Přepis: Jak to vidí Jiří Hlaváč – 11. září 2019
Hostem byl hudebník a pedagog Jiří Hlaváč.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes hudebník a pedagog Jiří Hlaváč, dobrý den.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naše témata, proč Číňané ruší koncerty českých orchestrů, na které úspěchy ve světě můžeme být pyšní, proč ostravské lékařské fakultě hrozí odebrání akreditace a kde se umění takzvaně zaprodá. Přímý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Ministr kultury Lubomír Zaorálek se při nedávném jednání s čínským velvyslancem ohradil proti rušení koncertů českých souborů v Číně, jak se díváte na přístup čínské strany?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
To je samozřejmě dvojí pohled, ten první je to je to politické spektrum či ideologické zákulisí a to tam nepatří. Ale víte, co mě překvapuje víc, že doposud nikdo nemluvil o tom, co všechno způsobí tato finanční trhlina v rozpočtu velkých symfonických těles. Zahraniční zájezdy turné do Číny to se plánuje x let dopředu. A vy jste povinen vytvořit každoročně, protože zaměstnáváte třeba 100, 120 hudebníků. Jste povinen vytvořit strukturu rozpočtu, kde to plnění mimochodem jest velmi závažnou kapitolou právě v rovině těch velkých zahraničních turné. A najednou vám někdo řekne, to je jedno jestli důvodem je vyjádření pana primátora Hřiba, či cokoliv jiného, ale někdo vám oznámí, já vám to ruším. A vy na to období už stěží najdete alternativu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili je to citlivá obstrukce?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Je to velmi citlivá otázka a navíc hudebníci jsou v tomto okamžiku postaveni do role pasivního pozorovatele a toho co jim, kdo nakonec takzvaně vybojuje či obhájí, to by rozhodně být nemělo, mimochodem ono to zásadním způsobem snižuje také, řekněme naši kredibilitu z hlediska umělecké vážnosti, protože pochybuju, že by si něco takového dovolili vůči berlínské filharmonii, vůči vědecké filmy, ale proč si to dovolují vůči našim špičkovým tělesům symfonickým či komorním, protože bohužel, domnívám se možná naivně, že počet obyvatelstva České republiky pro ně znamená jedno střední čínské město.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Spíš menší.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Menší, tím se zaobírat prostě nebudou, jenže tady je váha nejen umělecká a společenská, ale tady jeho váha historická, protože odmítá se něco, kde ti hudebníci by nepochybně přiváželi také české autory, ty, kteří jsou ve světě už dneska plně akceptování, uznávání jako součást světové kultury, takže já dám takové finální resumé, překvapuje mě, že Čína zapomíná pro svoji přítomnost na mnoha tisíciletou historii mimochodem i kulturní a že jedna ideologie, která už napáchala tolik zla na celém světě, znovu začíná určovat pravidla hry, to je pro mě ten nejvarovnější signál, že se nezastavím dokonce ani v ataku vůči historickým momentům.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čínské velvyslanectví v reakci uvedl, že Symfonický orchestr Českého rozhlasu odložil návštěvu Číny na základě vlastního rozhodnutí, to je při nejmenším asi zvláštní.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
To je zvláštní, protože samozřejmě tiskoví mluvčí tohoto tělesa okamžitě reagoval a osvětlil, jestliže nedostanete vstupních víza, jestli nedostanete řadu dalších povolení, které jsou na to vyžadování.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak se rozhodnete, že /souzvuk zvuků/, protože vám jiného nezbývá.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Nezbývá vám nic jiného, takže to je zase ta hra se slovíčky, hra s fakty. Faktem ovšem zůstává to, že nejen SOČR, ale řada dalších našich a podotýkám špičkových těles má vstup do Číny v tomto okamžiku zapovězen, a to je pro mě velmi, velmi varovný signál.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ministr Zaorálek s nadsázkou řekl, že začíná mít pocit, že se brzy v Číně nebudou smět hrát díla Antonína Dvořáka nebo Bedřicha Smetany jen kvůli tomu, že skladatelé dlouho pobývali v Praze. Tak on to, jak jsem řekl myslel s nadsázkou, ale mohlo by to tak dopadnout?