Přepis: Jak to vidí Martin Kovář – 21. září 2018

21. září 2018

Hostem byl Martin Kovář.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes historik a prorektor Univerzity Karlovy, profesor Martin Kovář. Dobrý den.

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Přeju vám dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech přeje Vladimír Kroc. Hlavně o migraci a o brexitu mluvili na neformálním summitu šéfové států a vlád Evropské unie. Podařilo se v Salcburku snížit napětí. Jak vy jste to četl?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ty zprávy nejsou úplně jednoznačné. Je to další kolo jednání, které nemělo reálný výsledek, hmatatelný reálný výsledek, kdyby ho mělo, tak by to byly headline ve všech novinách a na všech serverech. Nic takového tu není. Čili, je to taková ta metoda step by step, pojďme pomalu krůček za krůčkem ulámat největší hrany a třeba z toho něco, třeba z toho něco bude, ale k žádnému zásadnímu průlomu, ani pokud jde o migraci, ani pokud jde o brexit nedošlo, což méně vadí v případě migrace, jako to je naléhavé téma, v případě brexitu tam to hovoří, protože polovina listopadu se blíží rychle, rychle, rychle.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A když se budeme teď zabývat odchodem Velké Británie z Evropské unie. Proč je podle vás takovým problémem právě hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Z mnoha důvodů, jednak je to historická záležitost, my v Evropě na kontinentě snadno bychom mohli dojít k závěru, že to je v dnešní moderní době vyřízené téma, není, kdo se pohyboval v Severním Irsku, zejména v Severním Irsku nebo na hranici, tak ví, že otázky víry, otázky Unie s Británií, existence vůbec Severního Irska, příslušnost Irska k Evropské unii, britský brexit, nezapomeňme, jak hlasovali při souvislosti s brexitem irští unionisté. Čili, je tam spousta palčivých problémů, které dávno nejsou tak viditelné, jako v čase velkých teroristických útoků a velikého napětí ještě v 90. letech minulého století, ale irská otázka je pro Británii, nejen pro Británii, ale teď v souvislosti s brexitem i pro Evropu velké téma.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokud Londýn nevymyslí lepší řešení, požaduje Evropské unie využití už domluvené pojistky, která by tedy Severní Irsko de facto udržela uvnitř evropského jednotného trhu. Jak by taková pojistka měla vypadat?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si to, popravdě řečeno, příliš neumím představit, že by to v praxi mohlo fungovat bez Británie, neumí si to představit i někteří, i třeba irští politikové, myslím, že to jsou jenom slova, na která je těžko, která se budou těžko realizovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Některé návrhy britské premiérky Theresy Mayové týkající se například budoucí spolupráce v oblastech, jako je bezpečnost nebo zahraniční politika, jsou podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska pozitivní. Ačkoliv je teď na úspěšné dojednání brexitu možná více naděje, jak řekl, je zároveň, a cituji: "Méně a méně času." Čili, vracíme se k tomu, co jste řekl na začátku, stihne se to, ten pravidelný summit má být v říjnu, ale tam se jistě nedojedná ta shodová smlouva. Pak bude následovat zřejmě ten mimořádný v listopadu.

