Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 18. září 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vítejte u poslechu půlhodiny na aktuální témata v souvislostech, dobrý den přeje Zita Senková, mým dnešním hostem je profesor Václav Hořejší, z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, vítejte u nás, dobrý den. Molekulárního imunologa se zeptám například na to, co už víme o imunologické odpovědi organismu na nový koronavirus, co ukázala švédská cesta v boji s nákazou a co lze v našich zvyklostech postrádat, a to nejenom v krizových časech, dobrý poslech. Strmý nárůst potvrzených případů koronaviru v Česku pokračuje, denní přírůstek včera poprvé překonal 3000, což je podobný údaj jako za celý letošní měsíc březen, proč pane Hořejší, tak rychle stoupá podle vás ten počet nakažených? Jenom pro srovnání v Německu za uplynulý den přibylo dalších 1916 potvrzených případů nákazy koronavirem, přitom Německo má 80 milionů obyvatel.

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Ano, my jsme teď je myslím nejhorší zemí v Evropě, co se týká rychlosti nárůstu těch pozitivních případů a toho, že tomu tak je, to se dalo samozřejmě čekat, my jsme byli vlastně země, která už od 1. července uvolnila absolutně všechno, veškerá ta restriktivní opatření, která byla předtím, se uvolnila, protože jsme se nechali ukolébat tím, že jsme byli tenkrát v opravdu skvělé situaci, těch případů bylo málo, byly jednotky nebo nejvýše desítky případů nových za den, takže se zdálo, že je to v pořádku, že se nemáme čeho bát a někteří podlehli takové iluzi, že dokonce to šířili i někteří a takoví spíš pseudoodborníci, že ten virus nějak slábne, že už nevyvolává tak snadno to onemocnění, a to samozřejmě byl nesmysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zároveň je nutno dodat, že nemocnice podle ministerstva zdravotnictví zvládnou násobně víc pacientů s covidem 19 než nyní, a to i vážných případů, dodám, že aktuálně je hospitalizováno podle dostupných informací méně než 4 % z nakažených. Vidíme ta čísla, byť 3000 přírůstek za 24 hodin je číslo vysoké, ale vidíme to, pane profesore, v kontextu právě těch kapacit zdravotnictví?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Já myslím, že je potřeba v první řadě upozornit na to, že ti lidé, kteří dneska jsou hospitalizovaní a kteří, někteří z nich umírají, tak to jsou lidé, kteří se nakazili před takovými třemi, čtyřmi týdny, protože to nějakou dobu trvá, než se úplně ta inkubační doba, pak se propuknou ty mírnější příznaky, někteří z těch lidí se dostanou do těch horších stadií, takže tihleti ti lidé odpovídají situaci, která byla před těmi třemi, čtyřmi týdny, což bylo za den 100, 200 případů nových a naprosto zákonitě existuje korelace mezi počtem nových případů a těch těžkých případů, to znamená, že my ode dneška za 3, 4 týdny budeme na tom tak, že těch hospitalizovaných případů bude zhruba 10× tolik, než jich je dneska, a to si myslím, že už budeme dostávat trochu na hranice kapacity našich zdravotnických zařízení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A nemůže být jich méně, protože už nějakou dobu máme opět roušky a více dbáme na ta opatření a v těchto dnech vlastně je ministerstvo i zpřísňuje.

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
No, tahle ta opatření si zase projeví s takovým tím třítýdenním, čtyřtýdenním zpožděním, takže to bude o další ty 4 týdny dál a doufejme, že se to nějak projeví, mně se jenom zdá, že některá ta opatření, která by se měla udělat, se neudělala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Mě hrozně zlobí to, že se pořád nějak chrání bary a noční podniky a restaurace, teď se řeklo, že se to zavře ve 12 hodin o po půlnoci, no já si myslím, že ti lidé, kteří tam sedí někdy od devíti, deseti hodin, i když jenom do té půlnoci, tak to je prostě ideální prostředí pro šíření toho viru a takto jako vypadá, jako kdyby si někdo myslel, že to bere po půlnoci, to začne být nebezpečné? To tak určitě není. Například v Německu byl provoz těch barů celou tu dobu přes léto, nevím, jestli v celém Německu, ale určitě v některých spolkových zemích, byl zakázán, takže ti Němci někteří, kteří si prostě chtěli užít toho nočního života, jezdil sem do Prahy a i oni přispěli k tomu k té současné situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte a přitom mnoho Němců v létě demonstrovalo proti nošení roušek berou to nebo brali to jako omezování svobody.

