Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 19. února 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem 'Jak to vidí' je geolog Václav Cílek. Já vás vítám. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Hovořit budeme například o tom, jak přispět ke zlepšování životního prostředí třeba změnou jídelníčku, položíme si také, asi jednoduchou, otázku, proč máme čtyři roční období (pokud tedy ještě vůbec existují), a probereme i německou sázku na slunce a vítr. Inspirativní poslech. – Krátké jarní předjaří se loučí. Podle meteorologů se v následujících dnech má vrátit zimní počasí. Míří k nám totiž slabá studená fronta. Únor byl každopádně rekordně teplý. V neděli naměřili na Berounsku 17,3 stupně Celsia, a překonali tak o tři stupně nižší rekord z r. 1974. Co myslíte, pane Cílku, co asi udělají ty výkyvy a rekordy s lednovými srážkami a jejich vlivem na přírodu? Libovali jsme si, že máme konečně zimu, hodně sněhu...

Václav CÍLEK, geolog:
Víte, já to vidím docela pozitivně. Taje relativně pomalu... Já jsem teď na tom Berouně byl několikrát. To vystoupíte z vlaku, ráno je mínus čtyři a odpoledne je plus čtrnáct... Takže ta roční období, kdy máme dopoledne zimu a odpoledne jaro... To zase není tak špatné. Je to takové poměrně optimistické. Ptáci se okamžitě rozezpívají... A protože je únor, tak ta zima se ještě vrací, a možná, že se vrátí ještě několikrát. Ale to, co je dobré, je, že je poměrně dost sněhu a že taje pomalu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě. Může to postupné tání vrátit do krajiny tu potřebnou vodu?

Václav CÍLEK, geolog:
Víte, tohle to je asi tak největší otázka dneška. Ukazovalo se, že i v místech, kde ty dva roky byly průměrné srážky, to znamená normální srážky, nedošlo k doplnění – k tomu dobrému, nejlepšímu doplnění – zásobníků podzemních vod. Takže my teď pravděpodobně testujeme, jak jsme na tom do budoucnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze už nyní říct, jaká je vláhová bilance pro to příští vegetační období?

Václav CÍLEK, geolog:
Teď bych měl sklouznout do toho meteorologického alibismu a říct, že nevíme nebo něco takového...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co jste vypozoroval v přírodě při vašich toulkách?

Václav CÍLEK, geolog:
Co jsem vypozoroval v přírodě, je to, že když rok začíná anomálně, tak pokračuje anomálně, respektive že je tady šance, že když něco začne podivně, tak to taky podivně skončí. Takže si myslím, že nás zase čeká nějaké zajímavé atypické jaro, léto, atypický podzim, atypická zima, ale jaké budou, to nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A žijeme v anomáliích nebo v normálu?

Václav CÍLEK, geolog:
Žijeme v rozkolísaném světě, který bývá označován jako svět radikální nejistoty, nebo, jak píše pan Soros, radikální nerovnováhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co to znamená?

Václav CÍLEK, geolog:
Znamená to to, že jednou se kyvadlo vychýlí do zimy a za pár hodin nato do léta, když to takhle řeknu. A totéž platí o politice, ekonomice, brexitu a situaci v Laosu a bůhví kde ještě jinde...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kde se vlastně na Zemi vzala voda? Možná banální otázka... Nebo otázka základní?

Václav CÍLEK, geolog:
Víte, tohle to je docela důležité. Když sleduji třeba zahraniční zprávy o Evropě, tak jsem překvapen množstvím velmi kritických zpráv jako třeba tím, že pan Soros říká, že Evropa je teď ve stadiu jako Sovětský svaz před rozpadem... Ale když jdu do přírody a všímám si věcí jako vznik života, vznik atmosféry, vznik vody na Zemi, tak mám ten pocit mnohem lepší, mnohem vyrovnanější. S tou vodou je to dodneška záhada. Ale vypadá to tak, že máme vodu z různých zdrojů, která se na Zem dostávala v různém období, které trvalo skoro jednu miliardu let. Celé to začíná tak, že se formuje Země (a já to velice zkrátím), která se částečně protaví, ale ten materiál těch meteoritů, těch uhlíkatých chondritů, už v sobě tu vodu částečně obsahuje. Ale my víme, že Země musela přijít o hodně vody, protože ona přišla o těkavé prvky, jako je třeba antimon. Právě z toho usuzujeme, že se musela zahřát a část vody se musela odpařit. Nicméně (velice rychle) vzniká nějaká pevná kůra, vzniká oceán... Ale to ještě není všechno. Pak dochází k tomu velkému bombardování Země. A dochází k tomu, že sem dopravují komety, meteority a meziplanetární částice další část vody. (Doufám, že to není komplikované.) Dříve se věřilo na komety, ale ty mají jiný poměr izotopů vodíku, než má současná voda. Takže komety to úplně nemohly být. A je docela dobře možné, že tady probíhalo jemné sněžení velmi drobných částic, které přistávaly velice pomalu (to je to tzv. soft landing), aby se neodpařily nebo rovnou nedisociovaly v prostředí. Takže ta voda, kterou tady na Zemi máme, pochází jednak z těch původních uhlíkatých meteoritů... Pak, když vzniklo Slunce, to byla velká exploze – sluneční vítr odvanul všechno, co mohl, a dokonce i vodu z pásma asteroidů, z toho vnitřního, ale v tom vnějším pásmu asteroidů ta voda zůstala. A teď gravitační silou zejména Jupitera (a já to nechci povídat jako Hvězdné války, ale doopravdy to bylo hrozně vzrušující) byly nasměrovány částečně ledové částice nebo jádra komet nazpátek na Zemi, kde se posléze stabilizoval oceán, díky kterému všichni žijeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Někteří hovoří o tom, že nás čekají války o vodu (když už jste se zmínil o Hvězdných válkách) ...

