Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 10. srpna 2021

10. srpen 2021

Hostem byl ekonom Lukáš Kovanda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den v pravidelném čase je tady opět rozhovor v souvislostech. Vítá vás u něj Zita Senková. Vybrané události bude glosovat ekonom Lukáš Kovanda, vítejte.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vyhlížení zaměstnanců i turistů či budoucnost karibského ostrova, i tato témata najdete v dnešní nabídce. Nerušený poslech. Tuzemský průmysl předčil očekávání v červnu, meziročně vzrostl o 11,4 %, což je více, mnohem více, než se čekalo a ty výsledky by byly ještě lepší, pokud by nezdražovat materiál nebo byl by také dostatek čipů Lukáši Kovando. Je to předčasná radost, nebo to vypadá tak, že ten letošek by přece jenom byl rokem rychlejšího oživení?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Určitě by byl rokem lepšího, rychlejšího zotavení, pokud by nedocházelo k těmto problémům, které jste zmínila. To znamená, jak se říká, čipový hladomor takzvaný nebo zdražování vstupů materiálů, ale i tak stále se dá hovořit o tom, že je to zotavení i přes tyto překážky a rychlejší, než se obecně třeba loni předpokládalo, kdy se vlastně čekalo, že to zahučení do té krize, do té rokliny krizové bude mnohem hlubší a mnohem delší, trvalejší, než tomu zatím zdá se je, ale uvidíme, zda tyto překážky, které navíc ústí v další nyní citelný problém inflace, zda skutečně nepřinesou ještě nějaký zásadnější zádrhel v tom celkovém zotavení. Ještě jsme v určitém poločase toho zotavování, takže je těžké nyní dělat nějaké konečné závěry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Česká republika má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst. Dokonce ještě vyšší než před pandemií, čemu to přičítat?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Opravdu jejich už takřka 360 000 neobsazených pracovních pozic. Je to skutečně rekordní číslo a také je to dáno tím, že trh práce v podstatě nevypnul nebo neochladil, takhle to bude přesnější slovo během té pandemické situace, protože byl jakoby uměle stimulován na dluh vládou pomocných programů typu programu Antivirus. Takže nedošlo k určité očistné situaci, k očistné krizi, i když očistné v tomto případě asi není úplně na místě, protože tato krize není klasická tržní, nýbrž státní, státem vyvolaná, protože stát uzavřel ekonomiku. Ale právě proto, že se nepropadla zaměstnanost, tak nedošlo ani k tlaku na pokles mezd. Je to jeden z důvodů té inflace, o níž už jsem hovořil, která nyní číhá a také vlastně nedošlo k tomu, že by se nějak změnila výrazněji podoba, struktura trhu práce, takže on vlastně nyní kontinuálně navazuje na to, co se dělo před pandemií a pokračuje v tom svém přehřívání. To znamená, že je výrazně více volných pracovních míst než zájemců o tato pracovní místa. A navíc ten problém je umocněn tím, že během krize odešla spousta zahraničních pracovníků, agenturních pracovníků. Těch, kteří pracují třeba i načerno ve stavebnictví, částečně třeba i v průmyslu, a to je další zátěží nyní při tom zotavování naší ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče, kdy jste se zmínil, pane Kovando, u těch sezónních pracovnících, nepřijeli tedy nebo přijeli v podstatě nižším počtu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak ta situace není tak kritická, jako byla, kde víme, že kolovaly různé /nesrozumitelné/ a to byla realita mezi zemědělci, například si stěžovali, že prostě nejsou lidi na sklizeň, protože jsou zvyklí, že tito lidé, sezónní pracovníci se zapojují více, také to byl problém v jižních zemích Evropské unie, Itálie, Španělsko, kde také chyběli pracovníci do zemědělství na sklizeň třeba ze severu Afriky nebo z balkánských zemí. Letos ta situace je lepší, ale rozhodně to zatím není ten návrat do těch předpandemických času v tomto ohledu, například ve stavebnictví tuzemském skutečně chybí ti pracovníci zahraniční a vhodná pracovní síla obecně, a to také právě zpomaluje to zotavení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Některé firmy v České republice mají už proti covidu-19 naočkováno více než polovinu zaměstnanců. Dává jim v tom nějaké výhody z hlediska třeba fungování možná i pozice?