Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek - 1. listopadu 2018

1. listopad 2018

Hostem byl komentátor Jiří Hošek.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Dobrý den vám přeje Věra Štechrová. Na události minulých dní se dnes podíváme s bývalým kolegou zpravodajem Českého rozhlasu v Německu a Británii a dnes šéfkomentátorem Televize Seznam Jiřím Hoškem. Dobrý den, Jiří.

Jiří HOŠEK, novinář:  
Pěkné ráno.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Témata následující půlhodiny – odcházení Angely Merkelové; elfí vojsko, které se rozhodlo bojovat proti internetovým trollům, a fotbalový byznys anebo proč si miliardáři kupují fotbalové kluby. Věra Štechrová přeje příjemný poslech. Angela Merkelová udělala zásadní rozhodnutí: V pondělí oznámila, že se v prosinci už nebude ucházet o post předsedkyně CDU a po vypršení funkčního období vlády v r. 2021 už nebude ani kandidovat do Spolkového sněmu. Jako kancléřka by chtěla působit ještě tři roky. Merkelová své loučení ohlásila poté, co její strana v celoněmeckých průzkumech ztrácela podporu, což se naplno ukázalo ve víkendových zemských volbách v Hesensku. Ještě nedávno kancléřka mluvila o tom, že vedení vlády a strany považuje za nerozlučitelné… Teď tohle rozhodnutí… Je Německo v šoku?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Já si myslím, že Německo to čekalo dříve nebo později. O tom odcházení se, Věro, mluvilo už asi dvakrát nebo třikrát. A myslím si, že lidé, kteří té vysoké politice rozumějí, tak si byli jisti tím, že ten odchod paní Merkelové bude organizovaný; když vezmu to srovnání s brexitem, že to nebude chaotický odchod, a jednoho to přijít muselo. My víme, že paní Merkelová dlouhá léta ze svého okolí odstraňovala potenciální korunní prince, princezny, že si tu moc upevňovala, což možná část voličstva taky nenesla příliš libě, a teď zkrátka dospěla k okamžiku, kdy si řekla, průzkumy nám ukazují podporu 24 %, což je opravdu rekordně nízké číslo.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Na CDU, tedy.

Jiří HOŠEK, novinář:  
Na CDU. A já mám pocit, ta interpretace taky toho oznámení a toho rozhodnutí může být taková, že by to CDU mohlo v takové psychologické bitvě pomoct, že si hodně lidí řekne, těch, kterým se nelíbí politika Angely Merkelové v posledních letech a v posledních měsících, že ta dáma už je vlastně na odchodu a že by to CDU mohli posuzovat přece jenom mírněji s tím vědomím, že už to odcházení začalo a že už se s paní Merkelovou nedá počítat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ty jsi začal tak trošku o brexitu, tak se zeptám: Může se Německu stát to samé, co Británii? Tam o brexitu všichni mluvili, ale když si ho odhlasovali, tak najednou nevěděli, co s ním. V Německu taky všichni hodně mluvili, jestli už není čas na to, aby Angela Merkelová odešla, a když se to teď děje, anebo až se to stane, je to na to německá politická scéna připravena?

