Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková 28. ledna 2021

29. leden 2021

Hostem byla redaktorka týdeníku Respekt Kateřina Šafaříková. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Následující půlhodina přinese zejména reflexi událostí ve světě. Hostem je Kateřina Šafaříková, redaktorka týdeníku Respekt, dobrý den.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme nového šéfa v čele vládních německých křesťanských demokratů. Právo na odpočinek europoslanců mimo pracovní dobu i skandál ve Francii a otázku, jak chránit děti před sexuálním zneužíváním ve vlastní rodině, nerušený poslech. Do čela německých vládních křesťanských demokratů byl před pár dny zvolen Armin LaschetPremiér nejlidnatější spolkové země Severního Porýní Vestfálska. Bude se, Kateřino, jeho politika lišit od dlouholeté šéfky CDU Angely Merkelové? Ona není žádným tajemstvím, že jsou si názorově hodně blízcí.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to tak, tudíž se dá předpokládat, že se politika v zásadě nebude lišit. On byl z těch hlavních kandidátů na post tedy lídra CDU vlastně tím největším Merklovcem bychom mohli říci. A komentáře v tomto smyslu vlastně tady jsou, že skutečná Merkelovská tradice teprve začíná tedy. Jestliže Angela Merkelová založila cosi jako velmi umírněnou, uměřenou politiku. Založenou ne snad ani tolik na nějakém vstupním silném názoru, ale na tom, že si poslechnu všechny relevantní hlasy a teprve potom. Rozhodnu. Tak Armin Laschet má být tedy tím skutečným pokračovatelem a tedy v zásadě zakladatelzakladatelem té Merkelovské tradice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Připravila nebo vychovala si Angela Merkelová vůbec tedy svého nástupce? Když se podíváme na to, jak těžce se v podstatě zrodil následovatel. Nevyšlo to s dnes již někdejší předsedkyni CDU a ministryní obrany Annegret Kramp-Karrenbauerovou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Nevychovala, otázka je samozřejmě, do jaké míry to hodnotit negativně. Vlastně ta pozitivní stránka věci na tom je, že Angela Merkelová opakovaně říkala, že nechce jaksi vstupovat do bojů nebo tedy možných ambicí lidí, kteří jí jednou nahradí. Nemůže, neměla na to samozřejmě také tolik času, na tu vlastní vnitrostranickou politiku a bylo to přeci jenom její rozhodnutí. Já si myslím, že ona si byla velmi vědoma toho, že je tedy velmi populární. Nejenom ve své straně, ale především v německé veřejnosti ta její pozice v zásadě byla a do určité míry pořád je neotřesitelná. Jenom připomenu průzkumy z loňského roku mezi Němci, které ukázaly, že vlastně řada Němců už se v té době jaksi přiznávala k tomu, že si téměř nedokáže představit svůj život po odchodu Angely Merkelové s politiky letos na podzim. A právě z těchto důvodů, tedy z té vlastně silné odpovědnosti a důvěry Němců vůči kancléřce Angela Merkelová nijak zvlášť nezasahovala, tedy do toho hledání svého nástupce. A v tomto smyslu bychom mohli říci, že si ho aktivně nevychovala, ale přece jenom pasivně ano vzhledem k tomu právě, že tedy Armin Laschet má být tedy ten zakladatel té Merkelovské tradice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve druhém kole volby Laschet těsně porazil konzervativce Friedricha Merze, dlouholetý politik, velmi známý v Německu. Zůstane Merze přece jenom, i když teda není tím předsedou jeho konkurentem, podpoří ho?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Uvidíme, ale konkurentem minimálně tedy v této době zůstává už jenom proto, že on byl vlastně velkým nebo horkým favoritem byznysu a takové konzervativnější části, jak tedy CDU tak obecně společnosti a v zásadě se k němu upínaly naděje různých průmyslových svazů, že to tedy bude on, kdo bude razit třeba sociálně konzervativnější ale ekonomicky výraznější pro byznysovou v tomto smyslu tedy ekonomicky liberální politiku. To teď zdá se trochu padá. Nicméně ten německý byznys tedy v zásadě stojí za ním a ukáže se, co tento fakt, tedy že má na své