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Firmy určitě nyní apelují na to, aby se lidé co nejvíce očkovali. Je to důležité z hlediska firem z jednoho prostého důvodu. Ony vědí, že přece jenom to očkování snižuje pravděpodobnost nějakého dalšího lockdownu, nějaké další uzavírky celé ekonomiky nebo nějaké její podstatné části, tak jako jsme to zažili letos a v loňském roce a pro firmy samozřejmě takovéto lockdowny jsou ničivé, protože jaksi přichází o podstatnou část svých tržeb, nakonec i svého zisku a také nyní tuší, že už vláda by nemohla tolik zasypávat tu ekonomiku penězi na dluh nás všech, aby tedy je zachraňovala, aby zachraňovala tu situaci. Takže v tom očkování spatřují právě cestu z té krize, z té pandemické situace a prostředek, jak zabránit tomu, aby se ta pandemie vrátila v té její ničivé podobě, ekonomicky ničivé podobě. Takže určitě na straně firem existuje silný motiv, vlastně proočkovat co nejvíce lidí a přispívají k tomu tím, že tedy mají různé programy očkování zaměstnanců. Zejména tedy ty velké firmy a není to jenom záležitost České republiky ale celosvětová. V podstatě se dá říct, že dnes ten byznys přejímá pomalu roli toho státu coby jakoby největšího hybatele toho očkování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda. Nejsou nejenom lidi na trhu práce, jak jsme o tom hovořili, ale ani tolik turistů, jak bychom si přáli. Návštěvnost sice vzrostla do, od dubna do konce června se v České republice ubytovalo více než půldruhého milionu turistů, což je o polovinu více než loni. Nicméně nejsou to zdaleka ta čísla před pandemií, ve srovnání s tou dobou 2019 zde chybí přes 4 000 000 turistů. Proč vlastně, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Důvodem je samozřejmě pandemická situace a přístup nejen tedy českých úřadů k ní ale právě těch zahraničních, odkud ty turisté sem míří. Ta situace je zvláště palčivá, například v asijských zemí, kde nyní se šíří opět mutace delta covidu, ale to není ještě ten hlavní důvod. Například opravdu pozorujeme silný pokles turistického zájmu ze strany návštěvníků z Jižní Koreje, ale zejména z Číny. Vezměme si, že z Číny navštívilo v roce 2019 od dubna do června Českou republiku více než 180 tisíc lidí a letos ve stejném období duben až červen to byl jenom 300 lidí. To znamená, my jsme o tři řády níže. Takto markantní pokles vlastně žádná jiná země nezaznamenává. Snad ještě trochu srovnatelný právě ten pokles v případě návštěvníků z Jižní Koreje, ale je to dané také samozřejmě opatřeními na straně těch asijských zemí, které v podstatě znemožňují tyto návštěvy právě z důvodu toho, aby se omezilo to šíření té covidové nákazy. Takže vidíme, že v tomto skutečně ty asijské ekonomiky postupují ještě striktněji, dá se říci, než třeba evropské nebo americké ekonomiky, proto tam nepozorujeme takový pokles zájmu turistů o českou zem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kromě těch turistů, návštěvníků z asijských zemí, odkud ještě jsme zaznamenávali nejvyšší počty návštěvníků?