Jiří HOŠEK, novinář:  
To je super otázka. Myslím si, že na to není připravena a teď podle mě v tom procesu odcházení se ukáže, jakým tmelem, pilířem paní Merkelová s tou svojí real politikou, s těmi kompromisy, s tím opravdu nasloucháním lidem, jak důležitou postavou ona byla. A pokud se potvrdí ten scénář, že by se příští šéfkou CDU stala dáma s velmi krkolomným jménem Annegret Krampová-Karrenbauerová, a pokud by ta připustila, že paní Merkelová pořád bude aktivní v zákulisí a že ji bude mít jako takového našeptávače, tak zase s paralelou brexitu se vytvoří určité přechodné období, aby to odstřižení od éry merkelismu nebylo tak dramatické.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Podaří se podle tebe předat tu moc Angele Merkelové bez kontroverzí, a ještě si udržet ten vliv na chod událostí? Ty už jsi to teď trochu naznačil... Anebo z ní bude takzvaná chromá kachna, tedy politička, která ztrácí vliv?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Ty jsi řekla v úvodu správně, že ona opravdu chce být kancléřkou do konce funkčního období, do roku 2021. Jenže když se podíváme na ty preference nejenom CDU, ale hlavně sociálních demokratů, což je ten menší koaliční partner ve vládě velké koalice, tak ty se potácejí někde kolem 15-16 % a dál klesají. Může se reálně stát, že tato kdysi obrovská strana, lidová strana, se propadne v tom celoněmeckém měřítku až na čtvrté místo, teď za Zelené, kteří zažívají velmi zelené období, a za antisystémovou AFD, a to by byl přesně okamžik, když by sociální demokraté řekli, my nejsme kamikadze strana, my prostě odcházíme z vlády velké koalice. A v okamžiku, kdy se tohle stane, tak Angela Merkelová daleko dřív než v roce 2021 přestane být kancléřkou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Když mluvíš o SPD, tak tam už teď zaznívají hlasy, jestli už by neměli odejít z vlády, jestli není už čas, protože ty volby v Bavorsku a v Hesensku pro ně dopadly vlastně katastrofálně. Proč by to ale mělo zvýšit preference SPD, pokud z vlády odejdou?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Já si myslím, že by to krátkodobě nezvýšilo preference, protože ta strana se potácí v problémech vzhledem k tomu, že teď se potýká s generací velmi slabých politiků, nevýrazných politiků. Doplácela dlouhodobě na to, že jakékoliv její úspěchy si ukradl někdo jiný, v tomto případě to byli křesťanští demokraté a paní Merkelová. Tam si myslím, že je velká paralela s osudem českým sociálních demokratů, kterým se podle mě v té vládě taky povedla řada věcí, ale k lidem se tato zpráva jaksi nedostala. Pro ně je to opravdu boj o zachování nějaké prestiže a toho statusu, jak jsem říkal, lidové strany, protože jakmile se v preferencích propadnete na nějakých 12-13 %, tak mluvit o velké lidové straně už je velmi problematické.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Takže řekněme, že by si v opozici udělali pořádek ve vlastní straně a nedechli se?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Ano, našli by si nějakou agendu, našli by si nějaký program, na kterém by se profilovali, a začali by zase tam, kde měli začít a co podle mě přestali dělat, to znamená, mluvit s voliči na té místní úrovni, poslouchat je, najít si nějaké téma, na kterém by se opravdu mohli profilovat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Mluvil si o Zelených. Ti tedy jednou, daří se jim. Čím tedy znovu začali oslovovat své voliče?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si myslím, že oni oslovují voliče nejenom tím, že říkají třeba vůči CSU, že ta jejich imigrační politika, která je teď velmi restriktivní, je nelidská a necitlivá. Ale oni, myslím, velmi chytře komunikují témata, která jsou pro běženého rodilého německého voliče důležitá, to znamená školství, zdravotnictví. Právě myslím si, že mají politiky, kteří se dokážou ukázat, že jsou blízcí lidem, že jsou jednak koukatelní na obrazovce, mluví tak nějak srozumitelněji, lépe dokážou svoje myšlenky předat lidem, ale oni se skutečně vezou na té vlně propadu SPD i propadu CDU a třeba v případě tebou zmiňovaných bavorských voleb to bylo fascinující sledovat, jakým směrem se vlastně hnuly ty desítky tisíc voličů, jak přecházely z jednoho tábora do druhého, včetně takových dlouho nemyslitelných přesunů, že 200 tisíc lidí, nebo kolik, přešlo od CSU k Zeleným. Kdo by si to býval v Bavorsku pomyslel?

