Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 20. února 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního 'Jak to vidí' je profesor Richard Hindls, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den, vítejte.

Richard HINDLS, ekonom:
Dobrý den přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Budeme hledat odpovědi na to, co se děje s německou ekonomikou a také jaký je přínos moderní statistiky. Dobrý poslech. – Německá centrální banka ve své měsíční zprávě o vývoji ekonomiky odhaduje, že se ani v první polovině letošního roku nezbaví problémů. Zpomalení by však mohlo být jen dočasné a mohlo by ho ve druhé polovině roku vystřídat oživení. Co brzdí, pane profesore, evropského lídra? S čím se potýká hospodářství u našich sousedů?

Richard HINDLS, ekonom:
Tohle je výrok německé centrální banky. Možná je zajímavá ta část věty, kde jste říkala, že to zpomalení bude dočasné a že možná, i když ty předpovědi je někdy velmi obtížné formulovat, v tom druhém pololetí se znova oživí. Tohle se v poslední době nejen v souvislosti s německou ekonomikou často říká, že ty vyspělé ekonomiky nebo celý svět nepřechází do recese, že jde jenom o zpomalení růstu a to že by mohlo po určité době zase vyústit do, řekněme, určitého zrychlení ekonomického výkonu. Samozřejmě, že to, co trápí německou ekonomiku, musí trápit i celou evropskou ekonomiku, protože, a hned se k tomu dostaneme, Německo je hlavním hráčem na ekonomickém poli, je to čtvrtá největší ekonomika světa, jasný lídr v Evropě, a to nejenom v těch přímých ekonomických souvislostech, ale třeba i v těch, řekněme, politicko-ekonomických souvislostech, jako jsou fiskální výdaje na migraci apod., kde to Německo nese hlavní zátěž, stejně jako jsme se tady kdysi bavili o Řecku apod. A to, co to Německo trápí, je hned několik věcí. Za prvé se zpřísňuje měnová politika, ve většině zemí dochází ke zvýšení úroků, ke zpomalení ekonomického výkonu, a to samozřejmě doléhá nejenom na německou ekonomiku, ale právě proto, že je tak silná a tak velká a tak stabilní, dá se říct, tak z tohoto pohledu z toho určitě Německo nemůže vyjít dobře. Teď zejména třeba Spojené státy už trošku zase uvolňují tu měnovou politiku – nejdou už do zvyšování sazeb, nebo aspoň zatím ne... A to by mohlo Německu samozřejmě pomoci. To je možná ten výrok o druhém pololetí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jsou to spíše ty vnější faktory, které zpomalují tu německou ekonomiku?

Richard HINDLS, ekonom:
Je to obojí. Je to v určité posloupnosti (a já potom ukážu na příkladu spotřeby nebo poptávky, jak ta posloupnost může fungovat). Druhá věc je pochopitelně takové to neustálé napětí mezi Čínou a Spojenými státy. Já stále tvrdím, že ta obchodní válka ještě nepropukla, ale stále se jedná... Teď je takové to 90denní moratorium. A to pochopitelně také na německou ekonomiku působí. Třetí věc je pokles ve výrobě aut. Německo je automobilový superstát – je to prostě jeho základní mantra, Německo žije z aut... Vzpomeňme si na šrotovné před deseti lety, kdy Německo sebe sama i celou Evropu pomocí šrotovného tahalo z té bryndy kolem r. 2008, 2009. Teď se ten výkon zpomaluje, auta už se zase, jak to tak cyklicky bývá, tolik nekupují, do toho přišla dnes, dejme tomu, odeznívající Dieselgate aféra... Teď zase riziko, o kterém se asi před třemi dny vyslovil americký viceprezident na bezpečnostní konferenci v Mnichově, že by Spojené státy mohly uvalit 25procentní cla na dovoz německých, a nejen německých, automobilů... To je další věc. K tomu přistupují, jak už jsem se tady zmínil, fiskální výdaje na migraci, a pak je to, na co jste se před chvílí ptala, a to je poptávka. Ona slábne především ta vnější poptávka. Itálie už je dvě období v recesi, Francie je těsně u recese a bojuje se žlutými vestami, a teď už i s antisemitismem... To jsou už poměrně vážné věci. To všechno na to Německo doléhá. Ale zatím ta vnitřní poptávka, ta vnitřní spotřeba je silná. Lidé mají hodně peněz, a teď se bavíme nejen o Německu, vidíme to i u nás, ale ten trh se může zasytit, ta spotřeba může dosáhnout určitého vrcholu a tady si myslím, že kdyby došlo k oslabení i domácí poptávky (protože už dneska nabídka přesahuje poptávku, v Německu), to by mohlo potom narušit i ten, řekněme, relativně příznivější vývoj pro druhé pololetí. A od toho Německa všechny ty kanálky vedou na všechny strany, samozřejmě i k nám. Mohlo by se to dotknout i nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na německé ekonomice, a zejména na tom automobilovém průmyslu, je závislá celá řada tuzemských firem. Myslíte si, že ta recese... Je přehnané zatím hovořit o tom, že se přibližuje? Třeba ta ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku v Německu stagnovala, a těsně se tak vlastně vyhnula recesi...