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Klasicky standardně tradičně jezdí sem hodně lidí z Německa. Ale také je to o řád níže než během těch pandemických času. To znamená, řekněme, že v tom druhém čtvrtletí to jsou statisíce Němců, které navštíví běžně od dubna do června je české země, české a moravské země. A a letos to jsou desetitisíce. To znamená, že jsme stále pořád níže, ale oproti loňskému roku, který samozřejmě byl katastrofální, tak je tu určité zlepšení, ale samozřejmě stále řada cestovních kanceláří zejména těch, které se specializují na ten takzvaný /nesrozumitelné/ turistický ruch, které tedy zajišťují ty pobyty tady těch zahraničních hostů, starý se tady o ně, tak stále jsou vlastně mnohé z nich likvidační ohroženy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Souvisí to, pokud ano, do jaké míry i s určitým marketingem, jak jaksi propagovat Českou republiku. Tady spíše směřují na novou podporu, státní podporu turistického ruchu, v České republice miliony půjdou například na on-line kampaně, bezbariérové stezky, úpravu různých lyžařských a jiných areálu. Pouze z pokladny ministerstva pro místní rozvoj má jít na rozvoj turismu bezmála 1,25 miliardy korun ročně.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jsem skeptický, zda to jsou skutečně dobře vynaložené peníze. Samozřejmě já to nechci nějak podceňovat, ale myslím si, že to co dělá tu zemi atraktivní, je něco jiného než tyto marketingové kampaně, že je to kvalita služeb, že je to kvalita infrastruktury, že je to kvalita, poměr cena výkon celkově toho, co tady lidé dostanou, zahraniční hosté a kolik je to stojí. A to si myslím, že tady spíš bych viděl roli státu, aby vytvářel celkové podmínky proto, aby se tady rozvíjela i podnikatelská činnost, infrastruktura, aby tady byla vzdělaná pracovní síla, aby, aby ta země tak jako rozkvétala a pak sem prostě budou jezdit ti turisté ze zahraničí rádi sami od sebe a nebude třeba žádných marketingových kampaní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem srpen je poslední měsícem, ve kterém mohou lidi uplatnit vouchery, které jim cestovní kanceláře vydávaly za zájezdy zrušené loni kvůli pandemii covidu-19. Kdo to neudělá, tak bude mít zpravidla nárok na peníze. Tím to asi skončí.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Asi jo, myslím si, že skutečně všichni ti lidé by měli dostat ty, ty své peníze, cestovní kanceláře ony jak se ocitají v té velmi tíživé situaci, tak samozřejmě zkouší různé únikové cesty. Řada z nich a nejsou to nakonec jen ty /nesrozumitelné/, o nichž jsem hovořil, ale obecně cestovní kanceláře, tak jsou stále ohroženy existenčně. Víme, že v loňském roce odešlo z byznysu 150 cestovních kanceláří zhruba. Letos to číslo klidně může být podobné, na ten podzim až právě odezní tento systém voucherový a to období pro uplatňování, tak se bude lámat chleba. Bude se oddělovat zrno od plev a je možné, že pak bude určitá vlna konců odchodu z byznysu bankrotů těch cestovních kanceláří. Takže myslím si, že ty ještě nejsou z černých lesů venku a že ještě můžou pocítit určitý náraz i proto, že ani v příštím roce nelze očekávat rozhodně ne návrat na nebo jenom poblíž těch předpandemických úrovní zájmu turistů o Českou republiku. Zejména právě se to bude týkat těch asijských turistů, protože pro ně v podstatě přestala Česká republika existovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Plusová čísla jsou stále v nedohlednu i pro lázeňství. Některým lázním dokonce hrozí vyhlášení úpadku.