Přepis: Jak to vidí Paulína Tabery – 25. června 2020

25. červen 2020

Hostem byla socioložka Paulína Tabery.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný den přeje Zita Senková. Následující půlhodina bude patřit názorům socioložky Paulíny Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění. Vítejte.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme výzkum, který se zaměřil na postoj a zkušenosti české společnosti k opatřením během nouzového stavu, a zajímat mě bude také restart předvolební kampaně ve Spojených státech. Zda volby může rozhodnout třeba kniha, a zda v Americe narůstá názorová polarizace. Přeji inspirativní poslech. Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním květnovém výzkum zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů. Výzkum se konal od 7. do 23. května, zúčastnilo se ho 1 043 lidí starších 18 let, v Česku se v té době stále více rozvolňovala opatření proti šíření nemoci covid-19 v polovině března. A výzkum sledoval takové, řekla bych, tři hlavní věci, zájem občanů o vývoj situace kolem šíření nového typu viru, zkušenosti s nouzovým stavem, a změny chování české veřejnosti, samozřejmě také dopady. Jaký celkový obrázek Vy osobně jste si, paní Tabery udělala, na základě těch zkušeností? Je něco, co Vás vyloženě šokovalo? Nebo naopak, ukázaly ty výsledky to, co se dalo odhadovat?

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Některé ty výsledky určitě ukázaly to, co se dalo tak nějak racionálně odhadovat, z toho, co slyšíme kolem sebe, to znamená skutečně odpovědi lidí v našem výzkumu reflektovaly její zkušenosti, ať už jsme se ptali na nějaké ekonomické podmínky, ať jsme se ptali třeba na nošení roušek, kdy naprostá většina ty roušky nosila, a dělala i nějaká další opatření, třeba omezovala styk s ostatními lidmi, nebo omezovala nějakým způsobem ježdění veřejnou dopravou a tak dále, takže to skutečně tam bylo, a bylo to i po té ekonomické stránce, to, co vlastně jsme v tom souboru viděli bylo, že ta ekonomicky aktivní část populace byla skutečně postižená, jak snížení příjmu, tak nějakými vyhlídkami na to, jakým způsobem bude hospodařit se svými příjmy vlastně v budoucích měsících, a část lidí, která o ten příjem přišla, už indikovala, že se svými příjmy nevystačí, zhruba desetina lidí nám v tomto období, v květnu říkala, že už nevychází se svými příjmy, a nepřekvapivě byla to ta část, u které větší část z nich se ty příjmy snížily, a vlastně se to týkalo lidí, kteří jich nevychází nebo další měsíc nevyjdou se svými příjmy, a pak jsme se ptali, kolik lidí by vlastně vydrželo následující měsíce, a ukázalo se, že zhruba asi 20 % by ty další dva měsíce vůbec ekonomicky nevydrželo. Přibližně polovina lidí nám říkala, že by vydrželo i období delší než teda půl roku. To znamená, máme tady i nějakou část populace, která už je skutečně na tom ekonomicky špatně, a větší obavy, i větší deklaraci toho, že jsou na tom ekonomicky špatně, vykazovaly ženy než muži.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká se, že krize obecně rozevírá i ty nůžky ve společnosti. Ukázal to nebo potvrdil to i tento Váš průzkum?

