Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek - 16. října 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková vás vítá u pořadu ‚Jak to vidí‘. Přeji vám dobrý den. O své vidění světa se dnes s námi podělí Jiří Hošek, šéfkomentátor Seznam Televize. Dobrý den, já vás vítám.

Jiří HOŠEK, novinář:
Hezké ráno, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Smete historicky nejslabší výsledek bavorské CSU snad až velkou berlínskou koalici? Je konkrétní podoba Brexitu na obzoru? Dvě z mnoha otázek. Poslechněte si odpovědi dnešního hosta. Bavorská Křesťanskosociální unie CSU a sociální demokracie ztratily tisíce voličů. Ke komu a proč utekli, Jiří?

Jiří HOŠEK, novinář:
To je možná nejvíc fascinující na celých těch volbách z mého pohledu, protože z té datové analýzy se ukazuje, že u CSU ten exodus nastal vlastně rovnoměrně třemi směry, hlavně co se týká těch městských voličů Křesťanskosociální unie, a připadá mi fascinující, že zhruba stejný počet voličů dezertoval k zeleným a stejný počet voličů dezertoval k antisystémové antiimigrační AFD a jen o málo méně voličů potom sběhlo k svobodným voličům. Zatímco sociální demokracie, která je taky velkým poraženým těch voleb, která se propadla pod hranici 10 %, což je na velkou stranu opravdová ostuda, tak ta ztratila úplně všemi směry, včetně těch směrů, který by člověk nečekal, že by lidé sběhli od SPD k CSU, že by sběhli od SPD k AFD, takže ta politická mapa Bavorska se opravdu velmi dramaticky proměnila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ten mizerný výsledek CSU ovšem, dodejme, ve světle těch předchozích vítězství, protože zisk 37 %... Mnozí by tolik rádi získali ve volbách. Ale není překvapení ta ztráta CSU. Už měsíce jsme v médiích slýchali určitá varování, předpovědi, že se blíží nějaká historická lekce, katastrofa. Nemohla CSU na to nějak zareagovat?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že ne, protože ono se sice říká, že to je reflexe toho, co se děje na úrovni velké koalice, že to je dozvuk té migrační krize, ale myslím si, že je třeba dodat ještě širší kontext. Víte stejně dobře jako já, že kdyby Bavorsko bylo nějakou totalitní zemí, tak možná má ve své ústavě nějaký článek o vedoucí úloze CSU, což je opravdu strana, která byla totálním hegemonem bavorské politiky posledních 70 let. Existuje mnoho příměrů, že by snad nevyšlo nad Bavorskem slunce, kdyby CSU jaksi nebyla v čele státu a vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Teď se jim zamračilo.

Jiří HOŠEK, novinář:
Teď se jim zamračilo, protože podle mě hodně lidí zjistilo, že to docela dobře jde třeba na té komunální úrovni bez CSU a taky podobně jako další strany se podle mě CSU potýká s obdobím, kdy má ve svém čele poměrně nekvalitní a nepopulární politiky. V první řadě bych nezmínil možná Horsta Seehofera, spolkového ministra vnitra a předsedu strany, jako hlavně Marcuse Södera, což je bavorský ministerský předseda, který navzdory tomu nevítěziví nebo neporážce, jak tomu budeme říkat, tak s největší pravděpodobností bude pokračovat jako zemský premiér, a ono se to tak nějak nasčítalo. Ale znovu, taky musíme to Bavorsko rozdělit na větší města a na vesnice, protože ta vesnice zůstala těžce v rukou CSU. Ale dneska ve všech městech Bavorska nad 100 tisíc obyvatel vyhráli Zelení, což je naprosto fascinující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zajímavé vysvětlení, jakousi diagnózu pro to, co se stalo ve svobodném státě Bavorsko, má její dlouholetý slavný ministerský předseda a šéf CSU Edmund Stoiber, který mimochodem v roce 2003 získal přes 60 % hlasů. Nutno dodat, tehdy byla ta volební účast podstatně nižší než nyní. Nyní to bylo přes 72 %, pokud se nepletu. A pan Stoiber si myslí, že za ztrátu absolutní většiny může vysoký počet přistěhovalců z jiných spolkových zemí, jiných Němců z ostatních částí Německa. To číslo podle statistického úřadu činí 1,6 milionu občanů – se od toho roku 2003 přistěhovalo do Bavorska – a ti lidé jaksi nemají vztah k té zemi ve smyslu, že nejsou rodilí Bavořané, tudíž tak nevnímají ani CSU. Co říkáte tomu postřehu?

