Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek – 25. června 2019

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech vám dnes přeje Věra Štechrová. Na události minulých dní se podíváme s šéfkomentátorem Televize Seznam a bývalým kolegou Jiřím Hoškem. Dobrý den.

Jiří HOŠEK, novinář:
Hezké ráno.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Témata následující půlhodiny: Boj i britské premiérské křeslo, zahraniční ohlasy demonstrace na Letné, vítězství opozice ve volbách v Istanbulu a Platiniho problémy kvůli fotbalovému Mistrovství světa v Kataru. Kdo se stane v Británii lídrem Konzervativní strany a tím i britským premiérem? Možná odpověď se zúžila na dvě jména. Bývalý ministr zahraničí Boris Johnson a současný ministr zahraničí Jeremy Hunt. Vítěz souboje vystřídá premiérku Theresu Mayovou, která ohlásila odchod po marné snaze prosadit v parlamentu dohodu o podmínkách odchodu země z EU. Johnson je v té volbě zatím jasný favorit. V tom posledních hlasování získal skoro dvakrát víc hlasů než druhý Hunt. Tak co tak uchvátilo konzervativní poslance na rozcuchaném blonďákovi, který je proslulý tím, že si nedává pozor na pusu?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si myslím, že si, Věro, musíme uvědomit, že se nehledá jen předseda strany a premiér, který by měl nějakou zázračnou formulku na brexit, kterou samozřejmě nikdo nemá, ale že se velmi pravděpodobně hledá lídr strany pro předčasné parlamentní volby, že se hledá nějaká protiváha vůči předsedovi Labouristů Jeremymu Corbynovi. V této rovnici většině poslanců vychází přes všechny ty věci, které jsi jmenovala, a těch průšvihů, které Johnson měl, je ještě mnohem víc, právě tento bývalý londýnský starosta a bývalý ministr zahraničí. Ale musíme si uvědomit, a k tomu se určitě dostaneme, že na rozdíl od těch prvních kol hlasování v tom finále rozhoduje členská základna Konzervativní strany, což je nějakých 150-160 tisíc lidí, ale i tam se předpokládá, že Johnson je pořád velkým favoritem.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Z druhé strany Jeremy Hunt. Jak se stalo, že z odpůrce brexitu se stal po referendu zastánce brexitu? Vysvětlil někdy tu otočku?

Jiří HOŠEK, novinář:
Ono to potkalo, Věro, hodně britských politiků a oni v podstatě říkají, že asi někde hluboce uvnitř pořád nejsou o tom brexitu přesvědčeni, ale že mají tak hluboký respekt k výsledku demokratického hlasování a že Británie nemá tradici některých jiných států typu Irska, že bude opakovat referendum tak dlouho, dokud se výsledek nebude líbit jakési politicko-ekonomické elitě. Britští politici se naučili být velmi pragmatičtí... Navíc Konzervativní strana... Musíme si uvědomit, že z té členské a voličské základny nějakých 60, možná i více procent hlasovalo pro odchod země z EU. To znamená, oni zase nemůžou zastávat stanovisko, které jde proti vůli většiny vlastních voličů.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Může Jeremy Hunt něčím překvapit? Co by si tak mohl připravit, aby snížil nebo vyrovnal ten náskok, který zřejmě má Boris Johnson?

