Přepis: Jak to vidí Jana Klímová – 29. prosince 2022

Jan BURDA, moderátor
Dobrý den, co všechno změnil rok 2022 v ekonomice a také v běžném životě. Bude i v příštím roce růst inflace, budou se ceny energií, byť zastropované dále promítat do cen služeb a zboží? Klady a zápory končícího roku a výhled do roku 2023 nabídneme v příštích minutách společně s Janou Klímovou, ekonomickou analytičkou Českého rozhlasu, vítejte.

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Dobré ráno.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu zve Jan Burda. Rok 2022 se nesl ve znamení prudkého zdražování energií. Některé domácnosti už teď platí několikanásobně víc za elektřinu a plyn, než byly zvyklé. Dají se shrnout celkové dopady cen energií na hospodářství, ale třeba také na spotřebitelské návyky lidí?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Tak určitě stálo zdražování energií za snížením růstu ekonomiky, kterého jsme svědkem v letošním roce. A očekává se ten výkon, že bude kolem dvou procent za celý rok, ale je potřeba vidět, že už koncem letošního roku, už ve třetím čtvrtletí a očekává se i v tom posledním čtvrtletí, že ekonomika stagnovala, až mírně klesala. Takže určitě na tom nejsme nějak moc dobře. Ale to jsou takové ty průměry, ale samozřejmě potom kdybychom šli na ty konkrétní věci, tak ty dopady jsou prostě různé. Jo třeba v některých oborech, jako jsou třeba skláři nebo výrobci keramiky, stavebnin, hutě. Tak tam samozřejmě by vám řekli asi ještě horší věci. Vůbec by nemluvili o nějakém velkém růstu. Ty na ně samozřejmě ty ceny energií, protože mají velkou spotřebu, tak dopadly už v letošním roce mnohem víc. No a když jste se ptal na ty spotřebitelské návyky lidí, tak já myslím, že to vidíme všichni kolem, kolem sebe. Alespoň pro ty lidi, kteří už cítí to obrovské zdražení, protože jsou ještě šťastlivci, kteří mají zafixované ceny energií třeba nejenom pro letošní rok, ale ještě i pro příští rok. Takže ti to třeba zatím nepociťují, ale pro nás ostatní, tak prostě jsme se naučili žít v méně přetopeném bytě, šetřit energiemi. A to co také si můžeme všimnout, tak je, že se začalo vyplácet, opravdu investovat do alternativních zdrojů elektřiny. A to jsou hlavně solární panely, kdy i v těch celkových číslech vidíme obrovský nárůst a myslím si, že můžeme mluvit o takovém druhém solárním boomu, který přichází.

Jan BURDA, moderátor
Posloucháte Jak to vidí, hostem je ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. Když hodnotíme ten uplynulý rok, který byl v lecčems opravdu divoký, tak bezesporu nejednoho posluchače napadne naprosto prozaická otázka. Jsme na konci roku, co nás čeká dál, respektive je zdražování u konce?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Tak to samozřejmě nikdo neví. A kdybych to věděla, tak to s tím zkusím něco dělat. Ale, když se podíváme na burzy jak vypadají, pokud se tedy budeme bavit o energiích, tak elektřina se pořád drží kolem 300 eur, což je za megawatthodinu tedy, což je pořád o 100 eur více, než jsou ty zastropované ceny konečné, pokud jde o tu samotnou elektřinu. A to je tedy s dodávkou na rok 2024. Takže neřekla bych, že máme jako ve výhledu nějaké velké zlevňování. Teď momentálně tedy zlevnil třeba plyn. Taky to mohli třeba posluchači někde zaslechnout ve zprávách, ale to jsou takové okamžité ceny. Ty možná pomůžou třeba nějakému podniku, který si kupuje na tom takzvaném spotovém okamžitém trhu. Ale, ale tohle to není věc, která by se promítala tak, že si můžeme říct, aha, tak příští rok už budu mít plyn o polovinu levnější. Tak, tak to není, protože ty nákupy dodavatelů se dělají třeba rok dopředu. Takže nemyslím si, že by během příštího roku pro konečné spotřebitele, hlavně tedy z řad těch menších domácností, menších firem došlo k nějakému zlevnění.

