Přepis: Jak to vidí Lenka Klicperová – 21. listopadu 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem je novinářka, válečná reportérka a fotografka Lenka Klicperová. Já Vás vítám, dobrý den.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Věnovat se budeme budoucnosti Kurdů či navracení bojovníků tzv. Islámského státu do jejich domovských zemí. Inspirativní poslech. Desetitisíce lidí, často mladých a nezaměstnaných už řadu dní protestují v metropolích Iráku a Libanonu na protivládních shromážděních, bouří se proti politickému systému, korupci, proti třídě elitních vůdců. Otevírají se, Lenko, vlastně staré jizvy, které způsobily letité vleklé konflikty? Vidíme také velmi dramatickou situaci v Íránu, kde od minulého týdne zemřelo při protivládních demonstracích minimálně sto lidí.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Já myslím, že je to přesně tak a že se ukazuje, že Iráčané, například, když si vezmeme teď Irák, tak už toho mají skutečně dost a je možné, že tady ty protesty otevřou vlastně možnost pro úplně nové uspořádání na Blízkém východě. Myslím si, že to může být velice zásadní, protože pokud bude svržena ta prošíická vláda, proíránská vláda v Iráku, tak nikdo dneska nemůže tušit, jakým směrem se Irák bude ubírat dál, co se stane třeba s Kurdy, jestli nevyužijí této příležitosti k nějakému ještě vyššímu stádiu osamostatnění se, než mají dnes v té kurdské autonomii, takže je to teď věc, která je velice bouřlivá, velice erupční a může znamenat skutečně převratné změny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Že by přišel po Arabském jaru nějaký nyní řekněme arabský podzim.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A nebo spíše pak to bude opravdu to jaro. Uvidíme.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Možná, že jo, uvidíme, jak se to bude vyvíjet, ale je určitě dobré dávat na toto dění pozor, protože to pro kontext Blízkého východu může být velice důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Turecko před měsícem začalo bojovat proti Kurdům na severu Sýrie, aby je vytlačilo z blízkosti své jižní hranice. Ankara uzavřela dohody se Spojenými státy a s Ruskem, které se měli postarat o stažení kurdských oddílů YPG, které se měly postarat o stažení kurdských oddílů YPG, které Turci řadí k teroristům, asi 30 kilometrů od hranice. Jaká je podle Vašich informací situace nyní? Řekla bych, že se docela z toho hlavního zpravodajství vytratila tato problematika. Jenom připomenu, Lenko, že Vy jste navštívila syrský Kurdistán přímo v době té turecké operace, a jak jste řekla v rozhovorech po návratu, takový chaos jste nezažila dokonce ani na začátku bojů s Islámským státem.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Ano, je to přesně tak. Ze zpravodajství už Sýrie teď pravda zmizela, nicméně na místě se bojuje poměrně intenzivně pořád dál, v pohraničí probíhají tedy spojené patroly rusko-turecké, ale také americké, to možná naše média příliš nezdůrazňují, ale Američané se za nepříliš velké pozornosti médií zase vrátily do Sýrie a do hry. A snaží se patrolovat zejména kolem teda ropných polí nebo ropných rafinérií v Sýrii. No a samozřejmě Tureckem podporovaná syrská národní armáda, která je tvořena víceméně z džihádistů syrských, tak ta neustále bojuje se syrskými demokratickými silami, což je ta kurdsko-arabská armáda, ty srážky jsou na denním pořádku, denně se bojuje, včera se například vedly boje u městečka Ayn Issa, kde byl velký uprchlický tábor pro manželky džihádistů, tam se bojuje téměř pořád, u městečka Tel Tamir, které je takovým nejbližším záchytným místem pro lidi ze Serekání, kde začala vlastně ta turecká invaze, tak tam se také neustále bojuje, těch bojů je plno a na plno místech a navíc v té zemi vznikl obrovský chaos, tím, že se Kurdové museli soustředit na tu severní hranici, tak dali prostor těm spícím jednotkám džihádistů, kteří samozřejmě se rychle zaktivizovali a začali přepadávat lidi na silnicích, cestující, vojáky, není v podstatě bezpečná silnice není v Sýrii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O co vlastně nyní jde v těch bojích, Lenko?