Přepis pořadu Jak to vidí - 19.5.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Krásné dobré ráno, příjemný začátek dopoledne, začíná další z Hostů do domu, které vysíláme z Bruselu během českého předsednictví, abychom byli pro vás a s vámi blíž tomu, co se děje v Evropské unii. Krásné dopoledne vám poprvé dnes přeje Jan Křelina. Je tu s námi také první host dopoledne, pan Karel Barták z Generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu. Dobrý den.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Dobrý den.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Pane Bartáku, témat jako vždy mnoho, já jen upozorním posluchače, že si nás mohou poslechnout dnes v repríze po jedenácté hodině, anebo najít přepis našeho rozhovoru na stránkách www.rozhlas.cz/jaktovidi. Mimochodem, když za lomítku dáte Prahu, dostanete se k nám na stanici, najdete všechno, co od nás z našeho vysílání potřebujete. Čili summit s Čínou, volby do Evropského parlamentu, propojení evropských univerzit, ale tak včerejší událost, skoro by se dalo říct číslo jedna, nebýt Rady pro vnější záležitosti a zahraniční vztahy Evropské unie, kolega Burda mě už ráno upozorňoval, abych si nehrál se zápalkami, je pravda, že kolem včerejšího požáru Evropské komise nebo hlavní budovy Berlaymontu bylo hodně žertů, ale ono to vlastně ani tak žertovné není, protože ten požár nebyl úplně malý.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Ten požár nebyl malý, byl relativně vážný a samozřejmě to vyvolalo, jak říkáte vy, spoustu vtipkování, takže také tady v Bruselu je mezi úředníky a tak dále, protože, zejména protože ta budova, ve které se to stalo, ta vlajková loď vlastně Evropské unie, ta historicky cenná budova z šedesátých let prošla relativně nedávnou obrovskou rekonstrukcí, ta rekonstrukce trvala jedenáct let, byla způsobena tím, vyvolaná teda tím, že tam byly, že tam byly azbestové stěny, azbestové stropy, ta rekonstrukce, jak říkám, trvala jednou tak dlouho, než měla, stála třikrát tolik, než měla, byla doprovázena nejrůznějšími skandály, včetně požáru, včetně zátopy toho staveniště a tak dále. A stalo se z toho vlastně taková můra všech, jak belgických orgánů, které teda tu rekonstrukci řídily, tak Evropské unie a nyní vlastně sotva pět let poté, co byla, co byla inaugurována, tak dojde k takovémuto to maléru, tak samozřejmě to vyvolává, vyvolává nejrůznější otázky o kvalitě té, té přestavby, o kvalitě té rekonstrukce. A bylo humorné, včera se na to dívat se zpovzdálí, samozřejmě, že se to z Berlaymontu, nad Berlaymontem vznáší, vznáší dým a zároveň bylo zajímavé sledovat, jak se najednou všechno zastavilo, že, prostě je to takovéto /nesrozumitelné/ centrum Evropské komise a najednou nevycházela tisková prohlášení a neděly se ty situační věci. Já jsem mluvčím s našeho, našeho komisaře, a ten říkal, nemůžeme nic dělat, jsme odděleni od svých počítačů, prostě jsme, nemáme, jsme vykázáni ze svých místností, musíme prostě postávat kolem budovy a těšit se, že se dostaneme zpátky a že stačí malý požár a chod Evropské komise se zastaví.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
To asi spoustu zlých jazyků napadlo, co by se stalo, kdyby se chod Evropské komise zastavil i na víc, než na několik hodin.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
No, jistě, ale já myslím, že, zdá se podle všeho, že dnes odpoledne už zase bude všechno v normálu, že bude všechno v pořádku.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Jen mě tak napadá, ta budova kromě toho, že je nesmírně architektonicky zajímavá, jako snad jedna z mála těch nových úřednických budov tady v Bruselu, má čtrnáct pater, je velice rozlehlá, ten požár vznikl dole ve spodních patrech a rozšířil se až nahoru šachtou, kudy vedly kabely, různé instalace. Tak nejsem odborník na požární bezpečnost, jen si říkám, je to dobře, že ten kabel, že ten požár byl usměrněn jakousi šachtou, nebo je to naopak špatně, že požár z toho ohniska vylétl vlastně až do čtrnáctého patra.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Já jsem neslyšel žádný odborný názor na to, co včera říkali v televizi hasiči, tak říkali, že v podstatě se podařilo ten požár pravděpodobně způsobený zkratem vlastně udržet v určitém prostoru, že se nerozšířil do těch, do těch částí kancelářských té budovy, to, že zřejmě asi ta šachta splnila svůj účel, tak nějak si laicky dokážu představit.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Restaurace a bary v okolí Evropské komise také splnily svůj účel, protože se okamžitě zaplnily.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Přesně tak.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Karel Barták z Generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu je hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha. Ještě je před námi zajímavé téma, téma dne Českého rozhlasu 2 Praha, je to právo občanů na informace, tedy na informace ze strany úřadů České republiky, ale když už se scházíme v Bruselu a vy pracujete, pane Bartáku, pro Evropskou komisi, tak to posuňme na evropskou úroveň, existuje nějaké právo Evropanů na informace z evropských institucí.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
No, těch nástrojů je celá řada, každá instituce Evropské unie má vlastní pravidla, samozřejmě je zde petiční právo, které se týká Evropského parlamentu, ale je zde tedy právo interpelovat, klást otázky a mít nárok na odpověď také vůči Radě Evropské unie a zejména tedy vůči Evropské komisi. Těch dotazů jsou tisíce a tisíce a jsou tedy v podstatě, je na ně odpovídáno těmi jednotlivými, jednotlivým Generálním ředitelstvím Evropské komise přímo tam, kde já pracuji, se tím zabýváme, dostáváme kolem tří, čtyř tisíc dotazů každý měsíc, a odpovídáme a ně, obvykle se to /nesrozumitelné/ standardní, takže se na ně poskytuje standardní odpověď, zásada je, že se ta odpověď poskytuje v jazyce, ve kterém byla, byl ten dotaz napsán. Takže tam existuje zvláštní služba a ta vytváří, samozřejmě někdy to největší pnutí a největší problémy, aby se splnila ta patnáctidenní zákonná lhůta, ve které se na ten dotaz nemusí odpovědět, ale někdy jsou ty dotazy, řekněme, košatější, takže na ně musí odpovědět odborník, ten příslušný člověk, který to má na starosti, rozesílá ty dotazy po tom příslušném ředitelství a žádá kolegy, aby se mu k tomu vyjádřili, někdy zase, když ta překladatelská služba je přetížená, tak se snažíme na ty dotazy odpovědět tak, že teda kolegové přímo z různých zemí, kdo teda vládne jakým jazykem, takže se do toho vloží a sami tu odpověď přeloží. Krom toho samozřejmě existuje řada dalších možností, občané se mohou obracet na ty informační centra, které jsou v členských státech, to je to Europe Direct, celá ta, celá ta síť, tam dokonce je zásada, že se musí odpovědět občanovi buď okamžitě, nebo do tří dnů, ale to jsou spíše dotazy, které se týkají fungování, kdežto vůči Evropské komisi se lidé obracejí i někdy s vlastními nějakými problémy, že, a tam se je potřeba nějakým způsobem jim tu odpověď podat takovou, řekněme, šitou na tělo. Já jsem nedávno dostal otázku z jedné školy ve Francii, kde mě žádal ředitel školy, abych odpověděl na dvacet sedm slohových prací, které žáci vypracovali na téma Evropské unie a vzdělávání.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Odpověděl jste?

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Odpověděl jsem a nikoliv v té lhůtě, v té lhůtě jsme podali takovou krátkou odpověď a potom jsme museli samozřejmě, trošku víc času potřebovali na to, abychom ty slohové práce přečetli a abychom na ně nějakým způsobem reagovali. Také se na nás obracejí lidí, lidé mimo Evropskou unii. Já si pamatuju, nedávno nějaká ruská občanka nám psala, a my jsme jí odpověděli, že ta legislativa, na kterou se dotazovala, se netýká třetích zemí, ona na to okamžitě reagovala, že Rusko přeci není žádná třetí země, protože se spletla, třetí země a třetí svět, takže to považovala vlastně za urážku, že jsme se takto k Rusku vyjádřili.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
To říká v Hostu do domu Českého rozhlasu 2 Praha v pořadu Jak to vidí, pan Karel Barták z Generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Stále je s vámi bruselské vydání pořadu Jak to vidí. Hosta do domu Českého rozhlasu 2 Praha, s panem Karlem Bartákem z Evropské komise se potkáváme přímo v pražském domě ve studiu Českého rozhlasu v Bruselu. Zítra ovšem v Praze se odehraje summit Evropské unie a Číny, čili setkání na nejvyšší úrovni. Je to velká událost, je pravda, že Čína je po Spojených státech druhým největším obchodním partnerem Evropské unie, jsme to hlavně my, kdo dovážíme z Číny, bude asi po Evropské unii žádat uznání své ekonomiky jako tržním, jistě také budeme něco žádat. Co myslíte, že bychom měli od toho setkání, pane Bartáku, očekávat a co bychom měli třeba i chtít?

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Čína je velmi, jak jste sám řekl, velmi důležitým partnerem Evropské unie, je obrovským obchodním partnerem a je velmi obtížným partnerem, protože Čína se v posledních letech nesmírně emancipovala, stala se velkým světovým hráčem v obchodu, ale i v politice, v těch multilaterálních světových organizací, hraje důležitou roli ve světové obchodní organizaci a tak dále. Takže to není už není nějaký vztah mezi Evropskou unií a rozvíjející se Čínou, ale mezi Evropskou unií a zemí, která má vůči ní teda obrovský schodek, že jo, obrovský plus v obchodu a která má velkou váhu celosvětově. Takže pro Evropskou unii v této relaci, pokud mám být stručný, bych řekl hlavně to, že Unie musí se naučit, pokud možno vystupovat vůči Číně jednotně, což se v poslední době čím dál tím méně děje, že tento summit bude další takovou zatěžkávací zkouškou pro tu společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Čína samozřejmě má spoustu výhrad vůči Evropské unii, nelíbí se jí antidopingová opatření Evropské unie, nelíbí se jí tlak Evropské unie na to, aby lépe dodržovala autorská práva, nelíbí se jí tlak Evropské unie na to, aby dodržovala lidská práva, že jo, tato dimenze tam také je, také je přítomna. A proto se Čína snaží samozřejmě se do jisté míry vyhýbat těmto, tomuto jednání bilaterálnímu mezi Evropou a Čínou a hrát tedy tu kartu těch jednotlivých čínských států, což se jí do značné míry daří, že teda Čína má svojí vlastní politiku vůči Francii, vůči Británii, vůči Německu, vůči dalším zemím a potom se stává, že na takovémto summitu vlastně není moc o čem, protože každá ta země má s tou Čínou rozehráno něco trošku jiného na trošku jiné úrovni, takže Čína, si myslím, je dneska pro Evropskou unii oříšek, vzpomeňte si, že ten minulý summit byl s Čínou, byl jednostranně zrušen, protože prezident Sarkozy se setkal s dalajlámou, takže Čína vlastně se chová velmi asertivně vůči Evropské unii a Evropská unie by měla se sjednotit a trošku vystupovat jednotněji vůči, vůči Číně, aby byla solidním protihráčem, nebude nikdy takovým protihráčem, jako jsou Spojené státy, to vyplývá z povahy věci, ale ta jednota by měla být silnější.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Tak uvidíme, jak zítřejší summit dopadne, určitou neznámou je také český prezident Václav Klaus, který bude summit řídit a který rozhodně nespěje k tomu, co jste, pane Bartáku, naznačil, to znamená, jednotný evropský postoj. Pan prezident má naopak velmi opačný postoj. Myslíte, tedy v mnohem opačný postoj, myslíte, že má šanci nějak to setkání zásadnějším způsobem ovlivnit, třeba pokud jde o nastolení či nenastolení otázky klimatu, kde je Čína hlavním znečišťovatelem, nebo jedním z velkých.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Prezident Klaus bude spolupředsedat tomu summitu, ale samozřejmě tam nebude sám, těch hráčů na straně Evropské unie bude víc, bude tam vysoký představitel Solana, bude tam, bude tam předseda Evropské komise Barroso a představuji si, že ten program byl dopředu velmi detailně projednán a ta témata prostě jsou daná a nebude možné se kterémukoliv z nich vyhnout, nehledě na to, že pokud jde o klima, tak Čína se v poslední době stala velmi aktivním hráčem na poli v boji proti, proti klimatickým změnám, protože si uvědomuje, že vlastně to znečišťování životního prostředí, které v Číně stoupalo závratným způsobem, vlastně podvazuje její vlastní ekonomický rozvoj, takže i v této oblasti Čína už není tím pasivním hráčem, jakým bývala, jakým bývala v minulosti. Já si myslím, že ten summit bude velice, velice zajímavý a že v něm půjde tedy především o ty vzájemné, řekl bych, vzájemné výtky nebo výhrady, které ty dvě strany vůči sobě mají.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Bude zajímavé sledovat, jestli se bude také mluvit o tom, co trápí české podnikatele a vůbec všechny evropské podnikatele, to znamená, kopírování jejich výrobků, tedy summit Evropská unie - Čína zde v Praze a volby do Evropského parlamentu za rohem. O tom si s Karlem Bartákem řekneme za malou chvíli.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
S Karlem Bartákem z Generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu pokračuje bruselské Jak to vidí, můžete si najít v přepisu také na stránkách www.rozhlas.cz/jaktovidi nebo si nás poslechnout v repríze dnes na Praze po jedenácté hodině. Skutečně, jak jsem řekl před chviličkou, blíží se volby do Evropského parlamentu, v podstatě každá evropská země se bojí nízké účasti, nebo bojí, je to taková vždycky nepříjemná vizitka, když k volbám přijde padesát, šedesát procent lidí, je to trošku ukazatel toho, jako kdyby ty evropské volby vlastně Evropany úplně nezajímali, přitom vystoupit z Unie nechtějí ani Britové, a to už je co říct, tak nevím, je to trošku takový nepoměr. Pro vás, jakožto zástupce Evropské komise, jsou volby do Evropského parlamentu nějakou událostí, jakožto evropského úředníka v podstatě?

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Tak volby vždycky jsou významnou událostí, velmi významnou událostí na té evropské úrovni, a to z několika důvodů, za prvé proto, že výsledek těch voleb samozřejmě má potom přímý vliv na to, jaká politika se na té evropské úrovni dělá a také na tom, jak vypadá potom složení těch, těch klíčových institucí Evropské unie, protože výsledek těch voleb čím dál tím více a vyplývá to z těch posledních smluv a pokud by vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, tak to bude ještě markantnější, přímo ovlivňuje tedy tu agendu a ovlivňuje způsob, jakým jsou jmenováni nejvyšší, řekněme, hodnostáři, funkcionáři Evropské unie, ať už teda to bude pouze předseda komise, anebo další, kteří by měli být jmenováni nebo navrženi podle případné Lisabonské smlouvy, pokud vstoupí v platnost, to je jedna věc. Druhá věc je, že to je taková vlastně sonda do toho, jak se občané staví k Evropské unii, vy jste to naznačil, že vlastně si čím dál tím víc všichni uvědomují, že na jedné straně, ty nadnárodní evropské instituce a zejména tedy Evropský parlament jako přímo volený orgán Evropské unie, který spolurozhoduje dneska o naprosté většině zákonodárství a zase, pokud by vstoupil v platnost Lisabon, tak bude spolurozhodovat tedy ještě v daleko větším rozsahu legislativy, takže s tím, jak stoupá jeho, jeho úloha, jeho kompetence, tak vlastně klesá zájem voličů se podílet na volbách do tohoto