Přepis: Jak to vidí Václav Luks – 12. dubna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Václav Lux, dirigent a umělecký vedoucí barokního souboru Collegium 1704. Dobrý den, pane Luxi, vítejte.

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Naší pozornosti neujde například popandemický restart v umění a kultuře. Dopady odlivu intelektuálů na společnost, solidarita mezi umělci a také poselství Velikonoc o hudbě. Přeji nerušený poslech. Už sedmý týden se na Ukrajině válčí a umírá. Před agresí ruské armády nejsou ušetřeny ani památky, kulturní dědictví země. Co to vlastně znamená pro identitu ničení těch kulturních objektů, pane Luksi? Je to také porušení Haagské úmluvy z roku 1954, protože i během ozbrojeného konfliktu se ta ochrana vztahuje také na kulturní statky.

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Paradoxem je samozřejmě, že, že na Ukrajině nejsou ničeny pouze památky ukrajinské kultura a ukrajinských dějin ale i ruské památky. Já jsem teď nedávno viděl zničený Čajkovského dům, ve kterém psal svůj první symfonii. Ale to je minulost, která se ničí, ale já především bych řekl, že si ničí budoucnost. A to je myslím tragédie samozřejmě pro Ukrajinu v prvé řadě, ale je to tragédie i pro Rusko. Já myslím, že spousta lidí neuvědomuje, že kromě té genocidy, které ke které bezpochyby dochází na, na Ukrajině, tak Putin ničí i svůj vlastní národ, protože z vlastní zkušenosti vím, znám spoustu skvělých lidí z Ruska, kteří v uplynulých týdnech Rusko definitivně opustili, a to tak prostě, že si sbalili tašku a odjeli. A ta, to jsou statisíce lidí, které v té zemi prostě budou chybět a určitě nebudou chybět Putinovi, ale ta země bude trvale poškozená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, jaké dopady má vlastně, známe to i z historie. Není to bohužel první ozbrojený konflikt v historii lidstva. Jaké dopady má na společnost právě odliv intelektuálů?

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Já myslím, že do určité míry jsme to mohli zažít i na zkušenost těch našich dějinách Čech a Československa, kdy vlastně jenom v tom, v tom minulém dvacáté století došlo hned několikrát k exodu těch nejlepších mozků naší země. A to se samozřejmě podepsalo na, na celkovém klimatu. Já myslím, že ta, ta obecná vzdělanost, ta úcta ke vzdělanosti, úcta k umění, že to je něco, s čím si neustále i u nás ještě setkáváme a je to něco, co je daleko závažnější než ekonomické škody, protože ekonomické škody se dají během dvou generací, možná tří generací se dají napravit, ale ty, ta kulturní genocida na intelektuálním a uměleckém potenciál, potenciálu národa, ta linie, pokud je jednou přerušená, tak se strašně obtížně navazuje. A já bych řekl, já to sleduji. Já jsem to zmínil. Já mám mnoho přátel na Ukrajině, jejichž rodiny pochází i z té válečné oblasti dnes, tak to je samozřejmě tragédie, o které se referuje. Každou hodinu můžeme sledovat tragédii Ukrajiny v téměř v přímém přenosu každou minutu. Ale není tak viditelné, že se to týká skutečně i toho, toho Ruska, kde žije. Samozřejmě my vidíme, že ta Putinova podpora přes 80 % to je prostě něco otřesného. To připomíná prostě situaci v Německu před druhou světovou válkou, kdy skutečně ta, to vymývání mozků propagandou dosáhlo té míry, že většina národa prostě za tím firerem stála, to samé vidíme i v Rusku. Ale je tam spousta statečných lidí, kteří se snažili čelit propagandě, kteří se snažili vysvětlovat, kteří se snažili mluvit i se svými příbuznými kolegy, kteří se snažili hledat tu pravdu. A řada z nich zůstala opustila svoji práci, protože byli nuceni zaujímat stanoviska, se kterými nesouhlasili, tak odešli ze státní služby například. Ale řada z nich prostě odjela do zahraničí definitivně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak vnímáte, často je to dilema kulturních organizací, pořadatelů, jak přistupovat k ruským umělcům? Někteří měli či stále mají blízko k tamnímu režimu Vladimira Putina, ale existují i tací, teď jste i popsal vlastně skupinu Rusů, kteří vlastně odešli, prchli také z Ruské federace, protestují proti kremelské politice. A ti, kteří zůstávají v Rusku, tak riskují nejenom vyhazov, ale i třeba perzekuci.

