Přepis: Jak to vidí Petr Nováček - 17. září

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je vnitropolitický komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček, já vás vítám, dobrý den.

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Děkuji, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr financí v demisi Jan Fischer v Otázkách Václava Moravce připustil, že státní rozpočet na rok 2014 by mohl skončit schodkem až ve výši 112 miliard korun. Co by to znamenalo?

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
No, tak Jan Fischer naštěstí zatím drží tu zásadu, že nesmíme překročit 3% schodek, která je jaksi těsně svázána s podmínkami, jimiž jsme vázáni v Evropské unii. Kdybychom chtěli přece jen časem usilovat o euro, tak samozřejmě musíme být rozpočtově ukáznění a nesmíme překročit tu 3% hranici,co to znamená, no, že se nám vláda trošku rozjela, vláda Rusnokova v demisi a že také nejspíš příjmy nebudou tak vysoké jak se očekávalo, protože recese ustupuje, zdá se, přeci jen pomaleji než tak jak vypadaly ekonomické výhledy, s nimiž počítalo ministerstvo financí, když tento státní rozpočet připravovalo. Nelze se mu divit, protože ten státní rozpočet každý, se začíná připravovat zhruba od května, takže se vychází jaksi z toho, co je k dispozici na jaře, z těch prognóz ,pak se aktualizují, ale to, že jaksi mezitím ta realita může uhnout trošku stranou, to se prostě stane. Hlavní je to, jestli Fischer dodrží to, co slíbil, a nepřekročí tu 3% hranici. On tvrdí, že v žádném případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sám říká, že to je ta mantra. Do Poslanecké sněmovny, která je nyní, jak víme rozpuštěna, musí vláda rozpočet dodat do konce září. Ta nová se pak bude návrhem zabývat nejdříve 26. listopadu, kdy ji čeká první schůze po předčasných volbách. Máme záruku, že od nového roku nebude Česko hospodařit podle rozpočtového provizoria?

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
To se mi zdá téměř jisté, že budeme hospodařit podle rozpočtového provizoria. Ono je to takové malinko složitější. Státní rozpočet to je prosím zákon. Když to vidíte na stole, tak je to takový balík spisů o výšce pomalu třičtvrtě metru a ten zákon je oprávněna podat do Poslanecké sněmovny pouze Vláda České republiky. Nikdo jiný na rozdíl od jiných zákonů. Ten zákon má také jednu další zvláštnost, že ho projednává pouze Poslanecká sněmovna a nikoliv už Senát, tak jako je to u jiných zákonů. Ten zákon musí přijít do Poslanecké sněmovny do konce září. Já si pamatuji, když ministr Kalousek říkal: Osobně ho donesu do podatelny sněmovny v 11. hodin večer posledního září, protože se s tím vždycky kvaltuje. Ale teď je jeden problém, že vlastně vláda nemá návrh zákona komu předat, protože Poslanecká sněmovna byla rozpuštěna a nová bude až po volbách a teď to datum. Toho 26. listopadu, o tom datu se zmínil prezident Zeman, ta poslanecká sněmovně ještě nezačne jednat. 26.listopadu k tomu datu prezident republiky svolá, to je ústavní úkon. Svolá zasedání Poslanecké sněmovny. Zasedání poslanecké sněmovny je stálé a když se to vyvede, tak je vlastně čtyřleté, tak jako je čtyřletý poslanecký mandát. Může být přerušeno to usnesení sněmovny a to nejdéle na dobu půl roku v každém kalendářním roce. V opačném případě, kdyby se sněmovna svévolně nescházela po delší dobu, tak je to jeden z ústavně závazných důvodů, pro který ji musí prezident rozpustit, jinými slovy, toho 26. listopadu, začne to zasedání a v tom okamžiku bude následovat další úkol, že totiž musí být svolána ustavující schůze. Ta funguje tak, že tu ustavující schůzi svolává, pokud znovu bude zvolena poslankyní příští sněmovny předsedkyně té minulé, v tomto případě Miroslava Němcová, kdyby nebyla zvolena, tak by to přešlo na prvního místopředsedu bývalé sněmovny, pokud by byl znovu zvolen, když ne první, tak další místopředsedy a kdyby i mezi nimi nebyl nikdo vhodný, tak by tu Poslaneckou sněmovnu svolal k ustavující schůzi nejstarší poslanec z těch,kteří zasedali v té minulé a byl opět zvolen. Na té ustavující schůzi se ta Poslanecká sněmovna musí dohodnout o zásadních věcech. Musí si zvolit předsedu nebo předsedkyni, samozřejmě, rozhodnout, kolik bude mít místopředsedů a zvolit ty místopředsedy a ustavit výbory, protože bez některých nelze pracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je dlouhý proces.