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Ono by to tak mohlo dopadnout, protože pak se vám klidně může stát, že vám tentýž pořadatel začne selektovat i nabídku programů, kterou vy budete předkládat a bude říkat, paradoxně prokristapána ale ten Dvořák zase no, oni ho ve světě chtějí, ale on žil v Praze, to my nechceme, to je špatně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Připomeňme, že jde o reakci Pekingu na to, že primátor Zdeněk Hřib uvažuje o změně takzvané sesterské smlouvy, z ní chce současná rada hlavní města odstranit bod, kterým Praha uznává jednotnou Čínu, jak se na to díváte, byla to chyba tenhle ten přístup?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Já si myslím, že to už je rovina víceméně politicko-politologická, ti lidé mají nepochybně své představy, mají svůj program, mají své vnímání vnitřní i zahraniční politiky, do toho momentu těžko vstupovat, protože je to osobní rozhodnutí a je to osobní odpovědnost, ale znovu opakuji, má na to každý právo, tedy ten, kdo je ochoten následně nést i tu osobní odpovědnost.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Chceme apolitické vztahy založené na kulturní výměně, vysvětlil Zdeněk Hřib, čili asi proto, proti tomu se nedá nic namítat?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Určitě ne a pak je další moment, on v tom svém prohlášení chtěl zdůraznit mimo jiné i to, co já jsem zmínil v úvodu, že jsou tady hodnoty, které přesahují staletí či tisíciletí a o ty by měly mít obě strany enormní zájem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čína je obrovská jaké je tamní publikum klasické hudby?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Možná bych řekl stejnej jako bylo kdysi v Japonsku, čili může to zpočátku působí dojmem zdrženlivosti, řada momentů je takových, že hrajete na koncertě a ta odezva není zdaleka taková, jaká je v Evropě, jenže přijde konec, většina koncertů končí opravdu tím potleskem ve stoje, který trvá mnoho minut a ta míra emocí, kterou nakonec Číňané projeví, je dána vždycky v tom závěrečném poděkování, nevím, jestli k tomu byli vychovávání, vedení, je-li to tradice, ale faktem je, že na tom pódiu můžete cítit různé pocity v průběhu, kdy si říkáte, publikum je zdrženlivé čili dokonce chladné a najednou je exploze a exploze toho srdečného přijetí, a toho poděkování, takže je tam navíc obrovský potenciál, to je ne jen velká země a velké, velký počet obyvatelstva, ale tam je i ta velká kulturní tradice a já si myslím, že Číňané jsou vděční za to, když přijede kdokoliv ze světa a začne jim znovu tu tradici nějakým způsobem připamatovává.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak to vypadá, když se do hudby motá politika, o tom by mohli vyprávět dva ruští rappeři, kteří těsně před nedělními volbami v klipu opěvovali krásy Moskvy, gratulovali starostovi a svěřovali se, že na opoziční demonstrace nechodí a nevnucují prý šunt. Na internu tu si vysloužili za ten klip během velmi krátké doby rekordního půldruhého milionu anliků, tedy těch negativních ohlasů, jaký smysl může mít takto se podbízet?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
No, to je, to je až filozofická otázka, udělejme, udělejme takové rovnítko. Víte, teď budu mluvit sám z vlastní zkušenosti, já jsem rozpoznal za svůj zhruba padesátiletý život v kulturní oblasti, je mně podstatně víc dva základní póly kumštýřů jedni, kteří baží po úspěchu a popularitě. A druzí, kteří touží po poznání a úctě. A ti zmínění rappeři vsadili na kartu, že teď v tomto okamžiku se někomu zavděčíme, někomu posloužíme a nepochybně nám to přinese také nějaké ovoce v následné sklizni, takže já si myslím, že ta míra podbízivosti je vždycky dána jednak mentální vybaveností každého kumštýře. Druhá věc, kam až je ochoten zajít v té hranici toho, co řekne, ale toto já už nemohu, to je v přímém rozporu s tím, jak já cítím kumšt, jak já je chci prezentovat, jak jej chci zpřístupnit, vysvětlit, zprostředkovat, takže to je ono obdobné rozhodnutí, za které následně musíme nést také tu osobnostní a osobní odpovědnost. Je to, je to stejné, jako když pan primátor vysloví slova, která vyslovil, je to na nás, já jsem za život poznal mnoho těch, pro něž sláva je úplně dominantou jejich snahy. A naopak poznal jsem naštěstí tu druhou stránku, kde ti lidé byli ctěni, byli velmi skromní, byli pokorní, ale věděli, co dovedou a věděli, že jejich práce má svůj smysl a má svůj přínos.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a když jsme u řekněme angažovanosti, u nás často bývají umělci okřikování, když se vyjadřují ke společenským otázkám s tím, že se věnují tomu, co umí a nepletou se do toho, čemu asi nemohou rozumět, já se ptám, protože na filmovém festivalu v Benátkách se Mick Jagger z Rolling Stones zastal ekologických aktivistů s tím, že je rád, že protestují proti změnám klimatu, protože oni zdědí planetu. Kde je ten okamžik, kdy se má veřejně známá osobnost k něčemu vyslovit, angažovat se, co myslíte?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
V okamžiku, kdy se jí to už bytostně dotýká. A já jsem rád, že právě Mick Jagger, který se může opřít o kariéru, která ne jen ve světovém rozměru, ale trvající přes 5 desetiletí, to je neuvěřitelné, že vnímá to společenské klima, ale také dění na této planetě v mnohem širších souvislostech než svého hudebního žánru. A on jistě ví, že ekologie v současnosti, kdy dostává tak zásadním způsobem v uvozovkách na frak, že je potřeba se vyslovit. Já jsem mu za to vděčný, protože ten postoj může ovlivnit řady těch, kteří jej vnímají jako špičkového hudebníka jako frontmana ne jen jedné skupiny ale své generace a jako člověka, který se umí také ohlédnout a umí rozpoznat, že mezi mladými lidmi je řada osobností, které pochopily celou problematiku, nejde jim o svoji generaci o sebe sama, ale jde o to, aby se pojmenoval obecný problém, ale teď je ještě co čekám, já bych také byl rád, kdyby se konečně adresně pojmenovali ti, kteří zatím vším stojí, protože to nebudu svádět na anonymní firmy a budu oznamovat jaké množství oxidu vypouští do ovzduší, to je strategie, to je určitý monopol těch zúčastněných, kteří z toho naopak mají velký profit. Já jsem tady v jednom z těch předchozích pořadu řekl, že jednou z posledních váz je likvidace civilizace, je vydrancování prostředí, ve kterém žijí a uvědomme si, my dneska ničíme vodní soustavy, my likvidujeme lesy, my se chováme vůči půdě tak, jak se chováme, my chceme vydolovat v daném okamžiku všechno, co je vydolovatelné, ale prosím pěkně, to je konečná, zatím už nemůže nic následovat, protože ta země není pacientem, kterému dám zázračnou pilulku a on bude za týden zpátky v oběhu. Ona na svoji regeneraci potřebuje obrovský čas a my se chováme a v tom je ten problém, my se chováme tak, že všechno to, podstatné je teď, to je ten daný okamžik, ne, prosím, pěkně tady bylo něco a naší povinností je s tím umět hospodařit, ale také umět předat. V jednom báječném pořadu, ve kterém byla představována naše šlechta, v televizním pořadu, tak pan Štemberk řekl. Já jsem se nikdy necítil jako movitý člověk, protože já jsem od svých předků přijal něco, co mám spravovat a pokud možno ještě v lepší kondici, než jsem získal, předat svým následovníkům, prosím, pěkně chovejme se tak i mimo rámec šlechtických rodů, protože o tom předávání se tady nemluví. A znovu opakuju, to neštěstí je ve slůvce, ve slůvku teď, nejde o nic jiného, teď to chci, teď to bude.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je hudební pedagog profesor Jiří Hlaváč. Pojďme se chlubit. Vaše žačka klarinetistka, studentka pardon, klarinetiska Anna Paulová se dostala mezi 6 semifinalistů prestižní světové soutěže Arde v Mnichově, zdaleka to není první úspěch ale, ale je to velký úspěch.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Je to úspěch a já to Aničce moc přeju, protože to je osobnost, která disponuje nejen tou připraveností, hráčskou připraveností, soustředěnosti a na pódiu má také tu schopnost neomylnosti, ona má výbornou nervovou dispozici, takže ji tréma věru nesvazuje a nesnižuje její výkonnost, ale tam ještě jeden důležitý moment u toho, ona v sobě navíc chová i určitou míru skromnosti a určitou míru serióznosti. A za celou dobu naší společné práce, která má v podstatě 8 let, protože sem s ní začal, když byla ve druhém ročníku na konzervatoři, na pražské konzervatoři, tak tam byl jeden důležitý moment. Ona vedle té touhy a opravdu tam je tak kumštýřská touha, má v sobě i schopnost rozpoznat v daném okamžiku nástrahy, to co už není pro mě. Jako pedagog, jak člověk může pracovat s takovýmito lidmi.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jde o to rozvíjet ten talent?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
No, ono je to, ono je to těžké, protože v tom daném okamžiku tam stojí ona, ona musí odevzdat maximum, já jí mohu dát míru svých vědomostí a zkušeností, ale mohu ovlivnit její přístup v tom, abych se jí snažil ukázat, co je v tom kumštýřském životě podstatné, důležité a co je naopak to sekundární. Další věc mohu ji přivést k návyku, že soustavnost, každodennost v přípravě, nikoliv nárazovost, mohu jí pomoct v tom, jak analyzovat své výsledky, což znamená, umím docenit úspěch, ale nebudu jej přeceňovat a umím pochopit i příčinu toho, proč se mě něco nepovedlo. To je v životě moc důležité, protože ta balanc plus mínus povedlo, nepovedlo, to je základ všeho a jako pedagog mohu samozřejmě být nápomocen v orientaci při výběru repertoáru. A co je něco, co mí žáci nemají nikdy rozpoznat, já bych měl vědět dopředu i to, kde je ten jejich pomyslný zenit. Někdy jsem moc překvapen tím, že jsem nečekal až takovou míru výkonnosti a naopak někdy se usvědčím sám z toho, že jsem očekával mnohem víc, než se nakonec podařilo, podařilo realizovat, ale v případě Aničky zopakuju, 63 účastníků z celého světa to, že postoupí mezi 6 nejlepších a já nevím, nebyla mezi třemi finalisty, ale já nevím, jestli skončila čtvrtá, pátá, šestá, to je otázka času, že si zavolám pak do Paříže Filipu Berodovi, který byl členem poroty a možná, že mně to i řekne v nějakém přátelském rozhovoru, ale to není podstatné, podstatné je to, že ona, ne že odhalila, řekněme pověst českého interpretačního umění potenciálu, ale ona sama sobě dokázala, že může soupeřit s tím světem se vším všudy, že je dnes součástí špičky, kde ten rozdíl je nepatrný, to jsou desetiny možná setiny bodu, ale ona už patří do toho evropského budgetu své generace, s nímž se bude počítat a já jsem přesvědčen, že i ta účast v semifinále pro ni bude znamenat i řadu nových nabídek a řadu nových momentů, které mohou její kariéru velmi, velmi usnadnit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V čem by se tento úspěch Anny Paulové dal přirovnat, třeba k tomu malému Naganu našich basketbalistů na mistrovství světa, no a jsme zase v Číně, kde se reprezentace vlastně zázračně dostala do čtvrtfinále šampionátu.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Já si troufám tvrdit, že ano, samozřejmě tam je to kolektivní sport, tady to bylo všechno jenom na ni, ale děkuju za tady tento podnět, protože víte, že mě i sport zajímá, já jsem samozřejmě moc přemýšlel nad tím, co je zatím zrodem velkého mužstva, v životě to jsou náhody, ale poznal jsem se mimo jiné s někdejším trenérem basketbalové reprezentace, jak mužské tak ženské Vladimírem Hegerem a debaty na toto téma, jak se vlastně vede tým, který už je postaven ze špičkových hráčů, chovám v hlavě pořád, protože svým způsobem je to nápomocno i při mé práci, no a v domě, v němž bydlím, bydlí mimo jiné basketbalový internacionál Jiří Konopásek a s ním si taky popovídám rád o basketbalu, co je zatím, dneska se neustále skloňuje jméno Tomáš Satoranský, ale tam je důležitý rozdíl, on je skutečně tím lídrem, jenže ne lídrem, teď to jméno nevyslovím, ale někdejšího též lídra v jiném sportu, kde se to odehrávalo tak, že všechno na mě. Tomáš Satoranský je lídrem v momentu, kdy je potřeba něco zásadním způsobem rozhodnout, ale on se stejně tak umí stát tím pomyslným nosičem vodu, vody a zaskočit za kohokoliv, s nímž v tom daném momentu je na palubovce. Já si myslím, že tady bych začal hledat zrození toho týmu, protože to je příklad a příklady táhnou a je řada spoluhráčů, kteří mají tu ambici se mu vyrovnat, tam nejde o to, že si jich někdo všimne a nabídnou jim angažmá ve špičkových klubech, ale oni to mají v podstatě své osobnosti, jsou soutěživí, jsou soupeřiví, chtějí vyhrávat, ale jdou na to cestou úsilí, jdou cestou poctivosti v přípravě, odpovědnosti, to si myslím, že je ten základní moment a základní stavební kámen výsledku mužstva, no je možné, že dnes po čtvrtfinálovém zápase s Brazílií.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