parlamentu, to znamená, je zde, je zde určitý rozpor mezi tou realitou, která je jasná a tím vnímáním toho Evropského parlamentu a té Evropské unie. Samozřejmě volební účast je vysoká v zemích, kde se ty volby spojí s jinými volbami, kde jsou třeba regionální volby nebo místní volby nebo v zemích, kde je hlasování povinné, jako například v Belgii, ale tam v té většině zemí, kde tomu tak není, tak tam je samozřejmě riziko, že ta účast bude velmi nízká. Evropský parlament letos poprvé se tomu snaží čelit takovou velmi razantní kampaní, já nevím, jestli jste viděl ty, ty plakáty, které jsou po celé Evropské unii a ty slogany a tak dále, snaží občanovi vysvětlit, co všechno se v té Evropské unii odehrává a co všechno tím svým hlasováním může ovlivnit.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Přemýšlím, jestli jsem je viděl nebo neviděl.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Jo, samozřejmě, ale řekl bych, že to je relativně vydařená kampaň, která se tak nějak dosti liší od všeho toho banálního, co obvykle ty evropské instituce produkují. Tam je základní problém v tom, že ti lidé, ti voliči nemají pocit, že by, že by tím svým hlasováním něco přímo ovlivňovali, protože nevnímají ten parlament jako politické kolbiště tak, jak jsou na něj zvyklí z národních států, a to je pravda, v tom parlamentu není provládní většina a protivládní opozice, v tom ten parlament funguje prostě jinak, než národní parlament, funguje na základě prostě dohody těch jednotlivých politických klubů, funguje na základě konsensu, funguje na základě zákulisních jednání, všechno se odehrává v těch politických klubech a potom ve výborech, které sice nejednají za zavřenými dveřmi, ale nikdo je příliš nesleduje a ta plenární zasedání, která potom mají teda trochu větší publicitu, tak vlastně se omezují na velmi krátké projevy těch jednotlivých zástupců politických klubů.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Tam už se to jenom odhlasuje, prostě to, co se domluvilo.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Tam se to potom, tam se to potom odhlasuje, takže zde vzniká určitý dojem nedostatečné transparentnosti a takového toho, ten politický boj, který se tam odehrává prostě není tak flagrantní, tak jasný, jako na té národní úrovni, takže by bylo potřeba asi, já nevím, vysvětlovat, ono to dost dobře jinak nejde, že, ale je jasné, že ty politické síly, které v tom Evropském parlamentu převládnou, tak budou mít rozhodující slovo v určování politiky a ovlivňování legislativy Evropské unie v příštích pěti letech, což není zanedbatelné. A samozřejmě, čím méně lidí přijde k volbám, tím větší šance je, že budou zvoleny krajní, že jo, krajní politické síly, které nebudou mít velký zájem na takovém to klasickém konstruktivním přístupu, protože ten Evropský parlament by se mohl stát takovou možná i brzdou evropské integrace, pokud by k tomu došlo.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
V některých tématech, v některých chvílích to tak skoro vypadá, ale tak to jsou běžné neshody mezi evropskými institucemi. Je to logické, co říkáte, že vlastně zastoupení nebo rozložení politických názorů v celé Evropě se promítne potom do toho Evropského parlamentu, kde se poslanci rozdělí ne podle svých, třeba i malých národních straniček, ale podle těch hlavních proudů do určitých stran a ty potom spolu vyjednávají a dávají do plenárního zasedání řešení, tak to je logické. Možná ještě jedna zajímavá věc na volbách do Evropského parlamentu v různých zemích, pokud mohu sledovat v Česku, tak na stole a na billboardech jsou většinou čistě národní témata, v podstatě jako kdybychom volili do Evropského parlamentu lidi, kteří mají řešit nějaké české problémy, v podstatě neexistuje nic jako evropské téma, ale teď během, když jsem vás poslouchal, tak si říkám, jestli to vlastně není logické, jestli skutečně pro občana středoevropské země existuje něco jako evropské téma, když já mám svých témat každý den ve svém životě dost a dost, čili možná, že to není na závadu, že vysíláme do parlamentu české zástupce, od kterých chceme, aby pro Česko něco udělali.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
To samozřejmě a jinak to nebude, dokud ten systém bude fungovat tak, jak je dnes, tak se bude soupeřit na té národní politické scéně a ta témata, která budou nastolována, budou národní politická témata a takovéto snění o tom, že budou celoevropské politické strany, kterou budou mít kandidáty, prostě v jiných třeba zemích a které, budou ty volby se konat prostě zároveň všude a na základě teda nějakých celoevropských kandidátek, to je, to je zatím jenom fikce, že. Na druhou stranu je ale potřeba, aby ta politická reprezentace v každé zemi, čemu vysvětlovala, o co jde, co je vlastně v sázce v Evropské unii, že vlastně šedesát procent legislativy, kterou se dneska řídíme, je schvalováno v evropských institucích, že teda má smysl do těch voleb jít a že má smysl se podílet na tom, na tom procesu formování té evropské legislativy, protože to, co se potom děje na národní úrovni, je vlastně už jenom, je už jenom potvrzování toho, co už bylo rozhodnuto, co už bylo rozhodnuto jinde, takže smysl to má, to spolurozhodování Evropského parlamentu společně se členskými státy je vlastně taková forma, základní forma dnes tvorby legislativy Evropské unii.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Dost možné také problém, že občané nemají moc možnost ty své poslance přímo sledovat. Nemají možnost sledovat jejich projevy, nebo možnost tady samozřejmě je, jsou internetové stránky, člověk si pustí video, najde si jakoukoliv informaci, protože Evropská unie je v tomto vynikající v poslední letech, ale kdo to dělá, myslím, že málokdo.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Máte pravdu, i ta transparentnost zde je, ale není zde ten pocit, že by to bylo důležité, není zde ten pocit, že by se to toho občana týkalo, ale zde nepomůže žádná kampaň Evropského parlamentu celoevropská, zde musí to těm lidem vysvětlit ti politikové sami, kteří do těch voleb jdou, zástupci těch stran, kteří se prostě utkají v tom souboji o těch pár poslaneckých míst v tom Evropském parlamentu, ti musí vysvětlit, proč vlastně do toho tu energii vkládají, že. A že to není proto, že aby se vymezili vůči jinými politickým stranám, domácí scéně, ale že to je zejména pro to, aby v příštích pěti letech byli schopni to tím či oním způsobem ovlivňovat chod evropské politiky a ovlivňovat teda tu tvorbu legislativy, kterou se potom řídí každý z nás.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Evropský parlament za tím evropské zákony ovlivňuje, máte pocit, že už se blíží doba, kterou by si třeba přál předseda parlamentu Hans Gert Petering, že už se blíží doba, kdy Evropský parlament bude skutečným parlamentem, který bude legislativním orgánem.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Tak Unie je spolurozhodovacím orgánem ve většině případů, že, takže už dnes Evropský parlament má velikou sílu v tom, že pokud se nedohodne s Radou ministrů, pokud se nedohodne s členskými státy, tak ta legislativa v podstatě nevstoupí v platnost, že, takže ta dohadovací řízení mezi parlamentem a radou, to je dneska vlastně taková nejdramatičtější, nejdobrodružnější část jako toho, co se zde v Bruselu děje, ale nedokážu si představit, že by Evropská unie, která v podstatě je i podle Lisabonské smlouvy zůstane především mezivládní organizací, že by se nějakým způsobem výrazně změnila směrem k federaci, kde by byl nějaký jednotný parlament, který by byl jediný odpovědný za legislativu.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Pan Karel Barták z Generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu byl hostem dnešního Jak to vidí v Bruselu, v bruselském studiu Českého rozhlasu. Pane Bartáku, díky, přeji vám hodně sil a úspěšný den. Na shledanou.

Karel BARTÁK, Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu
--------------------
Na shledanou.