Václav CÍLEK, geolog:
V pásmu vnějších asteroidů je té vody pořád dost. Ale nebudeme to bagatelizovat... Nevím, jestli nás čekají války o vodu, ale čekají nás konflikty o vodu. A prakticky vždycky to má charakter občanských válek, a nikoliv mezistátních konfliktů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Paní Eliška se ptá, kde tu vodu vlastně brát...

Václav CÍLEK, geolog:
To je dobrá otázka. Když vám vyschne studna, tak doopravdy nevíte, co s tím... A ty studny v posledních dvou, třech letech vysychaly... Ta situace je prostě složitá. Máte zahrádkářskou kolonii, kde každý spotřebuje fůru vody, nebo chatovou kolonii, každý druhý má bazén a strhne tu vodu ostatním, někdo si prohloubí studnu, a prohloubí se vlastně ten nedostatek... Ano. Obecně je to problém. A bude to problém. Dlouhodobé prognózy pro ČR nejsou tak špatné jako třeba pro celé Spojené státy americké, ale hovoří o zhoršování situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě v zimním období se hodně a opakovaně hovoří o vlivu umělého zasněžování na vodní zdroje. Jak to vidíte? Provozovatelé se brání v různých vlekařských zařízeních tím, že používají povrchovou vodu.

Václav CÍLEK, geolog:
Já bych musel vidět čísla. Ale zdá se mi, že ta spotřeba té vody není tak dramatická, jak se zdá, a navíc, že je to víceméně místní voda nebo voda z kohoutku, která pak zůstane a víceméně se vsákne. Zasněžování mně vadí spíše z toho důvodu, že to spotřebovává energii, řekl bych, zbytečně pro legraci, a to pak zhoršuje složení atmosféry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A lze ještě hovořit, pane Cílku, o čtyřech ročních obdobích?

Václav CÍLEK, geolog:
Roční období... To je skvělé téma zejména v renesanci a baroku. To se prostě malovalo neustále, skládala se hudba na tohle to téma, lidi byli učeni k tomu, rozeznávat individualitu těch ročních období – že to není teplo a zima, ale že to je prostě jiný vítr, jiná nálada... Všichni to známe, ale na tohle to jsme zapomněli. A to, co je důležité, když jsem se zmiňoval o té vodě: Někdy krátce po vzniku Země, možná 40 milionů let, a vznik Země se hezky pamatuje – 4, 5, 6, 7 – 4 miliardy a 567 milionů let, jak víme, z inkluzí v meteoritech, dopadla na Zemi poměrně obrovská planeta. Ona mohla mít velikost Marsu. A tahle ta planeta se částečně odpařila a částečně vytvořila Měsíc. Domníváme se, že Měsíc je zhruba z 80 % tvořen tou hmotou té planetky Theia, jak se jí říká. Ten velký náraz nejenom vyrval kus té Země, ale on taky naklonil zemskou osu. Takže ta roční období, a je to vlastně hodně s podivem, máme proto, že před 4,5 miliardami let se Země srazila s jinou planetou, která způsobila náklon její osy. Když se nad tím tak zamyslím, tak mně to dodává nějaký klid. A nevím, čím to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A platí ještě, že máme ta čtyři roční období? Protože většinou to takto nevnímáme. Jak se lidově říká, z kožichu jdeme rovnou do plavek v posledních letech.

