Přepis: Jak to vidí Pavlína Nečásková - 13. srpna 2021

13. srpen 2021

Hostem byla redaktorka Pavlína Nečásková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté. Dobrý den přeje Zita Senková, v pravidelném čase je tady pravidelný rozhovor v souvislostech. V příštích minutách nabídnu detailní pohled na dění na Slovensku, odkud se po čtyř a půl letech misi pro Český rozhlas vrátila Pavlína Nečásková. Dobrý den, vítejte zpět doma.

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Dobrý den, děkuji vám I posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řeč bude nejenom o vývoji slovenské politiky či o náladách ve společnosti, ale také například o vztahu K České republice či postavení skupiny V4 v Evropě, přeji nerušený poslech. Když jsem se před co nevidět 20 lety vracela po letech ze zpravodajského postu v Německu. Bylo to shodou okolnosti 11. září 2001, tak mi kamion vezl z Berlína domů do Prahy 38 krabic. Pavlíno Nečásková, kolik krabic máte vy jako bývalá zpravodajka na Slovensku?

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Je jich tedy o dost méně, měla jsem jich 9, ale pak mám spoustu tašek a pytlů. Nejdřív mě to docela vyděsilo, tedy kolik toho mám ale včera, když mi to už stěhováci přivezli ze Slovenska, tak jsem si říkal, že to není tak špatná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zkušenost, prožitky se samozřejmě do těch krabic nevejdou. Zůstávají nám v srdci, v mozku, máme je pod kůží. Možná jenom bilancování příliš brzy, přesto bych se zeptala, v čem vás nejvíce asi zkušenost zahraniční zpravodajky, byl to váš první post pro Český rozhlas. Změnila nebo nějak ovlivnila samozřejmě jak profesně tak i lidsky.

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Ono je to vlastně, když jste zahraniční zpravodajkou, jak víte, tak je to taková kombinace, protože v podstatě pořád jste v té funkci, ale zároveň si tam snažíte žít jakýsi život v té nové zemi. Já myslím, že mě změnila v mnohém. Samozřejmě pracovně, protože předtím jsem neměla takové zkušenosti a člověk musí být velmi samostatný na postu zahraničního zpravodaje, což v Praze není třeba tolik zvyklí, protože stále tady máme produkční, máme tady techniky, máme tady kolegy, vždycky někoho, kdo vám může takříkajíc stát za zády, když je nejhůř a v tu chvíli tam jste úplně sami. Samozřejmě, že si vytváříte nějaké kontakty, když máte štěstí na kolegy, tak oni jsou tou oporou, ale to bylo pro mě velmi zásadní, že jsem se naučila zcela samostatně pracovat. A lidé si možná neumí představit, že to skutečně není o tom jenom hledání témat a natáčení a pak to zpracovávání a vysílání, ale zatím je široká škála produkční práce, toho zařizování neustále, jakéhosi žhavení kontaktu, domlouvání si nějakých věcí, což sama znáte, takže toho je skutečně kvantum, těch nových věcí, no a vždycky tak člověk se naučil více zorientovat se v neznámém prostředí, osvědčil se, že to lze odejít někam a být tam nebo cítit se tam jako doma, což tedy samozřejmě je hlavně, hlavně díky tomu, že jsem byla na Slovensku, kde skutečně my všichni jako doma přijímali. A lidsky já, já si myslím, že jsem se od Slováků spoustu věcí naučila. Myslím, že oni by se mohli něco naučit i od nás, ale mně tam bylo skutečně s nimi dobře, a to loučení pro mě bylo velmi těžké, když jsem se na ni připravovala už poslední 2 měsíce, tak musím říct, že stejně ukápla slza, už když stěhováci odvezli poslední krabice a já jsem se posadila do auta a přejížděla hranice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co jste si třeba, Pavlíno, tedy odnesla jak se vždycky, když říkáte, že vás to vlastně ovlivnilo i jako člověka.