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Tak jde o to, aby Tureckem podporovaná armáda získala kontrolu nad co největším územím Sýrie, a vytvořila tak prostor pro to, aby Turecko mohlo ovládnout co největší části syrského Kurdistánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jde o tu tzv. bezpečnostní zónu?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
No bezpečnostní zóna je takový komický výraz, protože je to samozřejmě dneska zóna, skoro bych řekla frontová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nebo by to měla být, podle politiků, kteří se v tom angažují.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Měla by být, samozřejmě je to od začátku úplný nesmysl, protože jde o zábor kurdského území, území, které je prostě historicky obydleno zejména Kurdy, ale i Araby, neříkám, že to je jenom kurdské území. A je to ale klíčové území pro Kurdy a samozřejmě je na tomto území největší počet důležitých měst, třeba město Kobání nebo město Kámišlí a pro Turecko je to samozřejmě zóna, která jim je trnem v oku už dlouhou dobu, můj názor je, že pro Turecko jsou Kurdové mnohem větší nepřítel než Islámský stát. Podle toho se také Erdogan tak chová, proti Islámskému státu nikdy nebojoval s takovou silou jako nyní proti Kurdům. Takže je to v podstatě etnická čistka, kdy se z toho pohraničí vyhání kurdské obyvatelstvo, ale i arabské obyvatelstvo, které je na straně teda té kurdské samosprávy, a má být nahrazeno jiným obyvatelstvem, které tam nikdy nemělo svoje domovy a pochází z úplně jiných částí Sýrie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A čím Ankara obhajuje svoji politiku?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Ankara to obhajuje samozřejmě přítomností PKK v regionu, což je pravda, ty elementy PKK jsou tam přítomny, protože jsou přítomny ve velení YPG a YPJ jednotek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
PKK Strana kurdských pracujících.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Strana kurdských pracujících, přesně tak. A má to svůj historický důvod, proč tam má takovou pozici, protože v roce 2014, když Islámský stát napadl kurdské oblasti a město Kobání, tak PKK byla první, která jim přišla na pomoc v těch bojích, a to bylo zcela zásadní, protože Kurdové nebyli připraveni na boj, bylo jich tam jenom pár, neměli žádné zbraně, a opravdu v těch prvních dnech, okamžitě první, kdo přišel, byla PKK a začala společně s nimi bojovat. Měli samozřejmě tu velkou výhodu, že oni jsou zkušení geriloví bojovníci, mají 20-30 let zkušeností s bojem v horách proti Turecku, takže to bylo to základní, proto se samozřejmě ty PKK kadros tzv., ti velitelé PKK dostali do velení té kurdské armády, a logicky, protože měli největší zkušenosti, a tím pádem tam začali působit. Ale rozhodně se nedá říct, že jednotky YPG a YPJ jsou nějaké teroristické jednotky, jsou to spojenecké jednotky, spojenecké jednotky pro Američany a pro celou anti islamistickou koalici, a musím říct, že tak, jak jsem je pozorovala vlastně od roku 2014 až do dneška, tak z těch původně gerilových jednotek, milicí, se jim podařilo s pomocí Američanů vybudovat naprosto standardní armádu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pokud se nepletu, tak u toho města Kámišlí, jestli to říkám správně, by mělo mít, nebo budovat Rusko svou vlastní vrtulníkovou základnu, alespoň podle zpravodajské televize ruského ministerstva obrany, tam má vyrůst vlastně už pro Moskvu třetí vojenská základna v Sýrii.