Přepis pořadu Jak to vidí - 14.1.
Poslední vysílání pořadu Jak to vidí Jana Lorencová a naši reportéři. Na tomto místě také najdete, po 24 hodinách od vysílání, přepis celého pořadu i s reportážemi, které obshuje.
Jak to vidí Jana Lorencová a naši reportéři ... dnes s podtitulkem Trvalý pobyt: radnice.
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A je tu čas pro pravidelný pořad Jak to vidí Jana Lorencová a reportéři. Opět se scházíme nad problémem, který trápí hlavně vás posluchače. Dá se říct nás všechny mnohdy. Jana Lorencová ve studiu, dobrý den.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrý den.
moderátor
--------------------
Musíme hned v úvodu říct, my se scházíme v tomto čase teď naposledy. Od příštího týdne se pořad přesune do odpoledních hodin vždy ve čtvrtek, upřesníme ještě na konci pořadu, takže v podstatě naposledy dobré dopoledne. Jaké je to dnešní téma?
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Dnešní téma je naše trvalé bydliště. Místní radnice, respektive obecní úřad, to se stává, někdy tam jsme přihlášeni k trvalému pobytu. Zajímavé ale je, že dnes si už místo svého trvalého pobytu není jaksi povinné, ale vy si můžete sám vybrat, kde se k trvalému pobytu přihlásíte. Zákon 123 z roku 2000 přinesl změny a v některých momentech se zdají být poněkud diskutabilní. Právě to, že si místo svého trvalého pobytu můžete sám zvolit.
moderátor
--------------------
Co když si místo trvalého pobytu nezvolím?
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Když si ho nezvolíte, tak to systém udělá za vás a místem vašeho trvalého pobytu se stane třeba sídlo ohlašovny.
moderátor
--------------------
Takže například mamince, která si nezvolila místo trvalého pobytu, se narodí dítě a jako místo trvalého pobytu bude mít ohlašovnu?
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Já si myslím, že ano, podle toho zákona, jak zní, tak by to mělo logicky z toho vyplývat, že dítě má trvalý pobyt vázaný na pobyt svojí maminky. Ono je toho dost, co se v souvislosti s tímto zákonem dá z pozice a z pohledu občana označit jednoduše jako absurdní, ale některé věci tam mají svoji logiku. Například to, že se jedná o údaj podle zákona pouze evidenční a přitom se na jeho znění odkazuje řada dalších zákonů, se zdá být absurdní. Ale určitě proto existuje nějaké vysvětlení. Řada práv a občanských povinností jsou na to vázaný, na místo našeho trvalého pobytu. Je na to vázáno právo volební, mandáty v zastupitelstvech, poskytování sociálních dávek, ale také tolik neblahé a tolik známé exekuce.
moderátor
--------------------
Je pravdou, že známe řadu případů, kdy k němu přijde exekutor, neměl by tam být, jsou z toho různé tahanice, zabavení majetku. No, jak je to vlastně v souvislosti s trvalým pobytem a exekucemi?
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Ještě se k tomu asi dostaneme za chvíli. Některé z těch absurdit právě, které provázejí ten zákon, jsou zachyceny také v reportáži Milana Kopeckého.
moderátor
--------------------
Takže pojďme si pustit teď tuto reportáž. Má název Trvalý pobyt: radnice. Natočil Milan Kopecký.
---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
paní Iva
--------------------
Bohužel mám zkušenost takovou, parkuju auto před panelákem na sídlišti a jednou ráno jsme zjistila, že moje auto je jedno ze třech nabouraných.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Paní Iva z Pelhřimovska má s úředními bezdomovci své zkušenosti. Její auto v noci beze svědků značně poškodil neznámý pachatel. Jednoduše do něho zřejmě vysokou rychlostí vjel. Policie nenašla žádné hmatatelné stopy a případ chtěla odložit.
paní Iva
--------------------
Nakonec jsem si pachatele zjistila sama. Našla jsem si ho, že jsem se ptala lidí, co kdo viděl, ale bohužel ten člověk měl trvalý bydliště někde na obecním úřadě v severních Čechách, takže nebylo možné s ním nějak komunikovat.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Na smluvené schůzky ale nepřišel a také se ukázalo, že jeho auto nemá zákonné pojištění. Jinými slovy, není, kdo by Ivě škodu uhradil.
paní Iva
--------------------
Nebylo možný mu doručit žádnou obsílku, nějak se s ním zkontaktovat, komunikovat s ním. Takže vlastně v důsledku jsme nedostali zaplaceno nic a škoda byla téměř dvacet sedm tisíc.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Jeden případ, troufnu si říci, z mnoha ostatních. Lidé tohoto typu s bydlištěm na úřadech mají své výhody. Ku škodě většiny společnosti ale pouze sami k sobě. Tuto část legislativy řeší zákon číslo 133, s poslední velkou novelou z roku 2000. Do té doby si lidé byli povinni nahlásit trvalé bydliště ve skutečném kamenném domě nebo bytě. Posledních osm let ale mají svobodné právo si zvolit.