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je jeden z projevů tohoto širšího problému a lázeňská města jsou oblíbena třeba právě těmi německými turisty, o nichž jsme hovořili, zase ale musíme říci, že v nejhorší možnou dobu přišla pozitivní zpráva, a to je, že tři česká města byla zařazena na seznam UNESCO, a to si myslím, že opravdu bude určitou vzpruhou, že by to mohlo přispět k oživení turistického ruchu. Takže já si myslím, že lázeňství jako takové v České republice určitě přečká tuto situaci. Ale samozřejmě nějaké dílčí jednotlivé organizace, firmy v rámci toho lázeňství prostě nemusí přežít, nedá se nic dělat. Ale myslím si, že po té krizi zase to lázeňství oživí, to má v Česku nesmírnou tradici a zase se ty firmy začnou rodit nové. V tomto skutečně bych neviděl nějaký zásadní problém dlouhodobý makroekonomický. Byť samozřejmě z hlediska těch jednotlivých osudů těch lidí zaměstnanců, těch firem, organizací. To je velmi těžká doba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Třeba tomu do jisté míry napomůže a přispěje i ten zápis Západočeského trojúhelníku.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Věřím, že jo, to skutečně je, když jsme tady hovořili o těch marketingových pobídkách, tak toto si myslím, že je také velké velmi dobrý marketing. Asi lepší než všechny kampaně naší vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podívejme se teď na ceny, co nás čeká jako odběratelé ať už elektřiny, plynu, odběratelé malé, velké. Jaký podzim, víme, že plyn například letos podražil na dvojnásobek.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Bohužel ten podzim bude z tohohle hlediska krušný, protože vývoj na světových trzích je neúprosný. Dojde k markantnímu zdražení jak elektřiny tak plynu. Pro domácnosti určitě bude zdražovat i teplo, byť asi ne v takovém rozsahu jako plyn a zejména elektřina. Tam totiž je třeba počítat až s 15 procentním zdražením v případě právě té elektřiny. No a bude zdražovat asi zase o 5 %, ale to až od začátku příštího roku voda. Tudíž bydlení jako takové prostě citelně naroste na své ceně. Na druhou stranu je třeba říci to, že když všude slyšíme o inflaci, velké inflaci, tak ta se zatím překvapivě netýká toho, na co jsou lidé na nejvíce citlivý, to jsou potraviny. Takže díval jsem se zrovna včera, většina potravin je opravdu levnějších někdy i výrazně, než byla před rokem. Takže toto je alespoň jedna dobrá zpráva, ale pochopitelně ta inflace Česká národní banka nyní očekává až na úrovni takřka čtyř procent toho meziročního růstu ke konci roku. Tak ta inflace, kterou jsme dlouho tady nezažili a může přinést řadě domácností potíže a politici mohou být rádi, že vládní politici, že přichází, že má přijít ta hlavní vlna té inflace až právě po volbách, protože to je vždy nepříjemná věc a mohlo by se to projevit pak v preferencích, protože lidé by to přičetli té současné vládě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zůstaňme u financí, byť řeč bude i o sportu. Argentinský fotbalista Lionel Messi obrečel svůj odchod po 21 letech z Barcelony. Obrečel to klub a jeho pokladna, protože klub se potýká s dluhy a už ho v podstatě, by šel už se svou cenou dolů, nemohl zaplatit.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak ta pokladna Barcelony brečí už dlouho. Ona je v dluhu obrovském, v dluhu více než miliardy eur a prostě je to přesně tak, jak říkáte. Kvůli covidu nejen, že tedy má ten dluh, ale nemá dostatečné tržby, protože nemohli chodit diváci a všechno bylo omezené a tak podobně. A protože nemá tržby, tak nemůže si dovolit tolik zaplatit hráčům, včetně právě Messiho. To zase souvisí s regulacemi té španělské ligy fotbalové. A zároveň ale španělský zákoník práce neumožňuje, aby šla ještě víc dolů s platem Messiho, než šla. To znamená, že on souhlasil s tím ponížením svého výdělku 50 %, ale i kdyby chtěl níže, tak nemůže, protože on by klidně se s tím asi smířil, ale vlastně španělsky zákoník práce to neumožňuje. A on, i kdyby šel hrát zadarmo úplně za Barcelonu, tak stejně pořád nesplňovala barcelona ty regulace té španělské ligy, jiní hráči, spoluhráči by museli navíc souhlasit. Oni s ním budou muset souhlasit, s ponížením svých výdělků. Takže vidíme, do jaké strastiplné situace se Barcelona dostala a prostě nakonec musela obětovat i svou největší hvězdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, jsou to horentní částky, když mluvíte o ponížených.