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Ano, Rusko se velice rychle chopilo příležitosti, kterou jim daly Spojené státy americké, když opustili ten prostor pohraniční, a velice rychle si tam našli své záchytné body a myslím si, že už je jen tak honem nepustí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Se mnou ve studiu je válečná reportérka Lenka Klicperová. Jak vidíte budoucnost syrských Kurdů? A Kurdů vůbec. Možná bych tady jenom připomněla, nedávno politolog Jan Kubáček v Jak to vidí, poukázal na to, že když se podíváme na ty turbulence na Blízkém východě, tak v podstatě jako kdybychom zažívali ty otřesy rozpadu impériík ať už rakousko-uherské monarchie a také Osmanské říše před více než sto lety.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Je to pravda, já jsem třeba, když jsme byly s kolegyní na začátku invaze právě v syrském Kurdistánu, tak jsme měly přesně tento pocit, že vlastně na vlastní oči vidíme před sebou rozpad té nějak už fungující tzv. Rožavy kurdské, která měla pravidla fungování, byla to bezpečná oblast do toho tureckého vpádu, se to tam vyvíjelo poměrně slibně, a Kurdové si možná trošičku mysleli, že v rámci Sýrie se jim podaří skutečně vydobýt si nějakou formu autonomie. Nemyslím, že měli takové plány na úplné osamostatnění se, oni od začátku tvrdí, že chtěli zůstat v rámci Sýrie, ale mysleli si, že ta jejich práva budou poměrně široká. No a my jsme byli svědkem totálního chaosu, kdy se tenhle ten stát ve státě, když to řeknu takhle, úplně rozpadal a najednou ty fungující struktury zmizely, a ta země se propadla do absolutního chaosu, naprosto nepředvídatelného, kdy nefungovalo vůbec nic, my jsme nemohli sehnat žádné představitele státu, aby se nám vyjádřili, protože prostě zmizeli. Všichni odešli z těch svých úředních pozic, z úřadů, a zůstal opravdu jen ten chaos umocněný tím vpádem Turecka, a tím, že se vyrojili všude z těch různých ilegalit, právě hordy džihádistů, kteří tu zemi začali naprosto totálně rozvracet. No a budoucnost Kurdů je dneska samozřejmě otázka dalších jednání, ale pravděpodobně se můžou rozloučit s nějakou širší autonomií, budou muset, budou se muset podřídit asi různým požadavkům vlády Bašára Asada, protože ho povolali na svoji podporu a pomoc, když už jim skutečně nic nezbývalo po odchodu Američanů, takže Asad toho určitě také využije a také jim nebude chtít dát tak širokou autonomii, protože prostě ta jeho pozice je teď silnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nakolik jsou vůbec jednotní Kurdové, protože ti nežijí jenom, samozřejmě jsou roztroušeni po celém světě, ale když se omezíme na region, který Vy dlouhodobě studujete, tak hovoříme nejenom o Sýrii, ale také o Iráku a ostatně v Turecku žije velmi početná menšina Kurdů.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
To, co jsem teď říkala, tak platí pro ty syrské Kurdy, kteří vyznávají jako extrémně levicovou ideologii Abdullaha Öcalana, a to je vlastně rozděluje politicky s iráckými Kurdy, kteří rozhodně nejsou takhle extrémně levicově orientovaní, v tom iráckém Kurdistánu je nastolen systém, já tomu říkám vždycky blízkovýchodní demokracie, kdy skutečně jsou tam pravidelné volby a ty úřady fungují, plus mínus nějakým jako nám pochopitelným způsobem, ale s tím, že je to samozřejmě blízkovýchodní demokracie, vládne tam klan Bárzání, i když je vždycky řádně zvolen ve všech volbách, je to prostě takový zvláštní systém, do kterého člověk musí proniknout, na místě, nejde to úplně napasovávat na ty naše zažité kolonky a představy, ale tyhlety rozdíly v tom ideologickém směřování vlastně ty Kurdy dělily po celou dobu války, ale dá se říct, že ta turecká invaze je samozřejmě v očích třeba iráckých Kurdů, je to něco, je to skutečně věc, kterou oni odsuzují, a najednou je to jakoby trochu spojilo. I přes