Alena DOLEŽALOVÁ, mluvčí radnice, Havlíčkův Brod
--------------------
Za správné to úřad v žádném případě nepovažuje. Stát totiž není takto schopen realizovat státní moc, protože s lidmi ani není možné nijak komunikovat.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Dělí se o poznatky mluvčí radnice v Havlíčkově Brodě Alena Doležalová. I tato část samosprávy přichází téměř denně do styku s takzvanými úředními bezdomovci.
Alena DOLEŽALOVÁ, mluvčí radnice, Havlíčkův Brod
--------------------
Na radnici nyní "bydlí" zvlášť ti, kterým byl trvalý pobyt úředně zrušen, nebo děti matek, které mají trvalý pobyt také na radnici a k dnešnímu dni to dělá bezmála dvě stě lidí.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Dodává hrozivá čísla mluvčí. Jak tedy probíhá vlastní doručování? Děje se tak pouze vylepením dokumentu na úřední desce.
Alena DOLEŽALOVÁ, mluvčí radnice, Havlíčkův Brod
--------------------
Doručování ve správním řízení se musí udělat prostřednictvím veřejné vyhlášky vyvěšené na úřední desce. Pokud uplyne doba vyvěšení té vyhlášky, tak potom se písemnost považuje za doručenou.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Což je v drtivé většině případů absolutně neúčinné. Pojďme z radnice do justice. Slovo má místopředseda Okresního soudu v Havlíčkově Brodě Jan Doležal.
Jan DOLEŽAL, místopředseda Okresního soudu Havlíčkův Brod
--------------------
S tímhle tím systémem doručování máme velmi špatné zkušenosti, protože sice lidi, kteří jsou stíháni pro nějakou trestnou činnost, uvedou jako adresu pro doručování, adresu obecního nebo městské úřadu. Nicméně pokud pak soud na tyto adresy doručuje, tak si obsílky lidé nevyzvedávají. Někdy zpočátku ani soud neví, že se jedná o adresu městského či obecního úřadu a teprve bližším dotazem zjistíme, že se jedná o adresu právě této instituce.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Soudce Doležal je doktor práv. Tady je jeho názor.
Jan DOLEŽAL, místopředseda Okresního soudu Havlíčkův Brod
--------------------
Podle mě to není v pořádku, protože pokud má někdo bydliště jako městský úřad, tak by tam asi měl i přebývat, protože bydlištěm považuji místo, kde se člověk zdržuje, kde bydlí, kde zajišťuje svoje životní potřeby, ale v žádném případě to asi není nějaká státní instituce.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Soud má naštěstí možnost vydat třeba příkaz k zatčení. A nechat si toho kterého pachatele předvolat.
Jan DOLEŽAL, místopředseda Okresního soudu Havlíčkův Brod
--------------------
Vlastně my zpočátku samozřejmě automaticky, jestliže ten člověk nám napíše jako adresu pro doručování tuto adresu, tak soudu nezbývá, než prostě na tuhle adresu v prvním kole prostě doručit a teprve v těch dalších prostě zjišťuje, že se jedná o tuto instituci a že to doručení tady je zcela zbytečné.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Obálka s doručenkou přitom stojí velké peníze a další peníze stojí čas. Vše se totiž většinou odehrává ve třicetidenních krocích. Nejsou to jen soudy, radnice a třeba policie, desítky peripetií mají za sebou také lidé z České inspekce životního prostředí. Ne zřídkakdy se stává, že majitel několikahektarového vzrostlého lesa je bezdomovcem. Zjišťuji také, že podnikatel, kterého chtějí inspektoři právě pokutovat, také v uvozovkách obývá radnici. Je to i případ firmy zabývající se autovraky z Velkého Meziříčí.