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
To je dlouhý proces, říkáte to správně a já připomenu s dovolením, že v roce 2006, když nastala taková ta zvláštní, někteří tomu říkali patová situace po volbách červnových, tak to vlastní ustavení sněmovny až do okamžiku, kdy byla funkční, trvalo dva měsíce, protože se tenkrát nebyli schopni dohodnout na tom, kdo bude předsedou té sněmovny. To dohadování tehdy bylo proto, že se nevědělo, jestli se podaří sestavit vládu a je to přece předseda Poslanecké sněmovny, který má třetí pokus a to při jmenování premiéra. Když prezident republiky dvakrát neuspěje, tak napotřetí musí jmenovat premiérem toho, koho mu navrhne předseda Poslanecké sněmovny, tak proto je to tak důležité a teprve až ta sněmovna bude mít tyhle takzvané orgány,tak může zasednout, začít rozhodovat o zákonech včetně zákona o státním rozpočtu. Znalci říkají, že když se ta sněmovně hodně snaží a výbory opravdu pracují a zkrátí se všechny možné lhůty, takže zákon o státním rozpočtu lze projednat tak za půldruhého měsíce. Skeptici říkají za dva. Z toho mi vychází, milá paní kolegyně, že do začátku roku nevstoupíme se řádným státním rozpočtem, ale budeme mít takzvané rozpočtové provizorium. Třeba prezident Zeman říká, že se nic hrozného nestane, protože když to nebude trvat déle než dva měsíce, tak protože na začátku roku se nerozjíždí žádné velké investiční akce, tak to nějakým způsobem překleneme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká může být, Petře, role hlavy státu, řekněme do začátku roku 2014.

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Prezidenta Zemana rozhodně výrazná, protože je to silná osobnost, ale ústava umožňuje českému prezidentovi značnou kreativitu právě v této době, čímž chci říci, od okamžiku, kdy budou známy výsledky voleb až po tu chvíli, kdy se dozvíme, koho jmenuje předsedou vlády a na jeho návrh pak další členy vlády, tak zní ta formulace ústavní. Vzpomeňme na Václava Havla, ale i Václava Klause, ale zejména Václava Havla, ten v tomto mezidobí postupoval způsobem, který nebyl protiústavní, ale byl mimoústavní a to spočívalo v tom, že on samozřejmě hned nejmenoval pana XY premiérem, protože to je ústavně nevratný krok, a když to udělá prezident, tak už se s tím nedá nic dělat. Premiér pak musí sestavit vládu, ta jde do sněmovny, a když tam padne, tak pak má prezident o jeden pokus méně. On to dělával tak, prezident Havel, že vždycky pověřil nějakou důvěryhodnou osobnost, požádal ji, aby zahájila neoficiální přípravná jednání o podobě příští vlády. A takový pan XY jednal, pana prezidenta chodil informovat, a když to bylo víceméně dojednáno s výhledem, že ta vláda získá pak ve sněmovně při hlasování o důvěře podporu, tedy většinu poslanců na svou stranu, tak pak se to udělalo naostro. Prezident republiky jmenoval pana XY předsedou vlády, ten mu přinesl třeba vzápětí nebo za dva dny seznam kandidátů na ministerské funkce a prezident republiky jmenoval tyto lidi ministry. Tady je taková zajímavost. Ústavní právníci se shodují na tom, že prezident republiky de facto nemá možnost návrhům premiérovým nevyhovět. Je to premiérův tým ta vláda, takže když si tam někoho premiér přeje mít, tak ho tam prostě má. Jenomže Miloš Zeman je silná osobnost a dopadnou-li volby určitým způsobem, jinými slovy ve prospěch stran, v nichž on má silné slovo, tak pak si dovedu živě představit, že tuhle tu fázi, hlavně tu neoficiální, přípravnou, příslušným způsobem protáhne a bude s těmi svými politickým partnery tu vládu vylaďovat, nevím, jestli je to řeč plytká. Pověst pouhá, ale já si myslím takovou formulaci, která se šušká prý kolem pana prezidenta, že je dost pravděpodobné, že nové vlády se dočkáme tak na Tři krále, může to být, mimochodem, také by se nic hrozného nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Senátoři odmítli doprovodné daňové zákony, bez kterých nemůže od 1. ledna fungovat občanský zákoník, návrh obsahoval sporné daňové osvobození dividend a zvýhodnění investičních fondů. Předloha tím končí, protože se už nemže vrátit do rozpuštěné Poslanecké sněmovny. Je občanský zákoník v ohrožení, co to bude znamenat v praxi, jaké problémy přinese zamítnutí normy.

