Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek – 29. dubna 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu ‚Jak to vidí‘. O své vidění světa se s námi dnes podělí Jiří Hošek, šéfkomentátor Televize Seznam. Dobrý den.

Jiří HOŠEK, novinář:
Hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme samozřejmě španělskou politickou scénu a výsledky parlamentních voleb. Ukončí politický pat v zemi? Zamyslíme se také nad bezpečnostními hrozbami budování mobilních sítí páté generace. Dobrý poslech. – Parlamentní volby ve Španělsku vyhrála Socialistická strana premiéra Pedra Sáncheze. K sestavení případné levicové vládní koalice ale bude mít Sánchez potřebu mít alespoň jednoho partnera. Je to tak?

Jiří HOŠEK, novinář:
Ono to dopadlo, Zito, dokonce tak, že on potřebuje mít minimálně dva koaliční partnery, že ono to matematicky nevychází. Ten výsledek voleb je neobyčejně rafinovaný a dá se říct, že pokračuje připisování španělské politické mapy, protože lidé byli dlouhá léta zvyklí na to, že to je systém dvou velkých celonárodních stran, socialistů a Partido Popular, lidovců, plus menších regionálních stran, ať už katalánských, baskických a dalších. Ale teď, když se podíváme na mapu těch stran, které se dostaly do parlamentu, tak je to opravdu velice pestré, a ty dvě nejsilnější strany, které kdysi dávaly dohromady pohodlně 70-75 hlasů, tak teď, jestli se nepletu, v součtu daly dohromady 45 % hlasů. A co je možná hlavní sdělení těch voleb, je, že se poprvé od pádu frankismu dostala do parlamentu krajně pravicová strana. Ale k tomu se, předpokládám, ještě dostaneme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Určitě. Ještě před tím otázka: Španělé šli včera k volbám potřetí za poslední čtyři roky. Proč se země od toho roku 2015 potýká s tak extrémně roztříštěným parlamentem? Už jste to možná naznačil, takové to střídání pravice, levice, to už vlastně padlo.

Jiří HOŠEK, novinář:
Já myslím, že to je kombinace řady faktorů. Jednak ekonomických problémů Španělska, vysoké nezaměstnanosti mezi mladými, vznik různých protestních hnutí, z nichž se potom tu rodily, tu nerodily politické strany. Máme tam do toho obrovský prvek katalánského nacionalismu, který vytvořil částečně podhoubí pro vznik a úspěch té nacionalistické krajně pravicové strany VOX. Myslím si, že u řady voličů ztratila kredit právě lidová strana, u které dlouhá léta lidé věřili, že ona má ten ekonomický recept na to, ve Španělsku něco kloudného vymyslet. Takže, když se tyto věci daly dohromady, tak z toho máme tu dnešní situaci, a jak jste správně říkala, třetí parlamentní volby za čtyři roky. Lidé neustále žijí ve volební kampani. Mohou být už tou politikou krajně unavení, ale ono to tentokrát zase přineslo nesmírně vysokou volební účast, což si myslím, že taky asi pro některé lidi bylo poměrně velké překvapení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nejspíš Španělé doufají, že ty volby ukončí ten politický pat v zemi.

Jiří HOŠEK, novinář:
Ono to není vůbec jisté. Naopak hned na začátku se objevily informace o tom, že jestli se v nějaké dohledné době, pokud se nějakou akceschopnou vládu nepodaří vytvořit, Španělé třeba čekají parlamentní volby s pořadovým číslem čtyři, protože Pedro Sánchez sice získal velmi silný mandát, to vítězství socialistů je úplně jasné, ale aby vytvořil nějakou akceschopnou koalici, tak by musel udělat veliké ústupky, veliké kompromisy. A hned od začátku ho všichni zrazují od možné spolupráce s těmi liberálními Ciudadanos, že by to byla jakoby zrada těch levicových voličů a podobně. Takže hned na začátku ty jeho možnosti jsou velmi omezené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Socialisté získali podle aktuálních výsledků nebo sčítání 28,7 % hlasů, z toho 23 křesel ve 350členném kongresu. Pojďme se, Jiří, podívat na tu politickou mapu Španělska. Jak už jste řekl, poprvé do parlamentu pronikla protimigrační strana VOX. Ta získala 24 mandátů. Co je zajímavé – ona vznikla z bývalých členů strany lidové.

Jiří HOŠEK, novinář:
Ano, já si myslím, že to je takové to hardcore jádro lidové strany, které nostalgicky vzpomíná na éru frankismu, kterému přišlo, že se lidová strana ubírá takovým zvláštním směrem, že jakoby si dost neváží této části historie. Jak už jsem říkal, i vlastně to dění kolem Katalánska probudilo v mnoha Španělech takový ten nový nacionalismus a v podstatě ta strana VOX uchopila takový ten remake trumpovského hesla a vytvořila si svoje Let´s make Spain great again – Utvořme zase Španělsko velkým, slavným. Zjednodušeně řečeno, ten VOX je španělská varianta toho, co hlásá Marine Le Penová ve Francii, co hlásí Matteo Salvini v Itálii... Ale myslím si, že toto štrejchnutí, jestli můžu použít to slovo, tím nacionalismem, je něco velmi specifického. Je tam stejný odpor k neřízené imigraci, kritika islámu a tak dále. Ale ta nacionalistická nóta je i něčím velmi specifickým.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč Španělé, část populace voličů slyší právě na tuto nótu? Protože jak už vyplývá z vašich slov, Španělsko bylo jedna z mála zemí, která nepocítila nárůst té krajní pravice.

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si myslím, že to souvisí s tou deziluzí části voličů, pro které je dlouhodobě nepřijatelné volit levici. Připomeňme, že španělská politika je opravdu od 30. let, můžeme se vrátit ke kořenům občanské války, brutálně rozdělená na levicové a pravicově smýšlející jedince, a ti pravicově smýšlející měli pocit, že ta podpora lidové strany dále nikam nevede. Ale je třeba taky říct, Zito, že v posledních dnech a týdnech se o tom VOXu tak neustále mluvilo, o té možnosti návratu extrémní pravice do španělského parlamentu, že to strašně moc Španělů zároveň vyděsilo. Proto ta vysoká volební účast a proto až nečekaně vysoký volební zisk pro Pedra Sáncheze a socialisty, kterého evidentně podpořili i voliči, kteří by za normálních okolností asi socialisty nevolili. Ta křesla pro VOX jsou evidentně tvořena bývalými dlouholetými voliči Partido Popular, voliči lidovců, kteří se neuvěřitelně propadli. Ti, tuším, jestli máte před sebou výsledky, budou mít 66 mandátů a spadli ze 137 mandátů. To je v evropské politice během dvou za sebou jdoucích parlamentních voleb obrovský propad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jací jsou další nováčci na španělské politické scéně?

Jiří HOŠEK, novinář:
Nevím, jestli nováčci...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nebo ten pohyb.