straně německé podnikatele, na rozdíl tedy od Armina Lascheta, co to s tím udělá, protože není zatím jasné, jestli skutečně Armin Laschet kromě tedy, že se stal předsedou CDU, že skutečně bude v zářijových volbách, no pardon, v říjnových volbách kandidátem tedy na kancléře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano to je právě otázka na kolik, zda má Armin Laschet nakročeno takříkajíc do kancléřství. Podpořil ho například Jens Spahnministr zdravotnictví na té celoněmecké úrovni, o kterém se právě spekuluje pořád, jestli by teda nebyl tím adeptem. Jak to vidíte, ono totiž to není automatické, byť to tak bývá. Šéf CDU je i kancléřem, pokud teda CDU staví jaksi premiéra.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Přesně tak, je to tak. Ministr Spahn je teď velmi populární. Vlastně považujete za toho konstruktéra docela úspěšné odpovědi Německa na koronavirovou pandemii. Na druhou stranu jsou tady i jiní výrazní politici zmínila bych.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Trochu níž jižně.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Asi.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Přesně tak zmínila bych bavorského premiéra Markuse Södera, který v zásadě je velmi přítomný v médiích. Velmi často komentuje rozhodnutí vlády a je to takový tedy ten člověk, když se hledá nějaký referenční bod vůči danému rozhodnutí vlády, tak daleko častěji je to tedy šéf Bavorska a šéf CDU Södera, jakožto tady té velmi významné, ekonomicky velmi významné země, spíše tedy než doposud byl Armin Laschet, byť jste sama říkala, že to je, zmínila jste, že to je tedy nejlidnatější německá země. Ale v tomto smyslu ten Söder byl v zásadě relevantnější minimálně pro německá média doposud. A právě ukáže se, jestli si CDU nakonec tedy nezvolí jako svého možného kandidáta spíše tedy předsedu bavorské CSU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jedna věc média, druhá věc jsou voliči v Německu.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Přesně tak, abych se přiznala, tak úplně nevidím do hlavy německým voličům, jak to smýšlejí. Ale faktem je, že jak tedy Armin Laschet v průzkumu se ukázal, že je v zásadě vnímán Němci pozitivně, tak Mars Markus Södera je mezi Bavory velmi populární a jak tento rébus bude rozhřešen, rozlousknout, tak to teprve uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké priority razí vůbec CDU křesťansko sociální, promiňte, demokratická unie?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
No, na tedy té domácí politické scéně by se dalo říci, že v zásadě pokračuje v nějakém tom Merkelovském trendu. To znamená sociální smír, reformy, v zásadě ekologická obnova země nebo rekonstrukce ve smyslu tedy odklon od neobnovitelných špinavých zdrojů směrem tedy k těm obnovitelným. A toto všechno právě Armin Laschet má za sebou v Porýní Vestfálsku a ve svém kandidátském projevu při volbě šéfa CDU. To připomněl, že to je tedy člověk, který může v té praktické politice poukázat na svoje výsledky. No a co se týče té mezinárodní nebo evropské minimálně roviny. CDU je strana, která v zásadě potřebuje, pardon, podporuje prohlubující evropskou integraci. Je to země, která chce mít smírný, konstruktivní vztah se Spojenými státy. V tomto smyslu v zásadě to, jakým způsobem vystupovala Angela Merkelová, můžeme tedy očekávat, že bude i realita do následujících měsíců a let po jejím odchodu. Snad s jednou výjimkou a sice, že Angela Merkelová byla v podstatě v opozici vůči většině své strany, když se rozhodla v roce 2015 otevřít, obrazně řečeno, brány uprchlíkům, tehdy ze syrské války a přijmout ten slavný v uvozovkách počet milionů běženců a pomoci jim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Často se také spekuluje o tom, na základě čeho, jak bude hodnocena éra Angely Merkelové, když definitivně odejde do dějin. Mimochodem pořád se těší až mimořádné oblibě mezi voliči a mnozí by nebyli proti, kdyby pokračovala ve své politice.