Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 2. prosince 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, jako každý všední den i dnes vám nabídnu rozhovor na aktuální témata. Pozvání přijal profesor Tomáš zima, rektor Univerzity Karlovy, buďte vítán, dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Hezké dopoledne vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit chceme například o hybridní výuce, obraně před mutacemi, či trestání dezinformací a lží. Přeji nerušený poslech. Prezident pokračuje ve schůzkách s kandidáty na ministry nové vlády. Před týdnem se Miloš Zeman na vlastní žádost po téměř sedmi týdnech hospitalizace přesunul na zámek v Lánech. Lékaři Ústřední vojenské nemocnice mu doporučili jako nejvhodnější péči pobyt v nemocnici. Nicméně vzhledem k významnému zlepšení jeho zdravotního stavu, jak zaznělo z nemocnice, lékaři toto rozhodnutí pana prezidenta respektují, stejně jako speciální konzilium odborníků, pane profesore Zimo, tým, který vedete. Jaké bylo, či je vaše odborné stanovisko?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak já myslím, že je ve shodě s tím co, co deklarovali kolegové z Ústřední vojenské nemocnice. Samozřejmě v naší straně je vždycky jaksi z ochrana toho pacienta, na straně jedné. Na straně druhé vnímáme, že každý pacient pana prezidenta nevyjímaje, chce, chce se vrátit do domácího prostředí. To co, když se samozřejmě diskutovala, diskutovaly záležitosti, byla i ta péče, jak bude zabezpečena péče, péče v Lánech, protože pan prezident vyžaduje, bych řekl trvalou ošetřovatelskou péči zdravotnickými profesionály, což se stalo. Stav pana prezidenta se výrazně vylepšil a myslím, že to posluchači a i samozřejmě diváci v různých médiích vidí, že pan prezident je schopen vykonávat, vykonávat svůj úřad. Takže byla to spíš taková věc větší ochrany a bych řekl takové té jistoty, aby se, aby všechno probíhalo dobře. Já sám jsem zastal spíš ten názor, že třeba být 3-4 dny v Lánech, pak se vrátit do, do nemocnice, provést zkontrolování, ale je vidět, že pan prezident to zvládá velmi dobře, tak je vždycky potěšitelné, když se pacientovi daří dobře a je v domácí péči.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co pro vás, pane Zimo, ukázala vlastně celá ta debata o zdravotním stavu hlavy státu? O tom, jak informovat, ať už v médiích, ale třeba i ze strany Kanceláře prezidenta republiky. Jaký obrázek třeba vy jste si udělal?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak ten obrázek, jako samozřejmě média se snaží získávat různé exkluzivní informace z různých zdrojů, někdy více či méně pofidérních na straně druhé a tady se dostáváme do určitého takového toho střetu jako, jako lékaři. Protože naším jaksi povinností je chránit lékařské tajemství, které se nám vlastně pacient svěří a on má v nás tu důvěru, že to, co nám sdělí, že nesdělíme dalšímu, pokud se nejedná samozřejmě o kolegu a hledání toho dobrého pro pacienta. A to je ta důvěra prostě lékař - pacienta, aby vám ten pacient nic nezatajil. Svěřil se vám, otevřel se vám jaksi a vy jste správně mohli diagnostikovat, léčit, komunikovat s pacientem. Takže tady je to právo to lékařského tajemství, jak se o něm říká. Na straně druhé jsou lidé ve veřejném prostoru, /souzvuk zvuků/, nejvyšší ústavní činitel samozřejmě i ministři a další, musí počítat s tím, že veřejnost si žádá nebo chce být informována, jak dotyčnému je, je či není. A tady je právě vlastně najít, bych řekl tu, tu rozumnou vyváženost té informace, která je. Já osobně zastávám názor, že ta informace má být samozřejmě vždycky s tím pacientem, ať je to prezident nebo ať je to kopáč, prostě zdiskutována. Co se sdělíte veřejnosti, v jaké době. Já si myslím, na začátku tak komunikace nebyla, nebyla ideální a vhodná. Na straně druhé zase i jaksi náš ústavní pořádek říká, jak kdo koho zastupuje, když se něco děje a musíme si uvědomit, že je řada nemocí, která, které mohou jakéhokoliv člověka i vrcholného ústavního činitele indisponovat. Jestliže třeba někdo dostane infarkt nebo bude na delším operačním výkonu nebo na nějaké léčbě, tak přece ho nebudeme jaksi v uvozovkách odstavovat, protože teď dostal infarkt a bude třeba tři týdny jaksi mimo v uvozovkách mimo provoz nebo, nebo po nějakém větším operačním výkonu. Na to jsou přece mechanismy, které jsou. Takže tady myslím si, že někteří lidé jaksi začínali otevírat pandořinu skříňku, paragraf 66, který snižuje takové zaklínadlo. Budeme aktivovat článek 66, ale má se vždycky zvážit, jak ten stav toho člověka se vyvíjí, jaká je prognóza. Podívejme se i v minulosti do naší historie. Prezident Svoboda byl dlouhodobě hospitalizován, byl prezidentem. Pan prezident Masaryk v tom svém posledním funkčním období, než abdikoval, nebyl v dobré zdravotní kondici, když to řeknu velmi šetrně. A nikdo nediskutoval o těchto věcech, takže je vždycky tady mít i nějakou tu vyváženost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaké je to pro vás osobní zkušenost být vlastně šéfem i členem takového konzilia lékařského, posuzovat zdraví hlavy státu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak já jsem už předtím několik let byl v týmu, který jaksi byl připraven v případě pana, pana prezidenta Klause. Takže už vím, vím, co to je. Je to samozřejmě na straně jedné velká, velká zodpovědnost. Na straně druhé jste vystaveni, bych řekl obrovskému jaksi mediálnímu tlaku, kdy když se dozvíte nějakou informaci, třeba když řeknu, že pan prezident je transportován z Lán kvůli pozitivitě covidu do Ústřední vojenské nemocnice, a vy tuto informaci dostanete. Tak za 15 minut vám začnou čísla, která nemáte uložená a podobně, takže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zkušenost prostě ano.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Zkušenost ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konzilia se scházela i za předchozí prezidentů?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Konzilia se scházela, samozřejmě my máme v plánu se sejít ještě do, do konce roku zhruba kolem poloviny prosince, kdy vlastně zhodnotíme ještě ten, tu část té hospitalizace a nějaké další, další věci. Takže ještě se do konce roku sejdeme všichni. Jinak já jsem, bych řekl v pravidelném kontaktu s panem profesorem Zavoralem, který je vlastně šéfem toho lékařského týmu pana prezidenta v Ústřední vojenské nemocnici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Potvrdil už vlastně pan prezident, pane Zimo, i jmenování vaší nástupkyně, v čele Univerzity Karlovy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Abych řekl nevím, v jakém je to procesu. Když jsem se naposled viděl s panem prezidentem, tak se zajímal o dění, bych řekl ve společnosti a byla to otázka vlastně jmenování pana profesora Fialy premiérem. Takže o rektorech jsme se, jsme se nebavili. Vím, že také zmiňoval jmenování soudců. A tady je samozřejmě procedura, že ono část se to dotýká části rektorů, je to vlastně na těch univerzitách, kde se drží ta tradice, kdy nově zvolení rektoři po sametové revoluci, to znamená k 1. únoru roku 90 byli jmenováni. A vlastně ten cyklus se udržel, což je myslím 7-10 českých vysokých škol. Tak tolik rektorů nebo rektorek bude buď nově jmenováno nebo nebo znovu jmenována do druhého funkčního období. Takže nevím, jestli je to, jestli už z ministerstva školství ty návrhy odešly na Pražský hrad a většinou to jmenování, pokud si pamatuji, bylo v druhé polovině ledna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak víme, rektorkou Univerzity Karlovy, vaší nástupkyni se stane a bude to opět lékařka Milena Králíčková. Funkce se ujme, jak už jsme vyrozuměli v únoru 2022. Probíhá tedy teď předávání agendy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Dá se říci, že ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď je vůbec nějaké období předávání agend.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Je období předávání agend, tak paní profesorka Králíčková 8 let byla prorektorka Univerzity Karlovy pro studijní oblast, což je bych řekl, jedna z těch klíčových oblastí, oblasti univerzity. Takže je seznámena samozřejmě s chodem univerzity, protože kolegium rektora se schází každý týden. Takže je s tím seznámená. V tuto chvíli se pravidelně ještě i mimo ty kolegia a jiná jednání setkáváme a řešíme nějaké, nějaké bych řekl, technicko-provozní věci, které, které jsou. Takže jsme, bych řekl ve stejném kontaktu jako, jako dříve. Akorát kromě té agendy studijní a tu, kterou má jaksi na svojí zodpovědnost, tak řešíme další, další věci týkající se rektorátů, nějakých termínů a podobných věcí. Takže se pravidelně scházíme a vyměňujeme si ty informace. Zrovna včera večer nějaká data jsem tady paní, paní prorektorce posílal. Takže se domlouváme a řešíme ty věci bych řekl, řekl v harmonii a já jsem rád, že kolegyně Králíčková uspěla. Uspěla bych řekl jednoznačně, jednoznačně v té volbě a myslím si, že to je volba dobrá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď už je asi i čas, pane profesore Zimo, na jakousi bilanci. Vy už jste tak udělal v knize Lékař zdravého rozumu, což je takové v podstatě Jak to vidí, respektive jak vás vidí vaši učitelé, kolegové, přátelé nebo třeba i rodina?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak tato knížka byla v plánu, už bych řekl několik, několik let a na jaře tohoto roku jsme se s Honzou Janušem k tomu odhodlali a několik odpolední či dopolední jsme jsme si spolu povídali na různá témata mého života, od působení na fakultě, práci lékaře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Děkan 1. lékařské fakulty.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Děkana, rektora, samozřejmě pohybu ve veřejném prostoru v posledních já bych řekl 20, 20, 25 letech. Takže tyto tyto věci jsme tam společně řešili. Jsem se snažil být, být velmi, velmi otevřený a také, jak jste zmínila Jak to vidí nebo jak mě vidí přátelé z různých, z různých světů. Od přátel z Moravy a Vysočiny přes své blízké spolupracovníky, přes kolegy rektory ze Sorbony a Heidelbergu /nesrozumitelné/, přes přátelé z té lékařské komunity, ale i veřejného sektoru, právníci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tomáš Zima jako golfista, jako kuchař cestovatel i pacient.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Ano i pacient ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy vlastně můžete slavit i dvoje narozeniny, řekla bych.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Budu slavit v lednu narozeniny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V lednu. Vrátíte se k bílému plášti do laboratoře, byť vy jste ho vlastně ani nesundal. Chcete se věnovat, pane profesore, více medicíně nebo spíše medicíně, biochemii, což je vaše doména nebo vás láká aktivní politika? Vaše ambice, nevím, jestli jste se už rozhodl, zase nejsou takovým tajemstvím?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak já bych řekl, že ty cesty jsou, asi bych řekl, řekl tři. Jedna z těch cest je, kterou jsem vlastně neopustil, je fakulta nemocnice, kde jsou nějaké projekty, které je potřeba se jim intenzivněji věnovat. Mám samozřejmě v plánu některé věci kolem výuky, výzkumu se do nich více, více podařit, více samozřejmě zkoušet, přednášet studentům. Takže to je taková ta jedna, jedna cesta, kde mám nějaké představy, co je třeba upravit a změnit na ústavu. Druhá cesta je paní budoucí rektorka, jsme se domluvili, že budu členem jejího týmu. Budu členem kolegia rektora jako emeritní rektor s tím, že samozřejmě jsou některé věci, kde člověk má historickou paměť a rád samozřejmě pomůžu v rozvoji, v rozvoji univerzity a některé projekty jsou samozřejmě běžící, kde je nějaká třeba kontinuita nebo předání těch informací v horizontu nějakých, nějakého času. Pak je samozřejmě třetí ten směr, rád bych samozřejmě své služby nabídl pro potřeby přátel a kolegů a lidí, kterých si vážím v oblasti školství, vědy, zdravotnictví. To je, ta vlastně to profesní nebo kde člověk získal řadu samozřejmě znalostí a i třeba vizí, kam se některé věci mohou posunout. A určitě jsem, teď je otázka, co je to homo politikus, že jo tak jsem v tom veřejném prostoru dlouho a asi, asi ho opouštět, opouštět nehodlám. Je tam jedna taková fotka, kterou jsem dal do té knížky, kterou jsem našel náhodou, při jedné z cest do Izraele. Jsem měl s sebou nějaký časopis. Už si nepamatuju jaký, a když jsem ho otevřel, tak tam bylo napsáno, já ještě neodcházím a tuhle fotku, to je legrace, já myslím, že bylo někdy před 15 lety, mě jako přátelé s ní vyfotili. Takže to jsem si tam také dal do té knížky, takže, takže neodcházím a je otázka samozřejmě, jaké výzvy před člověka přijdou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, biochemik. Některé pražské vysoké školy přecházejí v určitých podobách na on-line výuku, pouze distančně učí v této chvíli i Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Fakulta sociálních věd, stejné univerzity převedla do on-linu velké přednášky společně s přírodovědeckou fakultou se snaží udržet prezenční výuku nebo formu studia co nejdéle. Právnická fakulta ta zavedla takzvanou hybridní výuku, tedy kombinace on-line a prezenční formy. A takhle bych mohl pokračovat. Pane Zimo, půjde to už teď vlastně v tom novém semestru, vzhledem k těm zkušenostem z těch předchozích třeba už nějak méně bolestně? Jinými slovy prostě studenti i pedagogové už si zvykli, vyzkoušeli si ty různé formy, jak to kombinovat, jak učit se?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak ještě, už jsme se to, bych řekl naučili. Víme, jak s tím zacházet. My jsme vlastně na začátku toho semestru, který bude v lednu, v lednu končit, někde už končí teď před Vánoci. Jsme doporučili, aby velké přednášky vlastně se konaly distanční formou. Kde samozřejmě vždycky to riziko kumulace více, více lidí. Na druhé straně apelujeme na fakulty, aby seminární výuka, praktická výuka byla zachována v té prezenční formě, protože je jednoznačné, aby studenti a učitelé byli v tom kontaktu, při zachování hygienických opatření. To znamená, nošení roušek v těch prostorách, kde je to potřebné. Samozřejmě očkování, že jo tedy testování a kontroly. Je třeba ocenit, že zhruba 85 % studentů je oočkovaných proti covidu. Takže a také studenti sami apelují na to, aby výuka byla zachována. Naší snahou je i v mých posledních jaksi dopisech fakultách po jednání krizových štábů, které se schází pravidelně jednou týdně. Je právě ten apel, že žádné zatím opatření a jsem rád, že jak pan ministr Plaga, tak budoucí pan ministr Gazdík trvají na tom, aby ta výuka doopravdy byla zachována. Zejména ta seminární, prezenčně, seminární praktická prezenčně, což je dobré, dobrý signál a my se snažíme toto zachovat. A většina těch fakult je v tom hybridním módu. To znamená velké přednášky distančně, semináře, praktika, praktika prezenčně. Samozřejmě některé fakulty, jak jste zmínila, třeba filozofická fakulta přešly do toho modulu, modulu čistě, čistě distančního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Od prezenční výuky zatím neustoupily České vysoké učení technické a Vysoká škola ekonomická v Praze. Jak hodnotíte záměry té příští vlády pětikoalice? Chce zvýšit kapacity PCR, testování, testovat by se měli i očkovaní. Chce také posílit trasování, více vymáhat dodržování opatření. Jaký je váš pohled?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Víte, já tady sleduju tu pandemii s respektem. Na straně druhé říkám, že se toho nesmíme bát. A já mám pocit a byl jsem před asi rokem, rokem a něco jako osočován tím, že když někdo onemocní, že získá přirozenou imunitu. Najednou řada lidí, kteří mě spílala, že to je jakýsi nesmysl, ale to je věc, které je v základních učebnicích imunologie po desetiletí. Tak najednou říká, že získáme imunitu, když jsme nemocní, když se prostě setkáme s tím virem. Tak jako to je. Takže teď já bych byl rád, kdyby v pohledu na onemocnění covid a tuto pandemii, odborníci s chladnou hlavou, zdůrazňuji s chladnou hlavou a ne od mediální masáží se vrátili k tomu, co o nemocech infekčních je psáno a co platí. To znamená, pokud onemocním, získávám imunitu na jakékoliv onemocnění, covid nevyjímaje. Na straně druhé je prosazovat očkování, jakožto ochranu proti infekční onemocnění. To je zase jeden fakta. Já se divím, jak někteří prostě antivakceři prostě zneužívají tu společnost a tuto situaci. Prostě očkování tady po 10 letí, dlouhá dlouhá desetiletí je jasná cesta proti infekčním nemocem. Tuberkulóza, neštovice, spalničky a mohl bych jmenovat celou řadu dalších, chřipka, žloutenka typu B, žloutenka typu a, žlutá zimnice a další. Prostě toto je cesta, jak se bránit infekčním onemocněním. Na straně druhé a o tom by bylo dobré otevřít diskuzi je, že když mám covida v nose a mám ten pozitivní test, jestli je to nemoc, anebo není nemoc. My v těle máme různé viry. Uvedu příklad třeba herpetický virus, který nám sedí v těch neuronálních gangliích. Ale při oslabení organismu, třeba když člověk dostane chřipku nebo onemocní. Najednou se mu objeví pupínky na rtu, u někoho třeba dostane pásový opar, ale ten vir žije v nás. Řada samozřejmě těch virů třeba i při tom pod se můžeme, můžeme se s ním dostat do styku. Ale to tělo vlastně nás chrání proti té infekci, pokud jsme očkování. Nebo pokud jsme tu nemoc prodělali. To znamená a tady by se měla otevřít diskuze, když mám covid v nose a nerozvine se u mě onemocnění. Mám dobrý imunitní systém, tak je to vlastně kontakt s tou vlastně naší bariérou. My se s řadou virů a bakterií, když bysme si tady teďka setřeli ruce, i když jsme se dezinfikovali nebo tady stěry, tak najdeme spoustu bakterií, ale oni u nás nevyvolají žádnou nemoc. Takže tady já si myslím, že je třeba jít i touto cestou, diskutovat vlastně otázku kontaktu toho viru SARS cov-2 s lidským organismem a kdy vznikne onemocnění a kdy ne. Ale jednoznačná, to je třeba zdůraznit a podtrhnout, je proti infekčním nemocem se chráníme očkováním. A můžeme si tam dosadit jenom nemoc, v daném případě covid a na straně druhé vakcíny, které jsou účinné a těch je tady celá řada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O té nové variantě Omikron, která se šíří, vědci zdaleka nemají všechny potřebné informace. Komplexní obrázek, není zatím dostatek vzorků z té širší populace. Podle německého zdravotnického experta příštího, spolkového ministr zdravotnictví Karla Lauterbacha, by se Omikron mohl stát takovým předčasným vánočním dárkem. Cituji jeho slova. Pokud se prokáže, že Omikron způsobuje mírnější formu onemocnění. Podle něj je ale zapotřebí počkat, jak se virus bude chovat v tělech zejména starší hostitelů. On ještě zdůraznil, že Německo je nejstarší populace v Evropě, ve které je mnoho chronicky nemocných lidí.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak tady vidíte, v jakém rozporu, který jste teďka jako přečetla. Tak, když se objevila mutace Omikron, ta byla popsána, tak druhý den jsem si přečetl na některých českých serverech, že tato mutace je, že se rychle šíří, že hlavně je to u mladých. A teprve až za 2, za 3 dny si lidé začali uvědomovat, že vlastně o tom skoro nic nevíme, protože to vzniklo jo. Ale už byly titulky prostě, co to udělá, rychleji se šíří, působí na mladé. Tady německý kolega říká, že možná to bude vánoční dárek, ale že vlastně nevíme, co to udělá jo. Takže ten titulek správně by měl znít, kdyby byl pravdivý, by měl mít, je tady další mutace a počkejme, co z toho bude. Jo, to je ta pravdivá informace, protože tady můžeme říct, že bude horší, lepší, více penetrantní, méně penetrantní, více na staré, více na mladé. Nevíme o ní skoro nic. Já jenom bych chtěl říci, že těch mutací u virů vzniká celá řada a spousta. Já, pokud si vzpomenu, tak v květnu byla média zaplevelená o tom, jak ta Delta je špatná, že jo anebo co to všechno bude dělat. Ale ta Delta se chová podobně jako i ty předchozí mutace, jako Omikron. Prostě je tady, šíří se možná rychleji mezi tou komunitou. Tím se samozřejmě někteří lidé setkají s tím virem, aniž o tom ví. Protože u řady lidí je průběh toho onemocní nebo kontakt s tím virem bezpříznakový, zejména u té mladší generace. A po Omikronu přijde další, další mutace. Takže já bych tady byl trošinku jaksi v poklidu, protože každý den vznikne nějaká mutace těch virů v různé části kontinentu. Ale sledoval bych zejména, jak se šíří a řekl bych obecně ten SARS cov-2 v té populaci. Šiřil bych osvětu ohledně očkování a zejména bych vyhodnocoval, a to mi trošku chybí, účinnost toho očkování, z hlediska účinnost typu vakcín takto. Které vakcíny jsou účinné, kdy ten účinek přetrvává dlouhodobě. U některých je ta kratší doba. Tam třeba bude potřeba další tedy dávky dalšího toho busteru. Takže tady jaksi analyzovat ty data o těch očkovaných. Sledovat to, protože jednoznačně u těch očkovaných lidí ten průběh je mírný, pokud nějaký je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje rektor Univerzity Karlovy a biochemik Tomáš Zima. Děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji pevné zdraví. Mějte se hezky.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Děkuji za milé pozvání a také hezký Advent a hodně zdraví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech našich pořadů Dvojky přeje Zita Senková. Zítra se můžete těšit na názory světícího biskupa pražského Václava Malého, dobrý den.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.