Přepis: Jak to vidí Jan Daňhelka – 3. prosince 2020

4. prosinec 2020

Hostem byl hydrolog Jan Daňhelka. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, máte naladěn pravidelný rozhovor na aktuální témata v souvislostech, vítá vás u něj Zita Senková, mým hostem je Dan, Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu, se kterým jsme ve spojení přes Skype přeji vám, pane Daňhelko, dobrý den.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Dobré ráno všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posvítíme si na otrávenou Bečvu, okolnosti i dopady ničivé povodně, která před 130 lety zpustošila Karlovy Vary a také na přínos chystaného kanálu Dunaj-Odra-Labe, nerušený poslech. Kvůli otravě řeky Bečvy v září začala Česká inspekce životního prostředí kontrolovat 15 firem, včetně chemičky Deza ve Valašském Meziříčí, tu úřady původně vyloučily jako možného viníka ekologické havárie, proč je pane Daňhelko, tak složité podle vašeho názoru vypátrat viníka?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Předně musím říct, že Bečvu mám strašně rád, je to nádherná řeka, je divoká, horská. A trošku zlobí s povodněmi a druhá věc je, že tady je asi opravdu velice složité získat informace, na základě kterých by se dalo rozhodovat, u nás v Českém hydrometeorologickém ústavu my se zabýváme i z hlediska kvality vody spíš těmi dlouhodobými informacemi, to znamená, sledujeme nějaké dlouhé, dlouhodobé trendy, a právě ty havárie to jsou věci, které se takovýhle monitoringem podchytit dost dobře nedají, to bychom museli měřit na každém metru, na každých 500 metrech, aby bylo jisté, kde se vlastně jaká havárie stane, takže běží v trošku jiném režimu a těch informací samozřejmě získat dostatek, je vždycky, vždycky velice obtížné a a navíc v tuto chvíli vlastně jsou dostupné spíš z médií, takže je velice obtížné, vlastně zjistit na základě čeho se rozhodovat, jak si utvořit nějaký odborný názor a druhá věc za sebe musím říct, že já jsem hydrolog kvantitativní, který se zabývá spíš množství vody, takže mi chybí trošku i informace o tom vlastně, jak fungují ty procesy chemické tak, abych dokázal sám si nějaký názor vytvořit a myslím si, že podobně je na tom vlastně spousta lidí, které, kteří se, o které ta událost, která je vlastně strašně podivná, strašně vlastně nepříjemná i z toho hlediska opakování těch událostí na Bečvě, což signalizuje nějaký, nějaký systémový problém, pravděpodobně z hlediska zatížení nebo blízkosti a vybudování toho, jak tam komunikuje lidská společnost s přírodou v podobě řeky Bečvy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná narážíte i na to, že v řece u Valašského Meziříčí se včera po více než dvou měsících objevily opět mrtvé ryby, a to přímo u výpusti, na kterou již před dvěma měsíci upozornila policie, tentokrát ale nešlo o otravu řeky, ale o ryby, které se do Bečvy již mrtvé dostaly z laguny rožnovské čistírny, alespoň tak o tom informují média, vrátím sem do září, kdy rybáři odvezli do kafilerie přes 40 tun ryb. Co to možná i obecně, pane Daňhelko znamená takovéto katastrofy pro celý vodní biotop. Jed poškodil zhruba 40 kilometrů toku, hovoří se o největší ekologické katastrofě posledních let.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
No, je to ohromná katastrofa právě proto, že ten rozsah byl takhle ohromný a devastující a ten návrat samozřejmě života do té části řeky se nějakým způsobem uskuteční, je samozřejmě otázka, jak dlouho to bude trvat a musíme si uvědomit, že vlastně zejména třeba u těch ryb nebo dalších obratlovců, kteří tam žijí, tak to není tak, že ty ryby se tam dokážou nasunout v té struktuře, jaké měly, protože ta ryba to není jenom, že si vysadíte plůdek, ono trvá, než se ta vlastně rybí populace dostane do nějakého vyváženého stavu, a když jsou tam dospělci, kdy je tam ten plůdek, aby vlastně mohla vrátit do nějaké, do nějaké rovnováhy, navíc vlastně máme zkušenosti i z jiných lokalit, že takováhle disturbance, takovéto narušení toho životního prostředí toho je ekosystému, tak potom a možná zvýhodňuje jiné druhy, než tam původně byly to znamená můžeme počítat s tím, že bude vlastně obsazována ta lokalita možná jinými druhy, než se tam původně vyskytovaly a návrat do toho původního stavu, je vůbec diskutabilní, jestli k němu dojde, on se velice pravděpodobně vytvoří nějaký možná jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co obvykle hraje při vyšetřování kontaminace vody jako takové klíčovou roli, třeba čističky odpadních vod, kolik vody vlastně dokážou přefiltrovat?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Tak samozřejmě čistírny odpadních vod jsou to naše opatření, kterým se snažíme zabránit, aby vůbec ke znečištění došlo a jejich dimenzování by mělo odpovídat tomu, co, co vlastně hrozí z dané, z dané lokality, ale víme, že se prostě stává, že selže ta technologie, je to technologie jako, jako každá jiná a je potřeba na ní dělat co největší zabezpečení, aby, aby vlastně fungovala, aby nedocházelo k haváriím, ale vlastně nikdy nedokážete stoprocentně vyloučit nějaké selhání toho technologie nebo nějakou událost, která vlastně není předpokládána přitom, když se ta čistírna odpadních vlastně designuje, navrhuje a viděli jsme třeba i vlastně minulý rok nebo předminulý rok velký problém na Úhlavě, kde unikly také nebezpečné látky a vlastně postupovaly po ÚhlavěBerounce a byly detekovatelné ještě v Praze, tak jak vlastně musela být v té době dokonce i převedena odběr vody pro Plzeň, pro úpravu vod, pitné vody, takže havárie se vždycky budou stávat, jsme společnost, která prostě produkuje to znečištění a snažíme se nějakým způsobem je přečišťovat na těch lokalitách, kde to potřebuje, ale, ale 100 % efektivity v tomto nikdy nedosáhneme. Možná v případě té Bečvy toho 20. září ještě jsme měli trošinku smůlu v tom, že vlastně září a říjen byly průtokové nadnormální, teklo většinou dost vody, ale zrovna toho 20. září to byl v podstatě nejnižší stav, který, který se objevil nejméně vody, dva dny potom začalo intenzivněji pršet, té vody najednou teklo v Bečvě výrazně víc, což by by samozřejmě v situaci, kdyby k té havárii došlo o 3, o 4 dny později, vedlo pravděpodobně i k jiným důsledkům, protože ta voda by se jiným způsobem naředila, víc nařídila a je dost zcela dobře možné, že ty dopady potom byly menší, takže tady se pak protíná i ta přírodní situace, do které se nám ta havárie vlastně zrovna, zrovna trefí. Ostatně kolegové z Povodí Moravy se pokusili vlastně naředit zvýšením odtoku z vodní nádrže Bystřička, ale ta příroda to dokáže nařadit daleko účinněji povodí nebo nějakým zvýšením vodního stavu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S hydrologem Janem Daňhelkou se teď vrátíme do minulosti, před 130 lety v listopadu 1890 postihla Karlovy Vary nejničivější povodeň v jejich historii. Velká voda a škody, které napáchala, přerušily bouřlivý rozmach tohoto lázeňského města, co tehdy tragédii zapříčinilo?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