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Těžko říct, já si myslím, že ten průzkum je v průběhu té krize, takže o nějakých rozevírajících se nůžkách zatím nemůžeme mluvit, ale můžeme mluvit o tom, že ti, kteří byli na hraně, tak už evidentně tu hranu překročili, a ti ostatní, tam bude velmi záležet na tom, jakým způsobem se ta situace bude vyvíjet dále. My jsme se samozřejmě třeba ptali na to, jestli, jak si lidé myslí, že vláda reaguje, a to, jak po stránce zdravotních opatření, tak po stránce ekonomické. A zatímco po stránce zdravotních opatření ta veřejnost je poměrně jednotná v tom, že vláda postupuje jakoby přiměřeně, a vlastně dobře, jenom málo lidí si myslí, že nedostatečně, tak u ekonomické stránky je to mnohem více rozdělené, tam se nám to rozděluje na dvě půlky, která říká, že vlastně ta opatření jsou účinná, a polovina si myslí, že jsou neúčinná u té ekonomiky. A nepřekvapivě je to tak, že samozřejmě podnikatelé a živnostníci jsou zasaženi o něco více než zaměstnanci. Kdo se samozřejmě z toho vymyká, z toho celého hodnocení, jsou důchodci, nepracující důchodci, kteří nedeklarují, že by jim příjmy poklesly, nebo že by byli zasaženi krizí, a to potom samozřejmě koreluje i s věkem, to znamená vlastně skupina důchodců a lidí nad 65 let vlastně v tomto hodnocení deklarují status quo, to znamená, že se jim  nic nezhoršilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Předpokládám, že obavy z dopadu koronaviru z těch restrikcí tedy, na ekonomiku domácnosti se promítají obecně, i do míry jaksi spokojenosti s našimi životy.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
No, my jsme měřili hlavně míru obav, my jsme měřili takovou obecnou spokojenost, která je relativně vysoká, protože v té obecné spokojenosti ještě měříme i další aspekty než jenom ten zdravotní nebo aktuální ekonomický, ta životní spokojenost má řekněme více dimenzí, ale co se týče obav, tak tam zajímavé je, že jsme se ptali i respondentů na to, jestli se bojí o vlastní zdraví, a potom, jestli se bojí o zdraví svých blízkých. A obavy o zdraví svých blízkých převážily nad obavami o své zdraví. A další obavy, na které jsme se ptali, ještě byly ekonomické obavy, a potom obavy ze selhání zásobování a přeplněnosti nebo nedostatečné kapacity nemocnic. A vzhledem k tomu, že tohle jsme se ptali v květnu, tak obavy z nedostatečné kapacity nemocnic, nebo selhání zásobování, vlastně byly relativně malé, protože ta zkušenost je, že se to povedlo zvládnout. Nicméně narůstaly obavy, jak z ekonomické krize v Evropské unii, ekonomické krize v České republice a ve světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná bych se vrátila na úplný začátek. Do jaké míry vlastně, a co nejvíce zajímalo občany v těch prvních týdnech?

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
No my jsme se ptali, jestli se zajímá o tu koronakrizi, takže v tom květnu se zajímala podstatná část občanů, tam vidíme, že zhruba jenom nějakých 15 % deklarovalo, že se spíše nebo vůbec nezajímá, vůbec se nezajímalo jedno procento. To znamená, že když to tak vezmeme, tak přes 80 % občanů, 85 %, se zajímalo, a takže je to událost, která skutečně bezprecedentně zasáhla to veřejné mínění. My se to budeme dotazovat i dále, a vlastně bude nás zajímat, kdy ta míra nebo jakým způsobem se bude vyvíjet ta míra toho zájmu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdy klesne.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Přesně, kdy začnou být unaveni, a co budou ty faktory, které k tomu budou přispívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To bude zajímavé sledovat, jak ta pozornost třeba upadala s jednotlivými fázemi rozvolňování.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale nechceme nic předbíhat a předjímat. Zaujalo mně třeba, že z těch zjištění vyplynulo, že desetina Čechů pociťovala příznaky covidu, to bylo asi v té první fázi.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
No my jsme si říkali, že jak jinak změřit ty obavy je, že možná máte nějaké nachlazení a okamžitě si to promítáte do toho, že skutečně to máte, takže desetina Čechů skutečně si tak nějak diagnostikovala to onemocnění. A my jsme se potom i ptali, jestli lidé byli na testech. A část těchto lidí skutečně na testech byla, ovšem minimum z nich bylo testováno pozitivně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A naprostá většina české veřejnosti, opět cituji z toho průzkumu, až 83 %, podle Vašich dat, nezná osobně nikoho, kdo by měl testem potvrzené onemocnění covid-19.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Přesně tak. Takže v těch datech máme minimální výskyt. Ono je to logické, tedy reflektují nějakou reálnou situaci, máme tam relativně, je to tisícový vzorek, to znamená jsou tam jednotky těch, kteří byli na testech, jednotky těch, kteří byli skutečně nakaženi nebo kteří znají někoho, kdo by tuto nemoc měl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, paní Tabery, bylo to distanční dotazování? Nebo už jste byli v terénu, předpokládám.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Tohle to bylo distanční dotazování, my jsme ho neprováděli, prováděla ho pro nás firma Median, a bylo to jak telefonicky, tak on-line, takže bylo to tak, aby to bylo reprezentativní na všechny věkové skupiny, takže bylo to tak, že mladší kategorie byly dotazovány převážně on-line, a starší věkové kategorie tam převážně telefonicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak lidé reagovali, respektive nakolik uposlechli vládní nařízení, například konkrétně u odhalování, promiňte, zahalování, zakrývání nosu, úst na veřejnosti?