Jan BURDA, moderátor
Energetické firmy v současnosti posílají svým klientům nové zálohy. Ti, kteří tedy nemají dlouhodobě zafixováno, jak pomůže to zastropování cen energií? Hodně se o něm mluvilo, hodně se o něm jednalo. Pomůže alespoň částečně?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Určitě ano a myslím si, že pomůže velmi. Alespoň tedy těm lidem, kteří by platili ty tržní ceny a nemají tedy tu mít takzvaně zafixovanou cenu, pořád ještě platnou i pro příští rok. Já myslím, že spousta lidí, kteří se vyhecovali a prokousali se těmi strašnými papíry, které nám chodí na ty výpočty záloh nebo s těmi předpisy. Tak, tak, tak dokonce tam viděli ty ceny nezafixované nebo pardon nezastropované tedy a zastropované. Takže tam mohli vidět i ten rozdíl. A jestliže třeba u elektřiny vláda stanovila ten, ten strop na 6 korun za kilowatthodinu včetně DPH. Tedy tak ta tržní cena nebýt tohoto stropu, tak by se pohybovala někde kolem 10, v některých případech třeba i 12 korun. Takže to ta pomoc je tam opravdu skoro až padesátiprocentní. Takže myslím si, že, že to lidem pomůže. Nic to samozřejmě nemění na tom, že i ta zastropovaná cena je mnohem vyšší, než kolik lidé platili v minulých letech.

Jan BURDA, moderátor
Mimochodem to vládní zastropování je nějak časově omezeno, jak dlouho by mělo trvat?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
No, je to jenom na příští rok. Je to jenom do konce roku 2023. A myslím si, že vláda bude muset rozhodnout během příštího roku, jestli to skutečně skončí na konci roku 23, anebo jestli bude pokračovat ještě v roce 2024, protože se obávám, že ten pokles cen v roce 24 nebude tedy tak razantní, aby s tím lidi neměli problém.

Jan BURDA, moderátor
Mimochodem možná bychom mohli připomenout, kolik to zastropování cen energií nakonec státní pokladnu bude stát. Je nějaký výhled na ten rok příští?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Tak ta, ta částka se neustále zvyšuje. Vláda počítala nejprve asi, mluvila o 100 miliardách. Pak 125, 130 a teď naposledy letos je 170 miliard. A ten důvod je, že se vlastně ty stropy zaváděly pro další a další kategorie odběratelů tím, jak se obnažovaly ty problémy, které to přináší. Takže jako první se zastropovala cena pro domácnosti, pak přišly na řadu malé a střední podniky. A naposledy vláda rozhodla zastropování i pro velké podniky. Čili vlastně už je to zastropováno pro všechny. Stejně je to zastropováno i pro veřejné instituce například městské firmy a tak dále. Takže proto ta částka takhle narostla a ve výsledku se očekává 170 miliard, ale to je prostě jenom nějaký propočet, protože samozřejmě stát nemá přehled o konkrétních cenách, konkrétních smlouvách, a to se teprve ukáže.

Jan BURDA, moderátor
Každopádně toto je konkrétní pomoc ze strany státu.

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Ano.

