Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 14. dubna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání přijal ekonom Lukáš Kovanda. Já Vás vítám v Jak to vidí. Dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Uvolňování omezení pro obchody a služby, potenciál České republiky a konec cenové války na ropném trhu. Taková je dnešní tematická nabídka. Jsem ráda, že jste s námi. Vláda by dnes měla zveřejnit scénáře uvolňování omezení pro obchody a služby, které byly uzavřeny před měsícem kvůli epidemii koronaviru nového typu. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka, návrh počítá se třemi vlnami uvolňování, a to nikoli podle typu obchodu, ale jejich rozlohy mezi jednotlivými vlnami by podle ministra mohly být týdenní či desetidenní odstupy. Jak se na to díváte, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Vnímám to jako řekněme opatrný postup, pozvolný, tedy žádná hurá akce. Napoví také hodně to, jak se vyvíjela ta nákaza během velikonočních svátků, vláda měla značné obavy, že lidé jaksi budou v tom módu relaxu a budou tedy zapomínat, nasazovat roušku a činit další preventivní opatření vůči šíření koronaviru, a to se může projevit neblaze v číslech, která uvidíme během řekněme sedmi, deseti dnů, pokud by se ukázalo, že opětovně dochází k nějakému nárůstu intenzity šíření té nákazy, tak se domnívám, že by se zbrzdilo to postupné otevírání těch obchodů, takže musíme vše vnímat, jako že je to za běhu, že to není definitivní a že se to může měnit. Sám jsem zvědavý na to, jak se ty velikonoce, v tomto smyslu, projeví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To bude vláda vyhodnocovat s odstupem, jak sama řekla, koloval také tweet ministra vnitra a šéfa Ústředního krizového štábu, Jana Hamáčka, cituji: "Celá řada našich občanů se rozhodla velikonoce strávit trošku ve volnějším režimu a roušky prostě nenosí. Byl bych strašně nerad, aby pak na to, jak strávili velikonoce, vzpomínali na jednotce intenzivní péče." Tolik citace jeho tweetu. Máme už, pane Kovando, data, včetně těch o chování koronaviru, abychom mohli říct, co se stane s ekonomikou? Já připomenu, že Vy jste členem nové Národní ekonomické rady vlády, ve které zasednou i bankéři, analytici a také zástupci velkých firem. Poslední takový NERV, jak je zkratka tohoto sdružení nebo skupiny, fungovala nebo si to vyžádala finanční krize před více než deseti lety.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Tak ta data my nemáme, nebo nemáme v tom rozsahu, který bychom potřebovali, a to z toho samého důvodu, který jsem zmiňoval v té předchozí odpovědi, vše se vyvíjí za běhu, tudíž ta data jsou závislá na tom, jak hluboká nakonec ta krize epidemiologická bude, to znamená, že čím zásadnější bude krize z epidemiologického hlediska, čím více nakažených, čím více zemřelých, nedej bože, tím také samozřejmě hlubší ekonomický šrám, takže my jaksi můžete vytvářet různé scénáře typu toho, kdyby se nyní ta situace uklidnila, řekněme do konce dubna, do konce května, do konce června, tak můžeme pak už počítat zhruba jaký bude zásah na ekonomiku, na jednotlivé sektory. Ale my nevíme, pochopitelně, a zatím to neví nikdo, kdy ta nákaza v tomto smyslu odezní, takže zde je třeba opět spolupracovat s epidemiology a na základě těch jejich modelů vytvářet ty modely naše, přičemž ovšem už ty modely epidemiologické jsou zatíženy značnou chybovostí, z pochopitelného důvodu, že je to věc, která, z historického hlediska, je vlastně naprosto ojedinělá la nemáme prakticky žádnou srovnatelnou časovou řadu, z níž bychom mohli vycházet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z čeho tedy budete vycházet v tomto případě? Z jakých dat nebo s jakými informacemi budete pracovat, aby jste mohli poradit?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
