Příběhy slavných: Enrico Caruso

Osudy slavného italského pěvce a jednoho z nejlepších tenorů historie. V roli Carusa uslyšíte tenoristu Zoltána Kordu. Povídá si s ním jeho legendární kolegyně Ema Destinová (Zuzana Ščerbová).

Narodil se 25. února 1873 jako Errico. Byl třetí ze sedmi sourozenců. Jen tři z nich ale přežili dětství. Od jeho životopisců jste se mohli dozvědět, že byl 19. chlapcem z celkem 21 dětí. Jsou to ale buď fámy, které měly světu ukázat výjimečnost jeho talentu, anebo chyby v přepisu jeho slov z diktafonu.

Všechno začalo v kostelním sboru

Zpívat začal v kostelním sboru. Už tam vynikal a všimli si ho bohatí neapolští mladíci. Za tučný úplatek pak pěl pod okny jejich vyvolených. Jako 19letý už zpíval v opeře. O tři roky později měl na repertoáru kromě písní i 18 oper. Ke slávě jeho tenoru nepochybně přispěl i fonograf.

Natočil jednu z prvních desek světa

Enrico Caruso s fonografem

Hned potom, co v roce 1902 začal fonograf zachycovat zvuk lidského hlasu, dostal šanci natočit a vydat v Miláně jednu z prvních jednostranných desek. Nahrávek nakonec bylo přes 260. Měl výjimečný hlas s vyzrálou sílou a bohatostí barvy. Jeho hlas prý dokázal roztříštit křišťálový pohár.

Světová sláva už ve 30

Taky ale hodně kouřil. Každý den prý dva balíčky těžkých egyptských cigaret. Ale na jeho hlase to znát nebylo. Klíčovým pro kariéru Enrica Carusa bylo jeho krátké angažmá v Petrohradě. Pak následovaly největší mezinárodní úspěchy: Milán, Londýn a nakonec Metropolitní opera v New Yorku. Bylo mu teprve 30.

Ema Destinnová

V roce 1904 s ním poprvé vystoupila i Ema Destinnová. Údajný sukničkář Caruso požádal o pět let mladší Destinnovou o ruku. Odmítla. Nakonec byli celoživotní přátelé. Caruso se oženil až tři roky před svou smrtí 2. srpna 1921. Destinnová se provdala dva roky po Carusově smrti.

Účinkují: Zoltán Korda, Zuzana Ščerbová
Připravila: Zuzana Ledererová
Režie: Hana Mikolášková
Natočil Český rozhlas Brno v roce 2011


autoři: lup , ČRo Dvojka
Spustit audio