Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 23. prosince 2019

23. prosinec 2019

Hostem byl Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítám vás u poslechu Jak to vidí. Mým hostem je ekonom a statistik, profesor Richard Hindls. Dobrý den.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Přeji dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme analýzu České národní banky a argumenty pro a proti přijetí eura, nové napětí kvůli plynovodu a ohlédneme se za historií sčítání lidu. Nerušený poslech. Podle analýzy České národní banky Česká republika stále není na ekonomické úrovni eurozóny, což brání přijetí eura. Dalším rizikovým faktorem je nesladěnost finančních cyklů České republiky a eurozóny, a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných výdajů rozpočtu. Argumentem pro vstup České republiky do eurozóny je naopak její obchodní a vlastnická provázanost se zeměmi platícími eurem. Jak, pane profesore, Vy hodnotíte analýzu Centrální banky?

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Pořád mi z toho vychází, že rozhodnutí, zda ano nebo zda ne, je výsostně politickou záležitostí, vždycky bychom našli něco pro a něco proti, ale když se podíváme na průzkumy, tak ty ukazují, že zhruba 70 %, více než dvě třetiny české populace by v tuto chvíli, a je to podmínka pro vstup do eurozóny, do prostoru s eurem, nebylo. Je to určitě dlouhodobá záležitost, bylo období, kdy se slovo euro skoro tady nesmělo vyslovit, to bylo takové vlastně bych řekl jakoby dlouho trvající období, které asi zanechalo v těch našich hlavách určitý negativní vztah k euru, a tak se prostě dneska asi ta veřejnost spíše s tím eurem neztotožňuje. Ty argumenty ekonomické samozřejmě jsou na obě dvě strany, ale to je v ekonomii vždycky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě ale ta analýza České národní banky se netýká toho politického rozhodnutí, ale odvolává se konkrétně na mnoho ekonomických aspektů. Faktem teda je, jenom doplním, že se nezabývá celkovou výhodností nebo nevýhodností přijetí eura, ostatně ani neformuluje žádná doporučení.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Tak když se podíváme třeba na to, co nedávno vydal jako prohlášení Svaz průmyslu a dopravy, tak ten říká vlastně přesně pravý opak, že podnikatelé jsou dneska zatíženi transakčními náklady, při převodu na euro jsou zatíženi kurzovými rozdíly, jsou zatíženy nestabilitou, určitou nestabilitou koruny, ta teďkom posiluje, předtím, po těch intervencích, neposilovala, jak se očekávalo, takže zase, pro toho, kdo podniká, možná to euro je jednodušší věcí, zase určitě ne pro každého, pokud jde o tu nesladěnost cyklu, tak samozřejmě každá země má svůj vlastní režim, ale my jsme poměrně otevřenou ekonomikou, a ta nesladěnost zase, v roce 2008, byla poměrně velká sladěnost, padli jsme do toho tak, jako všichni, tak to si nemyslím zase, že by byl tak závažný argument, jsou to věci, které jsou pravda, ale myslím si, že trošku se tak kolem toho chodí jako okolo horké kaše, rozhodnout o tom zda ano nebo ne, asi bude skutečně výsostné politické rozhodnutí, současná politická elita vlastně říká ano, euro není úplně špatný projekt, ale my teďkom nejsme připraveni, neb nepřibližujeme se tak dobře životní úrovni a produktivitě práce, jako je ten vyspělý západní svět, na druhé straně, proti všemu se dá argumentovat, Estonsko určitě také nepatří mezi evropské tygry, a přesto Estonsko přijalo euro, má na něj dneska docela dobrý vliv, na estonskou ekonomiku, je to malá země s pohnutou minulostí, a tak dále, velmi vyspělá třeba ekonomicky, a z hlediska elektronizace státní správy, tak vždycky by se našlo něco pro, něco proti, tak to v ekonomii chodí, ale myslím si, že primárně bude muset někdo rozhodnout, že tedy ano nebo ne. Teď je to vlastně v takovém bych řekl vzduchoprázdnu, ano, ale zatím ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A na základě čeho tedy se rozhodne? Na základě jakých ekonomických ukazatelů?

