Přepis: Jak to vidí Petr Just – 6. září 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. S novým týdnem mám pro vás opět pětici rozhovorů o aktuálním dění v souvislostech. Začínáme s Petrem Justem, vedoucím katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, vítejte.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budeme především analyzovat dynamiku i témata předvolební kampaně i možnou povolební matematiku. Přeji nerušený poslech. Za 32 dní nás čekají parlamentní volby. Kampaň nabírá na obrátkách, jak jste, pane Juste, ostatně posledně předpovídal. Překvapilo vás dosud něco?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
No vzhledem k tomu, jak jste řekla, že už jsme to předpovídali společně v tomto rozhovoru, tak zatím všechno běží podle očekávání. Kampaň skutečně nabírá na obrátkách, zejména ta formální stránka nebo ta stránka komunikační. Bohužel nenabírá úplně na obrátkách, pokud jde o generování témat, které podle mého názoru by spíše měly být centrem pozornosti...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Reflektují...

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
...voleb do Poslanecké sněmovny, což jsou, ještě jen připomenu, klíčové volby, protože z nich vychází i vláda. Takže volíme nejenom 200 poslanců, kteří nás budou zastupovat příští 4 roky ve sněmovně, ale skrze ně vlastně volíme i vládu, která je obdařena poměrně silným mandátem a velkou exekutivní mocí a může skutečně dělat zásadní reformy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A reflektují tedy ta témata to klíčové? Víme, že už své programy zveřejnily všechny strany i hnutí. Jak je pojaly tedy? Čím chtějí bodovat?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Ona jedna věc je programy, tzn. nějaké ty písemné dokumenty, které všechny strany zveřejňují. Druhá věc je, co z toho se potom objevuje v té kontaktní kampani, v té komunikační kampani. Samozřejmě pokud jde o ty písemné materiály, tam strany víceméně pojednávají o všech důležitých věcech i o věcech pochopitelně méně důležitých, ale jsou tam ty důležité věci. Ale otázka je, jak jsou potom reflektovány v tom vlastním třeba projevu jednotlivých kandidátů, projevu pro voliče na nějakých mítincích, projevu pro média, tzn. to co třeba říkají v rozhovorech, prohlášeních, to, čemu se věnují například ve vystoupeních nebo v postech na sociálních sítích. A tady samozřejmě vidíme, že témata, která se otevírají pro tu, v uvozovkách, širokou veřejnost, jsou spíše témata - a nechci je nějak podceňovat - ale témata která, řekněme, jsou spíše doplňková, vedlejší. Zatímco ta klíčová témata - a já rád uvádím v této souvislosti jeden konkrétní příklad, důchodová reforma, reforma penzí - to se často politici v této každodenní komunikaci buďto bojí otevírat nebo netroufají otevírat. Pravděpodobně vědí, že to je téma, které asi není pro voliče atraktivní v tento daný moment. Teď v tuto chvíli, kdy mají oslovit voliče, aby jim za těch 32 dní dali hlas u voleb, tak spíše otevřou téma privatizace státního pivovaru, spíše otevřou téma migrace a podobně, protože očekávají, že tato témata jsou lidem mnohem blíž, dotýkají se jich blíž, ať už je to skutečně nebo fiktivně. A mohou přivést k volbám příznivce těch stran a přimět je, aby jim dali hlas. Když řeknete důchodová reforma, mluvíme pochopitelně o něčem, co se v praxi projeví třeba i za několik desítek let, ale politici na tom musí začít pracovat už nyní. A to teď říkám, teď v roce 2021, ale úplně stejné výtky bych měl v roce 2017, 2013, 2010, když probíhaly sněmovní volby, protože to téma skutečně politiky možná nepálí tolik, jak by je pálit mělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká témata tedy, když jste se už zmínil o té minulosti, předchozích volbách, třeba vyhrála, v uvozovkách, nebo pomohla nějak rozhodnout ty volby?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
