Přepis: Jak to vidí Josef Šlerka – 24. srpna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, mým dnešním hostem je Josef Šlerka, mediální analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Buďte vítán. Dobrý den.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například fake news, řetězové e-maily a šíření propagandy. Přeji nerušený poslech. /znělka/

Dnes uplynulo půl roku od únorové invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Země si dnes zároveň připomíná 31. výročí své nezávislosti na Sovětském svazu. Kvůli obavám ze zesílení ruských útoků a náletů ukrajinské úřady nicméně zakázaly hromadné akce. Místo tradiční vojenské přehlídky se v centru Kyjeva uskuteční výstava zničené ruské vojenské techniky. Pane Šlerko, půl roku od ruské invaze na Ukrajinu, jak to vnímáte? V jaké fázi se nacházíme? Co jsme se zatím dozvěděli o Ukrajině, o nás?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Já nejsem samozřejmě vojenský analytik, tak to přenechám povolanějším, tu vojenskou část, mě na tom asi nejvíc zajímá ta mediální. Myslím si, že do nějaké míry to byl pro mnoho médií takový rychlokurz typu novinařiny, který už dlouhou dobu neprovozovala, protože to soustředění se na vojenský konflikt, na konflikt, který vedou dvě země, které žijí vedle sebe a které vlastně obě mají v tuhle chvíli svůj systém strategické komunikace, jak se říká, tzn. na straně Ukrajiny vidíme naprosto fascinující výkon jejich PR a myslím si, že to je něco, co vejde do učebnic vztahů s veřejností, jejich způsob komunikace a podobně. Na ruské straně vidíme velmi rozvinutou metodu toho, čemu ve Spojených státech se říká firehose of falsehood, tzn. takový ten, pomožte mi, stříkačka vlastně lží, ten systém vlastně spousty alternativních webů, které permanentně chrlí nějaké novinky. Vidíme tenhleten střet, no a ti novináři byli vrženi vlastně, aby se s tímhletím nějak vyrovnali, protože musí. No a viděli jsme, že část z nich se vyrovnala tím, že tam odjela. To je vynikající. Máme zpátky jako novinařinu lidí, kteří jsou na místě, vidíme taky fake checkingy, nejrůznější organizace, je to strašně zajímavý sledovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Daří se tedy médiím, což je samozřejmě ve válce mimořádně složité, dokumentovat, informovat z různých úhlů?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Já si myslím, že ano. Myslím si, že samozřejmě kdybysme šli do té historie, tak bysme našli nějaké přešlapy, našli bysme nějaký moment, kdy ty média třeba nekriticky převzaly nějakou informaci, která nebyla úplně ověřená v tom rozsahu, ze začátku konfliktu třeba všechny ty okamžiky, které se týkaly dobývání a ostřelování kolem jaderných elektráren, ale - a to je důležité - vidíme se postupně naučily s tím pracovat a vlastně do určité míry zpomalily. Naučily se spoléhat víc na svoje lidi a zdá se mi, že v tom ohledu zatím odvádějí vlastně poměrně dobrou práci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, také náš server irozhlas.cz má seriál, rubriku Ověřovna, kde už v minulosti vyvrátil několik lživých zpráv nebo zavádějících informací, nejnověji je to fotografie dvou mužů potetovaných nacistickými symboly, ta fotografie koluje na sociálních sítích, šíří se řetězovými e-maily, má dovětek, že jde prý o Ukrajince na dovolené v Chorvatsku. Ve skutečnosti ovšem, jak právě zjistili i naši experti, nejde vůbec o Ukrajince, nýbrž o Maďary, upozornil na to chorvatský list Antifašistický věstník. Vyššího muže na fotografie novináři identifikovali jako maďarského hudebníka, který již několik let hraje na basovou kytaru v krajně pravicové hudební skupině, to napsala agentura AFP. Další detaily samozřejmě jsou k dispozici na Ověřovně. Pane Šlerko, podobné řetězové e-maily s dezinformacemi, s falešnými informacemi, se lžemi se neustále opakují a lidé tomu pořád někteří věří.