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Tak je pravda, že Evropská unie, nebo eurozóna, taky nedělá všechno, jak by měla. Když se podíváme na to, jak vypadá třeba zadluženost, my, ta Maastrichtská kritéria prakticky splňuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ano.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Ale když se podíváme třeba na to, jak je splňují ty země, které v eurozóně jsou, tak na tom úplně dobře ty země nejsou. Závazná výše dluhu, podílu dluhu na hrubém domácím produktu, je 60 %, v tuhle chvíli velká část eurových zemí nesplňuje, Evropská unie, jako celek, se pohybuje v zadluženosti někde kolem 80-81 %, a eurozóna ještě asi o 4 nebo 5 procentních bodů výše, ta je někde na 86 % podle podzimní notifikace. Takže ty země nesplňují, a když se podíváme Francie, Španělsko, Itálie, už jsme to tady probírali, Řecko, tak už, Řecko vůbec, tak ty země jsou na téměř dvojnásobku toho, co prostě ta kritéria z Maastrichtu říkají, Německo se teď z toho prostoru vymanilo, protože už má asi pět nebo šest vyrovnaný rozpočet, a dostalo se k 60 nebo možná už pod tu hranici 60 %. My na druhé straně jsme země, která má velmi nízký dluh, kolem 30 %, máme velmi nízký, přes všechny výhrady ke 40 miliardovému schodku máme velmi nízký deficit v rozpočtu, máme sice teď trošku vyšší inflaci a nedaří se nám ji zkrotit, ale nemyslím si, že by to zase byla nějaká tragédie, takže tohleto všechno by se našlo pro i proti, podnikatelé, jak už jsem říkal, budou hovořit o tom, že by pro ně euro bylo asi jednodušší. Já si myslím, že to asi bude chtít nějakou debatu, ale protože budou rozhodovat, pokud vůbec k tomu rozhodnutí někdy dojde, lidé k referendu, tak samozřejmě asi v současné době by to rozhodnutí bylo velmi asi ošidné, nebo nejisté, a tak se o tom moc nemluví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No právě, hovoří politici, ekonomové s občany, vysvětlují nám to pro a proti?

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Myslím si, že momentálně moc ne, někdy zaznívají takové jednoduché argumenty typu, že se bude zdražovat, se vstupem do eurozóny, no tak dobře, že budeme platit dluhy za Řecko, tak já nevím, Estonsko je tak malinká země, a já nevím, jestli tak moc platí dluhy za Řecko, to všechno jsou argumenty, které asi by zaznívaly, stejně tak, jako budou zaznívat argumenty o řekněme zjednodušeném platebním styku, o stabilitě měny, je pravda, že některá rozhodnutí těch centrálních evropských orgánů, asi by nám v současné době moc nevyhovovaly, ale taková už ekonomie prostě je, a já si myslím, že to v nejbližších, já nevím, pěti, šesti letech, asi žádná vážnější debata nezazní. Tyhle argumenty, co uvádí Česká národní banka jsou velmi kvalitně udělané a velmi asi sofistikované, a z druhé stránky zase najít ty argumenty opačné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, pane profesore Hindlsi, že omezuje nebo posiluje naopak existence koruny zahraniční obchod našich firem? Jestli koruna komplikuje podnikání nebo naopak? Lze se vůbec takto ptát?

