Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 10. září 2019

Jan Švejnar

Hostem byl ekonom Jan Švejnar.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor Kolumbijské univerzity Jan Švejnar, z institutu CERGE. Dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:
Dnešní témata, kolik stojí oddalování brexitu, je německá ekonomika v recesi? Opravdu nepotřebujeme penzijní reformu? A jak se rýsuje státní rozpočet. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že odklad tzv. brexitu stojí Spojené království měsíčně miliardu liber. Můžeme brát takový údaj vážně? Z čeho vychází?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Víte, já myslím, že to je velice hrubý údaj, tam opravdu se nedá dost dobře určit, kolik to Brity stojí a kolik je to bude stát potom, co vlastně ten brexit uskuteční. Čili samozřejmě je určitá ztráta, je očekávaná, firmy se už stěhují, takže samozřejmě, ta ekonomika trpí a bude trpět ale ještě víc, po brexitu, takže v tom smyslu je to odhad, ale jak říkám, velmi hrubý.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže myslíte, že to Boris Johnson jenom tak střelil od boku.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Já myslím, že to střelil od boku, přesně tak.

Vladimír KROC, moderátor:
Je to zodpovědné posílat do světa takové zprávy?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Podívejte se, on v mnohém není zodpovědný, to, co dělá, vidím, co vidíme, je opravdu bez precedentu, je to něco, kde nejvyspělejší demokracie světa předvádí krkolomné kotrmelce, takže vůbec není jasné, kam vlastně on se dostane, kam směřuje, a kam teda se dostane.

Vladimír KROC, moderátor:
Ono je i zajímavé, jak jste řekl kolébka demokracie, že teď zkouší asi mez pružnosti, co ta demokracie vlastně vydrží.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Ano, určitě. De facto, jako když si to vezmeme, tak jak Británie, tak svým způsobem Amerika nyní zkouší, kam až jako demokracie udrží ten tlak, který lídři nyní vyvíjejí.

Vladimír KROC, moderátor:
Má někdo tušení, jak by mohla vypadat operace Strnad, tedy odchod Velké Británie z Evropské unie bez dohody? Jak to plánuje tamní vláda.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
No není to úplně jasné, protože se to vlastně předtím nikdy nestalo, je tam spousta věcí, které se musí dohodnout a když to nebude v rámci velké dohody, tak se musí dohadovat ad hoc jednotlivě, a samozřejmě velká otázka je, jak to bude s hranicí mezi Irskem, jako republikou, a Severním Irskem, částí Británie.

Vladimír KROC, moderátor:
Ta tzv. irská pojistka je právě součástí oné rozvodové dohody, kterou už vyjednala s Bruselem bývalá britská premiérka Theresa Mayová, která má tedy zabránit vzniku přísných pobrexitových kontrol na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Johnson tu pojistku označuje za nedemokratickou. Proč?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
No tak on samozřejmě si myslí, že by něco takového nemělo nastat, že ta suverenita Británie by tím byla narušena, ale na druhé straně ignoruje úplně, že Británie, jako celek, bude vlastně vystavená celním opatřením Evropské unie. Evropská unie je pro Británii největším obchodním partnerem, a tady prostě tvrdý brexit znamená, že Británie najednou bude jako kterákoli jiná země, a to ji samozřejmě ekonomicky velmi poškodí.

Vladimír KROC, moderátor:
Existuje, podle Vás, nějaké jiné alternativní řešení té irské pojistky?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Tak tam je to těžké, protože oni hledají, jaká je možnost, samozřejmě, nejjednodušší by bylo, kdyby Británie byla ochotná přistoupit na podmínky, které jsou spojené s tím, že si může udržet vlastně ty výhody spojené s bezcelním stykem, ale tam by zase musela Británie ustoupit v rámci například imigračních aspektů, a tak dále, což nechce.

