Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda - 11. ledna 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním – a novým – hostem v ‚Jak to vidí‘ je ekonom Lukáš Kovanda. Já vás vítám, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Dobré ráno všem, a posluchačům zvlášť.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak ovlivní ekonomiku v Česku kurz koruny, ceny energií či zvýšení mezd? Kdo na trhu s bydlením dělá něco pro jeho lepší dostupnost? Jaké důsledky může mít americký „shutdown“? Zlomek našich témat. Inspirativní poslech. – ČR se stále těší z nízké nezaměstnanosti a rostoucí ekonomiky. Dotahuje se na evropskou úroveň. V jaké kondici je podle vás, Lukáši Kovando, 30 let od pádu komunismu? Třeba platy stále zůstávají ve srovnání se Západem, a hlavně s Německem nízké.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Ekonomika je na tom opravdu dobře v současné době. Když se podíváme na to porovnání s těmi zeměmi, které jsou nám nejblíže, země Visegrádské skupiny, tak tam ČR stále vévodí, byť kdybychom se podívali na ta nejnovější data, tak tam bylo trochu zhoršení. Ale pochopitelně, když se podíváme na západ od našich hranic, tak to srovnání dopadá hůře. Lidé nadávají, lamentují nad tím, že mají nízké mzdy, ale zase zapomínají porovnat cenovou hladinu, která je stále dost odlišná třeba od Německa nebo od Švýcarska, od těchto zemí, k nimž často vzhlížíme. Třeba ceny služeb tam jsou stále výrazně vyšší. Když chcete jít ve Švýcarsku do lepší restaurace, tak je to skutečně záležitost, kterou si skoro ani střední třída v té zemi nemůže dovolit. Musíme tedy zohledňovat, když se zabýváme mzdami, také cenovou hladinu, a jestliže ji zohledníme, tak už nedopadáme až zas tak katastrofálně špatně, čímž neříkám, že není co zlepšovat.  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vidět to tedy v proporcích bychom měli...

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vidíte třeba na obzoru rizika, aniž bychom to chtěli nějak přivolávat, protože jsou i hlasy, proč mluvit negativně nebo něco přivolávat, která by případně ohrožovala vývoj té naší ekonomiky?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Existuje jeden typ lidí, kteří se živí tím, že věští krizi neustále. Takže už od roku 2015 od nich posloucháme, že přijde krize, že udeří a že se budeme mít zase špatně. Ta ekonomie je v tomto poměrně ještě, bych řekl, taková nerozvinutá v porovnání s některými jinými vědami. Nesmíme zapomínat na to, že ekonomie je mladá věda. To je věda stará maximálně několik staletí, kdežto některé jiné vědy... Tam se to dá počítat i na tisíciletí. Ekonomie prostě neumí předpovídat v tom smyslu, že by uměla říct, ‚přijde krize v tom a v tom roce‘, protože ekonomie pojednává o živých organismech, o nás všech. Kdybychom takovou predikci znali, tak my se uzpůsobíme a připravíme se na tu krizi, a tu krizi tím třeba vyvoláme i dříve. A tím pádem by se nenaplnila ta prognóza. My můžeme prognózovat pohyby planet, protože tím, že předpovíte, jak se bude pohybovat Jupiter, tak ten Jupiter na to nebude nijak reagovat, na tu vaši předpověď, ale tím, že předpovíte nám všem tu krizi, tak ti lidé na to zareagují, a tím vlastně mění tu prognózu. Takže krize, abych to shrnul, je v podstatě nahodilý jev, který ti skuteční ekonomové neumí předpovídat. A takoví ti zkázopravci, které slyšíme v médiích, že krize na 100 % přijde, tak to jsou lidé, kteří to také neví, ale kteří si na tom budují svůj osobní marketing.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže podle vás, pane Kovando, se ty, řekněme, negativní prognózy zakládají spíše na nějakých pocitech? Nebo z čeho vycházejí, z nějakých relevantních údajů, dat, fakta?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Může to být určitý pocit toho, že už dlouho krize nepřišla, a také takový strach, který plyne z té zkušenosti z doby před 10 lety, kdy také nikdo nečekal krizi, a ona udeřila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Byla opravdu ta krize před těmi 10 lety, už bezmála 11 lety takovým překvapením, nečekaným jevem?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Musím říct, že ano, a tady si můžeme my ekonomové sypat popel na hlavu. Tam jsme nedokázali nějak včas varovat. Ale otázka je, jestli vůbec to má ekonomie umět. Po literárních vědcích, také se označují za vědce, také nikdo nežádá, aby předpovídali, jak se bude v příštích pěti letech vyvíjet literatura, jaké žánry budou dominovat například. Oni se ohlíží do minulosti, analyzují současnost, a to je jejich práce. A to si myslím, že má být jádro práce ekonoma, analyzovat, proč se něco stalo, co se nyní děje a samozřejmě zkusit nějak rámcově předpovídat, ale samozřejmě vždy s tím vědomím, že je to velmi obtížné, ne-li nemožné, protože předpovídá, jak už jsem řekl, živoucí organismus, nikoliv nějaký neživý svět, kde je to pochopitelně mnohem jednodušší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže například není signálem ani přehřátí ekonomiky?  