V těch posledních několika málo volbách tak stoprocentně si politické strany a kandidáti ověřili, že přesně vyhrávají ta témata, která vytvoří nějaký obrázek hrozby. Byla to třeba migrace, a proto jsem říkal, nejenom politické strany, ale i kandidáti, protože tady sice teď diskutujeme o nadcházejících sněmovních volbách, ale pochopitelně tohle bylo třeba i velké téma prezidentských voleb. Nicméně právě i ty prezidentské volby ukázaly, že to téma funguje, funguje průřezově v různých typech voleb. Ostatně některé strany používaly toto téma i v krajských volbách, tzn. když mluvíme o průřezové úspěšnosti tohoto tématu v tom, jak to téma zasáhne voliče, tak toto skutečně by bylo jedno z těch klasických průřezových témat. Plus, jak jsem říkal před chvílí na tom příkladu státního pivovaru, to se také otevřelo jako téma. Prostě pivo, český národní národní mok, navíc tady máme státní pivovar, takže hnedka se kolem něj začala točit kampaň. Jedni, že ho chtějí privatizovat, druzí, že chtějí ubránit národní poklad v rukou státu a podobně. Takže témata, která jsou vlastně bližší lidem, ať už si to připouštějí, nebo ne, ale minimálně podvědomě jsou mnohem bližší, zatímco ta témata strategičtější, dlouhodobější, to u nich si lidé řeknou: tak to mě teďka nepálí, vždyť to bude za 10, 20 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže je to víceméně pořád stejné.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Je to pořád stejné, proto jsem říkal, že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I voliči, i témata.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
...úplně stejnou výtku bych říkal před 4, před 8 a dalšími x lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane Juste, koho podle vás nejvíce zajímá politika? Teď to tady můžeme vzít asi z různých úhlů, ať už věk, vzdělání, město, venkov. A možná ještě podotázka. Pokud někoho politika zajímá, znamená to automaticky, že přijde volit?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Asi skutečně bych ty otázky rozdělil. Zajímá a přijde volit... Zajímá v podstatě více či méně každého, protože se více či méně každého dotýká. Průzkum veřejného mínění často reflektují nejenom, koho občané chtějí volit, a různé generace, koho chtějí volit, ale i jak se třeba různé generace plánují účastnit, nebo neúčastnit voleb. A tady je evidentní, že s rostoucím věkem spíše ta účast u voleb je více pravděpodobnější, zatímco u těch mladších generacích je méně pravděpodobnější. Nemyslím si, že by to znamenalo, že ty mladší generace se nezajímají o politiku, ale přece jenom pro ně je to nějaké téma vedlejší. Zajímají se o ni třeba méně. Sice vidíme, že některé ty občanské aktivity jsou poháněny hlavně mladými, ale zase jestli to není spíše trošku zkreslený obrázek, protože když mají dobré mediální pokrytí, tak to vypadá, že je to poměrně velká akce, celogenerační akce. Na druhou stranu ti mladí pořád vnímají politiku jako něco a priori špinavého, špatného, proto se třeba ani nechtějí příliš zabývat tím děním. Na to samozřejmě doplácejí strany, které se hodně zaměřují na mladé. Viděli jsme to nebo vidíme to u Pirátů. Jejich základna, jejich voličská základna se z velké části rekrutuje právě z mladší generace. Dokonce v minulosti některé průzkumy ukazovaly, že až 44 % voličů ve skupině 18-29 let byli příznivci, sympatizanty Pirátské strany. Zároveň ale ty samé průzkumy ukazovaly, že tito voliči jsou jednak nejméně pevně přesvědčeni o své volbě a zároveň jsou nejméně pevně přesvědčeni o tom, že vůbec k volbám přijdou. To znamená, tam je trošku ta dvousečnost. Sice je dobré pro každou politickou stranu rekrutovat si voliče a příznivce z řad mladé generace, protože tam třeba i nějaká perspektiva dlouhodobějších sympatií. Na druhé straně je to skupina, u které nikdy nevíte, jestli k těm volbám přijde, a když přijde, tak nevíte, jestli si to ještě na poslední chvíli nerozmyslí. Protože toto ty průzkumy skutečně ukazovaly. Zatímco u těch starších voličů je i to přesvědčení o volbě mnohem pevnější, zároveň je u nich mnohem vyšší míra disciplíny k tomu, zda jít, nebo nejít k volbám, tzn. tady spíš v tom ve prospěch jít k volbám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komentuje politolog Petr Just. Nakolik silnou roli podle vašeho názoru hraje v předvolební kampani téma koronaviru, pandemie? Možná připomenu, například ve Francii už osmý víkend v řadě protestovaly desetitisíce lidí proti tzv. covidovým pasům.