Jiří HOŠEK, novinář:
On zvolil podle mě asi jedinou možnou a docela dobrou taktiku, že dělá s Borise Johnsona v podstatě takového zbabělce, který se schovává před veřejnými vystoupeními, který se zdráhá jít do rozhlasových a televizních debat. Johnsonovi poradci zjistili, že čím méně jejich šéf mluví, tím vyšší jsou jeho šance. Takže Jeremy Hunt sází na takovou pozici rozumného, klidného člověka. V podstatě dělá ze sebe takový protipól toho uřvaného, často rychleji mluvícího než přemýšlejícího Johnsona. Ale nemyslím si, že to bude stačit. Ale samozřejmě pořád zbývá ještě nějakých 14 dnů, tři týdny. Korespondenční hlasování trvá docela dlouho. Mohou se objevit různé maléry, průšvihy. Ostatně o jeden se Boris Johnson sám postaral, když na něj jeho sousedé zavolali policii poté, co měl nějakou hlasitou slovní přestřelku se svou přítelkyní. Musím říct, že jakkoliv se to různě i v Česku bagatelizuje, tak v samotné Británii to Johnsonovi uškodilo a uškodilo mu to i u jeho spolustraníků a celá řada prominentních Konzervativců žádá, aby on ještě tento incident nějakým způsobem vysvětlil.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Je jasné, že jedním z témat, které rozhodnou, bude brexit. Ale uslyšíme podle tebe do toho červencového hlasování jasný plán od obou mužů, jak dál s brexitem? Protože zatím jsme ho neslyšeli.

Jiří HOŠEK, novinář:
Boris Johnson se, dá se říct, situoval do jasné pozice člověka, který nemá problém s tím, vyvést zemi z EU bez dohody. To znamená, nebojí se toho divokého brexitu a nebojí se říct, že je připravený na tuto variantu už k poslednímu říjnovému dni, což je ten den, do kterého teď EU umožnila Britům odklad brexitu. Jeremy Hunt říká něco podstatně mírnějšího a zdůrazňuje, že brexit bez dohody, ten divoký odchod z EU, by byl velký ekonomický průšvih a v podstatě by zadělal na další problémy. Zadělal by na to, že ty vztahy s EU by teď střednědobě byly velice špatné.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ale taky to úplně nevylučuje.

Jiří HOŠEK, novinář:
Taky to úplně nevylučuje, protože to vyloučit vlastně nemůžeš. I když to parlament, dolní sněmovna, už dvakrát odmítl, tak to je stejné, jako bys nějakým parlamentním výnosem zakázala povodně. Je to něco, co si strašně nepřeješ, ale prostě to nemůžeš vyloučit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Oba kandidáti si navíc myslí, že je ještě možné jednat o těch změnách v té stávající brexitové dohodě. Z čeho pramení to jejich přesvědčení? Premiérka Mayová se o to pokoušela několikrát a neuspěla.

Jiří HOŠEK, novinář:
Je to částečně ignorance a částečně přesvědčení toho, že Britové té problematice bohužel opravdu nerozumí, a oni ignorují to, že EU říká: Podívejte se, ta dohoda byla dělaná s britskou vládou, pracovalo se na tom mnoho měsíců, tak my tady jen kvůli nějaké vnitropolitické situaci zase neukočírované v Británii tu dohodu nebudeme a nechceme otevírat. Můžeme se bavit o přepsání té politické deklarace... Což je ten doprovodný materiál. Ale že by se úplně zase ten balíček, ta mašlička rozbalila a zase se to začalo projednávat, to si nikdo nedokáže představit, a v tom si myslím, že jak Jeremy Hunt, tak zejména Boris Johnson argumentují velmi nepoctivě.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Nedělní demonstrace na pražské Letné zaujala i zahraničí. O nespokojenosti části obyvatel s vládou premiéra Andreje Babiše (hnutí ANO) vysílaly zahraniční televize a psaly největší světové agentury. Zahraniční novináři i novinářky přinášeli také svědectví účastníků. Dá se, Jiří, z toho, co píší zahraniční noviny, vyčíst, jestli zahraničí rozumí tomu, co se tady děje a proč se demonstruje? Já se ptám i proto, že i z vyjádření některých českých politiků, ale i samotného premiéra by se mohlo zdát, že vlastně nerozumí, o co demonstrujícím jde. Připomenu ten včerejší výrok premiéra Babiše, že je zvláštní, že lidé nejsou spokojeni v době, kdy se Česku daří a rostou platy i důchody.

