Přepis pořadu Jak to vidí - 9.7.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A první půlhodinka Jak to vidí o prázdninách cestovatelská, dnes s kulturním antropologem a cestovatelem Mnislavem Zeleným. Buďte vítán, dobrý den.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Dobré jitro přeji.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Pane inženýre, bych měl říci, viďte?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Neužívám, někdy jsem neužíval.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Co jste vlastně vystudoval, to byla ekonomie?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Já jsem dělal ekonomii na vysoké škole zemědělské a pak jsem studoval filozofickou fakultu, tenkrát etnografii.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A přijal byste ten titul nebo označení cestovatel?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Ani to cestovatel mi moc nesedí, nebo sedí. Většinou lidi si myslí, že jsem cestovatel, já se za něj nijak nepovažuji, protože já sice někam odcestuji, ale pak se tam snažím žít, čili vytvářím určité pobytové období.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Můžeme jenom ve stručnosti připomenout asi tu kapitolu, o které mluvíte pokaždé, jste-li tázán novinář. Ten úplný začátek vašich cest do Jižní Ameriky to je konec 60. let, tuším?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Konec 60. let, 68, 69, kdy bylo prakticky v lednu 69 jsme se vylodil v Rio de Janeiru a začala tedy má roční cesta přes celou Ameriku až do Mexika a na toto období, nebo na tuto jakousi rekognoskační cestu, první cestu po Latinské Americe vzpomínám, protože ta mě přitáhla a tam jsem už navždycky zůstal a bylo to obrovské dobrodružství, drama a byl to vandr a bylo to strašně báječný.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Mně se líbí, že rozděluje slova, která by někdo možná považoval za synonyma, dovolená a vandr, putování.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
To jsou úplně odlišné věci pochopitelně. Říkám, já jsem nedávno byl na první dovolené s manželkou a jen tak mimochodem těch 12 dní mně přišlo tolik jako ten první vandr celý rok.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Kde jste byli, chcete-li o tom mluvit, nebo vzpomínat na to, co pro vás vlastně dovolenou nebylo?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tak dovolená, dovolená je samozřejmě potřeba, aby si člověk odpočinul, ale já vlastně tam nehledám ten odpočinek vlastně, je to pro mě provozní záležitost, je to cesta za hledáním něčeho, co si neustále tedy vytyčuji před sebou a protože to nikdy pořádně nenaleznu, tak se neustále vracím do té Ameriky.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Proč jste si pro tu první dovolenou v životě, jak vy říkáte, vybral právě Egypt? Manželka vám zakázala Jižní Ameriku a řekla, tam tedy rozhodně ne.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tam tedy rozhodně ne, přesně tak, taky ne daleko a taky... a nakonec faktem je, že ten Egypt nebo ta egyptská kultura je třeba poznat, patří to k základnímu vzdělání a bylo to celkem fajn.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Teď tedy k indiánům, které jste poznal poprvé, letos máte jubileum 40 let...