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
No, samozřejmě i u nás jsou takoví lidé, ale vy jste řekla mnoho těch lidí. Kdybychom to vzali, jaká je to část celé populace, tak já jsem přesvědčen, že to je velmi malé procento a že to je to, čemu říkáme hlučná menšina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte tedy, že většina akceptovala ta německá vládní nařízení?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Já jsem o tom naprosto přesvědčen ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem tedy jaksi zásadní rozdíl mezitím jarem a řekněme babím létem 2020, protože máme pořád k dispozici ono už asi pověstné 3R, tedy ruce, roušky, rozestupy, tedy dezinfikování, mytí rukou.

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Ano ruce, roušky, rozestupy, to je fajn, ale na rozdíl od toho, jak to bylo v tom březnu, dubnu, tak ta situace epidemiologická nebo respektive ta opatření, která by měly, měla zabránit rozvoji té epidemie, jsou naprosto odlišná, tenkrát to bylo skutečně přísné, ale přiznejme si, že když se dneska mluví o tom, že tenkrát to byl nějaký jak se říká, log down, prostě uzavření, tak to není pravda, v jiných zemích to bylo mnohem přísnější než u nás, všimněme si, že u nás lidé normálně mohli chodit do práce, veškeré výrobní kapacity, průmysl, zemědělství, fungovaly úplně normálně, stavebnictví fungovaly úplně normálně a jediné co bylo skutečně tvrdě postiženo, byly služby, takže když někdo dneska říká, že si nemůžeme dovolit přísnější opatření, protože bychom zničili ekonomiku, tak asi se nám teda hrozně záleží na tom, aby třeba zrovna ty restaurace prosperovaly, já tomu moc nerozumím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná narážíte i na to, že v Izraeli začíná dnes celostátní třítýdenní karanténa, vy byste šel až touto cestou?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Já nevím, já jsem, já jsem rád, že tohle nemám na zodpovědnosti, protože rozhodnutí o tom, co se bude dělat, čemu se dá přednost, to je výsostně politické rozhodnutí, samozřejmě, že musí ta vláda vycházet z doporučení odborníků, a to jak ekonomických, tak těch zdravotnických, ale záleží jenom na ní, co řekne, co je menší zlo, takže kdyby záleželo jenom na mně, tak já bych aspoň přidal ta opatření, která se týkají maximálního počtu lidí, kteří se můžou, mohou shromažďovat a to bych omezil drasticky skutečně, tak jak to bylo v tom březnu, v dubnu a rozhodně bych udělal ta velká omezení v těch stravovacích a restauračních zařízeních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jednoho dne, ale ty roušky sundáme, respektive jsou situace, kdy tu roušku prostě nemáme.

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
No, samozřejmě, že tu roušku nemáme a je to rozumné, že na rozdíl od toho, co bylo v březnu, v dubnu, tak není povinné nosit roušku docela nesmyslně někde venku, kde je, kde fouká vítr, kde je málo lidí, to skutečně nemá žádný smysl, ale já bych ještě chtěl poznamenat to, že možná, že to rozhodování vlády o tom, jak to bude, ne respektive i to recentní rozhodnutí o tom, že se celé léto vlastně skoro nic nedělalo, že jsme se nechali ukolébat a že i teď ta opatření, která přicházejí, jsou mírná, že to je založené na tom, že ti politici poslouchali spíš lidi, kteří a jsou mezi nimi mediálně velmi známí lékaři někteří, kteří to bagatelizovali to nebezpečí a záleží prostě jenom na těch politicích, co si z toho vezmou, takže já bych možná ani tolik jako nevinil tu vládu, ale spíš ty odborníky nebo všimněme si, že oni to nejsou odborníci epidemiologové, ale jsou to lékaři, kteří dělají úplně jiné obory, ale přitom mediálně známí a na jejich názor ti politici dají, takže já si myslím, že hlavní zodpovědnost je spíše na těhle mediálně známých lékařích a označil bych to trochu za takové selhání velké části lékařské elity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prof. Václav Hořejší, molekulární imunolog a jeho názory mají prostor ve vysílání Dvojky. Jakou cestou tedy jít, pane profesore, kde je ta ona pomyslná dělící čára, kdy ještě ta preventivní opatření jsou nezbytná a kdy už začínají přinášet více škody než užitku, možná bych se zastavila u takzvané švédské cesty. Švédsko má aktuálně nejméně nakažených od března, tam tehdy k celostátní karanténě nedošlo, vláda různá opatření pouze doporučovala, obchody, bary, restaurace, provozovny zůstaly otevřeny stejně jako školy, pro žáky do 16 let, je to možná i otázka důvěry občanů, co se týče jaksi toho uposlechnutí těch doporučení, důvěra ve státní instituce, ve vládu, v politiky.