Jiří HOŠEK, novinář:
Musím říct, Věro, že ten zájem zahraničních médií se dostal do nové fáze. Takový zlomový bod byla ta poslední demonstrace na Václavském náměstí, kam přišlo přes 100 tisíc lidí. Musím říct, že si nepamatuji, kdy mi volalo tolik mých zahraničních kolegů, kamarádů novinářů jako právě den, dva po této demonstraci a ptali se: Co se to tam u vás děje? To původní zpravodajství bylo velmi povrchní. Dá se říct, že ČR je pořád v takové šedivé zóně, kdy je považovaná za relativně normální. Lidé, kteří se zajímají o veřejné dění, tak nějak tuší, že nejsme ještě úplně na té polské nebo maďarské cestě, ale lidé to vnitropolitické dění v Česku logicky příliš nesledují. Ale teď si myslím, že i vzhledem k tomu, že byli do Prahy vysláni opravdu elitní zpravodajové, elitní novináři, nebylo to už jen zpravodajství přebírané z agentur, že ty materiály šly daleko víc do hloubky a nebylo to jen ukázat obrázky z Letné, ukázat tu velikou lidskou masu, ale že to šlo víc k meritu věci. V těch článcích je daleko podrobněji popsáno ať už trestní stíhání Andreje Babiše, je tam popsaný ten problém s údajným střetem zájmů, na který upozornili auditoři Evropské komise. To všechno bylo dáno do určitého kontextu. Je tam daleko víc popsána ta politická a ekonomická realita ČR a myslím si, že v těch článcích psaných novináři, kteří opravdu vědí, kudy běží zajíc, když si pomůžu takovým českým moderním rčením, tak je znát zároveň to, že ta situace je pořád daleka toho, že by Andrej Babiš okamžitě během pár hodin rezignoval, byť třeba některé články v tomto duchu laděné jsou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:  
Jak vypadá ta situace pohledem, řekněme, Evropy? Protože právě Evropa je zajímavá z toho důvodu, že tady je ten problém s čerpáním evropských fondů. Jak to vidí evropské zahraniční deníky?

Jiří HOŠEK, novinář:
ČR coby členská země EU není zaškatulkována v úplně nejlichotivějším světle, protože v posledních měsících a letech patřila spíš k takovým zlobivým dětem EU... Byla spíš zemí, která neukazovala moc velkou solidaritu, ať už se jednalo o migrační krizi, nebo některá další témata. Ale teď si myslím, že se vypichuje ten detail, jak může takhle velký oligarcha, druhý nejbohatší muž v ČR, který byl původně ministrem financí a teď je premiérem, nadále zastávat svoji funkci. V podstatě říkají, že podle nějakých západoevropských standardů politické kultury by takový politik už nemohl dále pokračovat ve své funkci. A potom je tam ta rovina, o které píše třeba Timothy Garton Ash, což je velmi slavný britský politolog a historik, člověk, který tady ve východní Evropě prožil ty revoluční roky 88 a 89 a který ten region zná skrz na skrz... A ten nazývá ten český model soft orbánismem, měkkým orbánismem. Zdůrazňuje to, že my opravdu ještě nejsme v té situaci, jako je Maďarsko. Snaží se ale popsat, že se můžeme velmi záhy ocitnout na hraně velmi podobné situace.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Dovolí si zahraniční komentátoři předpovídat, i jaký dopad mohou mít ty demonstrace?