Jiří HOŠEK, novinář:
Máme tam teď, jestli se nepletu, pět stran nad nějakými 12 %. To znamená, tam jsou kromě těch zmiňovaných stran ti Ciudadanos, jsou tam Podemos. Tam se asi rýsuje možná spolupráce mezi socialisty, tou stranou vzešlou právě z toho lidového hnutí Podemos... Ale pořád, jak jsme říkali v úvodu, matematicky to nestačí a potřebovali by ještě dalšího koaličního partnera.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pedro Sánchez se už nechal slyšet, že vytvoří vládu, která Evropu posílí, nikoliv oslabí. Je to předčasné sdělení, když vlastně neví, s kým ji vytvoří? Nebo koho by on preferoval?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si myslím, že on, kdyby čistě postupoval podle nějakého svého vědomí, by se možná nebránil spolupráci s těmi Ciudadanos. Možná by se nebránil opravdu nějaké širší koalici, vytvoření něčeho na styl vlády národní jednoty, a to si myslím, že na to doba není úplně zralá. Ale on i v kontextu toho, co se děje různě v Evropě, se snaží vystupovat velmi zodpovědně. Vezměme si i postup španělské vlády pod jeho relativně ještě pořád novým vedením vůči těm novým případům migrantů, kteří se snaží dostat přes Středozemní moře. Ti většinou teď v poslední době končí ve španělských přístavech poté, co je odmítnou na Maltě, co je odmítnou v Itálii. Takže on ukazuje takové to levicové srdce a snaží se právě akcentovat tu evropskou odpovědnost a jít takovou tou cestou, která se už v mnoha zemích uzavřela.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze říct, Jiří, jaké bylo to hlavní nosné téma těch španělských parlamentních voleb? Byla to ekonomika, migrace, byl to trh práce?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si myslím, že to bylo jedno s druhým, ale v těch posledních dnech, kdy se opravdu mluvilo tak extrémně o tom VOXu, tak tam si myslím, že to byly skutečně obavy z toho, co se s tím Španělskem stane, jak se o něm bude mluvit, když se extrémní pravice dostane do parlamentu, a myslelo si, že ten VOX bude mít nakonec těch poslanců ještě víc. Takže myslím si, že tohle se hodně lidem honilo hlavou, určitě se jim honilo hlavou to, co se děje kolem Katalánska, kdy si myslím, že celkově se to dá interpretovat tak, že ti katalánští nacionalisté, zastánci separatismu... V podstatě jim dostalo celkem jednoznačného odmítnutí, hlavně těm starším separatistům kolem Carlese Puigdemonta. Ekonomika samozřejmě byla velkým tématem, vytváření pracovních míst, protože tím je reálně živ člověk.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle prezidenta Miloše Zemana, který se včera vrátil ze čtyřdenní návštěvy Číny, není obviňování čínské společnosti Huawei ze špionáže podloženo žádnými důkazy. Proto to lze považovat za nekalou obchodní soutěž. Pan prezident proto doufá, že největší světový výrobce telekomunikačního zařízení se bude v Česku podílet na digitalizaci, včetně výstavby sítí páté generace. A právě tyto sítě budou předmětem velké mezinárodní konference, která se uskuteční v naší metropoli. Přijedou sem experti, zástupci, pokud se nepletu z 28 zemí. Co lze očekávat od tohoto setkání?

Jiří HOŠEK, novinář:
Ta konference se uskuteční ve čtvrtek a v pátek. Převzal nad ní záštitu sám Andrej Babiš, český premiér, který tu konferenci zahájí. Na tu konferenci přijedou nejen odborníci. Jsou to i lidé, kteří se pohybují v prostředí kyberbezpečnosti, jsou to šéfové národních úřadů pro kybernetickou bezpečnost. Budou tady opravdu velmi vlivní lidé na tomto poli, nejenom ze zemí EU, ale třeba i ze Spojených států, přijede přímo zmocněnec Donalda Trumpa, který bude jeden ze spíkrů. Přijedou velmi vlivní lidé z Austrálie, Japonska a dalších států. Myslím si, že se určitě bude hledat nějaký společný jmenovatel, nějaký návrh společného stanoviska. Mluví se o tom, že by z té konference měl vzejít, pokud možno, nějaký společný text, nějaký dokument, který má pracovní název Pražské principy. Je pravda, že toto je něco, co nebude právně závazné. Dokonce pořadatelé říkají, že zdaleka není zapotřebí, aby pro ten dokument zvedli ruku zástupci všech států, kteří se sjedou do ČR. Ale jde o to, vyjasnit si ty pilíře toho, co obnáší ta veřejná soutěž kolem budování sítí páté generace. To znamená, když se vrátím ke slovům Miloše Zemana, férová hospodářská, soutěž, bezpečnost a samozřejmě i ta kompatibilita s tím, jak ty mobilní sítě čtvrté generace fungují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Půjde tedy jinými slovy o podmínky budování těch mobilních sítí?

Jiří HOŠEK, novinář:
Půjde o to a musíme, Zito, připomenout a zdůraznit, že je to otázka jednotlivých národních států. Nebude se vypisovat nějaký tendr v rámci všech členských zemí EU nebo nějaký jednotný tendr v rámci Severoatlantické aliance. Ale víme, že zuří na této ose konflikt mezi Spojenými státy a Čínou, který v posledních týdnech a měsících eskaloval, ale že i jednotlivé evropské země zvedají velmi varovně prst nad zapojením čínských firem, a není to zdaleka jen Huawei, do těch národních tendrů. Připomenu, že minulý týden britská rada národní bezpečnosti, které předsedá premiérka Mayová, rozhodla, že Huawei a zřejmě i další čínské subjekty se nebudou moci podílet na těch základních technologiích budování sítě páté generace a že maximálně se budou moci zúčastnit dodávek nějakých sekundárních komponentů, jako jsou například antény. A když Miloš Zeman říká, že neexistují žádné důkazy pro nějaké nekalé aktivity firmy Huawei, případně dalších čínských subjektů, tak to prostě není pravda. Musíme odkázat na to, co se píše v čínských zákonech. A tam je zcela jednoznačně řečeno, že všechny čínské soukromé osoby, ale i právní subjekty, zkrátka všechny firmy, musejí spolupracovat ze zákona s čínskou zpravodajskou službou, s čínskou armádou, s čínskými ministerstvy. Když to přeložím do srozumitelnější řeči: Jestliže zavolá nějaký hlavoun z čínské zpravodajské služby společnosti Huawei a řekne, ‚my bychom se potřebovali dostat přes váš software tady do tohoto telefonu, do tohoto počítače‘, tak Huawei musí srazit podpatky a uposlechnout. Zatímco když se v loňském roce stalo, že se americká zpravodajská služba snažila dostat do nějakého zařízení, telefonu, společnosti Apple a požádala o průlom tohoto zabezpečení společnost Apple, tak společnost Apple řekla: No, to se na nás nezlobte, ale to vám nemůžeme vyjít vstříc. A země v Evropě, Spojené státy, Kanada, Nový Zéland, Austrálie, Japonsko a další si myslí, že tohle je obrovské latentní bezpečnostní riziko. A když se vrátím k vaší otázce: Na té konferenci by se asi měla hledat odpověď na otázku, jak vypsat tu hospodářskou soutěž, aby se tam explicitně neřeklo, že se jí můžou zúčastnit všichni, kromě Huawei, ZTE a dalších čínských firem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A je to takhle, jste si zcela jist, explicitně napsáno, to propojení mezi firmou, technologiemi a vládou?

Jiří HOŠEK, novinář:
Mezi čínskou vládou?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ano.

Jiří HOŠEK, novinář:
Není to explicitně napsáno. Ale je explicitně napsáno v těch zákonech, že ty firmy mají za povinnost... A je to napsáno dokonce v několika posledních výročních zprávách české zpravodajské služby BIS, že tohle je riziko a že tohle je prostě fakt, je to přímo v kapitole věnující se čínským zpravodajským na českém území. Takže to není něco, co bych si vycucal z prstu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ano. NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) varoval už loni před používáním softwaru i hardwaru společnosti Huawei. Mě by ale zajímalo, jaký je postoj v rámci členských zemí EU, potažmo Severoatlantické aliance. Pan prezident nechal novinářům, jak napsaly Hospodářské noviny, rozdat mapu Evropy s vyznačenými státy, které se na tomto kontinentě vyslovují vůči Huawei pozitivně a které negativně. Cituji slova pana prezidenta: „Uvnitř Evropy je takový vzteklý červený kousek. Je to země, která je proti Huawei.“ To řekl pan prezident na adresu ČR.

