Přepis pořadu Jak to vidí - 21.4.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Od mikrofonu vás zdraví a dobrý den přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes vědec, donedávna předseda Akademie věd, profesor Václav Pačes. Vítejte, dobrý den.

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prozradím vám téma dnešního vysílání - Bible jako literatura? Jenom abychom to uvedli do kontextu. Po patnáctiletém úsilí překladatelů vyšlo Písmo v češtině, Bible překlad 21. století, zkráceně tedy Bible 21. Ale novému překladu čeští a moravští biskupové vytýkají především lidovost, nepřesnosti i to, že prý nerespektuje Bibli pro katolické křesťany, ani stávající liturgickou terminologii. No a my se budeme ptát i našich posluchačů, jestli je možné Bibli překládat do moderního jazyka a vlastně ji pojmout jenom jako čtivou literaturu. Co si o tom myslí Václav Pačes?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já si myslím, že určitě je třeba tu Bibli zpřístupnit moderním způsobem prostě té generaci nové, pro kterou to je, já nevím, kdy byla naposledy Bible přeložena do češtiny, také nevím která Bible, těch Biblí je hodně, jestli Bible Kralická nebo Svatováclavská nebo vůbec ještě nějaká jiná.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V tomto případě se překladatelé odkazují k Bibli Kralické.

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Kralické, ano. Tak určitě je důležité, aby byla prostě čtivá. Myslím, že Bible je vůbec nejvydávanější knihou všech dob na světě, nebo aspoň jsem to kdysi tak slyšel. Rozhodně teda je to kniha, která je prakticky skoro v každé domácnosti, bych řekl, zejména toho křesťanského světa. A já myslím, že je správné, že byla přeložena. Jestli byla přeložena dobře nebo ne, já nevím, já sám jsem to neviděl.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Než jste dodal, že je Bible možná v každé domácnosti a než jste dodal křesťanského světa, chtěl jsem namítnout, jestli nejste příliš velký optimista. Protože chystám se vás ptát na to, proč podle vás zrovna u nás je tak vysoké procento bezvěrců, tedy lidí, kteří se nehlásí k žádné víře.

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
To je zajímavé. Já jsem kdysi dokonce byl v televizi společně s panem kardinálem Vlkem a také jsme se tohohle toho tématu dotkli. On není tak pesimistický, on se domnívá, že mnoho lidí má jakousi víru v sobě, jenomže nejsou těmi praktikujícími katolíky, například nechodí do kostela a tak, ale přece jenom je to zvláštní, když si uvědomíme, že jsme jakýmsi ostrovem v katolickém moři, které nás obklopuje. Vždyť se na to podívejme, Polsko, to je katolická země, snad dneska nejkatoličtější v Evropě, Rakušani, Slováci jsou daleko náboženštěji založeni než my, Bavorsko, tam dokonce, já nevím, jestli to ještě platí, ale donedávna musel být kříž ve třídách už ve školách, což tenkrát byl problém, protože svým způsobem to tak trochu uráželo ty muslimské a židovské děti. Nevím, jak to tenkrát dopadlo. Každopádně to Bavorsko je také velmi katolické. A tady opravdu téměř, jak se vyjádřil, teď nevím, jestli to právě nebyl pan kardinál Vlk nebo někdo, jsme téměř země, která by byla jako, řekl bych, skoro pro tu misijní činnost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a pozorujete, že by se to odráželo v běžném životě? Řekněme v té veřejné, nebo jestli obecné morálce, pokud něco podobného existuje?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já si myslím, že trochu ano. Protože Češi ... on je vůbec důvod, proč tomu tak je. Češi jsou velmi racionální národ a to je dobré. Já jsem docela rád, když vidím, jak málo, relativně málo na Čechy působí někdy taková ta masáž sdělovacími prostředky, řekněme, v politice a kdy mnoho Čechů si vlastně o tom myslí své bez ohledu to, jak často jsou oslovováni nějakým ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není to spíš skepticismus než racionalita?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je to. Je to racionalita spojená se skepsí, je to pravda. Na druhé straně ale je fakt, že k něčemu se zpravidla společnost musí upírat. Tady se to léta hustilo a upíralo se to do nějaké té marxistické ideologie a tak dále. Teď to nebylo ničím nahrazeno, respektive zdá se mi, že to nahradil takový ten fetiš toho konzumu a peněz a s tím potom spojený i jakýsi takový až cynický zločin. Možná, že sem je importován ze zahraničí, já nevím, včera zrovna se mluvilo o nějaké ruskojazyčné mafii a tak. Ale každopádně mám opravdu pocit, že naše společnost je teď taková trochu nezakotvená, bez jakýchsi vyšších cílů. Možná, že náboženství obecně, teda teď myslím, nejenom katolické, římskokatolické nebo křesťanská náboženství, ale obecně, že té společnosti dávají jakýsi bod a jakýsi směr, který nevím, jestli působí dobře nebo špatně, v něčem možná špatně, zejména tam, kde prostě jde o nějaké bigotní a fundamentalistická náboženství, ale v něčem právě trochu tu společnost jako formuje a cílí. A to si myslím, že tady možná opravdu chybí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy se zabýváte genomikou. Co nás vlastně přesně vědecky vzato činí lidmi, tedy na té molekulární úrovni? V čem se liší náš genom od šimpanzů? Jak známo není toho moc.