Jiří HOŠEK, novinář:
Je to zajímavý postřeh, ale pokusil bych se ho možná malinko neutralizovat tím, že CSU malinko spasili prvovoliči nebo novovoliči, z nichž 200 tisíc, což je na bavorské poměry nezanedbatelný počet, podpořil právě Křesťanskosociální unii, ale určitě je to v těch městech patrné, že se rozbíjí taková ta tradiční struktura, hlavně co se týče rodin, ale takového toho vůbec bezmyšlenkovitého přístupu. Když jste zmínila ty nižší volební účasti, tak ty byly taky způsobené tím, že spousta lidí byla přesvědčena o tom, že ty volby nemají úplně smysl – vždyť to zase stejně vyhraje CSU, tak co bych k těm volbám chodil... Najednou se teď ukazuje, že nějaká alternativa nebo ten pocit, je třeba tu CSU vytrestat, nějak ji klepnout přes prsty, se v těch lidech nějak usídlil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A na co poukazuje ten výrazný zisk Zelených?

Jiří HOŠEK, novinář:
Výrazný zisk Zelených poukazuje v té migrační otázce na to, že ten příklon CSU v posledních týdnech a měsících k populismu, k rétorice AFD, mnohým lidem v bavorských městech připadal už jako těžce přes čáru, a zadruhé ukazuje na to, že nejenom těmi velkými otázkami živ je člověk, že pro lidi v Bavorsku jsou strašně důležitá ta témata, o kterých se ve sdělovacích prostředcích třeba tolik nemluví, jako je vzdělávání, jako je ekologie, a v těchto bodech má Strana zelených, ale i další strany poměrně zajímavý program, který zase představuje určitou alternativu vůči CSU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak důležité jsou i osobnosti? Možná právě u té Strany zelených v Bavorsku se poukazuje na to, že postavili do svého čela sympatickou, takovou neopotřebovanou dvojici...  

Jiří HOŠEK, novinář:
Hlavně si myslím, že paní nebo slečna Schulzeová, která je, myslím, rétoricky na tom velmi dobře, je atraktivní, dynamická, tak právě vůči těm seladonům z CSU v marketingové rovině si myslím, že představuje velmi zajímavou alternativu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A proč Alternativa pro Německo bodovala přece jenom méně, i když získala přes 10 %? Čekalo se víc.

Jiří HOŠEK, novinář:
Čekalo se víc. I já jsem čekal víc. Já jsem si myslel, že to bude takových 13, 14, ne-li 15 %. AFD se může bít v prsa a říkat, Bavorsko se stalo patnáctou z šestnácti spolkových zemí, kde teď Alternativa pro Německo se dostala do zemského sněmu, ale získala, tuším, že o dva procentní body méně ve srovnání se ziskem v posledních parlamentních volbách v Bavorsku. Takže není důvod k nějakému bezbřehému optimismu a možná se ukázaly nějaké určité zase hranice strany, která určitě potřebuje ještě daleko pevnější nějaké strukturální zakotvení na té místní úrovni, aby lidi se začali s těmi členy AFD setkávat na té místní úrovni, a tam si myslím, že ostatní strany mají před AFD nejenom v Bavorsku poměrně velký náskok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Někteří němečtí komentátoři poukazují na to, že AFD na té celoněmecké úrovni by mohla natolik narůst, být na takovém vzestupu, že příští rok, v roce, kdy uplyne 30 let od pádu Berlínské zdi, ve třech východoněmeckých spolkových zemích v Sasku, Durynsku a Braniborsku by se mohla AFD stát dokonce až nejsilnější politickou silou. Tam má mimořádné zisky. Co by to podle vás, pokud by k tomu došlo, znamenalo pro znovusjednocené Německo, dokonce i v roce takového výročí?