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Přehřátí ekonomiky je jedním z varovných signálů. To ekonomie a ekonomové obecně berou velmi vážně na zřetel, tyto varovné signály. Ale například, když se podíváme na to, co činí naše centrální banka, tak ona se snaží předcházet tomuto. To znamená, nyní konkrétně reguluje hypotéky, protože se obává, že by mohly příliš vzrůst ceny nemovitostí, a snaží se tedy zamezit tomu, aby hypotéky dostávali ti lidé, kteří by v případě nějaké krize měli problémy se splácením a mohli by destabilizovat celý bankovní sektor tím, jak by nebyli schopni splácet ty své půjčky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže vy byste to nepovažoval za drastické opatření? Protože i takový názor se v souvislosti s hypotékami objevuje.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Já to dávám jako příklad toho, jak už jsme se poučili z té krize předchozí, kdy vlastně žádné takové opatření nebylo, ale zároveň si myslím, že i když může být v některých zemích správné, v ČR správné není, protože tady ani před 10 lety nebyla žádná vážná bankovní krize. My jsme měli ekonomickou krizi, ale my jsme neměli finanční a bankovní krizi. Tady ty banky velmi dobře obstály, velmi dobře zvládly svou roli. Nemusely být kříšeny ani haléřem z peněz veřejných tak jako ve většině zemí EU, a proto si myslím, že to opatření, které implicitně říká, vy jste jednali špatně, my vám nevěříme, teď mám na mysli, že toto říká naše centrální banka, tak si myslím, že není úplně správné a že by stále měla být ponechána a dána větší přednost tomu svobodnému podnikání těch bank, aby ony rozhodovaly, komu konkrétně hypotéku udělí, protože zatím neselhaly, takže zatím tady není žádný morální nárok na to, nějak více je spoutávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem Česká národní banka očekává pro letošní rok zdravé zpomalení ekonomiky.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Já očekávám také zdravé zpomalení. To je, myslím, shoda většiny těch ekonomů, když odhlédnu od těch zkázopravců, o nichž jsem tady hovořil, kteří se ale programově živí tím, že předpovídají krizi za každým rohem.  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak podle vás ovlivní ekonomiku v ČR třeba kurz koruny nebo ceny energií, ostatně i zvyšování mezd?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Kurz koruny samozřejmě zajímá mnohé. Zase za chvíli tady budou letní dovolené, nyní probíhají zimní dovolené, lidé cestují do zahraničí, všímají si, že koruna je stále docela slabá například v porovnání s eurem. Ono to bylo do značné míry dáno tím vývojem v loňském roce, kdy nastalo to, co ekonomové označují jako úprk z rizikových trhů. Stále ta globální investorská komunita nahlíží ČR jako rizikovější trh, nejsme tedy na úrovni Nizozemska, Dánska, Německa, Švýcarska a podobných zemí, a proto v tom loňském roce, kdy se nakupila rizika plynoucí například z eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, tak v takových okamžicích ti investoři prchají do těch jistějších zemí, tam přesunují svůj kapitál, takže jsme vnímali například posilování dolaru, navzdory tomu, že Spojené státy tu obchodní válku rozpoutaly. A česká koruna oslabovala, protože není nahlížena až zas tak jako bezpečná měna jako třeba ten dolar. V tuto chvíli neočekáváme, že by měla v letošním roce koruna nějak zvlášť posílit. Pokud se dostane pod úroveň 25 korun za jedno euro do konce letošního roku, tak to bude docela úspěch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem pomohlo by české ekonomice přijetí eura? Byť víme, že je to politická záležitost... Ale jaký je váš názor? Myslím, že se vyvíjel, co se týče eura.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
V tuto chvíli si nemyslím, že by ČR nějakým způsobem prospělo euro. To z toho důvodu, že euro je projekt, který má stále vadnou architekturu. Upozorňuje na to například Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, který napsal knihu, takovou velkou bichli, která se věnuje právě euru. Já jsem měl to štěstí ji odborně recenzovat, takže jsme se velmi dobře seznámil s těmi jeho argumenty. A ten jeho klíčový argument je to, že ta samotná konstrukce, architektura, eura je prostě špatná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V čem konkrétně?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
V tom, že my jsme vytvořili měnovou unii, ale neexistuje například unie fiskální. Takže my máme sice sjednocený ten systém měnový, ale všechny ty země uplatňuje své vlastní daňové režimy. Nebo si vezměte porovnání se Spojené státy. Často se říká, že Spojené státy přece také mají dolar, a jsou to různé státy. Ale na federální úrovni má americká vláda svůj vlastní dluhopis, svůj vlastní dluh. Něco jako evropský dluhopis stále neexistuje. A proti bylo Německo. Takže existují určité hlubší rozpory, které jsou zatím stále daleko hlubší než mezi jednotlivými státy Spojených států, a není to tedy fiskální unie a je to jenom měnová unie, stojí to jakoby na jedné noze. A proto je to tak neefektivní, v tom je závada té architektury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vraťme se ještě k nám do Česka. Rozpočet pro r. 2018 skončil v přebytku 2,9 miliardy korun. Podle ekonomů je to příjemné překvapení. Jak to, že to rozpočtové plnění je lepší, než se předpokládalo? Je to záměr? Je to náhoda? Je to špatné naplánování?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Je to od všeho trochu, ale řekl bych, že to klíčové je, že se v minulém roce hodně přidávalo na mzdách ve státní sféře, ale pochopitelně i ve sféře soukromé. A když přidáváte na mzdách, tak část z těch peněz se zase vládě vrací, protože ona vybojuje například vyšší minimální mzdu nebo přidává státním zaměstnancům, ale z těch mezd jsou zpravidla placeny sociální odvody a ty jdou do státní kasy. A čím je větší ekonomická aktivita, čím jsou vyšší mzdy, tím jsou vyšší ty sociální odvody. Takže to, co překvapilo nejvíce v tom rozpočtu o 20 miliard víc oproti předpokládanému stavu, byla právě výše inkasa z toho sociálního pojištění. A druhou věcí byla nižší úroveň investic, zejména v první polovině roku. A když nejsou investice, tak pochopitelně více peněz zůstává v té státní kase. Ovšem je to na úkor budoucích generací... Takže ano, politicky to úspěch je, protože opozice už nyní nemůže rozhodně říkat ‚podívejte, vládo, vy špatně hospodaříte – vy nedokážete v těchto dobrých časech tvořit přebytek‘. To si myslím, že je politicky geniální, velký úspěch, ale ekonomicky jsou stále velká mračna nad tím hospodařením vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak by bylo nejvhodnější naložit s tím přebytkem? Do čeho investovat? K čemu to využít?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
To je častá otázka, ovšem nepředstavujme si to tak, že ten přebytek jsou peníze, které někde leží v šuplíku a čekají na své využití. Ono to vlastně jenom znamená, že klesla výpůjční potřeba vlády pro další období. Jinými slovy: Vláda nemusí natisknout, vydat, emitovat tolik dluhopisů, nemusí si tedy na mezinárodních trzích tolik půjčovat. Takže bych řekl: Ten náš dluh je vysoký, použijme to na to, aby dluh tak rychle nenarůstal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Loňská inflace (máme tady nejnovější čísla od Českého statistického úřadu) byla třetí nejvyšší za posledních deset let. Ceny stouply o 2,1 %, zdražovalo hlavně bydlení (to už tady zaznělo) i pohonné hmoty. Co ještě působilo na zvyšování inflace?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
V prvé řadě opět ty mzdy. Když se zvyšují mzdy, a teď asi spoustu posluchačů naštvu, protože třeba někteří ani nepocítili zvýšení mezd; my vždycky jako ekonomové hovoříme o průměrech, ale jestliže jednomu narostou mzdy o 15 % a druhému o nic, a průměr nárůstu je 7,5 %, třeba, tak ty mzdy se pak pochopitelně odráží ve všem – i třeba v pekárnách musíte lidem zaplatit víc, což se pak odráží i v ceně rohlíků; v elektrárně musíte zaplatit tamním pracovníkům, i to se pak odráží v ceně elektřiny; pracovníkům ve vodohospodářství musíte zaplatit víc a to se pak může odrazit v ceně vody... Toto pozorujeme. Takže klíčový je růst mezd a pak se od toho odvíjí částečně třeba i růst cen energií, který bude nyní poměrně palčivý pro řadu domácností, byť to zase není pochopitelně jen z důvodu mezd. A ostatně i potraviny v letošním roce mohou růst třeba až pětiprocentním tempem, v souhrnu. I když třeba brambory nyní zdražují o 30 % mezi prosincem a listopadem kvůli špatné úrodě... Je v tom zahrnuto více faktorů. Špatná neúroda, vysoké mzdy, růst cen energií na světových trzích... To všechno vytváří takový mix, jak říkáte, jednu z nejrychlejších inflací za poslední léta. Nyní v lednu pravděpodobně domácnosti budou čelit opravdu největší drahotě, jak zní také jiný název pro inflaci, od r. 2012. A protože takto dlouho jsme byli zvyklí na poměrně stabilní cenovou hladinu, tak pochopitelně to řada těchto domácností ponese těžce a budou se ptát, proč už se zase zadržuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se mimochodem vyvine růst mezd v Česku v letošním roce?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Bude stále příznivý, ale bude to asi poslední takto příznivý rok. Ještě nemáme finální data ani za ten rok loňský, ale předpokládáme, že nominální úroveň mezd, to znamená ta čísílka na výplatnicích, která nezohledňují růst cen v ekonomice, onu inflaci, zase v průměru vylétla o více než 8 %, a v letošním roce vylétnou o 6 až 7 %. To je stále krásné číslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jak se to projeví ve spotřebitelském chování, vůbec celkově, tato situace?  

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Loni se to projevovalo velmi viditelně. Statistici měří tzv. spotřebitelský optimismus – to, jak jsou spotřebitelé ochotni utrácet. Měří se od r. 1998. A v těch prvních měsících loňského roku byl úplně nejvyšší ve své historii (od r. 1998). Spotřebitelé tím, jak jim rostly mzdy a jak měli vyhlídku na další růst mezd, při stále poměrně nízké inflaci, si řekli – jo, teď se mám dobře, mám velkou kupní sílu a ta mi bude růst, navíc se neobávám, že mě někdo propustí, protože míra nezaměstnanosti je nízko... To všechno přispívalo k tomu, že měli takto, až bych řekl, bujarou náladu. Od té doby přeci jenom s tím, jak se tady bavíme o zdražování elektřiny, energií, některých potravin, tak trochu klesl ten sentiment, ale stále zůstává dlouhodobě, to znamená při zohlednění celého období těch posledních více než dvaceti let, na vysoké úrovni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podívejme se teď do světa. Do nového roku vstoupily Spojené státy s třetinou zavřených federálních ministerstev a dalších státních úřadů. Prezident Donald Trump a opoziční demokraté zatím nenašli shodu, za jakých podmínek jsou ochotni uvolnit peníze potřebné na chod vlády. Jaké důsledky by mohl mít nebo bude mít tzv. shutdown, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Záleží na tom, jak ten shutdown bude dlouhý, protože se nejedná zdaleka o první shutdown od r. 1980, kdy se pak uplatňoval ten nový zákon z r. 1976, kdy jsou ty shotdowny, které se opakují každých několik let. Problémem tohoto zavření vlády, nebo jak to překládat, odstávky vlády, je jeho délka. Už nyní, když se tady bavíme, vstupuje ve Spojených státech do 21. dne. A je vlastně nejdelší v historii. Vyrovnal ten nejdelší v historii z poloviny 90. let, za vlády prezidenta Clintona. Pokud bude pokračovat, a bude, zřejmě, protože zatím nevidím, že by se měla ta situace nějak rychle vyřešit, tak to začíná být tíživé pro celou americkou ekonomiku. V uplynulých dnech varoval šéf americké Centrální banky, že pokud bude ten shutdown delší, a zatím to vypadá, že ano, tak už to může být vážný problém pro americkou ekonomiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Už jsem četla o možném snižování ratingu Spojených států. Jak by se to mohlo projevit?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Při tomto shutdownu je v tuto chvíli odstaveno od práce asi 400 tisíc státních pracovníků na té federální úrovni. A to je samozřejmě problém, protože tito lidé nedostávají mzdu. To znamená, musejí šetřit, a samozřejmě nejsou sto vykonávat tu svoji činnost. A i ta činnost státních zaměstnanců se pochopitelně započítává do hrubého domácího produktu do celkového výkonu ekonomiky. A když odstavíte tyto lidi, a řada z nich je na klíčových úřadech; tedy ne úplně těch nejklíčovějších – lékaři i vojáci jsou přes tu odstávku stále činní, ale lidé v běžnějších úřadech, tak to znamená vážné ochromení činnosti celého státu. A jedná se o největší ekonomiku světa, je to tedy znát, a proto bychom si měli přát, aby se to co nejrychleji vyřešilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přitom Spojené státy americké, hlavní motor té globální ekonomiky, jak jste i sám řekl, v posledních letech, by mohly letos oslavit nejdelší období setrvalého růstu. Podepíše se ta aktuální situace na tomto?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Ta zkušenost s těmi shutdowny z let minulých, i s těmi dlouhými je taková, že to sebralo třeba desetinky procentního bodu růstu ekonomiky. Takže to není tím, co by mělo přivodit nějakou krizi nebo recesi. To zas ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když se vrátíme do r. 2018, tak například byl, alespoň jak to napsal server Bloomberg, rokem, kdy definitivně splaskla tzv. bitcoinová bublina. Hodnota té asi nejznámější kryptoměny dosahovala vrcholu v prosinci r. 2017, pak vzrostla, pak zase spadla a loni v listopadu dosahovala stejných hodnot jako v srpnu 2017 před tzv. zlatou bitcoinovou horečkou. Je to konec bitcoinu, nebo je to nějaká fáze? O čem to vypovídá?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
S bitcoiny je to trochu jako s těmi shutdowny. To znamená, že my teď sice máme pocit, že takovýto shutdown je něčím novým, že za to zase může ten Trump, ale vlastně když se pak podíváme do historie, tak se to dělo. A stejně tak ta bublina na bitcoinu. Když se podíváme do historie této kryptoměny, tak ona si prožívala své vzestupy a pády během těch uplynulých deseti let, co existuje, několikrát. Takže myslím si, že to není konec bitcoinu. Bitcoin má za sebou silnou komunitu, která jej dál rozvíjí, podporuje, vychytává ty technologické nedostatky, které ta kryptoměna má, a myslím si, že jednou některá z těch kryptoměn opravdu bude tím, co bude alternativou k běžnému platebnímu styku. Ale to rozhodně nemusí být v příštích letech. Žádá si to určitý čas, než se něco takového rozvine.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bude r. 2019, pane Kovando, rokem brexitu? Prý až o 10 % se může podle odhadů britské vlády i Centrální banky snížit HDP Spojeného království, pokud nastane divoký brexit, tedy odchod bez dohody, oproti stavu, kdy by Británie vůbec nezamýšlela odejít z EU.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
To jsme se krásně vrátili k tomu, co jsem říkal na začátku. To jsou takové zkázopravecké názory, prognózy a temné věštby. Vzpomínám si na věštbu britského ministerstva financí v předvečer referenda o brexitu, kdy věštilo, že do dvou let, to znamená do poloviny r. 2018, když si lidé v tom plebiscitu odhlasují brexit, 800 tisíc lidí přijde o práci. A víte, jaká byla realita? Místo toho se počet pracovních míst zvýšil o 250 tisíc. Takže se sekli o více než milion hlav... Ale já to nechci bagatelizovat. Tvrdý brexit je určitě hrozbou, a to i pro českou ekonomiku, protože my do Británie vyvážíme, vyvážíme tam například automobily, silniční vozidla, stroje, reaktory, ale například i hračky. A jestliže by byl britský spotřebitel ochromen například kvůli poklesu libry, což by se stalo po tom tvrdém brexitu, tak budeme mít menší poptávku i po českých automobilech, po hračkách vyráběných v ČR, a zase může zaplakat ten, kdo je vyrábí. Může to právě negativně dopadnout i na nás. Takže nechci to zjednodušovat. Úplně si nemyslím, že tvrdý brexit by byl konec světa, ale nakonec myslím si, že dojde k dohodě za pět minut dvanáct a bude to nějaký způsob měkkého brexitu, nějaké dohody, protože ty ekonomické, byznysové, podnikatelské zájmy na obou stranách průlivu La Manche jsou tak silné, že by oba tyto tábory tratily v případě tvrdého brexitu. Doufám, že zvítězí v tomto případě ekonomie a ekonomika nad politikou a politikařením.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je evidentní, že jste optimistou mezi ekonomy.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Přiměřeným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lukáš Kovanda, nový host pořadu 'Jak to vidí'. Já vám děkuji za váš čas, za vaše názory a budu se těšit za měsíc opět na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Velice děkuji za pozvání a přeji krásný den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková se připojuje a zve k pondělnímu 'Jak to vidí'. Mým hostem bude komentátor Bohumil Pečinka.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.