Josef POSPÍCHAL, Česká inspekce životního prostředí
--------------------
Příběh s ním, kdy jsme provedli šetření, ke kterýmu se dostavil, sepsali jsme s ním protokol, byl dokonce i u nás tady na inspekci, on se k němu odmítl vyjádřit a od té doby vlastně přestal přijímat písemnosti. Pak jsme se teda dozvěděli, že si nechal zřídit trvalý bydliště na Magistrátu Jihlavy a šli jsme teda formou toho opatrovníka. Celej ten proces proběhl. Opatrovníkem mu byl stanovenej magistrát, kterej písemnosti teda přijímal za něj, nevyjádřili se, nikde nic, čili rozhodnutí nabylo právní moci. Ale můj osobní názor je takovej, že se nikdy nevymůže, protože ten, kdo bude vymáhat, a to je inspekce, ta posílá upomínky, že má nedoplatek a vymáhá tedy příslušný celní úřad, čili bude určitě problém s doručováním.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Popisuje Josef Pospíchal z pobočky České inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě. Problémy jsou také třeba s majiteli lesů, a to zejména ve chvíli, kdy se má po těžbě zalesňovat. Pokračuje inspektorka Ludmila Lacinová.
Ludmila LACINOVÁ, inspektorka
--------------------
Bydlel na Magistrátě v Táboře, kde byl teda samozřejmě nedoručitelný, nebyl k sehnání, ani policie neměla možnost mu písemnost doručit, takže se pokračovalo potom formou veřejné vyhlášky. Čili proběhlo správní řízení s uložením opatření, potom proběhlo další správní řízení, když opatření nebylo splněno, o uložení pokuty. A samozřejmě výsledek je ten, že sice správní řízení dokončeno bylo, pravomocně je vykonatelný, ale osoba, která by to měla vykonat, prostě není.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Také česká inspekce doručuje přes úřední desku. V praxi vlastně nedoručuje. Zákon zná ještě takzvaného opatrovníka, který zajistí práva a povinnosti adresáta. Toho ale nechce nikdo dělat.
Ludmila LACINOVÁ, inspektorka
--------------------
Jako Kocourkov.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Konstatuje inspektorka.
Ludmila LACINOVÁ, inspektorka
--------------------
Sice podle správního řádu postupuje úplně naprosto v pořádku a přesně, ale výsledek jako takovej, to znamená náprava toho stavu, v našem případě zalesnění nebo vymožení pokuty, prostě neexistuje.
Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Je to stát a jeho zákonodárci, kteří toto celé vymysleli. A je to stát, který de facto nemůže kvůli takovýmto zákonům vykonávat svou moc. Jde přitom o peníze daňových poplatníků, ale také o peníze jednotlivců, jako například poškozené paní Ivy.
paní Iva
--------------------
Jako z tý mojí zkušenosti to vyplývá, že vlastně na to doplatí nejvíc člověk, kterej za to vůbec nemůže.
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
moderátor
--------------------
Reportáž tady končí a natočil ji Milan Kopecký. Celou reportáž slyšel i Cyril Svoboda, šéf Legislativní rady vlády. Připravuje se změna tohoto zákona? Dobrý den, pane Svobodo.
Cyril SVOBODA, předseda Legislativní rady vlády /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý den.
moderátor
--------------------
Chystá se nějaká změna zákona vůbec v tomto smyslu?
Cyril SVOBODA, předseda Legislativní rady vlády /KDU-ČSL/
--------------------
Nechystá, chystat se nemůže, protože takhle je to upraveno naprosto v pořádku, naprosto správně, protože já bych vám mohl modelovat jiné případy, například že někdo odjede do ciziny a opustí tady bydliště tím, že také třeba prodá svůj byt, tak je dobré, že někde uvede svoji adresu. Už to bylo i za totality, to neplatí jenom dnes, že hlášení se k trvalému pobytu není vázáno na vznik nájemního vztahu. To znamená, že osoba může být i trvale hlášena tam, kde fakticky třeba nemá nájemní vztah, ale kde se zdržuje.
moderátor
--------------------
Takže děkuju. Zákon asi zůstane tedy ve stejné podobě, v jaké je. S Janou Lorencovou si povídáme, posloucháte pořad Jak to vidí, nejenom ona, ale také naši reportéři. Vraťme se k těm exekucím. Už jsme to nakousli. Jak to vypadá, bude mít někdo u sebe doma přihlášeného někoho k trvalému pobytu a může to mít dost drsné důsledky.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Dejme tomu, že exekutoři hledají takzvaně povinného v místě jeho trvalého bydliště, podle zákona ale nemusí mít skutečné místo jeho pobytu vůbec nic společného s místem, kde je vlastně ten občan přihlášen. A tak se stává, že exekutoři mnohdy zabavují věci někoho úplně jiného, než je právě ten exekuovaný.