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Já si myslím, že to je hodně osobní velmi emocionální otázka, jak kdo přijímá ruskou kulturu. Já osobně můžu bez problémů poslouchat Šostakoviče nebo Čajkovského, ale dovedu si představit lidi, kterým to může působit jisté potíže a budu mít pro to pochopení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spíš jsem myslela, pane Luksi, co se týče umělců. Viděli jsme, že vlastně bylo jistý tlak na ruské umělce, kteří vystupují právě v západ, na západě ve Spojených státech, v Evropě a podobně, aby jednoznačně a veřejně odsoudili ruskou invazi na Ukrajině a už jsme i v Jak to vidí hovořili mimo jiné o sopranistce Anně Netrebko, která se.

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně nejdříve nechtěla vyjadřovat k ruské invazi. Nakonec říkala, že je umělkyně, že nedělá politiku. Před nedávnem nakonec řekla, že odsuzuje válku. Použila slovo válka, kterou v Rusku nepoužívají, říkají tomu speciální vojenská operace. Nyní zase ji začali v Rusku rušit koncerty.

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
No, tak já si myslím, že to s tím také souvisí. Já s tím emoci, emocionálním vnímání toho kontextu. Já osobně toho, že paní Netrebko nebo Georgiev ztratili práci, tam jako nějaký velký sentiment necítím, a protože v situaci, kdy vlastně celou svoji kariéru těžili z blízkosti k Putinovu režimu a najednou se vymlouvat alibisticky. Já nic, já, já muzikant, já politik, politice nerozumím, a nikdy jsem se jí nezabýval, tak si myslím, že je i od nich čestné, aby k tomu zaujali určité stanovisko ve smyslu, jak to vidím já. A pokud pořadatel nemá chuť spolupracovat s někým, kdo podporuje a podporoval zvěrstva, které se v současné době dějí, tak já bych to plně akceptoval. Je to prostě jeho rozhodnutí a nemyslím si, že to je osobní atak toho, toho člověka na toho konkrétního umělce. Je to prostě rozhodnutí konkrétního pořadatele, konkrétní instituce, jestli chce být spojován se jménem, které je spojováno s režimem Putina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vás tedy v kolegium 1704 čekají vystoupení v Drážďanech, v Dortmundu. V příštích dnech a vlastně to turné navazuje na březnové vystoupení. Mimo jiné i na podporu Ukrajiny. Jaký byl, pane Luksi, ohlas publika?

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Tak ten ohlas publika byl skvělý a já jsem, já jsem strašně rád, že jsme, že takovou naší drobnou kapkou přispěli. Je paradoxem, že v ten okamžik, kdy jsme vlastně zveřejnili, že koncert bude věnovaný ve prospěch Ukrajiny, tak velmi rychlej i ta zbývají, ta zbývající místa v Rudolfinu se vyprázdnila, že to vlastně vzbudilo velkou pozornost a velkou vlnu solidarity. A já sem skutečně, jsem, jsem hrdý na to, že jsem, že jsem Čech konečně zase jednou po delší době, protože ta, ta česká vlna solidarity, i když vidím jak, říkám teď většina lidí přijímá ukrajinské uprchlíky, jakým způsobem. Včera jsem zrovna četl, že se na kontu ukrajinské ambasády sešla miliarda korun z podpory jednotlivců a kteří poslali peníze, že to je historicky největší sbírka civilních občanů. Tak já myslím, že to, že ta, že můžeme být hrdí i na to, jak se chová náš premiér. Já jsem skutečně rád, že tam, že tam vidím Petra Fialu, že tam nevidím nikoho jiného, jeho protikandidáta z voleb. A já bych řekl i jeden takový, možná taková drobnost. Já jsem zrovna včera, včera četl i průzkumy volebních preferencí prezidentských kandidátů a generál Pavel najednou s velkým náskokem odskočil svým kandidátům, vedle samozřejmě pana expremiéra Babiše, který, který nadále vede díky hlasům svých voličů. Nicméně generál Pavel mu velmi zdatně konkuruje a já myslím, že i ta ukrajinská krize ukázala, že být generálem na té správné straně, není nadávka a že to spojení s armádou nemusí být jenom to, to negativní. Takže to bych řekl, že je možná takový drobný vedlejší. Pokud se dá v souvislosti s válkou mluvit o nějakém pozitivním efektu, tak tohle byl jeden z nich pro mě osobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Václav Luks, dirigent a umělecký vedoucí barokního souboru Collegium 1704. Německý koncertní a operní magazín /nesrozumitelné/ v sobotu konečně mohl předat cenu publika za rok 2020. Získali ji návštěvníci drážďanské filharmonie. Pane Luksi už jste mohl s kolegy oslavit 15 let existence, což připadlo na rok 2020, pokud se nepletu?