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Někteří ano, někteří ne, ale tam jsou dvě velmi zajímavé věci. Ta první se týká toho fenoménu těch řetězových e-mailů. Protože myslím si, že těsně před prázdninami byl publikován první vlastně rozsáhlejší výzkum, který se jich týkal i u nás, a ten zhruba, prosím, nechytejte mě za ty čísla, ten zhruba ukazoval, že sice až polovina lidí v Čechách dostane řetězový e-mail podobného obsahu, ale ve skutečnosti ho zřejmě produkují zhruba 3 % těch uživatelů. Ti ho přeposílají, ne produkují, přeposílají. Takže je tam za prvé krásně vidět ten síťový efekt, tzn. 3 %, 3, 5 % lidí je schopno zasáhnout vlastně takhle aktivně takovouhle velkou část populace, ale na druhou stranu je tam ta dobrá zpráva, že ve skutečnosti na tom aktivním šíření se podílí vlastně relativně velmi malá část těch uživatelů internetu. Což je zajímavá věc a já se těším moc na další výzkumy, které se budou objevovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Po 24. únoru Evropská unie zablokovala prokremelské kanály Russia Today a Sputnik, které šíří dezinformace o válce. Podle agentury AP se ovšem zvýšil počet stránek, které produkují stejný obsah. Pane Šlerko, jak vlastně půl roku od ruské invaze fungují tyto a podobné weby?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Teď jsem se zamyslel, abych trošku zjednodušil to, jak to funguje, protože ve skutečnosti už dneska jsou některé části toho systému fungování dobře popsány. Zjednodušeně řečeno, na tom vrcholu stojí vlastně ty oficiální zdroje, jako je Russia Today nebo Sputnik News, které se tváří jako normální tiskové agentury, které v tuhle chvíli jsou vlastně sankcionovány. Jsou součástí prostě toho balíčku, no a které hledají různé cesty, jak se dostat ke svým dalším posluchačům, čtenářům nebo divákům. Jedna z těch možností je jako vytvářet prostě další falešné weby, které vlastně tvoří jenom jako takové rozhraní k tomu zpravodajství. U řady těch webů, o tom se zmiňují, myslím, britští výzkumníci v té zprávě, je vlastně využíváno jiných kanálů, které přetiskují vlastně celé ty zprávy, což je model, který známe i z jiných těch propagandistických serverů. Čili tam ten princip funguje. Jedna věc, a to bych rád podotkl, aby posluchači nebyli zmateni, to blokování těch webů Russia Today a Sputnik se týká Evropský unie. Tzn. ve chvíli, kdy jste mimo Evropskou unii, tak můžete Russia Today pohodlně sledovat. A vlastně je to omezení, který si dala Evropská unie. Čili ony nejsou vypnutý celosvětově, ony nejsou blokovány celosvětově, ale jenom evropsky a bohužel to, co ukazují čísla, my jsme nedávno jeden výzkum k tomu publikovali, tak bohužel vidíme, že mimo tu Evropu, zejména v Latinský Americe, vlastně ta popularita tý Russia Today stoupá a je to vlastně vlivný kanál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víte, z jakého důvodu stoupá ten zájem?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Já si myslím, že je to mix důvodů, mimochodem, ve Světu viděném internetem, nebo teď se to jmenuje Svět ve 20 minutách, pořadu Českého rozhlasu, byl o tom nedávno překlad jednoho z článků. Myslím, že je to mix, dejme tomu, nedůvěry v západní média způsobené v Latinské Americe často poměrně nepěknou politikou některých vlád americké administrativy, která vlastně vytvořila obrovský zdroj nedůvěry, je to taky dáno tím, že ti lidé hledat nějakou alternativu k tomu mainstreamovýmu zpravodajství, kterýmu nevěří v těch vlastních domácích zemích, a tahleta nedůvěra vlastně je vhání do tohohle prostoru. Je to boj o důvěru lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z čeho pramení tedy ta nedůvěra v tzv. mainstream, ten hlavní mediální proud?