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Byla by v ohrožení ta velká norma právní, které se říká občanský zákoník a na němž se pracovalo přes 10 let. Ale předpokládá se, že ta komplikace, o níž jste se zmínila, bude vyřešena jiným způsobem. Vláda může v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpouštěna, se obracet přímo na Senát, a přijímat opatření, jejichž platnost je omezena právě časem až do jmenování příští vlády a hlavně nové sněmovny

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Tato takzvaná zákonná opatření mají funkci normálního zákona, ale čertovo kopýtko spočívá v tom, že v každé z těch zákonných opatření musí okamžitě po svém ustavení projednat nově zvolená poslanecká sněmovna a potvrdit jeho platnost. Když ho neodhlasuje, tak to zákonné opatření, čili zákon přestává platit. Teď se to bude dělat tak, že to technické, co je třeba vrátit do našeho právního systému, aby občanský zákoník mohl začít platit, tak to se tam má vrátit právě formou těchto zákonných opatření. Je to trochu složité. Byla samozřejmě i jiná možnost, že by byla Poslanecká sněmovna přijala, což se stalo, ale Senát ten příslušný balík daňový neschválil, ale to by bylo pak vlastně velmi komplikované a muselo by se začít úplně znovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Horníci na Ostravsku se stále nedohodli s vedením OKD, těžební společnosti chtějí snižovat náklady na platy a zvažují uzavření Dolu Paskov. Odbory s tím ale zásadně nesouhlasí a na dnešek 17. Září plánují demonstraci za zachování mezd a pracovních míst. Jak Petře vnímáte situaci kolem dominantního zaměstnavatele na severní Moravě?

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Ta situace obecně, objektivně je mimořádně vážná a nezávidím jakékoliv vládě, která se zrodí z říjnových voleb, to že budu muset se k tomu nějakým způsobem postavit. Ona je to komplikovaná věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vůbec k té situaci došlo?

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Došlo k tomu tak, že většinový vlastník těch dolů toho OKD, miliardář Bakala, tvrdí odborníci dlouhou dobu velmi investoval, modernizoval novou technologii, ale pak došlo k odbytové krizi, pokud jde o černé uhlí. Ostravské černé uhlí se samozřejmě dobývá z relativně velkých hloubek, takže náklady na jednu každou tunu jsou vysoké. Jsou vyšší než za kolik lze nyní to uhlí případně prodat. Navíc na světovém trhu je přetlak nabídky černého uhlí. Tím začaly potíže také v OKD a v dnešní době se tam stále zvětšuje, abych tak řekl, ztráta se tam kumuluje a jsou tací, kteří tvrdí, že může v dohledné době nastat okamžik, kdy tam bude stav insolvence, jinými slovy, že nebude schopen pan Bakala platit úvěry, kterými kryje provoz té šachty. OKD je obrovský podnik, zaměstnává tuším 13 lidí a zejména ten důl Paskov, o němž jste se zmínila,ten je za prvé hodně provozně drahý a za druhý je tam zaměstnáno asi 2,5 tisíce horníků, ale návazně na to, je ohroženo zhruba ještě asi dalších pět tisíc lidí, protože to je řetěz v Ostravě, to není jen to uhlí, ale to jsou koksovny, a to jsou také vedle vysoké pece, které pak patří zase jiné firmě. Jinými slovy, tam hrozí řetězová reakce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam katastrofický scénář hovoří až o 70 tisících nezaměstnaných.