Vladimír KROC, moderátor:
Když se vrátíme k těm dopadům toho tzv. tvrdého brexitu, tak podle srpnových zjištění listu Sunday Times by Británie mohla čelit nedostatku potravin, léků i paliva. Myslíte, že by to bylo skutečně až tak dramatické?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
No, mohlo by to být dramatické, Británie samozřejmě už začíná skladovat potraviny a léky, a tak dále, aby byla připravená na případný šok, já myslím, že nakonec by k tomu nedošlo, ale není to nikdy garantované, čili opět jsme v situaci, kdy vlastně nikdo přesně neví, co se bude dít, do jaké míry bude provoz přerušen, obchod přerušen, a takže tady opravdu to nebezpečí existuje.

Vladimír KROC, moderátor:
Koho by ten tzv. divoký brexit poškodil víc? Velkou Británii nebo unijní země? Nebo je to špatné uvažování?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Ne, je to správné uvažování. Tak podívejte se, Unie je mnohem větší ekonomika, má mnohem víc lidí, prakticky 500 milionů, takže i když ten šok pro Unii zde bude, ten šok bude mnohem větší pro Británii, která je menším celkem, a závisí na Evropě mnohem víc než Evropa na ní, takže ten šok bude primárně v Británii.

Vladimír KROC, moderátor:
Jestliže má Británie odejít z Evropské unie, je dobře, že se stále oddaluje to datum? Teď to vypadá, že by to mohlo být 31. ledna, pokud k tomu nedojde 31. října, jak prosazuje Boris Johnson. Pro koho je to vlastně dobré.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Podívejte se, já myslím, pakliže dojde k nějaké dohodě, tak ten rozklad je v pořádku a je výborný, protože vlastně ten šok bude menší. Na druhé straně, jestliže k žádné dohodě nedojde, tak ta zvýšená nejistota a zvýšená délka nejistoty, sama o sobě, má negativní efekt.

Vladimír KROC, moderátor:
V pořadu Jak to vidí mluvíme s profesorem Janem Švejnarem. Už je jasné, že světová ekonomika zpomaluje?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Ano, světová ekonomika zpomaluje, poslední odhady z různých institucí, včetně Mezinárodního měnového fondu ukazují, že to zpomalení je citelné, a odhaduje se, že bude poměrně silné, ale na druhé straně jako ekonomika pořád ještě se očekává, světová ekonomika, že poroste přes 3 %, takže ti hlavní tahouni, Spojené státy a Čína, stále ještě zaznamenají silný pozitivní tempo růstu.

Vladimír KROC, moderátor:
A urychluje, to zpomalování ekonomiky, pardon, že jsem to takhle spojil, myslím ta restriktivní opatření prosazované Trumpovou vládou, mají na to nějaký vliv?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Tak zatím Trumpova politika byla spíš expanzivní. On udělal velkou penzijní reformu, ve které, pardon, daňovou reformu, která prospívá podnikům a prospívá taktéž jedincům, kteří jsou poměrně majetní, takže tam zatím je velký fiskální stimul, ta ekonomika si vede dobře, ale je to stimul a pozitivní efekt, který je krátkodobého trvání a ve středně a dlouhodobém horizontu se celkem všichni shodují, že ten efekt bude negativní.

Vladimír KROC, moderátor:
Já jsem teď měl na mysli, možná jsem se špatně vyjádřil, spíš právě obchodní válku třeba s Čínou.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Ano, tak tam ten efekt je negativní, to už je nyní úplně jasně prokázáno, všechny odhady to ukazují, že obchod s Čínou se snížil, že tempo růstu je menší než předtím, a jestliže to bude pokračovat, tak samozřejmě ten efekt bude ještě silnější.

Vladimír KROC, moderátor:
Co znamená pro tu naši, že se německá ekonomika dostává do recese?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Pro nás je to samozřejmě velmi důležitý negativní faktor, protože závisíme na německé ekonomice, krátkodobě to ještě není velmi citelné, de facto krátkodobě tam může být i pozitivní efekt v tom, že němečtí výrobci hledají levnější výrobce, to jsme my, jako dodavatelé, ale středně dlouhodobě neunikneme tomu, že německá ekonomika zpomaluje a dostává se prakticky do recese.

Vladimír KROC, moderátor:
A na co bychom se měli připravit? Nebo lze se na to připravit?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
No tak lze se připravit do určité míry, samozřejmě mít rezervy, ale dlouhodobě nemůžeme vzdorovat tomu, že vyrábíme a vyvážíme prakticky skoro 90 % toho, co vyrobíme, čili v tom smyslu jsme jedna z nejotevřenějších ekonomik, Slovensko je ještě víc otevřené, ale obě země jsou velmi otevřené, takže ty budou trpět, jakmile dojde k přerušení mezinárodního obchodu.

Vladimír KROC, moderátor:
Je šance třeba hledat odbytiště jinde, ve chvíli, kdy zpomalí německá ekonomika?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Samozřejmě, a podnikatelé přirozeně hledají odbytiště jinde, ale není to tak lehké, krátkodobě, najít jiné odbytiště, a samozřejmě, všichni hledají nová odbytiště, takže v tom smyslu je ta konkurence ještě tvrdší.

Vladimír KROC, moderátor:
Komu může případná ekonomická krize prospět?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Tak krize přispívá málokomu. Spekulanti mohou vyhrát, v tom smyslu, že ji očekávají, že prodají věci včas, nakupují, když potom jsou věci levné, ale pro celky, ať už to jsou země nebo populace všeobecně, krize má vždycky negativní dopad.

Vladimír KROC, moderátor:
Shodou okolností jsem včera mluvil s ředitelem jedné velké stavební společnosti, která za té minulé krize propouštěla co možná nejméně, a ono se jim to vyplatilo teď, když většina firem má nedostatek schopných lidí. Jak daleko by měl, podle Vás, zodpovědný manažer nahlížet?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
No, záleží co vyrábí, a do jaké míry potřebuje schopné, řekněme kvalifikované pracovníky. Ten princip všeobecně je, že ti lidé, kteří jsou velice schopní a pracovití, ti nejsou propouštěni, tam se firmy snaží je podržet, a spíš propouštějí normální nekvalifikované zaměstnance, ale je to samozřejmě otázka, do jaké míry propouštět, protože samozřejmě potom během konjunktury, když ekonomika roste, tak se musí najímat, a když není dost lidí, tak je to složité.

Vladimír KROC, moderátor:
Ona ta otázka možná vyzní cynicky, ale jaká míra nezaměstnanosti je pro ekonomiku, z makroekonomického hlediska, zdravá?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Tak podívejte se, všeobecně čím nižší nezaměstnanost, nebo čím více lidí pracuje, tím lépe, protože HDP je vlastně to, co lidé vyrobí, a v tom smyslu jako nízká nezaměstnanost je v pořádku, samozřejmě, pro jednotlivé podniky to může znamenat, že mají problém najít pracovní sílu, najít zaměstnance, ale tam oni mají tu páku, kterou mohou používat, a sice, že zvýší mzdy, prémie nebo bonusy a tak dále, takže v tom smyslu, když si podniky stěžují, že nemají zaměstnance, tak ještě stále mají tu možnost zvýšit mzdy a tím ty zaměstnance přilákat.

Vladimír KROC, moderátor:
No ale tím se možná snižuje efektivita té ekonomické činnosti toho podniku, ve chvíli, kdy musí zaplatit větší mzdy.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Ano, snižuje se, co se týče zisku, nesnižuje se, co se týče přidané hodnoty, protože přidá mzdy plus zisk, takže se platí víc zaměstnancům, pořád je to přidaná hodnota.

Vladimír KROC, moderátor:
Na tom trhu práce teď už chybí desítky, možná stovky tisíc pracovníků. Odkud, nebo jak to řešit?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Podívejte se, to je problém nejenom náš. To je problém střední, východní Evropy všeobecně, a samozřejmě jedno řešení je imigrace, a my máme každý rok, aniž si to jsme vědomi, poměrně silnou imigrační vlnu, většinou z východních států od nás, ať už je to Ukrajina, Slovensko, a tak dále, Polsko, ale na druhé straně je to i ta oblast, kde je zde prostor pro růst mezd, máme stále mzdy, které jsou pouze 30-50 % v průměru německých a rakouských mezd, před druhou světovou válkou, po druhé světové válce jsme byli na stejné úrovni, takže v tom smyslu je zde prostor, aby podniky zvýšili mzdy, tím samozřejmě přilákají k sobě ty podniky, které si to mohou dovolit, přilákají zaměstnance, a tudíž ty efektivní podniky přežívají, ty méně efektivní se buď stanou více efektivními nebo snižují potom svoji konkurenceschopnost.

Vladimír KROC, moderátor:
Brzy to bude 30 let od 17. listopadu 1989, tehdy jsme si možná naivně představovali, že za těch 30 let doženeme západní země. Proč se to nestalo?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Víte, je to otázka, protože opravdu 30 let je dlouhá doba, a v tržních ekonomikách normálně vidíme rozdíly v platech a ve mzdách mezi regiony, a je to tak 20 % řekněme. Tady, kde vlastně ty mzdy jsou pořád, jak říkám jenom 30-50 % v průměru, je ten rozdíl obrovský, a to, že máme vlastně možnost volného obchodu a volného pohybu pracovních sil, tak je to poměrně neobvyklé. Takže jedna možnost je, že opravdu ty jazykové vybavenosti nejsou takové, že by lidé prostě šli za prací jinam, a tak dále, ale myslím, že se to začne nyní vyrovnávat, protože právě, jak jsme o tom mluvili, ta nízká nezaměstnanost povede k tomu, že mzdy budou růst, a zřejmě budou růst několik let.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem Dvojky pořadu Jak to vidí je profesor Kolumbijské univerzity a centra CERGE Jan Švejnar. Opravdu nepotřebujeme penzijní reformu, jak tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Podívejte se, já si myslím, že tu reformu opravdu potřebujeme. Pracovalo se na přípravě této reformy už několik desetiletí, jak za levicových, tak za pravicových vlád, takže celkem existuje konsenzus, že opravdu s prodlužující se délkou života nemůžeme nechat systém tak, jak funguje, že ti lidé, kteří budou pracovat, to znamená mladí lidé, budou stále muset platit víc a víc na daních a odvodech na ty, kteří jsou v penzijním věku, a ta penze opravdu by měla být pro lidi, kteří už o sebe nejsou schopni se postarat. A jak říkám, je lepší mít poměrně dobré penze pro menší počet lidí, než mizerné penze pro velký počet lidí.

Vladimír KROC, moderátor:
Ministerstvo práce připravuje místo penzijní reformy adaptaci důchodového systému. Jak tomu rozumíte?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
No tak to je otázka, s čím vlastně přijdou, jde o to, jak ho upraví a tak dále, takže tam si může hrát s různými parametry, kolik muži, kolik ženy, podle toho, kolik roků pracovali a tak dále, ale ten základní fakt, kterému se nevyhneme je, že máme systém, kde se platí poměrně malé penze, nízké penze příliš velkému počtu lidí.

Vladimír KROC, moderátor:
Podle ministryně Maláčové Česko vydává na důchody kolem 8 % HDP, v Evropské unii je to v průměru přes 12 %. Pokud by se příjmy dostali na celoevropský podíl, podle ní by to vyřešilo udržitelnost důchodu. Má pravdu?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Čistě aritmeticky je to pravda, ale na druhé straně si musíme uvědomit, že jestliže se budou zvyšovat mzdy, tak samozřejmě potom je otázka, jestli se musí držet vysoké odvody a nebo ne, a to zvyšování mezd bude jenom pozvolné, takže v tom smyslu pořád ten základní problém zde je, že důchody i mzdy jsou poměrně nízké, a je třeba prostě si třeba dát otázku, položit otázku, jak vyřešit dlouhodobě tu důchodovou reformu, a tam já myslím, že jediné řešení je, že se pomalu bude zvyšovat věk odchodu do důchodu.

Vladimír KROC, moderátor:
Podle Národní rozpočtové rady i správy ministerstva práce je penzijní systém beze změn finančně neudržitelný a od 30. let se začne propadat do každoročních deficitů. Ty by na konci 50. let mohli přesazovat 4 % HDP ročně, v dnešních cenách, je to přes 200 miliard korun. Čili to jenom potvrzuje ta slova, že je to neudržitelné.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
To potvrzuje a podívejte se, tady opravdu je problém, že to může vést k mezigeneračním sporům, a že ti lidé, kteří jsou v pracovním věku, budou čím dál tím víc kritičtí vůči seniorům, a není to chyba seniorů, je to chyba vlády, a v extrémním případě zde máme nebezpečí, které vidíme v některých jiných zemích, že ti naši lidé začnou emigrovat. A to samozřejmě vede ke spirále, která je smrtelná ve smyslu, že vlastně v průběžném systému financování, na kterém náš penzijní systém je založený, že potřebujeme lidi v tom produktivním věku, aby financovali ty, kteří jsou nyní již v důchodu.

Vladimír KROC, moderátor:
Důchodová komise doporučila opatření k dorovnání nižších penzí těch, kteří se starají o děti nebo blízké. Shodla se na tom že by se v budoucnu měl důchod shodou péče u lidí s nízkým příjmem vypočítávat z průměrné mzdy, tzv. vyloučená doba za opatrování potomka by se pak mohla prodloužit ze 4 na 7 nebo 9 let. Uvažoval by jste podobně?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Já myslím, že to je správná úvaha, z takového toho hlediska etické férovosti, že potřebujeme samozřejmě porodnost, potřebujeme, aby natalita se zvýšila, takže v tom smyslu je to krok správným směrem, ale zase, musí se počítat s tím, že to bude něco stát, a že tudíž je potřeba v celkové úpravě zajistit, aby ta celková suma peněz, která půjde pro důchodce, byla dostatečně velká, zvlášť pro ty, kteří o sebe, se již nemohou postarat, takže já myslím, tam opravdu ten princip je postarat se velmi dobře o lidi nad 70 let řekněme, a dívat se na to, jak lidé, kterým je 60, 65 a tak dále, jestliže jsou schopní pracovat, tak tam myslím prostě není potřeba, aby byli dlouhodobě zajišťováni stejným způsobem jako jsou zajišťováni dnes. Samozřejmě, ti, kteří mají zdravotní problémy a tak dále, to je úplně jiná věc, o ty je potřeba se postarat.

Vladimír KROC, moderátor:
Teď nevím, jestli to řeknu z hlavy správně, mám pocit, že 36 % lidí nad 50 let je nezaměstnaných, čili stále přetrvává, nevím jestli to souvisí s ejdžizmem, ale zkrátka lidé 50+ mají na tom trhu práce problémy navzdory tomu, o čem jsme mluvili, že ta míra nezaměstnanosti je rekordně nízká. Jaké pro to máte vysvětlení?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Podívejte se, to je pravda všude, ve všech ekonomikách, do různé míry, a je to dáno vlastně tím, že tito lidé často už do sebe neinvestují, že nesnaží se prostě vzdělávat dále, a v ekonomikách, kde to celoživotní vzdělávání je poměrně silné, tak tam ten problém není tak akutní, čili je to něco, kde opravdu musíme dát důraz na to, aby lidé, kteří jsou, jak říkáte nad 50, pokračovali v celoživotním vzdělávání.

Vladimír KROC, moderátor:
Když jste mluvil o té porodnosti, že je potřeba ji zvýšit, fungují ty ekonomické stimuly? Je to to hlavní, co přivede lidi k tomu, že mají třeba víc dětí?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Funguje to, a na druhé straně taky jde o to, aby ta společnost vytvořila situaci, kde je na to, kde je pocit jistoty, porodnost se snižuje velice s pocitem nejistoty, a takže ano, ekonomické stimuly fungují, a měly by jít právě tím směrem, že matky a rodiny, které by mohly mít děti a mají děti, se cítily, že opravdu budou schopny zajistit existenci.

Vladimír KROC, moderátor:
Když mluvíme o penzích, podle dosavadních informací ty chystané návrhy ministerstva práce nemíří ani tak na zajištění budoucích důchodů, jako spíš na zlepšení situace těch nynějších penzistů. Je to tak? Souhlasíte s tím?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Podívejte se zase z toho etického hlediska, je to celkem správný přístup, ve smyslu, že důchody, jak jsem již zmínil, jsou poměrně nízké, a pro ty, kteří mají ty nejnižší důchody, je nejtěžší opravdu přežít, takže v tom smyslu ano, a zase, v rámci reformy, kdy je dostatečné množství peněz na to, aby opravdu byli zajištěni všichni, nejenom ti, kteří jsou s těmi úplně nejnižšími důchody.

Vladimír KROC, moderátor:
Říká profesor Jan Švejnar, který je dnes hostem Dvojky v pořadu Jak to vidí. Jak se podle Vás rýsuje struktura navrhovaného státního rozpočtu. Teď o prázdninách jsme byli svědky různých diskusí.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Jo, já myslím, že tady často ta kritika vychází z toho, že ten rozpočet je stále ještě ve schodku, a samozřejmě, tradiční myšlení, když je konjunktura, když ekonomika roste, tak je dobré mít přebytek, to znamená vytvoří se rezerva vlastně, která v době krize, v době recese, může být použitá k tomu, že vláda má stimul, možnost stimulu fiskálního tam, kde právě jednotlivci a podniky utrácejí a investují málo. Jsme ale ve speciální situaci a sice, že úrokové míry jsou tak nízké nyní, de facto v eurozóně si můžeme půjčovat za negativní úrok, že by nám lidé platili za to, že vlastně si půjčujeme, takže je to období, kde naopak by vláda měla velice efektivně investovat do infrastruktury dlouhodobých projektů, ať už to jsou silnice, dálnice, prostě všeobecně infrastruktura, protože je to historicky úplně, úplně unikátní situace, když se na to podíváme, tak v dohledném horizontu do minulosti, nikdy tak nízká úroková míra vlastně nebyla. V Anglii spočítali, v anglické národní bance, že musíme jít až do Mezopotámie, abychom našli úrokovou míru, která je takhle nízká.

Vladimír KROC, moderátor:
Znamená to, že je zkrátka nízká cena peněz. Dá se to tak říci.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Přesně tak, přesně tak, proto taky, když se podíváte na náš dluh, jako celého státu, tak se scvrknul podstatně, i když vlastně máme deficitní hospodářství, a je to tím, že jsme mohli refinancovat tento dluh za mnohem nižší úrokovou míru, takže v tom smyslu jsme opravdu v situaci, která je neobvyklá a je potřeba uvažovat tak, že je to situace, kdy můžeme investovat tam, kam potřebujeme, kde projekty mají pozitivní návratnost, a to je právě třeba infrastruktura.

Vladimír KROC, moderátor:
A máte pro tu unikátní situaci nějaké vysvětlení?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Je to velmi neobvyklé. Většina ekonomů to neočekává nebo neočekává, že to bude trvat tak dlouho, je to spojeno s tím, že, Evropa teda zvlášť, se velice pomalu dostává z té velké recese, která nastala před jedenácti lety. Amerika je na tom jinak, tam už úrokové míry jsou pozitivní, protože Amerika prudce udělala fiskální stimul, dostala se s reformami z té recese, a ta centrální banka byla schopná zvýšit úrokové míry. V Evropě je to naopak, že Evropská centrální banka není vlastně, počítá s tím, že dlouhodobě, nebude to jenom rok, že dlouhodobě mohou být úrokové míry negativní.

Vladimír KROC, moderátor:
Mimochodem, nevím, jestli jste měl možnost sledovat setkání centrálních bankéřů v Jackson Hall, což je tradiční tedy událost, ale přineslo to něco, podle Vás. Jak říkáte, tahle situace je dost unikátní.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Je to tak. Přineslo to opravdu to pochopení, že evropští bankéři, američtí bankéři, v ní vidí situaci úplně jinak, že Američani si zas nedokáží představit, že v Americe byly negativní úrokové míry, sazby, a evropští bankéři opravdu s tím počítají, nejenom jako s krátkodobým zaměřením, ale s něčím, z čeho se nedostanou, a opravdu, že ty úrokové míry budou pro podniky negativní několik let.

Vladimír KROC, moderátor:
Já se vrátím k návrhu státního rozpočtu pro příští rok. Vidíte tam, v té souvislosti, jak jste o tom mluvil, dost investic tedy?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Já myslím, že bychom měli investovat mnohem víc. Já si de facto myslím, že by jsme měli mít, tak jako je v mnoha zemích, rozpočet rozdělený do dvou částí, ta, která je pro běžné výdaje, a ta, která je pro investice. A ta pro investice může být velice schodková, zvláště v situaci, kdy jsou nízké úrokové sazby, a kde tudíž spousta projektů je velice pozitivní, takže tam já myslím, že opravdu je dobré si půjčit a investovat.

Vladimír KROC, moderátor:
Čili nevidíte to jako velký hřích, když si držíme schodek státního rozpočtu asi 40 miliard.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
O tom se hodně mluví, a jak říkám, samozřejmě v tom tradičním systému, schodek v době konjunktury, je viděn jako negativní věc, a myslím, že se na to opravdu musíme podívat s tou optikou, že úrokové sazby jsou tak nízké a de facto negativní v eurech, že nyní vlády, které nejsou schopné si půjčit a dobře investovat, zdůrazňuji dobře, to znamená efektivně, tak ztrácejí příležitost.

Vladimír KROC, moderátor:
Jaké jsou ty efektivní investice?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Tak právě, to znamená do infrastruktury, dálnice, mosty, opravy všech typů, samozřejmě investice do vzdělání, to je taky infrastruktura, to znamená do kvalitního vzdělání, kvalitního výzkumu, tak myslím je další příležitost.

Vladimír KROC, moderátor:
Ono laicky viděno se zdá, že ministerstvo financií konstruuje rozpočet jaksi bez nějakého systému. Jaksi ad hoc, nebo je to jenom zdání?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Já myslím, že tam je systém, že opravdu vědí, kam se investuje a tak dále. Spíš je otázka, jestli vláda jako tak, jak existuje v koalici, jestli má dostatečnou schopnost a celistvost v tom, aby jako šli dál, než v takovém tom běžném připravování rozpočtu a opravdu přemýšlet dlouhodobě kam investovat, a velice zásadně, a realizovat tyto investice. Tam myslím, že je naše slabina.

Vladimír KROC, moderátor:
Asi pro dnešek už poslední otázka, hodně jsme se točili kolem eura, eurozóny, jak Vy se stavíte k té otázce přijetí či nepřijetí eura?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Podívejte se, já si myslím, že pro ekonomiku našeho typu, to znamená, že jsme tak otevření vůči eurozóně, že všechny ty argumenty proti vstupu jsou mnohem slabší než by byly jinak, to znamená, když se podíváte na Slovensko a na nás, tak investice často jdou na Slovensko místo k nám, protože investoři z eurozóny tam vidí, že tam není žádné kurzovní riziko, že vlastně nepodstupují žádné riziko, u nás podstupují. Ještě jeden důležitý faktor, který je nový, a to je brexit. Jakmile Británie odejde z Evropské unie, tak i Britové nám vlastně říkají, podívejte se, my jsme udržovali rozhodování na úrovni euro, Evropské unie, jestliže v Evropské unii nebudeme, tak by, a Poláci a Švédové, prostě pár zemí, které stále ještě nejsou v eurozóně, to neudržíte. To rozhodování bude v eurozóně a vy budete informováni o tom, co se děje. A to přece nechceme. Jsme členy klubu, kde chceme spolurozhodovat.

Vladimír KROC, moderátor:
Vysvětluje profesor Kolumbijské univerzity Jan Švejnar, z Centra pro ekonomický výzkum. Děkuji. Mějte se hezky, na shledanou.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a ekonom CERGE institutu:
Děkuji za pozvání.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.