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak to je na dlouhou, mnohahodinovou diskusi. Shodou okolností já jsem o tom nedávno napsal takový kraťoučký blog. Ano, já se opravdu hodně zajímám právě o tu molekulární podstatu, teda teď mluvím, "humanity", tedy co nás odlišuje od ostatní přírody. Já myslím, že jsem o tom už několikrát mluvil a psal, tak se nechci opakovat. Ale je pravda, že by se tak jako na první pohled řeklo, jestliže známe dědičnou informaci člověka, obecně teď mluvím, a dokonce dneska už známě dědičnou informaci jednotlivců a známe dědičnou informaci šimpanze, o kterém se soudí, že je náš nejbližší příbuzný, rozhodně nám je velmi blízký, ten genom, ta DNA, ta dědičná informace se mnoho neliší, ale přesto tam někde musí být zapsáno to, že jsme lidmi, a to, že šimpanzi jsou šimpanzi. Ten rozdíl tam musí být, protože jinak by se lidem nerodili zase lidi a šimpanzům by se zase nerodili šimpanzi. To tam někde je napsáno. Zatím se to nenašlo, ačkoliv máme možnost ty 2 genetické informace srovnávat. Ty jsou ve veřejně přístupných databázích, v podstatě každý se tím může zabývat, když to umí a má prostě přístup k těm databázím a tak dále. A ten je, ten přístup je možné získat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ví se, že to souvisí mimo jiné s darem řeči, což je také geneticky dáno.

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
To je geneticky dáno. Ano, je jeden takový gen, který právě je různě mutován, různě změněn u šimpanze a u člověka, který skutečně umožňuje artikulaci a umožňuje chápat strukturu řeči u člověka. A ty mutace pravděpodobně způsobují, že u šimpanze tomu tak není. Ale já si myslím, že tohle to nemůže vysvětlit tu podstatu, ten podstatný rozdíl. Protože i jinak vypadáme, i jinak se chováme. A to si myslím, že ta řeč není plně ... za tohle to nemůže být zodpovědná. Ale je fakt, že řeč určitě sehrála velmi důležitou roli, vůbec komunikace a sdělování myšlenek, ve vývoji potom člověka do těch vyšších forem. Ale že by nás v tom základním místě odlišila, já si nemyslím, že to je ten hlavní případ.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 2 Prahu a my si povídáme s Václavem Pačesem. Pane profesore, můžeme hned navázat na to, o čem jsme teď mluvili, to znamená na váš obor genomiku. Pokud se nepletu, tak vy se teď ucházíte o grant a ten výzkum, který byste rád, nebo kterému byste se rád věnoval, souvisí s tím, o čem jsme teď mluvili.

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je to pravda. Já teď když jsem se vrátil zpátky, takříkajíc do laboratoře, z té kanceláře předsedy Akademie věd ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A vrátil jste se rád.