Richard HINDLS, ekonom:
Když bych to vzal čistě z formálního hlediska, tak se v této souvislosti, co jste právě teď říkala, hovoří o tzv. technické recesi. To je situace, kdy výkon měřený hrubým domácím produktem dvě čtvrtletí po sobě dostane záporné hodnoty. Německo mělo ve třetím čtvrtletí 2018 záporný růst, ten čtvrtletní, a ve čtvrtém čtvrtletí r. 2018 byl jenom pár setinek nad... Byla to taková ta kladná nula nebo skoro čistá nula, ale přece jen kladná. Kdyby to bylo o těch pár setinek níž, tak už mělo technickou recesi. Itálie už ji má. Ale to ještě není taková ta recese, které bychom se všichni báli a kterou jsme zažili v r. 2008, 2011, 2012, 2013. Tak to ještě není. A všechno nasvědčuje tomu, že by se Německo mohlo z této situace dostat. Ostatně vzpomeňme na to, že v listopadu se ještě předpovídal pro letošek růst kolem 2,5; 2,7 % pro Německo, pak to rychle spadlo na 1,5 % až na 1 %, a pak se dokonce hovořilo i o 0,8 % apod. Teď ten signál, který jste jmenovala na začátku, německé centrální banky Deutsche Bundesbank je takový, že by se přece jen možná v tom druhém pololetí mohlo něco zlepšit nebo oživit. A tady já tvrdím: Pokud by nyní začala selhávat i domácí poptávka, to znamená, že by zpomalila spotřeba domácností v Německu, tak si myslím, že už by to byl vážný problém. Dokud se ještě pořád spotřebovává, tak je to dobré. Ale už jsem říkal – nabídka už dneska přesahuje v Německu poptávku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A to ještě nevíme, jak dopadne brexit...

Richard HINDLS, ekonom:
Je brexit, je Čína, teď se trošku vyostřily vztahy kolem Íránu... Docela užasle jsem poslouchal některé výroky z té německé mnichovské mírové konference. Ona to měla být mírová konference, a mně připadalo, že se tam začíná střílet ostrými... Írán tam říká, že válka s Izraelem je téměř nevyhnutelná; americký viceprezident říká, že Američané uvalí na evropská auta zvýšená cla... Říkal jsem si, kde je ta mírová konference. Vždyť to tam docela jiskřilo... Nevím, co všechno se může stát. Brexit je dneska záhadou pro Brity samotné a pro nás pro všechny si myslím, že teď nejde ani předpovídat, jestli to bude posunuto o dva měsíce nebo jak to bude... To vůbec nikdo neví. A to by pochopitelně německý vývoz a dovoz zase zhoršilo. Mělo by to tam svoji roli. Pokud by ovšem ta situace zůstala, jak je teď, beze změn, tak bych spíš věřil tomu, že Německo se z toho trošku jakoby pádu ke konci roku dostane výš.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže důležitá/klíčová je ta situace vnitřní toho trhu a té poptávky a německých spotřebitelů?

Richard HINDLS, ekonom:
Určitě. A pak Čína a USA... Taky nevíme. Jedná se... Ještě pořád neskončila ta 90denní doba, kdy si řekli, že bude příměří. Tak nevím. Myslím si, že tohle předpovídat je velmi obtížné. A i když se o to asi leckdo snaží – centrální orgány se o to snaží, snaží se o to banky, snaží se o to nejrůznější ústavy, Ifo v Mnichově vydává nejrůznější doporučení – tak si myslím, že to vůbec není lehká práce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ministři hospodářství Německa a Francie včera v Berlíně představili pilotní projekt evropské továrny na autobaterie, a to v rámci nové velké evropské průmyslové politiky. Cílem je lépe čelit rostoucí jak asijské, tak americké konkurenci, zejména v oblasti umělé inteligence a baterií do automobilů. Francouzský ministr Bruno Le Maire bil v podstatě na poplach – říkal, že je na čase, aby se Evropa probrala a pochopila, že technologický vývoj jde velmi rychle kupředu. Zvoní někde budíček v EU, v eurozóně, co se týče konkurenceschopnosti?