Jiří HOŠEK, novinář:
To je zase velmi zjednodušené a myslím si, že to je nepřesná informace. Jsou určitě země v Evropě, které mají s Čínou relativně dobré vztahy a které rozhodně vůči Huawei nevystupují tak jako ČR. Z těch velkých států bych určitě zmínil italsko-čínské sbližování. Z těch relevantních států je asi Itálie tou zemí, která není úplně na palubě se státy, jako jsou Británie nebo ČR. Takže se asi nedá očekávat, že se by všech dvacet osm (nebo brzy zřejmě dvacet sedm) členských států EU na těch společných podmínkách jednoznačně shodlo. Tohle je tedy ta úroveň těch politických vztahů s Čínou, ať už dobrých, středně dobrých, nebo špatných. Ale vrátím se znovu k tomu pilíři. Bavili jsme se teď o bezpečnosti a tam je ten důležitý pilíř té hospodářské soutěže. Ten tendr se musí vypsat takovým způsobem, aby Huawei ani žádná jiná firma nemohly ty podmínky napadnout kvůli tomu, že se jedná o jakousi kartelovou dohodu nebo že byla porušena pravidla opravdu svobodné hospodářské soutěže. Takže ty jednotlivé státy musejí ten tendr, ty podmínky, sepsat tak, aby ty problematické subjekty zůstaly mimo hru, ale nebyly explicitně jmenovány, tak jak to já chápu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Půjde o dohodu všech těch dvaceti osmi hráčů, aby ve všech těch zemích panovaly stejné podmínky?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že ne. ČR, a to je důležité, je příliš malý hráč na to, aby si mohla nějak extrémně vyskakovat. A myslím si, že se bude velmi rozhlížet, jakým způsobem se vypíše ten tendr například ve Spolkové republice Německo. Myslím si, že tohle je typicky země, jejíhož příkladu se ČR bude držet. Ale ještě když se vrátím, Zito, k té bezpečnostní konferenci v Praze, tak tam přijedou zástupci i těch jednotlivých telekomunikačních gigantů, jako je Deutsche Telekom, jako je Vodafone, snad i O2 atd., kteří do toho mají samozřejmě taky velmi co říct. I s ohledem na to, kolik ta technologie bude stát. To znamená, když Číňané nabídnou nějakou cenu, která bude o 20 až 25 % nižší, což pro tyto firmy bude zásadní, tak zase ta jednota určitě dozná další praskliny.  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A bude přítomný Huawei?

Jiří HOŠEK, novinář:
Huawei přítomen nebude. Čína pozvaná jako účastník vůbec není. Ale není to prý z důvodu těch politicko-bezpečnostních, jako těch, že Čína řekla, že při budování sítě páté generace nepůjde o nějaký otevřený tendr, že to bude čistě vnitročínská záležitost, záležitost čínských firem. To znamená, na této platformě Číňané tu pozvánku nedostali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Není to škoda...? Že by si to všichni vyříkali, konečně, jak to je...

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že to škoda není. Myslím si, že si to vyříkají i bez Číňanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bude mít EU 28, nebo přece jenom 27 členů?

Jiří HOŠEK, novinář:
Je to pořád velká otázka. My se teď spolu bavíme v pořadu 'Jak to vidí' o brexitu opravdu velmi často a nemůžu říct, že bychom se nějak zásadně posunuli z místa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Už tím nezačínáme...

Jiří HOŠEK, novinář:
Už tím nezačínáme! Ano, je to posun... Zaujal mě výzkum, který vyšel dnes ráno a který ukázal, že 55 % Britů lituje toho, že se referendum o brexitu v červnu 2016 vůbec konalo, včetně 49 % lidí, kteří volí Konzervativní stranu, což mi připadá jako docela zajímavá statistika, a 72 % voličů Labour Party. Ale už to opravdu získalo takový tragikomický rozměr. Britové nevědí, jestli brexit bude nebo nebude; nevědí, jestli budou za tři týdny volby do Evropského parlamentu, kdy pomalu běží kampaň... Mají v hlavě zmatek, koho volit a podle jakého klíče se orientovat – jestli volit strany, které zpochybňují brexit; jestli volit strany, které garantují, že brexit bude, i za nějakou extrémní cenu apod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle několika průzkumů by právě ty evropské volby, které se v Británii uskuteční 23. května, mohla vyhrát nová Strana pro brexit, kterou založil Nigel Farage, letitý europoslanec, který tam je, tuším, dvacet let. Co je to za formaci? Nesliboval, že v politice končí?