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Já musím říct, že já jsem v rámci československých vztahů byla trošku nepopsaný list. Já jsem sledovala Slovensko pouze zpravodajsky, tady v rámci práce v zahraniční redakce, ale já jsem se se narodila ještě v Československu, ale už jsem toho příliš toho soužití nestihla a vlastně nemám žádné slovenské příbuzné, nejezdila jsem s rodiči na Slovensko na dovolenou. Takže já jsem vždycky měla pocit, že, co se týče těch mentalita, že jsme si velmi blízcí, že jsme vlastně úplně stejní. A to mě velmi překvapilo, jak odlišný jsme. Jsme si blízcí, jsme takoví vzdálení příbuzní, ale přesto já jsem nadšená ze slovenského temperamentu. Z toho, že já mám pocit, že Slováci jsou mnohem srdečnější. Naučila jsem se od nich a doufám, že v tom budu pokračovat, že úsměv skutečně nic nestojí. Protože se mi líbí, že mám pocit, že na Slovensku je usměvavá třeba i prodavačka v supermarketu. Což bohužel mám pocit, že my jsme, my Češi jsme takový chladnější, držíme si odstup a Slováci ke mně byli vždy velmi přívětivý a mohlo to být i tím, že mám pocit, že ten vztah k Česku je velmi blízký a že se měla i díky samozřejmě tomu, jakou instituci jsem zastupovala, protože Slováci poslouchají Český rozhlas a mají ho rádi, tak musím říct, že jsem všude měla otevřené dveře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já jsem teďka trošku jako rodačka z Prešova ve střetu zájmů. Traduje se, že po rozdělení Československa se ty vztahy obou zemí podstatně zlepšily. Potvrdila byste to, nebo je to takový ten stereotyp, klišé, které se objevuje? Třeba se také říká, že Slováci se více zajímají o Českou republiku než obráceně, že třeba Slováci více čtou českou literaturu, například.

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Ano, když začnu u té literatury, tak to pro mě něco neuvěřitelného, protože skutečně všichni Slováci umí velmi dobře česky, minimálně velmi dobře česky rozumí a nemají vůbec problém s tím čtením. Nejenže čtou české autory, ale řada knih se k nim dostala nejprve v českém překladu. Takže s tím nemají vůbec problém. To teď, když srovnám se svými třeba přáteli tady z Česka a já jsem jim chtěla půjčovat nějaké slovenské knihy, co jsem si pořídila. Většinou byli mí vrstevníci. Říkali, že s tím mají obrovský problém, že toho nejsou schopni, že, že si počkají, až se i slovenská kniha, bohužel tedy přeloží do češtiny, což mi přijde trošku líto. Ale bohužel to tak je. To, že se zajímají o Českou republiku více, to si myslím, že určitě i z toho třeba zpravodajského hlediska. Ale zase musíme říct a k tomu se asi postupně dostaneme, že poté co na Slovensku se stala ta nešťastná událost, tedy vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, tak Slovensko z českého hlediska v tom vlastně zpravodajském hodnocení velmi vzrostlo. A vlastně ze země, která byla pro nás jen tak jako zpravodajsky, tak jsme ji na dálku sledovali. Příliš jsme se o to nezajímali, tak v tu chvíli vlastně se to posunulo až do toho, že já jsem třeba vysílala o velmi interních politických záležitostech, což mě překvapovala, ale byl o to zájem a stále je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tím mezníkem byl ten nešťastný únor 2018 předtím, anebo i obecně, kolik prostoru, pozornosti se informacím ze Slovenska, respektive o něm dostává v tuzemských, v českých médiích.

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Já si myslím, že předtím to právě bylo o dost slabší, že já ten první rok, což jsem byla ráda, že tady ten, ten nešťastný únor přišel až po prvním roce mého působení, protože jinak by to byl asi obrovský šok a ten nástup by byl velmi hektický. Takže ten první rok jsem měl trošku klidnější. Na Slovensku byla stabilní vláda. Léta tam vládla strana premiéra Roberta Fica SMER a příliš se toho neměnilo. Občas se objevila nějaká kauza, která ale vlastně tu vládu neohrozila, protože ta koalice byla pevně sevřená a vlastně jakoukoliv aféru lehce smetla pod koberec, takže člověk měl prostor si třeba pocestovat po Slovensku, točit takové ty volnější témata, což první bylo moc fajn. Podívat se do Tater, podívat se na východ a skutečně upozorňovat na takové ty zajímavosti a toho prostoru zpravodajského tomu, jak se říkáte hard news, tak toho tolik nebylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A z jakého Slovenska, jste se Pavlíno vrátila?

