Přepis: Srdeční selhání u koček - 21. července

moderátorka
--------------------
Hostem naší veterinární poradny je v 10 hodin, 7 minut a 52 vteřin Karel Najman z Veterinární nemocnice AAVet, dobrý den, pane doktore.

Karel NAJMAN, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Dobrý den.

moderátorka
--------------------
No, a já jsem slíbila v našem předchozím povídání o čokoládě, že hned využiju toho, že jste tady a zeptám se vás, zda smějí psi, potažmo možná i kočky, vůbec čokoládu konzumovat.

Karel NAJMAN, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
A já jsem vám děkoval za nahrávku, protože čokoláda a psi a kočky je, podle mého, zajímavé téma. Literárně je čokoláda popisována pro kočky i psy jako velmi prudký jed. Myslím si, že je třeba zůstat nohama na zemi, protože z praxe vím o mnoha kočkách a pejscích, kteří zkonzumují čokolády docela velké množství a nic nedají na naše varování či strachování či vyhrožování. Na druhou stranu, zažil jsem už několik zemřelých psů po velmi malém množství čokolády. Tak, jak jsem říkal, zažil jsem psa, který snědl vánoční kolekci, pravda, i se staniolem a nic se mu nestalo, zatímco měl jsem pudlíka, který snědl asi čtvrt tabulky čokolády a zemřel a nedalo se mu pomoci. Takže čokoládu, pokud se mohu přimluvit, kočkám a psům raději ne. Ony ty kočky ani to sladké moc neradi, takže tam není takový problém. Se psy je to horší a přimlouvám se, čokoládu ne.

moderátorka
--------------------
Každopádně tématem našeho dnešního povídání je srdce, srdíčko. Srdeční selhání se vyskytuje i u zvířat a nevyhýbá se právě samozřejmě našim domácím společníkům. Vyskytuje se u všech plemen bez ohledu na váhu, na stáří, třeba u psů je prokázáno, že asi 1 čtvrtina z nich starších 7 let trpí tímto onemocněním. Jak je to u koček?

Karel NAJMAN, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
U koček je to, myslím si, trošiličku jinak, ale stále čím dál více závažný. O co jde, kočky zažívají nebo chov koček v České republice zažívá v poslední době rozmach. Pamatuji si dobu, ještě když jsem nastupoval do praxe, mnoho venkovských kolegů ani nemělo vakcíny pro kočky, protože nikdo to nepožadoval. Dnes je kočka velmi často doma chovaným zvířátkem, protože je velmi inteligentní a nároky má podstatně menší než pes. Druhá věc je, která hraje zásadní roli, si myslím, je rozšíření plemen, která mají nebo která si srdeční nemoce s sebou přenáší. Mám na mysli hlavně plemena jako je mainská mývalí, ragdoll, ale v současné době se s tím setkáváme i u třeba britské kočky. Naopak relativně odolné perské kočky, které srdečními nemocemi moc netrpěly, poněkud ubývají v České republice, dřív nejpopulárnější plemeno, takže se srdečními onemocněními se u koček setkáváme čím dál častěji. A setkáváme se zhruba se 2 skupinami těchto nemocí. První menší jsou takzvané vrozené vady. To jsou nemoci, které jsou přítomné hned při narození toho jedince, té kočičky a ty se víceméně dají spolehlivě poznat. Pomocí toho kardiologického vyšetření se ta nemoc dá najít. Ne všechny se dají léčit, to je samozřejmé, ale tu nemoc jsme schopní poznat a včas se rozhodnout, jak zacházet s takovým zvířátkem. Trochu horší nebo podstatně horší je to s druhou nemocní, které říkáme hypertrofická kardiomyopatie. Ta nemoc spočívá v zesílení srdečního svalu, které dlouho uniká pozornosti. Pro zajímavost, ve srovnání s lidskou problematickou, s lidskou medicínou, mohou to být i případy třeba i vrcholových sportovců, co umírají na trávníku při fotbalovém utkání. To je jediné, co je mnohokrát prověřováno, nic není nalezeno a pak najednou zemře. Hypertrofická kardiomyopatie u koček také mnohdy nedává moc najevo a pak znamná náhlý nástup problémů. To srdeční selhání vlastní u koček se projevuje dost variabilně. Může se projevovat dušností, namáhavě dýchají ty kočičky, mohou být zmatené, skáčou z místa na místo, mohou omdlít, mohou i najednou zemřít. Jsou případy velmi podivné, zažil jsem kočku, která trpěla zácpou a nakonec příčinou bylo skutečně postižení srdce. Stejně tak může být, a to je docela častým příznakem tohoto onemocnění, ochrnutí zadních končetin způsobené embolizací. Bohužel, hypertrofická kardiomyopatie u koček je onemocnění neléčitelné a i takové to vylepšení života, které se, myslím, docela dobře daří třeba u těch psích nemocí, tak tady se moc nedaří. Hypertrofická kardiomyopatie je pro lékaře frustrujícím onemocněním, protože mnoho tomu jedinci pomoct nemůžeme. A to je i ten důvod, proč jsem o tom dneska chtěl mluvit, abych apeloval na chovatelskou veřejnost. Říkali jsme si, že hypertrofická kardiomyopatie je onemocnění geneticky vázané. To je první důležitej faktor. Druhej důležitej faktor je, že se velmi špatně dá včas poznat. Než to onemocnění propukne, můžeme ho rozeznat jenom třeba sonografem, což se nezdaří ve všech případech, anebo pomocí genetických testů, ale tam je zase problém, že ty fungují jenom pro některá plemena a zdaleka ne pro všechny případy. To znamená, že kočička, která bude geneticky negativní, zase ještě může to onemocnění také přenášet. Takže proto jsem chtěl apelovat, aby chovatelé pečlivě diagnostikovali nemoci svých kočiček a nemocné kočičky nezařazovali do chovu. To je totiž jediná možná prevence.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.