Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 26. srpna 2021

26. srpen 2021

Hostem byl Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem je profesor Richard Hindlsekonom a statistik, vítám vás, dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Také příjemný den dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se na novou ekonomickou prognózu, cenu afghánské mise i další vývoj, výdaje Severoatlantická aliance, kosmický byznys a zamyslíme se například i nad tím, na kolik byly ekonomické důvody za rozdělením Československa, nerušený poslech. V roce 1992 přesně v tento den 26. srpna se ve vile Tugendhat dělilo Československo. U kulatého stolu byla podepsána smlouva o rozdělení federace. Pamětníkům se nejspíš vybaví ona slavná fotografie sedících pánů premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara v zahradě, vily, to byla vlastně jejich druhá klíčová schůzka. Stvrdili na ni původní dohodu z 8. července 1992. No a chvíli před půlnocí pak oznámili veřejnosti shodu na rozdělení Československa k 1. lednu 1993. Určitě si na to, pane profesore vzpomínáte, já teda ano.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Pamatuji si na to dobře, když jsem potom já mnohem později navštívil tu vilu, tak snad říkali, že už na ten strom není, že se snímek už vlastně je jenom historií. No, byla to samozřejmě překotná doma, když se podíváme po Evropě, tak se spoustu států rozpadalo. Rozpadla se Jugoslávie, rozpadl se tehdy ještě Sovětský svaz nebo společenství nezávislých států. Ta vůle osvobodit se ve všech směrech, byla velmi silná. Nakonec zavládla i u nás. Dopadlo to tak, možná nebyla dost silná vůle se zkusit dohodnout, i když ta jednání probíhala, ale ta vůle k té dohodě asi nebyla. Byly tady 2 silné strany každá v jedné z těch zemí, které nakonec asi nenašly shodu na nějakém společném řešení, a tak se ty dvě země rozdělily přes tu obrovskou bych řekl historickou zkušenost a jazykovou blízkost. S žádným jazykem nejsme tak blízko jako se slovenštinou, tak to dopadlo tak, jak to dopadlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co nebo kdo je pro vás mimochodem symbolem rozdělení Československa?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Já bych řekl ta hektická doba devadesátých let. Já si myslím, že dneska už by ta věc probíhala úplně jinak. Zajímavé také je, že vlastně tak, jak se ta zem rozdělila, tak se zase postupně spojuje. Já třeba tak samozřejmě teď jsou nějaká omezení, když jedete na Slovensko a kamkoliv jinam. Ale dneska nemáte vůbec pocit, že jedete na Slovensko, pokud by nebyl covid nebo jakékoliv jiné země, takže oni se ty země vlastně tak jako rozdělily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Až na to euro.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, tak euro, euro je samozřejmě spíš náš problém než problém Slovenska. Je to pořád věc politická víc než ekonomická, přijmout, nebo nepřijmout to rozhodnutí. Ale nakonec vlastně, když si to tak uvědomíte, tak pořád je to nás obrovský obchodní partner. Máme tam všichni spoustu přátel. Takže asi vnitřně jako po těch 29 letech už to v hlavách nikomu tak nepřijde, že jsme se rozdělili, protože tak, jak se ta Evropa potom začala silně spojovat se všemi výhodami i nevýhodami, které to má, tak samozřejmě i to Slovensko do toho patří a pořád si myslím, že dneska vnímáme Slovensko jako takovou bratrskou nebo sesterskou zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na kolik tehdy před těmi více než 29 lety přispěly právě ekonomické důvody k rozdělení federace?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Ty tady určitě byly, ale určitě si myslím, že nebyly primární. Ta primární věc byla nedohoda těch dvou lídrů na Slovensku a u nás, prostě najít nějakou shodu na společném vládnutí. Ono to potom mělo vlastně takovou tu trošku i, takovou možná veselou, je příliš silné slovo, v uvozovkách předehru s těmi čárkami a rozdělil možná spojovníky a tak. To bylo vidět, že už se to, ta, ten základní problém se dostal do nějakých malicherností. Je pravda, že česká ekonomika byla vždycky výrazně silnější, že se už v těch osmdesátých letech, kdy ekonomika začala zpomalovat, že se vlastně dělilo pořád v tom poměru 2/3, 1/3. Přestože výkon české ekonomiky byl někde spíš na úrovni 75 %. Zatímco