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
No, já vždycky říkám, že jsem se vrátila z jiné země, než do které jsem se před pěti lety přestěhovala, že je to země, která já jsem skutečně měla to štěstí, že ale kvůli té samozřejmě nešťastné události a tomu všemu, co následovalo, takže jsem zažila, myslím si, že naprostý historický milník, kde ta země začala procházet obrovskou změnou a já jsem si tak trošku přála, aby ta změna už byla dokonána, až budu odcházet, aby skutečně to byla uzavřená kapitola. Ale to není tak jednoduché, tyto věci prostě chtějí dlouhý čas a já si myslím, že teď je to země, která doopravdy má za sebou něco velmi silného. Tamní lidé si uvědomili, že potřebují, aby se poměry v zemi změnily, nějakým způsobem se to třeba trošičku už k tomu směřuje, ale zároveň moc, já vždycky říkám, že Slovensko ví, že potřebuje změnu, ale zatím neví, jak má ta změna vypadat, protože přesně neví, kde se má zakotvit a těch změn samozřejmě využívají různí politici, různé strany. Takže je to takové velmi stále hektické a myslím, že na Slovensku ještě nějakou dobu bude velmi neklidné období.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Pavlína Nečásková, bývalá zpravodajka Českého rozhlasu na Slovensku. Vy jste zažila, pokud se nepletu, čtyři předsedy vlády, nástup historicky první prezidentky, jakým vývojem od toho ledna 2017, když jste nastupovala jako zpravodajka Českého rozhlasu na Slovensku, země prošla, už jsme samozřejmě zmínili dvojnásobnou nájemnou vraždu investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, ale byla tam celá řada dalších událostí. Ostatně, když se nyní podíváme na tu současnou situaci, přijde mi, je tam tolik kauz. Mimochodem až s takovými velmi originálními i jmény, že se v tom orientuje skutečně jenom někdo, kdo to detailně sleduje, někdo zainteresovaný.

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Ano, musím říct, že i Slováci mají teď už problém se v tom orientovat, protože je to velmi komplikované. No ty změny nenastaly samozřejmě na politickém poli, ale změny nastaly i v policii i v soudním systému. To znamená, že vlastně ty aféry, o kterých jsem předtím mluvila, které se překrývaly velmi často. Já nechci úplně tím říct, že třeba vláda Roberta Fica věděla přesně, co všechno se děje. Z toho je nemůžeme vinit, ale v podstatě takové ty kontroverzní osobnosti si tam mohli, tak říkajíc, dělat co chtěli. A když nastaly tedy ty změny a přišla nová vláda, tak samozřejmě policie měla uvolněnější ruce. A rozjela se mašinérie těch velkých zatýkání. A samozřejmě teď už to přechází k trošku, jak říkám, tu štafetu přebírá po policistech, přebírá justice. Slováky čeká velká řada velmi komplikovaných soudů a teď je ten systém nekompromisní a možná se zase s postupem času ukáže, že to třeba není úplně tak správné, protože teď skutečně do vazby jde téměř každý, kdo se objeví v nějakých zatoulaných e-mailech, v nějaké pochybné komunikace. Takže je to takové, řekla bych vyhrocené teď z té druhé strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je boj s korupcí tím hlavním úkolem kabinetu?