Jiří HOŠEK, novinář:
To jsem, upřímně, moc nezaznamenal. Jak už jsem říkal v jedné z těch předchozích odpovědí, zaznamenal jsem názory, které říkají: Podívejte se, demonstrace opravdu masová, největší od r. 1989, od těch prosincových akcí, na Letné, ale pořád je to daleko k tomu, aby to nějaký ten mocenský tandem Babiš – Zeman vykolejilo, aby to mělo nějaký okamžitý efekt. Ale co jsem tam taky zaznamenal, je pochopení toho a poukázání na to, že se Češi začali aktivizovat, že se začali více zajímat o to, co se děje kolem nich a že dali náplň tomu slovu demokracie nejenom tím, že chodí k volbám, ale že jdou i do ulic, že se podepisují petice v okamžiku, kdy se lidem něco nelíbí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Zaznamenal jsi nějaký pohled, který je třeba u nás opomíjený, který by se na to dění díval jinou optikou?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že je tam takový pohled nepochopení, proč vlastně mnohem větší tlak nevyvíjí vlastní strana premiéra Babiše, což ale vychází z nepochopení toho, jak hnutí ANO funguje, jak strana vznikla. Tam se na to zase aplikují nějaké britsko-francouzsko-německé standardy... Takže to spíš je takový pohled vycházející trošičku z nepochopení té české reality.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Opozice v Turecku se raduje. Opakované volby v Istanbulu vyhrál už podruhé Ekrem Imamoglu z Lidové republikánské strany. Porazil kandidáta vládní Strany spravedlnosti a rozvoje, a to zhruba o 8 % hlasů. Jaký vliv mělo na tyto volby to, že prezident Erdogan nechal volby v Istanbulu po té těsné prohře kandidáta své strany opakovat s poukazem na možné falšování výsledků?

Jiří HOŠEK, novinář:
Naprosto zásadní. Myslím si, že obyvatelé Istanbulu se hrozně naštvali a v těch zbylých poměrně těsných mantinelech turecké kvazi-demokracie to dali panu Erdoganovi a jeho straně AKP pořádně sežrat. A ten původní náskok pana Imamoglua v tom březnovém hlasování činil 13 tisíc hlasů a teď, a nevím, jestli už jsou ty hlasy definitivně sečteny, najednou ten náskok činí 800 tisíc hlasů. Takže to je vlastně odpověď na tu otázku. To vítězství je o to větší. Vlastně ne překvapivé, ale navzdory okolnostem; navzdory tomu, že opozice má velmi omezený přístup do tureckých médií, že v Turecku je pořád atmosféra strachu, zastrašování opozice, zastrašování novinářů... Vezměme si, kolik příslušníků elity, intelektuálů, armádních představitelů pořád sedí ve vězení, čeká na svůj proces nebo už je odsouzeno. I za této situace Ekrem Imamoglu dokázal ty volby vyhrát a vyhrál je velmi přesvědčivým způsobem.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Někteří lidé právě v Turecku, pozorovatelé, to prezentují jako důkaz toho, že v Turecku stále ještě existuje demokracie. Dá se to tak interpretovat?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že se to tak interpretovat určitě dá. A je fascinující sledovat, že Imamoglu, který byl do března letošního roku opravdu velmi málo známý, byl to komunální politik, byl to starosta jedné istanbulské čtvrti, se najednou stane istanbulským starostou a všichni už ho vidí jako obrovského rivala s velkými šancemi porazit Erdogana v předpokládaných dalších prezidentských volbách v r. 2023. Všichni už vidí v podstatě tento scénář. Ale myslím si, že lidé, kteří vidí dál než za první roh, radí: Brzděte. Je to velká věc, je to největší politická porážka během Erdoganovy kariéry, ale dělat z toho závěry, že se tady opravdu něco zásadně změní z pohledu celoturecké politiky, a vůbec toho celospolečenského dění, na to je ještě strašlivě, strašlivě brzy. A myslím si, že pan Imamoglu k tomu přistupuje velmi rozumně. Říká, že nemá žádné přehnané ambice, že teď se chce soustředit na svoji práci istanbulského starosty. To mimochodem nebude žádná legrace, protože v té městské radě pořád vládní strana AKP si podržela většinu. A on říká, že doufá, že vytvoří nějakou harmonii, nějaké souznění s panem Erdoganem. On se nehrne do toho, že by ze sebe dělal lídra opozice.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A teď se nabízí další otázka: Jestli Erdoganova strana AKP nechá Ekrema Imamoglua v klidu v čele Istanbulu vládnout...

