Přepis pořadu - 9.6.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pravidelný čas a pravidelná rubrika, od pondělí do pátku posloucháte vždy v tuto dobu seriál Ztráty a naděje, seriál, který píše sám život, vaše příběhy a starosti na pozadí finanční krize. Tato rubrika nechybí ani dnes a já také nejsem sama, protože vždycky máme tady hosta, dnes je zde doktorka Kristýna Sopouchová z Advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková, dobrý den, já vás vítám.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, Advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Dobrý den.

moderátorka
--------------------
Motto dnešních Ztrát a nadějí je, řekněme, buďme připraveni, důsledky ekonomické krize se ještě neprojevily v plné šíři, nechceme strašit, ale budeme hovořit především o novele insolvenčního zákona. Nejdříve ale pěkně po pořádku. Přinášíme příběh, jeden aktuální příběh z porcelánky Concordia v Lesově u Karlových Varů, kde natáčela kolegyně Andrea Stromaierová. Já jenom připomenu, že pouze několik dnů zbývá do obnovy provozu v odstavené porcelánce Concordia. V současné době jsou připraveny návrhy kupních smluv. Věřitelský výbor se k nim vyjádří už během několika dnů, no, a poté by je měl schválit soud a samotnému podpisu dokumentu by už nemělo nic bránit. Takže slovo má Andrea Strohmaierová.

bývalá zaměstnankyně porcelánky Concordia
--------------------
Práci miluju svojí a nevím, jestli se vrátíme, no, jestli všechny přijmou, že.

bývalá zaměstnankyně porcelánky Concordia
--------------------
Mám obavy, jestli prostě nás zavolaj nebo nás nezavolaj.

Andrea STROHMAIEROVÁ, redaktorka
--------------------
To jsou slova bývalých zaměstnanců porcelánky Cordonia, kteří museli začátkem května podnik opustit a zaevidovat se na úřadech práce. Mnozí z nich neskrývali dojetí.

bývalá zaměstnankyně porcelánky Concordia
--------------------
Nic dobrýho, no. Prostě to si člověk nikdy nemyslel, že na starý kolena takhle dopadne.

Andrea STROHMAIEROVÁ, redaktorka
--------------------
Porcelánka ale úplně neosiřela, v současné době v závodě pracuje 11 lidí, kteří takzvaně udržují provoz. Ten se zřejmě plně obnoví v první polovině června, a to po podpisu kupních smluv. I přesto, že porcelánka v Lesově zatím nevyrábí, evidují noví majitelé společnost Thun 1794 objednávky zakázek. Potvrdil předseda představenstva Michal Bíman.

Michal BÍMAN, předseda představenstva
--------------------
Samozřejmě, že výrobní program Concordie zapadá do nějakých našich představ o struktuře zakázek, už jsou konkrétní poptávky. My samozřejmě nechceme zatím předbíhat reálnu, to znamená, že si je připravujeme a počítáme s tím, že už některé z těch zakázek, které máme teďka poptány, tak už by měly být realizovány potom v Concordii.

Andrea STROHMAIEROVÁ, redaktorka
--------------------
V porcelánce pracovalo zhruba 200 lidí, kolik se jich ale vrátí zpět, to není prozatím určeno. Stejně jako v Karlovarském porcelánu i v Concordii vznikne takzvaný pracovní tým, který bývalé zaměstnance osloví.

moderátorka
--------------------
Tak slyšeli jsme reportáž, kterou připravila kolegyně Andrea Strohmaierová v Karlových Varech. Ve studiu je s námi Kristýna Sopouchová z advokátní kanceláře. My chceme hovořit dnes zejména o novele zákona, který by měl ochránit zaměstnance před insolvencí zaměstnavatele. Mohl by, mohla by tato novela pomoci i v tomto případě?