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Když se dívám 2 roky zpátky na všechno, co se dělo v tom hlasování, na po brexitová jednání, pak na odchod ministra zahraničí Borise Johnosonova z britského kabinetu a tak dále, tak ač bych si přál opak, stále zřetelněji to ve mně vyvolává pocit, že nakonec dojde, že dohoda nebude, kdy dohody nebude dosaženo a dojde k tomu, čemu se v Evropě i v Británii říká tvrdý brexit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co by to znamenalo tedy pro Unii, pro Británii a také pro nás ten tvrdý brexit?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak začnu doma u nás. Pro Českou republiku a pro menší státy ve střední a východní Evropě, mám namysli Pobaltí třeba, je odchod Británie, teď nechci užívat silná slova, jako katastrofa, ale je to velmi nepříjemné, protože zmizí z Unie ta vyvažovací síla vůči tomu, čemu se historicky dlouhodobě říká francouzsko-německý motor. Ať už jsou vztahy mezi Paříží a Berlínem jakékoliv. A tedy, nebo řečeno jinými slovy, Evropská unie bude víc německá, říkám víc německá, myslím německo-francouzská, ale víc německá s ohledem na /nesrozumitelné/ Spolkové republiky, což je složité vždycky, když jeden partner je v jakémkoli spolku jednoznačně dominantní, natož v dnešní době, kdy je spolková vláda nejkřehčí za posledních 15 let, kdy pozice kancléřky je nejasná, kdy má problémy s rostoucí silou opozice v některých spolkových zemích. AfD je druhá nejsilnější politická strana v Německu. Její sesterská CSU je ve vzpouře. Nedávno vládou pod tlakem Angely Merkelové a vládou sociálními demokraty odvolaný šéf rozvědky se stane, je povýšen, hlavním partnerem ze sesterské CSU. Čili, myslím, že budoucnost německé, že Německo je křehčí, než kdy bývalo, otázka budoucí postmerkelovské vlády je velmi nejistá a tahle země teď bude jednoznačně dominovat Unii. To je myslím hlavní, hlavní důsledek brexitu z evropského a českého pohledu. A pokud...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A ten britský?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak. A pokud jde o samotnou Británii, dva aspekty, za prvé, nepochybně to, ať už, dojde-li na tvrdý brexit a nebo nedojde-li na něj, bude to, jakmile dopadnou první důsledky ekonomické a další, podle mého soudu to vyvolá zemětřesení na britské politické scéně. Nezapomínejme, že premiérka Mayová nevyhrála volby, není to premiérka potvrzená vítězstvím v parlamentních volbách, její pozice slábne prakticky od okamžiku, kdy vstoupila do úřadu. Není to charismatický lídr, nestojí za ní /nesrozumitelné/ v parlamentu. Čili, očekávám, že se britské volby budou konat dřív, než jaký je ten maximální 5letý, ten maximální 5letý mandát vlády. No, a podíváme-li se na to, že šéfem opozice v Británie je zastydlí, zastydlí socialista, který /nesrozumitelné/ v 70. letech, obdivovatel Fidela Castra, Che Guevary, Daniela Ortegy, chlápek, který chodí se klanět k /nesrozumitelné/ palestinských teroristů Jeremy Corbyn, tak bych nechtěl být v kůži britského voliče.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pak je tady ještě otázka reformy azylového systému, vlastně se tedy k tomu neformálnímu summitu Evropské unie, dokáže se na něm sedmadvacítka shodnout?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Pan redaktor se usmívá, já se směju s ním. V této osmadvacítce, respektive brzy už sedmadvacítce, to naprosto není možné. Postoj Spolkové republiky, Maďarska na straně jedné, teď i Španělska, které má socialistického předsedu vlády, Itálie, i když jsme ve Středomoří, naprosto, naprosto, naprosto vyloučeno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč se některým nelíbí ty poslední návrhy na posílení unijní pohraniční stáže Frontexu.