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Já si myslím, že to, co se tady říká o nějaké švédské cestě, je tak trochu mýtus, vy jste správně řekla, že ta opatření, která tam byla, de facto byla velmi podobná jako u nás a jediný rozdíl byl v tom, že u nás byla nařízena a tam u nich byla doporučena a lidi toho poslechli, i když i tam, když se na to podíváme, tak například ty ekonomické škody u nich byly docela srovnatelné s těmi našimi, uvádí se, že u nás došlo k poklesu HDP v tom období asi o 8,6 % a některé údaje ukazují, že, že u, že, že ve Švédsku to bylo 8,4 %, což je malinký rozdíl, někdy se uvádí, že, že u nás to bylo 11 %, ale to už je malý rozdíl a fakt je ten, že prostě ty ekonomické škody nejsou způsobeny ani tak tím, že vláda něco nařídí, ale tím, jak se ti lidé chovají. Je úplně jedno, jestli ti lidé se tak chovají kvůli tomu, že jim to bylo nařízeno, nebo že dobrovolně sami vidí to nebezpečí a sami se izolují a nechodí do restaurací a tak dále, takže já bych zas takový velký rozdíl neviděl, jediný velký rozdíl k tomu mezi námi a Švédskem v té době byl, že když vezmeme v úvahu to, že nakonec to bylo velmi podobné to omezení ekonomiky z těch důvodů, o kterých jsme mluvili, tak jediný rozdíl je, že oni měli těch mrtvých 20× víc než my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
5860 lidí, pokud se nepletu, alespoň podle dostupných statistik.

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Tak 15× víc než u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude řešení antivirotikum nebo vakcína a pokud vakcína, budeme se muset přeočkovávat, stejně jako třeba vakcína na chřipku nebo pneumokok nevydrží jaksi navěky.