moderátor
--------------------
Zákon připravilo Ministerstvo vnitra České republiky a ve studiu je s námi ředitel odboru správních činností Ministerstva vnitra České republiky, pan doktor Zdeněk Němec, dobrý den.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Dobrý den.
moderátor
--------------------
Situace, do kterých se občan v souvislosti s tímto zákonem dostává, někdy budí dojem pasti. Instituce ale mohou být spokojené. Obce si například mohou dokupovat občany, třeba v případě referenda.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Já bych to ještě doplnila. Nebo do obcí, které jsou počtem obyvatel těsně pod limitem, podle kterého se dají získat peníze do obcí z veřejných prostředků. Kritéria, podle kterých se to odehrává, rozdělování peněz na obce, byla nastavena podle počtu obyvatel. A co je jednoduššího potom, než si nějakého toho obyvatele v případě potřeby dokoupit, že jo.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Situace kolem trvalého pobytu je opravdu složitá. My si musíme uvědomit, že ve více než sto dvaceti zákonech se používá institut trvalého pobytu, který ale v těch jednotlivých zákonech plní různou úlohu. Někdy je to otázka místní příslušnosti, někdy je to místo pro doručování a někdy jsou s tím spojené i jiné právní důsledky, například možnost voleb do místních zastupitelstev a podobně. Pochopitelně při tvorbě zákona, který se tvořil začátkem roku 2000, jsme se snažili maximálně ten trvalý pobyt udělat tak, aby vyhovoval co největší šíři právě těchto právních vztahů. Bohužel ne všude se to podařilo, ale my musíme hledat tu příčinu některých nedostatků nikoliv v institutu trvalého pobytu, ale spíš tak, jak jednotlivé zákony s tímto institutem pracují. A to je právě případ exekutorů, protože máte pravdu, tam dochází k excesům, ale to je otázka činnosti exekutorů, nikoliv institutu trvalého pobytu jako takového ze zákona o evidenci obyvatel.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Já už jsem se tady zmínila před chvílí o tom, že zákon má pouze deklarativní jakýsi charakter. Vlastně jedná se pouze o evidenci občanů, proto je tam řada těch kroků, které může občan udělat pouze dobrovolně, nikdo ho k tomu nenutí, ale pak nastupuje systém, který to za něho jakoby dokončí, ty, to přihlášení. Ale co se mi zdá velmi důležité, je to, že se přesto, přes tu deklarativnost jakousi na to odvolává řada dalších zákonů a předpisů. Na existenci toho zákona o tom trvalém pobytu.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Tento problém je trošku založen tím, že v tom roce 2000, kdy se tvořil nový právní předpis, ten zákon o evidenci obyvatel, tak my už jsme museli pracovat s tím institutem trvalého pobytu. Do té doby platil u nás vlastně systém policejní. To znamená, občan byl povinen nahlásit změnu trvalého pobytu po třech dnech, když se přestěhoval do místa, kde začal žít. Politická vůle tehdy byla taková změnit tento systém na evidenční. To znamená, dneska občan je evidován na určité adrese, s kterou jsou právě spojeny ty právní důsledky. My si musíme ale uvědomit jednu situaci, že ani tehdy občan neměl povinnost změnit trvalý pobyt, když fakticky nechtěl. A to se také dělo, protože ta vymahatelnost toho práva tenkrát byla velice, velice malá. Takže dneska je to skutečně evidenční záležitost a je to každého občana, kde si zvolí tu adresu trvalého pobytu.