Richard HINDLS, ekonom:
Možná trošku zvoní. Teď jste mě přivedla na takovou úvahu, jestli, pokud by skutečně k těmto věcem mělo dojít, a že by se ponořila evropská ekonomika, a asi nejen evropská, do recese, jsou ty země vůbec na to připraveny. Jestli o tom vůbec uvažují dost vážně. Ony o tom hovoří... Ale jestli jsou pro to vytvořeny nějaké obranné mechanismy. Když se podíváme nejenom u nás, tak se poměrně teď hodně rozhazují peníze. Hodně se slibuje, hodně se dává, nejrůznější úlevy a slevy... A to platí nejenom pro nás. Je určité sociální napětí ve Francii, které by se rychle promítlo právě do téhle té oblasti... Kladu si otázku, jestli ty země jsou v tuto chvíli dostatečně imunní vůči tomu, kdyby k té recesi došlo, jakkoliv si stále myslím, že jde o zpomalení ekonomiky, nikoliv o recesi. Tak to vypadá dneska. A pokud jde o ten technologický pokrok a nejrůznější signály, tak většinou se tyhle ty záležitosti, které jsou naprosto nezbytné pro výkon ekonomiky, do toho výkonu promítají s určitým zpožděním – ty technologické změny. Do té doby, než ovládnou to určité odvětví, a teď se nebavme jenom o autech, tak to chvíli trvá. Takže i kdyby se teď něco mělo stát, tak ta příprava na tu recesi musí jít úplně jinými směry. Musí jít především od fiskální politiky a samozřejmě potom se do toho promítnou ty pozitivní věci – pokrok apod.  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A je čas, pane profesore, už nyní se připravit na recesi? Protože prý chodí každých pět let (jsem někde četla) ...

Richard HINDLS, ekonom:
Ekonomický cyklus je prostě nezvratná věc. Jenom v poslední době už ty cykly nemají až tak hluboký propad, jako třeba mívaly ve 30. letech nebo prostě v tom minulém století. Ale zase na druhé straně stačí vrátit se o deset let zpátky. Kdo si s tím tenkrát věděl rady? Kdo o tom něco tušil? Padla jedna banka, padly jich desítky dalších – ve Spojených státech... Mimochodem Německo, když jsme u těch bank, má také obrovské problémy se svojí největší bankou, která se nemůže dostat z problémů, které má. Teď už se do nich dostala i Commerzbank. Hovoří se o tom, že by se Deutsche Bank a Commerzbank na základě vlivu nebo ingredience státu sloučily nebo by vytvořily nějaký nový podnik. Pokud by se ještě tohle v Německu mělo stát, tak si myslím, že už to vážný problém bude, protože přijít o svoji největší banku a kdysi jednu z největších bank na světě, je vážný problém...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle nejnovější prognózy Hospodářské komory by měl růst české ekonomiky letos dosáhnout 3 %, pokud tedy nebude ohrožen mezinárodní obchod kvůli již zmíněnému brexitu nebo obchodním válkám. Mzdy by měly stoupnout o necelých 8 %. Ministerstvo financí před několika dny navrhlo škrty na provozu i investicích. Resorty to s největší pravděpodobností, pokud k tomu dojde, bude hodně bolet – asi hlavně nejvíc Ministerstvo dopravy. Jak vnímáte návrh ministryně Aleny Schillerové seškrtat investice, část dotací, dokonce omezit výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací? Celkově by se mohlo ušetřit kolem 50 miliard korun.