To je velice zajímavá událost, já se přiznám, že jsem karlovarský rodák, takže k tomu mám velice blízko, je to vlastně situace, která nastala ze 24. na 25. listopadu, čili velice pozdě v průběhu roku, nicméně je to přívalová povodeň, ona vlastně my z té doby samozřejmě pozorování a informace o tom, co se přesně v atmosféře dělo, nemáme v takové podoby jako dneska, satelitní pozorování neexistovala. Ale víme, že vlastně se stala nějaká velkoprostorová bouře, která přecházela přes Německo, až tady právě na západ našeho území, dokonce jsou reportovány výskyt tornáda, což vlastně v listopadu je poměrně pozdě a byly vlastně s touhle tou bouří spojeny extrémní srážky, dešťové srážky takového toho letního typu, což na konci listopadu je něco velice neobvyklého, no a protože vegetace už v té době vlastně byla uložená do období toho klidu nebo byla v tom období klidu, vodu nespotřebovává, ta krajina byla výrazně nasycená, tak právě došlo k velké povodni, když někdy půjdete v Karlových Varech po vlastně tom nábřeží říčky Teplé, tak u domu Elefant, u kavárny známé kavárny, když zvednete hlavu nahoru, tak uvidíte ve výšce asi okolo tří metrů vlastně značku té povodně, takže to bylo opravdu něco naprosto výjimečného a od té doby vlastně Karlovy Vary měly to štěstí nebo možná tu smůlu, že se jim nějaká větší povodeň vyhnula, to znamená ta připravenost potom vždycky vede nebo to dlouhé období bez povodní potom vždycky hrozí velkým překvapením, když se nějaká další povodeň vyskytne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak jsem se dočetla, tak byla to vlastně nejničivější ze tří velkých povodní, kterým lázeňské město muselo čelit, ta první byla v roce 1582, druhá 1821, pak teda ta třetí před 130 lety a později v letech 1932 až 36 vlastně byla na říčce Teplá u Březové postavena přehrada, která pokud se nepletu, město chrání do dnes.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Je to tak a je to vlastně zvláštní, že je to jedna opravdu z mála přehrad, které byly stavěny vyloženě pro povodňovou ochranu, protože ještě to byl samozřejmě dozvuk toho vnímání nebo znalosti povědomí o tom, že ty ničivé povodně se vyskytovat mohou, takže tam byla postavena přehrada, jejíž primární funkce opravdu byla zadržovat povodňové vody, ale ony existovaly v té době i trošku jiné pro projekty, jak vlastně ochránit to centrum a bylo myšleno nebo jeden z těch projektů zamýšlel prokopat velký tunel, který by vlastně obváděl vodu okolo Karlových Varů přímo do Ohře zas z Teplé, takže začínal by zhruba v těch místech, kde dnes stojí přehrada a Březová a vedl by do Ohře vlastně podzemním tunelem, nakonec se to nerealizovalo a z hlediska vodohospodářského, technického díla to možná může být škoda, ačkoliv ta vodní nádrž Březová je ale také krásná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Karlovy Vary tehdy zažívaly zlatý věk, velký rozmach, jak město potopa poznamenala, myslím ten nejhorší den 24. listopadu, protékalo Vary přes 300 m3 za vteřinu.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Je to opravdu velké množství, samozřejmě ty škody byly ohromné, na druhou stranu možná v tomhle bylo trochu štěstí, že přišly vlastně před zimou, kde je ta lázeňská sezóna vlastně bývá v útlumu, takže měli karlovarští relativně dost času se připravit na to, aby se do léta dali co možná nejvíce do pořádku, nicméně katastrofální dopady byly v podobě možná psychologické, hlavně díky tomu, že tenkrát vlastně při povodni nebo při odstraňování následků té povodně na infarkt zemřel oblíbený a výborný starosta, který se podílel právě na vzestupu Karlových Varů Karel Knorr. Nicméně podařilo se díky tomu vlastně i ty dobové materiály vlastně s takovým potěšením, s úlevou zmiňují, že vřídla se naštěstí ta povodeň nijak nedotkla, vřídlo stříká dál, protože to byl ten hlavní magnet, který, na kterém vlastně ekonomika Karlových Varů v té době stála.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