Jiří HOŠEK, novinář:
Znamenalo by to to, a vlastně ta vaše otázka to implikuje, že to znovusjednocení má ještě pořád svoje rezervy a že právě třeba v té úrovni frustrace a určitého takového protestního hlasu voličů ta země je pořád těžce rozdělená navzdory těm desítkám a stovkám miliard, počítáno v jakékoliv měně, tak ta lidská devastace komunismem se zkrátka a dobře na tom východě pořád projevuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké důsledky vyvodí bavorská Křesťanskosociální unie CSU z toho utrpěného vítězství? Nakolik se houpe židle pod Horstem Seehoferem?

Jiří HOŠEK, novinář:
Židle se houpe hodně, nicméně ty první hodiny ukázaly, že on se nehodlá vzdát bez boje. On má mandát předsednický ještě do podzimu příštího roku. To, že ustál ty první hodiny, tak myslím, že nasvědčuje tomu, že to ustojí nadále, jakkoliv se objevily první zvěsti a výzvy k tomu, aby rezignoval. Ale bude to mít možná daleko důležitější dopady a důsledky na fungování velké koalice v Berlíně, protože na první pohled je to třeba dobrá zpráva pro kancléřku Merkelovou vzhledem ke vztahu Merkelová – Seehofer...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jistá satisfakce, možná...

Jiří HOŠEK, novinář:
Jistá satisfakce, ale hned na ten druhý pohled si kancléřka uvědomuje, že oslabení jejího koaličního partnera není nic dobrého, protože to může záhy přinést další velkou koaliční krizi. A nejenom oslabení CSU, ale i oslabení SPD a na horizontu jsou další důležité zemské volby v Hesensku. Tam, kdyby se nedařilo CDU, konkrétně ministerskému předsedovi Volkeru Bouffierovi, což je člověk velmi blízký Angele Merkelové, je to jí velmi loajální politik, tak se už spekuluje v německých médiích o tom, že by to mohlo znamenat konec velké koalice, předčasné volby a že by to mohlo znamenat i konec samotné kancléřky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte tedy, že to politické v jistém smyslu zemětřesení by mohlo rozhoupat
židle i pod GroKo, tedy pod velkou koalicí?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si myslím, že ano. GroKo má za sebou dva stěží ustálé skandály a opravdu krize. Ta koalice je nesmírně křehká a jde vlastně na té zemské úrovni minimálně od porážky k porážce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nedělní mimořádná schůzka britského ministra po brexit Raaba a hlavního unijního vyjednavače Barniera zvrat nepřinesl. Bude okamžikem pravdy, Jirko, zítřejší bruselský summit šéfů států a vlád EU?

Jiří HOŠEK, novinář:
Ano i ne. Já si myslím, že možná klíčový bude dnešek, protože v zákulisí za přísných opatření, aby ty informace neunikly na veřejnost, říká se tomu takové jednání v tunelu, se teď s největší pravděpodobností hledá taková formulace té brexitové smlouvy mezi Británií a zbytkem EU týkající se hranice mezi Severní Irskem a Irskou republikou. Týká se to takové té pojistky, aby se právě ta hranice nestala viditelnou, aby se tam nevrátily kontroly, aby se tam nezměnila bezpečnostní situace, která by mohla v Severním Irsku vést k návratu těch násilností, které jsme tam sledovali desítky let. A je to právě i to, o čem mluvila včera na mimořádném vystoupení v dolní sněmovně premiérka Theresa Mayová, pro kterou je několik věcí, které možná EU připadají jednoduché, nepřijatelných. V první řadě ta varianta, že by celá Británie zůstala na dobu neurčitou v celní unii, což by bylo velmi silné pouto s EU, což by paní Mayová protlačila velmi těžko nejenom parlamentem, ale i vlastní vládou. A stejně tak i taková dvojitá pojistka, že by součástí celní unie a jednotného trhu zůstalo samotné Severní Irsko. To znamená, že by v Severním Irsku platila jiná pravidla než ve zbytku Velké Británie, takže ta tvrdá hranice by se nevytvořila mezi Severním Irskem a Irskou republikou, ale byla by to jakási hranice, které se říká hranice v Irském moři, že by to byla hranice mezi Velkou Británií, to znamená mezi Anglií, Walesem, Skotskem, a tím Severním Irskem. Takže se z této šlamastyky hledá nějaká slovní cesta, byť myslím si, že v té věcné rovině mezi vyjednavači ta dohoda už z 99 % vlastně existuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže je tedy ta konkrétní podoba brexitu na obzoru?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já myslím, že evidentně je na obzoru, a teď je ale otázkou, že ta dohoda se musí ještě prosadit, musí se schválit, musí ji schválit minimálně 20 ze 27 členských států EU, musí to potvrdit Evropský parlament, a hlavně to musí schválit parlament britský a tam víme, že je mnoho táborů, kterým se dohoda už předem, i když se ještě neví, jaká bude, jaksi z principu nelíbí, ať už je jedná o vládnoucí Konzervativní stranu nebo opoziční labouristy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Moc času ale do března 2019 už není.