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Zase bysme museli jít do konkrétních detailů. V té Latinské Americe, a to není moje specializace, ale asi opravdu tam hraje velkou roli ta historická zkušenost v sérii diktatur, převraty... To je něco, co se tou pamětí /nesrozumitelné/ táhne dlouho. Podívejme se na to, jak dlouho se táhne pamětí jako historická zkušenost Čechů a Slováků s některými sousedními zeměmi, jak plodí nedůvěru, která přetrvává desítky let. A myslím si, že součástí tohohle je to, co se nazývá vlastně určitá krize demokracie, kdy lidé přestávají věřit tomu, že můžou svými hlasy něco změnit. A když tomu nevěříte, tak vlastně oslabujete i důvěru v ty média, protože oni najdou ztrácejí cenu pro vás. Čili je to součást vlastně širší krize v té západní společnosti, ale doufejme, že se z toho dostaneme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Agentura AP také ve své zprávě tvrdí, že část propagandistických povinností jaksi přesunulo Rusko, co se týče právě těch dezinformačních webů, na diplomaty. Řekl byste, pane Šlerko, že přibývají, když se podíváme na tu mediální stránku války, nové narativy?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Já si myslím, že vlastně ne. Že něco vysloveně nového je v tom málo. No, taky nejde generovat jako na té obecné úrovni pořád donekonečna. My se stále znovu a znovu setkáváme s ukronacisty, s biologickými zbraněmi, nedávno proběhly zprávy z některých serverů, že na Ukrajině jsou testovány zbraně, které mění vojáky v zombie, jako to je vlastně pořád jedna a ta samá písnička. A vlastně není důvod vymýšlet novou, protože ta tradice toho ruskýho stylu propagandy je vlastně tradice, která se do značné míry opírá o I. P. Pavlova a jeho reflexivní teorii. Čím víc budete tu věc opakovat, čím víc budete propojovat vlastně ty dva prvky, které potřebujete propojit, tím dřív dosáhnete toho, že ten pes při zazvonění zvonku začne slintat. A to je jako strategie, jak dělat propagandu, existuje spousty strategie, jak dělat propagandu, a pro Rusko je typická zrovna tahle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komunikace a informace jsou od nepaměti nedílnou součástí konfliktu, jak už dávno popsali stratégové válek. Mimochodem, administrativa Vladimira Putina minulý měsíc rozeslala ruským provládním médiím a politikům dvě nové příručky. Ty dokumenty obsahují návod, jak u veřejnosti vytvářet paralely mezi současnou ruskou válkou na Ukrajině a historickými událostmi. Informoval o tom ruský opoziční server Medúza, který získal kopie obou těch příruček. Pane Šlerko, je proti té propagandě nějaká obrana? Ta byla a je součástí válek.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
V zásadě ano, byť - a už se omlouvám za to, že říkám poněkolikáté v těch pořadech - je to složitější. Myslím si, že jednou z nich je vlastně dobrá strategická komunikace těch jednotlivých vlád, které vlastně vysvětlují, proč dělají ty kroky, které dělají. Myslím si, že mezi to patří posilování třeba identity těch jednotlivých zemí včetně nás, to je na té obecné úrovni, no a pak na té konkrétní kupříkladu jako rozkrývání a ověřování těch nejrůznějších úzů, které obíhají prostě po internetu, je strašně důležitá práce. Ono, když se poskládají všechny tyhlety věci za sebe, tak se z toho dá udělat nějaký poměrně účinný obranný val. Společnost, která si vnitřně nedůvěřuje a nevěří vlastně svým vlastním hodnotám, tak je samozřejmě vždycky zranitelnější než společnost, která si věří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje mediální analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka.