To je velice případná otázka, protože i když samozřejmě nevíme, jaký bude celkový dopad ekonomický té současné situace, tak musíme jednat rychle. Musíme být maximálně akceschopní, protože ekonomika nečeká a nečekají podnikatelé, nečekají firmy, nečekají živnostníci, kterým prostě vypadávají příjmy a vypadávají jim možnosti plateb, a musí tedy nějakým způsobem této situaci čelit. Proto si myslím, že musí být zásah razantní, razantnější než doposud, musíme prostě jít hlouběji do dluhů a musíme pokrýt to období, ať už bude dlouhé jeden měsíc, dva měsíce, tři měsíce, to nyní nevíme, musíme je prostě pokrýt z navýšeného dluhu České republiky. Vláda je jediný subjekt, který si za těchto okolností může půjčovat dostatečné množství peněz za stále ještě výhodných, nebo poměrně výhodných podmínek. Žádný jiný subjekt tak činit nemůže. A je to ostatně také vláda, která tu ekonomiku zastavila, takže má určitou odpovědnost za to, aby do ní, když tedy tam se netočí nyní peníze v té ekonomice, aby ty peníze do té ekonomiky prostě nalila a umožnila přežít těm všem subjektům, ať už jsou to živnostníci, firmy, domácnosti, které nemohou nyní fungovat řádně kvůli tomu, že je ekonomika ze zdravotních důvodů vypnutá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vy jste vlastně už koncem března, v Jak to vidí říkal, pane Kovando, že Vám ta dosavadní opatření vlády, v oblasti ekonomiky přišla méně razantní, jestli tedy Vás poslouchám správně, pořád je to málo. Jak se Vám jeví ta dosavadní opatření ve smyslu spíš nakolik fungují, třeba program Antivirus?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Rozhodně nechci nějak lacině kritizovat, já si myslím, že řada opatření byla učiněna správně, ať už se jedná o program Antivirus, ať už se jedná o programy Covid, určitě je problémem vysoká byrokratická náročnost, stále ta chybovost, například u programu Antivirus je tuším 70%, což je obrovské číslo, které nelze, podle mého soudu, vysvětlit tím, že všichni ti žadatelé prostě špatně vyplňují ty jednoduché dotazníky, zřejmě ty dotazníky nejsou až zas tak jednoduché a v této hektické době je opravdu ta jednoduchost ještě důležitější než jindy, takže v tomto smyslu by se mělo zjednodušovat a mělo by být, to hlavní, co si myslím, že je zásadní, to je větší objem těch prostředků, a to není zdaleka jenom program Antivirus, to jsou programy Covid a další podpůrné akce ze strany vlády, odkládání daní, nikoli odpouštění, ale odkládání plateb záloh a tak podobně, na různé typy daní, to si myslím, že je další zásadní věc, kde bychom ještě měli určitě postoupit. Musíme se prostě smířit s tím, že dluh, nebo pardon, deficit, tak, jak si nalinkovala vláda už v té revidované verzi 200 miliard korun, je nedosažitelný, že musí být prostě dramaticky vyšší, máme-li tu ekonomiku skutečně alespoň z podstatné části zachránit tak, aby přežila do té doby, kdy zase bude otevřená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Stát, podle ministryně financí, Aleny Schillerové, musí zvyšovat důchody či platy učitelů, i za cenu dalších půjček a schodků státního rozpočtu, to uvedla šéfka Státní pokladny v rozhovoru pro Hospodářské noviny, ve kterém také říká, že od poloviny letošního roku začne ekonomika zase fungovat. I přesto, pro příští rok, předběžně počítá s tím dvou set miliardovým schodkem státního rozpočtu. Co na to říkáte?