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Samozřejmě to jsou opravdu částky stamiliony, stamiliony eur, které si Messi vydělal během svého působení v Barceloně. Takže myslím si, že on by byl ochoten jít určitě možná i hrát zadarmo, ale to nevím, to je možná má spekulace. Ale určitě by byl ochoten ponížit si to ještě níže. Že on dokonce to řekl při té usazené tiskové konferenci, že mu nebylo nabídnuto nic nižšího. On nemohl odejít, protože by bylo porušení pracovního práva španělského.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, Lukáši Kovando, že příští olympiáda 2024, letní hry v Paříži, žezlo předalo teď Tokio, v neděli bude levnější, sečetli už Japonci ztráty?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ztráty ještě nesečetli, lépe řečeno, zatím se víš, že ty náklady jsou 320 miliard korun. To rovnou přepočítávám, protože v těch jenech se úplně ne každý orientuje a původně ty náklady měly být 160 miliard korun. To znamená, ty vícenáklady jsou 100 %, což není tak překvapivé, to se děje skoro o každých olympijských hrách. Ale ty ztráty v přepočtu půjdou do desítek miliard korun. Jsou to ztráty, jak tedy z té neúčasti diváků, tak ale ztráty také plynoucí z toho, a to se už počítá hůře, že sponzoři, kteří dali rekordní sumu na tyto olympijské hry 70 miliard korun v přepočtu, že prostě zaznamenávají velmi negativní reputaci, reputační újmu, protože 80, přes 80 % Japonců si ty hry nepřálo kvůli pandemii, přesto tedy byly uskutečněny, ale ti sponzoři spíše tedy nyní zaznamenávají negativní PR a další ztráty zaznamenají pojišťovny a takzvané zajišťovny, neboli pojišťovny pojišťoven. To budou ztráty do 10 miliard korun v přepočtu zase kvůli neúčasti diváků, protože to bylo částečně pojištěno, budou nést tyto náklady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak podle vás zlevnit tedy olympijské hry?

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, ono, on vzniká problém už při té jejich přípravě, protože většina těch, drtivá většina olympijských her prostě přichází, se hlásí o to pořádání nebo těch míst těch olympijských her s nějakou sumou, s nějakým rozpočtem, pak to vždycky vyskočí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo možná zajistit, zajistit to je asi silné slovo, nějak tu návratnost investic.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To se dělá velmi obtížně. To se povedlo možná v Barceloně roku 1992, ale zpravidla je to prostě takový svátek v uvozovkách těch politiků, kteří se zviditelní při těch olympijských hrách a těch podnikatelů, jimž rozdají ty zakázky na jejich přípravu. To jsou vítězové olympijských her, ale tím poraženým je zpravidla ten daňový poplatník, který to pak všechno platí. Vezměme si, že teďka ty ztráty ponese v případě těchto her metropole Tokio, převážnou část a částečně japonská vláda. Ale to jsou subjekty, které žádné své peníze nemají, nevydělávají. To jsou všechno, všechny peníze mají z daní běžných japonských občanů, takže ty ponesou ty náklady v konečné fázi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled ekonoma Lukáše Kovandy. Tisíce Kubánců minulý měsíc demonstrovaly proti vládě a zoufalé životní situaci, i proti nezvládnuté pandemii koronaviru. Šlo vůbec o největší protivládní protesty od roku 1994. Jak známo, Kuba čelí největší ekonomické krizi od začátků devadesátých let. Co to znamená v praxi Lukáši?