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
No, my jsme se teď dostali do takové, zatím bych to ještě nehodnotil, protože je to poměrně krátká doba, kdy koruna začala posilovat, když skončily intervence, tak se říkalo, a ty vlastně oslabovaly korunu, aby se podařilo podnítit výměnu zboží a export, tak v té době koruna nezačala posilovat, byla i trošku možná tendencí nějakých drobnějších spekulací na těch zahraničních burzách, na pádu třeba s eurem, v současné době trošku posiluje, což by samozřejmě mohlo zkomplikovat náš export, náš vývoz, ale z druhé strany zase, po pravdě řečeno, je to krátká záležitost, nevím, možná, že se to tak neudrží, možná, že po určité době zase ta koruna oslabí. Pořád je to měna, na které se asi podepsaly ty intervence, a tohle všechno může, včetně kurzových rozdílů, působit podnikatelům potíže. Pravda je, že úrokový diferenciál dneska hovoří spíš v náš prospěch, protože Evropská centrální banka dokonce prodává dluhopisy se záporným výnosem. My tady takto nejsme, teď máme inflaci, která už přesáhla poslední vyjádření, dokonce 3 %, banka nemůže moc zasahovat, protože případné zvýšení, a taky nezasáhla myslím minulý čtvrtek, ne, ono to bylo ve středu tentokrát, nezasáhla, protože vlastně by tím mohla podvázat ekonomický růst, který je křehký, ale pořád je, a je lepší než v eurozóně, je vyšší, takže, a řadu věcí splňujeme lépe než evropské země ostatní, takže banka také má omezené pravomoce, nebo pravomoce má takové, jaké má, ale má omezené možnosti zasáhnout směrem ke zvýšení úrokových sazeb, by znamenalo zpomalení, ochlazení ekonomiky, a to se nám také nechce, 3 % inflaci, asi vydrží, tak je tam spoustu argumentů, které by se daly hodnotit tak i tak, a to opravdu k ekonomii patří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, mnoho evropských zemí přistoupilo na záporné úrokové sazby. Nakolik se osvědčují?

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
No, tak je to dáno především tím, že Evropa se trošku jakoby zadýchává na cestě do kopce, zadýchává se především Německo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak hlavně, že je to do kopce pořád.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
No tak bylo by dobře, kdyby to bylo do kopce, ten růst byl do kopce, ale bohužel se ta Evropa trošku zadýchává, tak pochopitelně jsou ty úrokové sazby velmi nízko, některé země mají vážné problémy se svým fiskálním režimem, to je třeba Itálie, která má takový už vztyčený prst od Evropské unie, vzhledem k tomu, jak je tam nastaven rozpočet, a jak se rozpočet naplňuje, takže je pravda, že některé země s tímhletím problém mají, Evropská centrální banka vypustila obrovské množství peněz, nebo dostalo se do toho režimu obrovské množství peněz, které mají zápornou sazbu, to pochopitelně vyvolává i debaty o tom, nakolik je v tuhle chvíli výhodné pro ty země, které jsou v potížích, mít vyrovnaný rozpočet, protože na trhu je, myslím, že jsem někde četl, že 12 bilionů dolarů, které vlastně jsou záporně úročeny, takže tohle jsou všechno velmi složité věci, ale je pravda, a teď se vracím na začátek, Evropská unie trošku pustila ta kritéria, asi ne ze zřetele, ale trošku se jí vymkla, protože v těch klíčových ukazatelích ty veliké ekonomiky jako je donedávna i Německo, ale Francie třeba, nebo Španělsko, Itálie, prostě ty klíčové charakteristiky, zejména v oblasti dluhů nenaplňují, vysoce převyšují to kritérium, a to Evropská unie asi dopustit neměla. Ona se teď snaží zpřísnit tu politiku, nedávno vydala varování pro osm zemí, pro čtyři z nich dokonce vážnější, pro čtyři z nich takové doporučující, aby se něco zlepšilo ve fiskální politice, v rozpočtové politice těch zemí, no ale zatím prostě ty evropské země, no a pak je samozřejmě Řecko, co se každému líbí v té argumentaci, že Řecko je někde úplně jinde. Ale i když i tam se ta situace zlepšila, vrátilo se k Rusku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ekonom a statistik, profesor Richard Hindls je hostem dnešního Jak to vidí. Jak se, pane profesore, promítne do ekonomiky to neustálé jiskření mezi Evropou, Evropskou unií, eurozónou a Spojenými státy, jak víme, americký senát schválil sankce proti firmám v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2, který bude přivážet plyn z Ruska do Německa. Washington argumentuje tím, že plynovod bude pro Německo znamenat závislost na Rusku, podle Moskvy Trumpův krok brání ostatním zemím v rozvoji vlastní ekonomiky, no a pochopitelně nadšená není Evropská unie také, a ani Spolková republika.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Spolková republika vůbec ne, četl jsem nějaké výroky Angely Merkelové, které se ta věc hrubě nelíbí, už se ozvaly některé firmy, které se podílejí na stavebních pracích, a nebo na ostatních pracích spojených s výstavbou toho ropovodu, protože vyčkávají, co vlastně ta opatření, nebo ty sankce přinesou. No, pravda je, že administrativa Spojených států v hledáčku mívá různé hráče na světovém ekonomickém poli, po Číně se trošku do toho hledáčku dostává i Evropská unie. Já bych skoro řekl spíš jako celek, než jenom to, že v Německo nebude nebo bude nějaká přípojka na ropovod, protože se mě zdá, že už to tady bylo kolem aut a cla na auta a cla na francouzské víno prostě a podobně, takže podle mého názoru, administrativa Spojených států pokračuje v takové té politice velké Ameriky, která neušetří téměř nikoho, myslím, že i jedním z těch důkazů je to, že americká administrativa přivítala brexit, který asi nakonec přece jen bude, tak i to je určité oslabení, odchází pátá nebo šestá největší ekonomika světa z evropského prostoru nebo ekonomického evropského prostoru, tak myslím, že Spojené státy si vyhledávají ty cíle, je to Čína, tam se teď nějakým způsobem začíná hovořit o první fázi dohody, určité uklidnění, teď je to ropovod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Plynovod, promiňte.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Plynovod, předtím jsem hovořil o autech, prostě, a tak dále, tak je to takový, já si myslím, že Evropská unie je konkurent Spojených států, je sice menší, z hlediska počtu obyvatel je větší, ale z hlediska řekněme ekonomické síly je o něco menší, ale přesto prostě je to velký hráč, tak jsou dneska tři klíčoví hráči ve světě, kteří drží nějaké řekněme propojení k té ekonomice Čína - Evropská unie - Spojené státy, a Spojené státy se dostávají pod určitý řekl bych takový palebný štít, se všemi těmi velkými hráči, a asi k tomu je nějaký důvod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Německá média vidí za krokem Washingtonu především snahu prosadit se na evropském trhu s americkým zemním plynem.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
No tak to by přesně odpovídalo tomu, co jsme si teď říkali, že prostě Spojené státy chtějí hrát a hrají, nakonec americká ekonomika je v lepší kondici, dolar je v lepší kondici než euro, americká ekonomika je v lepší kondici než euro, americké finanční trhy jsou, mají lepší parametry než mají v současné době významné burzy v Evropě, tak to všechno napovídá tomu, že Trump prostě má asi zřejmě jako jednu ze svých hlavních hledisek ekonomiku, a silné Spojené státy, a že se mu to v zásadě daří, ostatně blíží se tam volby, tak zase se mi zdá, že v řadě toho, co jste se ptala, je hodně politiky a možná o něco více politiky než ekonomiky, protože se tam blíží volby, už to není myslím ani rok, co ty volby budou probíhat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přesně tak.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Takže hraje se i na tuhletu notu, a Evropská unie je velkým hráčem, ať je to, jak je to, ať má svoje Řecko a Itálie, tak pořád to velký hráč je. Ostatně, Německo je myslím čtvrtá největší ekonomika světa, ne úplně se jí daří teď, určitě ne tak dobře, aspoň v těch základních číselných parametrech, jako ekonomice Spojených států, to se může samozřejmě za rok, za dva změnit, ale prostě je to nějaká vazba, nějaký řekněme, já tomu spíš říkám přestřelka než boj, protože zas tak hluboký zásah to není, ale i ten plynovod může být jedním z prvků, a nevíme, co se třeba objeví na jaře, protože se bude blížit kampaň a zřejmě na straně republikánů Trump nemá příliš velkou konkurenci, tam má asi tu nominaci jistou, a kdo se objeví z té druhé strany ještě nevíme, tak tak se podle toho asi budou vyvíjet některé další věci, a možná se o tom budeme na jaře spolu bavit. Nebo v létě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakým hráčem je Česká republika?

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
No v tomhle určitě velmi malým, protože jako ta naše přiřazenost k tomu evropskému prostoru je velmi důležitá, ale na druhé straně, vede i k určité zranitelnosti, určitě my budeme ti, kteří nebudou tahat za ty rozhodující provazy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A když se podíváme třeba na žebříček konkurenceschopnosti, tam si vedeme ale docela dobře. Alespoň podle Světového ekonomického fóra.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Tak pohybujeme se kolem 30. místa, teď jsme byli 32., podle Světového ekonomického fóra, podle toho jejich kritéria. Já ty žebříčky obecně nepřeceňuji, protože je to pořád žebříček, je to nějaké skóre, je to jisté subjektivní hodnocení, byť významných lidí a významných institucí, my si tak lehce, teď jsme si malinko pohoršili v tom posledním žebříčku, asi o dvě, nebo o tři místa, ale to nepovažuji za podstatné, protože jsou to měkká data a dali by se najít i jiné žebříčky, držíme se pořád na stejném místě, před námi je většina těch vyspělých zemí, Singapur, Spojené státy, Hongkong, tak držíme se dobře, ale mohlo by to být o něco lepší. Zajímavé je, tam je dvanáct ukazatelů v tom žebříčku, nebo v té analýze, v tom skóre, a my v jednom z nich jsme nejlepší v hodnocení vůbec tam, a to je makroekonomické charakteristiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná jenom pro upřesnění, pane profesore, kolik zemí je tedy v tom žebříčku, abychom.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Je jich tam myslím kolem 130 nebo 140, ale my jsme v makroekonomických vztazích na prvním místě, a to je docela zajímavá věc, protože máme vysoký růst hrubého domácího produktu, nejnižší nezaměstnanost dneska třeba v Evropě, v tom dluhu jsme na třetím nebo čtvrtém místě, a držíme se velmi stabilně, z hlediska dluhu, stejně tak z hlediska deficitu, máme velmi konsolidovaný bankovní sektor, velmi odolný vůči stresovým zátěžím, a případným negativním scénářům, tak v tomhletom ohledu jsme velice dobří, na druhé straně jsou tam charakteristiky, kde jsme mnohem horší než 32., to je především fungování státní správy, už jsem tady hovořil o Estonsku a její elektronizaci státní správy, tak u nás to zdaleka tak nefunguje, máme určité problémy řekněme i v oblasti regulace trhu a podobně, tak tam určitě nejsme na těch pěti ukazatelích, z těch dvanácti, jsme na tom lépe než to celkové 32. místo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V roce 2021 se uskuteční další sčítání lidu, domů a bytů. Ono sčítání samo o sobě má velmi bohatou historii, kdo a kdy vlastně vůbec přišel s touto myšlenkou? Víme to?

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Tak na našem území, nebo řekněme na tom soustátí Rakouska-Uherska, vlastně vydala v roce 1753 patent Marie Terezie, takže takové první sčítání v té podobě, nechci říct ještě dnešní, to by asi nebylo dobré přirovnání, bylo v roce 1754, bylo povinné, objevily se tenkrát soupisy, vlastně především obyvatel a účel, k čemu to mělo sloužit, byl především vojenský, to každý chápe, v tomto období, a daňový, takže společnost si zjišťovala, jak na tom vlastně jsme. My jsme se potom vlastně, to sčítání bylo téměř každý rok, dokonce přineslo některé zajímavé věci, které nám dneska přijdou úplně běžné, jako je třeba existence příjmení. Nebo čísla domů, ono prostě třeba to sčítání, které bylo o něco později v roce 1770, zavedlo povinné příjmení, které už se nedalo měnit, dříve měli lidé křestní jméno, a k tomu se přidávaly takové ty různé přídomky typu starý nebo nový nebo zahradník nebo kovář prostě, ale potom už se ta příjmení měnit nesměla, a tak zůstala tak, jak jsou, a dneska víme, jak řada českých jmen má ještě tu podobu z té doby. Zavedlo se číslování domů, aby bylo možné lépe evidovat, co se tam děje, ale přesto takové první sčítání, které bylo docela už tak jakoby, dost podobné, berme to trošku s rezervou, ale řekněme dost podobnému tomu dnešnímu, bylo také na našem území, na území Rakouska-Uherska, v roce 1869, a od té doby prakticky každých deset let se to sčítání provádí tak, jak se provádí, tomu předcházel v roce 1853 bruselský statistický kongres, který doporučil, aby se to sčítání vždycky dělalo v roce končícím nulou, tak my jsme to ne vždycky dodrželi, ale každých deset let, a tak Česká, dneska Česká republika, tehdy Rakousko-Uhersko, vlastně přistoupilo k tomu procesu už v těch poměrně dávných letech. Možná řeknu jenom pro zajímavost, to asi lidé si dokáží vyhledat, v roce 1869, při tom takovém tom jako prvním moderním sčítání, nás bylo 7,5 milionů. Dneska je nás 10,5 milionů, nejvíce nás, podle sčítání lidu, bylo v roce 1930. Čechů, nebo lidí žijících na území dnešní České republiky, protože v roce 1869 to bylo Rakousko-Uhersko, v roce 1930 nás bylo skoro deset a třičtvrtě milionů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Sčítalo se prý už ale kdysi, hodně dávno, v Betlémě.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Tak můžeme se jet podívat do Bruselu a do galerie, na Pietra Brueghela, který nakreslil krásný a známý obrázek Sčítání v Betlémě, tam se dokonce uvádí, nebo tak se traduje, že vlastně to, že se Ježíš, a teď budeme mít vánoce, za několik hodin už vlastně je Štědrý den, že se sčítání lidu vlastně podepsalo na tom, že se Ježíš narodil v Betlémě, protože Josef a Marie, nebo Josef především, patřil do rodu Davidů, a protože se všichni měli shromáždit tam, kde aspoň tři generace žili jejich předci, což byl David a Josef teda se přemístil z Nazaretu do Betléma, tak se svoji těhotnou ženou, tak se jim tam narodil Ježíš a takhle se uvádí, že vlastně sčítání lidu přivedlo Ježíše do Betléma, zda to tak úplně bylo. Je pravda, že Augustus, římský císař, v té době nařídil sčítání lidu, provádělo se na území dnešního Blízkého východu, výnosem, který vydal, Quirinius, což byl syrský správce a ten vlastně jakoby "donutil" v uvozovkách, Josefa a Marii, aby v tom pokročilém těhotenství přešli do Betléma a tam se nechali sečíst. Je na to ale krásný obraz a dá se krásně najít na webu, každý si ho může prohlédnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pojďme do současnosti, respektive do budoucnosti. To další sčítání lidu, domů a bytů by mělo začít 27. března 2021. Budeme moci vyplňovat formuláře elektronicky, a zadávat bychom měli, pane profesore Hindlsi, mnohem méně různých údajů než při tom posledním sčítání.