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
No v naprosté většině ano, tam vidíme, že 94 % říká, že skutečně nosilo roušku, lidé dodržovali zvýšenou hygienu, skoro k 90 % lidé dodržovali to, že si buď myli ruce nebo používali dezinfekci. Skoro tři čtvrtiny lidí také právě omezilo cestování hromadnou dopravou, ale co je důležité právě pro šíření té nemoci, že lidé skutečně omezili setkávání s jinými lidmi. Jednak k tomu objektivně nebyla příležitost, pokud nemůžete vycházet a máte zavřené veřejné prostranství, ale i takové ty jakoby návštěvy a takové ty osobní, kdy lidé skutečně nějakou tu sociální distanci, dodržovali. Zajímavé je, že lidé i omezovali nákupy v obchodech, v poměrně velké míře, dvě třetiny lidí, a část lidí také k těm dvou třetinám, posilovala imunitu, to znamená, že se snažili nějakým způsobem preventivně bránit té nemoci. Asi nepřekvapí, že samozřejmě ty větší obavy pociťovali starší lidé, a právě mnoho z toho třeba omezení nákupů v obchodech právě udělali ti starší lidé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vypozorovali jste něco z Vašeho dotazování, rozdíly mezi muži a ženami? Třeba co se týče přístupu k opatřením? Nebo v nějaké jiné sféře?

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Vypozorovali, obecně se dá říct, že všechna ta opatření více dodržovaly ženy, to znamená ti muži jsou o něco méně zodpovědní v tomto, a zároveň i ženy pociťovaly takové ty větší obavy o zdraví svých blízkých, než muži. Takže tam, kolega to nazval, že tam proběhla nějaká ženská empatie, takže tam skutečně byla. Co bylo pro mě osobně v tom výzkumu zajímavé je, že my jsme se lidí, kromě toho všeho ptali, ještě jako co dělali během pandemie. A třeba 40 % říkalo, že šilo vlastně roušky, kde teda nepřekvapivě opět převládaly ženy, ale i 30 % mužů odpovědělo, že šili roušky, to znamená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Že byli přece jenom zodpovědní.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Byli zodpovědní, a co se týče, také jsme se ptali třeba na to míchání dezinfekce, protože internet byl plný návodů, jak si umíchat dezinfekci, tak desetina lidí to skutečně dělala, a tady převládali muži teda nad ženami. Nebo více deklarovali, že to dělali. A zajímavé bylo to, to zaujalo velmi mne, my jsme se jich ptali, nakolik pomáhali ostatním lidem zasaženým koronavirovou krizí, což byli třeba tělesně znevýhodnění nebo třeba starší občané, což dělala čtvrtina lidí. A tady je zajímavé, že to věkově dopadlo zejména na skupinu lidí v tom trošku starším středním věku, od 45 do 54 let, to znamená, že tito lidé evidentně pečovali o své rodiče, a na ně vlastně dopadla ta starost jak o vlastní domácnost, tak o pečování vlastně o okolí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vysvětluje socioložka, Paulína Tabery. Jak lidé hodnotili kroky nejenom vlády, ale třeba zdravotnického personálu, armády, vědců, ale i médií, Evropské unie, Světové zdravotnické organizace. Kdo podle tohoto výzkumu, o kterém hovoříme, paní Tabery, nejvíce bodoval, a kdo se třeba netěšil až takové důvěře?

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
No, kdo nejvíce bodoval, jsou asi nepřekvapivě zdravotníci, to myslím, že nás nepřekvapí, že tam absolutně převládá to, že jejich práce byla hodnocena kladně. Taktéž Hasičský záchranný sbor, policie, ale také vědci, ti, dokonce polovina lidí jejich práci hodnotí rozhodně dobře. My jsme se zajímavě ptali, i jak hodnotí obyčejné občany, jak zvládli tuto situaci, a to má také překvapivě velmi dobré hodnocení, nikde nemají pocit, že to zvládli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Sami sebe.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Sami sebe, ano, stejně tak armáda nebo hygienické stanice. Kde je už trošku horší hodnocení, tam je to u vlády, tam už samozřejmě začíná narůstat to kritické hodnocení, a dole, na tom pomyslném žebříčku, jsou média, i když i tam polovina lidí říká, že to zvládli dobře, zbytek buď se neumí vyjádřit a nebo říká, že to bylo špatné. A tam, kde převládá záporné hodnocení, jsou to vlastně dvě nadnárodní instituce, a to je Světová zdravotnická organizace a Evropská unie, přičemž Evropská unie má ještě jakoby, je na spodku toho pomyslného žebříčku. Takže je vidět, že tyto instituce, vlastně v průběhu krize to vnímání jejich, a můžeme se dohadovat, jestli zaslouženě nebo nezaslouženě, nakonec tohle to už je vlastně takové ex post hodnocení v tom květnu, jak to teda proběhlo. Tak to vnímání těch dvou institucí je českou veřejností poměrně kritické.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A ptali jste se také respondentů průzkumu na důvody? Na argumenty, proč si tu kterou kategorii profesní, ji vyslovili, nebo dali více bodů, nebo dali méně bodů, z čeho pramení ta kritika? To by bylo zajímavé.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Ne, ne, to by bylo zajímavé, my jsme se na to samozřejmě neptali, jako dá se to asi tušit, že ne každý, kdo kriticky hodnotí Evropskou unii ví, jaké kompetence nebo pravomoci má Evropská unie, ale myslím si, nebo ví, co všechno dělá Světová zdravotnická organizace. A to by bylo na hlubší průzkum, ale samozřejmě, jde o to, že i bez těchto znalostí se nějakým způsobem můžete vyjádřit, i bez těchto znalostí si svůj názor formulujete, a vlastně u Světové zdravotnické organizace, my totiž jsme sledovali i podíly neví, jako kolik lidí nám odmítá, a třeba u samospráv byla větší míra, jako že lidé neuměli zhodnotit, 15 % vůbec neumělo zhodnotit, jak vlastně jejich práce probíhala, tak u Světové zdravotnické organizace to také bylo, 14 % lidí neumělo zhodnotit vlastně, jestli její práce byla dobrá nebo špatná, což nám indikuje to, že je to jako méně viditelná organizace, kde ti lidé ten postoj prostě nezaujali. Podobně 10 % lidí to má u Evropské unie. Takže tam, kde vidíme vyšší podíly neví, to znamená, že ti lidé nemají dostatek informací, a sami zhodnotí, že nemohou na základě toho hodnotit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Byl nouzový stav, restrikce, nový typ koronaviru, tou hlavní náplní diskusí mezi lidmi? Co rezonovalo vlastně v těch debatách? Už jsme se zmínili o tom, že těch sociálních kontaktů jsme příliš neměli v těch prvních týdnech.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
My jsme se lidí ptali, jakým způsobem sledovali v médiích tyto věci, a bylo tam poměrně dost sledování několikrát denně, a viděli jsme, samozřejmě asi nepřekvapivě, my jsme se ptali na tři typy sledování. Jestli to lidé sledovali v televizi nebo v tradičních médiích, jestli to sledovali on-line, na sítích, a jestli mezi sebou diskutovali. A ve všech těch je vidět, že to bylo poměrně živé téma, poměrně velké podíly diskutovali, a nebo skutečně mezi sebou diskutovali, a nebo to vyhledávali na sítích, a asi není překvapivé, že společnost byla tak nějak informačně rozdělena, a to na ty, kteří jsou schopni to vyhledávat on-line, a třeba ty mladší ročníky deklarovaly více, že se pohybují v tom on-line prostředí, a zrovna tam čerpají své poznatky o situaci nebo koronaviru. Zatímco u lidí nad 65 let, v podstatě převažují ta tradiční média, to znamená věnovali svou pozornost televizi, rozhlasu a nebo tisku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Změnila pandemie nějak zásadně v něčem naše chování? Zvyklosti? Lze vypozorovat něco z těch odpovědí respondentů?