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Prakticky je to tak.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Můžete srovnávat, jak se jejich svět mění a změnil.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tak zase záleží jak kde. Samozřejmě v té centrální Amazonii, kam tedy nesmí ani turisté, myslím teda tu centrální brazilskou Amazonii, tam díky Funaji a díky brazilskému státu tam je opravdu zakázáno vstupovat do indiánských území, a proto některá etnika, jako jsou ty ksinkuánští indiáni na horním Ksinku mají to velké štěstí, že opravdu si žijí stále jak jim zákony kázaly před stovkami let a tam se...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Jak to víte, když tam je zakázán vstup?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tak já mám tu možnost se tam pohybovat, protože já jsem členem kmene Jawalapiti od roku 89 a já jsem tam prožil určitou dobu a teď mám určité informace, a tak jsem velice spokojen, že ten můj kmen roste, kvete, má výborného náčelníka Aritanu, to je prostě indiánský politik, který je opravdu rozumný politik a vede ten svůj lid k dobru a k dobré existenci, za co samozřejmě nedostává žádná honorář a nic, protože indiánští politici jsou tací.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Než se dostaneme k pravé podstatě toho, co je to být dobrým indiánským politikem a v čem by se třeba světoví nebo naši politici mohli učit, přibližme si svět indiánů. Možná to základní, co někoho překvapí, je neznalost slov, nebo nepoužívání slov dobrý den, děkuju, prosím. Někdo by řekl, oni neznají vděk?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Je to někdy pro nás až nepříjemné nebo dramatické nebo cítíme se špatně, když jaksi my se jim snažíme něco udělat dobrého. Já jsem zažil případ, kdy naše výprava zachránila dítěti život a oni vám za to nepoděkují, a nejsou vděční. My jsme vychováni v kultuře, která ten vděk vyžaduje, my máme svoje konvence, ke kterým jsme došli vývojem naší civilizace a oni svůj vývoj civilizace vedli jiným směrem. Oni podvědomě nejsou obchodníci a oni nepočítají. On ten vděk vlastně, a to děkování to je vlastně obchod, to je něco za něco.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Já ti pomůžu, a ty mně...

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
A já za to něco očekávám. Ale tam, když chcete pomoc nebo něco dát, tak to dáváte z vlastního přesvědčení a s tím, že za to nic neočekáváte, a to právě to strašně krásný, když opravdu zachránili jsme život dítěti a tečka.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
To je velmi extrémní situace. Vy ji popisujete na stránkách vaší knížky. Přece jen si člověk neumí představit moment toho, že někomu zachráníte dítě a ten člověk vám není vděčný, že nepoděkuje, že neřekne, díky za to.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tak on to nezná, on prostě nezná to slovo díky. Oni jako neznají dobrý den, jak jsem naznačil, to jsou naše konvence a u indiánů něco takového prostě neexistuje. Teďko v posledních několika letech naše nadace Velká Amazonie operuje v jedné indiánské osadě ve Venezuele, která už je tedy rozpadlá, padá do náručí naší drahé civilizace...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Drahé to myslíte jako laskavě nebo finančně?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Myslím to v uvozovce, myslím to ve velikých uvozovkách. Čili do naší strašné civilizace z té jejich krásné, bezbřehé, nádherné, čisté, transparentní jdou do té naší a samozřejmě některé děti už chodí do školy, takže my asi šesti dětem, mám virtuální rodiče, kteří platí školné, tak vždycky jim tam přivezu peníze na celý ten rok, dám jim to do ruky a nic. Oni nepoděkuji, neřeknou ani slovo, jo. Člověk si říká, no, tak to dělat nebudeme, jo, je to pro nás velice nezvyklé, ale tak to je prostě.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Povězte, co mohou vlastně turisté vidět z toho indiánského světa, když se do těch míst, kam turisté mohou, se podívají, tak je tam vždy třeba v programu té cestovky nějaké vystoupení rituální, co to vlastně je, co to vidí a jaký je ten skutečný život indiánů?