/znělka/

V Moskvě se včera konal pohřeb zavražděné dcery ruského nacionalistického ideologa Alexandra Dugina. Devětadvacetiletá Darja Duginová zemřela v sobotu při explozi jejího auta. Podle otce Dugina jeho dcera zemřela za národ a za Rusko. Jinak atentátu se přihlásili neznámí partyzáni, respektive Národní republikánská armáda. Pane Šlerko, ruský velvyslanec při OSN na zasedání Rady bezpečnosti OSN obvinil českou ministryni obrany Janu Černochovou z podpory terorismu, a to kvůli jejímu výroku na adresu zavražděné Duginové. Ministryně obvinění odmítla s tím, že je zásadní rozdíl mezi oslavou teroristického útoku a vyjádřením nelítosti nad úmrtím fašistické propagandistky veřejně vyzývající k okamžitému vyhlazení Ukrajinců. Možná bych tady ale pro komplexnost citovala tweet paní ministryně: "Potlačuji přirozenou lidskou reakci na tragickou smrt, ale toto jsou skuteční vrazi a váleční štváči. A není mi líto ani dcery, ani truchlícího otce. Je mi líto tisíců lidí zavražděných v důsledku jejich propagandy a odporné ideologie. Dnešní noc na 21. srpna si v Rusku zapamatují." Tolik citace tweetu ministryně Černochové. Jaký je váš pohled na slova ministryně a také kritiku?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Když se nad tím zamyslíte, tak je to vlastně strašně jednoduchý. No, tak nemůžete chtít po někom, aby litoval i klidně smrt někoho, když vlastně lítost je součástí něčeho, v čem se projevuje ztráta toho, co bylo důležitý, a když vlastně ten člověk, který v tomhle případě byl zabit, vlastně v tom jeho životopise není nic, co by vás přimělo jenom na sekundu myslet, že by to byla ztráta. Naopak je to člověk, který se svojí jaksi mediální produkcí podílí na tom, že vyzývá de facto ke krutosti, protože ta slova Duginové, která jsou citována, se týkají vlastně toho, kdy vytváříte z toho protivníka podlidi. Tak zase ta reakce ministryně Černochové je velmi přirozená. A já si myslím, že ji pocítila spousta lidí. Můžeme se bavit o tom, do jaké míry mají, nebo nemají politici využívat vlastně to prostředí Twitteru nebo sociálních sítí, což je takový poloveřejný, polosoukromý prostor, který umožňuje mnohem líp některé věci dělat. Asi kdyby vydala tohleto jako tiskovou zprávu, tak bysme to pociťovali jako zvláštní. Na tom Twitteru se to ztratí. O tomhle můžeme diskutovat, ale není to propagace terorismu, není to nic takového.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pardon, jenom jestli myslíte, že ten Twitter je vlastně... Ta vyjádření politiků jsou spíše v osobnější rovině? Nebo jak to vnímáte?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Čeští politici se naučili používat Twitter vlastně pro nastolování agendy, jak se říká v mediální teorii, protože oni vlastně jsou schopni tweetnout od legendárního tweetu Andreje Babiše "zítra si něco koupím", jsou zvyklí používat ten Twitter na určitý takový navnadění těch novinářů na nějaký silnější prohlášení, které potřebují mezi ně dostat, a bohužel celá řada médií na to jako skáče. Tzn. dneska se setkáváme s tím, že jsou média, která vydávají zprávy složené jenom v podstatě z tweetů a přestřelek na Twitteru, což degraduje tu novinařinu, protože tohle není práce novináře, zesilovat jako dosah tweetů politiků, ale zároveň to vlastně ukazuje, jak šikovně umí pracovat právě s tou šedou zónou. Oficiální prohlášení ministryně, které by mělo tohle znění, míněna tisková zpráva, bysme pociťovali jako velmi velmi jako asi nepatřičný z toho pohledu, proč o něčem takovém se vydává tisková zpráva. Ten tweet nic nestojí, on asi bude stát práci nějakých piaristů v případě některých politiků a podobně, ale zásadně nic nestojí a je velmi účinný. Myslím si, že se to politici naučili, a myslím si, že novináři se budou dlouho ještě učit, jak s tím zacházet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče samotného atentátu na Darju Duginovou, pane Šlerko, může to mít nějaký dopad na další tváře ruské propagandy?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