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Myslím, že v principu nejde až tolik o unijní pohraniční stráž, jde o to, že to předznamenává a nese to s sebou další posilování Evropské unie na úrok národních států a to řada evropských politiků nebo politiků v různých evropských zemích, kteří v posledních letech se dostali k moci, a teď nemám namysli pouze třeba Polsko nebo Maďarsko, a Českou republiku, ale třeba taky Rakousko, nebo Itálii, tak to jsou všechno politikové, kteří jakékoliv tendence k rychlému co nejtěsnějšímu sepětí odmítají. A mají pocit, možná, že oprávněně, že to s sebou ponese větší, čemu se říká společná zahraniční politika Evropské unie a tak dál, přičemž víme sami, víme dobře, že to je iluze, o společné zahraniční politice Evropské unie se mluví desítky let. A národní zájmy jsou pořád tak silné a roli jednotlivých států v různých regionech, že něco takového vlastně neexistuje, ale fakt, že bude sílit tlak na to nějakým způsobem to zkoordinovat a nějakým způsobem přistřihnout národní státy, tak myslím, že to je důvod, proč to vyvolává tak zhoršené debaty.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prezidenta Miloše Zemana dnes v Berlíně přijme německá kancléřka Angela Merkelová i spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. S oběma má jednat především o vzájemných vztazích Evropské unie o vztazích s Ruskem a také o migraci. Ptám se, je to to hlavní, co je potřeba v Berlíně ze strany Česka řešit?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já myslím, že hlavně je dobře, že nedávno český premiér a teď český prezident navštívili Berlín, je to...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A není to až rychle po sobě?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Je to rychle po sobě, je to rychle po sobě, ale to určitě nevadí. Řekl bych, čím víc spolu budou čeští a němečtí politici komunikovat, tím líp, je to největší soused Českoslov..., České republiky, pardon, nejvýznamnější obchodní partner v rámci Unie, od velké části Němců, především jsme mentálně a geneticky v uvozovkách k nerozeznání, čili, komunikovat s nimi je skvělé, byť je zjevné, že na spoustu věcí budou mít jak premiér, tak prezident a německá kancléřka odlišný názor. To nevadí, koneckonců němečtí partneři to určitě vědí, jistě neočekávají, že by tam Miloš Zeman řekl, tak jo, vlastně máte, máte, paní kancléřku, pravdu, pojďme se bavit o 2,3, 5 tisících migrantech, nebo stovkách, které sem vezmeme, to není podstatné, podstatné, že existuje komunikace, aspoň po té formální stránce a při té příležitosti nikdy nevíte, na kolik si mohou ti politikové, v uvozovkách, více či méně padnout a říct, jo, tohle děláte dobře, koneckonců i Miloš Zeman v uplynulých letech říkal, ano, tyhle aspekty německé politiky oceňujeme a tak dál.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak se podle vás mění nebo vyvíjejí česko-německé vztahy. Ptám se i proto, že asi před týdnem jste se vrátil z Mnichova.

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já jsem přijel z Mnichova v pátek, respektive v sobotu, ve čtvrtek jsem tam jel, v sobotu jsem byl zpátky. Česko-německé vztahy jsou od roku 1990 bezprecedentně vynikající, už od Havlovo-Pitharto-Klausových časů, přes deklaraci a přes všechno ostatní, na tom se v poslední době nic nemění, nemění na tom nic ani dramaticky odlišný názor českých politiků na otázku migrace, která je velmi citlivá v České republice, ve Spolkové republice rovněž. A nemění na tom nic ani, ani narůstající podpora AfD a tak dále, prostě vztahy jsou velmi korektní, myslím, že jednou zpětně jako historik říkám, že jednou Češi budou Schröderovsko-Merkelovskou éru velmi oceňovat. Představa některých našich politiků, nebo části veřejnosti, že němečtí nacionálové nebo třeba představitelé AfD hoří sympatiemi pro země, jako je Česká republika, pokud by se v Německu dostali k moci, tak si myslím, že jsou naivní a opakuji znova, jsem přesvědčený, ať jde o česko-německé nebo třeba česko-bavorské vztahy, že jednou na tuhle éru budeme vzpomínat jako v dobrém, víc než v dobrém.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co se týče třeba rostoucí podpory AfD, dá se to říci, že je to zejména v těch bývalých zemích východního Německa nebo je to zjednodušené?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dá se to takhle říct, ale neplatí to úplně. I v některých západních spolkových není třeba tak vysoká jako v Sasku ku příkladu, ale narůstá taky, ono to není dáno, to už dávno není jenom otázka migrace, a už dávno pro Němce neplatí ty nálepky, to jsou náckové, to jsou fašouni, takhle už to vůbec není. Těch faktorů je víc, jedním z nich je slábnoucí role kancléřky Merkelové, prostě kancléřka vládne čtvrté funkční období.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Právě, není to přirozené, že klesá ta její role.

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Je to přirozené, ale je to faktor, který hraje pro AfD. Určitě. Sociální demokracie už podruhé vstoupila do koaliční vlády velké koalice a nehraje tam důležitou roli, standardní, standardní voliči, klasičtí voliči sociální demokracie jsou s tím nespokojeni, čili klesá podpora, klesá podpora socialistů, klesá podpora CDU, já jsem /nesrozumitelné/, teď jsem se vrátil z Mnichova, jsou, 33-35 % je dneska reálná podpora CSU v Mnichově, v Bavorsku. To je bezprecedentní. My jsme, ulice jsou plné plakátů, všech politických stran a kandidátů, kteří pobíhají po ulicích a loví své potenciální voliče, i byla cítit veliká nervozita v Mnichově, zejména ze strany politiků CSU, protože pokud by výsledky nepřekročili, což 50, to už dneska není reálné, alespoň 40 %, tak to může vyvolat zemětřesení jednak v Mnichově, v Bavorsku, a to se nepochybně přenese do spolkové vlády a pak si myslím, že by kancléřka Merkelová ještě vzpomínala na současného jaksi šéfa CSU s láskou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Karlova Univerzita spolu s hlavním městem Prahou před 3 lety obnovila mezinárodní cenu Karla IV. Vy jste teď aktuálně rozhodli, je to novinka, myslím, že teď to zazní poprvé v éteru, že ji v příštím roce předáte bývalému německému prezidentu Joachimu Gauckovi. Čím si jí zasloužila?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Můj oblíbený Ernst Hemingway vždycky říkal, když to chceš říct výstižně, řekni to příběhem. Řeknu maličký příběh, který mluví za všechno. Když byl Joachim Gauck ještě jako hlava Spolkové republiky v Praze, měl v Karolínu ve velké aule velký projev. A já jsem za svých 52 let a za svých víc než 30 let v Praze nikdy neslyšel žádného českého, natož zahraničního státníka tak úžasně mluvit o střední Evropě, o česko-německých vztazích, o německé vině za války, o Lidicích, o českých odplatách po válce a zejména o Praze, s takovou empatií, s takovou snad řeknu láskou, pochopením a tak kultivovaně jako Joachim Gauck. Myslím, že když jsem mluvil o Merkelové, o Schröderovi v blahé paměti, že Joachim Gauck udělal pro česko-německé vztahy velmi mnoho a tohle je jeden v důsledku těch, těch důsledků té jeho politické aktivity.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Komu je obecně toto mezinárodní ocenění určeno?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Významným osobnostem, které se zasloužily o kultivaci a rozvoj hodnot, které jsou spojovány s Karlem IV., s univerzitou, ta /nesrozumitelné/.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč vlastně bylo to udílení ceny vlastně na 10 let přerušeno?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Skončilo to prostě tak, že bývalý rektor Univerzity Karlovy a hlavní město Praha se nedohodli na pokračování. Nám se zdálo, že panu rektorovi Zimovi se zdálo, že to je významná záležitost, proto se taky pan rektor zasloužil o to, že byla před několika lety obnovena.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A nemůže se zaměňovat s evropskou cenou Karla IV., kterou udělalo sudetoněmecké krajanské sdružení?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Pro nás ne. A myslím, že pro držitele té ceny také ne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže Joachim Gauck, příští nositel Mezinárodní ceny Karla IV. Prezident, a to zase vracím k návštěvě hlavy státu v Německu se obává další světové hospodářské krize, to řekl v Berlíně zahraničním investorům s tím, že za každou takovou krizí stojí, promiňte, a teď cituji, blbost politiků a bankéřů. Konkrétní politiky nejmenoval, ale jasně se postavil proti protekcionismu a clům, ty teď prosazuje například americký prezident Donald Trump. Má v tomto Miloš Zeman pravdu podle vás?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Hospodářské krize tady jsou odnepaměti, řeknu, konec 19. století, habsburská monarchie v roce 1873 poznamenaná hlubokou hospodářskou krizí, která se táhla léta. Já myslím, že hospodářské, že i kdyby byli politikové a investoři zlatí, i finančníci, tak se s tím nedá nic dělat, ten systém je takový, že čas od času ta krize přichází.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A není možné, že ji třeba právě ta protekcionistická politika skutečně jakoby urychlí?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já nejsem ekonom. Názory na to, názory na to se různí. Stejně na to, jako se různí názory na to, na kolik Donald Trump se počítá racionálně, když má pocit, že, a s ním nemalá část amerických průmyslníků a taky nemalá část amerického elektorátu, byť v našich novinách, v našich sdělovacích prostředcích a v našich serverech máme, je nám předkládán dost jednoznačný názor americké veřejnosti na prezidenta. Čili, chci tím říct, že není jednoznačné, na kolik Trump prostě, když mluví stejně jako v případě navyšování prostředků na obranu, jestli nemá pravdu, když říká, ty smlouvy nejsou nastavené dobře ve prospěch, z pohledu Spojených států, je potřeba to evidovat, a mám pocit, že tímhle tím silným tlakem na cla, že k tomu evropské partnery donutí. Na kolik to může přispět k ekonomické krizi, nevím, ale, ale určitě vím, že nebude jediným viníkem té krize ani Donald Trump, ani ti investoři.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vidíte to tak, že americká společnost je v tuto chvíli zřetelně rozdělena?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já už jsem měl několikrát v posledních letech, desítkách let pocit, že už nemůže být rozdělenější. Barack Obama, to říkají, připouštějí to i jeho stoupenci, když přebíral úřad Spojených států po 8 letech, byla ta země více rozdělena než na začátku. A to se, myslím, opravdu snažil, aby tomu tak nebylo. Takže dneska skutečně tím spíš, že i v rámci republikánské strany neexistuje úplně jednotný názor na prezidenta a někteří republikáni, jako třeba zesnulý, zesnulý senátor McCain, mu nemohli přijít na jméno, tak myslím, že takhle Amerika rozdělena jako dneska nikdy nebyla, ale není to jen specifikum Ameriky, je to evropský, pro Evropu platí totéž. Víme, jak dopadly rakouské /nesrozumitelné/ volby. Ve Francii přes 50 % voličů hlasovalo pro paní Le Penovou a pro /nesrozumitelné/ kandidáta a tak dál. Čili, myslím, že to zdaleka nejsou jenom Spojené státy, ani nevím, jestli je v silách, nejen Donalda Trumpa, ale vůbec nějakého politika přivést ty strany, které jsou tak znesvářené k nějakému konsensu. Obávám se, že to v dohledné době není možné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Volby do amerického Kongresu, které se budou konat 6. listopadu, jsou považovány za referendum o Trumpovi a jeho politice. Dá se to takto chápat?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Určitě ano. Jistě obtížně bychom tenhle názor vyvraceli. Jiná věc je, jak to dopadne a respektive, jak ty výsledky se budou interpretovat, co se s tím udělá. První možnost je, že Donald Trump, tedy republikáni, což není úplně Donald Trump, ale přesto to tak bude bráno, že republikáni dostanou nařezáno a všichni budou, a teď to je začátek konce trumpismu s tak dál, ale ono to může být taky tak, že Trump a republikáni prohrají tyhle volby, a protože i američtí voliči mají tendenci to vyvažovat, tak to za 2 roky může, tak se to za 2 roky může změnit, nebylo by to poprvé, co se stane. A nebo republikáni uhájí své bašty a naopak ty demokraty a demokratický elektorát, to povede ještě k dalšímu, ještě k většímu úsilí k útokům na prezidenta a tak dál a za 2 roky může tam skončit. Nevíme to. Jenom moc prosím posluchače, pokud jsou mocní angličtiny, podívejte se taky na jiná, než na česká nebo evropská média, nebo na, nebo na něco jiného, než na CNN, ten obraz Ameriky je komplexnější a mnohem složitější.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když se podíváme na čísla, tak aby demokraté získali většinu v Kongresu a tím i tedy možnost nějakým způsobem mařit záměr Trumpovy administrativy, museli by získat 23 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 2 v Senátu. Odhadněte, mají v tomto směru naději?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
V Senátu ano, ve Sněmovně reprezentantů si myslím, že to nedokážou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příkrou kritikou republikánů vstoupil bývalý americký prezident Barack Obama do kampaně právě před těmi volbami do Kongresu. V projevu na Illinoiské univerzitě řekl, že republikáni nemají odvahu bránit instituce, díky nimž funguje americká demokracie. Jednak má v tom pravdu a druhak, jak to může ovlivnit voliče podle vás.

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych slova Baracka Obamy a jejich dopad na elektorát nepřeceňoval. Znova říkám, v Američanech zůstalo po Obamovi velký kus, zůstal velký kus zklamání. Je trochu, protože řada věcí, které slíbil, nesplnil, a teď neříkám, že to bylo snadné, nebo že to bylo realizovatelné vůbec, ale Obama byl kultivovaný lídr, fascinující řečník, ale pokud jde o reálné výsledky jeho politiky, myslím, že zklamání z demokratů a z Obamovy éry se v nemalé míře promítlo i do výsledku prezidentských voleb, a bylo to jeden z faktorů, proč Donald Trump ty volby vyhrál. Protože nemalá část Američanů prostě chtěla, aby obamovský kus skončil. Takže když dneska Barack Obama mluví o tom, že republikáni nehájí americké instituce, hodnoty a tak dál, no, kdyby byla demokratická strana schopna vygenerovat kandidáta, který by byl přijatelný pro většinu americké veřejnosti, a nikoliv mocichtivou a v mnoha ohledech zprofanovanou Hillary Clinton, tak by, tak jsem přesvědčen, že by demokratický kandidát takového republikánského kandidáta, jako byl Donald Trump, porazil, čili, být Barackem Obamou, hlídal bych si víc vlastní demokratickou stranu a chystal bych se na a pokusil bych se generovat možné kandidáty za 2 roky do prezidentských voleb, aby se demokratům náhodou nestalo, že, že paní Clintonová do toho vstoupí ještě jednou a s ohledem na to, jaký vliv má Clinton, clintonovský klan v Demokratické straně, že je čeká výprask ještě jednou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já teď možná zdánlivě odbočím. Podle /nesrozumitelné/ tvrdí, španělský ministr zahraničí, že Donald Trump doporučoval Španělsku, aby postavil zeď přes Saharu právě proti tedy emigrační vlně. Je to originální nápad podle vás, jak zastavit imigraci do Evropy?

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Předně, myslím si, že migraci do Evropy nezastaví žádná zeď. Žádní vojáci, žádné ploty, žádné hranice a pokud se opravdu Evropa nerozhodne stát se jako pevností Evropa, tak je, myslím, ta migrace nezastavitelná a to zní jako klišé, sám se za to omlouvám, ale prostě jediná šance, jak se nebo se pokusit zastavit, je, maximální, ale hlavně co nejefektivnější a reálná pomoc a podpora v těch zemích, kde to hoří, takže to jsou všechno ploty, zdi, to jsou všecko dočasné hranice, které chvilku mohou třeba fungovat, ale pokud by došlo v Africe nebo na Blízkém a Středním východě, dál by se horšila ekonomická, klimatická a bezpečnostní situace, tak se obávám, že kromě té pevnosti Evropa, kterou asi nikdo z nás nechce, žádný způsob, jak migraci zastavit, neexistuje.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem se ptal i proto, že když si uvědomíme, že Sahara se táhne v délce 4800 kilometrů...

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Jasně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
...od Atlantiku.

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Přesně tak. Přesně tak.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
...Rudé moře a je to na území několika desítek nebo několika států afrických, těžko asi by se to dalo realizovat, je to specifický humor Donalda Trumpa nebo na sebe prozrazuje, že třeba úplně často nekouká na mapy Evropy a Afriky.

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Na to se, vyjadřování Donalda Trumpa je vskutku specifické, na kolik myslí tyhle výroky vážně, na kolik to jsou popíchnutí, zkušební balonky takzvané, to nevíme, ale i časopisy, které jsou všechny, jako je, jenom ne pro trumpovské fóry, /nesrozumitelné/ třeba, tak ani tam není jednoznačný názor, nebo respektive, i ti říkají, řada témat, které Donald Trump otvírá, otvírá správně, ale problém je ve způsobu, jakým to dělá, případně ve způsobu, jakým se ty věci pokouší řešit. Ale to, že, to, že se mimo jakoukoliv pochybnost hnula třeba otázka Severní Korea, setkávají se s vůdci Severní a Jižní Koreje a tak dále, probíhá nějaká komunikace, to při nejlepší vůli žádné předchozí americké administrativy nepodařilo. A jakkoliv mohou novináři zesměšňovat a ironizovat to, co se děje, jak působil na summitu Trump a jak působil na summitu Kim, tak je prostě fakt, že za poslední rok a půl vystupuje Severní Korea z izolace, vede podle mnohých reálnou debatu o ukončení jaderného programu, výrazně pokleslo napětí na hranici mezi oběma korejskými státy a je mi líto, to je do značné míry jednání Trumpovy administrativy.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to vidí historik a prorektor Univerzity Karlovy, profesor Martin Kovář. Děkuju, na shledanou.

Martin KOVÁŘ, historik a prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuju za pozvání, hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy

Koupit

Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.