Slovensko, řekněme, přispívalo 25 procenty velmi, velmi hrubě řečeno. Na Slovensku chyběla trošku finální výroba. Ta byla většinou tady, takže ty produkty se potom musely vozit tam. Ale ukažte mi zemi, ve které jsou všechny regiony stejně vyspělé. Podívejme se na Itálii, na Sicílii a třeba na oblast Milána nebo, nebo těch jižních Tyrol. To se, to je běžné. Spojené státy mají přes 50 vlastně územních celků a také nebudou všechny stejně vyspělé. Já spíš myslím, že primární byla ta politická nedohoda a řekněme ego těch dvou lídrů než to, že by ty ekonomické důvody byly tím hlavním tahounem. Samozřejmě hrály v tom roli, ale primární to nebylo. Ono se to potom rychle začalo projevovat při rozdělení koruny, která byla v poměru 1:1, tak potom slovenská koruna rychle oslabila na nějakých myslím 08, jestli si to dobře pamatuju. Tak ty důvody tam byly, ale primární podle mě nebyly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Asi by bylo na delší samostatnou debatu, proč jsou ty regiony a ať už SlovenskoItálie nebo někde jinde tak rozdílné a hlavně, zda se třeba nějak už méně rozevírají ty nůžky, ale to necháme na příště.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Vymře stejně, když se podíváte třeba do Španělska, tak Baskicko nebo Katalánsko máme tam taky, vidíme tam ty tendence k odtržení a porovnáte je /nesrozumitelné/ třeba nebo s Andalusii, tak prostě takový svět je. Nikdy nebude ta země, bych řekl jednobarevná a jednolitá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze vůbec říci, pane Hindlsi, kdo na rozdělení Československa lidově řečeno vydělal, možná kdo si polepšil?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
To je strašně různé z pohledu, určitě se najde dost lidí, ve kterých třeba dřímá ten nacionalismus, že teď máme vlastní stát a tak dále. Tak ty se možná budou cítit takhle. U řady jiných lidí určitě na to nebude černobílý názor. U řady jiných lidí převládá spíš ta emocionální stránka, ten velmi vstřícný vztah ke Slovensku. Takovéto dlouhé soužití, které jsme s nimi měli historický, nikoliv dlouhé, ale přece jenom pár desítek let to bylo. Já si myslím, že budou takoví, kteří budou říkat, že jsme si ekonomicky pomohli, myslím na Slovensku. Tak ti, kteří budou říkat, že jsme si národnostně pomohli, ale já si myslím, že to primární nebylo. Prostě byla hektická doba. Svět se rozděloval, dneska už by se možná nestalo. Já si troufám říct, že dneska už je ta situace trošku jiná, protože ta Evropa se začala znovu potom spojovat. Začala se spojovat, řekněme, legislativně, začala se spojovat nějakými opatřeními z Bruselu, o kterých si můžeme myslet, co chceme, ale pořád ta integrace tady je. Prorůstají podniky mezi sebou. Dneska už nevíte, kde vlastně který podnik konsoliduje, kdo je vlastně jeho majitelem. Jsou to možná i východoasiati nebo podobně /souzvuk zvuků/. No, tak víme, jak to chodí někdy. Tak tohlecto, tohlecto si myslím, že už by dneska by ta situace byla jiná. Taky už je politicky jiná situace než v tom roce. Uvědomme si, kdy to bylo 90, 91, 92.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem jsou ty nejsilnější stránky, ať už pro Českou republiku i pro Slovenskou?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Tak česká ekonomika co budeme mluvit o ekonomice, tak česká ekonomika samozřejmě byla, vlastně ještě když se podíváme zpátky do Rakouska a Uherska, byla jakousi výkladní skříni třeba v porovnání i s Rakouskem, takže ona byla jakýmsi lídrem bez ohledu na to, v jakém uspořádání jsme žili. Pak bylo takovéto velmi krátké období mezi první a druhou světovou válkou. Pak se ta republika vlastně díky okupaci úplně rozdrobila. Potom odešla Podkarpatská Rus, takže se to vlastně nebylo to zase dlouhé období nějakých 45 let vlastně od konce války, kdy jsme žili v tomhle tom státu. Slováci si myslím, že asi pociťují určitý pocit samostatnosti a toho osvobození se přes tu blízkost a jazykovou blízkost. Těžko říct kdo o tom co, na čem vydělal, protože zase těch stránek je tolik, že v něčem vyděláte, v něčem proděláte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V současnosti.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, tak v současnosti bych řekl, že už se to asi takhle ani moc neposuzuje, protože ty země se zase začaly sbližovat na nějakém jiném principu. Dneska skutečně ta Evropa už není taková, jaká bývala. Pořád je tam samozřejmě nějaké územní členění. Pořád je tam vliv těch silných zemí a tak dále. My jsme se dneska vlastně znovu s tím Slovenskem propojili, s Polskem, s MaďarskemVisegrádská čtyřka, možná i trošku víc s Rakouskem, než to bylo v minulosti. Takže z tohohle pohledu si myslím, že dneska tvoříme takovou tu, řekněme, ten silný východní blok nebo těch bývalých východních zemí, které zase se snaží v Evropě mluvit také trošku podobným jazykem, schází se. Je to podle mě, jako těch kritérií by bylo strašně moc, kdo na čem byl líp nebo byl dneska hůř.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podívejme se na přítomnost, české ministerstvo financí věří, že díky rychlé vakcinaci a vysokému počtu lidí s protilátkami proti covidu-19 nebude nutné znovu nějak výrazněji zavírat ekonomiku. Sdílíte tento optimismus?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Všechno tomu nasvědčuje i tam, kde ta epidemie je dneska hůř zase než třeba u nás nebo na Slovensku zmíněném. Tak není tendence k zavírání. Podívejme se, co se děje třeba v Izraeli, což je asi pro každého obrovské překvapení, ale odtamtud jdou hlasy, že se zavírat nebude, že se s ní musí stát nějak vypořádat. Podívejme se do Německa, kde je přírůstek, podívejme se zase do některých jiných zemí, kde už ta, ten vrchol zase klesá zpátky, jako je třeba Španělsko nebo možná Francie mimo zámořských území. Já si myslím, že k zavírání nedojde. Pokud se bavíme a nebo jste se Zito ptala na tu predikci ekonomickou, tak ona je také velmi opatrná. Ona jedním dechem vlastně říká za podmínek, že by nedošlo k nějakému razantnímu zvratu, což snad všichni si to aspoň přejeme nedojde. Ale pořád tam to ale nebo ten, ten jistý otazníček zůstává. Takže je to velmi podmíněná prognóza. Všichni bychom si přáli, aby vyšla, ale pořád si myslím, a to to dneska bude muset uznat každý. Pořád na ten stín pochybností o tom, jak to bude zůstává. A potom i kdyby to u nás to velmi dobré, jakože zatím stále to vypadá, že je, tak nejsme sami. Obchodujeme s Německem, obchodujeme s Francií, obchodujeme už se zmíněným ŠpanělskemBritánii nebo Ruskem nebo Slovenskem. Takže pokud by se v těchto zemích začalo něco dít, a asi to lockdown nebude, ale jisté zhoršení tam může přijít, tak to na nás taky samozřejmě /nesrozumitelné/, to není jenom přímý vliv té pandemie u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná nejspíš nás zajímá ta německá ekonomika, její vývoj. Aktuálně tady je na oficiální návštěvě prezident Spolkové republiky Frank Walter Steinmeier.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Tak Německo ještě ke všemu čeká volby, které možná nebudou úplně jednoduché. Situace se tam nelepší v té oblasti pandemie, takže nevíme také, co se může stát. Samozřejmě ani Německo nepočítá s lockdownem, ale je to náš suverénní partner v oblasti obchodu a nejenom obchodu. Tak to si myslím, že ještě může sehrát všechno svojí roli. Čili ta podmíněnost té prognózy, řekněme, určitý otažníček na konci věty tam asi musí zůstat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně za měsíc, pane profesore, budou volby ve Spolkové republice. Mimochodem čím dál častěji se píše, že naše e-shopy zdražují, protože se prodražuje lodní doprava z Číny, kde jsou přetížené přístavy. Navíc ještě to komplikují zpožděné kontejnery po ucpání Suezského průplavu. Takže podle všeho zřejmě na některé zboží si lidé počkají déle a navíc ještě připlatí. Mám teď na mysli výhledově Vánoce.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Připlatí si určitě. To už je vidět meziroční inflace poslední hlášená vlastně za červenec je téměř 3,5 procenta. To je hodně. Jsme někde na špici Evropy. K tomu co jste říkala, také chybí řada surovin. Teď se nebavme se určitejch do aut, ale prostě ve stavebnictví chybí materiály v některých jiných oborech. To všechno bude věc zdražovat. Já si myslím, že i ty nástroje, které v současné době může použít Česká národní banka, centrální banka, to je zvýšení úrokových sazeb, už se to stalo zhruba nevím před třemi týdny. A očekává se to ještě několikrát možná do konce roku. Zřejmě nebude mít až tak silný efekt to, že komerční banky naplno spořicích účtech a jiných vkladech prakticky nereagují a asi příliš reagovat ani nebudou. To znamená, že ty peníze ztrácí na ceně. Zvyšování cen už zejména třeba v potravinách a podobně cítíme úplně na každém kroku. To asi není potřeba se dívat do nějakých statistik. Tohle si myslím, že určitý problém může být, protože a plus to co jste říkala, protože ta ekonomika bohužel v té, v té cenové oblasti, byť to není nějaká kritická situace. Tak jsme na nějaké úrovni 3,5 procenta, možná se dostaneme na konci roku ke 4. Pak se to možná zastaví těžko říct. Ale přece jenom to určitý problém je a zejména pro ty, kteří mají nižší příjmy, tak to asi v jejich pozici na trhu bude trošku komplikovaný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard HindlsAfghánistán byl již před převzetím moci Tálibánem jednou z nejchudších zemí na světě. Přibližně 90 % z jeho čtyřicetimilionové populace si musí vystačit s méně než dvěma dolary na den. Tamní ekonomiku navíc těžce zasáhla i pandemie koronaviru, extrémně suché počasí a ke všemu byla v uplynulých dnech i zastavena mezinárodní pomoc. Spojené státy zmrazily nové afghánské vládě přístup k finančním rezervám. Centrální banky ve výši devíti miliard dolarů. Mezinárodní měnový fond zase zastavil finanční podporu v hodnotě 500 milionů dolarů, kterou měl Afghánistán dostat na obnovu po koronakrizi. To nejsou vůbec žádné dobré vyhlídky a realita pro tuto zemi.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Určitě nejsou, když jste začala těmi čísly. Já přidám ještě jedno jenom pro porovnání. Afghánistán pokud to budeme měřit hrubým domácím produktem na hlavu, což nechme teď všechny konotace, co hrubý domácí produkt z hlediska naší životní úrovně může nebo nemůže vyjadřovat. Tak on je někde kolem, těch zdrojů je víc těch žebříčků, ale o něj kolem 170, 180 místa na světě. My jsme čtyřicátý jenom pro informaci nebo pro orientaci. A je za ním už vlastně v tom zbytku zemí, které jsou na tom ještě hůře, už jsou především jenom Středoafrické republiky, ty v tom tropickém pásmu. Už to o něčem vypovídá ten přepočet hrubého domácího produktu na hlavu je tam 25× nižší než je u nás. Řada lidí nemá vůbec přístup k elektřině. Neexistuje tam silniční síť, neexistuje nebo pokud existuje, je obtížně sjízdná, obyčejný motorovým vozidlem. Neexistuje tam železniční síť. Já jsem někde četl, že tam je snad méně než 100 km tratí. Je tam strašně hornatý povrch. Je tam jenom nějakých 12 % orné půdy. Ostatní jsou hory, z toho se polovina jenom využívá pro zemědělství. Skutečně Afghánistán je jednou z nejchudších zemí nebo nejvíce postiženou zemí a teď samozřejmě ta politická situace je a ona není jenom dneska. Všichni víme, že už se to táhne desítky let. Ona ta situace pro Afghánistán určitě příznivá nebude. Navíc nikdo neví, jak bude projednávat, probíhat vyjednávání, jednání s tím, s těmi, s tím budoucím nebo už možná současným establishmentem v Afghánistánu. Další věc je, že určité prvky pomoci, které tam, řekněme, Světová banka nebo některé další společenství světové ekonomiky se snažili vtěsnat. Často skončili v oblasti korupce nebo nějakých ztrát těch, těch prostředků. Nepodařilo se úplně nastartovat celou řadu projektů, i když zejména v těch prvních 10 letech tohodle milénia, to znamená, řekněme po roce 2001, kdy se tam ta věc začala vlastně spojenecké armády a podobně začal nějakým způsobem rozvíjet. Tam určitý náznak k rozvoji byl, ale zřejmě ta země není schopná přijmout nějakou větší pomoc a teď v době, kdy tam bude úplně jiný establishment, tak si myslím, že už i ta pomoc v zahraničí, pokud nebude nějaká dohoda, bude velmi slabá. Bude se omezovat asi jenom na to nejnutnější z hlediska, řekněme, životního standardu nebo vůbec životních podmínek. Tohle je strašně složitá situace. Oni se ostatně i velmi těžko dohledávají údaje o Afghánistánu. Já jsem se, když už jsem se tady začli těmi čísly, díval i na jejich hrubý domácí produkt. Ten prakticky do roku 2002 nebo 3 se nedá ani dohledat. To znamená, že až teprve po nástupu nebo potom příchodu těch, těch spojeneckých sil tam došlo k určité, řekněme, stabilizaci státní správy a objevili se první lidé až kolem roku 2003. Jim se možná těch prvních 10 let dobře dařilo. Otázka je, jak to vnímala ta populace. Otázka, zda tuto populace vůbec takhle chtěla. Teď nás možná čeká nějaká vlna migrace, vůbec těžko říct, jak to bude vypadat, podle mě ta země je těžce zkoušená a ještě hodně asi těžce zkoušená bude bohužel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kolik a koho stála vlastně ta afghánská mise, která začala v říjnu 2001? Podle odhadů, konkrétně Spojené státy na něj daly bilion dolarů plus mínus.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Těžko se to hledá, u Spojených států a jsou to jen Spojené státy, i když je to dominantní z pozice NATO, jsou to Spojené státy dominantní. Tak ten bilion dolarů je skutečně velká suma. Je to nějakých 20 bilionů korun, to je zhruba 3,5 násobek našeho ročního hrubého domácího produktu. U nás pokud také ty údaje jdou dohledat nějak ve státním rozpočtu, tak se uvádí, že asi ročně nás ta účast a my jsme tam měli vlastně velmi subtilní účast plus nějaké nemocnice, se pohybovala někde nad jednou miliardou ročně korun. Takže těžko říct jak, jak skutečně ty náklady jsou. Teď něco je přímá vojenská pomoc nebo přímá vojenská intervence. Něco je potom takový ten, ta infrastruktura, která s tím vojenstvím souvisí, případně třeba už jsem říkal stavba nemocnic. Ty údaje je potřeba brát velmi, velmi vážně. Z pohledu Spojených států to samozřejmě žádná velká částka není. Afghánistánu zatím moc nepomohl. Takže nechci použít výrazu, že jsou to vyhozené peníze, protože asi nějaký pokus tam byl a jasně víte, že takhle to asi v tom arabském světě nejde dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom a statistik Richard Hindls. Hodinová cesta k vesmíru a zpět za 450 tisíc dolarů. Společnost britského miliardáře Bransona po několikaleté pauze začala před pár dny opět prodávat lístky na svou raketovou suborbitální kosmickou loď. Sledujeme tady, pane Hindlsi, novou éru kosmického podnikání, astronomicky bohatí muži nejenom Branson, ale také Bezos.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, podnikání možná ano, ale určitě ne výzkum. Já si myslím, že tyhle ty věci jsou spíš a teď to nemyslím nějak úplně ne, ne, nechci být v tomhle tom příliš agresivně, ale připadne mi to jenom jako osobní ego těch lidí, protože stejně používají vlastně americkou základnu v NASA, která jim vlastně musí umožnit odbavení toho letu. Pokud dneska budeme posuzovat, takže kosmický výzkum je samozřejmě vojenská záležitost, to si přiznejme už od studené války, že, že to všechno také je trošku schováno v kosmickém výzkumu. Ale pak je to především výzkum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já myslím, že tady nejde o ten výzkum.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
To chci říct, že to rozhodně výzkum není, je to, je to, je to něco, co samozřejmě umožňuje těm lidem, protože jsou velmi bohatí. Oni dokonce jestli jsem to dobře stačil zachytit, vedou jakousi takovou konkurenční válku i mezi sebou, protože se uvádí, že Richard Branson je nevím 30× méně bohatý, než je, než je Bezos nebo nebo Musk. Tak je to mezi nimi trošku, samozřejmě letěli, doletěli do výšky té /nesrozumitelné/ hranice. To znamená do výšky zhruba 100 kilometrů, kde už začíná, končí nadmořská výška a začíná vzdálenost od země, jak se učí ve fyzice. Tak z tohohle pohledu to všechno asi je, ale když se podíváme na to, jak skutečně vypadá kosmický výzkum anebo jak skutečně vypadá prostě kosmická, kosmická disciplína dneska, tak to co musí provozovat Spojené státy jako země nebo Rusko nebo teď už i Čína trošku a podobně a už to dělají vlastně 50 let v podstatě. Tak je někde úplně jinde, takže z tohohle pohledu já v tom vidím skutečně víc to ego, a řekněme samozřejmě na začátku nějaký byznys nebo nějakou komerci než to, že by to přispělo, že by to posunulo ten výzkum někam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když zůstaneme u toho podnikání, tak jaké příležitosti právě z tohoto hlediska nabízí vesmír? Hodně se píše o tom, že podnikatelskou příležitostí je například těžba nerostného bohatství ve vesmíru nebo výroba kosmických satelitů a tak dále.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Tak už, už to, že máme vlastně v kosmu neuvěřitelné množství nejrůznějších orbitálních stanic a družic a podobně a pomocí nich si komunikujeme, pomocí nich se díváme na počasí. Tak už to samo o sobě je obrovský pokrok. Kdybych měl říct úplně svůj názor na to, co přinese toto, tak si myslím, že nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč?

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Protože, protože si myslím, že to prostě i nákladově není možné konkurovat tomu, co třeba dělá NASA nebo Rusko prostě v oblasti výzkumu. Oni navíc ty velké země kupodivu tady dost spolupracují. Ti, to co jste říkala těžba nerostů nebo zkoumání některých dalších podmínek ve vesmíru, stojí neuvěřitelné násobky těch peněz, o kterých hovoříme v případě těch tří pánů. Další věc je, že pokud ty mise na ten, do toho kosmu nebo některým nebo třeba jsme byli svědky. Nedávno také bylo výročí letu náměstí. To byly dlouhodobé mise nebo ty orbitální stanice tam zůstávají dlouho. Ty lidé jsou na ní dlouho, vyměňují se tam. Tady o nějakém tříminutovém pobytu nebo čtyřminutovém pobytu v Kramářově hranici vůbec, Kramárově hranici vůbec není o čem hovořit. Já, já si myslím, že pokud by to jednou byznys měl říct, že to bude trvat hodně dlouho ještě, aby to byl skutečně byznys pro všechny ne pro 3 lidi plus nějakých 5 s který s nimi letí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak jestli budete mít těch 450 000 dolarů na hodinu letu.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Tak to si myslím, že určitě ne a ani nikdo z nás, ale hlavně si myslím, já se spíš snaží tu věc posuzovat z toho hlediska výzkumu, a to si myslím, že je někde úplně jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jsem se zmínila o tom nerostném bohatství, tak vlastně říká se, že Afghánistán pomyslně, obrazně řečeno, ale asi nejenom obrazně, sedí na obrovských investicích, protože je to země právě bohatá na různé nerosty, železo.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Země je to bohatá, přitom třeba 80 % elektrické energie musí dovážet vlastně. Prakticky nemá rozvinutý vůbec těžký průmysl. Ta země, když se podíváme na to, jaký průmysl tam existuje, tak je to samozřejmě takový ten základní zpracovatelský průmysl plus služby ve velmi omezené měřítku. Ona není vůbec připravena, i kdyby ty investice tam přicházely tak doba, než se podaří postavit prostě na nohy těžký průmysl, který by tohle mohl využívat a exportovat, to je strašně dlouhá doba. Ta země vůbec není připravena na nic a pak hlavně z toho co jste říkala i před chvilkou, kdo by tam teď investoval do těch věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná Číňané ti už.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, tam si myslím, že je to spíš politická záležitost, protože se říká o tom, že Čína se snaží jakoby s Afghánistánem navázat nějaké spojení. Nikdo neví, jak to myslí Rusko, které si tam také vylámalo před 40 lety dost zubů. U té Číny nikdo neví, ale také Čína bude velmi opatrná, protože ta situace je tam nestabilní a Čína má jiné možnosti, ona nebude odkázána na jednání s Afghánistánem. Ona teď se staví do takové role, že by možná mohla být nějakým prostředníkem nebo někým, kdo je v Afghánistánu blíž, ale od této pozice k investicím je ještě hodně daleko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to viděl prof. Richard Hindls, děkuji za váš pohled a přeji hezký den.

Richard HINDLS, ekonom a statistik
Taky děkuju a hezký den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na slyšenou se těší Zita Senková. Mým zítřejším hostem bude pilot Jiří Průša. Nenechte si ujít samozřejmě další vysílání Českého rozhlasu Dvojka, příjemný poslech.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.