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Já si myslím, že kabinet s tím teďko tolik toho nezmůže, protože skutečně minimálně vláda může zajistit, aby, aby skutečně justice měla volné pole, aby se rozhodovala skutečně jen dle toho co jí přísluší. Ta vláda teď to má velmi komplikované, protože předešlý premiér Igor Matovič nastupoval skutečně, když začínala první vlna koronaviru, a to bylo pro každou zem ve světě velmi náročné. A byť tedy Igor Matovič už není premiérem, tak stále je tam v podstatě ta vláda ve stejném složení, akorát si trošičku vystřídali pozice. Je to velmi nezkušená vláda. Takže ona teďko, já bych řekla v první řadě musí asi zajistit tedy, aby se ta země nějak zastabilizovala právě před tou nešťastnou pandemií, aby samozřejmě nepřišla nová vlna, aby proto udělala všechno, co může, aby pak samozřejmě přijde sčítání všech těch ztrát, které nastaly. Tak to je, já bych řekla teďko úplně ten prioritní úkol a korupce samozřejmě to je úkol, dá se říct, téměř každé vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče pandemie a dopadů, jak postává vlastně slovenská vláda v řešení té pandemické situace? Podle stavu v době, kdy spolu hovoříme, je plně naočkovaných něco přes 37 %.

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
No, ta první vlna tak Slovensko vypadalo, že to zvládá velmi obstojně. Bylo to v podstatě podobné jako v České republice, protože těch případů málo, nebylo ani tak vysoký počet obětí, ale také víme, že, že Slováci třeba přistoupili k poměrně radikálním řešením, že byly ty státní karantény. To znamená, že kdokoliv přijel ze zahraničí, to se podařilo tedy jen Slovákům nebo občanům s trvalým pobytem, tak musel prostě bez diskuze jít do státní karantény, což byly státní ubytovny. Někdy to byly i hotely, ale před tím státní ubytovny, kde musel třeba 14 dní pobýt a bylo to velmi problematické. Do dneška se řeší, že to v podstatě bylo za hranou ústavy, protože lidé byli často ubytováváni s někým cizím a nakazili se v té dané ubytovně a ten systém vůbec nebyl propracovaný, a byť tedy slovenská vláda nikdy nepřiznala, že to bylo chybou, tak sami vidíme, že pak při té druhé vlně, o státní karanténě nebyla už ani řeč. To bylo velmi v mých očích radikální. Musím říct, že mě velmi překvapilo, jak k tomu Slovensko přistupuje, že ten křik, ten odpor vůči tomu nebyl tak silný, protože skutečně věřili, že to je způsob, jakým zachrání Slovensko před koronavirem. No, ale pak přišla další vlna a já myslím, že to bylo podobné jako v Česku, že, že jeden den něco platilo, druhý den to přestávalo platit. Byly v tom obrovské zmatky. Takže to asi nemůžu hodnotit, protože je to velmi podobné a taky víme, že ta čísla pak byla stejně jako v České republice velmi špatná a vysoká. Slovenské zdravotnictví není na moc dobré úrovni. Všichni věděli, že ve chvíli, když se to zhorší, tak to bude obrovský problém. A co se týče toho očkování, tak to samozřejmě velký, abych řekla průšvih, protože prostě slovenské vládě slovenským úřadům se nepodařilo. Přesvědčit lidi, aby se nechali naočkovat, ač zkoušeli všemožné způsoby. Teď začala fungovat státní loterie, byl nabídnutý i neregistrovaný ruský Sputnik, přesto se to nepodařilo. Vlastně největší proočkovanost je v Bratislavě, na východě země je to velmi špatné. Tam skutečně ta čísla jsou nejnižší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co zatím je? Souvisí to nějak, často se to vlastně skloňovalo i v České republice i v jiných zemích, že to souvisí s jistou nedůvěrou nebo rezervovaností vůči vládě, vůči těm opatřením nebo strategii?