Jiří HOŠEK, novinář:
Ten čas je ještě mnohem kratší, protože tam ten čas běží v podstatě možná do konce listopadu, pak už by nebyla časová šance to všechno dobře zprocesovat, schválit. Pochopitelně tam je ve vzduchu ještě ta varianta, o které jsme se už ve vysílání Dvojky bavili, že by všech zbylých 27 členských států souhlasilo s prodloužením lhůty pro vyjednávání. Tam ta vůle je nejasná, jestli by k tomu státy daly souhlas. Takže nejenom Británie, ale i EU stojí zády ke zdi, a ukazuje se na posledním vývoji, že ty dopady můžou být devastující, a je třeba říct s vykřičníkem, že britské úřady, a vím to i na úrovni ambasád, že se opravdu velmi reálně připravují na tu variantu no deal, to znamená, že by se oba tábory rozešly ve zlém, byl by to ten chaotický brexit bez dohody. Nedávno třeba, minulý víkend, cvičily britské úřady na variantu, že by zkolabovala doprava přes Lamanšský průliv, a uzavřely 15kilometrový úsek dálnice M26 na jihovýchodě země, přičemž tento obrovský úsek dálnice by sloužil jako obří parkoviště pro kamiony, které by vlastně uvízly, a je to snaha zabránit situaci, že by totálně zablokovaly přístav v Doveru a přilehlé komunikace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Docela katastrofický scénář.

Jiří HOŠEK, novinář:
Je to katastrofický scénář, který se ale může zhmotnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
My jsme posledně, Jirko, hovořili o tom, že sílí hlasy pro nové referendum. Platí to ještě, je to vůbec ještě nějaká eventualita v této fázi?

Jiří HOŠEK, novinář:
Je to eventualita ve fázi, kdy je opravdu otevřená výzva k rebelii, vzpouře proti premiérce Mayové z řad jejích vlastních poslanců či ministrů, exministrů. Tam hlavně přikládá polínka do ohně bývalý ministr zahraničí Johnson a bývalý ministr pro brexit David Davis, takže by to mohla být kombinace faktorů, kdy by padla vláda Theresy Mayové, kdy by se vypsaly předčasné volby, kdy by se nešlo cestou, že by se rychle našel nový předseda Konzervativní strany, potažmo nový premiér a kdy by jedna ze stran, myšleno opoziční Labour Party, šla do těch parlamentních voleb s jasný heslem, pokud my vyhrajeme, tak vypíšeme druhé referendum o brexitu, kde by jednou z variant bylo setrvání země v EU. Ale to je mnoho kdyby, a navíc samotní labouristé se zatím ústy svého předsedy Corbyna, což je politik v brexitu, velmi pasivní, tak se na to zatím úplně netváří. Ale pořád bychom odbíhali od meritu věci, protože ten čas by nezamrzl. EU by neříkala, OK, tak vy si to tady vyřiďte a my počkáme někdy do léta, podzimu 2019.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Premiérka Mayová na nedávné konferenci konzervativců zatančila. Vyzvala k jednotě a řekla, že nejlepší dny jsou teprve před námi, že éra země po odchodu z EU je plná příslibů. Má důvod být takovou tou dancing queen?