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Já tento předpoklad nyní vnímám už jako značně optimistický, ano, ekonomika může opravdu začít od poloviny roku fungovat, ale nečekejme, že najednou tady ze dne na den budou mraky turistů z Asie, z celého světa, to znamená například ten turistický ruch, určitě v letošním roce se neobnoví na tu úroveň ze začátku roku, možná ani ne příští rok, ten šok do té ekonomiky, do tohoto sektoru, je tak zásadní, že ten doběh bude trvat řadu čtvrtletí, to nebude opravdu ze dne na den, že by se ta situace stabilizovala, že by se optimalizovala, to určitě ne, ale samozřejmě, budou tady problémy v těch dalších sektorech, které jsou pro ekonomiku jako celek ještě důležitější, a to je například průmysl. Zase, nelze očekávat, že i když se česká ekonomika rozběhne, že se také všechny další světové ekonomiky, naši klíčoví obchodní partneři, rozběhnou také. Neumím si představit třeba, že by se italská ekonomika, ta je ještě dramatičtěji zasažená, pochopitelně, než ta česká, rozběhla v nějaké uspokojivé formě v letošním roce, tam opravdu bude ten propad obrovský ekonomický, a to samozřejmě se projeví v kondici českého zahraničního obchodu, který je pro nás důležitější než pro řadu dalších zemí, takže i ten odhad desetiprocentního propadu české ekonomiky v letošním roce, může být stále ještě optimistický, tudíž ano, ekonomika se začne, takto bych to formuloval, začne se zotavovat, řekněme od poloviny letošního roku, ale to zotavování může trvat řadu čtvrtletí, jak říkám, možná třeba až do roku 2022.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda. Mnozí lidé, ať už na sociálních sítích nebo při běžných rozhovorech, si kladou otázku, kolik vůbec vydrží ekonomika jako taková. Zdali mohou skutečně "položit pouhé dva měsíce omezení"? Honosili jsme se přece, jací jsme evropští premianti, ať už jde o růst nebo zaměstnanost a tak dále.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
My jsme na tu krizi, která udeřila, poměrně dobře připraveni, v porovnání s většinou dalších zemí Evropské unie, máme nižší veřejný dluh, v poměru k hrubému domácímu produktu, my máme 30 % zhruba, příslušné kritérium pro přijetí eura, Maastrichtské kritérium, je 60 %, to znamená my jsme na polovině. Německo, které je velice rozpočtově ukázněné, tak má nyní, před úderem koronaviru, 60 % zhruba, veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu. Rovněž dvojnásobek české úrovně. Nemluvím už o Francii například, ta má 100 %, Rakousko 70 %, to znamená tato čísla mě částečně, z podstatné části vedou k tomu, že právě říkám, že my máme nyní možnost se zadlužit a nikde, v historii České republiky, od roku 1993, nebyla případnější doba, kdy bychom se měli zadlužovat. Nikdy v naší historii nebyl dluh opodstatněnější než je právě nyní. Takže z tohoto hlediska my jsme dobře připraveni, nebo poměrně dobře, takhle, nechci zase úplně to vykreslovat v růžovoučkých barvách, ale poměrně dobře připraveni, právě z tohoto hlediska a jsme dobře připraveni i třeba z hlediska měnově politického, v oblasti, kterou má v gesci Centrální banka, kde můžeme stále s úrokovými sazbami dolů, v případě oslabování koruny, může Česká národní banka odprodávat část svých devizových rezerv, navíc nyní bude moci provádět ono kvantitativní uvolňování, to znamená stlačovat, vyžádá-li si to situace, úrokové sazby na dlouhodobých českých dluhopisech, takže já si myslím, že z tohoto hlediska my jsme dobře připraveni a spíše tedy jsme zatím příliš opatrní, bojíme se jaksi být razantnější v těch záchranných opatřeních, i když na ně máme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nemůže ten apel, nebo akcent spíše, pane Kovando, na prohlubování toho dluhu nebo zadlužování, přivodit pak další jiné problémy?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Máte pravdu, že jakékoliv zahrávání si s dluhem je ošemetné, může se vymstít, já sám jsem nyní řadu let tady káral vlády za to, že nebyly s to dodržovat nebo dosahovat větších přebytků, nedosahovali jej tak sériově, jak se to dařilo třeba v Německu, to byla určitě chyba, ale to prostě je chyba, kterou vlády často činí. Ostatně činily ji vlády před tou finanční krizí, z doby před deseti lety, kdy také v těch dobrých časech nevybudovali dostatečný polštář, který by pak jim pomohl v těch časech špatných. Takže určitě ten dluh není něco, co bychom měli vítat, ale my nyní poměřujeme dva dluhy, buď tedy zasáhneme nyní rychle, za cenu hlubokého zadlužení, ale přechodného, protože my tím dluhem zachráníme spoustu firem, a nebo nyní budeme opatrničtí, budeme vyčkávat, firmy nám mezitím pokrachují, živnostníci nám odejdou na úřady práce a nakonec sice nehrábneme tak rychle do toho dluhu, tak hluboko, ale nakonec to zadlužení, kvůli krachům těch firem, bude z toho dlouhodobého hlediska pěti, deseti let, daleko citelnější než to zadlužení, které vyvoláme nyní tím rychlým pádem do dluhů, ale rychlým nebo relativně rychlým zotavením ekonomiky, tím, že prostřednictvím toho dluhu, dodání těch peněz, které tam nyní nejsou, v tom hospodářství, umožníme přežít tolika firmám, protože čím více nám pokrachuje firem, tím hlouběji pak půjdeme, z toho dlouhodobého hlediska, do dluhu, protože kdo konec konců z velké části platí třeba starobní důchody? Vláda žádné peníze nemá, když to řeknu hodně zjednodušeně, všechno to jsou peníze, které vydělávají firmy, je to v podstatě část jejich hrubého zisku, to, co pak jde na ty starobní důchody, a když tyto firmy nebudou fungovat, když pokrachují, tak prostě ten dluh, do něhož Česká republika půjde, bude nakonec daleko hlubší, než když nyní se zadlužíme hluboko, ale za tím účelem, abychom ekonomiku zachránili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vnímáte tedy opatření vlády, ta aktuální, a možná i ta další, že vláda přemýšlí skutečně dlouhodobě a nebo je to jenom taková ta krátkozraká politika?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Já právě si myslím, že kdyby uvažovala dlouhodobě, že bude razantnější, s tím zadlužováním se, já jsem sám zvědavý na ty diskuse, které k tomuto budeme mít v NERVU, já budu určitě hájit to, aby jaksi byla v tomto smyslu razantnější, ale umím si představit a zaznívá to například z řad opozice, že bychom ani v těchto časech se neměli tolik zadlužovat. Je to velká debata i na poli akademické ekonomie, ale skutečně v tuto chvíli, a za těchto podmínek, troufám si říct, že převažuje ten názor, a podepsala by to drtivá většina ekonomů, špiček akademické ekonomie, kdybych nyní jim to předestřel, že opravdu Česká republika by měla jít hlouběji do toho dluhu, nebát se, a nebát se toho, že ji nějak třeba narostou náklady na obsluhu dluhu, že se jí zhorší rating, skutečně, ten dluh bude narůstat všem ostatním státům, všechny se budou zadlužovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jsou ta opatření, zákony, srozumitelné? Víme co a koho se to týká? Orientujeme se v tom?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Mám pocit, že ne. To plyne z toho, co už jsem tady naznačil, například tu velkou chybovost při podávání žádostí o podporu z programu Antivirus, kde je ta chybovost 70%, to opravdu značí o tom, že se neorientujeme, ale zase, ode mě tady to může znít jako nějaké laciné hraběcí poradcování od stolu, takže já nejsem v kůži těch, kteří ty formuláře připravují, já nejsem v kůži zatím těch, kteří žádají o ty podpory, takže já to spíše hodnotím takto, z nějaké třetí strany, ale když to vezmu kolem a kolem, tak zřejmě tedy by to mělo být jednodušší, ale zároveň všechno běží velice překotně, každým dnem se vyvíjí nějaká nová situace, na kterou vlastně nikdo nemohl být připravený, takže to, že nemáme zaručená absolutně dokonalá řešení, tak to v krátkém čase je zcela přirozené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je nyní, podle Vás, výhodné, že nemáme euro nebo naopak?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
To je velice zajímavá otázka. To je další věc, nad kterou lze debatovat celý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tolik času nemáme.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
To je mi jasné, takže já zkusím být tedy maximálně stručný. Určitě státy, které mají euro, mají dvě výhody v tuto chvíli. Jednak euro je jaksi stabilnější, to znamená nemá takové výkyvy jako česká koruna, a za druhé, prosakují už celkem zaručené informace o tom, že jsi ty státy, které mají Evropskou centrální banku, jakožto jejich měnového správce číslo jedna, což tedy není Česká republika, protože ta nemá euro, tak jaksi budou mít přístup k většímu objemu peněz, které právě bude v gesci i té Evropské centrální banky, tedy té distribuce těchto prostředků, a v rámci jejich záchranných sanačních programů. Takže Česká republika by mohla mít omezenější přístup k těmto záchranným programům, to jsou zase ale jiné programy, než na úrovni fiskální, na úrovni Evropské unie, k těm bude mít přístup, nyní hovoříme o těch programech na úrovni eurozóny. Takže toto jsou dvě výhody, které bychom měli, kdybychom měli euro, ovšem Česká republika, tím, že má korunu, tak má stále velkou výhodu v tom, že má nezávislou měnovou politiku, a že může, žádá-li si to nutnost, což si myslím, že nastane během těch následujících měsíců, až se ekonomika otevře a budeme třeba podporovat naše exportéry, tak budeme rádi za to, že vlastně ta koruna je slabší, že jim to dává konkurenční výhodu, což jsme například činili při intervenci v letech 2013-2017, no uměle jsme oslabovali korunu, aby byli naši vývozci, v těch těžkých časech, na zahraničních trzích, úspěšnější. Nyní nám to přijde jaksi samo, tím, že koruna oslabila vůči euru, takže je to jakýsi stabilizátor automatický, mám-li to takto nazvat, té ekonomiky, a nemyslím si, že je to nějak na škodu, a může to nakonec více než vykompenzovat tu ztrátu, kterou utrpíme z toho, že tedy nemáme přístup k těm programům na záchranu eurozóny, a že přece jenom ta koruna se houpe více než to euro v těchto těžkých časech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Odkryla koronavirová pandemie, v dobrém i ve zlém, náš potenciál, jako země?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Jednoznačně, protože se ukazuje, že opravdu, bude to znít jednoznačně jako klišé, už jste to sama v éteru poslouchala tisíckrát, ale ukázalo se opět, že Češi mají zlaté ručičky a že tedy jsou velice důmyslní a důvtipní, a zejména tehdy, když jim teče do bot a když hrozí nákaza neznámého rozsahu a je třeba, aby tedy třeba podomácku vyráběli roušky, protože prostě na trhu nejsou, protože, jak se říká, je vláda nezajistila a tak podobně. Takže v tomto smyslu opět se ukázalo, že v nás je velký potenciál a jak je to s těmi olivami, tak ty ze sebe to nejlepší dostávají v těch časech, kdy jsou tlačeny, tak to samé platí o Češích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká ekonom Lukáš Kovanda. Organizace zemí vyvážejících ropu a další přední světoví těžaři, v čele s Ruskem, nazývaná skupina OPEC+ se dohodli na snížení těžby v květnu a v červnu o 9,7 milionu barelů denně, což představuje zhruba 10 % světových dodávek suroviny. Cílem je reagovat na pokles poptávky po ropě, v důsledku současné pandemie nemoci Covid-19. Co si od toho slibovat, pane Kovando? Stabilizuje se třeba cena pohonných hmot v České republice?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Domnívám se, že ne, že to škrtnutí, i když je historicky obrovské, je to deset milionů, takřka deset milionů barelů ropy denně, jak jste uvedla, tak i když je to takto velký rozsah toho omezení těžby, tak ten propad té poptávky po ropě je tak dramatický, že to stačit nebude, protože propad té poptávky je odhadován na zhruba 20 milionů barelů ropy denně, to znamená dvojnásobek toho, jak byla ta těžba, jak bude od 1. května omezována, tudíž ještě bychom potřebovali jednou tolik škrtnout v té těžbě, abychom se dostali do nějaké rovnovážné situace na tom trhu, aby se nabídka zhruba rovnala poptávce poklesu, protože po tom poklesu ta poptávka, a ten pokles je způsobem samozřejmě koronavirem, je velice oslabená, takže je třeba oslabit stejně tak i nabídku a teprve poté se dostane ten trh do rovnováhy a teprve poté přestane klesat cena, včetně ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kromě pandemie, celosvětové, koronaviru, co ještě se promítá vůbec do té situace na ropném trhu?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Především je to, byla, dnes už vlastně lze říci, cenová válka Saúdské Arábie a Ruska, protože tyto dva největší světoví exportéři ropy spolu zápolili v tom tedy, kdo jaksi stlačí cenu více, protože chtěli si vzájemně krást tržní podíl na trhu, a jsou to země, které jsou schopny těžit při velmi nízkých nákladech. A chtěli také vyřadit americké břidličné těžaře, kteří potřebují vyšší náklady k těžbě. Do situace se vložil americký prezident Donald Trump, což je poprvé v historii, kdy americký prezident se vlastně zasadil za to, aby byly vyšší ceny ropy, protože vždycky američtí prezidenti vítali levnější ropu, protože Amerika byla dlouhá desetiletí dovozcem, velkým dovozcem, význačným dovozcem ropy a ropných produktů, ale nyní, když tam má břidličné těžaře, tak už se jí tolik do karet nehodí, aby byla ropa až tak levná, protože to vyřazuje z provozu ty břidličné těžaře a hrozí, že to přispěje k další eskalaci míry nezaměstnanosti ve Spojených státech, která už takto může být až třetinová, což je obrovské číslo, takže zasáhl americký prezident Donald Trump a jaksi zprostředkoval ten smír mezi Ruskem a Saúdskou Arábií, což je z historického hlediska ojedinělá situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jste se zmínil o Spojených státech, jak mimochodem se díváte na tamní situaci? Zůstaneme teda u té ekonomiky, ačkoli nyní je propojeno naprosto všechno.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
V tuto chvíli lze odhadovat míru nezaměstnanosti ve Spojených státech na zhruba 15 %, to znamená už je dramaticky vyšší než míra nezaměstnanosti v České republice. Vzpomeňme, že to naše číslo by byla 3 %, i když už nyní bude vyšší, ale jsme zhruba na jedné pětině, tedy Spojených států, je to dáno tím, že ten trh ve Spojených státech je flexibilnější, pružnější, když to řeknu lidově, je prostě snazší tam dát výpověď, propustit, ale je to určité také varování pro nás, kam až u nás vlastně ta nezaměstnanost může jít, pokud nezasáhneme včas, a může jít také do těch dvouciferných hodnot. Neříkám přímo na 15 %, ale umím si představit třeba 10% úroveň a čím razantnější budeme s těmi opatřeními, čím více nyní hrábneme do dluhu, mám-li to tak říci, tím méně ta naše nezaměstnanost naroste.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Budou to i Vaše rady, pane Lukáši Kovando, na nejbližším zasedání Národní rady pro ekonomiku, Národní rady státu?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Určitě to bude jedna z těch rad, ale zároveň si uvědomuji to nebezpečí toho dluhu, a uvědomuji si, že ty peníze jsou nakonec penězi daňového poplatníka. Ten ten dluh bude muset zaplatit, proto je třeba ty programy navrhnout co nejadresněji, aby opravdu cíleně působily tam, kde mají, aby nezachraňovaly firmy, které by tak jako tak musely i za běžných okolností odejít z byznysu, nemá skutečně cenu zachraňovat všechny. A toto myslím, že je nakonec ta největší výzva, nikoli sehnat ty peníze, ale ty peníze rozdělit tak, aby zachraňovaly tam, kde zachraňovat mají, abychom nezachraňovali firmy, u nichž to prostě není dlouhodobě udržitelné a efektivní, abychom jim pomáhali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká ekonom Lukáš Kovanda. Děkuji za Váš čas i Vaše názory a přeji Vám hezký den. Na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Na slyšenou, hezký den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude soudce Josef Baxa. Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.