Přepis: Jak to vidí Jan Kubáček – 4. dubna 2022

4. duben 2022

Hostem byl politolog Jan Kubáček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Těším se, že jste si naladili rozhovor v souvislostech. Mým dnešním hostem je politolog Jan Kubáček. Dobrý den. Ráda vás vidím.

Jan KUBÁČEK, politolog
Dobré poledne. Pardon, já už jsem úplně zmatenej, dneska všechno, co mělo, tak vybouchlo. Dobrý dubnový start.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak zeptám se vás na to, jak vidíte těch prvních 100 dní vlády nového kabinetu, co se děje podle vás v hnutí Starostové a nezávislí a jak rozumět politice Hradu. Přeji nerušený poslech. /znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Koaliční vláda premiéra Petra Fialy má za sebou prvních 100 dní vládnutí. Ono to tradiční hájení se nějak nekonalo. I sám premiér připustil, že část vládních plánů musela jít stranou, řešit pandemii, inflaci, rozpočet, no a už vlastně pátý, šestý týden dopady války na Ukrajině, odkud k nám před ruskou agresí uteklo na 300 000 lidí. Jak tedy, pane Kubáčku, na základě čeho vládu jaksi seriózně hodnotit, podle jakých kritérií?

Jan KUBÁČEK, politolog
Tak pravda je, že v podstatě většinou rozhoduje akceschopnost. Přesně, jak jste vzpomenula, jsme ve zvláštní situaci, že tentokrát programové priority, programové prohlášení vlády v reálu, v praxi fakticky píše Vladimír Putin a ne tolik jakoby ta realita současnosti, naše potřeby, dlouhodobě neřešené problémy, v podstatě reagujeme na válku, na nečekanou agresi na Ukrajině, která s sebou nese to, co nám tady mírně startovalo v našem ekonomickém politickém prostředí, tzn. zdražování, tak to ještě akceleruje a zvýrazňuje. A teď jsme v situaci, že de facto když chceme podívat a nějak jakoby věcně posoudit, jak se vládě daří a jaké priority může mít a jakou bude mít dál energii, tak v podstatě máme dvojí směřování. To je jednak naše aktivita humanitární pomoci, naše aktivita ve prospěch našich nejbližších partnerů, zmírňování, ulehčování bezpečnostních hrozeb, tam si myslím, že není vládě co vytknout. Tam si myslím, že vláda to zvládá velmi dobře, ústy premiéra Petra Fialy komunikuje velmi jasně a srozumitelně, což je velké novum. Za to bych vládu velmi pochválil, protože opravdu se dá říci, že co premiér oznámí, tak posléze naplňuje a ty kroky mají nějakou souslednost, jsou předvídatelné, což si myslím, že pro spoustu lidí je příjemná novinka, nemluvě o tom pro naše partnery v zahraničí. A pak je ta druhá věc, kde ale mám pocit, že vláda kulhá, respektive kde to začíná podceňovat a může to do budoucna dělat velké problémy, a to je stejná péče v podstatě o ty, co pomáhají. Já opravdu říkám pomoc těm, co pomáhají. Tzn. o našince, o českou společnost, o ty, co teďka také nesou ty náklady. Ať je to zdražování, ať je to jistá nejistota do budoucna, ať je to vůbec jakoby debata o tom, co stát bude do budoucna naplňovat v těch službách, a tady si myslím, že ta srozumitelnost a taková ta vůle akceschopně, rychle, demonstrativně ty problémy řešit nebo dát aspoň najevo "chápeme ty priority, víme, že vás to štve, víme, že vám to komplikuje život, proto se budeme snažit průběžně naplňovat, ulehčovat to v těch a v těch směrech", to si myslím, že chybí. A vláda k tomu kroky má, ne, že ne. Nemůžeme to nechávat pouze na trh.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte tedy, že to nedostatečně komunikuje?

Jan KUBÁČEK, politolog
Víte, na jedné straně nedostatečně komunikuje, mám třeba dojem, že těch pár opatření, která tady byla učiněna, například co se týče kompenzací nebo pomoci v ulehčování zvyšování ceny bydlení, tak ta vláda by prostě mohla fungovat podobně jako vůči našim partnerům. Tzn. typu jsme v nějakém mimořádném stavu, není čas na byrokracii, pojďme ji zmírňovat, pojďme ji vylepšovat, zjednodušovat. Naopak, když se bavím s lidmi, kteří v podstatě tohle martyrium prošli a tu žádost chtěli podat o jakoby kompenzace nebo adresné dávky v pomoci bydlení, tak prostě vzpomínali, že to je jako klasický vrchol české byrokracie. Že dokument střídá dokument, v podstatě občan je v pozici sprostého podezřelého a v podstatě jenom vrší a vychází byrokratickému apetitu státu vstříc. A myslím si, že tady je přesně potřeba ukázat, aby ta vláda využila všechny možnosti, které má, a snažila se ty věci jakoby zjednodušovat, jít po podstatě, za běhu modernizovat tak, abychom si mohli za určitý čas, doufejme, do roka a do dne, říct: hele, byla to velmi obtížná doba, ale nastartovalo to spoustu změn, spoustu takových těch šlendriánů, které jsme táhli desetiletí, jsme vylepšili, pomohlo nám to nastartovat nájemní bydlení, startovní bydlení a jeho výstavbu, pomohlo nám to ubrat byrokracie, pomohlo nám to zbytečné duplicitní dokumenty rušit v průběhu času, protože jsme prostě to období využili i ke změnám a k nějaké modernizaci. A to by vládě slušelo a myslím si, že na to i ty páky, i tu kompetenci má. Takže tady, když jsem dával předtím jedničku s hvězdičkou, tak tady dávám kulhající trojku a říkám: pozor, pozor, protože pokud to nebudeme řešit, tak opravdu do toho pověstného roku a dne můžeme tady mít velmi naštvanou, frustrovanou společnost, kde hlavně to nejhorší, co může nastat, že budou chudí stavěni proti chudým. A že vlastně tady dojde k určitým výčitkám a frustraci, že ta vláda tyhle problémy podceňuje a nevěnuje jim pozornost a nejsou pro ni důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pomůže tomu prodloužení nouzového stavu? Kabinet podal návrh na vlastně docela dlouhé prodloužení kvůli právě zvládání těch následků války na Ukrajině, požádal poslance, aby zvedli ruku vlastně na to prodloužení na bezmála 2 měsíce.

Jan KUBÁČEK, politolog
No, v podstatě mohl by pomoci, pokud bychom nouzový stav nevnímali pouze jenom v jedné poloze, co se týče teďka jakoby organizace integrovaného záchranného systému a pomoci vně a pomoci válečným uprchlíkům, mohl by pomoci v situaci, kdybychom tam ještě připojili právě to B. Tzn. začali využívat mnohem více tu akceschopnost státu, státní úřady, které tady máme, přijali tu logiku, že pokud si říkáme: jsme ve válce, jsme ve výjimečných dobách, tak opravdu i využívali výjimečných instrumentů. Tzn. mě přinejmenším napadá, tento stát má dvě desítky kontrolních institucí na všechno možné počínaje Antimonopolním úřadem až po kontrolu cen léčiv a já jsem si zatím nevšiml, že by je stát aktivoval a že by je začal využívat v tom, abysme viděli, že to pomáhá spotřebiteli. Tzn. aby opravdu prověřoval, jestli třeba teďka těch výjimečných stavů a situace nevyužívají, já tomu říkám keťasové, ale ono to sedí. Prostě lidé nebo části segmentu ekonomiky, kteří si říkají: teď nemá spotřebitel ani stát jiné možnosti, takže zdražíme, co půjde, vyděláme na tom a pak do budoucna si řekneme, co dál. Jinými slovy, prostě využívat všechno, co ten stát má, a rovnou říkám B, okolo naši sousedi to dělají. V Německu standardní postup. V Polsku standardní postup. Rakušané to využívají. Francouzi to využívají. Tak nevím, proč my ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Andrej Babiš se v posledních týdnech, expremiér, hodně kriticky vyjadřoval na adresu kabinetu Petra Fialy, tvrdí, že kabinet prý nepomáhá našim občanům, že veškerou pomoc soustředí na uprchlíky. Podle Petra Fialy vlastně se jeho předchůdce pokouší poštvat českou společnost proti uprchlíkům. Jak vnímáte ty nálady nebo možná i tento výrok?

Jan KUBÁČEK, politolog
Právě to je to, čeho se bojím. Že v podstatě pokud jakoby vláda nevyužije tu příležitost a nezačne demonstrovat typu: ale my opravdu se snažíme v rychlosti, v mezních momentech, ale snažíme se to řešit, takže toho samozřejmě opozice začne využívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A na základě čeho? Myslíte, že to není dostatečně?

Jan KUBÁČEK, politolog
Mám pocit, že tomu nevěnuje, když vlastně vidím tu komunikaci vlády, jak k tomu přistupuje, tak mám dojem, že to zatím stále nepovažuje jako za důležitou urgenci. Že mají dojem, že to je vysloveně jako politizace, že to je výkřik pár v uvozovkách zoufalců, že to je pouze problém určité části společnosti, která dlouhodobě ty politické subjekty vládní stejně nevolí, a to si myslím, že právě je krátkozraké. Takže já nemyslím, že to je zlá vůle, ale myslím si, že to je spíš podcenění, a bojím se přesně toho, že toho začne využívat opozice, ale já rovnou říkám i to B, optikou třeba teďka Maďarska. Aby toho nezačali využívat ještě větší radikálové a my jsme si ještě jednou neříkali: jo, Tomio Okamura, to byl ještě salonní protest, Andrej Babiš, ten to vlastně ještě říkal v kožených deskách a relativně v rukavičkách, a toho se bojím. Já bych nerad dneska naplňoval v tento krásný den takto chmurné vyhlídky, ale role nás analytiků je prostě předjímat, a když se podíváme do historických zkušeností i do sousedních států, kde si třeba prožili migrační vlny, a když ignorovali to domácí prostředí, tak to bohužel vedlo k tomu, že ta společnost se velmi odcizila a v podstatě přestala věřit státu. Takže tohohle se velmi reálně bojím a vím, že teď to ještě můžeme rozhodnout, teď to můžeme zmírnit, ale pokud to nebudeme řešit, tak pak v určitý moment se dostaneme v podstatě do vleku akorát velkých dějin a sociálního pnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co podle vás, pane Kubáčku, nejvíce odlišuje současný kabinet pětikoalice od bývalé vlády?

Jan KUBÁČEK, politolog
Já si myslím, že bezesporu dvě věci, a to jiný styl komunikace, je mnohem klidnější, oznamují se věci až v podstatě, když se rozhodnou, a zároveň říkám, a to mě příjemně překvapilo, je tam minimum nevraživosti, minimum osobních konfliktů. Na to, že to je pětihlavé těleso, tak otevřeně těch konfliktů hnutí ANO a sociální demokracie, byť to bylo dvouhlavé těleso, nutno dodat s velkou silnou politickou skupinou, de facto třetí politickou stranou vedenou Milošem Zemanem, tak vlastně těch sporů tam bylo mnohem víc, byly mnohem ostřejší, byly někdy, jak se říká, čistě pro formu, aby dotyční ukázali, že ve vládě jsou. Tady oceňuji zatím klid, rozvahu a to, že ač nás čekají podzimní volby a brzo prezidentské, tak opravdu ten vládní tým zatím funguje poměrně sehraně, klidně, profesionálně, takže zatím se mi to jeví jako klidná síla, kdybych měl použít takový už věčný termín z našeho oboru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Expremiér Andrej Babiš byl před několika dny obžalován v případu Čapí hnízdo. Co to udělá jednak s jeho voliči, ale také i s jeho ambicemi?

Jan KUBÁČEK, politolog
No, překvapivě vlastně nic moc. Protože tím, jak se ta kauza táhne dlouho, jak byla vlastně, jestli dobře pamatuju a dobře připomínám, 3× řešena v Poslanecké sněmovně ve věci vydání Andreje Babiše k prošetření a následně k případnému soudu, tak vlastně pro jeho voliče to už je staré téma, ohrané téma, kde stejně už vlastně svým způsobem názor mají, pro váhavé voliče, tam vlastně taky není tolik náboje, protože si řeknou: na to, že ta kauza byla tak jakoby vážně pojímaná, komentovaná, byla předmětem mnoha zásadních prohlášení, tak vlastně ten vývoj tam příliš není velký, táhne se, což rovnou říkám, to není nikdy šťastné a je úplně jedno, koho se to dotýká, ale prostě v momentě, když opravdu řeknete: situace je vážná, kauza je vážná, je hodna prošetření, tak když to potom najednou vidíte, že fakticky ta kauza po pěti, šesti, sedmi letech doplyne teprve k soudu, tak to není dobrá vizitka našeho justičního systému a našeho důrazu. Čili myslím si, že vlastně tím, co se okolo nás děje, tak fakticky tím klíčovým tématem bude peněženka než kauzy, soudničky, prošetřování Andreje Babiše či kohokoliv jiného. Takže před pár lety bych vám řekl: tento člověk nemá šanci kandidovat na hlavu státu. Dneska, když vidím, co se okolo nás děje a co vlastně lidé začínají řešit, tak voliči, kteří by ho stejně nevolili, tak řeknou: pro nás je odepsaný, to prostě nemůže naplňovat kandidát na hlavu státu, aby chodil do kampaně a druhý den chodil před soud, ale pak je vlastně spoustu zarytých voličů a váhavých voličů, kteří řeknou: to je staré téma, mě zajímá, jak se budu mít já a co pro mě případně hlava státu udělá a jak bude důrazná na vládu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co téma bezpečnost? V těch průzkumech se vlastně objevuje jeden z největších důrazů, ne-li největší, právě i v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale už předtím lidé, když byli dotazováni v průzkumech veřejného mínění, tak dávali na první místo bezpečnost státu.

Jan KUBÁČEK, politolog
Absolutně s vámi souhlasím. A myslím si, že to i hodně zvýraznil vlastně covid. Že jsme se dostali do fáze takového toho klasického selského rozumu typu, co je doma, to fakticky mám a s tím můžu nakládat. Neboli dneska vlastně ta bezpečnost vedle nějaké úrovně akceschopnosti armády, integrovaného záchranného systému, toho, že jsme schopni spoustu věcí si vyrábět, vlastně tam velmi intenzivně zahrnujeme a naprosto logicky i potravinovou, energetickou...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
...soběstačnost.

Jan KUBÁČEK, politolog
Přesně tak. I nějaké jakoby strategické uvažování, abychom si řekli typu, jak si dokážeme vyjít vstříc, aby ten stát měl dlouhodobou perspektivu a české domácnosti nebyly dány všanc někomu jinému, spekulantovi z druhého konce světa, takže to téma bude velké, ale právě, jak vzpomínám, nebude jenom vojenské, bezpečnostní, ale myslím si, že bude hodně i jakoby spotřebitelské, ekonomické, energetické a bude se jmenovat typu: vládo nebo politici obecně, co máte za konkrétní program, aby prostě Česká republika mohla tyhlety divoké časy zvládnout se ctí a aby hlavně tady český spotřebitel měl vůbec nějakou perspektivu a nebyl od měsíce k měsíci, od výplaty k výplatě? /znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Europoslanec a advokát Stanislav Polčák rezignoval na funkci místopředsedy vládního hnutí Starostové a nezávislí, reagoval tak na informace o své údajné odměně za prosazení zákona o odškodnění pro obce za výbuch muničních skladů ve Vrběticích. Místopředseda hnutí a ministr školství Petr Gazdík zase pozapomněl na své angažmá ve společnosti Jocheček, která se zabývá především správou majetku a řízením investic. Nicméně už na pozici jednatele, jak napsal Deník N, pan Gazdík rezignoval. Pan Gazdík na Twitter napsal, že i ministr může udělat školáckou chybu. Pane Jane Kubáčku, jak vnímáte nebo jak rozumíte dění v tomto hnutí?

Jan KUBÁČEK, politolog
No, myslím si, že Starostové na to, že vlastně dosáhli historické mise, fakticky jsou druhým nejsilnějším politickým subjektem stávající vládní koalice, oslovili spoustu voličů, kteří byli frustrovaní z předchozích svých politických volebních zkušeností, ať na levici, nebo na pravici, tak teď nebezpečně tančí na hraně propasti. Protože opravdu ta důvěryhodnost je velmi citlivá, navíc Starostové jsou ve zvláštní situaci, že vlastně jejich značka je mnohem známější než mnozí místopředsedové, takže když vidím i napříč republikou, že vlastně lidé si příliš nevybavují jména těch jednotlivých protagonistů, ať to byl pan Michalík, ať to byl pan Farský, ať to byl vzpomínaný vámi Stanislav Polčák, ať to byl teďka Petr Gazdík, bývalý předseda Starostů, ale všichni si říkají: s těmi Starosty něco je a to vlastně průšvih za průšvihem. A tím, že vlastně zatím u jiných se kauzy neobjevují, tak vlastně svého druhu toho černého petra si nebezpečně často a s pravidlem berou do ruky Starostové. A já to vzpomínám ještě o to víc, s větší naléhavostí, protože nás čekají, a myslím si, že ti stratégové političtí k tomu musí přihlédnout, důležité komunální volby a senátní volby, nemluvě o prezidentských, ale komunální a senátní volby jsou obecně velmi úspěšné volby právě pro subjekt Starostové a nezávislí. Neboli oni tam bojují o hodně, bojují tam o prestiž, bojují tam o pozici v českém politickém subjektu, o prostor pro své výrazné tváře, ale bojují o to, nabrat nové tváře. Protože často v podstatě vám vyrostou právě v komunálních volbách, v komunální politice a pokračují pak logicky o patra výš, čili jinými slovy, pokud si to Starostové velmi rychle nevyřeší a nepůjdou v podstatě zase ke svým kořenům a nevsadí také na jiné tváře, tak si myslím, že Starostové mají velký reputační problém, který je může oslabit už v podzimních komunálních volbách a zároveň i v těch senátních, a tzn. ve výsledku rozhodnout, jestli budou vyzyvatelem občanských demokratů, anebo budou jedním z menších subjektů účastnících se života v Poslanecké sněmovně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vedení strany se chce postavit k těm problémům čelem, tak co by mělo následovat?

Jan KUBÁČEK, politolog
No, myslím si, že úplně jakoby proměna politického stylu. Jednak mám dojem, že Starostové příliš rychle zapomněli, s jakými tématy do vlády šli a jaká byla objednávka voličů, ač rovnou říkám a musím se zastat, jak jsem v úvodu vzpomínal, aktuální program píše Putin a ne tak jakoby naše plány a naše ambice, natož témata loňského roku, ale přesto. Prostě je tam spousta velkých témat, která se dotýkají každodennosti člověka, ať je to vymahatelnost sociálního práva, občanského soužití, právní jistota, kvalita služeb státu, ať veřejná doprava, dostupnost škol, dostupnost lékařů, a to mimochodem budou velká témata, která se teď budou řešit nejen v souvislosti s tím, že nás teďka tu funguje mnohem víc v České republice, ale protože je prostě potřebujeme i do budoucna. A mám dojem, že tohle Starostové pustili a začali řešit takovou tu příliš velkou politiku a do toho takovou tu kazatelskou. Kdy jakoby zapomněli, že jsou ve vládě, že to není už jenom o Andreji Babišovi, ale že je to začíná dobíhat samotné. Prostě v momentě, když 10 let kážete o střetu zájmů, tak si musíte setsakramentsky dobře připravit a proauditovat své kandidáty ještě před volbami, aby vás tohleto nepotkalo. A Starosty to potkalo už popáté, za kolik, 3 měsíce. To je příliš často a příliš nebezpečné. Takže myslím si, že Starostové musí vsadit i na nové tváře, ukázat mnohem větší pestrost generační, ale i geografickou. Že prostě mají kandidáty opravdu od té Aše až po tu Hrčavu a že stále jakoby vědí, kdo je jejich volič, a že ta témata mají velmi konkrétní. Protože to jim mimochodem fungovalo. To, že jsou neideologičtí a jdou spíše po tématech, po podstatě. Teď zatím to vypadá, že od průšvihu k průšvihu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí politolog Jan Kubáček, host dnešního vydání. /znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prezident Miloš Zeman udělil milost odsouzenému šéfovi lánské obory Miloši Balákovi. Ten byl pravomocně odsouzen na 3 roky nepodmíněně kvůli ovlivnění 200milionové veřejné zakázky. Podle předsedy Ústavního soudu a bývalého ministra spravedlnosti Pavla Rychetského prezident svým rozhodnutím podryl důvěru v justici. Jeho odůvodnění milosti považuje za absurdní. Tady jenom připomenu, že prezident dospěl k závěru, že pro přísné odsouzení nebyla zřejmě rozhodná povaha činu, ale i to, kde odsouzený pracuje.

Jan KUBÁČEK, politolog
No, šílené. Šílené, já se musím přidat ke slovům předsedy Ústavního soudu. Prostě nejenže nepromyšlené, ale vůbec ten krok je děsivý ve vztahu k nám občanům, protože nám dává vzkaz: přátelé, je to trochu farma zvířat, formálně jsme si rovni, ale před soudem jsou si nakonec někteří rovnější a na některé právo nepamatuje. Je to, jak jsem tady skloňoval střet zájmů, je to flagrantní střet zájmů. Je to, jak kdybyste postavila Miloše Zemana - kandidáta při dvou kampaních proti Miloši Zemanovi stávajícímu. Pokud teď bojuje a formuje odkaz odcházení Miloše Zemana, tak mně tohle připomíná stejně nešťastný krok, jak u Václava Klause ta pověstná kontroverzní amnestie. Prostě políček. Políček komukoliv, kdo si říkal: tak se nám postupně ten justiční systém, to právo usadí, ten stát postupně bude zlepšovat podmínky vůči každému občanovi vymahatelnosti práva. Tohle byla facka. Facka navíc ještě opravdu jako špinavýma rukama. Já se omlouvám za ten příměr, ale prostě to, že vlastně prezident nenechal ani doběhnout věc samotnou, protože pan Balák ještě vlastně mohl využít tzv. dovolání, neslyšeli jsme tady detailní argumentaci soudu, proběhlo to potutelně, velmi rychle a ještě s argumenty, které opravdu nejsou hodny Miloše Zemana. Je významně moudřejší a to jsou argumenty páté cenové, tak to je opravdu sůl do otevřené rány mnoha, kteří doufali, že to právo tady postupně může doznat lepších změn. Prostě teď zase dostali vzkaz, že hlava státu jim pochybuje o právu a vzkazuje, že opravdu rovnost před soudem neplatí. Že prostě na určité je pamatováno ochrannou rukou prezidenta republiky. A je to mimochodem zase velký argument, jestli už se nemá bavit o tom, že by obecně amnestijní role prezidenta měla být silně omezená a že možná není hodna k zrušení jenom abolice monarchistická, která dneska už odpovídá spíš nějakým sultanátům než České republice, ale jestli prostě není na debatu, zda amnestie zcela neomezit anebo zásadně nezúžit kompetenci prezidenta tím, že tam prostě bude povinný podpis například premiéra.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano. Milost je v této chvíli výsadní pravomoci prezidenta, k níž není třeba spolupodpis premiéra, jako například u amnestie nebo zastavení trestního stíhání, ale máme jaksi postupovat kvůli jednomu nebo dvěma případům, pane Kubáčku?

Jan KUBÁČEK, politolog
Já vám rozumím. Takhle vám to řeknu. Bylo by krásné, kdyby to byl první případ a řekli jsme si: něco je špatně ve státu dánském a pojďme vymyslet řešení. Ale přinejmenším od amnestie paní Chadimové ještě vlastně z dob prezidentství Václava Havla, přes velmi problematické amnestie Václava Klause, přes amnestie Miloše Zemana, tak jich několik bylo velmi prapodivných, je to podle mě už na systémovou debatu, že asi naše hlavy státu v určitý moment neumí pracovat s logikou amnestií, a buď jim nedochází ta citlivost a ta velká symboličnost, prostě pískáte hru a je zásadní, jestli ji pískáte rovně, a asi to opravdu budeme potřebovat systémově ošetřit, protože velmi rád bych posluchačům slíbil, že budoucí prezident či prezidentka nepodlehne. Ale když nám z třech porevolučních podlehli všichni, tak je opravdu něco systémově špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak rozumíte vůbec dění na Hradě? Můžeme připomenout skartaci tajných dokumentů nebo let pana Mynáře do Kataru.

Jan KUBÁČEK, politolog
Já vám to řeknu takhle. Vždycky jeden můj kolega psycholog to velmi dobře glosuje, že říká: málo se větrá. Lidé blbnou, když se málo větrá. Takže já z toho mám dojem, že tam částečně se spustila jistá anarchie, levá neví, co dělá pravá, mimochodem ukazuje to taky, že takový ten kodex, který jsme tady měli, že opravdu úřad prezidenta je výkladní skříní těch demokratických institucí, se vytratil. A nedává mu hlava státu takový důraz, ač vlastně se často odvolávala a v minulosti se věnoval Miloš Zeman hodně Tomáši Garrique Masarykovi a ten to měl. I přes řadu kontroverzí prostě Tomáš Garrigue Masaryk ctil, že to musí být ikonická záležitost, že nerozhoduje jenom za Masaryka, ale že rozhoduje za své nástupce. Asi bychom potřebovali, aby tohle se vrátilo, aby prostě hlava státu si uvědomovala, že tam není jenom za sebe a za určitý kalendář a za určité priority, ale že vlastně vytváří cestu a směřování a uvažování o dalších desítkách jeho nástupců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale přece na to nemohl zapomenout. Nebo žádný prezident na to nemůže zapomenout.

Jan KUBÁČEK, politolog
No, já mám dojem, že tam došlo k nějakému jakoby opulentnímu pocitu, že je konec mandátu, že už nebude jeho prezidentství předmětem volební soutěže, že vlastně i asi to zklamání v Putina a některé další se v Zemanovi zlomilo s odůvodněním, že vlastně ty jeho historické milníky, které plánoval, padají, no, ale to přesto neznamená, že nemůžete odejít s grácií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politolog Jan Kubáček. Děkuji za váš čas i názory a přeji vše dobré. Na slyšenou.

Jan KUBÁČEK, politolog
Já děkuji za pozvání a přeju hezké pondělí, abych napravil ten složitý úvod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Úvod byl už i pro reprízy. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková, dobrý den.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.