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
A teď je problém co s tím. Jedna varianta je, že kdyby opravdu, abych tak řekl, panu Bakalovi došly v Ostravě peníze, jinak mu určitě nedojdou, protože to je úspěšný velkopodnikatel, nastane varianta, jestli ten důl Paskov zavřít anebo naopak jestli tu jeho těžbu dotovat ze státních prostředků. Ta první varianta by znamenala, že se rázem mnoho tisíc lidí ocitne na úřadech práce na severní Moravě a tam jak známo, už tak je vysoká nezaměstnanost. Navíc ti dlouholetí horníci jestli jste tam byla a určitě jste a to narazila, to jsou prostě lidé i na první pohled často s podlomeným zdravím a například rekvalifikovat je, je strašně obtížné. Já si pamatuji, jak jsem nedávno tam byl na nějakém stranickém sjezdu a jeden takový rekvalifikant v hotelu, kdy mi nesvítila žárovka, přinesl novo a šrouboval ji, a mně toho člověka bylo úplně líto, protože na něm bylo vidět, že celý život pracoval s tou sbíječkou nebo něčím takovým a teď prostě dělá aspoň tohle to, aby se nějakým způsobem uživil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázkou je, promiňte i také v jakém oboru se rekvalifikovat. Napadá mě, protože hornictví to je.

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
To je tak speciální věc. Horníka těžko přeučíte na jemného mechanika, když to řeknu hodně kontrastně. Jinými slovy, dát těm lidem práci nebo jim poskytnout rekvalifikaci a vybavit je do budoucna, to už bude komplikované. Na Ostravsku nastala vážná situace v 90. letech, ale tehdy se to částečně povedlo řešit tím, že horníci se vrhli na podnikání, stali se z nich živnostníci, takže ten trh jaksi absorboval ještě tu hrozící nezaměstnanost. No, tak tohle to je jedna varianta. Druhá varianta je ta, že by Paskov dál těžil a že by dotoval jeho ztráty v určité míře stát. Tam se ovšem narazí na to, že Evropská unie velmi bedlivě sleduje, aby stát nepomáhal soukromému sektoru, protože to je nekalá soutěž. Kdyby tam plynuly státní finanční injekce, takže bychom na to museli sehnat jaksi povolení Evropské komise to by nebylo tak jednoduché. V každém případě je to vážný sociální problém, protože řada lidí a jejich rodin je tam v bezprostředním ohrožení. Nezaměstnanost už je tam vysoká a když je to problém sociální, tak z toho potažmo může být i problém politický.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatímco v roce 2008 v Česku proběhly tři protiromské demonstrace, letos jich bylo jen za první půlrok 21. Čím to je a proč tyto akce nyní táhnou podle odhadů až šestkrát více běžných lidí než dříve?

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Jeden důvod bude samozřejmě souviset se sociálněekonomickou situací. Řeknu to ještě opačně. Až se dostaneme z recese.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už se z ní prý dostáváme.