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Pojďme se ještě vrátit k Angele Merkelové. Ona není jenom lídryně Německa, ale také celé EU. Může se vychýlit jakási mocenská rovnováha v Evropě při jejím odcházení a po jejím odchodu?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Já si myslím, že může, a je to podle mě taky jeden z velmi silných argumentů, proč ona nechce, aby to odcházení bylo nějaké náhlé, protože cítí velkou odpovědnost nejenom za Německo, německou politiku, jak jsi říkala, a německé hospodářství. Počkejme si, jak budou reagovat akciové trhy a tak dále. Ale ona cítí obrovskou odpovědnost za ten, jak ona sama říká, projekt Evropa, jdoucí možná ještě za rámec EU. Cítí určitě odpovědnost za vývoj vztahů vůči Ruské federaci a za další věci. Ona má pocit, a mě to řekl nedávno v rozhovoru německý velvyslanec v Praze Christoph Israng, že je ještě spousta nedodělané práce. A ona i vzhledem k tomu, že je exaktní vědkyně, tak myslím si, že by měla problém sama se sebou, kdyby odešla od stolu, na kterém se budou ještě nějaké papíry povalovat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Říkají si čeští elfové a rozhodli se bojovat proti trollům na internetu. Ve skupině, která zatím kvůli bezpečnosti vystupuje anonymně, jsou informací Respektu a serveru Aktuálně.cz lékaři, učitelé, hasiči, podnikatelé, umělci i vědci a vojáci. Jde o lidi, kteří věří, že rozdělování společnosti a podpora extrému jsou záměrně vyvolávány, stojí za nimi ruská propaganda a placení trollové, kteří šíří dezinformace, a to hlavně po internetu. Skupina dobrovolníků si dala za úkol vyhledávat původce dezinformací a mapovat jejich aktivity na internetu. Inspirovali se v Pobaltí, kde v takových skupinách působí stovky lidí. Jiří, jsou důkazy na to, že u nás opravdu existují lidé, kteří záměrně dezinformují právě s cílem ovlivnit to veřejné mínění ve prospěch skupiny, která je platí, ať už je to ruská propaganda, nebo někdo jiný?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Já myslím, že ty důkazy, Věro, jsou úplně evidentní, a myslím si, že v posledních letech se ukázalo, že ti trollové, ať už placení, nebo dobrovolní, ať už jsou situovaní v ČR, nebo někde v zahraničí, „odvedli velkou práci“, protože se jim povedlo destabilizovat, řekl bych, mysl mnoha lidí, řekl bych, důvěru ve zdroje informací a vytvořit jakýsi paralelní alternativní svět a vytvořit svět, kdy spousta lidí, samozřejmě s přihlédnutím ke svému vzdělání a všeobecnému přehledu, je schopna uvěřit první zprávě, která k tomu dotyčnému doputuje před email, přes jakoukoliv sociální síť. A myslím si, že ČR je právě smutným příkladem země, která ten informační boj začala prohrávat. A já tu aktivitu a vytvoření armády českých elfů hrozně moc vítám. Právě například u toho Pobaltí, které je pochopitelně v první linii, nejenom geograficky, toho boje... Protože my za tím opravdu musíme vidět aktivity Ruska, Ruské federace a něco takového je velmi zapotřebí, a k tomu se určitě ještě dostaneme... Ale nemůže to být izolovaná aktivita. Jenom elfové tuto informační válku určitě nevyhrají.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jsme na tom v Česku tak, že jsme si dokázali aspoň připustit, že existuje nějaká informační válka a my jsme její součástí?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Já myslím, že když vyjdu s různých oficiálních prohlášení našich politických představitelů, tak že tady to povědomí je, ale je samozřejmě odlišná jaksi váha důležitosti, kterou té informační válce tito politici přikládají. Ale určitě ta situace za poslední, dejme tomu, dva roky se zlepšila.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Když se u nás psalo a informovalo o lidech, kteří šíří fake news třeba před prezidentskými volbami, a šlo spíš o lidi neinformované, frustrované nebo takové, kteří mají rádi spiklenecké teorie, těžko je označit za záměrné šiřitele informací, tak povedlo se odhalit nějaká centra opravdu těch trollů, kteří by byli organizovaní, placení, ať už u nás, nebo v zahraničí?  