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to tak. Mluví se o ní jako o té mamince Merkelové, ženě, která prostě posunula minimálně politiku CDU nebo tedy pravicovou politiku německou blíže středu ve smyslu tedy toho sociálního středu, společenského středu. Ona byla velmi, jaksi velmi silně podporovala reformy nebo změny na poli sociální politiky. Tady bych jenom připomněla jenom jednu tedy věc, že současná šéfka Evropské komise Němka Ursula von der Leyenová, která byla bývalá tedy ministryně obrany, tak ještě předtím byla ministryní práce a sociálních věcích a mimo jiné prosadila vlastně garanci, povinnou garanci místa v německých obecních školkách pro jednoleté děti, jednoleté a starší. A to byla věc, kterou by tedy Angela Merkelová ona sama nenavrhla, tak jí velmi intenzivně podporovala. Je to věc, která je mezi Němci mimořádně vlastně populární a téměř každé komunální volby se neobejdu bez toho, aby na plakátech bylo vylepeno, kolik školek vlastně daný starosta nechal postavit a tedy úspěšně obec provozuje. A tyto věci jsou velmi ceněné a v zásadě na základě těchto věcí bude Angela Merkelová posuzována jako ten sociální svorník společnosti. Ono by se to vlastně tedy dalo vztáhnout i na tu evropskou politiku ve smyslu, že působila skutečně jako ten hlavní mírotvůrce minimálně tedy na půdě sedmadvacítky a v tomto smyslu ona bude postrádána i tedy na půdě Unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte naladěný Český rozhlas a pravidelný rozhovor, dnes s Kateřinou Šafaříkovou, redaktorkou týdeníku Respekt, se kterou jsme se přirozeně dostali z Německa na tu evropskou půdu. Home office, neboli práce z domova, videohovory, hlasování e-mailem. To patří i mezi každodenní život europoslanců a dalších úředníků, kteří působí v evropských institucích, jak krize ovlivnila fungování europarlamentu?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Samozřejmě velmi zásadně, podobně jako ostatně tedy život většiny běžných občanů nebo tedy zkrátka lidí, kteří zrovna nejsou evropskými poslanciEvropský parlament už od loňského jara funguje a hlasuje distančně. Evropští poslanci posílají svoje hlasy e-mailem. Zůstávají tedy naprostá jako většina z nich ve svých národních státech, doma ve svých kuchyních a obývácích za počítačem. A tímto způsobem rozhodují o Evropě. Zpočátku to mělo samozřejmě určité jako technické vlastně překážky, se musely překonat právě proto, aby byla zajištěna korektnost a tedy ta tajnost hlasování. Nicméně je to realita už tedy téměř roku. Myslím, že evropští poslanci si na to v zásadě zvykli. Dokonce část z nich je podle tedy průzkumu zatím nijak zvlášť oficiálního, by byla ráda, kdyby to takto zůstalo, tedy, aby, aby se nemuseli lidově řečeno handrkovat do Bruselu nebo do Štrasburku, ani tedy po skončení pandemie. Mimo jiné kvůli tomu, že třeba někteří z nich se nechtějí nechat očkovat, ale zdá se, že tedy té většině poslanců to samozřejmě jaksi ta izolace v tomto smyslu od politických kolegů, absence té běžné mezilidské komunikace tváří v tvář osobně, takže chybí a chtěli by se vrátit zpátky do toho běžného režimu, kdy se některé věci dohadují na chodbách a můžou prostě otevřeně před sebou diskutovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V těch kuloárech pověstných.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Přesně tak v pověstných kuloárech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozhořela se i zajímavá debata o tom, jestli by měli mít zaměstnanci Evropského parlamentu možnost odpojit se. Jinými slovy nebýt pořád on-line k dispozici. Samozřejmě jde o období nebo mimo pracovní dobu.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Přesně tak, je to tedy aktivita, která se probírala na půdě Evropského parlamentu, kde evropští poslanci, protože nemají sami o sobě právo zákonodárné iniciativy, ale schválili výzvu směrem k Evropské komisi, kde tedy jí žádají, aby připravila směrnici o tom, že zkrátka a dobře jste-li zaměstnanec v jakémkoliv členském státě Evropské unie, který pracuje tedy nuceně na home officu doma, tak máte prostě právo na to během dne být odpojeni od telefonů, počítačů a jiných zařízení, aby prostě nedocházelo k tomu, k čemu evidentně opět podle nějakých terénních zjištění a průzkumů dochází, že tedy lidem chodí, pípají první /nesrozumitelné/ na telefonu v 6 ráno a šéfové se dožadují videokonference po Zoomu ještě tedy v 10 večer. Mluví se o jaksi přetěžování zaměstnanců, dokonce i v tomto smyslu pracovní šikaně. A evropští poslanci se rozhodli, že tedy se těchto lidí zastanou, a proto vyzvali Evropskou komisi, aby to nějak regulovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak to tedy chce regulovat?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Chce to tedy zatím ta, ano legislativa ještě není připravená.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
V podstatě to je jenom tedy ta výzva, ale v zásadě to, to základní je, že tedy lidé, i když pracují doma, tak mají právo na to, že ten jejich pracovní den skutečně bude osmihodinový, případně samozřejmě jsou výjimky, lékaři a tak dále, záchranné složky. Ale v zásadě tedy, že ten rytmus většinový, který se dodržoval v dobách kamenných, kdy jsme všichni ještě chodili do kanceláří a firem. Takže se má dodržovat i doma a není možné tedy, aby lidé museli pracovat neustále prostě od nevidím do nevidím. A jenom bych připomněla zajímavou věc, když Evropský parlament o této věci hlasoval, tak tedy podpora, aby Evropská komise navrhla, jakým způsobem to řešit, byla poměrně široká. Přes 400 europoslanců zvedlo ruku pro a proti se postavili tedy dominantně zástupci zemí za bývalou železnou oponou. I většina českých europoslanců hlasovala proti této iniciativě a já jsem s některými z nich mluvila. A není to snad proto, že by si mysleli, že to je úplně zbytná a a jaksi špatná iniciativa, ale mají takový ten v tomto smyslu konzervativní názor, i když jde třeba o levicové poslance, že tedy to je věc, kterou nemá řešit Evropská unie, že, že to je věc, se kterou se mají popasovat jednotlivé národní státy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tady vlastně v České republice, jak je to ošetřeno?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
No, právo odpojit se u nás zatím neexistuje, čili vlastně se nacházíme ve stejným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nějakém vakuu.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Přesně tak jako většina tedy členských států. Nicméně zároveň je řada zemí i právě za mnou zmíněnou bývalou železnou oponou, konkrétně třeba Maďarsko, které to už řeší. Dokonce Němec, pardon, maďarská vláda je v tomto velmi aktivní a sama hodlá tedy navrhnout národní normu, která by chránila zaměstnance při práci doma před přetěžováním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě ono četné průzkumy také potvrzují, že lidem, kteří pracují z domova, se stírá vůbec ta hranice mezi pracovním a soukromým životem.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to tak. To byl jeden, jeden výsledek vlastně z toho podkladového průzkumu pro poslanecký apel. Další samozřejmě je nebo možná bych neměla říkat samozřejmě, ale další zkrátka a dobře je, že lidé častěji mluví o nějakých depresích a psychických potíží, protože jak jsou doma a jsou tedy podle jejich slov přetěžováni, tak zároveň nestíhají nebo mají minimálně pocit, že nestíhají potom svůj vlastní soukromý život, práci nebo péči o domácnost. V případě, žen péče o děti, které jsou samozřejmě teď velmi často na té distanční výuce. To znamená, že zaměstnankyně při práci doma má ještě ve vedlejším pokoji, ideálně tedy ve vedlejším pokoji, velmi často ale ve stejném pokoji na jiném počítači dítě, na které musí občas hodit oko, jestli se skutečně učí on-line nebo neučí a toto všechno vede zkrátka a dobře k psychickým potížím řady zaměstnanců. Mluví se až od 30 % lidí, kteří mají nově příznaky středně těžké deprese kvůli právě tomu