ty ideologické rozdíly, zejména tedy, když mluvím o obyčejných lidech, protože Kurdové prostě jsou solidární, sami se sebou vždycky, když se jim něco takového děje, takže z iráckého Kurdistánu byly okamžitě vyslány kamiony s pomocí, zařídila to teda Bárzáního nadace, protože Bárzání samozřejmě vidí zase prostor v Sýrii, kde se může teď etablovat a může si tam zvýšit vlastně svoji sféru vlivu, do budoucna možná i by mohl uvažovat o nějakém propojení, to samozřejmě záleží na tom, jaká bude konstalace na Blízkém východě, a jak budou velmoci ochotny takovýhle případně kurdský projekt podpořit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak hodnotíte přístup velmocí právě k Turecku? Viděli jsme třeba nedávno schůzku prezidenta Erdogana v Bílém domě s americkým protějškem Donaldem Trumpem, ten ho ujistil, že jeho zemi, Spojené státy, pokládají za velkého spojence Severoatlantické aliance.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Nehynoucí přátelství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak důležité pro Ankaru, Lenko, členství v NATO? A obráceně, jak důležité je Turecko?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Já si myslím, že pro NATO je Turecko neustále důležitým členem. A já si myslím, že je to částečně i proto, že NATO vlastně není koncipováno tak, aby dokázalo vůbec jako vyloučit nějakého člena, aby se vůbec na jednoho ze svých členů dokázalo dívat jako, když to řeknu ne na spojence, protože z mého pohledu to Turecko nejedná jakožto náš spojenec, vydírá Evropu, prostě chová se nepředvídatelně, nekonzultuje svoje kroky, v té bezpečnostní politice s NATEM.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale evidentně to asi NATO nevadí.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Ale NATO, já si myslím, že NATO to právě není zatím schopno vůbec řešit a není zatím nikdo si schopen připustit, že vlastně tenhleten náš člen už se nechová jako spojenec, ale chová se jako potenciální nepřítel. A že i uvažování Turecka je prostě jiné, že to není země, která sdílí naše hodnoty a já si to myslím rozhodně už dlouhou dobu, protože sleduji válku na Blízkém východě dlouho, a vím, jak se Turecko chovalo k Islámskému státu, jakým způsobem spolu vlastně participovaly ty obchodní výměny, jak probíhaly, a že Islámský stát v podstatě pro Turecko nebyl žádný nepřítel. A není dodnes, protože Islamisté, kterým se podařilo uprchnout z vězení, tak prchají kam? Do první země, která je napadne, a tou je Turecko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale Turecko se jich chce zbavit.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
No tak to je samozřejmě rétorika pro Evropskou unii a je to i takový ten zase způsob trošku nátlaku, jak jednat nátlakově s Evropou. Samozřejmě, oni mají nějaký počet Islamistů ve věznicích, ne úplně velký na to, kolik by jich měli mít, kdyby skutečně bojovali proti Islámskému státu, ale ti džihádisté, kteří dneska prchají ze Sýrie, tak prostě nacházejí v Turecku normálně azyl, a manželky džihádistů naprosto jednoznačně říkají, že půjdou do Turecka a tam se setkají se svými manžely.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle čeho vlastně lze poznat kdo jak bojoval proti tzv. Islamskému státu?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
