Přes hranice! I komunistické Československo zažilo terorismus

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Robert Bareš při rekonstrukci

Ta noc se stala noční můrou. Postarala se o to trojice známých firem. Měli už na kontě šmelinu i vloupačky. A teď si vymysleli velkolepý plán na lepší život.

Účinkují: Jakub Gottwald, Jakub Stich, Kryštof Krhovják, Karel Vlček, Jan Hofman, Nikola Heinzlová, Jiří Schwarz, Dušan Sitek, Malvina Borkovcová, Geronimo Santos, Katharina Kasíková, Sebastian Vopěnka, Ella Ozuna, Matyáš Hlaváček
Připravili: Jitka Škápíková, Petr Blažek
Hudba: Petr Šplíchal
Režie: Jaroslav Kodeš
Premiéra: 19. 9. 2018
Autorka projektu: Bronislava Janečková

Dvacetiletý Václav, jedenadvacetiletý Milan a dvaadvacetiletý Robert Barešovi byli bratranci. Kromě jména je pojila nechuť ke stálému zaměstnání a drobná kriminální činnost. Jejich rodiny provozovaly pouťové atrakce a kočovaly po Čechách v maringotkách. Ani jeden z mladíků nedokončil základní školu, a Václav byl dokonce negramotný.

Milan Bareš se 31. ledna 1978 vrátil z vězení, kde byl už potřetí a kam se měl zase 23. května vrátit za majetkovou trestnou činnost. On se ale rozhodl jinak. Spolu s bratranci naplánoval vyloupení hájenky a pomocí odcizených zbraní se chtěl prostřílet za hranice. Ideálně s rukojmími jako pojistkou.

Plán k případu získání autobusu s rukojmími, spáchané ozbrojenou skupinou, spojené s pokusem o opuštění republiky směrem do Německé spolkové republiky (měřítko 1 : 54100)

Nešťastný školní výlet

Od přepadení autobusu u benzínky v Chebu je odradila náhodně projíždějící policejní hlídka.Druhou šanci dostali, když u nich u Jesenické přehrady poblíž chatové osady zastavil autobus s 39 studenty gymnázia z Říčan u Prahy na školním výletě. Jedna z učitelek se Barešů ptala na cestu...

Autobus přepadli a donutili řidiče zamířit k německé hranici. Cestou nechali postupně vystoupit dva studenty, aby policii sdělili jejich požadavky. 22. května 1978 asi v 19.45 zastavili několik desítek metrů od první, tzv. signální, závory hraničního přechodu Pomezí a nechali vystoupit dalšího studenta se stejnou zprávou.

„Musíte otevřít!“

Rekonstrukce: Václav Bareš sedící za sedadlem řidiče (na snímku je chybně uvedeno "na místě řidiče", na místě řidiče je figurína)

„Musíte otevřít,“ zakřičel vystrašený chlapec na pohraniční stráž, když se z autobusu ozval výstřel. Po chvíli přiběhli další dva studenti a opakovali požadavky únosců. Hlídka u závory vystřelila světlici a dávku ze samopalu jako poplachový signál pohraniční rotě. Ale to si únosci vyložili jako útok.

Spustila se střelba z obou stran: únosci z autobusu pálili z brokovnic, pohraničníci proti nim krátké dávky ze samopalů. Sklo se tříštilo, kulky odražené od asfaltu a zdí kolem zranily jednu ze studentek. Únosci toho využili a poslali ji za pohraničníky zase se stejnou zprávou. Střelbu vystřídalo jednání.

Vyčerpávající jednání

Vyjednávání se táhlo několik hodin, během nichž bratranci neumožnili dodat rukojmím žádné jídlo ani pití. Když ale několika dívkám povolily nervy a zhroutily se v hysterickém záchvatu, dovolili jim únosci opustit autobus. Dvacet 16letých dívek ale pořád zůstalo v autobuse. Teprve v 1.30 přiletěl vrtulníkem z Prahy velitel Pohraniční stráže generálporučík František Šádek, aby celou situaci vyřešil.

Ten se s únosci nakonec domluvil, že za první závorou (v tzv. celništi) propustí všechny rukojmí až na řidiče Jana Nováka. Pohraniční stráž pak autobus doprovodí ke druhé závoře. Za ní pak únosci měli propustit i řidiče. Netušili ale, že za druhou, zabezpečovací, závorou je ještě třetí. A teprve tam začínalo německé území.

Srážka s „tankem“

Silnice byla za druhou závorou přehrazena železnými bránami a na boční cestě stál připravený obrněný transportér. Pokud by autobus před ním nezastavil, měl spustit palbu. Bez ohledu na přítomnost řidiče. Tohle řešení šlo ale i proti platným směrnicím, které nařizovaly v případě ohrožení životů rukojmích propuštění vozidla do zahraničí.

Autobus nakonec do „tanku“ najel. Pohraničníci na autobus vystříleli přes tisíc nábojů. Zranění Robert a Václav Barešovi byli převezeni k ošetření do nemocnice v Chebu, Milanu Barešovi a řidiči Janu Novákovi už nebylo pomoci. Podle oficiální vyšetřovací verze zastřelil řidiče autobusu Milan Bareš.

Obětovali ho

František Šádek (vlevo) jako veterán Slovenského národního povstání s Ousulnasem Altraisem, účastníkem francouzského odboje během 12. světového festivalu mládeže a studentstva v Moskvě

Pitva ale prokázala, že řidič byl zasažen třemi střelami, které přilétly zepředu, tedy od pohraničníků. Patologové pracovali pod dohledem příslušníka StB, který ihned odebral zbytky projektilů nalezených v těle, a ty se už nikdy nenašly. S největší pravděpodobností tedy pohraniční stráž 26letého otce od rodiny prostě obětovala, aby únosce zastavila.

Přestože porušením interní směrnice generálporučík František Šádek zapříčinil smrt Jana Nováka, nebyl nikdy odsouzen. Když v roce 2015 zemřel, byl pohřben s vojenskými poctami. Václav Bareš byl odsouzen na 25 let odnětí svobody, polistopadovými soudy v roce 1992 byl propuštěn na svobodu. Robert Bareš byl odsouzen k trestu smrti. Byl popraven 6. prosince 1979.

autoři: Bronislava Janečková , rota
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.