Jiří HOŠEK, novinář:
Já nejsem žádný velký znalec turecké politiky, ale myslím si, že oni se ho budou snažit jakoby zkompromitovat, a to tím, že on bude podepsaný pod strašnou řadou rozhodnutí spolu s AKP a že v podstatě AKP bude mít spíš tendenci si ho obtočit kolem prstu. To je jedna varianta. Druhá varianta: Víme samozřejmě z případu Prahy, že být primátorem Prahy je věc velmi riskantní. Člověk může podepsat nějaký nenápadný papír, který se může ukázat coby velmi třaskavý materiál, který může dotyčného zdiskreditovat... Takže pro pana Imamoglua nastává potenciálně velmi nebezpečné období.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Je možné už teď mluvit o nějaké změně, řekněme, politických nálad v Turecku jako celku? Je to vítězství, ta vlaštovka, předzvěstí něčeho většího?

Jiří HOŠEK, novinář:
Zase navážu na jedno ze svých předchozích odpovědí: Myslím si, že ano. A myslím si, že to nechtěně zdůraznil i Recep Tayyip Erdogan, který dlouhodobě říkal, že kdo vládne Istanbulu, vládne Turecku. A pan Imamoglu v podstatě kopíruje kariéru Recepa Tayyipa Erdogana, který také býval istanbulským starostou. Všichni si dají dohromady 1 a 1 a říkají si: No, tohle může mít celoturecký přesah už jenom vzhledem k tomu, že Istanbul má obrovskou politickou sílu, a má hlavně obrovskou ekonomickou sílu. Je to jakýsi stát ve státě. Není to jenom obyčejné hlavní město, zvlášť v případě Turecka je to mega pole. Myslím si, že Ekrem Imamoglu opravdu může vybudovat takovou mikroříši, kterou se bude snažit ukazovat takto: Podívej se, to je to normální sekulární Turecko, na které my jsme byli ještě před pár lety „zvyklí“.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Když 2. prosince 2010 zaznělo, že pořadatelem mistrovství světa ve fotbale v r. 2022 bude Katar, leckdo úžasem na chvíli ztratil řeč. Vzápětí ale začaly padat otázky, a některé hodně nepříjemné, a často došlo i na slovo korupce. Jak se ukázalo, vyšetřování neskončilo dodnes. Minulý týden absolvoval celodenní bývalý předseda UEFA Michel Platini. Francouzská policie ale nevznesla proti bývalému hráči žádné obvinění. Alespoň zatím. Jiří, můžeš připomenout, proč se přidělení pořadatelství mistrovství světa ve fotbale Kataru zdálo mnohým poněkud absurdní?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že přidělení pořadatelství takhle prestižní celoplanetární akce zemi, kde fotbal nemá žádnou tradici, je to mikrostát, je to země, kde nejsou žádné desítky, stovky tisíc fotbalových fanoušků, kam je vůbec problematické přicestovat, kde je vražedné klima z hlediska hraní fotbalu... To jsou všechno argumenty velmi silné proti tomu, aby takováto země mistrovství světa ve fotbale pořádala. A to, že to pořadatelství Kataru FIFA přiklepla, je, myslím, úplně učebnicovým příkladem toho, jak se fotbal komercializoval, a zároveň to rozhodnutí, řeknu to otevřeně, prostě smrdí na sto honů. Bylo velmi problematické už to přidělení pořadatelství Rusku, které hostilo loňské mistrovství světa. A samozřejmě Katar je země s velmi problematickými demokratickými standardy, s vykořisťováním dělníků, kteří pracují na stavbách stadionu atd. K tomu se ještě možná dostaneme. Ale FIFA ukázala velká pochybení už v minulosti, kdy se přidělila pořadatelství mistrovství světa i zemím, které si myslím, že zákonitě hostily šampionát, ať už to bylo Německo v r. 2006 nebo některé další státy.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Hodně se mluvilo právě o korupci. Podařilo se něco vyšetřit, něco rozkrýt? Je fakt, že to vyšetřování probíhá doteď. O čem to vypovídá?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že uvnitř FIFA je opravdu chobotnice vztahů, subjektů, velmi mocných, jednotlivců, nadnárodních korporací, které vytvořily takový řetězec vzájemné ekonomické prospěšnosti, který se ukazuje v posledních letech. A ono se podařilo velmi zajímavě rozkrýt korupci u velmi vysokých představitelů FIFA z generace Seppa Blattera, někdejšího šéfa FIFA. Tam stanuli před soudem a v některých případech už i byli odsouzeni funkcionáři FIFA z karibských států. Tam se ty případy korupce netýkaly jenom pořadatelství mistrovství světa. Tam to byly různé juniorské šampionáty, nejrůznější prebendy, vyvádění peněz z FIFA... Je to opravdu velmi komplikovaná věc. Velmi komplikovaným způsobem se pochopitelně obstarávají důkazy. Jde o hodně. Jde o život, jde o zdraví, jde o miliardy dolarů. Takže ono to všechno půjde velmi pomalu. A to zadržení Michela Platiniho, a ty jsi správně řekla, že vůči němu nebylo vzneseno žádné obvinění, je, myslím, velmi symbolické. Všichni doufáme, že se dostanou na povrch nějaké další informace o tom, co všechno bylo kolem přidělení pořadatelství Kataru. Konkrétně v případě Platiniho tam šlo i o schůzku katarských představitelů s tehdejším francouzským prezidentem Sarkozym, o přidělování zbrojních zakázek Kataru... Takže všechno souvisí se vším.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jak Katar zvládá tu přípravu na mistrovství světa v r. 2022? Co víme o tom, jak se mu daří budovat infrastrukturu? Jak si představuje celé to mistrovství?

