Přepis: Jak to vidí Vojtěch Thon 11. února 2021

12. únor 2021

Hostem byl imunolog Vojtěch Thon. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den, Zita Senková vás vítá u poslechu. Pozvání přijal prof. Vojtěch Thon, imunolog z výzkumného centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a AKIMED. Děkuji pane profesore, že jste si na Dvojku našel čas, dobrý den do brněnského studia.

Vojtěch THON, imunolog
Dobrý den vám a posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou důvody stále masivního šíření koronaviru v Česku. Jaký efekt má již první dávka vakcíny a mohou se očkovací látky kombinovat? To je jen zlomek otázek pro imunologa. Nenechte si to ujít. Podle týmu Světové zdravotnické organizace, která je na inspekci v Číně, má nový typ koronaviru pravděpodobně přírodní původ. Možná u netopýrů. Únik virus laboratoře považuje za nepravděpodobný. Co z toho pane profesore Thone, plyne pro vás pro vědce, jak naložit s touto informací?

Vojtěch THON, imunolog
My s informací, kde se vyskytují nejvíc koronaviry, pracujeme už dávno a jako pro vědce není nic nového, že se dostáváme do světa, který je světem veterinárním, světem zvířat. A zde se můžeme o koronavirech nesmírně mnoho naučit a málokdo si to v humánní, tedy té lidské medicíně uvědomuje, když však je člověk pokorný a podívá se, jak funguje celý biologický systém, celý vlastně biotop a také expozice jako taková, tak zjišťujeme, že s koronaviry se zde u nás veterináři setkávají dnes a denně. Dokáží proti nim očkovat a zajišťují také například to, že i zvířata typu opeřenců, jako jsou ptáci, slepice, nám nosí daleko lépe vaječnou snůšku, než kdyby tomu bylo, když by byli infikováni a nebyli dobře zaočkování vakcínou proti koronavirům. Takže my zde i tyto vakcíny máme ovšem ve zvířecím světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jako klíčovou informaci o tom novém typu koronaviru, který navíc neustále mutuje, v podstatě nevíme a tím pádem jak s tím můžeme efektivně bojovat?

Vojtěch THON, imunolog
Já bych neřekl, že my jsme v nějaké situaci kdybychom měli bojovat s viry, pokud byste chtěla bojovat s viry, tak vždycky prohrajete. Ale ta věc je úplně jiná. My žijeme skutečně v určité biosféře. A virové partikule mají šanci infikovat buňky také někdy buňky lidského těla a tím pádem se v podstatě namnožit a zase se stát onimi partikulemi. My se zde dostáváme do úžasného mystéria, hranice života a hranice hmotné jako takové. A takto sledujeme celou řadu virů a koronaviry jsou jednimi z nich. My se musíme naučit s nimi žít, a to je ten základní princip, s větší pokorou než s nějakým bojem, že něco vyhraji, to vede do pekel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Neporučíme větru, dešti, jak se říká. Ministr zdravotnictví Jan Blatný si před pár dny posteskl, že v České republice platí téměř stejná protiepidemická pravidla, jako například v Rakousku. Kde je ovšem situace mnohem lepší než u nás. Vysvětlují to ty důvody, například závěry nové studie, podle které se 46 % Čechů pohybuje na veřejnosti i s příznaky covidu 19. Preferují osobní svobodu před ohledem na ostatní. To jsou závěry studie Světové zdravotnické organizace a německé univerzity Erfurt, na které se podílely i české instituce. Tisícovky respondentů se tyto organizace ptaly loni v srpnu, v listopadu a letos v lednu. Co si o tom, pane profesore Thone, myslíte, jaké jsou vlastně ty důvody stále toho šíření koronaviru v České republice?

Vojtěch THON, imunolog
No, ty důvody jsou dané tím, že jsme byli před vlastně tím obdobím podzimním loňského roku před volbami. A tím pádem se ten virus začal šířit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak to myslíte?

Vojtěch THON, imunolog
Myslím to tak, jak to říkám. Nikdo nedělal patřičná opatření, protože se postupovalo tak, jak se před volbami postupuje, když se nepostupuje odpovědně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tedy, teď jsme zase před volbami, víte jak se říká, po volbách i před volbami.

Vojtěch THON, imunolog
No tak vidíte, že stále máme problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No ovlivňují nás více zdravotní rizika nebo ekonomické motivy?

Vojtěch THON, imunolog
Když se na to podívám z hlediska lékaře a z hlediska zdravotníka, tak samozřejmě jsou to ta rizika zdravotní. Jsou to ta rizika skutečně medicínská. Ovšem když se na to podíváte z hlediska společnosti, na odborníky, na vědce, na zdravotníky se v naší společnosti nebere ohled, nebere zřetel. A tím pádem vypadá situace u nás jak vypadá. To je velký rozdíl oproti Rakousku. I tam jsem měl mnoho let možnost pracovat na univerzitním pracovišti a skutečně si tam vážili člověka, který dokáže vyvíjet vakcíny, který dokáže ukázat, jak z takové situace se dostat a můžeme to aplikovat i v České republice. Jenom si položme otázku, zda je o to zájem a v současné době zájem bohužel o to vůbec není, když ti, kteří rozhodují, všechno vědí, jak by to mohli správně udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme tady ale celou řadu nejrůznějších opatření. Vznikl protiepidemický systém, takzvaný PES. Je tady x nejrůznějších podpůrných programů. Běžely kampaně na takzvané 3R, roušky, rozestupy a tak dále. Co tedy chybí, co tady není, co je například v Rakousku a co tam funguje?

Vojtěch THON, imunolog
Chybí to, že respektujeme, jak funguje imunitní systém jako takový a že nerespektujeme vědecké poznatky, které se stávají vždycky novými.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Které vědecké poznatky máte na mysli?

Vojtěch THON, imunolog
Například v minulém týdnu vyšly dvě velice důležité práce v prestižním lékařském časopise Lancet. I to jsou nesmírně významné. Jsou jak ze západu tak z východu a ukazují, že první dávka vakcíny, kterých nemáme nedostatek, my máme určité konkrétní množství, které se stále navyšuje. Pokud se na to podívám z té stránky, jak je to reálné. Kde již první dávka podané vakcíny u konkrétního člověka po třech týdnech chrání proti rozvoji těžké formy onemocnění covid-19. To je přesně to, co potřebujeme. V té se uvažuje systému, že vakcína chrání proti infekci. To vůbec není pravda. Vakcína, ty moderní vakcíny, které máme k dispozici, chrání proti rozvoji těžké formy onemocnění, tím pádem se ti lidé, kteří jsou navakcinováni už první dávkou, za 3 týdny kdy začíná fungovat a dále, nedostávají do oné těžké formy a tím pádem nemusí do nemocnic a také v těch nemocnicích neumírají, a to je to, co může společnost okamžitě během 8, 10 týdnů vyvést z největší krize, otevřít jí úplně a vyvést jí z té ekonomické krize, kde ekonomové spočítali, že přibližně 40 miliard denně nás stojí to přešlapování, ve kterém se v současné době nacházíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ministr zdravotnictví Jan Blatný včera v exkluzivním rozhovoru pro server Irozhlas cz řekl, že plán je mít na konci léta proočkovaných 60-70 % populace. Cituji dál, ještě v březnu tu bude jen tolik vakcín, že budeme schopni naočkovat odhadem zhruba 400 000 lidí. Od dubna by měly začít chodit dávky, které budou v milionech. Rozjezd proto nemůžeme čekat dříve než v dubnu. V létě by mohlo dojít k situaci, že bude vakcín více než zájemců. Nyní je to naopak. To byla slova pana Blatného. Je tedy, pane profesore Thone, vysoká proočkovanost jakousi vstupenkou nebo propustkou do lepších časů takříkajíc?

Vojtěch THON, imunolog
Tato vaše otázka je jakoby otázka z hlavního proudu. Ta by měla smysl, kdybychom se chystali na nějakou pandemii, ale my jsme uprostřed pandemie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude to rok.

Vojtěch THON, imunolog
A to je, ano, je to rok, ale my jsme v určitém plato, ve kterém se nacházíme v současné době, respektive opět v jakési další fázi v současné situaci v České republice stoupáme, čili jsme v negativní situaci. Jestliže se nacházíte v pandemii, nemůžete dělat opatření před tou pandemií. To se propáslo, to se propáslo zde v polovině minulého roku. My jsme v situaci úplně nové a musíme být daleko více pokorní a můžeme se ptát právě toho ministerstva. Jak v létě, teďka je únor, co budou dělat ti lidé, kteří nedostanou vakcínu? Budou dále umírat? Samozřejmě, že pokud nedostanou vakcínu, tak se budou dostávat do těžké formy covid-19, jakožto onemocnění. A to je pro ně zásadní a ti, kteří už pak nebudou mezi námi, vakcínu skutečně nepotřebují. Takže řešení je úplně jiné. My máme, pokud budeme respektovat vědecké poznatky, včetně těch nových z minulého týdne publikovaných. Tak máme možnost s těmi dávkami, o kterých jste hovořila, přesně s těmi, to je až nadbytek vakcín, který zde bude, naočkovat právě ty rizikové, kteří to potřebují a těch je několik set tisíc. Nyní již máme více než čtvrt milionu lidí v naší republice naočkovaných a můžeme doočkovat právě ty ale první dávkou. Nepotřebujeme v dané chvíli očkovat druhou dávku. My jsme v pandemii a my víme, že první dávka chrání proti těžké formy onemocnění a že máme nedostatek vakcín tak, abychom mohli všechny naočkovat hned druhou dávku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pardon.

Vojtěch THON, imunolog
Pardon, poslouchám?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme tedy podle vás dostatek vakcín na to, abychom naočkovali ty rizikové skupiny, vždyť už se přece očkuje.

Vojtěch THON, imunolog
Očkuje se velmi pomalu. Podívejte se, jak očkuje Velká Británie, která je 2 měsíce před námi a má v současné době vyočkovaných více než 10 milionů dávek. My máme vy očkovaných více než 300 tisíc dávek a některé z nich se zbytečně podstatně vyplývaly do druhé dávky, když jsme v pandemii a nemáme zajištěné lidi, kteří jsou v riziku a potřebují první dávku okamžitě. Již včera bylo pozdě, je potřeba začít dneska nebo zítra. Slyší nás však ministerstvo?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To nevím. Je druhá dávka nezbytná?

Vojtěch THON, imunolog
Druhá dávka je upomínající dávka. Tyto moderní vakcíny jsou úžasné v tom, že vytvářejí nejen protilátkou odpověď, ale také odpověď buněčnou. Oni, i když jsou neživé, jsou ve své podstatě vakcínami, které vypadají, jako kdyby byly živé. Vytváří se také buněčná odpověď. Při takových vakcínách nepotřebujete nejrychleji podávat ihned druhou dávku. Můžete nechat delší odstup, a dokonce jak se ukazuje právě i u té britské studie na úrovni vakcíny oxfordské. Druhá dávka podaná o něco později, zajišťuje ještě lepší imunitní odpověď, než když byla podána rychle tak, jak se podává v současné době i u těch obdobných vakcín, které ve svém principu přináší totéž co ta britská vakcína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například PfizerBioNTech, tak tam doporučuje 21 denní odstup mezi dávkami. Ale plánují některé země i další vlastně odstup mezi těmi jednotlivými, mezi těmi jednotlivými dávkami. Co si o tom myslíte?

Vojtěch THON, imunolog
To nejen by neměli plánovat, ale měli by to okamžitě realizovat ve chvíli, že se jedná o země evropské, které nemají dostatek vakcín. My musíme vždycky vidět tu konkrétní regionální situaci. Myslím tím regionální situaci daného kontinentu, daného státu. Pokud byste byla ve Spojených státech, které mají vakcín tolik, že nestačí je vyočkovat, protože nemají dostatek personálu. Tak můžete očkovat dvěma dávkami fakticky ihned. Můžete očkovat i více dávkami budete-li chtít, protože těch vakcín tam je tolik. Jsou ve skladech, když budete v Izraeli, máte podobnou situaci. Když však budete ve střední Evropě, máte nedostatek vakcín pro ty, kteří jsou rizikoví, a to nejsou pouze lidé nad 80 let věku nebo nad 65 let věku, ale to jsou lidé, kteří mají také přídatná onemocnění, komorbidity, kteří mají nadváhu nebo obezitu a ti skutečně mohou v těžké formy onemocnění covid-19 velice rychle a snadno zemřít. Pokud dostanou první dávku, začínají být chráněni. Druhá dávka je pak možná podat později. Rozhodně jim nikdo tu druhou dávku nebere a mezitím, než se toto stane, tak zde budeme mít tolik vakcín, že nebudeme fakticky vědět co s nimi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aktuálně a v souvislostech se s námi o své poznatky zkušenosti dělí prof. Vojtěch Thon, imunolog z výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity v BrněOxfordská univerzita bude zkoumat, na kolik je účinné, když lidé dostanou při první a druhé dávce dvě různé vakcíny proti covidu-19. Chtějí otestovat 800 dobrovolníků z Anglie starších 50 let. Někteří dostanou nejprve vakcínu, kterou vyvinula společnost AstraZeneca. Poté v rozmezí 4 až 12 týdnů očkovací látku od společnosti PfizerBioNTech a naopak. Jak vnímáte toto mixování těch očkovacích látek?

Vojtěch THON, imunolog
Je to jasná záležitost ve chvíli, kdy v podstatě máte materiál a můžete začít zjišťovat, že vám bude a do jaké míry fungovat v určitých kombinacích. Zde je ta situace naprosto zásadní a také jasná v tom a významná v tom, že pokud hovoříme o vakcíně, která je vektorová a použijete-li tutéž vakcínu při druhé dávce, vytváří se imunitní odpověď už proti tomu vektoru. Ten vektor je onen trojský kůň, který umožní, aby se ta genetická informace dostala do buňky. Adenovirový vektor u té vakcíny, která se používá jakožto takzvaná vakcína oxfordská. A pokud se použije tento stejný, už ta druhá dávka může být jakýmsi způsobem oslabená, neboť imunitní systém si vytvořil imunitní odpověď neutralizační i proti tomuto adenuvirovému vektoru. Jiné vakcíny, například vakcína ruská je už učiněna v podstatě jako vakcína dvojího typu. Ona velice rozumně, velice šikovným vědeckým způsobem nachystala odlišné virové vektory, takže tato neutralizace je zde tímto již dopředu eliminováno. Pokud v Anglii pak použijí kombinaci adenovirové vakcíny vektorové a pak kombinací s vakcínou, která je na úrovni ribonukleové kyseliny, prakticky se k tomu kroku, kdy dojde k neutralizaci proti tomu adenovirovému vektoru té části vyhýbají a můžeme pak vidět, jakým způsobem ta reakce bude probíhat. Ten interval, který tam jste však uváděla, je zbytečně moc rychlý z toho imunologického pohledu. Bylo by výhodnější také naplánovat ještě další interval a srovnat i různé intervaly v té kombinaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak byste se díval na to, kdyby se vakcínou Sputnik V očkovalo bez schválení Evropskou lékovou agenturou? Že by stát podobně jako v Maďarsku nakoupil vakcínu přímo a Státní ústav pro kontrolu léčiv by jí udělil výjimku. Asi nemusím připomínat, že maďarské úřady daly zelenou k použití ruské vakcíny Sputnik V. Bosenské léková agentura použití této ruské vakcíny schválila v pondělí. Aktuálně touto vakcínou očkuje nejméně 15 zemí, namátkou BrazílieArgentinaSpojené arabské emiráty a tak dále.

Vojtěch THON, imunolog
Je to otázka samozřejmě k další volbě ve smyslu, jakým způsobem dostat k lidem ty vakcíny jako takové. Je to jedna z možností, neboť ta vakcína ruská je velice podobná jako ta vakcína oxfordská ve svém principu a jak jsem řekl, je odlišná v tom, že zde vlastně máme 2 vakcíny v jednom tak, aby se druhá dávka podané vakcíny jakýmsi způsobem neeliminovala, neneutralizovala právě tím mechanismem, který jsem popsal v rámci imunitní odpovědi v předchozí otázce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budeme mít vlastně v horizontu několika týdnů nebo měsíců mnohem více vakcín, než si nyní myslíme, protože ve hře jsou, nebo klinické testy dokončují další.

Vojtěch THON, imunolog
No samozřejmě, že zde bude nadbytek vakcín. To o tom není nejmenších pochyb a právě proto je potřeba nyní, chceme-li vyvést naší zemi z krize, ovšem je otázka, zda je k tomu ta politická vůle, tak je potřeba naočkovat všechny dávky vakcín, které máme v první dávce a pak doočkovat druhou dávku úplně v pohodě s tím odstupem, protože zde nás čas netlačí. My máme také schopnost jako imunologové a dělám to u svých pacientů, také léčit. Není pravda, že jsme bez léčby, když víte a znáte princip, etiologie i patogeneze daného onemocnění, kombinací léků, je to samozřejmě velká práce, není to jednoduché. Je to, je potřeba být odborník pro tuto věc tak, kombinací léků můžeme mírnit rozvoj zánětlivé odpovědi také tak, aby i bez vakcín se ti lidé nedostávali do těžké formy onemocnění covid-19 tak snadno a neumírali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem ministerstvo zdravotnictví doporučí používání léků na covid-19 na bázi takzvaných monoklonálních látek, jako /nesrozumitelné/ nebo od firmy Regeneron nebo Bamlanivimab od firmy ELI Lilly. Je to velká naděje, pane profesore?

Vojtěch THON, imunolog
Je to zase úžasně aplikované imunologie ve své praxi. Jedná se o monoklonální protilátky a v podstatě zde se využívají k pasivní imunizaci, k pasivní vakcinaci. Takže my máme možnosti použít aktivní imunitní odpověď, aktivní vakcinaci. To je to, o čem jsme se bavili celou dobu nyní. A potom máme také možnost využít také pasivní imunizace. To znamená podat neutralizační protilátky, ovšem v té fázi, kdy ten virus skutečně se zde množí, kdy může docházet k virémii a kdy má význam tuto léčbu podávat. Musíme rozlišovat ty fáze rozvoje onemocnění od infekční fáze až poté, která pak už je více autoimunitní fází a musíme být v pravou chvíli na pravém místě. Jinými slovy nesmíme být s touto terapií moc pozdě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže rychlost očkování, zodpovědnost a ohleduplnost. To ale za nás žádná vláda neudělá, abychom dodržovali opatření a byli ohleduplní navzájem. Jak jsem citovala vlastně hned v úvodu výsledky studie, která nedopadla příliš dobře.

Vojtěch THON, imunolog
Já myslím, že ta studie dopadla dobře. Ti lidé nelhali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Že chodí, myslíte, že je to dobrá zpráva, že lidé, kteří pociťují příznaky nemoci covid-19, nezůstanou doma v karanténě?

Vojtěch THON, imunolog
Ne já jsem hovořil o tom, jestli ta studie dopadla dobře. Ti lidé vám mohli říct, že zůstávají doma v karanténě a byla by to lež. Ti lidé nelhali, a to je rozdíl oproti těm, když vlastně vidíte, jakým způsobem se dávají mnohdy informace právě od těch, kteří řítí, kteří mají odpovědnost. Oni říkají těm lidem, že dělají všechno, a přitom mají možnost, naočkovat jednou dávkou vakcíny a vyvést společnost z toho, abychom zde žádnou epidemii neměli, protože my tímto způsobem snížíme nemocnost. Proč to neděláme? A vakcín zde máme pro tento účel dost. My nepotřebujeme naočkovat 7 000 000 lidí najednou. Stačí, když na očku je teď kolem 700 000 a jednou dávkou, což je úplně jednoduchá logistická operace. Není k tomu vůle, protože vláda k tomu vůli nemá, neboť zde vidí, že říkala něco jiného, a to co říkala, neodpovídá tomu, že by přineslo patřičné výsledky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na Slovensku se téměř u tří čtvrtin zkoumaných vzorků prokázala přítomnost nakažlivější britské mutace koronaviru. U nás zatím nemáme přesnější data. Byly dosud nicméně potvrzeny desítky případů v polovině krajů, takzvanou sekvenací, tedy přečtením genetické informace viru, kde se vlastně berou ony mutace britská, Jihoafrická, hovoří se o brazilské?

Vojtěch THON, imunolog
Berou se tam, kde začnete vyšetřovat. Ve Velké Británii udělali velký kus práce, že spojili laboratoře dohromady tak, aby dokázali sekvenovat právě ty záchyty jednotlivých virů. Mají přibližně 10 % z těch, které zachytí také osekvenovány a tím pádem zachytávají nové mutace. Ty mutace tady prostě jsou. My víme tady na základě epidemiologického pozorování právě v té Velké Británii, že se může některá z nich rychleji šířit a musíme na některé z nich dávat pozor, pakliže je také mutovaná část, která míní onu strukturu viru v tom, že se může lépe a snadněji dostávat do naší buňky. Tedy že může snadněji infikovat. To pak má ten epidemiologický dopad. Právě proto je důležité vědět, jakým způsobem se vyvíjí celá situace i v naší republice. Vědět, kteří lidé už reagovali, například tvorbou protilátek, i toto dokážeme měřit a máme i připravenou studii, abychom to jednotlivým konkrétním lidem mohli sdělit i v průběhu času a mohou se do ní stále hlásit. To probíhá fakticky v tom prvním odběru do 31. března a dále můžeme sledovat přesně to, co máme udělat u těch, kteří protilátky nemají, kteří neprodělali onemocnění covid-19 a tyto okamžitě naočkovat jednou dávkou vakcíny. Tato chrání i proti oné britské mutaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem vládám aktuálně omezila kvůli šíření covidu pohyb v okresech ChebSokolov a Trutnov. Více určitě posluchači uslyší v našich zprávách. Pane profesore, vy se věnujete komplexnímu vývoji zdraví populace. Co pro sebe můžeme udělat?

Vojtěch THON, imunolog
Pro sebe můžeme udělat to, že se nemáme bát. My musíme vědět, že náš imunitní systém, který je integrující, který je obranný, ale který také zachovává takzvanou homeostázu. To znamená udržuje nás ve zdraví. Tak je také nachystán zde proto, aby dokázal s čímkoliv reagovat i s tím, co je nové a nový zde je také nový koronavirus. My se nemůžeme pořád schovávat za nějaké masky nebo za nějaké respirátory jakožto čumáčky a být jakýmsi způsobem, když se podíváte na dnešní obrazovky televize, být jakýmsi způsobem se stávat zvířátky. Ale my musíme umět využít tyto ochranné prostředky k tomu, abychom /nesrozumitelné/, to znamená snížili onu virovou dávku, která se do našeho organismu dostává a tím pádem si imunitní systém mohl s onou novou informací srovnat a pokud se s ní bude setkávat opakovaně, vytvořit patřičnou i paměťovou imunitní odpověď. Vakcinace k tomu může nesmírným způsobem pomoci a první dávka vakcíny chrání. Proč jí nepoužijeme pro ty, kteří jí teďka potřebují. Proč jí máme plýtvat pro ty, kteří jí nepotřebují a dostávají ve druhé dávce, když jim můžeme podat druhou dávku o něco později. To jsou zásadní otázky a odpověď je jasná, jestli chceme vyvést Českou republiku z dnešní krize, naočkujeme ty, kteří se virem nesetkali, a to okamžitě první dávkou, a doočkujeme druhou dávku, jakmile všechny vakcíny přivezeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Koho byste ale tedy chtěl očkovat? Vždyť se přece očkují lidé starší 80 let. Už se očkovali i zdravotníci v nemocnicích.

Vojtěch THON, imunolog
Právě že se ti lidé starší 80 let očkují velmi pomalu, když se podíváte na statistiku. Je to zatím pouze 20 %, čili 1/5 po měsíci nebo respektive šesti týdnech od doby, kdy zde máme vakcíny, tak si to počítejte, kdybyste uvažoval lineárně, tak tyto lidi nenaočkuje jste ani v průběhu dalších měsíců, než budou takto pomalým způsobem vlastně naočkování. Ale mezitím nás ta nová mutace viru skutečně promoří a vakcíny v podstatě pak nebudou už zde tak potřebné, protože budou nadbytečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak, jak říká ministr zdravotnictví, na konci léta by tedy mělo být, pokud budeme mít dostatek vakcín proočkováno 60-70 % populace. Tak doufejme, že těch vakcín bude dostatek a proběhne to v pořádku. Imunolog Dr. Vojtěch Thon z výzkumného centra RESETOX Masarykovy univerzity v Brně. Já vám děkuji za vaše postřehy, za vaše zkušenosti a přeji pevné zdraví, naslyšenou.

Vojtěch THON, imunolog
pacientům první dávku vakcíny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.