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Musím říci, že ještě před rokem, tři čtvrtě rokem bych si byl ochoten vsadit na to, že koronavirus v širším slova smyslu, nejenom ten zdravotní aspekt, ta zdravotní a epidemiologická stránka, ale i stránka ekonomická stránka, stránka vlastně bezpečnostní, protože koronavirus taky ovlivňuje bezpečnost, že budou hlavním dominantním tématem voleb. Zatím, zatím, možná se to ještě změní, jsem ale nenabyl přesvědčení, že to je hlavní téma voleb. Ano, objevuje se, ale zase spíš jako doplňkové téma. I tady bych řekl, bohužel. I tady bych čekal, a zdůrazňuju, to širší pojetí koronaviru jako volebního tématu. Možná zejména to širší, protože opět je potřeba vnímat nejenom tu zdravotní, ale i třeba tu ekonomickou stránku, protože koronavirus tady zasáhl celou společnost a vlastně i bezprecedentním způsobem, zásadním způsobem dotkl ekonomiky, dotkl hospodářství, ať už veřejné sféry nebo soukromé sféry, ať už jde o třeba podnikatelský sektor, fungování a nefungování různých provozoven, restaurací a podobně. Takže i toto jsou témata, která bych čekal, že budou mnohem více otevírána.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A o čem, pane Juste, tedy svědčí, vypovídá, že toto téma, i jak říkáte, byste také vy tipoval, že bude hrát větší roli? Není tomu tak?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Já se obávám, že to je už trošku únava společnosti z tohoto tématu. Přece jenom dennodenně kterékoliv médium občan, volič otevře, zapne, otevře noviny, tak v první řadě na něj tato témata vyskakují. Teď to neříkám negativně, teď to čistě konstatuju jako fakt, který se děje. Nehodnotím, nakolik to média přehánějí, nebo nepřehánějí, to nechám na odborníky na mediální studia. Ale prostě to je fakt, že volič je s těmito tématy konfrontován dennodenně. A obávám se, že je tady právě trošku únava na straně voličů už z těchto témat. A politici to vycítili. Navíc pochopitelně politici z těch vládních stran, oni i k tomu tématu budou pochopitelně přistupovat trošku selektivně, tzn. budou se snažit zakrýt případné nedostatky svých opatření nebo dopadů svých opatření, naopak zdůrazňovat ta pozitiva. Proto i říkám, že to téma se objevuje, ale třeba ne v takové míře, ale objevuje se třeba v různých výzvách k tomu, ať ještě dokončíme proočkovanost společnosti, což přichází pochopitelně hlavně ze strany ministerstva zdravotnictví. Tzn. zdůraznit nějaký ten pozitivní prvek, nějakou tu pozitivní motivaci k tomu, aby se lidé nechali očkovat, aby potom samozřejmě vláda i mohla konstatovat, že v této věci dosáhla svého a dosáhla pozitivního výsledku, že je dostatečný podíl české společnosti proočkován.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hnutí ANO odstartovalo v Ústí nad Labem minulý týden horkou fázi své volební kampaně a nečekaně do něj vstoupil syn premiéra, Andrej Babiš mladší. Co si o tom myslíte?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Kolem této akce se vyrojila z obou stran celá řada různých spekulací i konspirací, kdo zatím stál a podobně. Těžko asi nám přísluší, kdo jsme tam přímo nebyli,a kdo neznáme motivy Andreje Babiše juniora, hodnotit, nakolik to je, nebo není pravda. A ta jednotlivá hodnocení se dala samozřejmě i očekávat, že hodnocení ze strany premiéra, jeho spolustraníků a jeho příznivců bude takové, jaké bylo, tzn. že to odsoudili. Dokonce jsem se někde dočetl, že to celé měla zosnovat paní Pekarová Adamová a podobně. Potom tam máme režiséra Klusáka, který to údajně celé zosnoval. Ale jsme v situaci, kterou nemůžeme brát úplně, jako že vyjmeme tuto jednu událost a podíváme se na ni jenom z jednoho úhlu pohledu. Samozřejmě musíme vnímat nějaký sled událostí a musíme vnímat nějaký princip příčiny a důsledku. A samozřejmě to, co se teďka děje, mohou lidé kolem Andreje Babiše vnímat jako nějakou nespravedlnost, která se jim děje, jako nějaký podraz, zneužití jeho syna v kampani proti němu. Ale je to přece jenom nějaký důsledek, který má příčinu. A ta příčina spočívá hlouběji v minulosti, kde tím, kdo zatím dluží vysvětlení, jak to celé bylo, je právě Andrej Babiš ohledně toho, jaká tedy byla jeho motivace k zapojení syna do aktivit souvisejících s Čapím hnízdem. Takže je to nějaký důsledek, který má ale i příčinu. Pochopitelně, že lidé kolem Andreje Babiše tu příčinu nebudou chtít vidět nebo ji budou trošku odsouvat a budou vidět jenom ten důsledek. Lidé z té druhé části budou samozřejmě zdůrazňovat ten důsledek, který to má.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O vstup do sněmovny usiluje letos 5258 kandidátů. Jak pestré je, pane Juste, podle vás to složení, co do zkušeností s politikou? Najdeme tam hodně nováčků, třeba více než předtím. Jsou tam i přeběhlíci, kteří už mají zkušenosti s jinými politickými stranami, než za které se nyní na těch kandidátkách objevují.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Přeběhlíků tam je hodně, ale ne vždycky, že by to byli ti klasičtí přeběhlíci, ale tím, že nám letos v kampani kandidují různé ty velké koalice, ta velká uskupení, tak se paradoxně řada přeběhlíků, třeba i bývalých, vrací ke svým původním mateřským stranám. Když někdo přeběhl z ODS do TOP 09 nebo z KDU-ČSL do TOP 09, tak teď se najednou ocitá na jedné kandidátní listině se svými bývalými spolustraníky a bývalými mateřskými stranami. Takže ano, přeběhlíků tam je poměrně hodně, ale řada z nich se vlastně těmito způsoby vrací, jakoby vrací nebo částečně vrací. Kandidují i subjekty, které v minulosti buďto nekandidovaly, tzn. vznikly v průběhu funkčního období. Vznikly buďto odštěpením od různých stran, jako je třeba Volný blok od SPD, anebo úplně nově vzniklé typu Přísaha Roberta Šlachty. Takže z tohohle pohledu samozřejmě to pole je velmi pestré. Neřekl bych, že je nějak zásadně pestřejší, než bylo v minulosti. Vždycky v minulosti to bylo tak, že máme tam nějaké zavedené stálice, máme nějaké nové strany vzniklé různými způsoby. Ty už třeba v dalších volbách úplně nekandidují nebo se s někým spojí. To znamená, je tam celá řada pohybů, které bych řekl, že jsou typické pro ten český stranický systém. Co je méně typické, je právě ten fenomén těch koalic. To se teď vlastně dělá ve větší míře v těch letošních volbách. Většinou fenomén těch předvolebních koalic byl doménou úplně těch malinkých straniček, které ale často ani při tom koaličním spojení tu 5% hranici nepřekonaly. Nyní tady máme vlastně koalice formované na špici toho pomyslného žebříčku, pokud si to bereme podle preferencí, plus pochopitelně i v té sféře těch menších politických stran.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A ten samotný nápad vytváření předvolebních koalic, jak se vám nyní jeví?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Ony mají pochopitelně svoji logiku. Mají své zastánce a mají své odpůrce. Andrej Babiš dokonce říká, že je to podraz na voličích. Volební zákon to umožňuje, tzn. podraz na voličích to samozřejmě být nemůže. Pokud něco je umožněno volebním zákonem, nemůže to být považováno za podraz. To, že se politické strany slučují do nějakých větších celků, do nějakých aliancí, pak může být důsledkem prostě různých motivů. Když se podíváme i do okolních zemí, tak vlastně je to poměrně častý prvek v současné době, pokud chcete být dostatečně silným vyzyvatelem nějakého dominantního lídra v politickém systému. A to myslím, že u nás ty koalice mají ještě více homogennější charakter. Často vznikají, to vidíme právě v těch okolních zemích, kdy ať už v minulosti nebo současnosti vznikaly a vznikají koalice mnohem více vnitřně rozpolcené. Tam třeba tu účelovost můžeme vidět mnohem jasněji. Narážím třeba na Maďarsko, kde vzniká pro nadcházející parlamentní volby koalice vlastně stran, které pocházejí ze všech částí politického spektra, od dokonce ještě nedávno krajní pravice Jobbiku až po levicové socialistické, sociálně-demokratické strany. Podobně to bylo například v roce 1998 na Slovensku, kdy právě snaha 5 stran, které byly rovněž z různých částí politického spektra, měla vést k tomu, aby vznikl dostatečně silný vyzyvatelský subjekt vůči tehdejšímu premiéru Mečiarovi. Takže když to porovnám vlastně s tím, co máme v současnosti v České republice, tak ty koalice mají programově mnohem bližší charakter. Zejména ta koalice Spolu, což v podstatě tam je ta základna, programová základna velmi silně průniková mezi těmi jednotlivými subjekty. Jsou tam určité výjimky, jako je třeba přístup k Evropské unii, kde víme, že třeba ODS má více rezervovanější, euroskeptičtější přístup oproti těm dvěma dalším stranám. Ale obecně lze říci, že ten charakter těch koalic je z toho programového hlediska mnohem více homogennější, než bychom viděli třeba i v zahraničí a v minulosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Napínavý stranický souboj sledují také občané Spolkové republiky. Němci půjdou k volbám za 20 dní, 26. září, poslední zářijovou neděli. A tam se začaly, asi bych řekla, také měnit preference. Sociální demokraté si vybudovali velmi slušný náskok. K čemu to přičítat, pane Juste?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Myslím, že nový lídr - a teď myslím volební lídr, protože oni tam mají oddělenou funkci stranického lídra a volebního lídra - tzn. nový lídr, současný vicepremiér, vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz jednak je člověk, který není spojen s nějakými zásadními pochybami z minulosti, ale zároveň on v rámci SPD, v rámci sociálnědemokratické strany Německa patří k tomu, řekněme, umírněnějšímu dostředivějšímu křídlu. Zatímco to stranické vedení, u kterého se předtím spíše očekávalo, že bude i tím volebním vedením, je více levicovější, více jasněji levicovější, více - jak se dneska říká - progresivnější. A tady je možná i trošku, nevím, jestli už není na to pozdě, ale recept třeba i pro českou sociální demokracii, že přece jenom ta širší dostředivá pozice nebo ta dostředivá pozice obecně umožňuje mnohem širší záběr, pokud jde o rekrutování voličů. A myslím si, že toto ukazuje mimo jiné právě i příklad té německé sociální demokracie, která výběrem více dostředivého, více umírněnějšího sociálního demokrata umožňuje této straně nabírat i voliče z toho středu. A ten střed je poměrně voliči hodně obsazený. Samozřejmě řada voličů se pak buďto přikloní ke středu pravici, nebo ke středu levici, ale oni nejprve tak lavírují ve středu toho politického spektra. Tady si myslím, že to je i charakteristika české společnosti, která taky se nerada jednoznačně zařadí buďto jasně do levicových, nebo jasně do pravicových pozic. Ostatně i úspěch hnutí ANO Andreje Babiše stojí právě na tom širokém ovládnutí toho středového prostoru. A teď se třeba v Německu, abychom se vrátili do toho středu, mírně, ne že by se tam úplně posouvala, ale minimálně výběrem lídra se snaží k tomu středu nebo ten střed víc oslovovat i sociální demokracie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je ještě čas pro politické strany, hnutí něco měnit tak krátkou dobu před volbami? V tom nastaveném kurzu, tématech, vůbec v celém tom průběhu kampaně?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Myslím, že těch 5 týdnů, pokud teď mluvíme o těch českých volbách, anebo i ty ostatní 3,5 týdne, pokud mluvíme o německých volbách, ale 5 týdnů určitě je ještě čas na to přijít s nějakým velkým tématem. Voliči se pravděpodobně budou rozhodovat až v těch posledních chvílích. To vidíme i na obecném hodnocení toho, jak voliči přistupují k jednotlivým stranám z hlediska jejich minulosti, kdy často to, co se dělo v minulosti kdysi dávno a čím dál to je, tak nehraje zas až tak zásadní roli. Ale to, co se uděje v tom posledním období, je pro mnohé voliče mnohem více relevantnější pro to, aby se rozhodli, zda k volbám půjdou, kterou stranu budou volit, jak moc budou o své volbě přesvědčeni. Takže čas stoprocentně ještě je, i když se krátí, ale těch 5 týdnů, si myslím, ještě je doba, kdy může přijít nějaké velké téma. Může přijít ale třeba i nějaká velká kauza, která může zvrátit výsledky opačným směrem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Často se spekuluje o tom, do jaké míry ne jenom kdo, ale i vlastně jaký region, případně jestli to bude, rozhodne volby, ať už velká města, menší města nebo třeba venkov. Troufáte si nyní třeba něco možná predikovat?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Určitě si netroufnu tvrdit nějak zásadně, že tento segment...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo jakým směrem by se to mohlo ubírat?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
...tento geografický segment něco něco ovlivní. Jedno je jisté, že pochopitelně město a venkov je dnes poměrně velká... Mezi městem a venkovem a jejich politickými preferencemi je dnes poměrně velká odlišnost. Na druhou stranu napříč republikou není venkov jako venkov. Může být venkov, který i podpoří třeba nějaké velkoměstské strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká politolog Petr Just. Děkuji za váš čas, za vaše názory. A přeji hezký den. Na slyšenou.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude ekonom Lukáš Kovanda. Příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.