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tak jako jestli v těch cestovkách je nějaký program, nějaký rituální vystoupení, no, tak to rituální vystoupení není, že jo. To je hra na něco, a to se mi celkem nelíbí. Já celkem mám rád ty cestovky, který jsou třeba v Ekvádoru, které tam zavedou do džungle skupinu, jsou tam indiáni. A indiáni je provedou tím pralesem, ukážou jim třeba co která rostlina je.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Tohle není narušení toho jejich světa?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tohle to není, tohle to si myslím, tak za prvé, ten turista se dostává do oblasti, která už je tedy narušena. Tam do té divoké části tam prostě se nechodí ani v Ekvádoru. Ale když ten Indián vás vezme a jde a ukazuje vám svůj prales, tak on se cítí v tom pralese jako doma a tohle to, myslím, to nejlepší, co ten turista může poznat, protože on poznává ty znalosti, znalosti toho pralesa.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Hostem dnešního cestovatelského, totiž prázdninového Jak to vidí v programu Českého rozhlasu 2 Praha ve čtvrtek 9. července je kulturní antropolog a velký znalec života jihoamerických indiánů Mnislav Zelený-Atapana, říkám to dobře. To je vaše indiánské jméno?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Ano, moje indiánské jméno Jawalapiti.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Vždycky vám píšu "pane Zelený" a vy odpovídáte tím "A" jako Atapana. Takhle vás oslovují lidé i tady v Evropě?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tak někdy výjimečně, občas ano.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Umíte zapomenout na svoje indiánství v Evropě a na svoje evropanství v Jižní Americe, jde to tak snadno přehodit tu výhybku?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Já jsem si na to tak zvykl za těch 40 let a já nemám rád míchání kultur. Já nemám rád prostě ten multikulturalismus, nikdy jsem ho neměl rád a ani v sobě ho nepěstuji. Prostě jsem v Americe mezi indiány, tak se snažím a je to nutnost se snažit žít jak oni žijí, abych přežil s nimi. A vracím se sem a tady prostě to uříznu a žiji tedy jako Čech v Evropě, protože kdybych to dělal obráceně, tak bych vypadal jak blázen prostě.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
No, neumím si představit, že byste nikdy mezi indiány mimoděk neřekl díky a zas na druhou stranu, když se vrátíte třeba po dvou měsících, že byste jen tak něco přijal tady, aniž byste poděkoval.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
No, tak je fakt, že někdy to díky mi u těch indiánů uklouzne, protože přeci člověk má vychování, který má v sobě, takže to jako přežívá, pochopitelně. Ale odvykl jsem si už spoustu věcí. Odvykl jsem si třeba dívat se na hodinky, takový ten typický pohled, který jsem měl, takový ten trhavý, protože hodinky jsem už dávno přestal nosit...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A přišel jste dneska přesně na vysílání.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Ano. Takhle, já se...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Podle sluníčka.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Sluníčka asi u nás ne, ale prostě sleduji okolnosti, že jo, a dívám se kolem sebe. Navíc od těch indiánů jsem si řadu věcí přinesl. Přinesl jsem si věci, které tedy jde u nás dělat, samozřejmě jejich způsob života ne, to bych vypadal opravdu jako blázen a nejsem z těch lidí, kteří by se třeba malovali a nosili čelenky a podobný blbosti.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A jezdili metrem.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
A jezdili metrem, ne. Já jsem si vzal třeba takové jejich moudrosti a chytrosti jako třeba nepoužívat sůl a cukr, to jsou věci, indián třeba, když mluví o druhým indiánovi, který již je ovlivněn naší kulturou, tak mu říká, že je ocukřen, že používá cukr. Čili to je vlastně takové pejorativní, používat cukr je pejorativní.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Takže kávu nebo čaj si neosladíte?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Já ani kávu, ani čaj nepiji. Já piji jenom vodu nebo jako Čech piji pivo a indiáni nepijí ani kávu, ani čaj, pijí čistou vodu z řeky.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Teď samozřejmě s velkou nadsázkou, nevím, jestli se mám ptát, jestli jako jeden z vlivů civilizace jste to pivo se snažil přivézt indiánům, anebo kde končí ta vaše hranice toho, čím můžete tou vaší evropskou civilizací ovlivňovat jejich život?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Samozřejmě ta naše osada /nesrozumitelné/ na horním toku řeky Caury ve Venezuele je již osada, která je rozpadlá, už ta hlavní instituce, šamanismus tam neexistuje, protože oni se odtrhli od svého jádra, a to znamená, že pokulhává, řítí se tedy k nám. Řadě dětí již studuje, řadě lidí tedy opustila svoji osadu a vrací se někdy jakoby na chalupu zpátky. A náš zájem nebo můj zájem je, aby se děti vracely nazpátek. Takže tam samozřejmě přinést pivo už není žádný třeba přečin.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Já myslím teď, přece jenom těch 40 let zpátky.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tak mezi indiány Jawalapiti tam bych si tohle to nedovolil, a to jsem taky nikdy nečinil. Já jsem tam nosil třeba nože, dýky, žiletky, věci, které jaksi neovlivní tu jejich kulturu, protože ty materiální hodnoty neovlivní jejich duchovní kulturu, a to je základ indiána ta duchovní kultura.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Myslíte si, že sečná zbraň nemůže ovlivnit duchovní kulturu, že to nemůže narušit?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Sečná zbraň, třeba mačety a podobně, tak ty už získaly tedy dávno, tak je to sečné zbraně patří vlastně k tomu jejich způsobu chápání, k tomu jejich přežití. Oni potřebují zbraně, ať už měli tedy kopí nebo foukačky nebo oštěpy, jiné zbraně, tak tu mačetu si tedy přivzali. Ovšem, když jdou třeba do boje, tak používají svoje kyje. Například náčelník Raoni, když dřevorubce, těch 14 dřevorubců před asi 25 zabil kyji.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Mluvíte o dřevorubcích, to byli lidé, kteří vstoupili na jejich posvátné území?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Přesně tak, na jejich...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A několik byli vyzváni k tomu, aby opustili.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Několikrát Raoni je vyzval, ale samozřejmě oni nepředpokládali, že by se indiáni bránili, že jo, protože nemají zbraně a ony ty kyje jsou opravdu mocné zbraně, a 14 jich zabil najednou.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Jak dnes přistupují politici k takovým excesům, a jak tomu bylo dřív, jsou indiáni respektováni na svém území, anebo už by tam ti dřevorubci prostě ani nešli?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Záleží samozřejmě kde, jak kde. I když existuje třeba opravdu i určitá státní instituce, jako národní park v Brazílii, několik národních parků, tak tam existuje právo, indiánské právo. To znamená před těmi 25, 30 lety, když ten Raoni zabil ty dřevorubce, tak se nic nestalo. Kdyby se to stalo před 50 lety, tak by byla válečná výprava a prostě indiáni by byli zmasakrováni. Podobná situace se však nyní třeba vyskytla v Peru, kdy vznikly tedy indiánské bouře proti pokračování nebo proti zvýšení těžby tedy nafty a samozřejmě to je zase ochrana tedy určitého teritoria, ale které bohužel není jaksi v katastru, nebo není, oficiálně je to jejich tradiční území a v tom je právě ten rozbor. Tradiční území a území, které patří jim. Například v Kolumbii jsou takzvaný Resguardos, což je tedy pozůstatek ještě z dob koloniální doby, kdy na těchto Resguardos ti indiáni mají svoje zákony. Ta Kolumbie je jedna z výjimečných zemí Latinské Ameriky, kde má vlastně dvojí právo. To znamená, že tam kdy někdo něco ukradne, tak mu třeba useknou malíček nebo dají ho na pranýř, pranýřují. Čili tam je vždycky ten rozpor a vždycky kolumbijské noviny pak tedy píší, jak to tedy udělat, když tam oni jsou, mají drsné zákony a ty bělošské zákony tak drsné nejsou.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Vy jste byl v Kolumbii několik let velvyslancem v 90. letech. Povězte, prosím, využil jste někdy toho práva nebo jel jste někam jako politiky, anebo jste vždycky jezdil inkognito mezi indiány?