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Je to přesně tak a já si myslím, že ta kampaň očkovací nebyla asi tak silná, protože skutečně v daných částech země převládly naprosto dezinformace, takové ty hoaxy. Vypovídající o tom, že kdo se naočkuje, ten prostě bude mít velké zdravotní problémy neustále, když se objeví nějaká zpráva o tom, že někdo třeba v některých těch městech nebo obcích zemřel, tak okamžitě se to skrze sociální sítě spojí s tím, že byl jistě očkovaný. To je podle mě velmi problematické a samozřejmě je to asi ta nedůvěra ve vládní systém. Ale musím říct, že na Slovensku je poměrně unikát v tom, že třeba opozice, demokratická opozice je proti očkování, což vlastně u nás nevidíme, nevidíme to v Rakousku, nevidíme to ani v Maďarsku, že minimálně v těchto v této situaci se opozice připojila na stranu vlády a vyzývala lidi, aby se nechali naočkovat. Teď máme prostě velmi silnou stranu. Já už jsem ho zmiňovala, bývalého premiéra Roberta Fica, který vlastně on neříká, nenechávejte se očkovat, ale říká jako není to úplně potřeba. Stejně tak další bývalý premiér Petr Pellegrini. A to je myslím také velmi silné, protože tato vláda má zatím nejmenší důvěru za poslední léta vůbec, kdy na tom byly slovenské vlády a ta opozice má prostě silné slovo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké slovo má vůbec ještě expremiér nyní, ministr financí Igor Matovič a jeho OLANO?

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
To je, to je komplikovaná otázka. OĽANO je samozřejmě nejsilnější vládní stranou na místo Igora Matoviče se posadil Eduard Heger, ale je zatím poměrně nevýrazný, on není v dobré situaci, protože my moc nikdo nevíme, jakým způsobem ho Igor Matovič ovlivňuje. Jestli on je a je velmi pravděpodobné, že on je tím, který má právo veta. Nicméně Igor Matovič se z toho obrovského volebního vítězství propadl skutečně v žebříčcích důvěryhodnosti, dá se říct, že lidé se jim tak trošku přejedli, protože to bylo tak hektické a zmatené. Bylo to tak až emocionální. On každý den psal na Facebook, oznamoval vlastně, co se bude dít. Vyřizoval si tam účty se svými třeba koaličními partnery. Ve chvíli, kdy to prostě nebylo potřeba, kdy bylo potřeba, aby, aby se vládlo jedním slovem, velmi jasně, systematicky se říkalo lidem, co se bude dít a jakým způsobem jim vláda z té pandemie pomůže. Takže Igor Matovič má asi silné slovo ve vládě, ale myslím, že pro slovenskou společnost už tak silný není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Naplnila se, Pavlíno Nečásková, očekávání, která voliči vložili do Zuzany Čaputové, slovenské prezidentky?

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Ano to myslím, že se naplnilo. Byť to bylo velmi překvapivé to její vítězství a ještě 3 měsíce před volbami jsme nikdo nevěřili tomu, že by Zuzana Čaputová mohla vyhrát. Tak si myslím, že ona je jediná, která se skutečně stále drží stejnou pozici. Stále má ten smírčí charakter, je velmi klidná, mluví k lidem, snaží se příliš nezasahovat do toho politického dění. A dá se říct, že ještě ani jednou vlastně nebyl zaznamenán jakýsi přešlap. Něco za co by jí lidé zkritizovali. Za co by jí neměli rádi, tak teď samozřejmě, protože se řeší ta protipandemická opatření, tak jsou na Slovensku velmi časté demonstrace. Tam už je zahrnutá i Zuzana Čaputová, protože podepisuje ty dané zákony, které prochází, ale musím říct, že naprosto naplnila ta očekávání a je neustále nejpopulárnějším a nejdůvěryhodnějším politikem a myslím, že v tom hektickém období, myslím pandemickém skutečně byla jediná, která přinášela ten klid do společnosti, že jednou začas vystoupila, promluvila k národu a bylo to velmi klidné, nebylo to politické a snažila se také v tomto ohledu tlačit na vládu, aby něco v tom chaosu začala dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Pavlína Nečásková, bývalá zpravodajka Českého rozhlasu na Slovensku. Post zahraničního zpravodaje se sídlem v Bratislavě nepokrývá pouze dění ve Slovenské republice, ale také v Rakousku a Maďarsku. Jak často jste se tam podívala pracovně?

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Do Rakouska mnohem častěji, i když ne tak často, jak bych si přála a stejně tak do Maďarska, ale Maďarsko v podstatě poslední rok a půl bylo úplně uzavřené. Ono bylo jediné, které při té druhé vlně se uzavřelo cizincům, zavřelo hranice. Takže tam bylo velmi komplikované jezdit a musím říct, že Maďarsko je nesmírně zajímavá země. Ale, když neumíte maďarsky, tak je to velmi komplikované, což je mi moc líto, ale tu ambici jsem neměla, že se za 4 roky naučím maďarsky, asi bych to ani nezvládla. Takže tam mě to mrzí, že tam to pokrývání není tak jednoduché a člověk se většinou dostane nejčastěji pouze do Budapešti na různá politická jednání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To jste tedy co se týče Rakouska určitě sledovala i kariéru tzv. zázračného dítěte a tím nemyslím Wolfganga Amadea Mozarta. Ale tedy rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Ta jeho hvězda docela ale pohasíná, nebo jak to vidíte?

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Já si myslím, že on je pořád velmi silný před rakouskou společností. Trošičku mu poklesla procenta, ale musím říct, že jsou pořád velmi vysoká. A i vlastně, když se mu rozpadla vláda kvůli takzvané aféře Ibiza Gate, tak on obhájil svou vládu ještě silněji, než, než původně, že skutečně získal ještě více procent, když jsem vždycky natáčela s lidmi a ptala jsem se jich, proč mají Sebastiana Kurze rádi nebo vlastně pro koho se rozhodnou, tak jsem byla až překvapená, jak obrovskou důvěru v něm mají. Jak ho podporují. Takže já si myslím, že ano, samozřejmě teď tam jsou opět nějaké kauze s ním spojené. Je to spojené s korupcí, ale já zatím mám ten dojem, že je to velmi komplikované pro běžné občany. Protože ty kauzy, kdy on chodí vypovídat pořád před jakýsi parlamentní výbor, je to závažné. Možná se stane, že bude obžalován úplně první historicky kancléř, že by čelil žalobě. On dokonce řekl, že s tím počítá. Ale myslím si, že to ještě není tak silné, aby třeba v tuto chvíli volby nevyhrál. A je to také dané tím, že on má kolem sebe neuvěřitelně silný tým lidí. On má velmi profesionálně vytvořené PR. Má spoustu pracovníků, kteří na tom pracují od spisovatelůnovinářůfotografů. Hodně se spekuluje i o jeho kontroverzní vztahy s médii, že některá samozřejmě dostávají prostor, dostávají dokonce státní dotace, některá už takové štěstí nemají, protože jsou kritičtí vůči kancléři. Ale musíme říct, že mě obdivuje u Sebastiana Kurze, že my o něm víme tolik málo stále. Byť v politice už je třeba 10 let, skutečně od jeho 22 let se nějakým způsobem angažuje. Tak on si to soukromí tak drží a právě skrze to silné PR se nikomu nedaří vůbec nějak dál to nějakým způsobem prorazit, abysme věděli víc. On je doopravdy velmi skoupí v tomto ohledu. Naposledy tedy před časem oznámil, že se stane otcem. Tak to bylo poprvé, kdy nějak poukázal na své soukromí, ale hned oznámil s tím, že dodává, že to je skutečně jenom úplně minimum, které sdělí a že on stále dál zůstává i jeho rodina v intimitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste také, Pavlíno, sledovala detailně zasedání a vše kolem V4. Ačkoliv, když zmiňujeme Rakousko, tak asi bychom klidně mohli říct i V5, protože tam je také velmi úzký vztah. Je to 30 let, co vzniklo toto seskupení. A vrací se otázka, jaký smysl má třeba v dnešní době.

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
To je podle mě otázka, která je neustále na stole. A já jsem si také často pokládala. Já myslím, že V4 poprvé ukázala, že má jako větší smysl při uprchlické krizi, kdy doopravdy ty země se spojily tím svým negativním postojem vůči přijímání uprchlíků a tam se poprvé ukázala jakási síla a jaké výhody tedy pro dané státy může mít. Teď je to podobné, co se týče pandemie. Dokonce myslím si, že bylo to i problematické, že původně se za také mezi sebou domlouvali takhle V4, že oni budou pouštět na své území své občany a ostatní z Evropy ne, což se samozřejmě nelíbilo Evropské komisi, protože to bylo zbytečné zvýhodňování. Nicméně oni asi všichni představitelé těch daných států vědí, že se navzájem potřebují, že je potřeba občas třeba při hlasování v Evropské unii se dohodnout pomoci si, ale ty země jsou zároveň i odlišné. Každá má, už začíná mít jiné politické směřování a ve chvíli, kdy třeba celá Evropa kritizuje maďarského premiéra Viktora Orbána, tak vidíme velmi váhavý postoj českého premiéra nebo slovenského premiéra. Protože samozřejmě mezi nimi určitě panuje nějaká dohoda, že by na sebe neměli útočit, protože možná bude za čas potřebovat český nebo slovenský premiér zase podporu Maďarska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vracím se zpět ke Slovensku, už jste mnohé naznačila a řekla, jaká je vize obyvatel této země, po čem touží, o co usiluje stát, je to zajisté očista politiky, policie, justice?

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Já jsem se nedávno, jestli to můžu zmínit, jsem se o tom bavila s jedním slovenským novinářem a on říkal, no pořád ten největší rozdíl mezi Čechy a Slováky je takový, že vy Češi chcete být prostě skvělý, a furt máte obrovské ambice. Být prostě v západní Evropě a vyrovnávat se Německu a dalším prospívající státům a my prostě nejsme tak ambiciózní národ. My chceme mít hlavně klid a být spokojení. A to si myslím, že je moc přesná definice. Doufám, že jí nikdo nebude brát negativně, protože já to tak vidím, že já mám pocit, že Slováci teď hlavně chtějí mít klid, protože těch kauz bylo tolik, a to dění bylo tak dominantní, tak bouřlivé, že by chtěli, aby už ten systém začal nějakým způsobem fungovat a samozřejmě teď ještě do toho přišla ta pandemie. Takže to myslím, že je jejich vize, aby byli spokojení, aby nemuseli neustále řešit tyto problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na kolik nakročeno má Slovensko k tomu, aby se začalo přibližovat k této vizi, této ambici?

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
To je velmi komplikované říct. Má určitě nakročeno, ale ještě bude muset ujít dlouhatánskou cestu k tomu, aby se vše zastabilizovalo, protože jak víme, tato vláda má zatím nejmenší historickou podporu. Neustále jsou ve vzduchu předčasné volby, neustále se dějí problémy v koalici i mimo ní v zákulisí slovenské politiky tak všichni tipují, jak dlouho ta vláda vydrží, jestli skutečně zvládne obhájit ty 4 roky a bude muset přijít někdo jiný, zase někdo stabilnější a není úplně zřejmé, kdo to bude. Velmi často se mluví jako o pravděpodobném budoucím premiérovi Petru Pellegrinim. Ten má zatím vysokou popularitu a teď se mírně stáhnul do ústraní a já mám pocit, že to tak s úsměvem možná sleduje, protože vidí, jaké problémy tam vznikají a že to samozřejmě mu hraje do karet. Ale má nakročeno, ale skutečně je to ještě dlouhá cesta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A vy si nyní budete užívat zase domova po návratu ze Slovenska?

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Je to tak, budu si užívat trošku klidu. Toho, že, že nemusím být neustále na telefonu a neustále se děsit, že se něco stane. A dám se do práce zase tady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pavlína Nečásková, bývalá zpravodajka Českého rozhlasu na Slovensku, její postřehy a zkušenosti. Děkuji za váš čas a přeji vám hodně úspěchů, samozřejmě jak pracovních tak i v osobním životě. Mějte se hezky.

Pavlína NEČÁSKOVÁredaktorka
Já moc děkuji za pozvání a přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech našich pořadů Českého rozhlasu Dvojka, přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová