Přepis: Jak to vidí Jan Kubáček – 6. června 2022

6. červen 2022

Hostem byl politolog Jan Kubáček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude půl deváté, dobrý den vám přeje Zita Senková. Těším se, že jste si naladili rozhovor na aktuální témata. O svůj pohled na věc a některé události se s námi podělí politolog Jan Kubáček. Dobrý den, vítejte.

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
Dobrý start všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se mimo jiné na důvěru v české politiky, priority naší diplomacie, na výběr náčelníka generálního štábu České armády a také na to, zda politici umí prosadit a komunikovat svou agendu. Přeji nerušený poslech. Za necelý měsíc začne české předsednictví v Evropské unii. Předsedat budeme v nesnadné době, nejenom že se už aktuálně válčí 100 dní na Ukrajině, ale také Evropa čelí inflaci, rostoucím cenám energií. Asi témata nebo ta agenda, pane Kubáčku, je dána realitou, energetická bezpečnost, uprchlická krize, zvyšování obranyschopnosti Evropské unie, jak vy to vidíte?

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
Bezesporu tak, je to opravdu vynucené. Ta témata přinesl sám čas. Ono možná nakonec dobře, protože se ukázalo, že země, které v minulosti vždycky to předsednictví si vykolíkovaly několik let dopředu. Vystavěly se tak trochu zámky ideové, tak se pak ukázalo, že to byly zámky vzdušné. Že ta realita, partneři, situace tomu nepřála. Ty okolní sousední strany a státy, potažmo nebyly připravené a ochotné do toho vyjednávání jít. Ono se ukazuje, že nakonec čím máte pragmatičtější předsednictví, tak tím více může překvapit, zaujmout. Já si dokonce myslím, že pokud to předsednictví bude pragmatické, tak bude nakonec zajímavé i pro nás pragmatiky, Čechy, Moravany a Slezany, že mám zkušenost, že čím více legend, čím více takových těch majálesů s tím spojených s, tak tím více to spíše toho většinového posluchače posluchače odrazuje a říká, podle výsledků poznáme je. Takže myslím si, že ta v rozumném ohledu přízemnost a věcnost může tomu českému předsednictví pomoc, jak u nás doma tak i navenek. Navíc on to bude především tlak na premiéra a na zkušené diplomaty, protože on to je zejména v posledních letech takový vysoký management. Vy se musíte sladit v tom pověstném triu. To znamená zjednodušeně se zemí, která nám předcházela, se zemí, která bude následovat. Čili to bude v podstatě takové trojbratrstvo Francie, Česká republika a Švédi. Čímž to bude zajímavější i samozřejmě tématikou Severoatlantické aliance, protože Švédsko to teďko aktuálně také řeší. Navíc Švédsko má teď nelehkou vnitropolitickou situaci, takže v tomhle ohledu možná vlastně Češi budou mít větší prostor, rozsah, možnost se trošku jakoby rozkousnout a nasadit témata, protože Francie bude řešit taky vnitropolitickou situaci. V tomhle ohledu nám to nahrává. No a zbytek je dejavu, protože předchozí české předsednictví, když odmyslím od toho velmi smutného konce, tak začínalo vlastně problémy s dodávkami tehdy plynů a ropy. A podařilo se Mirku Topolánkovi vyjednat, na začátku se zdálo nemožné, začínalo nastalou velmi konfliktní situací na Blízkém východě. I tam se podařily některé úspěchy. Takže já mám pocit, že nám Čechům svědčí vždycky čím hůře tím nakonec lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem 2. července, pokud se nepletu, bude na bruselském stadionu U Tří lip slavnostně předávat, se právě ta předsednická štafeta od Francie České republice formou běhu k poctě manželů Zátopkových, protože legendární olympionik Emil Zátopek tam pokořil hned dva světové rekordy svého času. Jak vnímáte možná úkol předsednictví jako takového? Nehledě na, na tu kterou zemi.

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
Řeknu vám to takto, je to samozřejmě prestiž a je to šance se zapsat na roky dopředu tím, že když to předsednictví máte profesionální, dobře připravené, korektní, vaši diplomaté nejen rámcově, co slíbí, tak tu pozici drží, ale vyjednávají se všemi, nehledě na jejich velikost a význam. To znamená berou vás rázem státy, protože my jsme středově významný, středově velký, středově lidnatý stát. Ač mentálně máme tendenci vždycky říkat, že na nás se zapomíná, že jsme ti mouřeníni, trpaslíčci v rohu, není tomu tak. My jsme přesně uprostřed někde té fronty nebo té členské základny Unie, ale i Severoatlantické aliance. To známe, my máme šanci teďka získat respekt jak u těch nejmenších, tak získat respekt i u těch velkých hráčů. Je to jenom o tom, jak to odvedeme a jestli budeme solidní jak v tom politickém, tak v tom diplomatickém vedení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslela jsem spíše předsednictví obecně. Nicméně to motto, když zůstaneme teda u České republiky, naše motto bude znít, Evropa jako úkol, myslím ještě není odtajněné celé ani logo. A touto větou charakterizoval v roce 1996 naši zahraniční politiku tehdejší prezident Václav Havel. Jaká je, pane Kubáčku, zahraniční politika, ta vize, strategie současné vlády pětikoalice pod Petrem Fialou? Vy už jste se dotknul jeho jaksi diplomatického angažmá?

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
No, je v mnoha ohledech unikátní, protože my jsme dlouhodobě trpěli roztříštěností zahraniční politiky a teď mám pocit, jak když máme opravdu jenom jednoho reprezentanta zahraniční politiky, a to je premiér. Jak kdybychom neměli vlastně ministra zahraničních věcí pana Lipavského. Jak kdybychom neměli ministra pro přípravu předsednictví pana Beka a zajímavé je a unikátní, že vlastně, kdybychom teďka příliš ani neměli prezidenta Zemana, že opravdu je ochoten a plně respektuje tu dominanci Petra Fialy a v podstatě ta klíčová rozhodnutí, vyjednává, komunikuje, reprezentuje, zastupuje na těch jednotlivých schůzkách, summitech cestách v podstatě Petr Fiala. V tom je to, v tom je to téměř nezažité. Protože od devadesátých let takovouhle zkušenost jsme neměli. A i v minulosti, když se podíváte do první republiky, tak tady byl velmi unikátní tandem prezidenta a ministra zahraničních věcí. To znamená Masaryka a Beneše jen krátce, když teda byl premiérem úřednické vlády, tak teda i premiéra Beneše, ale v tomhle ohledu Petr Fiala udává neskutečný takt a určitou i jakoby razanci a směrování. Takže to mě vede k tomu, že to předsednictví mohlo být klidné. Uvidíme, jestli se ještě povede Petru Fialovi vyjednat takový ten klid zbraní s opozicí. Myslím si, že tam ten úspěch bude poloviční. Já bych tipoval, že hnutí ANO v tomhle bude rozumnější, protože určitě nebude chtít opakovat zkušenost, kterou jsme si prožili právě tím neslavným pádem vlády v době prvního českého předsednictví. U SPD by mě to velmi překvapilo. Ale obecně si myslím, že volání té široké veřejnosti bude, když už reprezentujeme navenek, tak prosím na úrovni, ať si to nezkazíme jako předtím. Proto máme výhodu, že v podstatě můžeme překvapit. Protože teď docela naše diplomacie má dobrý zvuk tím, jak vystupujeme, chováme se, domlouváme okolo ukrajinské krize. Takže si myslím, že můžeme navázat a je to v našem zájmu, protože teď to řeknu velmi přízemně, velmi cynicky. Čím lepší budeme mít pověst, čím lepší budeme mít jakoby diplomatickou kulturu, tak tím levnější budeme mít složenky za energie, protože je šance, že vyjednáme i pro Českou republiku výhodnější kompromis a může se nám to vrátit k jednotlivým domácnostem a jednotlivým odběratelům energií jakéhokoliv druhu. Takže si to zasloužíme teď ten klid zbraní a trochu jistou úroveň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A lze očekávat, pane Kubáčku, že v tom následujícím pololetí bude ještě více slyšena naše nejmocnější politička Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise totiž označil časopis Forbes takto ve svém červnovém vydání, za nejvlivnější ženu České republiky. Podle Forbesu na druhém místě žebříčku figuruje vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, která nově dozoruje i vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Třetí příčku obsadila Renáta Kellnerová, vdova po Petru Kellnerovi. Naopak loňská vítězka žebříčku, tehdejší vicepremiérka Alena Schillerová, nyní opoziční politička, místopředsedkyně hnutí ANO a předsedkyně jeho poslaneckého klubu letos figuruje až ve druhé stovce.

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
Víte, jak to je s těmi žebříčky. Žebříčky jsou jenom od toho, aby vlastně neustále se měnily a posouvaly. Bezesporu Věra Jourová bude důležitým aktérem, důležitým spoluhráčem v prostředí Evropské komise. Ona samozřejmě ten mantinel má taky složitě daný, jednak trochu jinou tématikou, která úplně nebude souzní s tím českým předsednictvím, protože ta témata jsou teď mnohem údernější a mnohem přízemnější. Jsou opravdu v otázce peněženky a bezpečnosti. De facto Unie jako celku, logicky tedy i nás. Zároveň ono má samozřejmě ten mandát jako každý člen Evropské komise, že by měla být, přeženu nadnárodní, unijní. Že by měla opravdu principiálně hájit zájmy celé unie. Ale bezesporu tam bude výhoda znalosti toho prostředí, nějaké souhry. Ale myslím si, že ve výsledku ti partneři Petra Fialy budou tentokrát o štok výš. To znamená opravdu hodně premiéři. Myslím si, že zejména premiéři ve střední Evropě a pak vždy vlastně byl premiéři typu Beneluxu, typu partnerů, kteří budou, ale v některých oblastech třeba nečekaně Španělska. To si myslím, že pro Čechy bude překvapivé, že najednou budou vídat postavy typu španělský premiér, portugalský premiér, které nejsme úplně zvyklý diplomaticky vnímat a zařazovat si je, protože ono když to předsednictví máte, tak často ten kompromis máte postavený na pár hlasech. To znamená musíte se stát velmi nesourodé geograficky tématicky velmi pestré aliance. Takže myslím si, že to může i psychologicky nám pomoct, že se ukáže, že když si to nepokazíme my sami, tak jsme velmi schopní. Nemusíme mít jenom hokej, fotbal, ale můžeme mít i vědce a dokonce i politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politolog Jan Kubáček. Zůstaňme ještě u diplomacie, pane Kubáčku, česká a polská vláda se před pár dny sešli v Praze k sedmému společnému zasedání, jaké jsou vztahy obou zemí? Už tady zaznělo několikrát střední Evropa, tady to můžeme vztáhnout i na Visegrád, Visegrádskou čtyřku. Nedávno tady byla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Ta je možná, řekla bych, ale nechci teď odbíhat od avizovaného Polska, ale řekla bych těch slovenských politiků je tady asi nejčastěji.

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
Logicky je to, je to sestra. V tomhle ohledu jsem velmi rád, že nehledě na desetiletí už tedy naštěstí partnerského soužití, ale rozchodu dvou republik, tak naštěstí jsme stále sourozenci. Takže tady si myslím, že je ta vazba taková i psychologická, sentimentální, sourozenecká. Ale, když se na to podíváte, tak překvapivé vlastně mnohem víc teďka řešíme velmi konkrétních témat vlastně s Polskem. Nejen těch méně radostných typu řešení a velmi složité a bolestné řešení Turowa a těžby okolo ní spjaté. Ale teďka vlastně startuje to, co má velkou logiku. Protože já vždycky říkám, Polsko je takové Španělsko. My jsme něco jako Portugalci, to znamená, potřebujeme se, máme ty vazby logické, dlouhodobé. Čím budou lepší, tím je to pro nás výhodnější, protože Polsko bude velmi strategický trh, surovinový trh. A i cesta k mnoha strategickým přístavům, které se teďka modernizují, rozšiřují. To znamená, myslím si z takového toho jakoby sousedského partnerství, se možná budeme dostávat už i vlastně do více úrovňového partnerství, což si myslím, že je velmi dobře, protože když se dlouhodobě podíváme na Visegrád a na zahraniční vztahy ve střední Evropě, tak Poláci byli výjimeční. A bylo to velmi chytré, že od devadesátých let v podstatě razili heslo, s kým můžeme mít diplomatické vztahy, mějme je a nemusíme být svázáni jenom nějakým formálním oficiálním partnerství. A opravdu drželi víceúrovňové, že když přeženu, tak pro skandinávské země byly nejenom severskou zemí. Udržovali si výmarský trojúhelník s Německem, Francií s Ukrajinou zase drželi téma jakoby takové ty střední Evropy se sentimentem Rakouska Uherska nebo tou užší spolupráce a ještě té předchozí. Měli speciální vztahy s Pobaltím, s námi spolupracovali v rámci Visegrádu, ale byli schopni se zapojovat třeba i do balkánských iniciativ. Myslím si, že tohle období začíná, zaplať pánbůh dosedat mentálně i na Prahu, že si uvědomujeme, že je pro nás velmi dobré, prostě si udržovat akceschopný, životaschopný Visegrád. Vedle toho mít mnohá témata víc pořešena s Rakouskem. Do toho komunikovat s Beneluxem. Do toho právě třeba úzce řešit s Polskem některé věci energetiky. Čili já si od toho slibuju, že tady začíná užší, dlouhodobější spolupráce, která neskončí jenom předsednictvím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak odhadujete další vztahy nebo spolupráci s Německem?

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
Myslím si, že budou samozřejmě primárně ekonomické. Prostě ta provazba ekonomického a českého trhu je velmi těsná, velmi úzká. My samozřejmě všichni teďka velmi citlivě sledujeme, jestli to, jak Německo vsadilo úplně vehementně jakoby na tu zelenou ekologizaci energetiky na to, že opravdu jadernou energetiku neobnoví. Na to, že i přes skokové zdražování energií v podstatě setrvá v tom módu. Tak přemýšlíme, jestli to povede k tomu, že budou víc vytěžované české firmy jako subdodavatelé, protože prostě v Německu bude draho. Anebo naopak německý průmysl si protlačí, že se velká část ekonomické aktivity vrátí do Německa. A v tu chvíli nás to samozřejmě vede k tomu, prostě hledat rychlé intenzivně a průběžně partnery, abysme byli schopní prodávat, udržet ekonomiku, udržet nějaký, to nebude ekonomický růst, ale prostě ekonomiku v nějakém základu a fungování právě i s dalšími partnery. Proto je pro nás zajímavé intenzivně vyjednávat s Polskem, proto je pro nás zajímavé intenzivně vyjednávat s Rakouskem. Ale mimochodem i se poohlídnout na restrukturalizaci a ekonomickou obnovu Ukrajiny, protože je to obrovský trh. Je to země velká jako Francie s lidnatostí podobnou. Čili je v našem zájmu prostě ty vztahy držet dobré, korektní a hlavně hlubinné, mnohovrstevné, abysme prostě byli schopni, se domluvit nejen zrovna, když vyjdou politici, kteří jsou z podobné party a podobného chemického založení a vyšli jim podobně volby, ale aby tam ty vazby byly opravdu napříč firmami, napříč těmi stavovskými organizacemi. Kde nás napadne, aby prostě ti lidé byli schopni i nehledě na politiky uzavírat dobré smlouvy a smlouvy, které hlavně budou plněny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou roli vidíte na poli diplomacie, řekl jste, že je víceméně a podle vás je to tak dobře, v rukou de facto jednoho politika, přímo premiéra Petra Fialy. Jakou roli nebo pozici vidíte na tomto poli pro Jana Lipavského, pro šéfa diplomacie?

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víme, že ty pravomoci byly tak trochu nějak, ani ne okleštěný, ale rozmělněny.

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
Já z něho mám pocit, že je čím dál více takovým prvním náměstkem Petra Fialy, že sice si může soukromě říci, je to dobré, jsem známější, viditelnější než Mikuláš Bek, který teda v tomhle ohledu jako je nějakým třetím náměstkem Petra Fialy. Ač, ač oba dva zmiňovaní jsou ministři a jsou partnery Petra Fialy v koaliční vládě. Ale mám dojem, že spíše bude takovým jako doťukávačem. Bude reprezentantem samozřejmě na formátech, kde zasedají přísně a jasně dání ministři zahraničních věcí. Ale mám dojem, že ta klíčová rozhodnutí se tentokrát budou držet opravdu blízko Petra Fialy a blízko jeho poradců. Že téměř bych řekl, že například pan Pojar má tu pozici stejnou, někdy bych řekl významnější než Jan Lipavský. Mně to trochu připomíná období Henryho Kissingera, kdy nebyl ještě ministrem nebo státním tajemníkem pro zahraniční věci Spojených států amerických. Byl v uvozovkách pouze poradcem prezidenta, ale fakticky tu pozici měl velmi významnou, protože prezident hověl zahraniční politice. Věnoval se jí hodně aktivně. Takže Richard Nixon prostě Henrymu Kissingerovi v tomhle dal jako velký prostor a velkou šanci rozkvést. A mám dojem, že tady trochu ta paralela s Petrem Fialou a například s poradcem Pojarem či některými dalšími je logicky dost podobná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Centrum pro výzkum veřejného mínění na jaře zjišťoval, zda občané důvěřují základním ústavním institucím. Podle výsledků prezidentovi důvěřovalo 38 % respondentů, vládě 35 %. Poslanecká sněmovna má důvěru 30 %, Senát 33 % respondentů. Nejvyšší důvěře se těšila obecní zastupitelstva. To je 65 % a starosty 63 %. S politickou situaci bylo na jaře 2022 podle Centra pro výzkum veřejného mínění spokojeno 21 % občanů, nespokojenost vyjadřovala o málo více než polovina veřejnosti 51 %. Pane Kubáčku, z toho lze vyčíst hodně, snad ještě dodám, že z vrcholných politiků lidé nejvíce věří premiérovi Petru Fialovi a také šéfovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi.

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
Je to unikátní, profiluje se nám to velmi pestře, že si myslím, že i ty konflikty po předsednictví budou hodně personifikované mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem, protože se ukazuje, že tam se v podstatě začal lámat ten svět. Takže nám to zase připomíná trochu ty spory, které jsme znali v minulosti mezi Milošem Zemanem, Václavem Klausem, Mirkem Topolánkem, Jiřím Paroubkem. Mohl bych doplnit ještě některé další. Zase se nám to jakoby hodně polarizuje. No, ukazuje se, že politici mohou maximálně překvapit, že ta skepse, únava, nedůvěra nám setrvala. Že nespojujeme politiku s pozitivní emocí. Jsme velmi opatrní, jsme pragmatičtí. Nečekáme nějaké takové jako radosti v budoucnu a v podstatě vše pozitivní může být jenom bonusem navíc. Uvidíme, co teď udělá to předsednictví. Já právě tady od toho si trochu slibuju, že tím, že jsme ho s odpuštěním fakt politicky v tom, v rámci toho, té druhé poloviny toho prvního předsednictví neskutečně zvorali, protože jsme si sestřelili vládu, kdy všichni byli překvapeni, protože to předsednictví bylo na začátku vnímáno jako minusové, že to nezvládneme, že, že to budou problémy, že nám bude, že to bude, že to v podstatě bude dál stínovat Francie. A my jsme vlastně začali nebývale v obrovských problémech a začali jsme je úspěšně řešit a ukázalo se, že jsme velmi jako úspěšní jako právě diplomatičtí vyjednavači, a pak si to sestřílíme doma. Čili mám dojem, že teď můžeme opravdu jenom překvapit a mám dojem, že pokud by speciálně páni Petr Fiala a Andrej Babiš dokázali na tohle období zajistit klid zbraní a říci si, tohle je národní zájem a budeme vystupovat v celku. Na druhou stranu vládní koalice bude komunikovat v tu dobu s opozicí opravdu jako partnerem. Tak si myslím, že to může českou veřejnost příjemně překvapit, protože všichni víme, že období bude velmi těžké a potřebujeme vyjednat, a to nikdy nevyjednáme sami, potřebujeme vyjednat maximum v nějakém širším, silnějším týmu, protože se budou prostě vyjednávat smlouvy. A tam, když nastoupí jeden, tak vás rozcupují. Když nastoupíte za 20 lidí podobně uvažujících, tak vyjednáte rozhodně lepší podmínky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Důležitá je komunikace, jak se opakovalo nejenom během pandemie. Napadá mě proto, že když se řekne předsednictvím České republiky v Evropské unii. Bude to umět vláda komunikovat takzvaně vůči občanům? Bude si ten občan umět pod tím něco konkrétního představit, ten, ten konkrétní význam. Narážím i na to, říká se, že vlastně třeba agenda Pirátů není příliš nebo oni sami nejsou příliš vidět, ve srovnání třeba s Občanskými demokraty.

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
Řeknu vám to takto, příliš nečekám, protože jsem byl překvapen, jak vlastně teď ani by vláda nebyla schopná komunikovat některá opatření vůči jakoby českým domácnostem. Já jsem opravdu myslel, že se to pojme úplně banálně, úplně základně, protože státní administrativu znám a tam opravdu tam nemyslí jedno řešení, aby fungovalo, ale vymyslí vám 101, proč to nejde. Na světlé výjimky, teď bych nerad házel do stejného pytle, tak jsem si myslel, že opravdu se prostě bude vylepovat, že prostě se budou tisknout A4, kde najdete informace, jak máte postupovat, jak máte řešit. Tak trošku jak na začátku bylo, jak si správně mýt ruce v době, když nám začínala ta šílená doba covidová. A myslel jsem si, že to bude opravdu viset na všech státních úřadech a je jedno, že tam řešíte něco jiného, ale tu informaci dostanete. Že to bude viset na státních podnicích typu České pošty. To znamená, nebudete moci říct, míjí mě to, nevím o tom. Nevím, kde ty informace dostanu, že objevíme úplně jednoduchá videa, jak mám postupovat, kdo si pořídil někdy počítač nebo modernější mobil, tak ví, jak je za to vděčen a ono to všechno jde a není to drahé. Uvidíme, jestli třeba tohle vláda pochopí a bude postupovat podobně v českém předsednictví, protože ono to chce spíš na konkrétních věcech ukazovat, kde je ten smysl a jak se to profituje pak českému uživateli, české domácnosti, českému daňovému poplatníkovi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Armádního generála Aleše Opatu vystřídá na začátku července v čele vojska Karel Řehka. Důstojník s válečnou zkušeností z Afghánistánu i civilní zkušenosti s působením v čele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, bývalý velitel armádních speciálních sil. Co tato volba, pane Kubáčku, ukazuje?

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
Je to velmi dobrá volba. Je to nejen dobrý reprezentant a člověk, který si prošel všemi úrovněmi armády, což je vždy dobře. Je to člověk, který má spoustu zahraničních partnerů a hlavně je to člověk, který si uvědomuje, že vlastně ten svět, který nás obklopuje, tak to je kombinace punských válek, starých bitev mezi Spartou a Aténami a do toho internetu a do toho kyberzločinu. Neboli nepodléhá jenom tomu, že bojujeme stále jak někde v sedmnáctém století. Ale zároveň není jenom ten typu, dneska se všechno řeší klávesnicí. Ona Ukrajina ukázala, že často to je o tom, že opravdu umíte používat to, co máte okolo a umíte se pohybovat v terénu. Neboli rád bych, aby se to naplnilo, budeme mít v čele, si myslím velmi osvíceného náčelníka generálního štábu. Člověka, který je schopen armádu připravit na nelehké časy, které nás čekají. Člověka, který stojí pevně na zemi a člověka, který se tomuhle tématu dlouhodobě věnuje. To znamená opravdu, že nás obklopují v podstatě smíšené způsoby vedení válek. To znamená od opravdu hloupě řečeno, Molotova koktejlu po klávesnici, ale po i opravdu bojování tím, že prostě umí, umíte tu společnost podpořit /nesrozumitelné/ odolnosti, kompaktnosti. A myslím si, že to je i velmi komunikativní člověk v takovém tom dobrém slova smyslu, takže pevně věřím, že i Armáda České republiky bude komunikovat navenek nejenom v průšvizích a že je uvidíme v terénu, ale že bude komunikovat průběžně. K čemu je, k čemu je to dobré, jak my si můžeme posílit nějakou odolnost, nějaké sepětí, protože to se bude počítat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A propo punské války slona nahradil dron.

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
A máte pravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Technologie, jakou vizi má, pane Kubáčku, podle vás česká armáda, Armáda České republiky?

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
No, já si myslím, že hlavně teď vůbec v podstatě dát dohromady výbavu, dát dohromady personální sestavu, propojit ji mnohem více v podstatě s integrovaným systémem naším, s ochranou civilních cílů a zejména poučit se, nastudovat a pracovat s tou ukrajinskou zkušeností, ale já rovnou řeknu a v tom právě pan Řehka, myslím si, že je velmi silný, že se tomu dlouhodobě věnoval i třeba s pobaltskou zkušeností jo. Ono by právě země typu Estonsko mohlo vyprávět, ale donedávna a stále vlastně Finsko, zase tu skandinávskou zkušeností. Takže si myslím, že to bude vůbec jako k dostání armády jako celku do nějaké dobré úrovně a pokud možno připravenosti a souhře politiků. Bylo by krásné, aby jemu se právě podařilo přesvědčit politiky, že armáda není okopávání a politikaření, ale je to národní zájem a bylo by dobře ji nějak tak jako k tomu přistupovat týmově a i takto prezentovat před veřejností, aby veřejnost viděla, že má nějakou oporu a může se něco spolehnout. To v době krizové je vždy k nezaplacení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politolog Jan Kubáček. Děkuji za váš čas i postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Jan KUBÁČEK, politolog, Univerzita Karlova
Díky za pozvání a klidný týden přeji všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.