moderátor
--------------------
Pane doktore, jak je to vůbec s informacemi o někom, kdo je hlášen na tom úřadu. Ví vůbec úřad, kde se zdržuje? Protože jedna věc je doručit mu třeba poštu na ten úřad, ale aby ji dostal do ruky, to může být naprosto nekonečný příběh.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Pochopitelně ten úřad nemá přesnou představu, kde bydlí, protože to jsou především osoby, které žijí dlouhodobě v zahraničí, jak už říkal pan ministr Svoboda. Jsou to ale osoby, které jsou ne úplně přizpůsobeny našim společenským poměrům. Oni i záměrně někdy lidé zůstávají na ohlašovnách právě pro to, že jsou těžko polapitelný. Ale na to zase pamatují různé procesní normy, ať už je to správní řád, občanský soudní řád, kde je právě ta fikce doručení. A je to problémem toho občana, jestliže on má doručeno zásilku na sídle ohlašovny, tam je uložena po určitou dobu, tak se pak bere fikce doručení a to případné rozhodnutí nabyde právní moci. Takže ten občan jakoby zdánlivě uniká, ale ve svých důsledcích neuniká, protože ty procesní normy pamatují na to, že ta osoba nechce spolupracovat, nepřebírá zásilky a tudíž i ta právní moc takových rozhodnutí může nabýt, aniž by převzal tu zásilku.
moderátor
--------------------
Může z toho vyplynout třeba pro něj nějaká výhoda, o které jsme nemluvili. Protože já se přiznám, znám jednoho člověka ze svého okolí, který má rodinný dům, kde by mohl mít trvalé bydliště, ale říká, já to mám raději na úřadě. Tak já jsem z něj nelámal, v čem je ta výhoda, v čem by mohl mít nějakou výhodu, nějaký prospěch.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Pane redaktore, máte pravdu. Náš občan vypozoroval, že mít právě adresu trvalého pobytu na ohlašovně pro něj může být výhodné právě například z důvodů těch exekutorů. A proto nám našli určitou kličku občané a začínají nám určitým způsobem se dostávat na ohlašovnu právě při dodržení zákona, to znamená fiktivně se manželé rozvedou, manželka požádá o zrušení trvalého pobytu, ten bývalý manžel se dostane na ohlašovnu a tím nám trošku jakoby uniká před exekutory. Ale zase se vracím k tomu problému. Je to problém exekučního zákona, protože kdyby exekuční zákon nepostupoval, nebo exekutoři tak, jak postupují, tak by občané nám nehledali tuto cestu úniku.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Jenomže těch problémů se tam ukazuje mnohem více. Například rodiče, kterým dospělé děti v době třeba jejich nepřítomnosti, na dovolené nebo podobně, rozprodají kompletně majetek. Oni se vrátí a vlastně nemají šanci ty děti, které se chovají nepřiměřeně, z toho místa trvalého pobytu je dostat. Nejsou schopni prostě prokázat zánik užívacího práva těch dětí.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
To je složitá otázka. Pochopitelně zákon pamatuje na možnost zrušení trvalého pobytu z různých důvodů a jedním z nich je, jak říká paní redaktorka, i právě to, že ta osoba musí splnit dvě podmínky, zaniknutí toho užívacího práva a faktické neužívání nebo nebydlení v tom objektu. Je pravdou, že prokazovat zánik užívacího práva právě u zletilých dětí je někdy velice složité. A většinou ty správní úřady, ty ohlašovny, které o tom rozhodují, nechávají takové rozhodnutí na rozhodnutí soudu, protože soud by měl posoudit, jestli skutečně to užívací právo toho dítěte zaniklo nebo ne. A ty kauzy jsou někdy skutečně dlouhé a trvá to dlouho. Ale výsledku lze dosáhnout a znám ze své praxe, ať už přezkumného řízení na ministerstvu, že takové případy jsou a ty rodiče, pokud chtějí, tak dosáhnou svého a tomu dítěti ten trvalý pobyt je zrušen.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Pane doktore, jedna důležitá otázka. Připravuje se novela toho zákona, připravují se ty úpravy, které by ty případné nedostatky napravily?
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Ano, ministerstvo vnitra v současné době připravuje velký projekt registrů, kde i v souvislosti s právě novelou zákona se připravují některé změny, po kterých veřejnost volá. Ať už je to možnost dohledat své bývalé spolužáky, známé, tak tam máme určitou konstrukci, jak bude možno požádat příslušný správní úřad a oni osloví tu osobu, že je někdo hledá a bude se s nimi moc spojit. Pokud se týká problémů ohlašoven, to je problém výrazně složitější. My jej řešíme. Máme už určitou představu, jak by se celý problém řešil, včetně celého institutu trvalého pobytu. Ale protože, jak už jsem říkal, je to problém zasahující do více než sto dvaceti předpisů, bude to veliká, široká diskuse i s resorty, aby i resorty v souvislosti s touto novelou si upravily své zákony tak, abychom při té novele nenatropili víc škody než užitku.
moderátor
--------------------
Pardon, já bych k té vaší odpovědi. Vy jste říkal, když někdo pátrá po spolužácích, po sourozenci, rodičích. A on je dohledá. To se strašně lehce řekne, jak je dohledá. To vyhlásí celostátní pátrání přes policii nebo jak je dohledá?
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Ten systém bude založen na tom principu, že osoba, která bude chtít třeba dát dohromady spolužáky, požádá správní orgán, on je vyhledá v evidenci obyvatel. A na adresu trvalého pobytu té hledané osoby pošle takové avizo a sdělí, že ta konkrétní osoba jej hledá, že se s ním chce setkat. A tam dáme prostor. A pokud ta osoba bude chtít se setkat, tak pochopitelně osloví tu osobu. My nemůžeme zase sdělovat adresy, protože je řada případů, že například někdo se nechce s někým, bývalé manžele, může to znamenat velice stresovou situaci například pro bývalou manželku, která byla týrána manželem a pokud on by chtěl zjistit její novou adresu, tak my nemůžeme sdělit tu adresu. Ale my té manželce můžeme sdělit, pátrá po vás ta a ta konkrétní osoba, pokud máte zájem, spojte se s ní, tady máte její adresu. Takže ten princip bude vlastně na vůli toho, té osoby, po které někdo pátrá, aby ona sama zvolila, jestli se s ním chce setkat nebo nechce. My musíme chránit i soukromí těch občanů.
moderátor
--------------------
Ale tam je stále buď špatně poslouchám, nebo tomu nerozumím, stále nedořešeno to, když někdo bude trvale přihlášen na úřadě, tak vy nebudete vědět v tu chvíli, kde se přeci pohybuje. Jako jeho vůle ano, pokud já jednou za měsíc zajdu na úřad, vyzvednu si korespondenci, v pořádku, ale to nevím, kdo opravdu dělá tohle.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Máte pravdu, pokud bude na úřadě, tak tam ten úřad vyvěsí tu výzvu. A pokud ta osoba se nedostavuje na ten úřad, nedívá se, jestli tam pro ni není doručena pošta, není výzva, tak pochopitelně takové dohledání, ale to platí i u osoby, která bude mít adresu trvalého pobytu na normální adrese, pokud se tam nezdržuje, pokud nepřebírá tu poštu, tak ho také nedohledáme. Je to na principu, že ta osoba musí vyzvednout tu poštu.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Je tam nějaká trestnost, je tam za to, že se nepřihlásím, za to, že nekoresponduji s úřady, má šanci stát toho člověka nějak postihnout?
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Ne, taková sankce není. Občan není sankcionován za to, že nemá trvalý pobyt, protože zákon vlastně umožňuje každému zvolit trvalý pobyt. Ať už občan si ho zvolí sám, to znamená, přihlásí se do určitého objektu. A pokud ne, tak stát má ty nástroje, že ho právě přihlásí na tu ohlašovnu, abychom o každém občanovi věděli, abychom ho měli nějakým způsobem lokalizováno pro to správní řízení například.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Ale to jsme znovu u toho začátku. A to je, že zákon má sice pouze evidenční charakter, ale přitom se na něj odkazuje řada dalších předpisů.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
To máte pravdu. A to je ten problém, o kterém jsem hovořil, že právě my musíme se všemi resorty vstoupit ve velice intenzivní jednání, abychom právě řešili, pokud změníme ten institut trvalého pobytu, asi zůstane evidenční, ale bude mít trošku jinou podobu, tak ty resorty s tím musí počítat a musí si připravit i úpravu svých právních předpisů, aby právě nedocházelo k těm problémům, o kterých hovoříme, že bychom změnili institut trvalého pobytu a pro ty zákony by byl vlastně nevyužitelný.
moderátor
--------------------
Dokonce ombudsman už ukázal ale na absurdní dopady tohoto zákona, na ten praktický život občanů.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
My s panem doktorem Motejlem a zejména pak s jeho zástupkyní, paní doktorkou Saitlovou jsme ve velice úzkém kontaktu a myslím si, že i ta spolupráce má svoje výsledky, protože řada drobných novel, které proběhly v poslední době a mimo jiné třeba právě možnost oslovení těch bývalých spolužáků, známých, je důsledek naší spolupráce, kde právě se snažíme v řadě případů panu ombudsmanovi vyhovět a ty právní předpisy upravujeme tak, abysme právě některé ty negativní dopady na občana právě minimalizovali.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Pane doktore, co vy považujete za největší nedostatky tohoto zákona?
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Největší nedostatek celého toho zákona bych považoval právě problém sídel ohlašoven a adresy na ohlašovnách. To je problém, který nás nejvíc trápí, který se snažíme řešit, ale já už jsem někdy trošku s nadsázkou na setkání s krajskými úřady řekl, že pokud někdo vymyslí řešení, tak já budu navrhovat, aby dostal skutečně nějakou cenu nebo nějakou odměnu, protože skutečně řešit tento problém není zdaleka tak jednoduché a některé úvahy, například o domovském právu a podobně, jsou sice lákavé, ale v dnešních podmínkách jsou skutečně velice problematické. A když člověk začne podrobně studovat právo z první republiky, tak zjistí, že na dnešní dobu už je asi velice, velice těžko aplikovatelné.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Samozřejmě léta plynou a životní úroveň, rychlost komunikací a podobně to ovlivňuje. Ale přece jenom, ta první republika měla tuto oblast celkem slušně ošetřenou. A další věc, obce měly vůči občanům, které tam měli, kteří tam měli trvalé bydliště, obce měly vůči nim taky nějaké povinnosti.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
To máte pravdu, ano, taková situace byla, ale bylo to za úplně jiných společenských podmínek. Lidé výrazně méně migrovali, více drželi, a pochopitelně i celý systém dotační politiky, rozdělování daní byl úplně na jiném principu. A to je asi diskuse skutečně hodně složitá, protože ty obce vlastně dneska z velké části vykonávají přenesený výkon státní správy a známe nářky obcí, že jsou málo dotovány ze státu a asi mají pravdu. To je ale škála problémů, které když se otevřou, tak to je lavinový problém. A to je právě to, co my musíme řešit při té nové právní úpravě, o které uvažujeme, připravujeme ji, ale neodhadnu teďko, kdy bude, protože je to skutečně složitý problém.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Aspoň trochu, aspoň rámcově.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Já se domnívám, že do doby, protože teď ministerstvo vnitra rozjelo velký projekt základních registrů, kde se předpokládá účinnost těchto zákonů k prvnímu červenci 2010, tak do této doby odhadnu, že určitě ohlašovny zůstanou nadále.
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Pane doktore, ještě jedna důležitá okolnost je, že když jste připravovali ten zákon, tak jste asi nepočítali s tím, že se tam na ohlašovnách jednotlivých obcí a měst postupně nahromadí sto deset tisíc občanů. Dnes už je to číslo těch sto deset tisíc. A jen část z nich vlastně jsou takoví, se kterými vy jste zřejmě při tom, když jste ten zákon připravovali, počítali.
Zdeněk NĚMEC, ředitel odboru správních činností, Ministerstvo vnitra ČR
--------------------
Paní redaktorko, máte pravdu, že to číslo nás trošku překvapilo. Ale na druhou stranu si musíme říct, že zase se nám podařilo podchytit i ty občany, já nerad používám slovo bezdomovce, ale ty, který obývají ty parky a různé ty teplotní kanály a podobně, o nichž dřív jsme také vůbec nevěděli. A díky tomuto systému ohlašoven jsme je dokázali podchytit. Ty osoby dneska mají občanské průkazy, víme o nich. Takže ono zase na druhou stranu to mělo i svůj efekt, ale bohužel na ten efekt se nám navázaly právě osoby, které nám chtějí unikat a právě chtějí být na ohlašovnách, o tom, o čem jsme se tady bavili.
moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem byl doktor Zdeněk Němec, ředitel odboru správních činností Ministerstva vnitra České republiky a také Jana Lorencová, no, teď bych mohl toho našeho dnešního povídání, bude měnit místo svého trvalého pobytu. To znamená z dnešního dopoledne do odpoledního času. Od příštího týdne, počínaje čtvrtkem dvaadvacátého se s Janou Lorencovou a vašimi problémy a také prací našich reportérů budete setkávat po čtrnácté hodině. Přeji hodně úspěchů a ať se vám vede. Vám oběma děkuji, na slyšenou. A příští týden touto dobou bude naším hostem Šimon Pánek, organizace Člověk v tísni a budeme klasicky komentovat události aktuálních dnů i hodin. Ještě jednou děkuji, na slyšenou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.