Přepis: Jak to vidí Ivan Kytka – 1. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté a příjemný den vám všem přeje Zita Senková. Je tady pravidelný čas na rozhovor v souvislostech. Jsem ráda, že pozvání opět přijel Ivan Kytka, novinář žijící ve Spojeném království. Přeji vám do Londýna dobrý den.

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Dobrý den, dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme samozřejmě priority nového britského premiéra Rishi Sunaka, první kroky nového krále Karla III. i 100 let veřejnoprávní BBC. Přeji nerušený poslech. Nový vladař a nový premiér, již třetí letos, není toho, pane Kytko, na Brity tak nějak příliš moc v poslední době?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Tak řekl bych, že to odpovídá té skoro permanentní politické a společenské krizi, do které se Británie vlastně po covidu a po radikálním zvýšení cen energií dostala, odpovídá to, řekněme, určité nervozitě ve společnosti, nejistotám, které Británii provázejí, na druhou stranu ta politická situace a ta nálada se tu moc neliší od toho, co zažívají i vaši posluchači nebo všeobecně lidé na evropském kontinentu, takže i když Británie vlastně před šesti lety se snažila od Evropské unie a od kontinentu tak trochu politicky a společensky odskočit, tak ty události posledních měsíců, posledních let, řekl bych, naopak Británii k evropskému kontinentu poutají a přibližují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Britové i média, my novináři, jsme se už naučili jméno nového premiéra, nejmladšího v dějinách, stal se jím Rishi Sunak, vystřídal Liz Trussovou, která ve funkci nevydržela ani 50 dní. Proč právě on, pane Kytko? Je to někdejší ministr financí ve vládě Borise Johnsona, je to dobrá volba? Nejlepší volba?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Tak on byl takovým kandidátem středu, kompromisu, možná připomeňme, že to byl on, kdo se vlastně už v tom hlasování letním, kdy odešel Boris Johnson, kdy byl donucen k rezignaci, dostal do užšího výběru, do toho rozstřelu, kdy o budoucím premiérovi rozhodovali tehdy členové Konzervativní strany, asi 80 nebo 100 000 pravověrných Konzervativců s velkým K, a ti rozhodli tenkrát, že lepší kandidátkou, lepší volbou je Liz Trussová. Rishi Sunak tehdy tedy prohrál, začátkem září se stala premiérkou Liz Trussová, ale po tom jejím katastrofálním výkonu a po propadech libry, po velkém růstu úroků ze státních dluhopisů, kdy byla donucena vlastně odejít a rezignovat, tak Rishi Sunak, řekl bych, byl takovým logickým kandidátem, vlastně složil, řekněme, reparát v tom, že tentokrát se na něm shodli už v prvním kole poslanci Konzervativní strany v parlamentu, takže převzal tu korunu vlastně jenom o několik týdnů později.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sunakova protikandidátka Penny Mordauntová, bývalá ministryně obrany a šéfka dolní komory, která z toho vnitrostranického souboje nakonec odstoupila, zvolení Sunaka za lídra konzervativců okomentovala slovy, že jde o historické rozhodnutí, které znovu ukázalo, jak rozmanitá a talentovaná jejich strana je. Tak jak vy byste to ohodnotil, pane Kytko? V jakém stavu se nachází strana britských konzervativců?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Já bych řekl, že to byl spíše takový únik z krize, když se podíváme na poslední průzkumy veřejného mínění, tak v těch ztráceli konzervativci vlastně na sklonku vlády Liz Trussové rekordních 30 % na opoziční labouristy a vlastně Rishi Sunak je a zůstává takovou poslední nadějí, jak ten propad stabilizovat, jak dostat některé hlasy zpátky a jak při těch řádných volbách, které budou v Británii za 2 roky, pravděpodobně odejít se ctí do opozice, protože ty problémy, v kterých se Velká Británie ocitla, jsou tak hluboké a nepopularita Konzervativní strany v současné době je tak vysoká, že nikdo tady nepovažuje za realistické, že by konzervativci v těch volbách v roce 2024 mohli ten svůj volební mandát prodloužit a vládnout dál, vlastně v té době to bude už čtrnáctý, patnáctý rok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vydrží ta situace podle vás do toho roku 2024? Narážím na to, ačkoliv co je vyloučeno v životě nebo v politice, co se týče varianty předčasných voleb.

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Tak ono se říká, že v politice je i týden dlouhá doba, jak ukázaly ty události z posledních dnů nebo týdnů, tak někdy byl v Británii i 1 den, 24 hodin příliš dlouhá doba a pochopitelně nelze vyloučit další vládní krizi nebo další změny. V Británii existuje tlak ze strany opozice a nespokojených voličů na to, aby ty volby byly skutečně už dříve, na druhou stranu vzhledem k těm všem proměnným nejistotám, které tu vládnou, tak nikdo si není jistý, že právě předčasné volby by tu krizi samotnou mohly vyřešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pomáhá ta situace v Konzervativní straně a celkově právě labouristům?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Řekl bych, že jednoznačně ano, oni nemají ani charismatického vůdce, nemají ani nějak zvlášť oslňující politický program, momentálně jsou vlastně už dvanáctý rok v opozici a procházeli svou vlastní krizí a velice kontroverzním vývojem s lídrem opozice Jeremym Corbynem, který jim zcela na celé čáře prohrál ty minulé volby, a vlastně z té existenční krize samotné nebo z té krize popularity u voličů se zatím ještě nedostali, pokud to porovnáváme s tím, jak byla Labouristická strana populární vlastně před 20 lety, kdy byl na výsluní její nejúspěšnější premiér Tony Blair, tak zdaleka na tom nejsou labouristé tak, jak by, řekněme, po těch 12 letech vlády konzervativců mohli být. Řekl bych, že to trochu vypovídá o tom, že vlastně celá britská politika, ať se podíváme nalevo, nebo napravo, nebo do středu, prochází takovou generační výměnou a generační krizí, kdy, řekl bych, odešli z parlamentu a z politiky politici, kteří měli v dobré paměti ještě druhou světovou válku nebo poměrně bolestnou obnovu Spojeného království po druhé světové válce a vcházeli do politiky s určitými hodnotami, které se snažili naplnit, brali politiku jako veřejnou službu a snažili se jaksi jednoznačně vylepšit společnost a postavení těch nejchudších ve společnosti, ať už to bylo nalevo, nebo napravo. Ta generace odešla vlastně Británie teď sklízí tak trochu plody toho, že, řekněme, za éry Margaret Thatcherové a jejích nejbližších, myslím tím věkově, pokračovatelů nedorostla politická generace, která by dokázala pokračovat a dát zemi stabilitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak byste možná charakterizoval, co je typické pro tu současnou politickou garnituru ve srovnání s tím, jak jste popsal vlastně ty předchozí politiky?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Velice charakteristická je krátkodobost cílů, ke kterým se upínají teď, když jsou u vlády konzervativci, a řekněme, takový určitý oportunismus, tady v Británii se tomu říká /nesrozumitelné/, tedy člověk, který spoléhá na náhodu nebo na příležitost. A úplná absence jaksi dlouhodobého politického myšlení přes horizont, řekněme, nejbližšího státního rozpočtu nebo někdy nejbližšího hlasování v parlamentu. A musím říci, že sám jsem v Británii 16 let podnikal a měli jsme produkční společnost a že jsem vlastně na ty nehezké vlastnosti britských politiků narážel velice často také při podnikání tady v Británii, když jsme měli britské klienty tady ze Spojeného království nebo když někdy mí angličtí spolupracovníci tlačili na rozhodnutí, která podle mě byla příliš krátkodobá a příliš spoléhala na to, že někdy něco někdo nějak zařídí. A ti mí vrstevníci v té společnosti byli zhruba stejná generace jako třeba Boris Johnson nebo někteří jiní britští politikové a řekl bych, že v tom svém praktickém každodenním podnikatelském životě jsem bohužel potkával Borise Johnsony na každém kroku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A proto Boris Johnson. Po rezignaci Liz Trussové se objevily hlasy, že se do Downing Street 10 může nebo by mohl vrátit právě on. Ostatně, pokud se nepletu, on má ještě mandát od voličů. Je úplně mimo hru?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Řekl bych, že v té současné situaci je mimo hru, i když znovu zopakujme, v britské politice je někdy týden příliš dlouhá doba. Ona ho mimochodem ta zpráva o rezignaci Liz Trussové potkala na jeho, myslím, druhé, nebo dokonce třetí zahraniční dovolené poté, kdy rezignoval, vracel se narychlo z Dominikánské republiky, kde byl v hotelu nebo v rezortu některého ze svých bývalých sponzorů, což už samo vzbudilo tak trochu rozpaky, i když zůstává poslancem a vlastně parlament pracoval v těch minulých týdnech naplno, tak on byl na dovolené. Vrátil se, zdálo se, že sehnal podporu uvnitř poslaneckých lavic od konzervativců, potřeboval hlasy stovky, aby byl nominován, nicméně někteří z nich, možná i ti, kteří ho podporovali, mu dali najevo, že teď není správná doba na to, aby se vracel do politiky. On znovu spoléhal na to, že vlastně pokud by se do toho závěrečného kola rozstřelu dostal právě s Rishim Sunakem, tak že pravděpodobně členská základna konzervativců by znovu pro něj hlasovala. Existují lidé v Británii, existují členové Konzervativní strany, kteří ho považují za toho nejlepšího britského premiéra, který si zaslouží být ve funkci.

/znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Britskou politickou situaci komentuje publicista Ivan Kytka, se kterým jsme ve spojení na trase Londýn - Praha. Kdo je nový dvaačtyřicetiletý britský premiér Rishi Sunak, v pořadí padesátý sedmý v této funkci? Nový lídr konzervativců se v politice pohybuje už několik let. Co charakterizuje, pane Kytko, jeho postoje? Jaké jsou jeho přednosti, případně minusy?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Já bych řekl, že je považován a je tak trochu zázračné dítě britské politiky. On se dostal do parlamentu v roce 2015, je synem indických rodičů, kteří přišli do Británie, ovšem přes východní Afriku v 60. letech, vystudoval ty nejprestižnější a nejkvalitnější britské i americké školy, ať už základní, střední, tak potom i univerzitu, vlastně dokončil Oxfordskou univerzitu a pak ještě dělal postgraduál na Stanfordu v Kalifornii, pracoval v soukromých finančních firmách a vlastně odnesl si z toho vzdělání, z té své praxe, předpoklady pro to, aby dokázal dobře spravovat veřejné finance. Což, bych řekl, byl také hlavní důvod, proč se stal vlastně v roce 2018 britským ministrem financí, provedl Británii velice obtížným obdobím covidu, kdy vlastně země se ekonomicky finančně zastavila, a dokázal vlastně vyvést Británii z toho poměrně štědrým systémem - myslím, že v České republice se tomu říká německy kurzarbeit - a to byl předpoklad pro to, aby vlastně kandidoval také potom na úřad britského premiéra, když Boris Johnson odstoupil. Mimochodem on byl jedním z těch politiků, kteří svou rezignací vyvolali tehdy krizi a tlak na to, aby Boris Johnson v červenci odstoupil. Tzn. obvykle to tak bývá v britské politice, že ten, kdo bodne svému politickému partnerovi nebo příteli kudlu do zad, tak se automaticky stává jedním z kandidátů na to nástupnictví, trochu shakespearovské téma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím se Rishi Sunak liší či lépe řečeno bude muset lišit od svých předchůdců a předchůdkyň, aby setrval déle než těch historických 45 dní?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Tak první předpoklad, který, zdá se, začal naplňovat, je, řekněme, fiskální odpovědnost, tedy to, aby britský státní rozpočet nevykazoval astronomický schodek a neohrozil kurz libry, neohrozil schopnost britské vlády splácet své dluhy a podobně. On naznačil vlastně už v té své původní srpnové kampani, že bude nutné zvýšit v Británii daně, seškrtat některé výdaje a ten minirozpočet, který teď připravuje jeho vláda a bude zveřejněn 17. listopadu, podle prvních informací, které vycházejí z koridorů moci z ministerstva financí naznačuje, že skutečně Britové si budou muset utáhnout opasky na obou stranách té rovnice. Tedy seškrtat některé služby, na které byli zvyklí, a zvýšit daně. Očekává se od něj, že vrátí do politiky, řekněme, takovou solidnost a, lze-li to nazvat, také nudu. Boris Johnson si zakládal na bombastických výrocích, vtípcích, které někdy nedokázal pak realizovat v praxi, a někdy, popravdě řečeno, to ohrožovalo nebo nahlodávalo solidní pověst Británii v diplomatickém světě, v jejích mezinárodních vztazích, zejména ve vztahu k Evropské unii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte tedy, pane Kytko, docela optimisticky, nadějně šance Rishi Sunaka jaksi utišit ty rozbouřené vody, ať už politiky, ekonomiky a ostatně samozřejmě britské společnosti?