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Opět tedy se ukazuje to, že ten covid, ta pandemie si teprve ještě vybere svou daň. My jsme už tady zmiňovali, do čeho všechno zasahuje, tuzemské stavebnictví, olympiáda v Japonsku. Nyní tedy vidíme, že i na Kubě, protože kubánská ekonomika z podstatné míry právě kvůli covidu loni poklesla o 11 %. Ještě v roce 2017 tehdejší americký prezident Donald Trump přitvrdil své sankce vůči ostrovu svobody v uvozovkách. A to nyní jaksi způsobuje velmi tíživou situaci, ekonomickou a sociální, doprovázenou zhruba čtyř sta procentní inflací a strádáním řady obyvatel Kuby, kteří prostě vycházejí do ulic. Z podstatné, z podstatné míry z toho důvodu, že prostě mají hlad. Potravinové zásobování je velmi slabé kvůli těm sankcím, kvůli pandemii. Stejně tak dochází nebo není dostatek elektrické energie, takže jsou výpadky, časté blackouty. No a to vede k velmi ponurému života běhu těch Kubánců a jsou krajně nespokojení. A už není tam ani ten lídr typu Fidela Castra, který by snad ještě dokázal nějakou svým charismatem, svojí autoritou, jaksi vlít naději do žil běžných občanů Kuby, a proto tedy kubánská vláda už musí činit ty ústupky, takže učinila velmi vlastně překvapivý krok minulý týden. Kdy povolila vlastně podnikání malým a středním podnikatelům, což je zásadní až bych řekl revoluční krok v tomto komunistickém režimu stále ještě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste zmínil o Fidelovi Castrovi, tak je to čtvrt roku, co vedení země opustil poslední Castro bratr, bezmála devadesátiletý Raul, odešel z vedení komunistické strany. Na koho nebo jakou pomoc, odkud by se Kuba mohla nyní spolehnout nebo obrátit?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Kuba musí v prvé řadě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I vzhledem, promiňte, k tomu embargu Spojených států situaci ve Venezuele.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je velmi správná připomínka. Dlouhou dobu vlastně Kubě pomáhala právě Venezuela, právě dodávkami ropy například, ale i ta Venezuela se ocitá ve velmi strastiplné situace a víme. Já to řeknu, asi to bude znít naivně, ale prostě nějakým způsobem Kuba musí zlepšit své vztahy se Spojenými státy. Jakkoliv to může znít až příliš odvážně takové tvrzení, ale ono jí nic jiného nezbyde. Kuba je krásná země, má neuvěřitelný turistický potenciál. Vím o čem mluvím, protože jsem tam byl a potřebuje se otevřít světu, liberalizovat svojí ekonomiku a vidíme, že tyto ostrovy komunismu socialismu ve světě, ještě KLDR, Severní Korea tak ty jsou ve stále horší situaci a to obyvatelstvo prostě buď vyjde do ulic nebo nějakým jiným způsobem dá svojí nespokojenost najevo a věřím, že to povede k té změně režimu, který bych Kubě velmi přál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na které straně je teď míč? Na kubánské, na americké, protože vždy jsou na to dva.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já věřím, že, věřím, že, věřím, že i Spojené státy by přece jenom měly přehlédnout k té situaci. Nyní oni také mají své problémy, protože nyní se dramaticky vlivem té situace Kubě zvýšil počet uprchlíků, imigrantů zejména na Floridu, kam plynou ve velkých počtech. Takže i Spojené státy by asi měly seznat to, že jaksi i v jejich zájmu je to, aby se situace na Kubě zlepšila, aby začala ekonomicky prosperovat, protože i Spojené státy by z toho nesmírně těžili, protože by vlastně za rohem měly turistický ráj, který by mohl v byznyse, obchodně ekonomicky povznést a z toho by těžily americké firmy pravomoc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to viděl ekonom Lukáš Kovanda. Děkuji za váš čas i názory a přeji hezký den, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Na slyšenou, děkuji za pozvání, hezký den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková přeje příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.