Jiří HOŠEK, novinář:
Ona se možná odvolává na to, že Británie tak nějak ze své podstaty a z té historické tradice se vylízala už z kdejaké šlamastyky, a když si člověk vzpomene, že stála sama v létě 1940 proti Hitlerovi a vypadalo to ještě beznadějněji něž nějaká brexitová jednání a taky to nakonec dobře dopadlo... To je asi jediný důvod, který svádí k tomu tanci. Říkat, že nejlepší dny Británii teprve čekají, je, myslím, v tuto chvíli nemístné. Jakkoliv nezávidím paní Mayové tu pozici, ve které se ocitla, tak tohle nejsou rozhodně slova, které bych na jejím místě volil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Každopádně Británii čeká velmi zajímavé jaro 2019. Teď nemyslím jenom brexit, ale také radostnou zprávu, kterou včera Londýn oznámil.

Jiří HOŠEK, novinář:
Ano, Meghan Markleová, vévodkyně ze Sussexu, a její manžel princ Harry čekají prvního potomka a musím říct, že nejenom takový brexitoví cynici, ale i široká novinářská obec tyto dvě události spojuje. Že v podstatě marketingově bylo třeba tu katastrofu jménem brexit něčím překrýt, a dokonce padají takové vtípky a u britských sázkových kanceláří si na to můžete vsadit, že by se to dítě Meghan a Harryho narodilo 29. března 2019, a to znamená v den, kdy Británie odejde z EU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bude to prý květen.

Jiří HOŠEK, novinář:
Tak doufejme. Samozřejmě, když by to byla ještě kombinace, že by se narodilo děvčátko a bylo by pojmenované Diana, tak to by byl takový absolutní kýč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle Donalda Trumpa, amerického prezidenta, je možné, že má Vladimir Putin, ruský prezident, prsty v atentátech, jako byl například pokus otrávit v Británii nervovou látkou někdejšího ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala. Americký prezident to prohlásil v rozhovoru pro televizi CBC News. Co vedlo, Jiří, Donalda Trumpa k tak silnému prohlášení?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že to byla si hlavně síla důkazů, které se množí právě v tom případku Skripal, kde se podařilo ztotožnit ty dva pravděpodobné atentátníky, kteří se pohybovali coby ruští turisté v anglickém Salisbury, aby tam přijeli na několik hodin odrazeni nějakou centimetrovou břečkou sněhu, odjeli zpátky do Londýna, aby se tam druhý den zase na pár hodin vrátili. Ono je třeba dát to vystoupení Donalda Trumpa do určitého kontextu, kdy on sice přiznal to státem řízené vraždění ze strany Ruské federace, ale podotkl, že Čína dělá něco velmi podobného a že právě ty kroky Číny by Spojené státy měly zajímat daleko víc. Nicméně je to zřetelný posun oproti tomu, jak Donald Trump mluvil o Rusku v loňském nebo předloňském roce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč si je britská policie tak jistá? Má tolik důkazů v případu pokusu o zabití Sergeje Skripala?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že těch důkazů je strašná spousta, a britská policie, zpravodajské služby, vláda postupují, myslím, velice chytře, že ty informace dávkují, že „nevybalili“ všechno naráz a že budují takovou pyramidu a budují tu pyramidu společně s různými investigativní novináři, ať už sídlí ve Velké Británii, nebo jinde. Toto, si myslím, možná vůbec vejde do historie jak novinařiny, tak určité spolupráce novinářů a lidí ze zpravodajských služeb. Mám na mysli právě zjištění kolegů, kteří jsou součástí velkého investigativního internetového projektu Bellingcat, kteří dá se říct, že ve velmi krátké době prošli obrovskou spoustu veřejných zdrojů, a velmi přesvědčivě ukázali pravou identitu těch vrahů nebo pravděpodobných pachatelů útoku na Skripalovy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jde o členy ruské vojenské rozvědky GRU. Řekněte možná ještě pár slov více o tom investigativním serveru. Ten mimochodem publikoval také informaci o tom, že oba agenti jsou držiteli Řádu hrdiny Ruské federace, tedy nejvyššího státního vyznamenání.