uzavření do domácností a tomu všemu stresu, který jsem zmínila. A i proto chtějí europoslanci nějakým způsobem tuto měkkou zónu regulovat nebo zkrátka a dobře stanovit nějaká pravidla, aby se chránilo i duševní zdraví lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S Kateřinou Šafaříkovou, redaktorkou týdeníku Respekt otevřeme téma, které hýbe Francií. Vlivný politolog sedmdesátiletý Olivie Duhamel donedávna předseda Národní nadace pro politické vědy byl obviněn, že v osmdesátých letech zneužíval svého nezletilého, nevlastního syna, kterému bylo tehdy 14 let. V knize, která ve Francii vyšla před týdnem, to popisuje nevlastní dcera politologa a významná francouzská právnička Camille Kouchnerová. Padlo, Kateřino, ve Francii poslední tabu, sexuální zneužívání dětí ve vlastních rodinách?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Neumím říci, jestli to bylo poslední tabu, ale minimálně to je tedy obrovské tabu. Já jsem zrovna včera četla takový velký editorial deníku Le Monde, který vlastně oslavuje, paradoxně by se dalo říci, oslavuje tu knihu, tedy vámi zmiňované Camille Kouchnerové a říká, že to je vlastně skvělé, co ta kniha otevřela a jakou následně debatu vyvolala, protože ta kultura popírání a mlčení, tohoto tedy násilí páchaného na dětech, byla podle šéfredaktora Le Mondu vlastně už neudržitelná a je skvělé, že se o této dlouholeté bolesti, dalo by se říci, francouzské společnosti nebo francouzské kultury teď mluví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem právě zmíněný deník Le Monde zveřejňuje úryvky z té knihy. Mimo jiné se tam dočteme, jak se matka toho kluka, který se jí nakonec svěřil, rozhodla chránit manžela a mlčela také stejně jako přátele samotného manželského páru. Ono na sociálních sítích se vyrojily desetitisíce osobních výpovědí o incestech ve francouzských rodinách. Obětem bylo třeba 5 nebo 8 let. Podle listopadového průzkumu agentury Ipsos zažil incest ve Francii každý desátý obyvatel. Reagoval na to vlastně sám politolog, muž, rezignoval ze své prestižní funkce.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Nereagoval, přesněji řečeno Olivie Duhamel řekl, že se k tomu tedy nebude vyjadřovat, že to nebude komentovat. To znamená on to nijak nepopřel. Okamžitě reagoval, tedy pardon, rezignoval na všechny svoje veřejné funkce. Nejenom tedy na to vedení té slavné pařížské školy politických věd /nesrozumitelné/, ale ne všechny další. Měl pořad rozhlasový, mimo jiné televizní, tak to všechno samozřejmě skončilo. Nicméně k tomu samotnému aktu se odmítl vyjádřit, což pro řadu Francouzů samozřejmě bylo potvrzením pravdy i proto, že tedy bratr Camille Kouchnerové, tedy ta oběť tehdy v zásadě na dotazy francouzských novinářů potvrdil, že to co jeho sestra píše, tak tedy je pravda. Ale zároveň tedy tou reakcí Duhamel potvrdil to, že ve Francii panovala dlouho poměrně vlastně šílená kultura mlčení o těchto věcech, které samozřejmě měla za následek zničené zdraví, duševní zdraví a zničené životy určitě stovek, ne-li prostě tisíců lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem otcem paní Kouchnerové a jejího bratra je Bernard Kouchner, někdejší ministr zdravotnictví a zahraničních věcí a zakladatel nevládní organizace Lékaři bez hranic. Tam jsou ty rodinné vztahy složitější.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Ano přesně tak a o to vlastně ten případ více hýbe Francií, protože mimochodem ta knížka se tedy Camille Kouchnerové jmenuje Velká rodina La Grande familia. A v tomto italském jaksi názvu a vlastně kvůli tomu, že šlo o tuto velkou rodinu, v zásadě o velmi jaksi integrální součást francouzské, intelektuální, společenské elity, tak o to víc ten případ samozřejmě vyvolává pozornost, řadu otázek, zkrátka a dobře, že někdo, kdo založil velmi funkční a na nějaké etického, humanitní, humánní bázi založené organizace jako právě Bernard Kouchner, takže také vlastně mlčel, ačkoliv od své dcery Camille minimálně v náznacích věděl. Byť ne třeba do detailů, co se zkrátka a dobře jeho synovi, jeho vlastnímu synovi stalo, když mu bylo těch 13, 14 let a přesto to neproblematizoval právě proto, že byl tedy součást té elity a protože se to takzvaně ve Francii neříkalo podobné věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jedna věc je nějaká ta morální rovina, další je legislativa. Francouzští senátoři na aféru už zareagovali. Schválili nový zákon na ochranu nezletilých před sexuálním zneužíváním. Ten před dvěma lety navrhla tehdejší ministryně pro rovné příležitosti. Jak to tedy bude nyní nově regulováno?