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Vrátil jsem se rád. Mně to činí potěšení, vlastně mi to velmi scházelo, takový ten denní styk s vědou a s mými kolegy. Tak teď jsem se do toho už plně zapojil. A samozřejmě potřebuju získat finanční prostředky, to je dneska velký problém. Já mám poměrně velké granty, které mně ale také budou končit, takže teď musím se postarat prostě o ta následující léta. To navíc jde ve velmi těžké době, kdy se úplně mění struktura rozpočtu pro vědu. Podle mého názoru to není dobře připraveno. A dneska se vlastně neví přesně ani, jak teda se bude vyvíjet financování vědy. Tak já jsem byl před, teď už nevím, 2 lety nebo kdy pozván na Tchajwan, kde byla taková konference právě o genomice, o luštění dědičné informace. Já jsem tam měl přednášku právě na to téma srovnávání lidského a šimpanzího genomu a co nám z toho vyplývá. Mezitím se toho hodně událo. A s jedním kolegou z Tchajwanu podáváme teď žádost o grant, který by nám umožnil dál pracovat na takové jedné zvláštnosti naší DNA, a sice na tom, že stručně řečeno naše DNA má 8 % genů, které nám nepatří, jsou vlastně virového původu, po infekci před mnoha miliony let, dokonce některé ty geny máme společné právě se šimpanzem, čili byla tam ta infekce ještě před rozdělením člověka a šimpanze, jiné má šimpanz unikátní. My máme unikátní. Některé z nich jsou i nebezpečné, zdá se, že se asociují s takovými chorobami. Ale jiné naopak jsme si zavzali do svého repertoáru a využíváme je. Jsou pro nás příznivé.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dá se tomu rozumět i tak, velmi hrubě řečeno, že lidoop se virovou nákazou postupně proměnil v člověka?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, že takhle úplně to není, to se spíš tak jako říká. Ale není vyloučeno, že některé ty virové geny skutečně, a to nevíme ale, ale to bychom právě chtěli zkoumat, že některé ty virové geny se zapojily do určitých, řekl bych, procesů, které třeba vedly potom k formování člověka v nějaké oblasti, kterou ... já teď nemohu říct v jaké. Ale rozhodně bychom rádi zkoumali právě tuto DNA, to jest geny a zbytky genů, které vlastně nám nepatří, jsou virového původu a mohou mít dalekosáhlý vliv, nejenom mohou, víme o nich, že mají dalekosáhlý vliv na strukturu našeho genomu a dokonce na jeho regulaci a fungování.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vzhledem ke globalizaci je možné třeba se tou virovou genovou nákazou za lidského života nakazit tím způsobem, že se třeba, promiňte, během té jedné generace může pozměnit ten genom u konkrétních jednotlivců?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
To se určitě může. Zejména v genomálních buňkách. Právě ty virové geny, máme jich tolik proto, že ony zpravidla nesou s sebou jiné geny, které umožňují zmožení těchto genů a jejich přesun právě v naší DNA na různá místa. To je právě to možná nebezpečné, nebo možná naopak pozitivní v některých případech, že se mohou zapojit do metabolismu a do činnosti našich genů tím, že přeskočí na nějaké místo, kde potom získávají nějakou další funkci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili toto se může dít v relativně krátkém čase.