Václav CÍLEK, geolog:
Ano. Je to tak, že počasí nás překvapuje, bude překvapovat, že mu přestáváme rozumět a že ten tradiční chod těch ročních období je určitě jiný, než býval. A je právě víc rozkolísaný. To je ten věk té nerovnováhy... Je víc nerovnoměrný a snáz jde z extrému do extrému. A časté bývá to, že jaro bývá poměrně studené a pak velmi rychle přechází do horkého jara, až letního typu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Skupina aktivistů v Bavorsku úspěšně organizuje petici za včely. Požaduje, aby třetina farem přešla na organický způsob zemědělství. Už včera jsem v 'Jak to vidí' hovořila s Ivanem Hoffmanem o analýze australských vědců, kteří varují před postupným vymíráním hmyzu. A podle těch vědců za to můžou jednak pesticidy, užívání dalších přípravků proti škůdcům, ale také celkové znečištění životního prostředí. Podle vědců by pomohla změna přístupu k zemědělství. Jak to vidíte? Jak jste hovořil o zrodu Země, tak největší hromadné vymírání v celé historii se odehrálo na konci prvohor.

Václav CÍLEK, geolog:
Ano. Je to pravda. Pojďme to rovnou nemíchat s hromadným vymíráním. Ptal jsem se biologů, protože mě docela zajímá, jak to s tím hmyzem je... Fakt je ten, že stížnosti na vymírání hmyzu a motýlů slýcháme dvacet nebo třicet let, a já jsem je slýchával ještě za socialismu. Týkalo se to zejména motýlů, a právě těch pesticidů a herbicidů. Většinou. Další věc je ta proměna krajiny... Těch faktorů je tady tedy velké množství. To přírodní zemědělství, takové to ekologické zemědělství, má několik dopadů. Především si musíme představit, že nějakých 90 % potravin pochází z produkce nějakých sedmi, nebo osmi velkých firem. Já ty firmy nebudu jmenovat, ale zkuste si představit, že taková velká zemědělská firma dobrovolně rozdá nebo prodá své pozemky drobným zemědělcům, kteří navíc nejsou, protože ta práce v tom zemědělství nikoho moc neláká. To znamená, tohle zjevně není cesta. Ale obecně se říká, že (a já si to taky myslím) potřebujeme víc ekologického zemědělství těch rodinných farem. Účinnost tohoto zemědělství je nějakých 70 %, to znamená, že dostanete za cenu větší práce 70 % výnosu, ale je to dlouhodobě udržitelné. A přináší to inovace, dobrou zeleninu, dobré ovoce, není to úplně nejlepší na obilí, ale určitě je to dobré na všechny takové ty menší zemědělské výrobky – počínaje bramborami a konče rajčaty nebo něčím takovým. Ale problém je ten, že my neustále hledáme způsob, jak se neměnit, jak zůstat furt stejní, jak furt opakovat stejné chyby, a snažíme se najít nějaký technický trik, aby se nám tohle to podařilo. To byla biopaliva, která jsou environmentálně doopravdy škodlivá, ale vypadalo to jako cesta – že můžeme používat auta a létat letadly... Prostě že si tu naftu vypěstujeme na poli... A ukázalo se, že je to nesmysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A proč jsme tak konzervativní, nebo spíše nepoučitelní? Proč nehledáme třeba nové metody, nové přístupy? Bojíme se experimentovat? Na čem to podle vás vázne?

Václav CÍLEK, geolog:
Těch příčin je určitě víc. Jako první věc je ta, že jsme doopravdy konzervativní a že lidé, ale třeba i psi nebo kočky se mění jenom v okamžiku, kdy je to nezbytně nutné. To je první věc. Druhá věc je ta, že na jakoukoliv změnu většinou potřebujete finance. A ta změna se většinou zpočátku nedaří. Trvá doopravdy několik let, než se naučíte něco dobře pěstovat, nebo trvá deset let, než dostanete půdu do lepšího stavu, a celou dobu je to práce a investice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak jsme hovořili o tom, že některé druhy hmyzu postupně slábnou, nechci říct, že vymírají, tak pak jsou zase druhy, které jsou tady nové nebo naopak jejich populace stoupá...

