Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus - 30. listopadu 2018

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem ‚Jak to vidí‘ je dnes tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Dobrý den.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor:
Nedávno vás citovala ČTK v souvislosti s takzvanou Červenou středou, že projevy antisemitismu v ČR jsou dlouhodobě spíše v menší míře, než je tomu v některých dalších evropských zemích. Z čeho vycházíte?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
My si vedeme vlastní statistiky, ale máme i statistiky ze zahraničí. Možná k Červené středě, Red Wednesday: Bylo to poprvé, kdy jsme tuto akci uspořádali v ČR, a nejenom v Praze, připojili se kolegové i v ostatních městech. Byla to vlastně iniciativa, které se chopili společně Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a my, tedy Federace židovských obcí. Musím říct, že ten první ročník byl velmi povedený, bylo takové krátké kolokvium na půdě Univerzity Karlovy, pak byla společná motlitba a takový krátký průvod se svíčkami večerní Prahou a bylo to velmi impresivní – nejen z mého pohledu, ale i z komentářů jak přihlížejících, tak těch samotných účastníků. Takže si myslím, že to je určitá tradice, která ve světě je, a doufejme, že bude u nás i pokračovat. Ono to vzniklo původně tak, že bylo zapotřebí upozornit na situaci křesťanů ve světě. Mnozí z nich, a to by člověk nevěděl, jsou pro svoji víru perzekuováni, a dokonce uvězněni.

Vladimír KROC, moderátor:
Když se vrátíme k projevům antisemitismu, jaký je trend, přibývá jich u nás?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
My budeme mít tu konečnou statistiku za rok 2018 někdy začátkem příštího roku. Předpokládáme, že zveřejníme naši zprávu někdy v průběhu března, možná dubna. Ale už teď mohu říci, že víceméně je u nás setrvalý stav. Máme několik kategorií. Například ty fyzické útoky, vysloveně, kdy je napadena nějaká osoba, tak to, pokud vím, nebylo zaznamenáno vůbec v letošním roce a v těch minulých letech to bylo v řádu několika jednotek. Co se týče nárůstu, který je někde patrný... To je především na internetu.

Vladimír KROC, moderátor:
Tam je ta situace trochu jiná asi...

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Je úplně jiná, protože internet je anonymní, takže každý si tam může vylít tu svoji frustraci a zlobu nejenom vůči jakékoliv skupině, ale vůči komukoliv, koho to zrovna napadne, a to se samozřejmě děje. Děje se to jak v našem případě, ale i v porovnání s tím, co nám chodí ze světa, je to pořád skutečně minimální.

Vladimír KROC, moderátor:
Teď se připravuje definice antisemitismu, to vím od vás. Člověk by čekal, že už je dávno stanovena...

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Ta definice je vlastně takovým politickým aktem. Měla by to být určitá politická deklarace v těch jednotlivých zemích. To znění přijala mezinárodní organizace IHRA, což je taková mezinárodní aliance pro paměť holocaustu. Dneska bychom řekli, že je to věc, která je nabíledni, že je jasné, že antisemitismus je nenávist k židům, a jak se projevuje, ale z toho politického pohledu to bylo trochu komplikované, protože autoři té definice tam začlenili i několik odstavců, které se týkají Izraele, a to především na mezinárodní scéně vyvolalo určitou kontroverzi... Ale ono to tak bohužel je, protože mezinárodní společenství se často k Izraeli chová jako k tomu takzvanému kolektivnímu židovi. Ono je to vidět v hlasování OSN, ale bohužel i některých orgánů EU. Co prochází ostatním státům zcela bez povšimnutí, tak to Izraeli nemůže projít nikdy. Je tam takzvaná definice 3D, kdy už tedy se jedná o antisemitismus v případě Izraele. To kdysi dávno stanovil i nám dobře známý Natan Sharansky, který byl známý sovětský disident a který posléze se dostal po té gorbačovské perestrojce do Izraele. A on říká, že je to takový test 3D, kdy pokud se jedná o delegitimizaci Izraele, to znamená, opravdu upírání práva tohoto státu na existenci... A to bohužel včera se mi zrovna dostalo do ruky jakési palestinské prohlášení, že je třeba osvobodit Palestinu od moře k řece, to znamená, skutečně celý ten prostor, kde se dneska nachází stát Izrael... A to druhé „D“, to je vlastně dvojí standard. Dvojí standard znamená, že právě to, o čem jsem mluvil, že to prochází, naprosto bizarní případ při řádění Islámského státu v tom regionu, tak OSN se zabývala tím, jestli Izrael jakémusi Palestinci zabral jeho olivový háj... A takto naprosto bizarní případy se objevují velmi často. Třetí „D“ je démonizace. A démonizace je takový ten způsob například karikatur. A bohužel víme, že například v Íránu probíhá několik ročníků karikatur o holocaustu a vyhrávají to evropští kreslíři, to je na tom zcela děsivé. Je tam portrét například těch izraelských vojáků, kteří jsou téměř v nacistických uniformách, jak ubližují chudákům Palestincům a tak dále... Mohli bychom o tom mluvit poměrně dlouho... Ale zkrátka a dobře ta definice už je dneska přijata několika státy a shodou okolností (dnes jsme ve studiu 30. listopadu, možná, že se náš pořadu bude reprízovat) včera slovenský parlament přijal tuto definici.

Vladimír KROC, moderátor:
K čemu bude dobré, když tu definici antisemitismu přijme parlament formou usnesení?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Ono by to mělo být jenom deklaratorní v tom prvním momentě a my máme předběžně dohodnuto, že by to mohlo proběhnout v lednu při příležitosti památky obětí holocaustu, který je stanoven na 27. ledna. My samozřejmě to budeme organizovat o něco dříve, protože 27. leden vychází, tuším, na sobotu, takže to pro nás nepřichází v úvahu... Ale jde o to, že tato deklarace by potom měla sloužit k tomu, aby byly implementovány tyto zásady i do nějakých nižších norem. To znamená, teď mluvím z té právnické pozice... Ale jde o to, aby například, když se vytváří určitá statistika, kterou si vede jak Ministerstvo vnitra, policie a orgány činné v trestním řízení, tuto definici implementovaly, aby bylo jasné, že to, co se děje, je posuzováno podle těchto kritérií.

Vladimír KROC, moderátor:
Podle televize CNN je v Evropě antisemitismus stále živý a nikdy nezmizí. Podle průzkumu mezi sedmi tisíci respondenty v sedmi evropských zemích stále převládají předsudky vůči židům. Jak si to vysvětlujete?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Je to právě alarmující. Tam je to těžké vysvětlit. Těch zdrojů může být několik. Je tam ten starý tradiční stereotyp, který přežívá, ale přidává se k tomu ten takzvaný nový antisemitismus. Západoevropská a vůbec západní média se tomu často brání a ve své hyperkorektnosti to téměř potírají. Víme o několika případech, kdy ta zjištěná fakta byla skutečně zametena pod koberec, ale je to v souvislosti s tou migrační vlnou, protože víme, a to je nejenom v Německu, Francii a Belgii, ale dnes se to objevuje i ve Velké Británii, je tam určitý odpor především části muslimské populace, která se etablovala v několika posledních desítkách let jakožto voliči. To jsou lidé, kteří jsou dneska standardními občany těchto zemí, je jich několik desítek milionů a pro politiky je to přece jenom významná voličská základna, takže se snaží právě tito politici jim vycházet víceméně „vstříc“, a tím se dostává ta kritika Izraele do roviny antisemitismu, tak jak jsme o tom před chvilkou mluvili. To jsou možná ty důvody. Na druhou stranu musím říct, že CNN, a je to překvapivé, protože CNN nemůžeme podezírat z nějakých sympatií vůči židům nebo vůči Izraeli, udělala tento průzkum, oslovila respondenty v sedmi zemích, jak jste říkal správně... Je typické, že ČR mezi tím nebyla, protože my bychom jim pravděpodobně ten obraz velmi zkreslili našimi údaji... Ale podobný průzkum se chystá i v Evropě. Existuje zde agentura EU pro dodržování lidských práv, jmenuje se FRA, tedy Fundamental Rights Agency, a ta takový průzkum má nyní připraven k publikování, a pokud já vím, tak by se tak mělo udát 10. prosince. Ten průzkum se zaměřil na 13 zemí, nikoliv sedm, ČR tam opět není, ale myslím si, že ty výsledky budou obdobné.

Vladimír KROC, moderátor:
Nedávno jste byl na konferenci ve Vídni zčásti také věnované antisemitismu, ale probíraly se tam takzvané evropské hodnoty. V čem mají spočívat?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
To byla právě ta zásadní otázka, protože všichni se zaštiťují... a citují evropské hodnoty, a mnoho řečníků na této konferenci správně řeklo: Co to tedy vlastně je? Tak, jak to na těch konferencích vždy bývá, dokonce došlo k určitému zpochybnění, protože co to je evropské a co to je hodnota? Takže z té politické floskule, kterou velmi rádi politici opakují, se stala skutečně taková fráze a teď šlo o to, na čem stojí vlastně celá ta euroatlantická civilizace, na kterou se tak často tito politici odvolávají. Ale některé příspěvky, musím říci, nebyly pouze kritické, byly velice i konstruktivní. Dalo by se říci, že se shodli řečníci na tom, že evropské hodnoty, se dá v takové nadsázce, v takové zkratce říci, stojí na Aténách, Římu a Jeruzalému. To, co představuje antické Řecko se svou civilizací, se svými hodnotami, se svou etikou, filozofií a tak dále, to bylo doplněno ve starém Římě, kdy z toho vznikl jakýsi politický systém, a tu duchovní složku doplnil Jeruzalém, ať už to bylo v dobách Starého zákona, nebo Nového zákona. Tam šlo právě o takový ten etický pohled, a ne nadarmo se říká, že ta evropská civilizace stojí na židovsko-křesťanských základech. Ono se to samozřejmě takto prezentuje i v tom našem českém prostředí a my jsme tomu rádi. Dokonce byli čeští politici před časem, kteří se snažili tuto tezi o židovsko-křesťanských základech Evropy dostat do preambule základních dokumentů EU, ale nepodařilo se to. Ono se tam potom objevilo trochu něco jiného. Můžeme se pouze domnívat proč... Ale takové to přesvědčení, že z toho etického hlediska bychom se měli jaksi vzhlížet v tomto odkaze, zaznělo i na té konferenci.

Vladimír KROC, moderátor:
V Berlíně, kde jste taky byl, se zase probíraly restituce. V jakém kontextu?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
To je zase trochu jiné téma. Já jsem za ten minulý týden nebo 14 dní absolvoval docela náročný program. To je téma, které hýbe možná určitou částí akademického světa, jednak v Západní Evropě, ale i ve Spojených státech a koneckonců i u nás. Před 20 lety se sešli politici ve Washingtonu, přijali takzvanou Washingtonskou deklaraci, která by měla stanovit principy toho, jak budou napraveny veškeré zločiny majetkového charakteru, které byly spáchány během druhé světové války nejen vůči židům nebo židovské komunitě, ale vůči všem. Tyto principy washingtonské potom byly implementovány do několika různých dokumentů v různých zemích, ale ta situace byla poměrně nepřehledná. Připomenu, že my v roce 2009, víceméně 10 let poté, jsme v rámci českého předsednictví, kdy bohužel v rámci českého předsednictví padla vláda, což bylo docela unikátní... Ale z našeho pohledu, tedy tohoto odborného úseku, který my jsme se snažili prosadit, tak to nebyl zas až tak velký problém. V roce 2009 v létě u nás proběhla konference, která se zabývala majetkem obětí holocaustu. Na jeho konci potom stála Terezínská deklarace, kterou podpořilo 44 účastnických zemí. V ní se jednoznačně všichni zavázali k tomu, že když to velmi zkrátíme a dáme do uvozovek, co bylo ukradeno, bude vráceno. Dnes jsme v roce 2018, a když se podíváme na těch 20 let dozadu, zjišťujeme, že se toho tak zas moc nestalo. My máme u nás centrum pro dokumentaci těchto konfiskací. To se už více jak 10 let zabývá dokumentací toho, co se tady stalo, je to mravenčí práce a máme obrovské výsledky, protože se minimálně snažíme ty věci publikovat, já tady mluvím za správní radu tohoto centra, ve které sedím. Je to mravenčí práce, která ne vždy dochází k nějakému ocenění. Často je na nás pohlíženo jako na ty, kteří chtějí něco, co jim nepatří, a proč se vlastně zajímáme o takto starou historii...

Vladimír KROC, moderátor:
Člověk žasne, proč se odškodnění obětí nacionálněsocialistické perzekuce řeší ještě dnes. Proč už to není dávno uzavřená, vyřešená minulost?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
To je přesně to, co zaznělo v tom Berlíně, kdy jeden z těch přednášejících řekl – tak to je výborné, tak se tady sejdeme zase za 10 let, v roce 2028, a řekneme si, co se stalo, a ten následující řečník se nad tím velmi pozastavil, protože řekl – přátelé, jsme 75 let od konce druhé světové války, a jak je možné, že tyto věci ještě nejsou dořešeny? Načež vstali delegáti z Izraele a řekli – přátelé, my jsme dohodli a v Jeruzalémě jsme přijali další deklaraci a ta říká, že tam, kde majetek nemá dědice, kde nebylo možno dohledat následníky těch původních vlastníků, tak to, prosím, odvezte do Izraele. To zas bylo nepřípustné pro mnoho dalších lidí. Nepřijatelné v podstatě i pro nás, musím říct, protože i ta naše 20letá práce o to, abychom napravili ty křivdy, které tady byly spáchány, a snažili se právě najít dědice, kterým by tyto věci mohly být navráceny, by se tím dostala úplně do slepé uličky.

Vladimír KROC, moderátor:
V úterý český prezident a izraelský premiér Benjamin Netanjahu v Jeruzalémě otevřeli Český dům. Netanjahu při té příležitosti navrhl, aby se znovu se Zemanem setkali příští rok v Praze a ve stejném roce otevřeli také ambasádu v Jeruzalémě. Je to podle reálné, myslím otevření té ambasády?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Otevření ambasády by reálné být mohlo, ale nikoliv v této situaci, ve které jsme dnes. Pan prezident to myslel samozřejmě pozitivně a správně, ale ono to není tak jednoduché. Ono k tomu mělo dojít právě při této návštěvě a to, proč se to nestalo, je jednoznačně mezinárodní situace ČR... Protože my bychom tím jednoznačně porušili jakožto ČR takovou jednotnou linii, která, a musím říct bohužel, je nastavena v Bruselu. Tam by takový krok vyvolal skutečně velice negativní reakce. Mimochodem, a tady se vrátím k vídeňské konferenci, mnozí řečníci za různé instituce EU poukazovali na dvě nebezpečí, kterým dnes EU čelí, a to je brexit a zadruhé, a to bylo pro mě docela šokující, Visegrád. Oni považují Visegrád za takové ty zlobivé žáky, kteří si pokaždé přijdou s něčím jiným, než je všeobecné mínění, a to se týká i Izraele. My jsme jako ČR v Bruselu vždy byli těmi, kteří se zastávali veřejně... My vždycky hlasujeme ve prospěch Izraele nejenom v rámci EU, ale i na půdě například OSN, což je velmi pozitivní, protože my si stojíme za svou pravdou, a ta je skutečně v masarykovském duchu pravdou. To je naprosto správné. Ta ambasáda... Kdybychom takový krok udělali, tak samozřejmě to velice zkomplikuje, a mluví se o tom, že by to zkomplikovalo, vztahy s arabskými státy. Není to tak jednoduché, protože vztahy s arabskými státy jsou komplikované samy o sobě a vědí to i politici v Bruselu. Ale má to i další některá poměrně značná rizika, o kterých asi není možné v tomto momentě prozatím mluvit. Zkrátka a dobře šlo o kompromis. Ten kompromis spočíval v tom, že se neotevře ambasáda, ale otevře se ten Český dům, a pokud vím, tak je dohodnuto, že pan velvyslanec Stropnický v tomto Českém domě bude úřadovat jednou do týdne. Tak si myslím, že to je taková diplomatická mise, i když ne de iure, tak de facto.

Vladimír KROC, moderátor:
Diplomacie je hodně otázka symbolů, to je skutečně „jenom symbol“. Na druhou stranu, a myslím, že se to netýká jenom evropských zemí nebo členů EU, nikdo moc s tím stěhováním z Tel Avivu nespěchá. Je pár zemí, třeba Spojené státy... Donald Trump, ten vyhlásil, že co nevidět Spojené státy otevřou ambasádu.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Už ji otevřeli.

Vladimír KROC, moderátor:
Už ji otevřeli, takže v Jeruzalémě je. Obešlo se to bez nějakých větších nepokojů?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Prozatím naprosto. Ale pravda je, že Spojené státy jsou takový politický gigant, který si to může dovolit, a ČR v tomto srovnání je opravdu asi trpaslíkem. Na druhou stranu ČR je skutečně, tak jak to zaznělo, nejlepším přítelem Izraele. Premiér Netanjahu řekl „na východní polokouli“, a pokud vím, tak pan prezident Zeman se nad tímto podivil, proč ne na celém světě, na celém glóbu, a na to pan Netanjahu řekl, že ještě nemůžeme úplně pominout ty Spojené státy. Ale je fakt, že tyto vztahy, které s Izraelem máme, jdou právě do doby prezidenta Masaryka. Jeho osobní historie, a to nemusíme připomínat, z dob Hilsneriády velmi poznamenala jeho hodnotový systém, který potom prosazoval v dobách první republiky československé, a na to navázal Václav Havel. Takže od roku 89, respektive od počátku 90. let, kdy se obnovily diplomatické styky, tak skutečně česko-izraelská spolupráce je nebývalá. To je v tom mezinárodním kontextu naprosto unikátní. A já osobně jsem tomu rád.

Vladimír KROC, moderátor:
Než se rozloučíme, ještě jedno téma, sváteční, protože shodou okolností v neděli začíná chanuka, slavnost světel. Ale je to jenom úplná náhoda, že se to shoduje s první adventní nedělí křesťanskou?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Ano, je to náhoda, protože ten židovský kalendář je skutečně lunárním kalendářem. My se řídíme podle toho, jak dochází Měsíc na obloze, podle toho jsou stanoveny ty měsíce a jednou za čtyři roky se vkládá takový ten přestupný měsíc. Takže letos nám to skutečně vychází, že první svíčka bude zapálena v neděli vpodvečer. Je to svátek, který bude trvat osm dní. Někdy se stává, že se překrývá svátek chanuka s Vánocemi. Potom v té praxi to vypadá tak, že v těch židovských rodinách děti dostávají dárky, aby nebyly o něco ochuzeny, a dostávají je ne jeden den, ale těch osm dní.

Vladimír KROC, moderátor:
Co to ještě obnáší, ty svátky?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Je to zase symbolické. Ono to připomíná historickou událost, povstání makabejských v Jeruzalémě, kdy byl znesvěcen chrám těmi dobyvateli, ti do něj postavili sochy a v judaismu se uctívání model nepřípustné, takže byly odstraněny sochy a chrám byl znovu zasvěcen a byl zasvěcen tak, že ten posvátný olej, který by býval měl vydržet pouze jeden nebo dva dny, tak vydržel osm dní a je to prezentováno jakožto zázrak a díky tomu se každý den v těch osmi dnech zapaluje o jednu svíci víc, takže na konci, to znamená, to bude v pondělí, bude hořet těch osm, respektive devět svící na tom chanukovém svícnu, protože ten jeden šames, to je pomocná svíce, kterou se zapaluje.

Vladimír KROC, moderátor:
Vysvětlil tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus, který byl hostem pořadu ‚Jak to vidí‘. Děkuju, mějte se hezky, ať se vám daří. Na shledanou.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Já také děkuji a na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.