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tak jako k indiánům jsem se dostal výjimečně. Přeci jenom jaksi mi to nedovolila tato instituce, za kterou jsem tady vystupoval, tedy český stát. Byla to víceméně jenom někdy náhoda. Navíc ta situace v Kolumbii je dramatická v tom, že indiáni, ti pralesní, kteří mě nejvíc tedy lákají, žijí v oblasti tedy gerily a narkomafie, takže ta situace je tam opravdu velice, velice dramatická. Nicméně jsem se účastnil takového indiánského sjezdu v oblasti /nesrozumitelné/, kde jsem dokonce i promluvil, když mě indiáni začali rozčilovat sami, kdy se dožadovali, kdy ten stát jim přiveze cement a cihly na stavbu obydlí.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Co jste řekl?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Bohužel, když mi začínáme nebo ten stát začíná z nějakých důvodů, ať už to jsou důvody jakékoliv, jakoby pomáhat ovšem naším způsobem, tak ti indiáni jako to vidíme v těch rezervacích se Spojených státech, oni okamžitě jaksi...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Si zvyknou?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Si zvyknou a přestanou používat vlastně tu svoji tradiční kulturu, to je ta tragédie. Já jsem už to nevydržel na tomto setkání, jsem říkal. Vážení, přeci tady máte prales, vy neumíte stavět z bambusu a dělat si došky z listů palem? Bohužel, ta situace je tam taková.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Dřív než připomenu to dnešní téma, kdy se budeme ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha v Hostu do domu bavit a vlastně i v dalších minutách celého dne o bylinkách a rostlinách pro posílení organismu a zdraví, tak náš dnešní host v Jak to vidí, kulturní antropolog Mnislav Zelený připomněl tu čtyřicetiletou éru cest do Jižní Ameriky. Povězte, prosím, není škoda, že vlastně nemáte zatím nikde, nechci říkat stálou výstavu, ale nějakým způsobem zdokumentováno to, co jste za těch 40 let udělal? Vím, že jste měl nějaké sbírky ukryté v Muzeu v Ústí nad Labem, ale to je v tuto chvíli v rekonstrukci.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Takhle. Ústí nad Labem, město mě před skoro 10 lety požádalo, abych v jejich městském muzeu udělal výstavu kultur amazonských indiánů. Já jsem to přijal, protože já mám velké sbírky, které jsem tady během posledních 40 let občas někde vystavoval a tyto velké sbírky bych samozřejmě uvítal, kdyby se někde vystavily a nebyly v bednách u mě někde na půdě. Nicméně doba se změnila, změnili se radní a ti radní, kteří odsouhlasili tuto moji nabídku mně, tak vlastně už tam nejsou a noví radní asi už o tom třeba neuvažují. Každopádně, kdyby znovu uvažovali a v nově otevřeném ústeckém městském muzeu věnovali tedy naší nadaci, jak bylo původně domluveno, půlku patra, tak velice ochotně bych veškeré tyto moje sbírky věnoval a vystavil.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Pak už jenom Náprstkovo muzeum jako součást Národního muzea, že?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tak Náprstkovu muzeu jsem z mé první cesty u Kofánu věnoval několik oštěpů a pamatuji si, že ještě před lety mě ani neuváděli jaksi dárce, což se tedy možná v poslední době změnilo. Ale oni mají obrovské množství jaksi depozitu a nemají prostory pro výstavní síně, pro vystavování, takže v tom Ústí by to bylo velice zajímavé, kde by se vytvořila speciální specifikovaná tedy expozice Amazonie.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Vracím se k tomu, o čem jsem mluvil, že dnešní celodenním tématem Českého rozhlasu 2 Praha jsou bylinky, rostliny pro posílení organismu a zdraví, protože lidé v poslední době se stále více obracejí k přírodě. Ať už je nedůvěra k vědě, anebo tradiční medicíny, jak jste to poznal vy právě v Jižní Americe mezi indiány?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tak americký kontinent má tu výjimečnost, že jejich původní obyvatelé se orientují svými vědomostmi právě na botaniku, právě na rostliny, ne na zvířata, ne na zoologii. Je to zajímavé. Je to vidět i v tom, že indiáni prakticky až na výjimky nedomestikovali žádné zvíře, ale naopak zkulturnili celou řadu plodin a vlastně my dodnes toho využíváme. Můžeme jmenovat desítky a desítky, od brambor, paprik, rajčat, že jo, fazolí a podobně. Takže indiáni se odjakživa orientovali právě na rostlinný svět, na rostlinnou říši, a proto jejich vědomosti, znalosti jsou obrovské. Je také zajímavé, že převážná většina drog ať už halucinogenních, nebo jakýkoliv jiných pochází právě z Ameriky, zejména z Latinské Ameriky. Je to téměř 80 %. A je tedy i logické, že právě hlavně Amazonie, která je tedy obrovský tedy biotop, a kde je přes 100 tisíc různých tedy rostlin, možná i víc a další a dalších nových, je to obrovská banka i do budoucího, i jako do budoucnosti na možnosti nalezení nových třeba drog nebo nových léčiv. A samozřejmě indiánští šamani jsou, mají tu databázi v hlavě. Ovšem neradě ji dávají, protože je to jejich vědomosti, je to jejich patrimonio by řekl tedy Španělé, které patří jim a jsou velice citliví na vykrádání.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Jak vy a kontakt se šamani, jsou to ti první, se kterými komunikujete a musíte získat jejich důvěru?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Tak to je vždycky velice složité. Šaman je osoba velice nepřístupná a dostat se k němu je velice komplikované. Z řady mých návštěv u celé, u několika etnik prostě vůbec jsem ani neměl možnost se se šamanem stýkat, protože to není tak jednoduché. Pouze ve výjimečných případech, když jsem žil dlouho, ať už to bylo mezi Kofány nebo mezi Jawalapiti nebo Yekwanů tak tam jsem tuto možnost tedy měl a jsou to lidé vždy velice výjimeční. Lidé, kteří jsou velice uzavření a já měl teda tu velikou šanci a možnost právě u těch Jawalapiti, kde vlastně jsem byl přijat do rodiny, byl jsem adoptován a můj adoptivní otec je šaman.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Jak je to s kontaktem v tom slova smyslu, jestli oni nemají strach, že vlastně nějakým způsobem chcete ovlivnit tu jejich autoritu jako nově příchozí bílý muž?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
To určitě. Ten bílý muž je pro ně vždycky určité nebezpečí a mají zcela pravdu. Oni to cítí podvědomě, že přeci jenom naše znalosti i znalosti medicíny jsou poměrně na vysoké úrovni a my s těmi našimi barevnými kuličkami ovlivňujeme velice a jsme schopni, já jsem vyléčil třeba indiána, který byl na smrt nemocný a...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A to jste neměl dělat.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
A to jsem neměl dělat, a to je vlastně snížení autority toho šamana.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Takže jak vy říkáte, napříště už byste léčil, ale přes šamana.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Napříště už bych jako informoval šamana a dal bych ruce pryč od toho.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Musíte respektovat...

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Musím respektovat i v tomto. Tenkrát jsem udělal chybu, ještě jsem nebyl dostatečně informován o té kultuře prakticky a člověk musí tomu nechat volný průběh.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Poslední minutka dnešního Jak to vidí. Není to slovo respekt, které jsme řekli, základem toho, kde hledat třeba i problémy současného světa?

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Určitě. My nejsme pokorní. My si myslíme, že ta naše kultura je vysoká, je sofistikovaná, tak jsme nabubřelí, pyšní a právě když přicházíme do těchto oblastí, ať už je to v Asii nebo kdekoli ve světě, k těm kmenovým a klanovým společnostem, tak se cítíme, že jsme nadřazení, a to je základní problém té komunikace. My jak nepřijdeme s pokorou, my jak nepochopíme jejich kulturu a hlavně duchovní kulturu, tak nejsme schopni jakékoli komunikace.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Děkuju za návštěvu. Naším hostem v prázdninovém Jak to vidí byl ve čtvrtek 9. července kulturní antropolog Mnislav Zelený. Díky a na shledanou.

Mnislav ZELENÝ, antropolog a cestovatel
--------------------
Na shledanou.