No tak je to jednoduché, ta válka byla sledovatelná celou dobu poměrně snadno, přes novináře, my jsme tam s kolegyní byly desetkrát, když se podíváte na statistiky, tak Kurdové ztratili během války 11 tisíc mužů a žen ve zbrani, v boji proti Islamskému státu, v Turecku skutečně jako ty počty jsou úplně mizivé. Takže tam je zcela jasné, na kom ležela tíha bojů proti Islamskému státu, já si budu pamatovat navždycky obrázky tureckých tanků, které stály na hranici, když se bojovalo o Kobání, a Islamský stát útočil s obrovskou silou na to město, které bránilo pár set Kurdů s kalašnikovy, a Turecko se z té hranice s těmi tanky nejmodernějšími nepohlo ani o milimetr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak proti samozvanému Islamskému státu bojovaly další země zapojené do konfliktu?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Tak samozřejmě boje pro Kurdy by nemohly být nikdy vítězné bez zapojené té anti islamistické koalice vedené Spojenými státy americkými. Tam byla klíčová letecká podpora, do té se zapojily samozřejmě nejvíc Američané a i britské letectvo, a tohle samozřejmě bylo klíčové a proto se jim dařilo potom ten Islamský stát vytlačit, a to je to, co teď právě nemají, oni nemají teď leteckou podporu, letectvo má jenom Turecko, takže proto Kurdové nejsou schopni se s tou tureckou invazí nějak nějakým způsobem vypořádat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co znamená vlastně pro teroristickou organizaci Islamský stát smrt samozvaného Chalífy Abú Bakra Bagdádího?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Já si myslím, že vůbec nic. Že už to byl dlouho psanec na útěku, který v podstatě byl jenom takový padlý symbol a dneska už pro Islamský stát není samozřejmě vůbec důležitý, důležité je to, aby se dokázali zase zformovat do nějakých větších celků, pro což mají teď v Sýrii dobré podmínky, a možná i v Iráku, protože tam ta země sužovaná protesty, taky nestabilitou, takže i v Iráku, samozřejmě, tohleto může pomoci k dalšímu přeskupení sil a posílení Islamského státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Počet obětí teroristických činů ve světě loni po čtvrté v řadě klesl, ve srovnání s rokem 2014 zemřelo na následky atentátu celosvětově o více než polovinu méně lidí, to alespoň vyplývá z výroční zprávy nazvané Index globálního terorismu 2019, kterou včera v Londýně představil Institut pro hospodářství a mír. Jak by měla Evropa, Lenko Klicperová, zareagovat, postavit se k tomu navracení džihádistů, které Turecko, a nejenom Turecko, posílá vlastně zpět do domovských zemí? Do těch bojů se zapojily lidé z více než sto zemí, pokud se nepletu.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Je to poměrně hodně složitá problematika, protože ono to vypadá jednoduše, vezměme si, zpátky do Evropy, odkud přišli, do Sýrie bojovat, no nicméně pak se nabízí otázka, ale co s nimi dál v Evropě? Protože pokud je budeme soudit podle evropských zákonů, což jinak ani nejde, tak potřebujeme důkazy, potřebujeme důkazy, že se tito lidé skutečně zapojili do teroristické činnosti, že skutečně bojovali, no a tyto důkazy se shání velice těžko. Takže je otázka, ano, když si je evropské země vezmou zpátky, na jakém základě je budou soudit a odsuzovat, jak bude probíhat jejich tzv. deradikalizace, protože to je věc, s kterou v podstatě nikdo nemá žádné velké zkušenosti a ve většině případů zatím probíhá ne úplně úspěšně. Ti lidé jsou skutečně radikálové nejvyššího kalibru, a já velice pochybuji, že se s nimi dá nějak pracovat, aby se obrátili a přestali uvažovat tímhletím způsobem, takže je otázka, co s nimi potom v Evropě? Protože pokud je nebudeme moci zavřít do vězení, budeme je muset pustit a dobře, pár jich určitě mohou tajné služby sledovat, ale to je strašně nepohodlné a nepraktické řešení, řekla bych.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nová zpráva přišla z Haagu v pondělí, tamní soud rozhodl, že Nizozemsko musí aktivně pomáhat návratu dětí, žen, které se v minulosti přidaly v Sýrii k teroristické organizaci Islamský stát, matky těchto zemí, nicméně země přijmout zpět nemusí. Možná připomenu, že před dvěma lety nizozemská vláda přijala zákon, podle kterého může být lidem, kteří se přidali k Islamskému státu, odňato nizozemské občanství.