Jan BURDA, moderátor
Ze strany současné současné vlády. Mimochodem začátkem prosince jsme zaregistrovali, že dodavatelé energií se dohodli právě s vládou na tom způsobu, jakým se budou vyplácet ty kompenzace. Mluvím o těch zastropovaných cenách elektřiny a plynu pro konečné zákazníky. Je ten systém nastaven dobře, mělo by to všechno fungovat tak bezproblémově?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Tak no v tom systému se do těchto dní pořád pracovalo. Jakým způsobem vlastně se bude dodavatelům energií ten rozdíl mezi tou zastropovanou cenu a tou jejich tržní cenou, vlastně jakým způsobem se jim bude kompenzovat neboli prostě dotovat, proplácet., A vláda by to měla schvalovat teprve 4. ledna. Takže ty detaily se teprve dozvíme, ale z toho, co víme doposud. Tak ta skupina expertů, která na tom pracovala několik měsíců. Tak by se nemělo stát, že by stát proplácel prostě i nějaké nesmyslné ceny, že někdo prostě se tam vykáže třeba o tisíc korun vyšší cenu za, za tu megawatthodinu, než jaká je třeba běžná ta tržní cena a stát mu to tedy proplatí. Bude se dělat nějaká obvyklá cena na trhu, k tomu se připočítá nějaká regulovaná marže a ztráty, náklady na ztráty v sítích a tak dále. A tato cena potom se bude kompenzovat oproti tomu stropu. Takže nějaká pojistka. Určitě by to být měla, ale samozřejmě v tom obrovském objemu, na který bych řekla, že třeba Energetický regulační úřad, který by měl ty ceny vlastně kontrolovat, tak myslím si, že na to nemá kapacitu. Tak je otázka, jestli se tam něco neztratí. Ale ještě, ještě vlastně bych dodala jednu věc, že i tam by měla být určitá pojistka, že do těch kontrol těch dotací bude možné vstoupit ještě 5 let zpátky, takže třeba alespoň později se nějaké hříchy napraví.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje Jana Klímová, ekonomická analytička Českého rozhlasu. Dnes Jak to vidí Jana Klímová. Procházíme rok 2022 z pohledu ekonomiky. V roce 2022 jsme zažili dříve těžko představitelné věci. Jednou z nich je i v ekonomice dvouciferná inflace. Jak moc ubrala, vzala z hodnoty peněz?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
No, tak když to vezmeme úplně jednoduše, tak poslední číslo, které známe, bylo za listopad. Za prosinec a tedy za celý rok budeme vědět nějaký průměr až kolem 10. ledna. Takže v tom listopadu byla meziroční inflace, čili listopad 21 proti listopadu 22 přes 16 %. Takže úplně zjednodušeně z každé, kdybyste měl loni v listopadu stokorunu, tak v letošním roce má hodnotu už jenom 84 korun.

Jan BURDA, moderátor
Jsou hlavním důvodem inflace dopady ruské agrese na Ukrajině, anebo tam jsou i další jiné vlivy, které souvisí s tou pandemií, kterou jsme prodělali? Podobně zkrátka narážím na to, že inflace se zvedala už od podzimu roku 2021.

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Je to tak a dokonce bych řekl, že i dřív vlastně už začal ten růst, a protože Česká národní banka vlastně začalo zvyšovat ty úrokové sazby, kterými bojuje proti růstu inflace už v létě 2021. Takže bych řekla, že válka na Ukrajině možná pouze zrychlila to tempo, ale rozhodně nebyla důvodem. Jenom připomeňme, že začala tedy koncem února 2022. Takže až v letošním roce. Myslím si, že a myslí si to hlavně všichni chytří ekonomové, o které se budou opírat, že tím hlavním důvodem, proč ta inflace začala takto růstu už v roce 2021 byl především covid. A to, že lidé neměli za co utrácet, stagnovala výroba a ta covidová vlna během roku 21 vlastně už já nevím, čtvrtá, pátá nebo kolikátá jakoby začal v roce 20 na začátku. Tak opadávala a očekávalo se samozřejmě velké oživení ekonomické. Tím nastaly vlastně tlaky ve výrobě vlastně nedostatek součástek, zvyšovaly se ceny. Takže to byl jeden takový tlak na ceny. Druhá věc byla, že v Česku je dlouhodobě velice nízká nezaměstnanost. Poměrně rychlým tempem do roku 21 rostly platy. Čili lidé měli hodně peněz. Neměli kde utrácet, protože byly zavřené obchody kvůli covidu. A takže kromě té poptávky ve výrobě tady byla i obrovská domácí poptávka a to všechno mělo velký vliv právě na potom na inflaci.

Jan BURDA, moderátor
Jak na tu inflaci, byť jste to už zmínila, reagovala a reaguje Česká národní banka? Byly, či jsou její kroky efektivní?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Česká národní banka především začal zvyšovat úrokové sazby pro banky a zvedla je až, zvedala je tedy až do zhruba rok až do poloviny letošního roku, kdy se potom vyměnili, vyměnilo osazenstvo ČNB. A ta, to současné vedení už dál sazby nezvyšuje, protože tvrdí, že to nemělo vliv. Takže se dostali na úroveň 7 %, kde od poloviny letošního roku jsou. A je to otázka. Ekonomové se o tom přou. Jestli se v tom mělo pokračovat, jaký to vlastně má vliv. Fakt je, že ty výhledy, jaké mělo třeba ještě v polovině roku 21, kdy to zvyšování sazeb ČNB začala. Takže ty výhledy byly, že už na přelomu letošního a toho příštího roku, čili 22, 23 se vrátíme k inflaci kolem dvou procent jako, jako bývala kdysi nebo tam na tu úroveň, na jakou cílí Česká národní banka. Ale víme, že jsme na 16 % v listopadu, čili to se zatím nevyplnilo, ale pochopitelně v roce 21 nemohla ČNB vědět, co všechno se odehraje v ekonomice, jak budou šílet ceny energií. K čemuž samozřejmě i přispěla potom v roce 22 válka na Ukrajině, takže je otázka, jaký vliv to bude mít teď v tom následujícím roce.

Jan BURDA, moderátor
Když už jsme u peněz, co finanční sektor, banky v niž má mnoho lidí uložené své peníze, ty nějakým způsobem reagují na inflaci, zvedají úroky taktéž?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Tak banky zvedají úroky. Víme každý, kdo má účet v bance, což si myslím, že jsou skoro všichni. Tak určitě už zaznamenali nabídky na spořících nebo termínovaných účtech, které nabízejí prostě úroky třeba kolem 4, 5 procent, jsou i výjimky 6 %. Což tedy vzhledem k těm sazbám na, pro banky od ČNB kolem 7 procent. Tak, tak pořád si myslím, že tam určitý prostor třeba pro banky je, když banky popírají, že už to nemůžou dál zvedat. Ale pochopitelně jako pro, pro lidi se to promítlo v tom zvyšování úroku.

Jan BURDA, moderátor
Do čeho se vyplatí investovat? To je další otázka. Člověk asi by měl mít věšteckou kouli?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Přesně tak, no to, to je opravdu velmi, velmi těžké říct. Tak z toho, co i z našich rozhovorů s investičními makléři a s analytiky, tak víme, že samozřejmě vítězstvím v letošním roce bylo, byly takzvané protiinflační dluhopisy. Takže ten, kdo do nich investoval během letošního roku nebo na začátku, tak, tak ten opravdu vyhrál, protože tam ta sazba se odvíjela právě od výše inflace. Takže tam se daly uchránit úspory. Ale dobré výnosy měly třeba některé dluhopisy a samozřejmě se dalo vydělat i na nějakých akciích, ale tam bohužel byly i akcie, na kterých se dalo obrovské prodělat. Totéž byly kryptoměny třeba, ale také záleží, kdy jste si je nakoupil, takže byli i lidé, kteří pořád vydělávali.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje Jana Klímová, ekonomická analytička Českého rozhlasu. Teď se ještě zastavíme u nového Putinova dekretu, kterým omezil vývoz ruské ropy. Česko podle ministerstva tento dekret ruského prezidenta neohrozí. Ruský prezident tímto dokumentem zakázal i tento týden dodávat ruskou ropu a také benzín a naftu do zemí uplatňujících takzvaný cenový strop na ruskou ropu a zákaz by měl platit od února pro pohonné hmoty. Datum zatím tamní vláda neurčila. Ten zmíněný zákaz se nevztahuje na ropu dodávanou třeba ropovodem Družba do Česka. Obecně tato zpráva mě inspiruje k otázce, jak moc Česko v tomto pomalu končícím roce pokročilo v rámci snížení své závislosti na ruských dodávkách energií?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
No, tak Česko samozřejmě udělalo obrovský krok ve smyslu, že ještě na začátku nebo do války na Ukrajině, čili do skoro konce února letošního roku asi 98 % dodávek plynu mělo ruský původ. A nyní jsou to řádově, se to obrátilo, bych řekla, jsou to řádově jenom procenta toho z těch současných dodávek ruského plynu, který se dostává na český trh. Který má původ ruský, i když myslím si, že je velice těžké říct přesně ten podíl. Totiž v České republice je taková jako nevýhoda. V současné době tedy asi je to nevýhoda, že vlastně stát nemá obchod s plynem pod kontrolou. Ten je v rukou prostě soukromých subjektů. A my tady nemáme na rozdíl od některých sousedních zemích žádný státní plynárenský podnik. Abychom mohli říct, s kým máme přesně uzavřené smlouvy. Takže tam se to velice těžko a vlastně určuje, jak to s těmi dodávkami je. Každopádně Česko nakupuje ten plyn, anebo ty firmy, které ho k nám dodávají, tak ho nakupují na evropském trhu, kde se mísí všechny možné, možné plyny. Teď se k nám dostává plyn především ten, který přijde po moři ve formě toho LNG, což je taková známá zkratka. Znamená to vlastně zkapalněný zemní plyn, který se potom opět dostává do potrubí, když dopluje k pobřeží. A to jsou většinou plyny, já nevím z Ameriky, z Asie, z Blízkého východu. Ale samozřejmě se tam dostává i ruský i ruský plyn touto formou. Takže řekla bych, že Česko pokročilo. A v ropě tak tam je to samozřejmě složitější. I proto my jsme si, my jsme si vyjednali výjimku, že tím potrubím Družba k nám ropa stále může proudit. My totiž jako vlastně země uprostřed kontinentu nemáme přístup k moři a nemáme bohužel takové možnosti, jako že k nám připluje nějaký tanker, který si objednáme. Takže my musíme neustále řešit dopravní cesty. A pokud bychom úplně vypli to potrubí, tak to samozřejmě na přechodnou dobu nějaký problém bude. Protože prostě ta infrastruktura zpracování ropy a potom té distribuce po celém Česku, tak je prostě uzpůsobena na to, že nebo prostě na tu ruskou ropu, včetně jedné ze dvou tuzemských rafinérií, která vlastně není schopná zatím zpracovávat jako čistě jinou ropu než tu ruskou. Ona je schopná zpracovat třeba různé směsi s tou ruskou ropou. Ale ne úplně jako jenom něco jiného než ruskou. Protože oni mají jiné složení té ropy, takže prostě je přizpůsobená na tu ruskou.

Jan BURDA, moderátor
Česká ekonomika bude v příštím roce, tedy v roce 2023 stagnovat. Inflace sice bude postupně klesat, přesto zůstane vysoká. To jsem citoval, to vyplývá z odhadů, které zveřejnily zaměstnavatelské svazy. Tuzemské podniky budou podle nich reagovat úspornými opatřeními, jako je například je omezení investic. Výraznější propouštění zatím neočekávají. To je tedy pohled na příští rok podle zaměstnavatelských svazů. Souhlasíte s touto prognózou?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
No, tak já si myslím, že oni mají asi nejlepší, nejlepší přehled a není tam určitě nic nelogického. Protože ten, ten důvod, proč se vlastně nečeká nějaké velké propouštění, je, že jednak takový ten hlavní problém tedy ceny energií, tak tam se podařilo vyjednat nějaké zastropování, takže je tam určitá jistota. Oni můžou počítat s ničím, jaké ty ceny budou. Ale zase je to samozřejmě individuální. Jistě se najdou jednotlivé podniky nebo jednotlivé sektory, kdy, kdy ty tlaky prostě na náklady tam budou, budou větší. A určitě budeme svědky v některých případech většího propouštění. Ale celkově v Česku pořád je vlastně nedostatek lidí. A je to teda zase určitě na určité pozice, jak kde. Ale je známý dlouhodobý, dlouhodobé volání firem proto, aby se třeba na některá buď méně kvalifikovaná místa, anebo naopak na kvalifikované profese umožnilo, aby do Česka přišli třeba i zahraniční pracovníci. Aby vlastně trochu naředili vlastně tu nabídku lidí, která prostě pořád nepostačuje.

Jan BURDA, moderátor
Česká ekonomika, vy jste to už jenom naznačila i v úvodu tohoto pořadu. Očekává se, že bude stagnovat v příštím roce, dá se odhadnout v tuto chvíli?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Tak ty oficiální odhady třeba ministerstva financí pro příští rok takové jsou, že celý příští rok zůstaneme v takzvané mělké recesi. A myslím, že to bylo asi -0,2 % za celý rok. A takže nemyslím si, že, že by se to mohlo změnit, ale nikdy nevíme, co se, co se stane, také nikdo nepředpokládal ještě na konci loňského roku, že přijde válka na Ukrajině a že prostě nepřiletí ta pověstná černá labuť a něco se nestane.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje Jana Klímová, ekonomická analytička Českého rozhlasu, která dnes věnovala čas pořadu Jak to vidí. Jano, mnohokrát děkuji za vaše komentáře i za výhled pro rok 2023. Přeji všechno dobré, hlavně zdraví.

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická analytička ČRo
Já děkuji za pozvání a taky všem hodně štěstí v příštím roce.

Jan BURDA, moderátor
Za pozornost děkuje také Jan Burda.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.