Jiří HOŠEK, novinář:
Což ukazuje až na jakoby neuvěřitelné diletantství ruské strany. Jednak k tomu útoku byli vybráni vysocí důstojníci GRU. Jeden je prokazatelně plukovníkem GRU, ten druhý, u něho vojenská hodnost není uvedena, ale vhledem k tomu, jaký je žebříček u GRU, tak nejspíš jde o podplukovníka nebo taky plukovníka. Byli to lidé, kteří právě vzhledem k tomu vysokému státnímu vyznamenání zanechali určitou internetovou stopu, a jsou to také lidé, kteří v podstatě byli tak nešikovně vybaveni cestovními doklady, že se podařilo celé řadě lidí prokázat, že byli nebo jsou agenty GRU. U jednoho z těch útočníků se ukázalo, že po přestěhování se do Moskvy měl trvalou adresu v sídle GRU. Jsou to takové neuvěřitelné věci, a hlavně kolegové z Bellingcatu dokonce navštívili fyzicky lidi, kteří ty agenty v té reálné identitě znali nebo znají. Navštívili jejich rodná města nebo jejich rodné vesnice... Takže ty důkazy jsou nesmírně přesvědčivé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Poroste, myslíte, význam právě investigativní novinařiny?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že ten význam roste pořád a zároveň se ukazuje, že ta investigativní novinařina stojí čas a stojí peníze. Myslím si, že by měli velmi pečlivě tento vývoj sledovat i majitelé českých sdělovacích prostředků, šéfredaktoři a editoři, protože to potřebujete vysedět, vyšlapat, strávit dny, možná desítky dnů v archivech, v kontaktech s nejrůznějšími lidmi. Musíte se brodit seznamy cestujících leteckých společností a tak dále. To je práce, která jedině vede k tomu správnému cíli a stojí to hrozně úsilí a stojí to hrozně peněz. Všechno ostatní už potom není ta ryzí autentická novinařina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A někdy bohužel to může stát i život, jak jsme viděli v případu slovenského novináře Jána Kuciaka nebo nyní zatím stále pohřešovaného záhadně zmizelého saúdskoarabského významného komentátora.

Jiří HOŠEK, novinář:
Vidíme, že novinařina tohoto typu je smrtelně nebezpečná a je smrtelně nebezpečná i v relativně civilizovaných zemích. Ten případ Chášakdží bude mít podle mě obrovskou dohru zahraničněpolitickou, diplomatickou. Mimochodem, když se spolu bavíme, tak během dneška se možná podle některých indicií čeká prohlášení saúdskoarabského režimu, že kolega Chášakdží skutečně zemřel na půdě konzulátu v Istanbulu, že nevydržel vyšetřovací metody saúdskoarabských vyšetřovatelů. Uvidíme, jak se ten případ bude vyvíjet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaký dopad může mít vůbec tento případ saúdskoarabského novináře na vztahy mezi Rijádem, Ankarou, ale i Washingtonem?

Jiří HOŠEK, novinář:
Určitě si Spojené státy nepřejí napnelismus mezi Tureckem a Saúdskou Arábií. Určitě nechtějí zhoršit své vlastní vztahy se Saudskou Arábií do té míry, že by třeba ohrozily mnohamiliardové zakázky týkající se prodeje amerických zbraní. Musíme si uvědomit, jak je Saúdská Arábie důležitá i coby ropná velmoc. Už teď vidíme, co dělá ta krize s cenami ropy... Takže ty dopady jsou dalekosáhlé a vlastně ještě nevíme, jaká bude oficiální turecká reakce, protože prezident Erdogan označil Chášakdžího za svého přítele, a když vám přítele na půdě vlastní země zavraždí na konzulátu cizí země, tak to je velká věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Šéfkomentátor Televize Seznam Jiří Hošek a jeho názory. Děkuji za to.

Jiří HOŠEK, novinář:
Děkuju mockrát, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na shledanou se těší i Zita Senková zítra s politoložkou Vladimíru Dvořákovou. Hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.