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Ano, ano, je to tak, bude mít takové jakoby, z hlediska techniky nebo technologie bude mít takové dvě fáze, tou první fází bude to, co jste říkala 27. března až 9. dubna se budeme moct sečíst elektronicky, kdo to dokáže, kdo to nedokáže nebo to nebude chtít udělat, tak potom od 18. dubna 2021 do 11. května se bude moci sečíst papírově, tak, jak se to dělávalo dosud, nebo v těch převažujících, v roce 2011, už se také mohlo sčítat přes elektronickou schránku datovou, tak se bude moci sčítat potom tím klasickým papírovým způsobem. Ukazatelů ubývá, nechává se v nich poměrně větší volnost, dříve třeba se musely některé údaje vyplňovat povinně, teď se už nechává třeba v oblasti víry, náboženství a podobně, se nechává už jenom na lidech, zda se chtějí nebo nechtějí přihlásit k určité vlastnosti. Tentokrát to bude především sčítání, které se bude týkat také bytového fondu. Je zajímavé, když jsme se bavili o historii, že dneska už je zcela běžné, že se sčítají všechny domy a byty, dřív to tak nebylo, v těch minulých cenzech se většinou sčítaly třeba jenom byty a domy, které byly v obcích větších než 20 tisíc obyvatel, později deset tisíc obyvatel. Dneska už je to zcela běžné, že se to sčítá celé. Potom se to bude zpracovávat a zpracovávat se to bude přibližně rok, rok a půl, ono to nějakou dobu trvá, dokonce i náklady, které na to sčítání jsou, tak jsou vlastně nižší, protože se jednak uspoří pomocí elektronických přenosů dat, jednak se hodně, nebo stále je velká tendence používat administrativní zdroje dat, to znamená neptat se na to, co si můžu najít někde jinde, v tomhle musím říct, že Český statistický úřad je velmi podnikavý, a v té přípravě, která teďkom vrcholí, vypisování výběrových řízení, dominantní tam bude Česká pošta, která bude vlastně zajišťovat tu distribuci informací nebo redistribuci informací, tak to všechno teď probíhá, je na staťáku, jak to zvládne, ale myslím si, že příprava probíhá dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nevím, jestli víte, kolik lidí se zhruba podílí vůbec na zajištění tohoto projektu.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Tak to se přiznám, že úplně nevím. Tak minimálně všichni zaměstnanci Českého statistického úřadu. Ale potom právě především Česká pošta, jejíž činnost je už v tomhletom neodmyslitelná, a teď nevím, nakolik do toho třeba započítat ty instituce, které poskytují ty administrativní zdroje, různé matriky, které jsou třeba na vnitru a podobně, tak to také někdo musí, tak to je zajímavá otázka, až se někde potkám s Markem Rojíčkem, tak se ho na to zeptám, tak mám pro Marka teďka první otázku, až ho zase uvidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mnoho subjektů je to určitě.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Určitě to bude hodně a hodně lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V čem bude ještě třeba, z Vašeho pohledu, jiné zásadní, to nové sčítání?

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Já si myslím, že ta nejzásadnější změna je rychlejší příklon k administrativním zdrojům dat. Protože to snižuje náklady, stále to u nás není s těmi zdroji tak, aby jste někde přišla pod svým, já nevím, identifikačním údajem, mohla jít jednou pro pas, nebo podruhé pro občanský průkaz, pořád to propojení není takové, ale Statistický úřad se docela v tomhle snaží, a myslím, že tohle bude ta základní změna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Výhledem na rok 2021 zakončujeme dnešní Jak to vidí. Mým hostem byl ekonom a statistik, profesor Richard Hindls. Já Vám děkuji a přeji Vám hezké svátky.

Richard HINDLS, profesor, ekonom a statistik:
Děkuji pěkně a přeji všem také hezký příští rok a veselé svátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.