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Ano, ano, je to tak 2020. Roku 2005 jsme zakládali souboru u příležitosti malého Bachovského jubilea.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak jste si připili /souzvuk zvuků/.

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
/souzvuk zvuků/ to patnáctileté jubileum bylo potom korunováno dvouletou pandemií, takže jsme to příliš koncertně neoslavili, ale o to víc se teď vrháme do víru koncertního života, protože ten návrat kultury na pódia není pozvolný, ale je to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Není to restart, je to, jak to nazvat?

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Je to, je to přímo exploze bych řekl, protože všechny ty odložené projekty se pořadatelé, pořadatelé snaží kompenzovat nějakým způsobem, zrealizovat je. Takže máme co dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To je dobře, ještě bych se vrátila možná k takové postpandemické bilanci. Určitě jste spočítal, o kolik vystoupení přišel váš soubor během pandemie kvůli restrikcím, lockdownům?

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Nespočítal, já jsem to /souzvuk zvuků/, samozřejmě to máme pravděpodobně v nějakých statistikách, bych to dohledal, ale že bych to nosil v hlavně to opravdu ne. Já se snažím spíše raději koukat do budoucnosti a spíše vidím ty koncerty, které nás čekají než ty, o které jsme přišli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono pomalu se rozjíždí i cestovní ruch, který ale citelně nejenom u nás ale i v zahraničí postihl odchod pracovníků, právě v době těch omezení si řada našla jinou jistější práci. Nyní třeba je problém, když už jsem se zmínila o Německu, sehnat pracovníky do gastronomie, hotelnictví. Postihlo to i kulturu podle vašich třeba informací nebo zkušeností?

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Kupodivu pokud se týká vyloženě uměleckého personálu, tak bych neřekl, že nás to postihlo. Je zajímavé, že řada hudebníků, kteří sice neopustil svůj obor, tak využili té pandemické pauzy k tomu, že si udělali nějakou další kvalifikaci, protože najednou zjistili, že ta jejich práce je něco křehkého a že to je něco, co je a být nemusí. Takže se nám řady hudebníků rozšířily o odborníky ve všemožných dalších oborech. Ale samozřejmě pokud někdo dělá hudbu a dělá jí s láskou, tak to není obor, který by se opouštěl pouze kvůli tomu, že jsem si udělal nějaký rekvalifikační kurz. Takže zůstali s náma. V Německu pokud vím například, kde ta nezávislá scéna byla ještě daleko rozrostlejší než u nás, tak tam k určitému odlivu došlo. A také vnímám, že u nás byl návrat publika do koncertních sálů velmi rychlý. A v Německu bych řekl, že ten národ je poněkud pozvolnější. Je to také díky tomu, že samozřejmě německá vláda rozvolňuje daleko pozvolněji, než tomu bylo u nás, ale také v Německu, německé publikum si tak nějak zejména ty starší zachovalo v hlavě určitou obezřetnost a to je škoda. Prostě protože ten, to koncertní prostředí skutečně nebylo tím nebezpečným prostředím a ten návrh publika je tam poměrně pozvolný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mohu potvrdit, byla jsem teď také na několik koncertech a byť už tam neplatí povinnost nošení respirátorů, tak to pořád doporučují. Já, když jsem se rozhlédla, tak řada lidí, zejména těch starších diváků, návštěvníků měla ochranu nosu a úst. Pana Luksi, jaké podpory se vám od států a vůbec umělcům mám během té koronakrize dostalo? Jaká je vůbec ekonomická realita umělců, kteří nejsou součástí příspěvkové organizace?

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Tak já si především myslím, že zase pokud budu optimista a budu mluvit o tom, že pandemie přinesla něco pozitivního, tak to bylo především to, že si ministerstvo kultury a možná i veřejnost v plnějším , možná ne plném rozsahu uvědomili, jak velká a jak důležitá je nezávislá kulturní scéna v naší zemi. A po takovém počátečním váhání a mapování toho terénu, tak se dostalo té nezávislé scény, scéně poměrně, neřekl bych přímo velkoryse ale poměrně dostačující podpory na to, aby toto období mohla přežít. A to si myslím, že vzhledem k té beznaději, která panovala na začátku, takže to je více než dost a důležité je také, že se ta nezávislá scéna zformovala do různých organizací, jako například Sdružení umělců klasiky Suk, který jsem spoluzakládal. Kdy vlastně najednou jsme nabyli té zkušenosti, že pokud chceme, abysme byli slyšeni, aby nás bylo vyslyšeno, tak musíme nějakým způsobem existovat, ne pouze jako jednotlivci nebo i jednotlivé soubory. Ale, že musíme vytvořit nějakou strukturu, která dokáže komunikovat s orgány státní správy a s veřejností.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Změnil se v něčem nějak významně způsob vaší práce za ty dva roky?

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Tak během těch dvou let jsme samozřejmě se uchýlili k jistým alternativám, jako bylo natáčení, natáčení videí, streamingy. Snažili jsme se nějakým způsobem fungovat, a proto ta podpora, také jistá finanční podpora těchto projektů byla strašně důležitá, protože na tom se samozřejmě nedá vydělat. Na to prostě musíte dostat odněkud peníze. A to pro nás bylo strašně důležité, že ministerstvo kultury nás v tomto podpořilo a nejen nás, samozřejmě celou tu kulturní veřejnost. A že nám bylo umožněno kontinuálně pracovat, protože to je zásadní. Ono nejde o to, dostat jenom peníze, rozdat je umělcům a říct, tak máme dva roky prázdnin, ale důležité je ta kontinuita. To, že jsme se pravidelně setkávali, i na té sociální úrovni je to důležité. Neztratit se sebou kontakt, abychom když ta krize pomine, abychom vlastně mohli vyplout zase s napjatými plachtami, no a to se skutečně podařilo, si troufnu tvrdit, no a samozřejmě ty, ty alternativní způsoby práce s radostí opouštíme, protože, protože ono natočit video je pěkné a zprostředkovat video veřejnosti je pěkné, ale přece jenom ten živý koncert nic nenahradí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte rozhovor s Václavem Luksem, dirigentem a uměleckým vedoucím barokního souboru Collegium 1704. Dnes večer v pražském Rudolfinu vyvrcholí vaše sezóna. Zazní Janovy pašije, příběh Ježíšova Umučení, ukřižování smrt spolu s druhými kompletně dochovanými Matoušovy pašijemi patří ke stěžejním dílům Johanna Sebastiana Bacha. Jak pana Luksi, tento geniální skladatel zpracoval tento příběh?

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Samozřejmě se dá říct, že i v případě Johannových pašijí, vše na co Johann Sebastian Bach šáhnul, tak to se mu opravdu povedlo do té míry se dá říct, že to je geniální. A zajímavé, že Janovy pašije skutečně vycházejí z té luteránské tradice pašijí, jak je známe ze 17. století díla například Heinricha Schütze. Nicméně on ty svoje pašije okořenil o něco, co mu doboví kritici, kritici vyčítali. A sice o takovou až operní dramatičnost speciálně Janovy pašije, jsou skutečně velmi dramatické centrum toho příběhu, tvoří scény davu, který volá po ukřižování, po smrti Ježíše Krista. A ten, toto centrum to srdce pašijí vytváří právě takovej, taková, takový blok dramatických cen, které jsou přímo strhující. Takže tohle ovlivnění italskou operou a okořeněný operními elementy Luteránské paši, to bych řekl, že je taky nejpříznačnější znakem pašijí Johanna Sebastiana Bacha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co byste pane Luksi, řekl v čem spočívá vlastně atraktivita barokní hudby pro posluchače v současné době? Možná pro někoho, kdo k baroku ještě se příliš vlastně nedostal k této hudbě. Jak byste to možná popsal /souzvuk zvuků/.

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Já jsem tohle paradoxně poměrně často tázán a já na to mám takovou odpověď, takže možná už někdo to slyšel, tu odpověď ode mě, takže já se budu opakovat, ale já si myslím, že to nejlépe postihuje podstatu úspěchu barokní i u posluchače, protože barokní hudba, barokní umění obecně v době baroka jsme svědky něčeho, co si troufnu tvrdit, se nikdy v dějinách umění už neopakovalo. A sice, že umělecká kvalita, nesporná umělecká kvalita a nárok na uměleckou kvalitu byl spojen ruku v ruce s nároky na přístupnost umění. To znamená to umění, nemohlo být pouze vynikající, skvělé, co nejdokonalejší, splňovat co nejdokonalejší představy o hodnotách, ale musí to být také přístupné. A ta přístupnost je velice důležitým aspektem barokního umění. A já bych to přirovnal k tomu, když přijde návštěvník do barokního kostela a vidí tu nádhernou výzdobu a barokní fresky a oltářní obraz, kterému třeba úplně nerozumí. Ale uchvácený tou nádherou, je vtažen do dynamiky barev, pohybu zastaveného štětcem mistra a nemusí rozumět každému detailu, který ta, ta, to ten obraz má své poselství, svojí, svůj obsah, svůj příběh. A vy mu nemusíte rozumět, ale jste tím uchvácení. A to je moje zkušenost se vrátit zpátky k druhým pašijím. Když mi bylo asi 12 let. Já jsem poprvé slyšel Janovy pašije s evangelistou Petrem Schreierem, legendárním nahrávku. Já jsem vlastně vůbec nevěděl, co jsou Janovy pašije a nevěděl jsem o čem ten pán zpívá, o čem to celé je. Ale já jsem byl úplně uchvácen prostě a nerozumím, neuměl jsem německy a bylo mi to prostě jedno. Ale myslím si, že tahle bezprostřednost tohle vzbuzení emoce, ten, ten, tu, ta ataka na duši a na srdce, to je něco, co je v barokní hudbě a nejen hudbě, barokní umění obecně vlastní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S jakými reakcemi publika se právě v těch posledních měsících setkáváte? Změnilo se nějak, vy jste koncertovali ve Francii. Máte za sebou úspěšný pařížský debut a asi teď nevím, do jaké míry čekaně, nečekaně jste dokonce hráli pro účastníky summitu Evropské unie.

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
My jsme byli teď ve Francii poměrně často, protože koprodukční představení Händelovy al Číny produkce brněnského Národního divadla a francouzských operních domů, zavítalo do Versailles, kde právě v době, kdy jsme tam oprašovali al Čínu pro provedení v královském divadle, tak byl svolán summit lídrů Evropské unie. A byli jsme požádáni, abychom zahráli krátký koncert společně s francouzským ansámblem Pygmalion. Dirigoval jsem já a Raphael /nesrozumitelné/, a to bylo velice emocionální, protože nakonec zněla jedna kapela, skladba ukrajinské soudobé skladatelky a i ukrajinská hymna. Nakonec tak to byl velice takový jako silný moment. A já bych řekl i teď ta naše zkušenost z pařížského provedení Janových pašijí, já bych řekl, že něco se změnilo, ale myslím, že to není pouze tím, že, že skončila pandemie nebo publikum se možná ještě úplně skončila, ale publikum se zatím smělo vrátit se do koncertních sálů a publikum a možná my prožíváme o to víc ty vzácné chvíle sdílení hudby, tak to je jeden takový, takový okamžik, který, který já vnímám velice intenzivně. Ale samozřejmě speciálně u díla jako jsou Janovy pašije, které vlastně pojednává přesně ta témata, o kterých se hraje teď na Ukrajině. Tak a vůbec otázku, i když jsme dnes a denně konfrontováni s tím, co je vlastně pravda v té informační mašinérii, tak tuto otázku, kterou si tam klade Pilát /nesrozumitelné/, tak to je těch těchhle okamžiků je tam, tam celá řada, které nás, takříkajíc, přibijou k zemi v tom, jak, jak ta témata, která jsou samozřejmě obsažena v novém zákonu a které Bach zhudebnil. Tak jak jsou nám aktuálně a blízká, a to samozřejmě vnímá i publikum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké otázky si kladete vy, pana Luksi, v této době?

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Pro mě osobně já zase se vrátím k tomu, co tahle obtížná doba nám přináší nebo mně osobně přináší dobrého, byť s takovou trpkou příchutí, protože pro mě osobně to bylo velké prozření. Ono každé prozření je samozřejmě dobré, ale samozřejmě vidět najednou věci v reálných v barvách může být někdy tvrdé a k tomu ty právě takhle já to teď vnímám, protože ono ta dnešní doba vlastně skutečně ukazuje, kdo je kdo a který evropský lídr je ten pravý a který je falešný prorok a vlastně i z okruhu přátel, přátel najednou slyšíte různé názory a najednou si uvědomuje, co je pro koho vlastně důležité. Pro mě osobně bylo velké například prostřední i to, velké zklamání byla Angela Merkel, která například, když se vrátím zpátky k politice, která byla 16 let tváří Evropy a najednou vlastně ona neřekla téměř nic. A to si myslím, že každý z nás by měl pociťovat zodpovědnost ke své minulé práci a i ke své budoucí práci a o to my se pokoušíme a já doufám, že dnes večer přineseme lidem naději.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak hodně štěstí a vděčné publikum. Václav Luks, dirigent a umělecký vedoucí barokního souboru Collegium 1704. Mějte se hezky, ať se vám daří, na slyšenou.

Václav LUKS, zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704
Děkuju za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.