To je nesmírně komplikovaná otázka. V posledních měsících se dařilo vytvořit představu, že Alexandr Dugin je cosi jako šedá eminence Kremlu, který pohání Putinovo myšlení a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Tak v Rusku těžko říct. Myslím, že máme zpátky kremlologii a můžeme jako různě věštit z kávové sedliny nebo čajový, ale myslím si, že tomu zas tolik nenasvědčuje. Myslím si, že Alexandr Dugin reprezentuje důležitý myšlenkový směr v ruské společnosti, reprezentuje určitý typ ruského nacionalismu, ale myslím si, že jeho faktická moc v Rusku nebyla nijaká. A potud je vlastně strašně zvláštní výběr toho cíle vlastně toho atentátu. Pokud to nebyla vnitřní práce třeba FSB nebo dalších tajných služeb, pokud to byl skutečně akt nějaké vnitřní odbojové organizace, tak si vybrali někoho, kdo má silnou symbolickou hodnotu. Když byl zavražděn Heydrich, tak se stalo to, že vlastně pohlaváři nacističtí po celé Evropě přestali vlastně chodit na veřejné akce v uniformách, začali se zcivilňovat, protože věděli, že i oni jsou terč. Možná tohle hrálo nějakou roli. Ale těžko říct a obávám se, že skutečnost nebudeme vědět pravděpodobně nikdy nebo za velmi dlouhou dobu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si jinak myslíte o tom, že v posledních měsících tady lze evidentně vidět nadužívání slova fašista a nacista?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Tak je to slovo, se kterým máme jaksi spojenou silnou emoci, nemusíme nikomu vysvětlovat, že když je někdo fašista nebo nacista, tak je špatný, vlastně v té škále emotivní je to něco, s čím máme napojeny ty negativní konotace, takže je strašně přirozený, že to používáme. Já si myslím, že je v tom případě toho rusko-ukrajinského, nebo ne, neříkejme rusko-ukrajinského konfliktu, tam není konflikt, tam Rusko prostě spáchalo invazi do suverénní země, v případě té ruské invaze na Ukrajinu, tak myslím si, že to označení fašista je vlastně namístě. Když se podíváme na strukturu té vládní ideologie, která v tuhle chvíli v Rusku vítězí, když se podíváme na způsob, jak je ta válka zdůvodněná, když se podíváme na ideologii, která za ní stojí, tak vlastně vykazuje všechny rysy fašistický ideologie. Blbý je, že my jsme to slovo fašista používali už předtím a vlastně tak důkladně jsme se podíleli na vyprázdnění jeho významu, že dneska ani Andrej Babiš neváhá označit svoje odpůrce na demonstraci za fašisty, což je úplný nonsens.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled Josefa Šlerky, mediálního analytika z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

/znělka/

Finská premiérka Sanna Marinová čelí ostré kritice kvůli bujarému soukromému večírku sítěmi, opět jsme u toho, pane Šlerko, koluje video, na kterém vidíme, jak se bavila, zpívala, tančila, asi osobně by mě nejvíc zajímalo, jak se to video dostalo na veřejnost, pane Šlerko, nevím, jestli máte tyto informace.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Já si myslím, že při počtu mobilních telefonů, které jsou vlastně taková malá televizní studia, už neexistuje žádné místo na planetě, odkud by nešlo vysílat a natáčet. Takže to si myslím, že je vlastně to úplně nejjednodušší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I když to byla soukromá akce.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Kolik fotek ze soukromých akcí mají mnozí z nás doma a byli by asi dost neradi, kdyby se objevily na sociálních sítích. Já si myslím, že ta kauza je strašně zajímavá, protože ukazuje nebo protože vlastně je symptom něčeho, co v té společnosti západní vidíme, kdy se proměňujou určitý symbolický hodnoty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že, prosím doušek vody pro vás, překročila nějaké meze finská premiérka? Mimochodem, mezitím už teda obdržela výsledek negativního testu na drogy, chtěla tím rozptýlit nějaké možná podezření nebo spíše reagovala takhle na ty pochybnosti.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Vy jste použila to označení, jestli překročila nějaké meze. To, co vidíme, je vlastně, že se znovu nastavují meze. Jo, finská prověrka je mladá dáma, která prostě vykonává funkci premiéra a netváří se u toho, že funkce premiéra znamená být 24 hodin v saku a být kožený a strašně vážný a patetický. Ukazuje, že prostě to jde dělat jinak. No jo, ale když děláte věci jinak, tak popudíte spoustu lidí. A myslím si, že ta míra vlastně konzervativnosti, která chce, aby ti politici byli do určitý míry, jak bych to řekl...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co od nich očekáváme?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Část společnosti od nich očekává, že je bude reprezentovat, že bude symboly vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A zapadá do toho i třeba soukromý večírek?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
No právě. Já si myslím, že ta otázka je, jestli opravdu chceme, aby politici byli jako symboly a reprezentanty a jestli po nich nemáme chtít, aby byli spíš výkonnými úředníky, kteří prostě odpoledne jdou pařit. Myslím si, že to druhý je asi důležitější než to první.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Cituji její slova: "Mám rodinný život, pracovní život a také volný čas, který trávím s přáteli. V podstatě stejně jako mnoho lidí v mém věku."