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Tak zdá se, že má po tom prvním týdnu, a je to velice krátká doba, větší naději, než měla Liz Trussová. On aby se dostal do té funkce, tak musel udělat několik kompromisů uvnitř své vlastní strany. Aby získal podporu toho pravicového křídla tvrdých euroskeptiků, tak nominoval do své vlády ministryni vnitra Suellu Bravermanovou, která je velice kontroverzní postavou v britské politice pro své, řekněme pro Brity z ulice, krajně pravicové názory, zejména pokud jde o vztah Británie k žadatelům o azyl, o úroveň, jaká je teď v azylových střediscích Británie, a podobně. A může to být ona, na které vlastně on bude politicky ztrácet, protože je nepopulární ministryně Bravermanová jak mezi britskou veřejností, tak mezi podstatnou částí poslanců jeho vlastní strany. A pokud nedokáže tu krizi, která teď tady probublává v těchto dnech a možná v těchto hodinách, kdy spolu hovoříme, nějakým způsobem ztišit a uklidnit, tak se může ocitnout ve svízelné situaci, i když bych neočekával, že po těch převratech v minulých týdnech by byl donucen rezignovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jaké situaci a atmosféře a jaké jsou vůbec první kroky nového monarchy Karla III., pane Kytko? Už dochází v Buckinghamském paláci, kde on tedy nebydlí, pokud se nepletu, k nějakým změnám, reformám, které avizoval již ještě jako korunní princ?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Tak pokud jsou, tak jsou jaksi zatím velice pomalé a téměř neviditelné. My jsme se o tom bavili s našimi anglickými přáteli, že vlastně jedna ze zajímavých věcí, té výměně na britském trůně je ta, že královna Alžběta II., i když jí bylo 96 let a i když měla velké zdravotní potíže, tak vlastně byla, řekněme, do posledních dnů svého života velice viditelná. Ještě když byla ve Skotsku na dovolené, tak měla jedno nebo dvě veřejná angažmá, kdy jsem objevila v tamější léčebně pro dlouhodobě nemocné a setkala se s lidmi, a král Karel III. v tomto ohledu zůstává zatím stranou. Nevím, zda jde o nějakou taktiku, nebo zčásti možná také o to, že teprve přebírá ty domácnosti po své matce. On trávil nějaký čas na skotském zámku Balmoral, kde musel vyřídit pravděpodobně některé praktické věci. Teď, pokud vím, tak jsou s manželkou Camillou v Sandringhamu, což je jiné panství, které patří královské rodině ve východní Anglii, a pokud má nějaké oficiální angažmá, nějakou povinnost, tak dojíždí do Buckinghamského paláce. Pokud se objevily nějaké náznaky změn, které chystá, tak to bude v tom, kdo a za jakých okolností ho bude moci zastupovat, i když se ví, že nemá nejlepší vztahy se svým druhorozeným synem princem Harrym, tak pokud vím, zařadil ho do protokolu jako jednoho ze svých možných zástupců, pokud by byl jako král Karel III. indisponován. Trochu vstoupil, možná ne vlastní vinou, do kontroverze ohledně toho ekologického summitu, který bude v Egyptě, myslím, v polovině nebo koncem tohoto měsíce. Chtěl se tam vydat jako vlastně mluvčí ekologického hnutí ve Velké Británii, nicméně Liz Trussová, expremiérka, mu to zakázala, ještě když byla ve funkci, teď se zdá, že ani Rishi Sunak, který se tam sám nechystá, by nebyl nadšený z toho, kdyby tam král Karel III. jel. Reagoval na to tak, že uspořádá recepci pro účastníky toho summitu v Egyptě právě v Buckinghamském paláci. Myslím pro účastníky tady z Británie nebo možná i ze zahraničí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje Ivan Kytka, novinář žijící ve Spojeném království.

/znělka/

Ať už nedávná korunovace nového monarchy, poslední rozloučení s legendární královnou, nástup nového premiéra, ale třeba projevy Winstona Churchilla, vstup do Evropské unie či brexit. O tom všem a mnohem dalším informovala BBC, veřejnoprávní společnost. Oslavuje 100 let od svého založení. 18. října 1922 vznikla Britská vysílací společnost, každodenní vysílání zahájila 14. listopadu 1922 a v roce 1936 spustila BBC i svůj televizní program. Asi popsat ten vývoj a proměny, kterými tato legenda BBC prošla, pane Kytko, v tak krátkém čase, v několika minutách, to je nejspíš nemožné.