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Ano, ale to chce chvíli času, protože hned až se z ní začneme dostávat, tak firmy nezačnou hned nabírat pracovní síly, budou opatrné, uvidí na co mají peníze, a až se z té recese trochu dostaneme, tak by se to mohlo zlepšit. Na druhé straně jen to stačit nebude. Jen v určitých oblastech například v severních Čechách, na severní Moravě, ale jak vidíme v poslední době i na řadě izolovaně na řadě míst České republiky, v Českých Budějovicích probíhají čas od času zatím ne masové, nicméně demonstrace, v nichž na jedné straně vystupují částečně místní obyvatelé, kteří nejsou nějak politicky motivováni. Jde jim často jen o nějaké lepší sousedské soužití s těmi, v nichž vidí komplikaci. Ale těch demonstrací se samozřejmě zúčastňují také představitelé extremistických politických stran a hnutí a to už není taková legrace. Naštěstí tyhle politické strany či straničky jsou u nás zatím velmi slabé. Uspěli v minulosti v komunálních volbách v některých jednotlivých sídlech právě v těch exponovaných oblastech, takže jejich zástupce sedí tu a tam na nějakém obecním či městském zastupitelstvu, ale zatím to nebyla nikdy taková síla, aby se například projektovala do politických poměrů v celém kraji, neřku-li do celostátní politiky, ale co není, bohužel může být. Pokud se nezakročí, když se třeba podíváte na to, jak stát přispívá zejména Romům, ale i jiným, kteří přijdou o práci a ocitnou se v tíživé situaci a nemají například na zaplacení nájemného a na živobytí, tak jak jim přispívá dávkami například právě na tu střechu nad hlavou a kam ty peníze často jdou,takže nesentimentálně si je přivlastňují zvláštní podnikatelé, kteří v řadě míst skoupili bývalé ubytovny a teď tam ty chudáky ubytovávají v jedné místnosti za takovou cenu, že byste i v Praze za to si pronajala tady kolem na Vinohradech dvoupokojový byt. Tak to je prostě nemrav. Jak je vidět, ale jen tak o tom hovořit nestačí, protože to stále pokračuje a má to excesivní podobu ty věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tomu tedy čelit?

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Já si myslím, že tomu se bude muset čelit jedině tak, že se to označí za co já vím, zvláštní způsob lichvy, a že zejména samospráva, to znamená radnice, budou mít takové kompetence a také peníze na to, aby tomu mohli čelit tím způsobem že například budou moci investovat do sociálního bydlení. Vždyť ty peníze,které dotyční lidé dostávají jako dávky od stát, ty přece mohou platit za rozumné ubytování, zařízení, které patří městům. To je vůbec problém. Vy to dobře znáte poměry ve Spolkové republice. Víte, že tam například program sociálního bydlení, byty pro ty, jejichž příjmy klesnou pod určitou hodnotu, což mohou být senioři zrovna tak jako začínající manželství. Že tenhle program je tam velmi rozvinutý a patří k tradicím německého sociálního státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U nás proč je problém?

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Protože nejsme tak bohatá země, jako Spolková republika, a protože něco jako sociální stát tady mnozí politici považovali za nekonečně zastaralou věc, kterou je třeba překonat, protože my přece nebudeme budovat to, co jinde nevede k úspěchu, ale ono jak je vidět, tak to vede aspoň k tomu, že ta společnost je humánnější a to je velmi důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to jenom o penězích?

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
To víte, že ne. Je to o určitém jaksi miljé, kultuře politické, kultuře mezilidských vztahů, ale ten příklad musí přijít odshora. Tady je třeba, existuje tady velký program, velmi solidně zpracovaný na vládní úrovni, který se zabývá tím, co jak řešit ten problém těch takzvaných nepřizpůsobivých občanů, nebo těch etnických menšin. Jenomže to je běh na strašně dlouhou trať a často chybí běžci a hlavně dostatek prostředků, prostě máme stále jiné důležitější akutnější úkoly, než abychom si mohli dovolit tuto oblast masivně finančně sanovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme už alespoň na té trati, Petře?

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Já doufám, že jsme vyběhli, ale jestli jsme vyběhli, to uvidíme za několik let, protože takhle dlouhodobé programy, než se rozjedou a než se ukáže ten efekt, tak to vždycky trvá řadu let. Doufejme, že do té doby nedojde ať já to řeknu z etnických důvodů nebo z podobných důvodů k nějakému opravdu velkému konfliktu, který by, nedej panebože, stál lidské životy a který by tu situaci,která je dneska ještě zvládnutelná, učinil do té míry konfliktní, že by se pak musel jít hledat nějaké mocenské prostředky, jak je řešit a to je to poslední zahustit ulice policisty, případně jinými ozbrojenými složkami. Ani na to nemáme dost peněz. Ale tím se tenhle problém nedá dlouhodobě řešit. Tím se dají ne vyspravit díry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Petr Nováček, vnitropolitický komentátor Českého rozhlasu. Děkuji za vaše názory a rozhovor a těším se na ten příští. Na slyšenou.

Petr NOVÁČEK, redaktor
--------------------
Bylo mi ctí, děkuji, na shledanou.