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
No, změnila právě to chování toho omezování kontaktů, které bylo právě větší v té starší věkové skupině. Pozorujeme rozvolňování, my teď právě jsme dokončili sběr další vlny tohoto speciálu, tak uvidíme, jestli se od, vlastně tomu druhé poloviny května, změnily ty kontakty, a změnila ta pozornost médií, to bude právě zpracovávat, a nakolik trvale to vlastně bude, jestli budou skupiny, u kterých se dá předpokládat, že ještě pořád se nestýkají s ostatními lidmi, protože u rozvolňování vidíme, že lidé začali chodit do práce, cestují metrem, tady v Praze, cestují už normální, hromadnou dopravou, byť to není tak naplněné, tak uvidíme, jakým způsobem postupně, a které ročníky, budou se vracet k tzv. "normálu", jak to vždycky říkáme, ale možná to bude nějaký nový normál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká socioložka, Paulína Tabery. Do prezidentských voleb ve Spojených státech zbývá jen několik málo měsíců, po dlouhé přestávce se v Oklahomě konalo první velké předvolební shromáždění Donalda Trumpa. Nabere on, i jeho demokratický soupeř Biden, na tempu? Podle Vás, paní Tabery?

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
No, asi kampaň měla nabírat na tempu, zejména to, co je momentálně ve Spojených státech nezvyklé, je úplně jiný typ kampaně, oproti těm předešlým, a to v tom, že kandidáti jsou zvyklí jezdit na shromáždění, kde je fyzicky shromážděno hodně lidí, a jsou zvyklí objíždět, a nějakým způsobem upevňovat tu podporu v jednotlivých státech, a v jednotlivých městech. A to teď nevidíme, ta kampaň byla přerušena, a tohle měl být takový jako restart kampaně, kde se ukázalo, ať už z jakýchkoliv důvodů, že skutečně shromáždit ty lidi uprostřed epidemie, která ve Spojených státech stále probíhá, nebude jednoduché, takže kampaň se asi bude rozjíždět, ale bude o dost jiná, než lidé byli zvyklí, a než sympatizanti obou těch stran byli zvyklí na ta setkání, osobní setkání, mítinky, a tak dále. A je dost možné, že se to nepovede. Tam totiž je důležité říct, že zatímco u některých oblastí Spojených států, jako je New York, ta epidemie opadá, tak naopak jiné státy hlásí nárůst, to znamená jako vlastně jsou to momentálně, když se podíváme na tu covidovom epidemii, jsou to Ameriky, jak Severní, tak Jižní, které hlásí velký nárůst případů. Takže to do kampaně nepochybně promluví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A promluví třeba i kniha? Narážím na memoáry bývalého bezpečnostního poradce Bílého domu, Johna Boltona, mimochodem, na obzoru je další kniha, ne příliš vstřícná vůči Donaldu Trumpovi, pochází z pera jeho neteře. Mohla by ovlivnit nebo mít nějaký dopad na rozhodování voličů?