Kristýna SOPOUCHOVÁ, Advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Tak samozřejmě není pochyb o tom, že v době, kdy byl připravován stávající insolvenční zákon, tak zákonodárce nepočítal s ekonomickou krizí v rozsahu tak, jak ji vnímáme v dnešních dnech, a proto některá ta ustanovení tohoto zákona mohou mít dopad spíše negativní než pozitivní. A to v tom smyslu, že tedy za splnění těch určitých zákonem daných podmínek směřují podniky tedy ke vstupu do insolvenčního řízení a tedy následně také k zániku. A právě tedy ta připravovaná novela je zaměřená k odstranění některých tedy těchto negativních dopadů ekonomické krize a cílem insolvenčního zákona je tedy zmírnit tyto, řekněme, negativní dopady, jednak na společnosti, ale samozřejmě také na zaměstnance.

moderátorka
--------------------
Tak a více o těch pozitivních stránkách novely zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna na své květnové schůzi, budeme s Kristýnou Sopouchovou hovořit po písničce.
Posloucháte Český rozhlas 2 - Praha, posloucháte Ztráty a naděje, v Hostu do domu se mnou ve studiu je Kristýna Sopouchová z advokátní kanceláře. A my se dnes chceme zaměřit v dnešní rubrice především na novelu insolvenčního zákona. Můžete nám objasnit obsah této novely, už jsme před písničkou, už jste některé body z něj vypíchal, já jenom řeknu, že vlastně ta novela, jejím cílem je uchránit pracovní místa podniku v potížích, nelikvidovat tyto firmy a lépe ochránit zaměstnance před platební neschopností.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, Advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Tak tato novela obsahuje skutečně několik podstatných změn, které nelze tedy v rámci toho pořadu, tohoto pořadu detailně probírat. Já bych proto zmínila pouze ty, řekněme, z pohledu posluchačů možná za změny nejzajímavější. Významná část té novely se dotýká úpravy institutu oddlužení, který je tedy způsobem řešení úpadku fyzických osob nepodnikatelů, kdy po přijetí novely bude možné, aby v případech oddlužení formou splátkové kalendáře soud na návrh dlužníka v budoucnu upravil výši splátek. Ale to samozřejmě s přihlédnutím k zájmům stávajících věřitelů. Cílem této změny je tedy zejména zmírnit ty dopady oddlužení a zachovat tím možnost jaksi toho oddlužení i v případě, že po prohlášení nebo po povolení oddlužení dojde na straně dlužníka ke změně jeho stávajících poměrů. S tím také úzce souvisí další novinka týkající se oddlužení a ta se vztahuje na případy, kdy dlužník má majetek, který slouží k zajištění jeho konkrétních dalších pohledávek. Typicky půjde například o hypotéky, kdy postupem dle dosavadního zákona dojde automaticky ke zpeněžení té zástavy. Po novele ovšem bude možné, pokud s tím zajištěním věřitelů bude souhlasit, že tedy k té prodeji, že ta prodej se neuskuteční. Tím ovšem do budoucna nebude dotčeno to právo zajištěného věřitele realizovat tu prodej kdykoliv později. Takže opět je výhodnější postavení jak pro toho dlužníka, tak i pro věřitele.

moderátorka
--------------------
Takže tyto novinky, které jste zmínila, přispějí, řekněme, k prevenci?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, Advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Neřekla bych, že to přispěje úplně k prevenci, na druhou stranu tyhle ty novinky můžou významnou měrou tedy přispět jaksi k řešení již nastalých problémových situací, kdy tedy skutečně ten, komu je povoleno to oddlužení, tak i v případě, že tedy v rámci toho oddlužení se dostane do jistých, řekněme, drobných potíží, které by za normálních okolností tedy mohly vést tedy k následkům nebo dopadům pro něj mnohem nepříznivějších. On tedy povolí v tom oddlužení pokračovat, například tou úpravou stávajících splátek.

moderátorka
--------------------
Novelu zákona sice schválila Poslanecká sněmovna, ale ještě novelu čeká další schvalování. Kdy by měl zákon začít platit?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, Advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Tak pravdou je, že projde-li návrh zákona Poslaneckou sněmovnou, není to ještě finální verze, návrh dále putuje do Senátu, který se k němu tedy má možnost vyjádřit do 30 dnů. V opačném případě se tedy platí, že je zákon přijat. Senát v zásadě tedy může ten zákon schválit, může ho zamítnout, může ho vrátit Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy. V takovém případě tedy pokud zamítne nebo vrátí, tak se opakuje celé to kolečko nebo znovu schvalování v Poslanecké sněmovně. Poté zákon je tedy ještě předložen prezidentovi republiky, který má také možnost jej s odůvodněním do 15 dnů vrátit. To znamená, sečteno, podtrženo, ten zákon má před sebou ještě nějakou poměrně dlouhou cestu, to znamená, že řekněme, jeho účinnost připadá v úvahu nejdříve tak za 2 měsíce, měsíc a půl.

moderátorka
--------------------
Takže to by byl ten časový horizont. Nebude to pozdě?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, Advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
No, tak pro někoho to jistě už pozdě bohužel bude, aspoň co se týče některých úprav. Nicméně v souvislosti s tím insolvenčním zákonem dochází také k jisté úpravě týkající se uspokojení mzdových nároků v souvislosti tedy s podanými insolvenčními návrhy a zde tedy zákonodárce stanovil jakousi výjimku nebo takové zvláštní pravidlo pro stanovení moratoria nebo pro stanovení toho rozhodného období. A tady platí, že pro ty insolvenční návrhy neb vyhlášení, vyhlášená moratoria v období od 1. září roku 2008 do dne nabytí účinnosti tedy té novely insolvenčního zákona bude to rozhodné období stanoveno tak, že ta možnost přihlásit ty své mzdové nároky bude dána právě od účinnosti tohoto nového zákona. To znamená ještě 2 měsíce poté.

moderátorka
--------------------
To nám vysvětlila Kristýna Sopouchová z Advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková. No, a my po písničce otevřeme naší advokátní poradnu, můžete si během písničky promyslet dotazy na paní Sopouchovou. Připomínám telefonní čísla k nám do studia Prahy - 221552525 nebo 221552424.



moderátorka
--------------------
221552525, to je telefonní číslo k nám do Poradny, dnes do poradny advokátní. Se mnou ve studiu je Kristýna Sopouchová z Advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková. A první dotaz pro vás, dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den, tady posluchač z Liberce. Já bych se chtěl zeptat, jestli v tý novele insolvenčního zákona bude už konečně, konečně zaneseno to, jak v celým civilizovaným světě, že může toho zákona použít i člověk, kterej podniká, je podnikatel. Zatím, zatím se říkalo, že ten insolvenční zákon může, na něj se vztahuje pouze nepodnikatel. A všude, všude ve světě, i když se podnikatel jako třeba fyzická osoba dostane do nějakejch problémů, takže v určitejch případech může toho zákona využít. Tak jestli, jestli v tý novele bude něco o tomto. Děkuju.

moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme za konkrétní dotaz.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, Advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Dobrý den. Já bych tady ráda uvedla na pravou míru, že v podstatě to, o čem vy jste mluvil, to je možná spíše ten institut oddlužení než insolvenční zákon jako takový, protože insolvenční zákon upravuje právě tedy postup pro řešení úpadku jak fyzických, tak i právnických osob. To znamená i osob a fyzických jak podnikajících, tak nepodnikajících. Ten zákon stanoví tedy přesné způsoby a přesný postup v těch daných konkrétních situacích právě, řekněme, takovým specifickým institutem, který byl do našeho právního řádu zanesen tím stávajícím insolvenčním zákonem, je ten institut oddlužení, který se tedy vztahuje na řešení toho úpadku fyzických osob nepodnikatelů. Takže to, na co vy jste se ptal, v podstatě ten zákon už v dnešní době obsahuje. Spíš je teda potřeba nějak to srovnat pojmově.

moderátorka
--------------------
Děkuji za odpověď. Připomínám telefonní čísla k nám do studia - 221552525 nebo na konci 2424. Hovoříme o novele insolvenčního zákona, ale uvítáme i dotazy jiné, na které budeme moci odpovědět. Se mnou ve studiu je Kristýna Sopouchová z advokátní kanceláře. Než se k nám dovolá další posluchač, tak možná by nebylo naškodu připomenout, jak vypadá vlastně výpověď a postup ukončení pracovního poměru z důvodu bankrotu firmy.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, Advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Tak obecně já bych jenom na úvod řekla, že pro výpověď danou zaměstnavatelem vždy platí, že se tedy může jednat pouze o výpověď tanou z důvodu taxativně uvedených zákoníků práce. Ten důvod musí být ve výpovědi vždy specifikován, dostatečně, určitě, tak aby nebylo možné ho zaměnit s jiným důvodem. A tento důvod nemůže, nelze tedy dodatečně měnit. Jenom pro představu tedy, ty důvody výpovědní lze rozčlenit zhruba do čtyř takových kategorií, kdy tedy na prvním místě jsou, řekněme, organizační změny, pak jsou to důvody související se zdravotním stavem zaměstnance, důvody, které se týkají způsobilosti konat práci a důvody týkající se porušování pracovních povinností. A zákoník práce tedy výslovně nezmiňuje ten pojem bankrot, ale řekněme, že tahle ta, tahle situace by spadala by právě do těch organizačních důvodů. V takovém případě je tedy ten postup standardně takový, že zaměstnanci bude dána písemná výpověď, pracovní poměr pak skončí uplynutím výpovědní doby, která tedy činí v takovém případě nejméně 2 měsíce. A určitě pro všechny tedy zajímavou nebo pro ty posluchače stěžejní informací je také to, že pokud tedy dojde k ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů, vzniká zaměstnanci také nárok na odstupné, a to ve výši nejméně trojnásobku té průměrné mzdy.

moderátorka
--------------------
Poslechněme si další dotaz. Dobrý den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Prahy. Můj známý se uchází o práci z jazykové školy jako učitel. Ovšem ti jeho potencionální zaměstnavatelé se často nemají k tomu, aby mu sdělili výši, výši odměny. Chtějí po něm, aby předvedl hodinu, aby si připravil všecko možné, ale prostě tu výši odměnu neradi sdělují. Tak bych se ráda zeptala, jestli jak to je s tímhle tím. Děkuju.

moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme také, na slyšenou.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, Advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Dobrý den i vám. Tak tahle situace, já bych to spíš hodnotila, řekněme, jako nějakou vyjednávací taktiku ze strany těch jazykových škol. Není úplně neobvyklé, že tedy ještě předtím, než je skutečně s vámi uzavřená pracovní smlouva nebo dojednány konkrétní podmínky, tak ten žadatel postupuje celé, postupuje jakoby řadou výběrových řízení nebo různých kol, v rámci tedy kterých má prokázat a osvědčit své kvality. Na druhou stranu bylo by určitě minimálně fér, aspoň tedy v nějaké, v nějakém, stanovit minimálně nějaký limit toho, kde se ta odměna může, může pohybovat. Před tím, než skutečně dojde k tomu uzavření pracovního poměru, tak není nikde stanovena povinnost zaměstnavatele, aby tedy jednoznačně řekl, kde to bude. Ale potom skutečně pokud už se má tedy jednat o uzavření konkrétního pracovního poměru, tak tam už skutečně tedy je povinností zaměstnavatele sdělit zaměstnanci i tuto informaci.

moderátorka
--------------------
Tak a máme čas ještě na jeden telefonický dotaz. Dobrý den i vám.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Prahy. Já bych se chtěla zeptat, jestli má Česká obchodní banka právo požadovat od klientů občanský průkaz k okopírování. To se mně teda konkrétně stalo.

moderátorka
--------------------
Děkujeme za dotaz. Budeme umět odpovědět?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, Advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Tak obecně, tady ta problematika kopírování občanských průkazů bank je, řekněme, takový dlouhodobý problém. Pokud jde o občanský průkaz, tak se jedná vlastně o sdělení citlivých údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů. A tedy s takovými údaji nebo tyto údaje si tedy mohou subjekty pořizovat pouze s vaším souhlasem. Podle mých informací tedy dnešní praxe je taková, že pokud banka skutečně po vás něco takového chce,tak vám zpravidla nechá zároveň podepsat formulář, ve kterém vy tedy vyslovíte svůj souhlas s takovýmto postupem. Pokud takový souhlas nevyslovíte a výslovně tedy odmítnete, tak to právo na straně banky skutečně není. Ovšem na druhou stranu vy musíte počítat asi s nějakým negativním dopadem nebo negativní reakcí ze strany té banky.

moderátorka
--------------------
Děkuji za odpověď, děkuji také za rady a návštěvu. Dnes ve studiu byla naším hostem Kristýna Sopouchová z Advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková. Tolik z dnešní advokátní poradny, zítra opět Ztráty a naděje po deváté, budeme hovořit na téma financí. Děkuji ještě jednou a přeji hezký den, na slyšenou.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, Advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
I vám, na slyšenou.