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
To se skutečně může dít v relativně krátkém čase, ano. Právě v těch genomálních buňkách se to může stát prostě u jedince nebo v jedné generaci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tedy můžeme tedy odkázat na váš blog, jak už jste se o tom zmínil, na Aktuálně.cz. Hostem pořadu Jak to vidí je biochemik, profesor Václav Pačes. Přepis našeho rozhovoru najdete na internetové adrese www.rozhlas.cz/praha.
V anketě Manažer roku, jejíž výsledky byly vyhlášeny slavnostně teď v pátek, jste skončil jako třetí nejúspěšnější, tedy v opravdu velké konkurenci. Dostal jste také ocenění za vědu a výzkum a cenu Economie. Tak já myslím, že to je důstojná tečka za kariérou předsedy Akademie věd, že?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak to byla docela taková zajímavá historka. Já jsem byl navržen na to ocenění Manažer roku právě pro svoji činnost také mimo jiné v té, jak se to jmenovalo, Nezávislá energetická komise. A pak se k tomu snad připojila Akademie věd, já přesně nevím, jak to bylo. Já jsem byl sám překvapen, jak to bylo, celý ten ceremoniál na Žofíně pražském jak byl slavnostní. A teď já jsem tam vyhrál několik těch cen, až mi to bylo trošku žinantní, že jsem si tolikrát tam šel pro nějaké to ocenění. Fakt je, že tam, pokud já vím, tak snad bylo navrženo 140 lidí, z toho 70 se dostalo do finále. A já jsem tedy mezi nimi skončil třetí. Tuším, že první byl generální ředitel Třineckých železáren. A kromě toho jsem dostal tu cenu nakladatelství Economia právě za moji činnost v popularizaci vědy, kterou oni ocenili a kterou já považuji za velmi důležitou součást své práce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady bych možná udělal takovou odbočku, protože ono je to opravdu těžké popularizovat vědu. Mnozí vaši kolegové mají takový problém s tím, aby si takříkajíc nezadali, protože zjednodušit věci tak, aby je pochopil laik, je opravdu složité a ne vždycky se to daří. Čili možná i na to je potřeba talentu. Není to samo od sebe, že by člověk uměl ty věci vykládat tak, aby je pochopilo, dejme tomu, desetileté dítě.