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Pokud tedy skutečně ten zákon projde i vlastně celým tím legislativním procesem a vstoupí v platnost, tak děti budou lépe chráněni v tom, že budou mít větší možnost, jaksi ohlášení té dané věci. Dostanou psychologickou pomoc, bude se jim možná nabízet i nová identita. Počítá se s rozšířením azylových domů eventuálně pro děti a v drtivé většině tedy i s matkami, pro nějaké třeba dočasné pobývání, protože 98 % pachatelů těchto činů jsou muži a matky jsou ty potom, které s těmi dětmi nějakým způsobem to řeší. Nicméně co tedy chybí zatím, a to je ta legislativní práce, která francouzskou vládu, respektive francouzský parlament teprve čeká, a to je popasovat se s tím, jestli ten incest, o kterém se bavíme, nevytáhnout ze současné francouzské legislativy a neudělat z něj vlastně samostatný, svébytný trestný čin, protože v současné době to je tak, že to je velmi silná, přitěžující okolnost, tedy sexuálního násilí páchaného na dětech. Nicméně není to samostatný trestný čin a několik organizací teď na základě té kampaně, která mimochodem má název i hashtag na sociálních sítí me too incest. Tak vlastně právníci a a tedy členové této kampaně nyní vlastně žádají, aby právě byl incest jaksi kodifikován jako samostatný trestný čin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dosud ve Francii platilo, že pokud dítě s pohlavním stykem souhlasí, tak soud kvalifikoval jednání dospělé osoby, pachatele pouze jako sexuální obtěžování. Ono je možná až překvapivé, když začnete hledat a najdete v kolika evropských zemích není incest trestný.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to tak. Velmi pravděpodobně to souvisí, byť teda bych možná neměla až tak generalizovat, ale zkrátka a dobře s takovým nějakým přesvědčením, že tedy, když k tomu dojde v rodině, tedy u malého dítěte, nejčastějšími pachateli mimochodem jsou dědečkové a strýčkové, tak je to pravděpodobně něco, s čím asi to dítě nějakým způsobem souhlasilo, protože přece není možné, aby s dědečkem někam pravidelně odcházelo nebo se strýčkem někam odcházelo. A pak je tady určitý vliv intelektuální elity, jak tedy zejména francouzské ale obecně evropské a sice, že v šedesátých letech zmínila bych třeba Jeana Paula Sartra, tito myslitelé vlastně říkali, že i dítě, aniž by teda samozřejmě mysleli sedmileté dítě. Zpravidla se tedy bavili o dětech 13, 14, 15 let, ale vlastně razili tezi v rámci té vlny otevřené lásky, tak razili tezi, že i dítě má nárok na fyzickou slast. Tudíž, že i nějakým způsobem v tomto smyslu fyzický kontakt s dítětem by neměl být a priori trestný. A tato věc evidentně nějak se chytla, minimálně v části jiné západoevropské, možná bych měl říkat i evropské elity, protože od té naší části světa máme v tomto smyslu myslím relativně málo informací, ale jenom na dokreslení, před 12 lety se pokoušel nebo před 13 lety se pokoušela skupina můžu tedy v Holandsku založit vyloženě pedofilní stranu. Nakonec to samozřejmě soud nepovolil, ale pokus tady byl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kateřina Šafaříková z týdeníku Respekt. Děkuji za váš čas i postřehy a přeji hezký den, na slyšenou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Děkuji, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

3 x Hurvínkovy příhody

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka