Machoňova pasáž má ale přece jen jiný rozměr a od počátku byla koncipována s komerčním záměrem. Už jen počet obchodů a různých provozoven živnostníků byl úctyhodný. A tak tu nebyl problém najít vyšívání, holiče, rukavičkáře, pochopitelně prodej perníku, ale i obuvníka, optika, obchod s knoflíky nebo čalouníka. Přitom podle původního záměru měl na místě, kde kdysi bývala i modlitebna nebo kovárna, prý stát jen běžný obytný dům...
Naštěstí se zrodila pasáž, kterou pardubický rodák, architekt Miroslav Řepa, mimochodem autor například návrhu Divadla Laterna Magika pro Světovou výstavu v japonské Ósace, prý označil za šperk mezi pardubickými stavbami.
Za významnou součást života města považuje pasáž, jak mi to potvrdil - kde jinde než opět v ruchu Machoňovy pasáže, také napřiklad inženýr architekt Jan Klimeš.
Objekt ale neprožíval jen časy rozkvětu. Nakonec pasáž zchátrala tak, že si s ní město nevědělo rady. Byť se stala kulturní památkou a je podle odborníků ojedinělým příkladem pozdního dekorativismu.
A tak v dokumentu zaznívá i nelichotivá charakteristika stavu pasáže, která se nakonec ale dočkala rozsáhlé rekonstrukce.
Zajímavými osobními postřehy a detaily přispěl do našeho příběhu pardubické Machoňovy pasáže známý pardubický pedagog, historik a aktivní patriot v Klubu přátel Pardubicka, doktor Jiří Kotyk. Při našem setkání v kavárně pasáže ovšem nezůstalo jen u historie nebo připomínky zmíněné rekonstrukce.
Doufám, že jsme vás dnes nalákali k návštěvě pardubické Machoňovy pasáže kochat se celkovou velkorysostí architektury, obdivovat prosklený strop, jemnost detailů dveří do obytné části domu nebo třeba řemeslně rekonstruovanou dlažbu.
A že jsme vám ve čtyřdílné sérii dokumentů na příkladech ze Dvora Králové nad Labem, Jaroměře, Náchoda i Pardubic ukázali, že pasáž nemusí být jen průchodem od někud někam.
Na další rozhlasová setkání se s vámi těší dramaturg Jaroslav Pokorný, mistr zvuku Leoš Sedláček i autor seriálu Petr Voldán.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