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si myslím, že u nás v ČR je to o něco slabší, ale v EU jsou vlastně země... Typickým příkladem je zase Pobaltí nebo to může být třeba Finsko. Ostatně se organizuje i taková skupina, která funguje přímo v rámci EU – jmenuje se East StratCom, která bojuje právě s těmi dezinformacemi, s tou ruskou propagandou, a jim se podařilo právě odkrýt řadu těch center. I velmi slavná finská novinářka, o které jsme nedávno i mluvili ve zpravodajství, která dokázala rozkrýt celé jedno právě propagandistické centrum šíření dezinformací v ruském Petrohradě... Sama se stala terčem obrovské nenávistné kampaně plné internetového stalkingu a fyzických výhrůžek. Mimochodem tuším, že před týdnem nebo před 14 dny vynesl finský soud přelomový rozsudek, kdy právě, tuším, že dvě nebo tři osoby, které byly usvědčené z toho internetového stalkingu a té kampaně proti této finské novinářce, která se jmenuje Jessica Aro, tak dostaly poměrně vysoké tresty. Ten hlavní pachatel asi 23 měsíců vězení nepodmíněně. Takže se už pohybujeme opravdu na poli závažných trestných činů a je vidět, že někomu na tom velmi záleží.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Říká se, poznej svého nepřítele... Jaké jsou ty metody trollů? Čeho chtějí dosáhnout. A jaké metody k tomu používají?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Já budu vyprávět jeden konkrétní příběh, který se letos stal v Litvě během mé návštěvy na velkém vojenském cvičení Severoatlantické aliance, a tam na jednom právě propagandistickém serveru zničehonic otiskli informaci založenou na velmi amatérsky zpracované fotografii, mimochodem ta fotografie byla pořízena v ČR, a ta zpráva říkala, že přesunující se konvoj amerických vozidel srazil jednoho litevského chlapce na kole, usmrtil ho a že oficiální místa záměrně mlčí, aby se právě nezdiskreditovala Severoatlantická aliance a tak dále. A v Litvě je situace taková, že tam jsou lidé, oficiální místa, a i armády elfů neustále ve střehu, a oni věděli nebo tušili, že se právě ti trollové pokusí nějakým způsobem to cvičení nebo Severoatlantickou alianci zdiskreditovat. Takže když se ta zpráva objevila, tak se rozjel velmi propracovaný systém, který dokázal v několika málo hodinách ukázat tu zprávu jako naprosto falešnou. Dokázal najít tu původní fotografii, která byla jaksi upravená. Ta fotografie byla mimochodem pořízena v ČR někdy v roce 2015 během jiného vojenského cvičení, jenom tam bylo přidělané velmi diletantským způsobem rozbité kolo a jakési mrtvé tělíčko, a ještě litevský vojenský policista, který na tom původním snímku nebyl... Ale bylo fascinující, a to nás právě odlišuje od té Litvy, že se to ten samý den večer stalo hlavní zprávou ve všech relevantních litevských médiích a že tam existuje spolupráce na úrovni nejvyšší politické kruhy, vedení nejvlivnějších médií, právě ti elfové na té amatérské úrovni, a že se to dokázalo, tohle všechno, i samozřejmě s pomocí zpráv na sociálních sítích, udělat v rekordně rychlé době. Stejně tak tam v Pobaltí dokážou reagovat na různé kampaně ruských nebo proruských trollů přímo na sociálních sítích. A dokázali třeba paralyzovat před několika měsíci oficiální stránku ruského ministerstva zahraničí, kdy tam současně napsalo negativní hodnocení asi 80 tisíc, nebo nevím kolik, teď nevím, jestli Litevců nebo Lotyšů, týkalo se to opravdu velmi sprostého ruského hodnocení nějakého historického dokumentu, nějaké historické události... Takže ono se ukazuje, že to jde, ale pávě to vyžaduje uvědomění si, že to je zásadní problém, a je třeba ukázat cestu, jakým způsobem uvádět věci na pravou míru, když si vezmu na pomoc Saturnina.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jaký způsobem ti elfové konkrétně pracují? Oni jsou dobrovolníci, jak uvádějí, nejsou pravděpodobně nikým příliš organizováni, už vůbec ne placeni. Tak je to jejich soukromá věc, jak se rozhodnou fungovat na tom internetu?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Oni musí být pochopitelně organizovaní, musí fungovat v určitých službách, musí mít nějakou základní technologickou výbavu, musí mít nějaké know-how, co se týká odhalování IP adres, odhalování těch falešných identit. A ono je několik cest. Jedna cesta opravdu je v okamžiku, kdy se objeví nějaká falešná, zavádějící zpráva, která je nebezpečná a u které je domněnka, že by mohla ovlivnit veřejné mínění, tak rozjet velmi rychle aktivně a kreativně protikampaň a poté paralelně odhalovat na nejrůznějších platformách právě lidi, kteří mají spoustu falešných profilů, kteří se tváří jako reálné osoby. Ukazovat to a spojit to s nějakým reálným člověkem, rozkrýt nějakého reálného člověka...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Což je asi hodně složité…

Jiří HOŠEK, novinář:  
... (je to hodně složité, ale je to možné), ... který sedí támhle někde v kuchyni v Ostravě Porubě a tváří se jako 25 různých lidí na Twitteru, na Facebooku a na dalších sociálních sítích.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Není to trošku boj s větrnými mlýny? Protože jeden, řekněme, fakeový profil odkryjí a ten člověk si prostě založí jiný...

Jiří HOŠEK, novinář:
Je to složitý boj, je to běh na dlouhou trať, ale podle mě se to dělat musí a nesmíme si právě říkat, rozkryjeme jednoho a mezitím vyraší pět dalších. Myslím, že se to dělat prostě musí a jinudy asi cesta nevede.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:

Ono jde možná také o to, ukázat, že ty fakeové profily opravdu existují a že každý z nás je třeba má právě na svých sociálních sítích.

Jiří HOŠEK, novinář:  
Přesně. A ukázat, že jsou mezi námi nezodpovědní lidé, kteří na ty informace naletí, včetně nějakých relevantních médií, jejich zaměstnanců nebo politiků, jejich asistentů, kteří tyto zprávy šíří, a je třeba tyto lidi s těmito skutečnostmi konfrontovat, aby si oni potom dali velký pozor na to, s jakými informacemi zacházejí, protože jsme v posledních měsících měli opakovaně případy poslanců Poslanecké sněmovny, kteří sami šířili dezinformace, ať už vědomě, nebo nevědomě.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Je nebo není anglický fotbalový klub Chelsea na prodej? Server Týden.cz minulý týden napsal, že o klub projevil zájem nejbohatší Čech Petr Kellner. Jenže vzápětí přišla britská televizní stanice Sky Sport se zprávou, že podle jejich zdrojů současný majitel klubu ruský miliardář Roman Abramovič o prodeji neuvažuje a s nikým o prodeji nejedná. Jiří, jaké důvody by mohl mít Roman Abramovič k prodeji, a je tedy Chelsea na prodej nebo není?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Myslím si, že tam je minimálně jeden docela dobrý důvod pro prodej, a sice ten, že nejen nad ruskými oligarchy se ve Spojeném království začala stahovat mračna. Britské úřady daly jasně najevo, že si na jakékoliv osoby, u kterých nebude úplně jasné, jak se domohly svého značeného majetku, došlápne, včetně toho, že jim ten majetek bude zmražen, zabaven a tak dále. Konkrétně lidé, kteří prokazatelně jsou nebo kteří byli v nějakém vztahu s ruským režimem, tak ti v tom hledáčku budou maximálně. Pan Abramovič dostal před několika měsíci jednoznačný varovný signál, že by mu do budoucna už nemusela pšenka úplně kvést. V okamžiku, kdy mu nebyla prodloužena víza pro pobyt ve Spojeném království, což si myslím, že byla úplně jasná message od britských orgánů, kdy mu muselo opravdu zatrnout... On to dokázal obejít tím způsobem, že si v rekordně krátké době dokázal obstarat izraelské občanství. Teď se navíc ještě ukázalo, že ve Švýcarsku ho tamní úřady oficiálně označily za nedůvěryhodnou osobu, za osobu, která se možná dopouští nějakých nekalých machinací, pere špinavé peníze a tak dále. Takže on může být v pokušení si myslet, že to s ním půjde ve Velké Británii z kopce a že by se měl svého velkého majetku možná zbavit dříve, než mu ten majetek bude zabaven. Nedokážu si asi úplně představit, že by britský stát zabavil Romanu Abramovičovi Chelsea, ale zkrátka ten tlak na Romana Abramoviče tam zcela prokazatelně je.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A teď ta druhá otázka: Proč by Petr Kellner, šéf silné finanční skupiny PPF, měl mít zájem koupit londýnský fotbalový klub?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Napřed řeknu argument, proč si myslím, že by to dávalo logiku, a pak řeknu, proč mi to logiku nedává. Logiku by to dávalo v okamžiku, kdy by Petr Kellner chtěl nějakým způsobem velmi výrazně prorazit na britském, teď velmi neklidném, předbrexitovém, trhu, kde se bude ekonomicky v příštích měsících a letech asi dít spousta zajímavých věcí, kde bude možné asi nějaké zajímavé podniky koupit, nějakým zajímavým způsobem tam začít podnikat, protože ty turbulence budou evidentní. Jakým lepším způsobem se tam přihlásit o slovo než koupit nějaký velký klub typu Chelsea? Tím by se člověk dostal, řekl bych, na ekonomickou mapu Británie, a najednou by se říkalo, to je ten český chlapík, kterému patří Chelsea, najednou by se o něm všude psalo a začal by se ten člověk bát vážně. Když se podíváme na tu částku, která se zmiňuje v těch spekulacích a která mně osobně přijde přemrštěná, to znamená čtyři miliardy liber, byla by to suverénně největší akvizice Petra Kellnera v historii. Petr Kellner si myslím, že má reputaci byznysmena, který opravdu dvakrát a třikrát měří, než řeže, a tohle by mi v kontextu jeho dlouhodobých ekonomických aktivit úplně nedávalo smysl, i v tom kontextu, že vlastnit takový fotbalový klub taky obnáší na tom místy hodně tratit. Do toho člověk pořád musí pumpovat čerstvé peníze.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
To se tě chci zeptat... Jak dobrá investice je takový klub?