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Jinými slovy, jsem normální člověk. Aura, která obklopuje vlastně politiky, je asi hodná toho, aby byla zrušena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V květnu internetem kolovala jiná fotografie paní premiérky, tentokrát v dresu národního hokejového týmu, finského samozřejmě, je na tribuně v Tampere se skleničkou vína.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Tak na druhou stranu, když se podíváme na sociální sítě, tak vidíme, kolik českých politiků vynakládá úsilí, aby bylo takhle viděno, a moc se jim to nedaří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se prezentují vůbec, tedy když se vrátíme k české politice? Až vám z toho zaběhlo, pane Šlerko, prosím, pitný režim nutno dodržovat, jaký máte vy dojem z jaksi mediální prezentace českých politiků?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Já se v první řadě omlouvám, ale já jsem strávil minulý týden na akci, kde jsem přebíhal mezi konferenčními sály, a to neustálé přebíhání mezi klimatizací a neklimatizací mi vytváří takovýhle záchvaty kašle. K tý mediální prezentaci, já si myslím, že to budeme moc dobře sledovat teďka, až bude prezidentská volba a budeme se koukat na strategie, které volí jednotliví politici. Protože vidím, že Andrej Babiš třeba volí tu strategii "jsem jeden z vás". Uvidíme zřejmě strategii "jsem moudrý státník, jsem ten symbol", uvidíme strategii "jsem jiný než ostatní, proto mě volte". A tam to, co uvidíme, je, že vlastně ta image těch politiků souvisí s tím cílem, který chcete dosáhnout. V případě třeba Petra Fialy dneska vidíme určitou, slyšel jsem krásný termín, merkelizace české politiky, kdy ve vztahu k novinářům vlastně je spíš ten premiér v tlumenější pozici, nekomunikuje s nimi zas tak silně, Angela Merkelová dávala 2, 3 rozhovory ročně v uvozovkách, spíš se snaží být tím člověkem, který když už něco říká, tak to má být slyšet, a nemluví pořád. V případě Andreje Babiše byl úplný opak. Andrej Babiš byl pověstný tím, že odpovídal novinářům na esemesky, furt byl v komunikaci. Čili vidíme tyhlety proměny a uvidíme, co nakonec ta společnost bude ochotná akceptovat, ale důležité je si vždycky uvědomit, že ta tzv. image, ten obraz toho politika souvisí s tím cílem, který chce dosáhnout. A je dobré se vždycky koukat spíš na ten cíl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Být zvolen, že?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Jenže k tomu, abyste byla zvolena kupříkladu ve většinové prezidentské volby, tak musíte oslovit výrazně větší počet lidí než to, co vám stačí na vítězství ve volbách parlamentních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled na mediální scénu očima Josefa Šlerky, mediálního analytika z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas a za vaše názory a přeji hezké dny. Na slyšenou.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.