Přepis pořadu Jak to vidí - 27.3.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemné páteční dopoledne přeje od mikrofonu Českého rozhlasu 2 Praha Zita Senková. Začíná půlhodinka zamyšlení o dění kolem nás, pořad Jak to vidí. A dnes je naším hostem profesor Ivo Barteček, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dobrý den.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Přeji dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, my začneme tématem nejaktuálnějším, tématem, která média i veřejnost skloňuje ve všech pádech a ještě tomu určitě nějaký ten pátek bude. Já bych to téma uvedla reakcí, která se mi zalíbila - už zase padla vláda a která? Já už za ty roky, co jsem na světě, jsem to přestal sledovat. To řekl slavný český režisér Otakar Vávra. Co tomu říkáte vy, pane profesore?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Jistě, že pan Otakar Vávra to myslel s jistou nadsázkou. Bývalé Československo a Česká republika nejsou těmi zeměmi Evropy nebo těmi zeměmi obecně na všech kontinentech, kde vlády tak často padají, ale stalo se. Stalo se a shodou okolností v České republice, takže jsme se zařadili mezi těch ne mnoho zemí na konec evropského prostoru, já bych zmínil možná Lotyšsko v tuto chvíli, kde se něco podobného odehrálo. Pokud se mám k tomu nějakým způsobem vyjádřit, a z otázky tuším, že ano, prosím, pokud hovořím se studenty, pokud hovořím se svými kolegy, vždy zdůrazňuji - nahlížejme na české země, nahlížejme na naši současnost a minulost v kontextu nejméně Evropy a vykládejme taky dění v českých zemích v kontextu Evropy. A pak prosím. Na jedné straně je to něco mimořádného, na straně druhé ne. Ale jednoznačně konstatuji, že není to dobrou vizitkou o vztahu české společnosti, o poměrech v České republice. Protože mám možnost naslouchat studentům v akademickém prostředí, kolegům v akademickém prostředí a jsou tam i oni zahraniční, a jako historik, řekněme, nahlížejme v dlouhém čase, přes desetiletí a přes staletí, což je ještě zajímavější. Pak prosím, padaly názory o defenestraci. Pak by to byla v pořadí 3. defenestrace. Ty první byly v dávných staletích. Nicméně to je ona záporná zpráva. Takže pokud mohu apelovat, pokud se mohu vyjádřit, a chce to, prosím, státotvornou činnost, nechce to politickou aktivitu. A těch skutečných státníků se této zemi, prosím, nedostávalo. Jsme úspěšní v Evropě, méně jsme úspěšní v českém prostředí a ta menší úspěšnost v české prostředí, prosím, by se neměla přenášet do toho evropského nebo do toho světového kontextu. Pak jsme skutečně nahlíženi záporně. A domnívám se, že nám to v této Evropě v tuto chvíli šlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro pád někdejší Klausovy vlády se vžil název sarajevský atentát. Jak vy byste nazval ten nynější pád vlády?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Já jsem si pomohl tou historickou replikou, nazval jsem to defenestrací. Spíše teď to přišlo spontánně. Možná, že bych u toho zůstal. Nakonec Evropa ten pojem defenestrace velmi dobře zná, protože vždy započala něco mimořádného, v tuto chvíli, prosím, doufejme, že ne s dlouhodobými důsledky a následky. Ale jednoznačně konstatuji, že pokud jsme do Evropy vstoupili a vstoupili a pokud vláda, která je v demisi, v tomto směru činila vše pro to, aby Česká republika po sobě zanechala dobrou stopu a dobrou známku a bylo jí to znemožněno našimi vnitřními malými poměry, pak je to zpráva špatná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda končí, nyní byl vyhlášen takříkajíc konkurs na premiéra. Přežijí reformy té vlastně dneska už bývalé vlády? Teď mířím, nejenom mám na mysli ty ekonomické reformy, ale třeba očekávané reformy univerzit, reformy ve vzdělávání.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ano, dotýkáte se něčeho bytostně živého. Hovoříme o reformě terciárního vzdělávání, to znamená ta, která se, chceme či nechceme, dotýká celé společnosti a dotýká se i našeho budoucího vnímání Evropy a Evropy v nás. Ty reformy, prosím, nemohou být pozastaveny. Ty reformy, které jsou očekávány vlastně, si nakonec i ten čas vynutí. Hovořme zcela konkrétně o oné reformě terciárního vzdělávání. V dnešní Mladé frontě je stručný titulek a ještě stručnější text, že zjevně reforma terciárního vzdělávání bude odsunuta. Chtěl bych sdělit, že ona reforma, prosím, je nutná. Ta reforma není daná tou či tou vládní mocí. Je nutná. Za co se bude přimlouvat akademická obec, aby vznikaly tyto reformní kroky, návrhy a pak realizace ve spolupráci a naslouchání zkušenostem akademické obce. Tam možná. Toto bylo v tuto chvíli dolaďováno a je na dobu určitou, jen na dobu určitou pozastaveno. Reforma je nutná, akademické prostředí se jí dožaduje a dožaduje se jí ve spolupráci poté s nositeli těch výkonných aktů. Takže reforma ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, pane profesore, hovořil o tom, že současná vnitropolitická situace v České republice je diskutována také mezi studenty na vaší fakultě, na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jak vlastně studenti, vysokoškoláci vnímají tuto situaci?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
To bychom se poté měli skutečně zeptat, prosím, toho vzorku studentů univerzitních, vysokoškolských a nejen na Univerzitě Palackého. Ale připomenul bych jeden názor, kterým možná my jsme zase charakterizováni v Evropě, a názor skrze jednoho ze zahraničních kolegů, že Češi jsou mistři, že vykopávají ... nebo kopou zákopy v těch chvílích, kdy už to není zapotřebí, popřípadě v úplně jinou dobu, než to činí někdo jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste už několikrát zmínil to, jak vlastně je to špatná vizitka pro nejenom tuto vládu, ale především pro tuto zemi ve směru k zahraničí. Nyní je to velmi nemilé vzhledem k českému předsednictví v Radě Evropské unie. Vlastně europoslanci nejčastěji skloňují slova jako lítost, smutek, mrzutost. Politologové se shodují v tom, že to svržení vlády Mirka Topolánka nepřišlo ve vhodnou chvíli právě kvůli zmíněnému předsednictví. Zatím reakce od francouzského předsednictví Nicolase Sarkozyho, pokud je mi známo, nepřišly. Myslím, že je v zahraničí. A ostatně má doma ve Francii masivní problémy, tam jsou Francouzi v ulicích. Mimo jiné právě Sarkozy pořád tvrdil, že malá země jako Česká republika vlastně s nejistou vládou nedokáže v době ekonomické krize vést Evropu. To mě bohužel napadá, že je to pro něj tato situace, nejenom pro něj, určitým zadostiučiněním.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Já bych možná doplnil, aby nedošlo k nějaké dezinterpretaci. Obecně potvrzuji, že je to záporná informace o České republice a v Evropě a ve světě, to, že v tuto chvíli máme vládu v demisi, jíž nebyla vyslovena důvěra. Ale současně sděluji, že vláda, která je v demisi, tu svou roli v tom evropském kontextu sehrávala dobře, možná chceme-li velmi dobře. Ten prostor jí byl dán a ten prostor musí, nebo měl by být rovněž dokončen. Pokud se vyslovuji záporně, tak poté k oné druhé straně, která toto do budoucna neumožňuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Opět je tady diskuse, jestli malé země jako Česká republika mohou vést Evropu.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Tam bych možná odpověděl, že není malého umění a není malých zemí. Hovoříme o vedení Evropy. Poté to vedení Evropy, prosím, ať spočívá v kvalitních rukou a pak jsme ve sporu kvantita - kvalita, což je možná okřídlené, ale malá země Československá republika mezi léty 18 a 38, jakkoliv do toho tragicky zasáhla krize 20., 30. let přelom, poté mezinárodní vztahy, mocenskopolitický zápas konce 30. let, i tato malá země si, prosím, dokázala vydobýt slunce tady v tom prostoru evropském. Byla vnímána ve světovém kontextu pozitivně, mohu doložit z jiných kontinentů. Takže prosím, pokud se pokládáme za malou zemi, ano, ale i malé země, prosím, jsou s to vést větší celky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak na druhé straně pád vlády v nějaké zemi během předsedání v Radě Evropské unie ... nedošlo k tomu poprvé, Unie to zažila dvakrát. Faktem je ale, že v té době vlastně nebyla ekonomická krize a také nekončilo volební období Evropského parlamentu a Evropské komise.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ano. A zde vlastně shledávám ten jeden ze základních nedostatků. Klademe důraz na onen kulturní rozměr středoevropského prostoru. Sami se deklarujeme mnohdy jako ti, kteří dokáží nahlížet na ten obecný zájem. Nakonec Praha je srdcem Evropy snad možná lépe než jiní. A poté pak se dopustíme něčeho takového, prosím, co pro nás jednoznačně má záporný efekt. To znamená, asi ta kultura politická, to kulturní povědomí a ta realita obecně kulturní není tak vysoká, jak se domníváme. Čili já bych apeloval na tu politickou kulturu zúčastněných i do budoucna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by měla vypadat lepší politická kultura podle vás?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Opět bych sáhl do minulosti a pak bych hovořil o něčem, a hovoříme o demokratickém prostoru, prosím, hovoříme o prostoru, který tady kolem nás je. A k němu patří na jedné straně ona práva a na straně druhé povinnosti, nebo otočme povinnosti a práva. Ta role vládní a role opoziční, prosím, by měly být vyváženy, od toho jsou zde, prosím, poté následně řádné volební termíny, kdy je možnost bilancovat a postoupit dál. A co nám schází, prosím, je tolerance. Co schází obecně této společnosti, domnívám se, je tolerance, velkorysost, nadhled a uvědomění si zodpovědnosti. A ta zodpovědnost, prosím, by měla být vždy nad tím. V tuto chvíli jde o zájem český, o zájem státníků, co jsem pravil na prvopočátku, onen rozměr státnosti, státnického nahlížení, ne nahlížení politického úzce profilovaného se zájmy jedné či některých stran.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si, pane profesore, vysvětlujete vlastně nedostatek těchto fenoménů, jakým je tolerance, zodpovědnost? Proč je toho najednou tak málo?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Opět povolaní jsou odpovídat sociologové, povolaní jsou odpovídat možná ti, kteří to mají v popisu práce více než historik. Připíšu prostředí obecně a připíšu nedostatečnému vzdělání, když dovolíte, či nedostačujícímu vzdělání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže apel také na školství.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
A vracím se zpátky k tomu prvopočátku. Chceme-li reformu, ano, chceme reformu, domnívám se, že skutečně se jedná o obecný nedostatek kulturní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže spíš reforma naší kulturnosti, nebo reforma ...

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Uvědomění si zodpovědnosti. Uvědomění si zodpovědnosti a možná to bude jedna z dobrých cest.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nyní se také diskutuje o tom, že východní Evropa je prostě házena takříkajíc do jednoho pytle. Poukazuje se na to zejména v západoevropských médiích, že v Česku padla vláda, v Maďarsku odstoupil premiér. Další problémy má Ukrajina, Lotyšsko. A tak nějak jsme opět v tom jednom lidově řečeno pytli, východní Evropa rovná se problém.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Prosím, pak jsou to jisté kulturní opět stereotypy v nahlížení a ty běží hluboko do předchozích staletí. Budou zde samozřejmě i do budoucna přetrvávat. Nehovořil bych o těchto kulturních stereotypech. Poté, pokud tak je nahlíženo z jiných zemí, zjevně i tam by to chtělo větší rozměr tolerance, větší rozměr onoho nahlížení do poznání dějin a současnosti té které země. Hovoříte-li obecně, vy jste řekla východní Evropa, já bych hovořil o střední Evropě. Připomenu, že tam patří taky rakouský prostor, prostor švýcarský. Ten prostor je mnohem bohatší než vymezený těmi zeměmi, které tak často citujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Němci nebo Francouzi by možná byli v naší situaci v ulicích, tam není problémem stávkovat nebo vyjadřovat nějaké protesty proti třeba politice. Tady jde ale život prostě dál, nepropadáme panice. Slyšela jsem takové nové motto české společnosti - nespoléhej se na vládu, starej se sám.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Neslyšel jsem, zjevně to starej se sám to se odehrává v každé společnosti v každé době, protože vláda je ta, která by nám mohla nabídnout jistý návod, ale nutně nemusí. Protože ona ... každý jsme zodpovědný, prosím, ve svobodné společnosti za své osudy svobodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Ivo Barteček, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, host dnešního vydání Jak to vidí. A já připomínám, že pořad Jak to vidí vysíláme vždy od pondělí do pátku v době od půl 9 v premiéře a po 23. hodině jeho reprízu. Přepis pořadu i jeho zvukovou podobu najdete na webu Českého rozhlasu 2 Praha na adrese www.rozhlas.cz/praha.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste ve společnosti Českého rozhlasu 2 Praha, ve společnosti pořadu Jak to vidí. Dnes se nad děním kolem nás zamýšlí profesor Ivo Barteček, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pane profesore, vy jste si pro dnešní Jak to vidí vybral jednu zajímavou polemiku, která se rozpoutala kolem odkazu legendární cestovatelské dvojice Zikmund - Hanzelka. Ta problematika probíhá už vlastně druhý měsíc v českých médiích, zejména v Lidových novinách. Co vás na tom zaujalo?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Cítím se do jisté míry i spoluúčasten a chcete-li spoluzodpověden. Připomenu, že k 90. výročí narozeninám pana Zikmunda Univerzita Palackého a teď na návrh Filozofické fakulty Univerzity Palackého, sobecky pravím, že na návrh děkana, tudíž na návrh můj, udělila panu inženýru Zikmundovi Zlatou medaili Univerzity Palackého, což vedle doctor honoris causa patří k těm nejvýraznějším a nejvyšším poctám, které jakékoliv univerzitní ... jakákoliv univerzitní instituce, univerzita může udělit. To, co mě vedlo k onomu návrhu, je zdůvodněno. Je to odkaz cestovatelský, prosím, zdůrazňuji i odkaz odborný, možná v té polemice v Lidových novinách toto nějakým způsobem je tlačeno do pozadí, odkaz lidský. A to, co jsem pravil před chvílí, ona tolerance, onen nadhled, tolerance a to, co s sebou nese étos cestovatelské dvojice a v tuto chvíli pana Zikmunda, bylo zohledněno v tomto ocenění. A domnívám se, že to bylo to pravé, co nejstarší univerzitní učení v Olomouci ... na Moravě, olomoucké, mohlo učinit. Byl jsem překvapen a jsem zaskočen onou diskusí, ale diskuse, prosím, ať je, je v pořádku, ale jsem zaskočen ze strany těch, kteří stojí na prvopočátku oné diskuse nekvalitou připravenosti, minimální buď znalostí odkazu a díla, minimální informovaností. Na straně druhé je zde Muzeum jihovýchodní Moravy, je zde Klub Hanzelky a Zikmunda, jsou zde tituly, po nichž možno kdykoliv sáhnout, pročíst, nechat se informovat. Takže na jedné straně je ona nízká informovanost, nechci říci, že se jedná i o pokleslou žurnalistiku, ale prosím, tak ať to vnímají budoucí analytici, pak se k tomu možná ještě vrátím. Takže chtěl bych sdělit, že osobnost cestovatelská Hanzelka a Zikmund je ta, která výrazně ovlivnila povědomí o jiných kontinentech i včetně nakonec Evropy. A co se týče onoho ... oné udělení zlaté medaile, je v těch pravých a správných rukou. Podotýkám, že na Univerzitě Palackého v tuto chvíli na Filozofické fakultě je rovněž fotografická výstava, fotografie Hanzelky a Zikmunda či Latinská Amerika ve fotografii Hanzelky a Zikmunda. Toto téma mě vedlo taky k uvažováních nad ještě jedním z dílčích témat, v tuto chvíli je připravován kolegy text o postojích k Čechům v cizině za léta 1918 až 2008. Je to skoro celé století. O jeho proměnách, o proměnách vztahu k elitám. A v tuto chvíli mě nějakým způsobem ta polemika, která se odehrává přednostně v Lidových novinách, koresponduje s tím, co se odehrávalo se jménem nedávno i teď se odehrává Kaplický, předtím se jménem Kundera. Nakonec jeho verše či jeho práce teď opětovně vycházejí v nových podobách v Paříži. Chci říct, že úspěch se, prosím, nezapomíná. A je-li tento úspěch zvlášť provázaný s cizinou, je neodpustitelný. Pro mě je to informace o vztahu české společnosti k elitám či alespoň části české společnosti o vztahu k elitám. A nejsme tak početnou zemí, abychom si na odkaz těchto elit mohli dovolit rezignovat. Naopak já budu zdůrazňovat to, že se k nim máme hlásit, že tomuto odkazu máme napomáhat, aby zde byl neustále přítomen. To, co běží v tuto chvíli v oné diskusi v Lidových novinách, možná bude velmi zajímavým do budoucna pramenem o vztahu české společnosti právě k oněm elitám v 1. dekádě 21. století. A zjevně i toto je tristní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom ještě mohli upřesnit pro posluchače, kteří tuto kauzu neznají, tak tu diskusi rozpoutal článek historika a redaktora Petra Zídka, který mimo jiné tvrdí, že pánové Hanzelka a Zikmund své popularity dosáhli jen díky tomu, že prý měli na cestování monopol. A pan Zídek také tvrdí, že knihy byly sice přeloženy do 10 jazyků, ale až na několik výjimek prý vycházely pouze v komunistických zemích. Tak jenom na dokreslení pro ty posluchače, kteří tuto polemiku neznají. Vy jste říkal, pane profesore Bartečku, že to vlastně hodně vypovídá o naší mentalitě, o našem postoji právě k elitám?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ano, domnívám se, a to je opět jistý stereotyp, který bohužel zaznívá i teď, který bude ukotven v některých z předchozích staletí či předchozích generacích. Vztah k elitám, prosím, v rámci naší historické reality neodpovídá asi té podobě, která by měla být. Možná ještě v odpovědi panu Zídkovi, protože jsem procházel a procházím prostor latinskoamerický, takže tam se mohou setkávat a setkáváme s odkazem cestovatelským jak pana Zikmunda, tak pana Hanzelky. Pravím, že i tam o jejich díle existuje povědomí, tam jsou i jejich spisy čteny nejen v českém jazyce. Nebudu hovořit o Asii, nebudu hovořit pro Africe, protože to není sféra mého zájmu, ale Latinská Amerika jednoznačně ano. Takže oni jsou a byli těmi dobrými a výbornými vyslanci Československa a České republiky. Možná osobní zkušenost. Já jsem se na své cesty vydal v 45 letech, psal se rok 1997, prosím, do té doby to skutečně nešlo, chtělo to rovněž desetiletí přípravu. Možná, že jsem ztratil 10, 15 let. Nenapadlo by mě nějakým způsobem vlastně vycházet z toho, že co nebylo dopřáno mně, nemohlo být dopřáno, prosím, nikomu jinému. Je to v každém z nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste už řekl, úspěch se neodpouští. Možná bychom mohli dodat také - doma není nikdo prorokem.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ano, je to druhé z okřídlených úsloví. To doma není nikdo prorokem, platí, prosím obecně. Nejsem si jist, jestli to vůbec českého kulturního prostoru, my proroky nemáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, tady mám pocit, že vlastně se takovým obloukem, i když jste komentoval dění v České republice na té vnitropolitické scéně, tak jsme se dostali opět k takové té toleranci, zodpovědnosti. Možná i toleranci a zodpovědnosti ve vztahu k elitám.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ano, já tu mohu potvrdit, že to je to dle mého soudu, co této zemi v tuto chvíli bytostně schází. Nemůže to být, prosím, napraveno během 5, 10 let, opět to chce vyzrání. Obávám se, že může být až generační.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Ivo Barteček, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, náš dnešní host v zamyšlení, v půlhodince Jak to vidí. Máme ještě 2, 3 minuty, pane profesore, pojďme k tématu dne. My se dnes budeme věnovat životnímu prostředí z takového zajímavého úhlu pohledu. Totiž ani možná nevíme, že každý den vlastně probíhá sběr neuvěřitelného množství dat o životním prostředí, různé přístroje velmi citlivé sledují biodiverzitu, stav lesů, stav průmyslové nebo městské krajiny. Všechny tyto sebrané údaje má brzy sjednotit společný evropský informační systém, který má být k dispozici i veřejnosti. Co by vás zajímalo pro ... z hlediska toho životního prostředí. Jaké informace?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Životní prostředí, prosím, to je to, s čím se, nechci říci, potýkáme, ale jehož jsme my, prosím, součástí. My nejsme ničím výjimečným, v této říši jsme jedním z pevných článků zatím. A jsme jeho součástí jako vše jiné. Já pokud mám možnost konfrontovat realitu středoevropskou a realitu mimoevropskou, pak je to, prosím, má milá Latinská Amerika nebo Iberský poloostrov a poté si všímám, jaká proměna se tam odehrála nejméně v historickém čase. To znamená, pro to období, kdy máme prameny. Možná, že to s tím nesouvisí, ale uvedu jeden z těch postřehů a znají ho všichni ti, kteří projíždějí Iberský poloostrov a jsou jak ve španělské části, rozumí se, generálně hovoříme Španělsko, tam je více jazykových a národnostních celků. A na straně druhé je tam ono bývalé vévodství Portugalsko. A můžeme nahlížet i přes 21. století, že zjevně i ten generální španělský přístup a portugalský přístup k tomu životnímu prostředí, nebo přírodnímu prostředí tomu prapůvodnímu byl rozdílný. Portugalsko do dnešních dnů z podstatné části zalesněno, jste-li ve španělské Mesetě a jste-li ve španělském prostředí, vlastně procházíte místy, kde není les. Chci jenom říci, že mě osobně by zajímal stav onoho zalesnění v České republice. Protože vidím země, a Španělsko je toho dokladem, kde to zmizelo. Ale zmizelo to, prosím, už dávno ve středověku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak o tom třeba příště, pane profesore. Ivo Barteček, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, dnešní host pořadu Jak to vidí, který komentoval aktuální dění kolem nás. Pane profesore, děkuji a opět na slyšenou.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Děkuji, na shledanou.