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je to tak, opravdu to je obtížné. A já sám vím, jaké mám potíže s tím, když chci, aby někdo třeba z Ústavu molekulární genetiky, kde působím, někam šel a dal populární přednášku, nebo popularizující přednášku o svém oboru. Ukazuje se, že jednak ani o to nemají zas tak veliký zájem a hlavně to neumí ani tak podat. A já jsem rád, že u nás se teď vytvořila taková rostoucí skupina z jedné strany novinářů, kteří se věnují, teda myslím tím pracovníkům masmédií, jak se dneska říká, kteří se věnují popularizaci vědy, a na druhé straně i vědců, kteří zase s těmi novináři komunikují. To tady dřív vůbec nebývalo. Teď každý slušný deník má svoji vědeckou přílohu, že jsou pořady, které se týkají vědy, ať už u vás v rozhlase nebo v televizi, a že to dělají specialisté a podle mého názoru to dělají velmi dobře, ať už jsou z té oblasti vědy nebo z oblasti teda sdělovacích prostředků.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A znamená to tedy, že je poptávka ze strany čtenářů, diváků, posluchačů?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je. naprosto určitě je poptávka po dobré, kvalitní popularizaci. Víte, já sám jsem tím byl velmi ovlivněn jako kluk. Já považuju za jednoho z nejlepších popularizátorů vědy a literatury pro kluky dospívající knihy Františka Běhounka, našeho slavného fyzika, který ztroskotal s tou lodí Italia v Arktidě. A on potom působil jako ředitel Ústavu dozimetrie záření Akademie věd a přitom psal, zejména za války, psal knihy pro kluky a psal je báječně. Byly napínavé, bylo v tom spoustu dobrodružství, třeba z Afriky byly nebo takové povídky o zlatokopech a tak dále, ale vždycky do toho vmontoval přírodovědu, zejména fyziku samozřejmě, protože byl fyzik, jadernou fyziku v té době. A mě ty knihy hrozně bavily a vlastně možná, že podstatně přispěly k tomu, že jsem se potom začal jako zabývat tou myšlenkou, že bych chtěl být výzkumníkem, chtěl bych být vědcem. Takže popularizovat zejména pro mládež a zejména pro takovou tu dospívající mládež je strašně důležité. Ne každý to umí. Ale ten, kdo to umí, kdo má na to talent, tak by se tomu měl věnovat a mělo by to být také oceňováno. To bohužel tak dneska není. Ta metodika hodnocení vědecké práce ta naprosto tohle to nejenom pomíjí, ale téměř to jako ... nechci říct zrovna zakazuje, ale rozhodně to nepodporuje. Tak myslím si, že to je velká chyba.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na druhou stranu ta ocenění, o kterých jsme mluvili, jako Manažer roku, tak ve vašem případě to ukazuje, že to není vždy tak, že by nebyla ta snaha oceněna. Čili dobrý vědec by měl být kromě toho, že musí být zdatným popularizátorem, i vynikajícím manažerem. Dá se to tak vyložit?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ne. Ne. Já myslím, že ne. Dobrý vědec může být sám o sobě prostě skvělým vědcem a nemusí ani být dobrým přednášejícím, nemusí být dobrým popularizátorem. Znám takové dokonce nositele Nobelovy ceny, kteří neumějí dobře přednášet a vlastně se nezabývají ničím jiným než svojí prací. Ale pokud někdo má tu schopnost a baví ho to také sdělovat takovým popularizujícím způsobem poznatky ze svého oboru, tak skoro bych řekl, že to je jeho morální povinnost také i protože, že zejména u nás v České republice pořád je věda z velké části, já bych řekl zcela zásadní části, financována z veřejných prostředků, to jest z peněz vašich, mých, prostě lidí, posluchačů, tak proto je naše povinnost jim také ukazovat, co děláme za ty peníze a že se to vyplatí společnosti, že to děláme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste proslul kromě jiného vlastní komisí, už jste se tady o tom letmo zmínil, která vypracovala vizi energetického rozvoje. Novináři ji nazvali Pačesova komise. Jak se vám to poslouchalo?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem dokonce, když jsem odevzdával panu premiérovi Topolánkovi takový ten první nástřel, stručnou zprávu o pokrocích té komise, tak jsem v tom úvodu řekl, že to není Pačesova komise, že se to jmenuje Nezávislá energetická komise. A tím jsem jenom přilil oleje do ohně a od té doby už se tomu neřeklo jinak než Pačesova komise. A přitom já všude zdůrazňuji, že já nejsem energetik. Já jsem byl požádán vládou, abych předsedal této komisi jako nezávislý člověk, který má určitou snad ... možná určitý kredit ve společnosti, že zajistím, že to nebude pod politickým nebo ekonomickým vlivem někoho, že to bude prostě objektivní pojednání. A měl jsem tam odborníky v té komisi, ale sám odborníkem v energetice nejsem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane profesore, opravdu se v budoucnu neobejdeme bez jaderné energie, jak mnozí resumé vašeho bádání vyložili?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak ono to tam takhle ale není napsané. My naopak říkáme, že se klidně obejdeme bez jaderné energie, my se obejdeme i bez uhelných elektráren, my konec konců elektrickou energii můžeme dovážet. Dneska ten trh je volný v celé Evropě a prostě ty ceny jsou vyrovnány. Fakt je, že je dneska nedostatek elektrické energie, takže když bude nějaký výpadek, jako například by byl u nás výpadek, že bychom přestali třeba vůbec elektrickou energii vyrábět, tak by stoupla její cena. To je jedna věc. Co ale je daleko důležitější, že tak jako dovážíme ty primární zdroje, plyn a ropu, tak můžeme zrovna tak dobře dovážet elektřinu. Ale co nemůžeme, je dovážet teplo. Teplárenství bude velkým problémem České republiky. Protože teplo se na tu dlouhou vzdálenost přenášet nedá, může se samozřejmě topit elektrikou, ale to je opravdu velice nákladné a nevhodné. Čili to uhlí naše, které máme jako jediný primární zdroj, by se preferenčně mělo postupně přesunovat do našeho teplárenství. A jestliže to je takhle. A jestliže přece jenom nechceme být úplně závislí na dovozu elektrické energie, a to si myslím, že i z politického hlediska a celospolečenského hlediska nechceme, tak potom jaderná energetika je jednou z alternativ, o které se musí nutně uvažovat. Má svá negativa pochopitelně, ale mně se zdá osobně, že ta negativa nejsou tak podstatná. Vždycky se říkalo, že jaderná energie je neuzavřený cyklus, že se tady vytěží uran a z toho zůstává radioaktivní odpad a teďko co s ním. A teď se hledala ta hlubinná úložiště, kde to bude vymírat tisíce let. A samozřejmě to je nebezpečné takhle to zkoncentrovat někde v zemi hluboko třeba a tak dále. Kdo ví, co se stane v budoucnu. Ale ono se teď ukazuje, že možná se to ani nemusí ten radioaktivní odpad ukládat nějak stabilně, protože pokud dojde k vývoji reaktorů čtvrté generace a případně dalších generací, tak tohle ... tenhle ten odpad, který je stále ještě plný energie, bude sloužit jako palivo právě pro tyto nové energetické zdroje, kde potom ten odpad je už daleko méně radioaktivní, ale hlavně má daleko kratší poločas rozpadu. Takže ten neuzavřený cyklus to stále trvá, to je pravda, ale zdá se mi, že význam této námitky jako není zas až tak silný, jak byl ještě třeba před, já nevím, 10, 15 lety.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Opět by to bylo na dlouhou a dlouhou diskusi. Ještě ve stručnosti jedno téma. Teď se sestavuje nová vláda takřečených odborníků. Když to slyším, tak ve mně vždycky hrkne, protože mám pocit, že dosud nám tedy vládli amatéři, ne odborníci.

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, oni nám vládli politici a to je svůj způsobem odbornost taková manažerská, já bych řekl. To je právě ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jinými slovy teď je to nepolitická vláda. Ale já směřuji k otázce, v čem tedy pro vás jako pro vědce může být přínos té Fischerovy vznikající vlády?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Víte, vláda má být samozřejmě politická. Vláda má být ... od toho máme tady parlamentní demokracii. Nám to možná tak úplně nefunguje, oni se hádaj a tak dále. Je to i vše dáno tím, jak je ta společnost naše polarizovaná, je to vždycky 50 na 50. Vždyť my ve společnosti žijeme v politické agónii už, já nevím, 15 let, pořád to závisí na 1, 2 přeběhlících a tak dále. Čili myslím si, že opravdu by bylo dobré trochu změnit pro tuto dobu ten volební systém, tak aby prostě vznikaly pevnější vlády. Ale jestliže teda je tady ten nástroj, že pokud se nedokáží dohodnout politici, tak že tady má nastoupit a je tady možnost nastoupit takovéto dočasné vlády, která teda potom umožní volby, já bych rád viděl, kdyby tato vláda mohla prosadit právě změnu volebního zákona, což se jim asi nepodaří. To je pravda. Na druhé straně si myslím, že pan Fischer je natolik silná osobnost, že zase si nenechá od politiků, kteří vlastně všechno zavinili, říkat, příliš mnoho do toho mluvit a že použije svůj vlastní rozum na to, koho bude jmenovat do té vlády a proč. Čili že to také zdůvodní ne ani tak před politiky jako před veřejností.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jako manažer roku, tedy třetí v té prestižní anketě, a donedávna předseda Akademie věd jste se těšil zpátky na to, že se budete věnovat té aktivní vědecké činnosti. Neuvažujete o tom, že byste učinil ten úkrok a vstoupil do politiky aktivní?

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak už se mě na to hodně lidí ptalo. Já si to nedovedu představit. Může se to samozřejmě stát, pokud zase to bude ... nastane situace, kdy opravdu budu cítit, že to je zapotřebí i z takového trošku možná, já nevím, teď nechci být nadnesený, ale určitého vlastenectví nebo určitého pocitu zodpovědnosti, bych řekl, to se klidně stát může. Ale v tuto chvíli se hrozně těším zpátky do laboratoře a do té své vědecké práce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Končí naše dnešní povídání v pořadu Jak to vidí biochemik, profesor Václav Pačes. Já vám moc děkuji za návštěvu ve studiu a přeji, ať se vám daří. Mějte se hezky. Na shledanou.

Václav PAČES, vědec, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě připomenu, že přepis našeho rozhovoru najdete hned následující den na internetových stránkách www.rozhlas.cz/praha.