Richard HINDLS, ekonom:
To je přesně to, o čem jsme mluvili v souvislosti s Německem. Stále hovořme o zpomalení ekonomického výkonu – a v tom případě o sníženém objemu zdrojů pro státní rozpočet. A pochopitelně, že politická reprezentace, a nejenom naše, začíná vnímat tohle to riziko. A protože to zpomalení tady prakticky začalo už někdy kolem 2. čtvrtletí loňského roku, tam už se objevily první signály, že by se mohlo v ekonomice něco začít dít, tak to samozřejmě vedlo k tomu, že všichni začínají být ostražitější. Takhle se teď začíná chovat možná i mnoho zemí okolo nás. A vracím se k tomu svému slovu, zda jsme skutečně připraveni. Tohle je určitá příprava na to, kdyby bylo hůř. Vedle toho vím, že existují (a já ten materiál Hospodářské komory velmi dobře znám – a znám i důvody, které vedly k tomu, že ten jejich výklad toho, co bude, je kolem 3 %, a je tedy vyšší než to, co si myslí u nás třeba centrální banka nebo Ministerstvo financí) symptomy toho, že by k tomu zpomalení už dále nemuselo docházet, tak jako loni existovaly touto dobou už první symptomy, že ve druhém čtvrtletí se ekonomika zpomalí, a stalo se. Hospodářská komora pracuje se svými členy, má od nich průzkum a z tohoto průzkumu jí vychází, že by to zpomalení až takové být nemuselo. Ta 3 %, o kterých se včera začalo v tisku hovořit, ukazují přesně to, že by se ekonomika vrátila zhruba do toho výkonu, kde byla před rokem, že ty ostatní prognózy jsou nižší. To, že se připravujeme na to, že se možná nepřidá tolik na důchodech, a možná, že věc s obědy do škol už padla definitivně, svědčí o tom, že ta politika je jistým způsobem obezřetnostní, na letošní rok se počítá se 40miliardovým schodkem – a ten si myslím, že je reálný v tuhle tu chvíli. Loni jsme dopadli lépe... Myslím si, že těch 40 miliard pro letošek reálných je. A to, že se chystají jakási opatření, škrty, je jenom důkazem toho, že jistá příprava na ten problém zpomalení tady je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady řekla, že na rizika zpomalení růstu upozorňovali ekonomové už loni na jaře. To vlastně také potvrzuje vaše slova. A pokud by vláda na ta doporučení slyšela a zohlednila je, tak by dnes nemusely být ty škrty v takovém rozsahu.

Richard HINDLS, ekonom:
Ona je otázka, nakolik se vláda svými mandatorními výdaji k těm věcem přihlásí, a pak už je moc nemůže měnit, protože je pravda to, že některé výdaje, které ta vláda dá, už potom bude muset dávat i nadále nebo je bude velmi obtížně vracet. Teď se hovoří o tom, že by se znovu nějakým způsobem vrátily zpátky ty slevy na dopravě, které jsou pro důchodce. To je výdaj, který je 6 miliard korun a který výrazně zatíží rozpočet. Vidíme, co se dělo na Slovensku kolem slev kolem dopravy. Už jim chybí vagony... Každý najednou rád jezdí, protože to skoro nic nestojí (tam se vlastně od určitého věku jezdí zadarmo, u nás za 25 %) ... Tohle to jsou všechno věci, které se v minulosti do toho rozpočtu dostaly na výdajové stránce, a je otázka, jestli se teď podaří některé věci zastavit, nepřicházet s novými (znovu tady musím zdůraznit, že obědy do škol, to mně přijde už opravdu někde jinde) – zda ta reprezentace je schopna tohle to nějakým způsobem ustát. A pokud by se ten vývoj obrátil trošku k lepšímu, což já si trošku myslím, postupem času, tak samozřejmě jenom dobře, protože tam vznikne nějaká rezerva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Před sto lety byly u nás položeny základy moderní státní statistické služby. Vznikl Státní úřad statistický. Jaké byly začátky fungování za první republiky? Kdo stál u zrodu?