Jiří HOŠEK, novinář:
Pokud mám informace o budování stadionů, tak ty mají být krásné, nádherné, úžasné, úplně nové a vlastně kromě šampionátu úplně k ničemu... Tam se obávám, že v okamžiku skončení mistrovství světa si je Katařané budou moct naložit do lihu a asi je ukazovat někde na nějakých výstavách. Nevím, co tam chtějí pořádat, na tolika krásných stadionech. Takovým velmi smutným tématem, které se hodně rozebíralo v západních tisku, byla vysoká úmrtnost dělníků na stavbách, jejich vykořisťování, v podstatě zdokumentované otrocké podmínky. Víme, že v řadě států Perského zálivu ti gastarbeiteři, kteří často pocházejí ze zemí Jihovýchodní Asie, jsou bráni jako moderní otroci. To je něco, co představuje velkou skvrnu na pořádání mistrovství světa Katarem.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ty jsi zmínil to veliké horko... I proto se nebude hrát v létě, jak bývá zvykem při mistrovství světa, ale až v listopadu, prosinci. Jak velký problém to je pro ten fotbalový kolotoč?

Jiří HOŠEK, novinář:
Je to obrovský problém pro řadu prestižních soutěží, protože listopad, prosinec jsou naprosto zásadní měsíce pro domácí ligové soutěže, pro evropské pohárové soutěže. Tento model se tedy rozbourá a budou se muset ty zápasy někdy dohnat. To znamená, že ta sezona bude muset být asi zhuštěna už předtím. Možná bude muset začít dřív, než bývá zvykem. Bude se potom muset odehrát mnohem víc zápasů na jaře, až to mistrovství světa v Kataru skončí. A myslím si, že kluby, což jsou ti primární chlebodárci fotbalistů, slavných fotbalistů, budou strašlivě naštvané. Navíc tenhle velký turnaj uprostřed sezony bude vyčerpávající... Bude tam velký potenciál pro zranění hráčů... Takže z pohledu klubů je to katastrofa.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Říká na závěr pořadu 'Jak to vidí' komentátor SeznamZprávy.cz Jiří Hošek. Děkuju, že jsi tady byl s námi ve vysílání. Na slyšenou.

Jiří HOŠEK, novinář:
Já děkuju mockrát za pozvání. Na slyšenou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
To bylo dnešní 'Jak to vidí'. Zítra už se Zitou Senkovou. Hezký den vám přeje Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.