Přepis pořadu Jak to vidí - 25.11.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Od mikrofonu vás zdraví a příjemný poslech přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes náš spolupracovník, komentátor Deníku Ivan Hoffman. Zdravím do Zlíně.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já také zdravím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ústavní soud se dnes bude zabývat takzvanou Lisabonskou smlouvou. Víme, že ji Irové v referendu odmítli. Parlamenty ostatních zemí smlouvu ratifikovaly. Zbývá, aby se tedy vyjádřila Česká republika. Kritici této smlouvy tvrdí, že dokument je v rozporu s naší ústavou a otázka zní - je tedy náš základní dokument tak unikátní, anebo v ostatních zemích Unie přehlédli, že Lisabonská smlouva vlastně nějakým způsobem připraví o základní svobody a práva?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, to je hezká otázka. Já si myslím, že asi ten náš dokument, naše ústava až tak strašně unikátní není. Mám pocit, že možná, když budeme hodně hledat, tak najdeme něco, čím bychom zdůvodnili, že nemůžeme přijmout tu Lisabonskou smlouvu. A když ji budeme chtít přijmout, tak určitě ústavní soudci, od toho jsou to právníci a chytří lidé, najdou prostě důvod, proč ji přijmout. Já, když prostě to sleduji, tak si nemůžu pomoct, já bych nějak škodolibě přál našemu panu prezidentovi, aby mu ti ústavní soudci šli na ruku, aby zjistili, že to doopravdy absolutně nemůžeme přijmout, že to je ve velkém rozporu s naší ústavou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A proč?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
A tím pádem by potom možná jsem se od něj a od lidí podobně smýšlejících dočkal nejen takového toho věčného, proč co nejde, ale taky nějakého jeho konceptu, jak by vlastně teda měla být ta Evropa uspořádána, jak by měla vypadat a možná by to bylo zajímavé.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A není to tak, že vlastně pro někoho ten setrvalý stav nebo ten současný stav je vyhovující?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Nevím. Ono, když se podíváme do minulosti, tak to už se vlastně dávno neví, že celý ten koncept Evropské unie vznikl jako po válce jako vlastně mírový projekt a ani ne tak jako obrana proti tomu, co se děje někde ve světě a odkud na nás někdo na Evropu přijde, ale spíš jako obrana před našimi vlastními evropskými vnitřními běsy. Tady se prostě vždycky válčilo a snaha dát lidí do nějaké spolupráce, aby prostě měli společný byznys a přestali se vzájemně zabíjet, to byl vlastně takový úkol těch minulých generací. Nakonec dneska to vypadá, že vlastně v Evropské unii jde jenom o prachu, o kšeft, o to, aby byl volný trh, aby prostě všichni vydělali a vlastně na ten původní záměr se zapomíná. A já mám takový pocit, že, že to je docela nebezpečné a že vlastně takoví ti, jak se jim dneska říká euroskeptici, kteří vlastně hovoří o svobodě, tak podle mě si ani vůbec neuvědomují, že vypouštějí z lahve velice nebezpečného džina.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ať Lisabonská smlouva, ať už to dopadne dnes u Ústavního soudu jakkoliv, to stejně nebude mít lehké, protože, jak jsme řekli v úvodu, je známou věcí, že Irové v referendu smlouvu odmítli. Co s tím dál?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tady jsou vlastně dvě možnosti, buďto se Evropa domluví na nějakých společných pravidlech, které zjednoduší komunikaci, ono je to paradoxně hlavně v zájmu těch menších zemí, protože ten druhý projekt, druhá možnost je, že se mezi sebou domluví ti velcí a ti malí prostě už si potom nepomůžou a nikdo se jich už na nic nebude ptát. Já mám možná pocit trochu, že někteří politici, kteří se rádi profilují konfliktem prostě, protože neumějí spolupracovat, tak se rádi hádaj, tak by vlastně právě toto chtěli, aby těm jakoby velkým hráčům došla trpělivost, zařídili se podle svého, no, a potom si na ně můžou stěžovat a tvářit se, jak se jim ublížilo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Krize bývá obvykle to, co stmeluje, mělo by to asi platit i o té současné finanční, i když po včerejším jednání prezidenta Francie Sarkozyho s německou kancléřkou Merkelovou to tak úplně nevypadá, protože Sarkozy se vyjádřil v tom smyslu, že zatímco Francie jedná, tak Německo přemýšlí. Každopádně ale ta krize je možná pro Evropu určitou šancí v uvozovkách.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak nevím. Když se podíváme na to, co se dosud udělalo, tak obrazně bysme to mohli zjednodušit tak, že ta prasklá bublina různých očekávání, která vyvolala vlastně prostě nedůvěru investorů v akcie, a tím pádem vlastně i v peníze a vlastně potom už v celý ten systém finanční, tak zatím je spíš snaha ty chybějící peníze jaksi tisknout, aniž by byly nějak kryté, je prostě pumpovat do toho systému a tu bublinu znovu nafouknout. A když se na to podíváme, tak ono to má svoji logiku. Ono ve chvíli, když je jasné, že jsme tady žili prostě dlouho ve lži a na dluh a že prostě se ho nepodaří vyrovnat, tak tím pádem ten systém už zřejmě nelze zachránit. V tom případě pak je úplně jedno, kolik se těch peněz vytiskne, protože na konci tak, jako tak nebudou mít žádnou hodnotu, to znamená, já mám pocit, že ty peníze se budou tisknout až do hořkého konce, do posledního okamžiku stále víc a víc.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ve Spojených státech náklady na sanaci finanční krize vyčíslili už na vyšší částku, než kolik stála Spojené státy celá druhá světová válka. Znělo by to dost hrozivě, ale potom, co jsem slyšel tvoje slova, tak je to vlastně jenom taková virtuální částka?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, je zvláštní, že to neříkají ekonomové, ale zase já jim trochu rozumím, oni vlastně to studovali a strašně tomu všemu rozumějí a tak dále. Oni nemůžou asi říct, že to pumpování nekrytých peněz do ekonomiky není žádným řešením, že to je vlastně rezignace na řešení. A když se podíváme na to, jakým týmem expertů, starých rutinérů, profíků se obklopuje nový anebo příští americký prezident, tak si člověk říká, tak on, to jeho zvolení bylo spojováno s obrovskými nadějemi, že vymyslí něco geniálního, nového, ale jak to tak vypadá, tak nevymyslí zřejmě nic. Pokusí se ty nové problémy vyřešit starými metodami a jestli se to může podařit, tak to je právě ta otázka.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, kde hledat to pověstné světlo na konci tunelu? Ty jsi mluvil o hořkém konci, tak to asi nelze vidět?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak já nevím, já, když se na to podíváme v malém, jak, vlastně kam se člověk podívá, tak sice krize, ale stále se nacházejí firmy, které volají člověku domů a stále mu někdo nabízí peníze. Každá druhá reklama je o tom - přijďte k nám, my vám půjčíme, nebojte se, nebude to riskantní a tak. Ve chvíli, kdy je konjunktura, tak tehdy mají ty půjčky ještě jakž takž logiku, protože člověk si půjčuje chudý a říká si, splácet to budu, až už budu bohatý, neboť budeme růst, peněz mi bude v peněžence přibývat, a pak mě prostě ten úrok lichvářský nebude prostě až tak zatěžovat a to hravě zvládnu. Ve chvíli, když ale žádné očekávání není, když čeká, že mu bude hůř a někdo za ním přichází a půjčuje mu peníze, tak se na něj díváme jako na blázna. Jinými slovy začínáme přemýšlet, začínáme uvažovat, jestli budeme mít, jak splatit a já mám dojem, že pro tyhle Vánoce se hodí takové heslo, že nejlepší dárek je ten, na který jsme si nepůjčili. Jinými slovy, možná právě ty krize mají nějaký takový, řekl bych, výchovný, výchovný efekt a učí nás prostě přemýšlet o tom, že bysme měli vyskakovat do výše svého platu a prostě jiné věci, které kdysi platívaly tak, jak pamatuju, a pak jsme na ně zapomněli.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili Vánoce, které přijdou za měsíc, za chviličku začíná advent, tak možná díky tomu, co jsi teď řekl, nebo kvůli tomu budou letos asi chudší, i když ono není to příliš optimistické vidět to tak, že člověk si skutečně uvědomuje, že zadlužovat se v této chvíli, že není příliš prozřetelné, že to platí obecně toto vědomí?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ono to platí obecně, ale vlastně stejně ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já vím, že to platí obecně, ale jestli si to obecně uvědomujeme?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ne, ne, ne, my si neumíme nic uvědomit obecně. Všechno ..., uvědomujeme si přes sebe, přes svůj zážitek, přes nějakou svoji zkušenost, jo, aspoň já si myslím, že to tak je. Já si pamatuju, je tomu pár let, co jsem prostě někde něco nezaplatil, najednou mi banka zablokovala kartu a nemohl jsem se dostat k penězům a bylo před Vánocema a tak si prostě rodina si sedla kolem stolu, jak říkám, no, mám pro vás špatnou zprávu, letošní Vánoce budou chudé, budeme žít o žebrácké holi. A jak děti byly ještě malé, tak mladší dcera říká - ale já chci mít svoji vlastní žebráckou hůl. A teď vlastně kolem toho stolu jsme se smáli a ty Vánoce teda byly trochu chudší, museli jsme prostě přemýšlet, abysme vyšli, než jsem dal do pořádku svoje chyby, ale ty Vánoce byly pěkné, vůbec jako nic jim nechybělo. Já mám pocit, že ve chvíli, kdy bude méně dárků, protože se budeme bát si půjčovat na dluh, tak vlastně něčím to musíme kompenzovat. Myslím, že to budeme kompenzovat vlídným slovem, přátelskou atmosférou, něčím, něčím hezkým, budeme zakrývat tu absenci těch věcí, těch někdy jenom pěkně zabalených omylů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže mohly by být šťastné, veselé a možná nezapomenutelné, jako ty inkriminované Vánoce u Hoffmanových ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ano, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... před lety, kdy byly opravdu chudé.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já myslím, že jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady je Český rozhlas 2, stanice Praha. Posloucháte pořad Jak to vidí. Připomínám také internetové stránky, kde si můžete přečíst přepis našeho rozhovoru www.rozhlas.cz/praha. Tak optimismus nebudí ani vyhlídky do Nového roku. Plyn sice možná zlevní, zato elektřina půjde nahoru minimálně o deset procent, přitom za první pololetí vykázal ČEZ čistý zisk jednadvacet miliard korun, tedy o dvacet šest procent víc než loni. Jak tomu je ochoten rozumět komentátor Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Když se člověk podívá na takové ty ankety, které se většinou buďto v televizi anebo v rádiu dělají a lidé jsou prostě tázáni někde na ulici, tak já přitom zdražování elektrické energie je lepší televize, protože tam je vidět, jak se i ti lidi tváří. A já, když vidím, jak zuří, jak prostě mají problém najít proto slušná slova, tak si říkám, tito lidé, kteří rozhodují o cenách energií a jsou to podle mě nenasytní chamtivci a prostě já jinak to neumím nazvat, tak tito lidé, řekl bych, že velice poškozují ten náš kapitalismus, který tady máme, doopravdy je to až prostě, řekl bych, ideologická diverze. Prostě všichni si pamatují, jak prostě byli za státní peníze, to znamená za peníze občanů, případně daňových poplatníků, jedno jak to nazvěme, stavěny velké energetické stavby, pak to někdo prostě zprivatizuje, přijde k tomu za hubičku a vymlouvá se na to, že někde jinde jsou vysoké ceny, tak on je musí mít taky. To prostě jde proti zdravému selskému rozumu. Temelín, který byl postavěn za státní peníze, měl zlevnit energii, měl zajistit naši soběstačnost, jo, a když se podíváme, jak právě v těch jižních Čechách, kde ten Temelín stojí, jak vypadají ceny energie, no, tak to je prostě naprostá katastrofa. Já se nedivím, že lidi zuří a jsem zvědav, kdy prostě dojde k doopravdické nějaké rebelii.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono ale jistě hraje roli to, že nejvýznamnějším akcionářem ČEZu je stát. Loni získal na dividendách skoro sedm miliard korun, takže to není k zahození a je to pádný argument pro zvyšování elektřiny?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tam je ten dvojí pohled. Z jedné strany my jsme jako občané akcionáři té firmy a je v našem zájmu, aby vydělávala. A když se na to podíváme, tak dobře vydělává a mohli bychom být spokojeni a pochválit ty manažery, že se nám dobře starají o náš majetek. Jenomže paradoxně právě to, že my vyděláváme sami na sobě, to znamená, z jedné strany prostě si z té peněženky vybíráme peníze, aby obloukem se k nám dostávaly. A jestliže tohle to není přerozdělování a jestli to nepřipomíná náhodou prostě ten starý způsob hospodářství, který je liberály tak zatracován, tak teda doopravdy nevím. Spíš mám pocit, že to je prostě takový kapitalismus se socialistickou tváří nebo jak to nazvat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes ve Zlíně náš spolupracovník, komentátor Deníku Ivan Hoffman. Dalším tématem je určitě to, že vláda hodlá požádat Nejvyšší správní soud o rozpuštění krajně pravicové Dělnické strany. Podle Týdne si její předseda Tomáš Vandas libuje, že je to prý vítaná reklama. Jak to vidíš, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ono se to říká, že vlastně pokaždé, když člověk zakročí proti něčemu, co je špatné, anebo co zjevně není pěkné, tak se zvažuje a uvažuje, jestli je to rozumné, jestli tím nedojde právě k té reklamě, jestli vlastně to takové hnutí nebude tím naopak posíleno a jestli tedy smysl toho zákazu bude naplněn. Ono je to taková jakási z druhé strany i civilizační korektnost, že když prostě na jedné straně jsou lidé, kteří se neštítí hodit rozbušku, hodit kámen, udeřit, tak proti nim na druhé straně stojí policie, která má do značné míry svázané ruce, a to ani nemluvím o těch všech slušných lidech, kteří v každé nejhorší době lidských dějin pouze přihlížejí, jenom se dívají, jak se to zlo šíří a jsou tím fascinováni a nejsou schopni žádné akce. Je to taková civilizační korektnost, která ale ve skutečnosti možná bude spíše neschopností mít názor. My proto neumíme pojmenovat zlo, protože my ani neumíme říct, co je dobro. My jsme tak otevření, liberální, všemu přístupní, tolerantní, že potom doopravdy ten výsledek toho je nečinnost. Ale ta nečinnost nemusí dobře dopadnout.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ona to nečinnost tak úplně nebyla to, co jsme třeba mohli sledovat 17. listopadu v Litvínově. Otázka zní, jak tedy postupovat proti extremismu, protože v Litvínově právě při těch policejních manévrech bylo zřetelné, že mnozí z přihlížejících byli na straně pravičáků a ono se to dá chápat i tak, že vlastně z jejich pohledu volili podle vlastní zkušenosti životní to zdánlivě menší zlo.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že to je, to je logické, protože vlastně to, co jsem já nazval takovou spornou civilizační korektností, tak ta umožnila, že prostě na některé, na některé jedince, kteří prostě žijí nepřizpůsobivě, jak to říkají ti extremisté, prostě bylo pohlíženo jakoby na menšinu, kterou je potřeba nějakým způsobem, kolem které je potřeba chodit po špičkách a ti jednotlivci byli vlastně tolerováni, když dělali prostě nepořádek a zlo právě proto, protože byli přiřazeni k jakési ochraňované minoritě, to je naprosté nedorozumění. Když někdo dělá, dělá nepořádek a lidé kolem se ho bojí, tak vlastně ti, kteří jsou ohroženi, je vždycky potřeba bránit. A když se to nedělo, no, tak pak se za ochránce přihlásí někdo, kdo prostě ve skutečnosti je prostě stejný /nesrozumitelné/ tak jako ten, před kterým chce bránit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My jsme se naučili mít rádi taková ta jednoznačná rychlá řešení.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tohle to nemá rychlé řešení. Já shodou okolností, možná, že se k tomu hodí, teď, když domluvíme, tak sedám na vlak a jedu, jedu ze Zlína do Prahy, kde měl požádal Fedor Gál, abych mu křtil knížku. On se rozhodl v nějakých šedesáti letech, v šedesáti třech letech rekonstruovat příběh svého otce, který je typickou obětí holocaustu. Fedor Gál je Žid a většina jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech a vlastně on po mnoha letech jde po stopách a chce odhalit tu svoji minulost, o které celý život nevěděl a tak dál. Ta knížka je nesmírně zajímavá tím, že popisuje ten mechanismus, jak v naprosto normálním poměrech, kdy lidé spolu žijí, najednou prostě přijde ta nevraživost a lidé se začínají vůči sobě chovat hrozně a že to skončí tím, že se začnou vyvražďovat, že označí jedni druhé jako méněcenné a tak dále. A já jsem četl, on má k tomu takový internetový projekt, některé věci jsou i na videu a tak jsem vlastně to celé pročítal a říkal jsem si, že to je fascinující. Tohle to jsou věci, které asi není možné příliš jako přednášet na školách. My jsme vlastně k historii jako hodně nevšímaví a nenecháme se něco naučit jen tak ve škole jako studenti, ale právě tím, když člověk jako kliká na ten internet a tam vidí prostě hovořit lidi a mluvit k tomu a vzpomínat na něco, tak si myslím, že ta interaktivní forma moderní nějaká je možná cennější než ty učebnice. Proč to takhle zeširoka říkám? Ono tady pokaždé člověk slyší lidi - já nejsem rasista, já jenom je nemám rád kvůli tomu, co dělají a měli by být přizpůsobiví a takoví, jako jsme my, hodní, dobří, pořádní a tak dále. Ten rasismus nevzniká tak, že by lidi řekli - jsme rasisti. On vždycky začíná tak, že lidé říkají - my jsme v pořádku a tihle ti jsou z nějakého důvodu jiní, nebezpeční, cizí, a tak dál. A ten mechanismus je potřeba stále znovu pojmenovávat a stále znovu říkat, že takhle ne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to vidí Ivan Hoffman.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak Ivan Hoffman, jak jsme slyšeli, pojede do Prahy vlakem. Je to asi prozřetelné vzhledem k tomu, co slýcháme z dálnice D1. Ostatně, Ivane, ty jsi ve včerejší poznámce v Deníku, já to vidím tady na internetu Denik.cz, která, ta poznámka se jmenovala Dalo se čekat, ses věnoval tomu, že nasněžilo.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ano, já mám pocit, že letos, letos, ono se říká, že rešerše kazí story, jo. My máme už vlastně předem jako novináři takový ten příběh o tom, jak silničáři opět jednou se tak dlouho připravovali na zimu až to nezvládli. A teď nám to oni trochu, mám pocit, pokazili, protože oni to zvládli. Vlastně ten první sníh skončil bez nějakých, bez spousty smrtelných havárií a dlouhých kolizí. To, že někdo občas někde nabourá, tak to je normální. A mám pocit, že stojí za to rozebrat ty příčiny, proč, proč vlastně letos nějak jako, kdybychom byli disciplinovanější. A já jich vidím několik. Jedna je, že jsme si postupně už koupili jako dražší auta a nechceme je rozmlátit, druhá věc bude ta krize, protože kvůli krizi samozřejmě nejsme jistí tím, že prostě vyděláme na auto nové a potom je tady ta velmi zvláštní šťastná shoda okolností, kdys tak dlouho ministerstvo dopravy spekulovalo, jestli bude potřeba zimní výbavu, jestli ne, odkdy, dokdy, na kterých místech, to se stále měnilo, takže my jsme vlastně jako detektivové, teď mám na mysli novináři, pátrali, jak to teda vlastně nakonec bude, až jsme zřejmě tím vychovali řidiče k tomu, aby dali nohu z plynu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak musím se přiznat osobně, že to vidím úplně jinak. Dnes jsem potkal jiné řidiče, ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Jak to vidíš?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... než potkáváš ty, ale budiž. V každém případě myslím, že ten vlak není špatná volba. Ale, když už jsem se podíval na tvoje poznámky v Deníku, tak ta dnešní se jmenuje Smutní ministři. Proč oni jsou smutní podle Ivana Hoffmana?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak je to takové, já doufám, že jsou smutní, oni vlastně projednávali materiál ministerstva práce a sociálních věcí, ve kterém se zabývali tím, jaká je situace domácností a je to od nich teda pěkné, že se starají, jak nám je a jak to je s těmi příjmy domácností, i když to já právě mám takový pocit, že jediné, co s tím můžou udělat, že to vezmou na vědomí a jinak, jinak moc to ovlivnit neumějí. A ten důvod je ten, že zatímco na jedné straně díky reformě, která probíhá, se zřejmě daří, tomu já teda věřím tomu ministerstvu a Petru Nečasovi, učinit to, že v naší peněžence přibývá peněz, které si vyděláme, a naopak ubývá těch, které jsou z různých sociálních dávek. To je asi žádoucí trend, aby se podpořila aktivita a snižovala závislost, tomu rozumím. Jenže, když potom vezmeme tu peněženku jako takovou, tak zjišťujeme, že i přesto, že se jim podařila reforma a mění se struktura těch našich příjmů, tak pokud jde o výdaje, tak ten výsledek je vždycky stejný, nakonec je ta peněženka úplně celá prázdná a nic nenašetříme a situace se moc nezlepší a právě ministři konstatovali v té zprávě, v tom materiálu, že je to dáno tím, že pokud jde o výdaje, tak se najednou zvedla cenová hladina. A to je ..., já, když o tom přemýšlím, proč to tak je, tak já začínám mít pocit, že my žijeme v tržním prostředí, kde všichni soupeří o nás a uvažují o tom, jak, jak prostě nabídnout něco levněji, aby prostě jsme si to koupili levněji než ti druzí, a já mám pocit, že už dávno se všichni domluvili a nějakým zvláštním jasnovidným způsobem přesně vědí, kolik máme v peněžence, aby prostě nastavili ty ceny a oškubali nás takovým způsobem, aby tam nakonec vždycky zůstalo prázdno. A tohle to, myslím si, že je stejné v levicových režimech, v pravicových a myslím, že by to bylo stejný i v království, v monarchii, že to prostě je tak a to je neměnná nějaká konstanta ekonomická.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrá. Tak skončíme, doufám, že optimisticky, ale monarchie, jak říkáš, nadšené ovace, teď už cituji agenturní zprávu, uspořádalo publikum večer v londýnské Royal Albert Hall české zpěvačce a pianistce Markéta Irglové a irskému hudebníkovi Glenu Hansardovi, kteří do Londýna přijeli v rámci svého turné Prima sezóna. Tak to ty asi oceníš jako bývalý muzikant, je to pěkná tečka nakonec, ne?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Určitě a hlavně já bych při té příležitosti připomněl, že Markéta Irglová je tady kousek z Valmezu a to, že potkala tam toho Hansarda, je dáno tím, že Valašské Meziříčí vždy se prostě dařilo písničkářům, festival Valašský špalíček, který dělá Karel Prokeš rok co rok, snad dvacet let, anebo možná i dýl, tak vlastně na jednom z nich on hrál a tak se seznámili, takže vlastně ten kraj, ze kterého teď telefonuji, nebo jsem po linkách spojen, tak to je kraj, který tomuto žánru přeje a vlastně tady to všechno vzniklo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl náš spolupracovník, komentátor Deníku, také muzikant Ivan Hoffman. Ivane, díky. Hezký den do Zlína a šťastnou cenu do Prahy.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Děkuju. Ahoj.