Richard HINDLS, ekonom:
Pokud by šlo přímo o jména, tak to byl pan Dobroslav Krejčí, který byl prvním předsedou Státního úřadu statistického. On se ovšem nestal tím předsedou ze dne na den. On připravoval společně s Karlem Englišem zákon, který potom Engliš předkládal do parlamentu už během první světové války, takže ta příprava byla už, řekněme, několik let předtím... Sám první předseda statistického úřadu poměrně krátce nato rezignoval, on byl původním povoláním právník, a odešel do univerzitního prostředí. Další poměrně významnou postavou byl pan František Weyr, který se stal druhým předsedou statistického úřadu. Ale ty kořeny sahají do 19. st. Už v 19. století – kolem 60. let 19. st. – začaly vznikat první signály o tom, že by měla existovat moderní statistická služba. V r. 1869 se poprvé uskutečnilo sčítání lidu. Sčítalo se k 31. prosinci 1869. – Je to možná trošku přitažené srovnání, ale přibližně v té podobě, jako už to známe dneska. Už to bylo moderní sčítání lidu. Soupisy... Tak jako se to provádí dneska. Samozřejmě, že ty technologie a metody zpracování jsou úplně jiné... Ale to, co známe, ten desetiletý horizont, se nastartoval už před 160 – 170 lety. A česká statistika – nebo – ta ještě tenkrát rakousko-uherská – byla poměrně moderní a tu moderní tvář si udržuje dodnes. Je známo, že už Marie Terezie v rámci svých nejrůznějších osvíceneckých kroků, jako byly zavedení papírových peněz nebo školská reforma, přistoupila také ke sčítání lidu v r. 1754 – ještě ne v té podobě, jako to známe dneska, ale bylo to sčítání, které se mělo určitým patentem, který vydala, dělat každý rok. A také se tak zezačátku dělo, poměrně hodně. A od r. 1919, kdy vznikla statistická rada, kdy vznikl Státní úřad statistický, kdy byl první předseda statistického úřadu, se ta československá, dneska česká statistika vyvíjí takovým docela moderním způsobem, a troufnu si říct, že dodneška si tuhle tvář udržuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V čem je statistika nezastupitelná?

Richard HINDLS, ekonom:
Já použiju jedno přísloví, které řekl slavný britsko-švédský, nebo spíš britský statistik Karl Pearson. Říkal, že statistika není od toho, aby řídila svět, ale ukázala, jak je řízen. V tom je obrovská moudrost. Bez podkladů, bez analýz, bez dat, bez údajů prostě moderní společnost nemůžete řídit. Šermovat rukama před televizními kamerami nebo na stránkách tisku není možné. Je potřeba argumentovat, mít pro to podklady. A o to si myslím, že se nejenom dnešní česká statistika, ale i evropská a světová hodně snaží. Takže její nezastupitelnost je v těch analýzách. Jejím úkolem není dělat prognózy; jejím úkolem není rozhodovat o tom, jestli se má tohle udělat nebo nemá udělat, to role statistiky není, ale ona má připravovat velmi podrobné podklady. A to také dělá. A teď se můžeme bavit o spoustě věcí. Dneska už několikrát zmíněný výkon ekonomiky: To je systém národních účtů, který má vrcholné místo v podobě hrubého domácího produktu... Můžeme se bavit o cenové statistice, o vývoji indexu spotřebitelských cen, a nejenom spotřebitelských, můžeme se bavit o mzdách, můžeme se bavit o zaměstnanosti nebo nezaměstnanosti a spoustě dalších věcí, které dneska statistika dělá. Statistika je dneska sjednocená, má poměrně sevřenou metodiku na úrovni EU. A pokud bychom se podívali třeba do Spojených států, do Japonska, do Izraele, tak zjistíme velmi podobné standardy. Evropa má velmi silné standardy... A musím tady říct také to, že když se začaly přístupové rozhovory do EU, a to už je více než 20 let, tak jestli si to dobře pamatuji, tak česká statistika byla první kapitolou, která byla s EU uzavřena. Tak jsou dneska silně provázány jednotlivé metodické koncepty toho, co se zjišťuje, jak se to zjišťuje, a pochopitelně to také prochází vývojem. To je nejlépe vidět třeba na tom způsobu, jak se určuje inflace apod. To má také svůj vývoj. Statistika je živý organismus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je to celé spektrum nejrůznějších témat...

Richard HINDLS, ekonom:
Je toho hodně. Demografii jsme nezmínili (kolik nás bude) ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Statistický úřad sleduje, popisuje, zpracovává... Jaká byla vlastně vaše cesta ke statistice?

Richard HINDLS, ekonom:
Já jsem měl rád vždycky matematiku, tak z tohoto pohledu... Ale zase jsem možná zase ne tak úplně přesný člověk... Matematika říká, že dva a dva jsou čtyři, zatímco statistika říká, že dva a dva jsou čtyři plus mínus něco s 90procentní spolehlivostí... A v tom je ten velký rozdíl. A mně se úplně nechtělo jít do čisté matematiky, tak pak nějak, jak to tak někdy bývá, když se člověk rozhoduje (moc jsem v té době nevěděl, co statistika je a co statistika není), jsem se tímto směrem dal. Měl jsem štěstí na před rokem zesnulého profesora Cyhelského, který byl nejenom mým učitelem, ale později mým prvním šéfem, byla to výrazná osobnost v české statistice. Mimořádná osobnost. Potom vás samozřejmě ovlivní i lidé kolem toho oboru, a tak se postupně nějakým způsobem... A protože mám blízko i k ekonomii, tak pochopitelně právě proto, že vám statistika dovolí o řadě věcí hovořit přesně, o řadě věcí argumentovat, tak se mi pak zdálo i to, co se děje v ekonomii, daleko jednodušší, když se na to člověk dívá prizmatem čísel, vztahů mezi těmi údaji apod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem mezi těmi osobnostmi najdeme také profesorku Ivu Ritschelovou, která už bohužel není mezi námi.

Richard HINDLS, ekonom:
Před rokem a čtvrt zemřela.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Byla to expertka na environmentální ekonomii... Jaké profese se nejčastěji objevují mezi statistiky, kromě ekonomů?

Richard HINDLS, ekonom:
Existuje světový statistický institut, který jednou za dva roky dělá takovou velkou světovou konferenci. Ta má obrovské množství sekcí. Já jsem na některých z těch konferencí byl – už jich bylo asi šedesát, těch ročníků, takže samozřejmě až v poslední době. A pamatuji si, že na jedné z těchto konferencí, když se potom publikuje program a jednání těch konferencí, bylo 161 panelů. To znamená, neříkám, že statistika obsluhuje 161 disciplín, ale prostě tak široká dneska statistika je. My se tady bavíme stále spíše o statistice oficiální, to znamená té úřednické, ale ona je taky statistika matematická... Tam dělají jiný vývoj – počet pravděpodobností. Ti zase mají trochu jiný vývoj než ty soupisy pro daňové a vojenské účely, jak je známe třeba z dob Marie Terezie, i dříve ještě někde...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A kolik je těch druhů?

Richard HINDLS, ekonom:
Já si to netroufám říct, ale opravdu jich jsou desítky. Už jenom to, co se třeba u nás na oboru učí... A teď se o tom v rámci 100letého výročí budeme bavit. Připravujeme obrovskou konferenci v Roháči, kde se na podzim sejdou představitelé slovenského statistického úřadu a Českého statistického úřadu, abychom i tam společně oslavili těch sto let. Těch disciplín je dneska opravdu tolik, že si to už ani netroufám popsat. Ale je to velmi rozměrná disciplína. Když se podíváme na klasifikaci vědních oborů podle UNESCA, tak statistika stojí stejně vysoko jako třeba fyzika nebo medicína. Tím nechci říct, že má takový význam! To bych tady říct nemohl. Ona má samozřejmě jiný význam, jiný pohled na svět, ale je zařazena jako vědní obor takhle vysoko, jako jsou třeba medicína nebo fyzika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dokážete si představit, pane profesore, jak by mohla vypadat moderní státní statistika třeba v horizontu 50 let?

Richard HINDLS, ekonom:
Za dva roky v březnu, čili téměř přesně za dva roky, bude další sčítání lidu. A tam už se hodně začínají promítat nejrůznější prvky informačních technologií – zkracování vzdáleností, zjednodušování těch šetření... Statistika svým šetřením může řadu lidí odrazovat a samozřejmě to stojí dost peněz. Ta cesta je podle mě přes informační technologie, přes nejrůznější metody do počtu. Já jenom uvedu příklad: V současné době se první údaj o tom, kolik je hrubý domácí produkt, to jedno číslo, dává na 45. den po skončení předchozího čtvrtletí. Brzy se přijde s tím, že už to bude o 15 dní dříve. To je velmi důležitý signál pro vládu, pro banku, pro podnikatele apod. A to je právě to, že statistika zdokonaluje své metody odhadu, nejrůznější matematické vzorce a matematické expertizy, které to doprovází. Statistika jde vývojem těch metod jako každá jiná disciplína. Medicína taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání ekonom a statistik prof. Richard Hindls. Děkuji vám za to. Mějte se krásně.

Richard HINDLS, ekonom:
Děkuju pěkně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou. Hostem zítřejším bude bezpečnostní poradce Andor Šándor. Příjemný poslech dalších pořadů ČRo Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.