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Tady je ale stejný problém s radikalizací i těch manželek džihádistů i jejich dětí. Vezměme si to, že ty děti vyrůstají skutečně v ultradžihádistickém prostředí, od malička je do nich opravdu jako s mateřským mlíkem pumpována džihádistická ideologie, a pokud je těmto dětem třeba deset nebo třináct, tak už se s nimi bude velice těžce pracovat, ta deradikalizace je opravdu složitý proces, a jak jsem říkala, nepříliš úspěšný, já nevím, snad jenom ve 20 % zatím bývá úspěšný. Tyto děti mohou být v podstatě velice nebezpečné, ačkoliv to jsou samozřejmě děti, jsou to nezletilé, nebo teenageři, ale bohužel jako ve třinácti letech už jsou tito malí chlapci v podstatě schopní vraždit, schopní teroristických útoků úplně stejně jako dospělí. A to je strašně nebezpečné, protože my se k nim samozřejmě musíme chovat jako k nezletilým, ale oni vyrostli v něčem úplně jiném a jejich mentální nastavení je prostě úplně jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Máme vůbec přehled o tom, kolik takových žen a dětí bývalých bojovníků pobývá v zajateckých táborech?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Máme a jsou to obrovská čísla. Třeba jenom v táboře Al-Hol v Sýrii je 70 tisíc většinou žen a dětí. V dalším táboře Ajn-Ísa jsou to další desítky, tam je to myslím, že 20 tisíc nebo kolik, pak je tam ještě další tábor u Kámišlí, kde jsou ta čísla podobná 20-30 tisíc, takže to je zhruba 100 tisíc lidí z Islámského státu, vyznavači radikální ideologie, kteří se mohou stát opravdu nekontrolovanou hrozbou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dá se říct, odkud pochází většina? Nebo o jaké země?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Tak většina je, jsou to syrští nebo iráčtí občané, pak je tam spousta lidí ze Severní Afriky, hodně přišlo z Kavkazu, jsou tam samozřejmě Evropané, je to v podstatě celý svět, který se sestěhoval do Islámského státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, ta zpráva, Index globálního terorismu, kterou jsem citovala, tak upozorňuje na to, že roste počet teroristických útoků spáchaných pravicovými extrémisty, ten nárůst hlásí zejména západní Evropa, ale také Severní Amerika, Oceánie, kam vlastně ta společnost počítá i Austrálii a Nový Zéland. Sousedé v Německu jsou v šoku z vraždy syna Fritze von Weizsäckera, syna bývalého spolkového prezidenta Richarda von Weizsäckera, během lékařské přednášky ho ubodal muž, který má podle policie čistý rejstřík, zřejmě se jednalo, podle prokuratury o všeobecnou averzi vůči rodině zabitého, magazín Der Spiegel nicméně píše, že za vraždou jsou politické důvody, útočník se chtěl rodině pomstít za to, že Richard von Weizsäcker v 60. letech působil v koncernu Boehringer Ingelheim, který dodal část chemikálií, které Spojené státy použily ve vietnamské válce.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
To by člověk řekl, že se vůbec nemůže nikdy stát a je to fakt něco neuvěřitelného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zřejmě pachatel nebyl nebo není svéprávný, každopádně.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Ale myslím si, že tam nárůst toho pravicového radikalismu zase souvisí i s tím, co se děje na Blízkém východě s tou všeobecně vzedmutou vlnou nenávisti k muslimskému obyvatelstvu, a v podstatě to zase může plodit jenom další násilí, což by nás taky mělo varovat, že tohle skutečně není řešení pro Evropu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje novinářka a fotografka Lenka Klicperová. Děkuji za Váš čas, mějte se hezky.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, válečná reportérka a fotografka:
Děkuji také za pozvání. Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Hezký den přeje také Zita Senková. Zítřejším hostem bude Tomáš Kraus. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.