Václav CÍLEK, geolog:
Ano. Celkově ubývá váhy hmyzu – hmotnosti, množství hmyzu, ubývá druhů, nahoru na sever k nám se stěhují některé takové ty teplomilné organismy, ty jasně přibývají, a nevím, jestli je to dobře nebo ne. Ale podstata té věci je jiná: Tady existují doopravdy ty složité biochemické prvky, a někdy si povíme třeba o tom, jak vznikl kyslík... Kyslík se tady objevuje v tom našem rozumném množství v okamžiku, kdy jsou velké stromy, až koncem devonu. Předtím všelijak divně kolísá... To znamená, že kácení lesů může ohrozit mechanismus údržby planety. Podobně na hmyzu závisí ptáci... Hmyz je v té přírodě začátkem všeho. Nebudu povídat o tom, jak mravenci roznášejí semínka po lese apod. To znamená, těch vazeb je velké množství. Takže mně se tady ani tak nejedná o nějaký jeden druh nebo možná o pět druhů (a zní to hrozně), ale o to, jestli už nezasahujeme do těch základních mechanismů, které řídí oběh vody, množství kyslíku, ozonovou vrstvu apod. A já se domnívám, že se dostáváme na meze únosnosti systému. V okamžiku, kdy je přejdeme, tak za prvé už bude pozdě, a za druhé – teprve tehdy dojde k nějaké zásadní změně. Do té doby bude docházet k těm změnám víceméně kosmetickým.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže abychom se vyvarovali těch chyb, měli bychom pochopit a znát dějiny Země... (?)

Václav CÍLEK, geolog:
Já si to myslím. Ale zároveň se rýsují nové možnosti. Včera jsem měl rozhovor s kolegou prof. Vlčkem, což je významný fotochemik, který působí v Británii. A ono to teď hodně směřuje třeba v zemích EU k pokusům s umělou fotosyntézou. Představte si, že máte články, které jsou uspořádané třeba podobně jako rybník. V rybníce je to tak, že světlo proniká; nahoře máte organismy, které berou určité vlnové délky, o něco hlouběji další vlnové délky... To znamená, vy v těch různých úrovních spotřebováváte nebo využíváte různou energii světla. Některé rostliny, a vidíme to třeba na kapradinách v pískovcových převisech, mají dokonce v sobě organickou folii, která to světlo odráží nazpátek. Takže při té fotosyntéze se ještě využívá to odražené světlo, které prochází zase ven. Ale to, co je podstatné, je to, že kdyby byla zvládnuta tahle ta umělá fotosyntéza, tak je možné odčerpávat oxid uhličitý z atmosféry. Takže tohle to jsou možnosti, které jsou zřejmě hodně dlouhodobé. To nevymyslíme za pět let, a možná, že to nemyslíme ani za deset let...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Abychom to ale stihli...

Václav CÍLEK, geolog:
Každý krapet oxidu uhličitého, který dostaneme z atmosféry nebo do ní nevypustíme, je žádoucí. To znamená, že existují i možnosti, jak s tím zacházet technickým způsobem, ale myslím si, že ta změna nás tak jako tak nemine.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle nejnovější studie vědců z pražské Vysoké školy chemicko-technologické Češi nejvíce škodí přírodě nadměrnou konzumací vepřového masa a také velkou spotřebou energií pro vytápění, klimatizaci nebo obecně pro chod domácností. Elektrická a tepelná energie se totiž u nás získává z velké části z fosilních zdrojů. Energeticky náročný je také chov prasat. Každý z nás v průměru za rok zkonzumuje 34 kilogramů vepřového. Co říkáte této analýze? Vědci pracovali pět let, shromažďovali fakta, vycházejí především z dat Českého statistického úřadu a statistik dalších úřadů.

Václav CÍLEK, geolog:
Kdyby ten úhel té studie byl jinačí, tak bych řekl třeba, nelítejte letadlem nebo nekupujte zboží z dovozu, které sem jelo na těch lodích, které uvolňují velké množství oxidu uhličitého. Obecně se nikdo nedají tím, že jedna z cest k lepšímu nebo k hospodárnějšímu světu je částečné vegetariánství. Ale ono nemůže být moc úplné, protože my potřebujeme tu kejdu, ale zejména hnůj od hovězího dobytka na pole. Potřebujeme organická hnojiva. To znamená, určitě to není tak, že když přestaneme jíst vepřové, tak zlepšíme stav planety. Stav planety můžeme trochu zlepšit tím, když si třeba odpustíme dovolenou v cizině, v letadle nebo něco podobného. Nejvíc energie se spotřebovává na teplou vodu. Takže taky můžeme radit lidem, sprchujete se studenou vodou. Já nevím, jak v tomto budeme úspěšní. Jedna věc je doopravdy důležitá a pěkná, já bych to pochválil, a to, že se hledají způsoby, jak tu energii ušetřit, jak ji nespotřebovávat. A tam určitě ten jídelníček hraje stejně velkou roli nebo důležitou roli třeba jako cestování nebo jiné aspekty našeho života. Stále si vzpomínám na ten film s panem Novým z první republiky, kdy ta hrdinka říká, mně je zima a ten hrdina jí říká, tak si vezmi svetr, je tady komfortních 16 stupňů. Kdo dneska vytápí barák na 16 stupňů?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Spíš je to ukázka našeho chování... (?)

Václav CÍLEK, geolog:
Spíš je to ukázka našeho chování. To chování by se možná nemělo měnit moc radikálně rychle, ale má cenu ubírat trochu masa, ubírat trochu teploty, trochu teplé vody. To znamená, spíš věřím na ten systém drobných systematických úspor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak se poskládá celá ta mozaika... Co ale důraz u nás v ČR na získávání energie především z těch fosilních zdrojů? Když se podíváme třeba k sousedům do Německa, tak do roku 2038 chce upustit od energie z uhlí, a ještě dřív uzavře i jaderné elektrárny.

Václav CÍLEK, geolog:
Doufejme, že Němci budou úspěšní. My jsme se o tom bavili několikrát. Emise z německých elektráren mírně rostou od té doby, co nastolili velmi přísnou energetickou politiku ekologickou. U Němců to v podstatě spočívá na obnovitelných zdrojích, ale je nutné si uvědomit, že v okamžiku, kdy si vybudujete třeba větrnou elektrárnu, tak kdyby nefoukalo, tak ji musíte zálohovat. To znamená, vybudujete větrnou elektrárnu a vedle elektrárnu na plyn, která tam stojí. Je to poměrně drahá záležitost, taky to spotřebovává energii. Obecně se mluví o plynu jako o čistém zdroji. To je pochopitelně nesmyl, protože se jednak vytváří oxid uhličitý tím spalováním, akorát že za stejné množství energie vypustíte míň oxidu uhličitého. A když se zase podíváte na čísla, kolik třeba toho metanu, kolik toho zemního plynu uniká z ruských netěsnících plynovodů nebo přímo z ložisek, tak se ukazuje, že ten plyn zase nemusí být o tolik ekologičtější než uhlí. Zároveň Německo zvyšuje svoji závislost na Rusku. Státy EU to vidí nerady, protože mají pocit, že Německo, které by mělo hájit zájmy té EU třeba proti tomu Rusku, je nechrání. Abych k tomu řekl něco konstruktivního: U nás ani moc nefouká, ani moc nesvítí slunce, to znamená, ty možnosti za současných technologií těchto druhotných zdrojů energie jsou doopravdy omezené. A to, co je možné, nebo to, co si myslím, že je cesta pro ČR, je právě kombinace jaderné energetiky, dnes zavrhované, s alternativními zdrojem, ale celé to musí být jištěno buď plynem, nebo uhlím. A cesta jinudy nevede.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Asi je dobré, když o tom hovoříme, podívat se na to i z aspektu, už jste řekl, ekologického, ale i ekonomického, ostatně i sociálního.

Václav CÍLEK, geolog:
Ano, pak ta energie bude stát tolik, že... Už jsme se o tom bavili před rokem, že dojde ke zdražení cen energií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A je to tady.

Václav CÍLEK, geolog:
A je to velmi citelné zejména pro ty distributory. Ano, je to tady, a tento proces pravděpodobně dál pokračovat a skoro určitě po tom roce 2022. Takže pak zase vzniká, řekl bych, škoda na sociálním prostředí nebo ekonomickém nebo na nákladech na výrobu. Takže u té energetiky je nutné zvažovat celou řadu aspektů a důležitý je ten aspekt bezpečnostní. To znamená, abychom doopravdy měli dost energie pro sebe pro případ nouze. Od toho uhlí se bude odcházet, ale bude to trvat nějakou dobu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Máme dostatek energie, jsme energeticky soběstační?

Václav CÍLEK, geolog:
V této chvíli jsme energeticky soběstační zejména díky uhlí a díky Temelínu a Dukovanům, ale obě jaderné elektrárny, jak víte, jsou buď nedokončené, nebo před zásadní revizí nebo přestavbou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pokud se nepletu, tak ve čtvrtek by se měl konat v Poslanecké sněmovně seminář, kde se zúčastní šéfové nebo jejich zástupci všech šesti globálních koncernů, které mají zájem o stavbu jaderného reaktoru v Dukovanech.

Václav CÍLEK, geolog:
Ano. Ono nakonec každé rozhodnutí tohoto typu je rozhodnutí částečně ekonomické a částečně politické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Geolog Václav Cílek a jeho názory. Já vám za to děkuji. Mějte se moc hezky na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog:
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Hostem zítřejším bude ekonom Richard Hindls. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.