On vůbec v tom roce 1890 a normálně pršelo na jaře v létě povodeň zažila i Praha, tehdy rozbouřená Vltava pobořila Karlův most.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Je to tak a ono samozřejmě tam můžeme najít určitou spojitost právě díky tomu, že ta zářijová povodeň, která v Praze kulminovala 4. září a byla to vlastně poslední stoletá povodeň před rokem 2002, tak to bylo, byla zdrojem toho velkého nasycení v celé střední Evropě, takže potom a i ty srážky, které na tu Karlovarskou vypadly a největší zaznamenané jsou asi někde okolo 80 milimetrů, což se nemusí zdát zase až tak moc, ve srovnání s těmi čísly, které známe třeba z jiných Povodí, tak právě to vypadá, že od toho září ta krajina byla plná vody, takže jakékoliv další srážky pak vedly, vedly k velkým povodním, no a on to byl opravdu velice povodňový rok, ono to celé bylo takové velké povodňové období, rok 1888 byla povodeň, následně pak byla katastrofální povodeň v roce 1897 v Krkonoších a na Horním Labi, 1903 na Odře, takže to byla opravdu období, kdy ty povodně nás stíhaly s podobnou intenzitou, jako jsme si zažili právě třeba na přelomu 20. a 21. století mezi lety 97-2013.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak jsme připraveni na povodně, pane Daňhelko?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Já bych řekl, že jsme připraveni velice dobře z hlediska srovnání toho, co je, co je vlastně technicky možné a organizačně možné, my jsme a bylo to a je potřeba říct, že to bylo díky právě tomu, že jsme si ty povodně zažili od roku 97 poměrně velké, takže ty vždycky povodně jsou impulsem k tomu něco dělat, v případě Karlových Varů to byla postavení nádrže, která má vodu zadržovat a v těch, v té moderní době po roce 1997 vlastně se začaly tady budovat předpovědní systémy, došlo k výrazné změně v organizaci krizového řízení a povodňového řízení a tak dále, po roce 2002 zase to byl velký impuls k rozvoji technologií, právě třeba přenosů, dat, informací a radarů, takže vlastně díky tomu, že tu zkušenost ještě pořád máme živou, tak si myslíme, že na ty povodně jsme připraveni rozhodně lépe, než jsme byli třeba v těch devadesátých letech, než přišly a mysleli jsme si anebo je to, máme srovnání se světem, tak jsme opravdu na té úrovně, která ve světě je možná západní Evropa a Severní Amerika, to je, to je ta, s těmi jsme naprosto srovnatelní. A ukazuje se to i vlastně na těch dopadech povodní, typicky v bohatých zemích, rozvinutých zemích sice jsou velké povodňové škody, ale relativně málo úmrtí v důsledku povodní, a to platí i pro nás, sice když se podíváme třeba na červnové povodně, tak těch úmrtí tam bylo zaznamenáno zhruba 10 v souvislosti s těmi povodněmi, ale z velké části to byly věci, které nejdou na vrub ani tak tomu systému ochrany, ale spíš individuálním nevhodným lidským rozhodnutím v podobě toho, že se na rozbouřenou řeku vydáme sjíždět v raftu nebo v kanoi prostě proto, že teče hodně vody a chceme si to užít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč jsou tak časté přívalové deště?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
No a ony vždycky, vždycky přívalové deště byly a jsou spojeny prostě s charakterem toho našeho podnebí, to znamená ona vždycky bude dostatek vlhkosti na to, aby nějaké přívalové srážky vznikaly, ne samozřejmě každý den, ale ta vlhkost se k nám vždycky dostává a současně je tady dostatek tepla na to v letním období, aby vlastně docházelo k těm výstupním pohybům, které pak vedou ke vzniku bouřkové oblačnosti a těch přívalových srážek, no a ta naše krajina samozřejmě je náchylná na vznik přívalových povodní a teď nemyslím jenom otázku, jak s ní hospodaříme nebo jak s ní nakládáme, ale i z hlediska vlastně toho, jak je kopcovitá, sklonitá a podobně, protože k tomu, aby ty přívalové povodně vznikaly, tak musí být ten terén, který vodu poměrně rychle koncentruje do říční sítě a pak může škodit a další faktor, který vlastně u nás je v tom, že ty povodně vnímáme, nebo že se objevují tak často a víme o jejích dopadech, je i ta extrémně hustá vlastně sídlištní síť, my máme spoustu malých vesniček, vlastně na každém malém potůčku je jedna, dvě vesnice, obce, takže vlastně u nás kdekoliv jakákoliv srážka vypadne, tak je velice pravděpodobné, že se vlastně dotkne nějakého osídlení, nějakého majetku, což je prostě otázka hodně obydlené střední Evropy, spousta kdybysme se podívali někam jinam do světa v Severní Americe a podobně, tak se může stát, že podobné přívalové srážky vlastně ani nejsou zaznamenány, protože proběhnou krajinou zcela neobydlenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dopravu na silnicích v České republice komplikuje od dnešního rána silné sněžení. V některých kopcích uvízly kamiony, komunikace jsou neprůjezdné. Prosinec bude podle meteorologů teplotně i srážkově průměrný, přijít nebo vrátit spíše by se měla inverze, očekává se silný vítr, oteplení o víkendu až na 10 stupňů, jak se na to díváte z pohledu hydrologa, pane Daňhelko?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Mně to, mně to připadá jako takový běžný prosincový průběh. Opravdu to, že, to, že nasněží a potom roztaje, toho sněhu není tolik, aby, aby to bylo povodňově zajímavé, ale opravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to normální?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Je to, je to normální ano právě v prosinci, v prosinci to že, že zasněží a a a ten sníh ale nevydrží, tak to je věc, se kterou musíme tady u nás počítat, zajímavé je, no my jsme tomu samozřejmě odvykli za ty, za ty poslední zimy do značné míry. Nicméně je pravda, že v posledních letech většinou ten sníh přicházel nebo často přicházel do těch nižších poloh až po Vánocích, ale i v podstatě na horách se výraznější sněhová pokrývka začínala tvořit spíš až, řekněme, v lednu, což historicky není obvyklé a lze to jednoznačně přičíst tomu, že žijeme v teplejším období, teploty vzrostly a na ten, na tom sněhu je to dobře patrné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak si vůbec končící rok 2020 stojí hydrologicky?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Hydrologicky je koncem toho suchého období, on vlastně zpočátku vypadal velice nepříznivě nebo naznačoval, že by mohl být velice nepříznivý právě z hlediska nedostatku vody, ale od května se nám přelomil ten režim z nedostatku srážek vlastně na jejich nadbytek, takže rozhodně jde, po delší době výrazně nadprůměrně srážkový rok a i odtokově, odtokově nadprůměrný, ale zase je potřeba říct, že ne na celém území České republiky to lze takhle paušalizovat, protože tentokrát vlastně výrazně víc těch srážek obdržel, řekněme, střet republiky a východní část, naopak na západě, tak tam to sucho přetrvávalo poměrně delší dobu a ještě teďko tam lze nalézt vlastně odchylky od toho normálu záporné, to znamená tam pořád té vody v místech je méně než bývá obvyklé, zatímco tedy pro většinu území jsme na normálu nebo nad normálem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Společnost vám dělá Český rozhlas Dvojka, mým hostem je hydrolog Jan Daňhelka. Rada Olomouckého kraje se postavila proti realizaci kanálu Dunaj-Odra-Labe s tím, že nemá v dnešní době užitkové a ekonomické opodstatnění, kromě toho je podle odborníků velkou hrozbou pro životní prostředí, potřebuje Česko takový projekt, jak se na něj díváte z hlediska zásahu do krajiny a klidně i z hlediska investic.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Já, já jsem hydrolog, takže musím říct, že z mého pohledu je celá otázka spíše problémem politickým a ekonomickým, to je to co vnímám jako dominantní faktory při rozhodování nebo debatách o, o tom, o realizaci kanálu, z hlediska hydrologa je možná zajímavé to, že my díky tady těm dlouhodobým úvahám, které samozřejmě nejsou nové, to ta možnost propojení DunajeOdry a i Labe se opravdu poprvé objevila už někdy za Karla IV., který se splavňovacím prácem třeba na Vltavě intenzivně věnoval, ale vlastně ve třicátých letech díky těmhle těm úvahám má ČHMÚ nejdelší pozorování nebo nejdelší řady o stavu podzemních vod, protože v té době, kdy se začalo uvažovat o tom splavňováním Moravy a Odry, tak byla řečena otázka právě, jakým způsobem ty technické práce mohou ovlivnit vůbec chování celé té nivy, ta, ta, to údolí je tam velice široké, podzemní vody jsou samozřejmě s tokem jednoznačně propojeny, takže vlastně bylo rozhodnuto o tom, že se zřídí monitorovací síť, kdy se vlastně udělaly takové kolmé a řezy tím údolím MoravyOdry, částečně /nesrozumitelné/, kde je vlastně několik, můžete si to představit jako lešenářské trubky zatlučené do země a v nich se měřila výška hladiny podzemní vody, plus potom vždycky k tomu byl připojen vlastně měřící bod na té řece a sledovalo se opravdu, jak ta řeka komunikuje právě s těmi podzemními vodami v nivě právě proto, aby se dalo posoudit, jakým způsobem může případné splavňování technické úpravy koryta ovlivňovat nebo narušit tadyhle ta, tu komunikaci a tím pádem ovlivnit celou tu nivu a chování hydrologického režimu v celé té nivě, takže ta měření nějaká máme, víme, jak se chová teď, ale samozřejmě je potřeba říct, že jakákoliv technická stavba je výrazný zásah do toho, jak fungují přirozené vazby právě v té nivě, takže tam by to, tam by to zásah bezpochyby byl a nejsem schopen vlastně říct, jestli existují nějaká technická řešení, která by se ho pokoušela minimalizovat nebo dokázala omezit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odpůrcům mimo jiné vadí kanalizování naši hydrologické sítě, vlastně z hydrologického hlediska jsme, když tak mě, prosím, opravte značně závislý především na srážkách.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Absolutně jsme závislí na srážkách. Jako hydrologovi to kanalizování samozřejmě je mi, ono to není to přirozený režim. Na druhou stranu ono se s tou vodou trošku líp počítá, takže když my se snažíme umístit stanici, která by dobře měřila, tak jsme rádi za to, že ten úsek je nějakým způsobem upravený, kde ta voda je opravdu koncentrovaná, ale není to přirozený stav těch řek, ona se u nás ta délka, ta délka toků extrémně zkrátila vlastně oproti stavu, když se podíváme třeba na stav před 100 lety nebo záznamy Josefinského katastrálního mapování nebo vojenských mapování katastrů, tak tam jsou prostě ty řeky úplně jinak vedené, ten režim je úplně jiný, ta voda prostě odtékala zcela jistě pomaleji a v běžné situaci než, než odtéká dnes a některé ty, na některých těch tocích to zkrácení bylo opravdu v desítkách procent, třeba taková jihočeská Blanice, tak tam se tento zkrátil o třetinu až 40 % v některých úsecích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké nebezpečí by pro české tradiční biotopy moravské také představovaly invazivní druhy živočichů, které by se tím kanálem mohly šířit. Už jenom velmi krátce, děkuji.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Ony, ony, ony se šíří, šíří ty druhy už dneska, samozřejmě lodní doprava je určitým taxislužbou pro tyhle ty druhy, ale vidíme to třeba i na Labi tam, opravdu, když se nějaké invazní druhy šíří a právě třeba obsazují nějaká, nějaké lokality po katastrofa, po kontaminacích, haváriích a podobně, tak jsou velice zvýhodněny a je to cesta, kterou otevíráme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu a jeho pohled na svět a na přírodu. Děkuji vám za to, na slyšenou.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Krásný den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?