Jiří HOŠEK, novinář:
Jak který. Máš kluby, jejichž akcie se obchodují na burze... To už nemá skoro nic společného se sportem, to je vlastně zábavní průmysl. Chelsea se tomu hodně blíží, je to globální produkt... Nebavíme se jenom o anglickém produktu. Je to tým, který je nesmírně populární ve všech možných zemích světa, který prodává stovky tisíc nejrůznějších upomínkových předmětů, dresů a tak dále. Takže ten merchandising je sám o sobě nesmírně zajímavý. Ale třeba v případě Chelsea – je to klub, který hraje na stadionu, který má kapacitu 41 tisíc diváků, a už dlouhá léta se mluví o tom, že by se ta kapacita měla rozšířit, protože vůči hlavním konkurentům strašně tratí na tom, že oni by dokázali prodat třeba 60, 65, 70 tisíc lístků, a tratí na každém zápase v podstatě několik milionů liber. Kdo zná realitu jihozápadního Londýna, tak ví, že ten stadion nemá moc kam expandovat, protože je uprostřed poměrně husté zástavby. Byly nějaké projekty, jakým způsobem ten stadion zvětšit, ale teď se ukázalo, že Roman Abramovič na to asi úplně nemá peníze, takže ten projekt se zastavil, a možná by od nového majitele ta fotbalová veřejnost a fanoušci očekávali, že s tím, že koupí Chelsea, tak i na sebe vezme závazek, že ten stadion přestaví a zvětší ho.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
I ten, kdo fotbalem úplně nežije, tak ví, že v Chelsea hrál brankář Petr Čech. Jak si teď Chelsea vede? Já se ptám proto, jestli roste nebo klesá cena klubu podle toho, jak se právě aktuálně tomu klubu daří...

Jiří HOŠEK, novinář:  
To je dobrá otázka. Já si myslím, že to určitě tu situaci ovlivňuje. A Chelsea v létě propustila úspěšného trenéra Itala Conteho, která před dvěma lety získal s Chelsea titul. V té loňské sezoně se klubu tolik nedařilo. Přišel nový velmi slavný ambiciózní italský trenér Maurizio Sarri a v prvních 10 zápasech v Premier League nezažil hořkost porážky, což se nikdy trenéru Chelsea nepodařilo. Takže po té sportovní stránce má Chelsea zatím velice dobré období a je reálné se domnívat, že by tomu tak mohlo být i nadále.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A cena by mohla růst?

Jiří HOŠEK, novinář:  
Cena by plus, mínus mohla být stejná, ale taky uvidíme, abychom to také zasadili do té brexitové reality, co se bude dít s kurzem libry a tak dále. To je zase velká proměnná. A myslím si, že to je taky něco, co mluví možná proti tomu, aby se tato transakce udělala teď v tom období, kdy žijeme v obrovské brexitové nejistotě. A hlavně koupě klubu typu Chelsea, to je věc, která se řeší strašně dlouhou dobu. Musí se udělat důkladný audit toho, aby člověk nekupoval nějakého kostlivce ve skříni a tak dále.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Říká komentátor SeznamZprávy.cz Jiří Hošek. Díky za tvůj čas, na slyšenou.

Jiří HOŠEK, novinář:  
Děkuji mockrát za pozvání.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Zítřejším hostem pořadu ‚Jak to vidí‘ bude biskup Václav Malý. Hezký den a dobrý poslech dalších pořadů přeje Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.