Jiří HOŠEK, novinář:
Sliboval, Zito, ale taky říkal, poslední dobou, že kdyby měl pocit, že brexit je v ohrožení, tak se do té politiky vrátí, což se stalo. A taky musíme připomenout, že v posledních volbách do Evropského parlamentu v r. 2014 Farageova tehdejší strana Ukip ve Spojeném království ty volby vyhrála. Ve Spojeném království eurovolby, stejně jako v dalších státech, jsou velmi specifickou disciplínou. Na to nemůžeme aplikovat pravidla regionálních voleb nebo voleb do dolní sněmovny. Je to velmi specifická disciplína. Ale vidíme na tom comebacku Farage, že on je schopen spolykat hlasy voličů Konzervativní strany a asi i malé části Labour Party, kteří mají pocit, že brexit je v ohrožení, že se s nimi hraje nějaká nečistá hra. A je to určitě špatná zpráva pro premiérku Mayovou, protože když ty průzkumy ukazují, že by Konzervativní strana ve volbách do Evropského parlamentu skončila až třetí, navíc s nějakým úplně mizerným volebním ziskem, a že se propadá i v průzkumech veřejného mínění ohledně voleb parlamentních, tak je to další oslabení její pozice teď před dalším kolem jednání s Labour Party právě o podpoře té brexitové dohody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká je tedy podle vás naděje, že se konzervativci a labouristé nakonec domluví kolem brexitu?  

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že obě strany ještě musejí udělat naprosto zásadní krok kupředu, nějaký zásadní ústupek... Navzájem se napadají, že čekají na ten zásadní krok od té druhé strany... Čas samozřejmě běží... Premiérka Mayová už, myslím, odvalila jeden balvan: Ona už podle mě nemusí řešit svoji budoucnost, protože ona je takovou chodící politickou mrtvolou. Je jasné, že skončí velmi brzy v čele vlády, i v čele Konzervativní strany. Ale chce se jakoby „obětovat“ ještě na oltář toho brexitu. Ona by ráda ten brexit v nějaké podobě opravdu zhmotnila. A je asi velkou otázkou, jestli se do těch podmínek, které chce vyjednat s Labour Party, propašuje zmínka o možném vypsání druhého referenda, o té brexitové dohodě, jestli Británie bude nadále v jakési podobě celní unie se zbytkem sedmadvacítky, což je něco, co ty radikály v Konzervativní straně hodně dráždí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z čeho lze ještě ustupovat?

Jiří HOŠEK, novinář:
Ten manévrovací prostor je velmi malý. Labouristé musejí dávat velký pozor na to, že v celé řadě volebních okrsků, a musíme připomenout, že v Británii se volí většinovým volebním systémem, lidé volili Labour Party, ale s velkou většinou volili taky brexit. To znamená, že Labour Party si pod Jeremym Corbynem dává hrozně velký pozor na to, aby se otevřeně neprezentovala jako strana protibrexitová, jako strana, která má za hlavní cíl setrvání v EU. Takže je to takový mišmaš. A velká neupřímnost na straně Labour Party a jejího nejvyššího vedení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče konzervativců, když jste říkal, že Theresa Mayová je svým způsobem politická mrtvola, vědí už, kdo by ji nahradil? Nebo je tam nějaký jiný lídr, který by po ní převzal jednoho dne to žezlo?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že těch potenciálních lídrů je celá řada. Samozřejmě, že na prvním místě bychom měli asi zmínit Borise Johnsona, bývalého londýnského starostu a bývalého šéfa britské diplomacie, což je chlapík, který momentálně nesedí ve vládě... Bylo by asi dost problematické udělat z předsedy vlády člověka, který teď poslední dobou od té exekutivy byl odstřižen... A mnoho lidí si pamatuje, jakým rozkladným elementem Johnson ve vládě byl a jak působí vůbec na celé britské politické scéně, že to je do značné míry takový tlučhuba, který navíc se tím předsedou vlády a šéfem Konzervativní strany nakrásně už v létě 2016 mohl stát a připomeňme, že on z toho hlasování v Konzervativní straně na poslední chvíli vycouval. A tohle mu spousta lidí nemůže zapomenout. Potom se samozřejmě skloňují jména dalších politiků, jako je třeba Michael Gove... Ale bylo by to opravdu zajímavé, sledovat, kdo z toho klání nakonec vzejde jako vítěz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jiří Hošek, šéfkomentátor Televize Seznam a jeho postřehy. Já vám za ně děkuji a přeji vám hezký den.  

Jiří HOŠEK, novinář:
Děkuji mnohokrát za pozvání. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou se těší Zita Senková. Mým zítřejším hostem bude Jan Jirák, mediální analytik. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.