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
No těžko říct, jestli to bude mít měřitelný dopad. To, co my vidíme ve Spojených státech je, že názor na Donalda Trumpa už je poměrně utvořen, a je těžké přijít s něčím úplně novým. A ani ta Boltonova kniha zřejmě nepřináší nic nového, co by jednak nepotvrzovalo názory protivníků Donalda Trumpa, ale zároveň, co by nějakým způsobem jako erodovalo názory jeho příznivců. Donald Trump, můžeme si říct, že procházel různými skandály nebo různými dejme tomu nešikovnými výroky, nešikovnými situacemi, čímkoliv, ale nezdá se, že by to nějakým způsobem tu jeho podporu vyloženě nabourávalo. Takže Boltonova kniha je možná jednou z takových epizod, a zatím se zdá, že Donald Trump jako umí to své jádro zachovat, ono mu skutečně jakoby neklesá tak rychle, jak by se dalo očekávat po některých těch krocích, a umí to svoje jádro jako nějakým způsobem pořád udržovat, i když v posledních vlastně týdnech vidíme, že Joe Biden je ve vedení všech těch průzkumů, tak není tomu tak, že by Donald Trump zatím ztrácel nějak raketově. A zřejmě, pokud si mohu dovolit takovou projekci, asi to nebude kvůli Boltonově knize, myslím si, že mnohem větší roli bude hrát právě zvládnutí jakoby ekonomických dopadů pandemie, a samotné pandemie, samozřejmě, pokud se nepovede nějakým způsobem v jednotlivých státech dostat pod kontrolu tu pandemii, tak to může mít velký dopad. A to zřejmě bude promlouvat do těch výsledků více než kniha, která vlastně nějak přesvědčuje přesvědčené proti Donaldu Trumpovi, a nějakým způsobem nenabourává obraz Donalda Trumpa, protože vlastně říká něco, co tak asi všichni tušíme nebo víme, jak to probíhalo. Takže myslím si, že pokud Donald Trump už rozhodně není tak jednoznačným obhajovatelem, neznamená to, že je bez šance, to by bylo špatné říci, že teď už nemůže vyhrát, ale není to tak zcela jednoznačné, jak to bylo ještě před dejme tomu třemi měsíci. A možná i těsně před tou krizí. Ale asi bych netvrdila, že Boltonova kniha je to, co Donalda Trumpa nějak zasáhne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Otázka je také, nakolik se oběma rivalům podaří oslovit i Afroameričany, nebo Hispánce, což jsou obrovské voličské skupiny ve Spojených státech.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Jsou, a samozřejmě myslím, že to, co je teď ve hře, je nakolik se Donaldu Trumpovi povede oslovit ty nerozhodnuté, kteří by mu mohli být nakloněni, což nejsou právě tyhle ty tradiční voličské skupiny, ale jsou to skupiny, které nějakým způsobem váhají, a které on by měl k sobě přitáhnout. Myslím, že on má velký problém v tom, že významní republikáni momentálně sdělují, že ho nepovažují za vhodného kandidáta, a nebudou pro něj volit. Což může být jako velkým signálem dovnitř té strany, i k nějakým vlažnějším podporovatelům té strany. A je to prostě otázka, jakým způsobem se vypořádat s opozicí, pokud jsou to opozice jako Colin Powell nebo George Bush, a tak dále, což jsou významní představitelé té strany, tak to je podle mě mnohem větší otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Řekla by jste, paní Tabery, že se zvětšuje ta názorová polarizace?

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
No, existuje několik studií, které říkají, že se skutečně zvětšuje názorová polarizace, ale není to tak, že by se to zvětšilo nástupem Donalda Trumpa. To je spíš nějaký důsledek toho, jsou to studie, které pozorují třeba americké straníky od sedmdesátých, šedesátých let, a na základě toho vlastně zkoumají, jaké názory mají republikáni, demokraté, jeden na druhého, a jak se hodnotově liší. A tam vidíme, že už v průběhu 90. let, a teď se skutečně tyto dvě skupiny od sebe vzdálily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Socioložka, Paulína Tabery, a její názory. Děkuji za ně. Mějte se pěkně. Na slyšenou.

Paulína TABERY, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění:
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude ekonomka Ilona Švihlíková. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.