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
To zatím nevíme, já jsem skutečně přesvědčený, že řešením bude ta vakcína, ta antivirotika by byla báječná, ale zatím máme k dispozici některá, která částečně působí, ale rozhodně nejsou, nefungujou stoprocentně, zaplaťpánbůh, že fungují třeba tak, že snížují ten počet těch nejvážnějších onemocnění o 30 % a pokud jde o tu vakcínu, tak zatím probíhají teprve závěrečné fáze zkoušek, klinických zkoušek některých z těch vakcín a dokonce velkého počtu těch vakcín, které se vyvíjejí po celém světě, a to co jste se ptala, jestli bude potřeba jenom jedna dávka nebo více dávek, to se skutečně neví zatím, na to je příliš brzy, abychom tohle to věděli a můj odhad z toho, jak se náš organismus, náš imunitní systém chová vůči jiným známým koronavirům a to těm čtyřem, které způsobují takové ty běžné, ta běžná nějaká nachlazení a tak dál, jak se tomu říká nebo ten velmi nebezpečný virus SARS, který byl před těmi 17 lety asi ve východní Asii, tak víme, že, že, že ta imunitní odpověď proti nim není příliš silná, po prodělání té nemoci, ale je docela pravděpodobné, že když bude ta vakcína udělaná dobře, tak může vyvolat imunitu daleko lepší, než prodělání té nemoci, takže je určitá naděje, že by stačila jedna dávka, která by nás ochránil třeba rok nebo dva v aktuálním případě delší dobu, ale i to by bylo velká výhra.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vlastně víme o vyléčených lidech, víme, jaký dopad měla nemoc na jejich zdraví, například v italském Bergamu, které se stalo nechtěně jakýmsi symbolem té nákazy, která vypukla právě na severu Itálie, kde je také velmi jaksi stará populace a početná populace, tak svolávají nyní někdejší pacienty již vyléčené ke kontrole a alespoň podle informací z médií zhruba 30 % má stále různé potíže s dýcháním nebo se srážlivostí krve a podobně, co my vlastně už víme o té imunologické odpovědi organismu na virus?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Obecně imunitní odpověď na tento virus je taková, i na jakou jsme běžně zvyklí u velké většiny virů, to znamená uplatňuje, uplatní si tam tři takové základní mechanismy, jeden je takový ten, který mu říká, kterému říkáme neadaptivní mechanismy, takové, které působí okamžitě, které jsou připraveny rovnou a takovou hlavní složkou z nich jsou látky, kterým se říká interferonu, to jsou bílkoviny, které brání tomu, aby se ta virová infekce šířila do okolních buněk, další jsou všeobecně známé protilátky, než se vyvinou ty protilátky, tak to trvá tak dva týdny, než se, než vzniknou kvalitní protilátky proti tomu viru, což je docela dlouhá doba, než aby nás to chránilo, ale chrání nás to potom nebo by nás to mělo chránit proti opakované infekci a současně s tou tvorbou protilátek probíhá aktivace takzvaných T-lymfocytů, které jsou hlavní složku toho, čemu říkáme buněčně zprostředkovaná imunita a která je založena mimo jiné na tom, že za prvé některé z těch T-lymfocytů pomáhají při produkci těch kvalitních protilátek a jiné jsou takové, které zabíjejí virem infikované buňky, což vypadá tak trochu paradoxně, místo aby se je snažili léčit, tak je zabíjejí kvůli tomu, aby se nestali zdrojem dalšího šíření té choroby a všechny tyhle ty mechanismy se uplatňují a ví se dneska, že se standardně náš imunitní systém chová tímhle způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže víme, kdo je, kdo není přenašeč, obecně teď nemluvím o koronaviru, virové infekce?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Přenašeč je ten, kdo, u kterého probíhá aktivně to onemocnění a u kterého se dá detekovat přítomnost toho jeho viru v organismu, mimochodem se zdá, že takovým nejnebezpečnějším obdobím z hlediska šíření toho viru je, nastává asi tak 1-2 dní před propuknutím příznaků vůbec toho onemocnění a to je velmi nebezpečné, to je docela neobvyklé u většiny jiných virových a jiných onemocnění začne být ten člověk infekční nebo hodně infekční až teprve potom, když se u něj naplno projeví příznaky toho onemocnění, tohle je hodně zrádné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdybychom to srovnali třeba s chřipkou nebo spalničkami nebo dalšími infekčními onemocněními, jaká je tedy nakažlivost tohoto viru?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Nakažlivost tohoto viru je tak víceméně srovnatelná s chřipkou asi tak a je mnohonásobně zhruba tak desetinásobně menší než u spalniček, spalničky jsou takový extrém, extrémně nakažlivého onemocnění, tam jakmile trošku přijdete prostě člověk, do styku s člověkem, který je má a nejste imunizovaní proti této chorobě, tak to zaručeně dostanete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte a u spalniček naštěstí teda nemáme tady denně 3000 pozitivně testovaných.

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
No, protože jsme všichni očkováni proti spalničkám samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale i ty se vracejí.

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Ty se vracejí právě do populace, která není tolik proočkovaná, bohužel tady existuje takovéto iracionální antivakcinační hnutí, kde ty matky říkají, že buď podléhají nějakým naprosto nesmyslným falešným zprávám, které si přečetly někde na internetu, že očkování je nějaké globální spiknutí, které má lidem ublížit a ne pomoct anebo takové, které z přehnaného pocitu toho, že z takového přehnaného individualismu říkají, no mně přece nikdo nebude, nemá právo nutit, abych si nechal něco píchat nebo mým dětem, no to je opravdu smutné, že to tak je a skutečně to, že když poklesne ta proočkovanost někam pod u těch spalniček konkrétně pod 90 % nebo 95 % možná, tak nastávají problémy nejenom u těch, kteří se nenechali očkovat, to znamená těch 5 %, ale v té většině, která se nechala očkovat, existuje určité procento lidí, u kterých ta ten imunitní systém nezabral, nemají, nevyvinula dostatečné množství protilátek a jsou chráněni právě tím, že žijí v populaci, která, kde je velmi málo možností, aby ty se ten virus rozvinul, takže oni jsou chráněni tím, čemu se říká stavební imunita nebo kolektivní imunita a ti, kteří odmítají to očkování a snižují tu hladinu proočkovanosti celé populace, tím pádem ohrožují i ty chudáky, kteří v té většinové populaci se nechali očkovat, ale mají problém jsou, jejich imunitní systém je nějaký slabý nebo jsou, jsou imunodeficientní a potom tím mohou trpět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím si podle vás a nechci teď otevírat rejstřík dalších infekčních nemocí, ale například tuberkulózu jsme také považovali již za nemoc jaksi minulosti, ale opak je pravdou, byť Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižším výskytem této infekce. Na světě, ale podle dat z loňského dubna se z TBC léčilo. V Česku 259 mužů a 121 žen, jak si tohle vysvětlit?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
No, tuberkulóza to je úplně speciální případ, to je úplně onemocnění, které má úplně jiný charakter než třeba ta virová onemocní, je to jako mykobakteriální onemocnění a jak víte, tak se už proti tuberkulóze neočkuje a ta opatření, která směřují k tomu, aby se potlačila tahle ta infekce, jsou úplně jiná, to jsou hygienická opatření, životní úroveň taková, která ti lidé, kteří žijí v lepších sociálně ekonomických podmínkách, než tomu bylo dřív, jsou chránění spíše tímhletím způsobem, takže to není dobrý příklad, ale je to tak, že u, v případě tuberkulózy máme dobrá léčiva na tuhle tu chorobu, to bohužel v poslední době začíná trochu mizet a tahle ta mykobakterie, která to způsobuje podobně jako řada jiných mikroorganismů, hlavně teda bakterií, začíná získávat rezistenci na ta chemoterapeutika, která máme, a to je velice nebezpečná věc a potenciálně a možná už v blízké budoucnosti daleko větší problém, než třeba ta současná koronavirová epidemie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nadužívání antibiotik také velký problém, který skloňujeme už mnoho let?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Nadužívání antibiotik to je klíčová věc, která právě přispívá k tomu, že vzniká rezistence, když, když jsou ta antibiotika používána všude možně, například se používají některá jako doplněk stravy i hospodářských zvířat, která potom lépe přibývají, tak tímhle tím se vyselektovávají právě kmeny těch mikroorganismů takové, který, kterým ta antibiotika nevadí, které jsou rezistentní, a to je problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prof. Václav Hořejší, molekulární imunolog, zůstává ve studiu Českého rozhlasu Dvojka, jak celá ta situace podle vás, pane profesore, změní vědu, výzkum, ostatně i zdravotnictví?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
No nějak dramaticky to asi nezmění, všechny standardní věci fungují, teď se prostě objevilo nějaké nové onemocnění, ale je pravda, že je to poskytuje takový mohutný impuls k některým inovacím, ukazuje se například, že, abychom byli do budoucna připraveny, ni na něco podobného anebo něco daleko horšího, musíme si totiž uvědomit, že to co s tím teď zápasíme, není zdaleka to nejhorší, co by tu mohlo být, mohli bychom si představit, že jednou tady bude nějaká virová infekce, která bude mít infekčnost podobnou jako spalničky, to znamená 10× větší než ten současný koronavirus a přitom smrtnost 10× nebo ještě více krát větší než ten současný koronavirus. To znamená ve srovnání třeba srovnatelně taková ebola 50 %, to by byla potom skutečně katastrofa, takže je potřeba jednat. Mít připravené vědecké nástroje k tomu, abychom co nejdříve identifikovali takové nebezpečí. Nástroje k tomu, abychom byli schopni v populaci odhalit rychle testovat ty lidi, lidi, kteří jsou postiženi a izolovat je a dát je do karantény, což je v současné době tady trochu problém, protože ty metody, které se dneska používají, jsou 20 let staré, nebyl žádný velký tlak na to, aby se nějak zlepšovaly, aby byly rychlejší, aby byly, abychom je mohli dělat kapacitněji a tohle se skutečně mění, opravdu dneska dochází k vývoji úplně revolučních takových technik postavených na úplně jiných principech než ty dosavadní, a to bych řekl, že je určité pozitivum té situace z hlediska takového toho praktického.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte ještě něco dalšího pozitivního?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
No samozřejmě na všem zlém se dá najít i něco dobrého, já tak namátkou bych řekl, že třeba, když víme, že prakticky všechny tyhle nemoci z poslední doby, které hrozily po propuknutím nějaké pandemie anebo skutečně k nim došly, jako jsou třeba některé ty opakované pandemie chřipkového viru, tak ty všechny na nás přeskakují z nějakých jiných živočišných druhů a třeba zrovna tenhle se rozšířil z toho wuchanského tržiště, s těmi divokými zvířaty a já si myslím, že už jenom to, že byli, jak věřím omezeny nebo dokonce zakázány tyhle ty skutečně barbarské praktiky toho, že se obchoduje těmi, s těmi divokými zvířaty, někde v naprosto nehygienických podmínkách, tak to, že je určité pozitivum té situace, že se tohle snad celosvětově zbavíme nebo, že se to podstatně omezí, takže doufám, že v tomhle tak bude, jinak jaká pozitiva, no já myslím, že velké pozitivum a nebo poučení z té dnešní situace je, jak je hrozně důležité, abychom měli funkční stát, aby státní instituce, které jsou nejenom ty zdravotnické, ale prostě všechno, aby fungovalo, tak jak má, aby se lidé mohli spolehnout na to, že třeba, když budou postiženi nějak ekonomicky, to znamená jako, jako ti provozovatelé nějakých těch služeb a a tam, kde opravdu ti lidé ztratili zaměstnání nebo utrpěli velké ztráty, tak je tady stát, který zaskočí a pomůže jim a v tomhle tom případě to byla skutečně velkorysá pomoc, a to je hrozně dobře, jsem hrozně rád, že tenhle stát a nejenom náš, všechny evropské státy prakticky hodily za hlavu nějaká taková ta poučení, že se nesmíme zadlužovat a tak dále a jednali operativně, a tak aby se minimalizovaly ty škody, myslím si, že trošku v tom pomohla ta zkušenost z té ekonomické krize před těmi asi 10 lety, která probíhala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže z tohoto pohledu a z vašeho pohledu to stát zvládá?

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Z mého pohledu to stát zvládal výborně až do toho, řekněme, 1. července a potom následovaly ještě 2 měsíce, kdy z té velmi nízké úrovně se to začalo nejdřív pomaloučku zvedat a teď velmi prudce, a to proto, že ta křivka rozvoje toho onemocnění, když se tomu nekladou vážné překážky, je exponenciální a prostě, když začínáte z toho, že, že, řekněme, že, že tady třeba bylo už jenom 100 případů a jestliže to reprodukční číslo by bylo 2, no tak potom bude mít 14 dní budeme 200 případů, pak 400 případů a tak dále, takže to jsou pořád nízká čísla, ale pak, jak se dostanete na, na nějaké tisíce, tak potom v tom dalším dni to bude z jednoho tisíce to budou 2000 pak 4000 a tak dál a je to něco podobného jako v takové té bajce o, o tom čínském císaři, který slíbil vynálezci šachové hry, jeho odměnu, že mu na jedno políčko on řekl, že chce jenom tolik, aby na první políčko z těch 64 mu dal jednu rýži, jedno zrnko rýže, pak dvě zrnka rýže a tak dál, on to lehkomyslně slíbil, že to tak bude, ale bohužel si neuvědomil, že právě tenhle ten exponenciální růst vede k tomu, že to co mu slíbil, se absolutně nedalo splnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, děkuji za vaše názory a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV
Já děkuji na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příští týden vás v Jak to vidí provede Vladimír Kroc, Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.