S Austrálií.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Pardon s Austrálií některé, některé pozitivní ohlasy se zastaví, já jim strašně fandím, strašně děkuju, odvedli svrchovaný kus poctivé práce a prosím pěkně, nechť je toto určitým motivem i pro nás ostatní v našich profesích, pracujme se stejným, se stejnou kvalitou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Posloucháte Dvojku pořad Jak to vidí dnes s profesorem Jiřím Hlaváčem, Rada Národního akreditačního úřadu rozhodla o zahájení správního řízení vůči Lékařské fakultě Ostravské univerzity, které hrozí omezení akreditace oboru všeobecné lékařství, kam by fakulta nemohla přijímat nové studenty kvůli podezření s manipulací při přijímacích řízeních, jak vážná je situace podle vás?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
No, vzhledem k tomu, že jsem měl po dvě funkční období coby děkan hudební fakulty na starosti mimo jiné i celý ten ceremoniál, tedy přípravu a provedení a vyhodnocení přijímacího řízení, tak mohu říci, že je to hodně vážné, protože toto je jeden z momentů, který otevírá, či zabírá bránu zájemcům o tento typ studia, všechno by mělo být velmi korektní, dneska se módně říká transparentní, ale ta podstata je v něčem jiném, škola v rámci svého akreditační oprávnění, řekněme, že je to volně řečeno jakýsi prováděcí proces, tak ona se zavazuje k tomu, co všechno bude dodržováno, já si nedovolím říci v tomto stadiu, že bylo něco porušeno, že tam došlo opravdu k tomu, z čeho je podezření, to se musí prokázat, ale faktem je, že v dnešní době, kdy je tak velký zájem o vysokoškolské studium, oba víme, že medicína bývá na špici toho zájmu, tam je potřeba pracovat s ohledem na jednak renomé ústavu, který reprezentují. Víme co někdejší Právnická fakulta v Plzni způsobila a mimochodem, ale i pro renomé celého města ne-li regionu, takže to je velká odpovědnost, no a pak je další moment, jsou tady samozřejmě prostředky na to, aby se to všechno přešetřilo, aby se vyhodnotila ta situace, jestli vznikla neopatrností nebo vznikla nedopatřením nebo vznikla tím, že se něco zásadním způsobem podcenilo a nedodrželo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V té souvislosti bych se rád zeptal, jak hodnotíte to, že akademický senát lékařské fakulty nepodpořil podnět rektora Jana Laty na odvolání děkana Arnošta Martínka? Asi někdo by měl tu osobní odpovědnost nést.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Vím, jaká je funkce Senátu, Senát mimo jiné dělí, volí i děkana a odolává, odvolává rektor, ale navrhuje tedy Senát, no je tam ten moment, Senát má určitě informace, které my v tuto chvíli nemáme. Senát udělal nějaké jasné stanovisko a teď je na těch orgánech, které s tím musí mimo jiné taky pracovat. Senát se postavil na stranu děkana, což znamená slovy pane děkane, vy jste nepochybil, ta chyba je buď systémová nebo ta chyba je prováděném momentu, anebo je to selhání lidského faktoru, ale někoho jiného než děkana. Faktem je, že děkan tedy nese přímou odpovědnost za všechno, co se v té škole děje.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Myslíte, že něco podobného hrozí i dalším univerzitám?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Já chci věřit tomu, že ne, ale víte poprvé, když se objevil ten neblahý moment s plagiáty diplomových prací, disertačních prací no, tak si člověk řekl, je to ojedinělé, je to na jedné univerzitě a najednou se ukázalo, že je to skoro zásadní problém na mnoha školách. Věřme tomu, že tady něco začalo a zároveň skončí a že se najde i to jasné vysvětlení, proč k tomu vlastně došlo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl pedagog a hudebník profesor Jiří Hlaváč v pořadu Dvojky Jak to vidí. Opět to s vámi uteklo hrozně rychle, těch otázek by bylo samozřejmě víc, tak necháme to na Zitu Senkovou na příště, děkuju, na shledanou.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
--------------------
Děkuju, pěkně děkuju.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů, vám přeje Vladimír Kroc.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.