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Bylo by to velice obtížné, a když poslouchám to, jak vlastně těch 100 let se BBC vyvíjela, tak mě napadá, že vlastně ten její růst a pád tak trochu souvisí i s britskou politikou. Ona BBC získala velkou prestiž během druhé světové války, kdy hlavně po vylodění byli její reportéři přímo na místech a vlastně v bojových liniích tak, jak postupovali ze západu Spojenci na Berlín, a tehdy dokázali reportéři a vysílání přikovat vlastně miliony Britů k rozhlasovým přijímačům. Tehdy v roce 1953 s korunovací Alžběty II. k tomu vlastně přibyli také televizní diváci. To byla první akce, kterou BBC vysílala naživo. Velice opulentní, velice bombastická akce, kterou si vlastně BBC televize získala velkou popularitu. No a jak šla léta, jak přibývala konkurence a jak se teď rozšiřují znovu nejen v Británii, ale i na evropském kontinentě ty streamovací televizní služby, pochopitelně BBC k tomu musela čelit a někdy ne úplně, jak bych to řekl, nejrozumněji do té konkurence vstupovala a momentálně stejně jako britská politika se tak trochu ocitá, řekněme, na sestupu a musí přijímat a bude dělat řešení, která mohou znamenat základní proměnu hlavně financování BBC během příštích možná už pěti let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty potíže právě s financováním přiznává ostatně BBC i ve své analýze. Mimochodem, pane Kytko, vy jste pracoval jako redaktor pro BBC World Service a také BBC News. Jaké jsou vaše vzpomínky na toto působení? S čím vy si spojujete tuto veřejnoprávní stanici, toto médium?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Tak řekl bych, že jedna z těch věcí - a hovoříme o vlastně už historii, to bylo před 20 lety - byla ta, že jistota financování tehdy BBC, která existovala, vlastně její licenční poplatek se navyšoval automaticky s inflací, tedy pokud byla v Británii tehdy inflace, řekněme, 3, 4 %, tak ten licenční poplatek stoupl automaticky o 3, o 4 %. Tzn. byli jsme ve stejné situaci jako tehdy moji čeští kolegové v rozhlasu nebo v televizi, že museli každý rok takovou salámovou metodou škrtat tabulková místa, museli škrtat programy nebo nahrazovat levnějšími a podobně. To byla jedna z věcí, která byla velice příjemná, a druhá věc, řekl bych, protože jsem měl v té době živější zkušenosti i z české mediální scény, člověk cítil, že ta autorita BBC ve společnosti a v politice je taková, že mohu-li to tak říci a skoro bych to dal do uvozovek, si na vás politikové jen tak nedovolí, protože vás ta značka chrání a protože by z toho byl skandál. Jako český novinář jsem zažil různé domlouvání od českých expremiérů nebo poslanců, kteří mi říkali, že jsem něco napsal špatně nebo že něco šlo napsat lépe, to se mi Británii nikdy nestalo, ale také zčásti proto, že pochopitelně jako zahraniční novinář BBC jsem nebyl tak blízko politické moci. Ale neslyšel jsem o tom, že by někteří mí kolegové v BBC v tom politickém vysílání se dostávali pod permanentní tlak politiků tak, jak tomu bývalo, doufejme, že teď už není, v České republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A cítíte nebo vaši britští kolegové ten tlak ze strany politiků v poslední době?

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Tak stojí možná za to připomenout, že BBC prošla také personální změnou, vyměnila svého generálního ředitele, myslím, před rokem nebo před dvěma lety, stal se jím muž, který je blíže současné Konzervativní straně, konzervativní vládě, než tomu bylo minule, vnesl do těch politických programů, řekněme, více různorodosti politické. No, vlastně tam mediální scéna byla v Británii vždy rozdělena tak, že část britského tisku je velice napravo a je velice populární a BBC vlastně, aby tak trochu vyvažovala ten vliv, jaký mají listy jako The Sun nebo Daily Express nebo Daily Telegraph, do určité míry také The Times, tak měla povoleno, řekněme, být trochu více nalevo. Mám tím na mysli ne snad ve svých komentářích, ale ve výběru hostů, kdybychom analyzovali programy diskuzní a debatní a politické programy zpětně 10, 15 let, tak bychom museli přiznat, že tam měli větší zastoupení, řekněme, mluvčí levicových think-tanků nebo novináři z Guardianu a z levicových periodik a bralo se to jako, řekněme, ustálená věc, na kterou pochopitelně Boris Johnson a konzervativní vláda pod jeho vedením si velice dlouhodobě stěžovala, a řekl bych, že to se teď trochu změnilo poslední rok a půl. Nicméně není to v měřítku nebo není to v míře, která by narušovala ty základní editoriální principy, na kterých je BBC postavena, a že by to narušovalo přesnost a nestrannost jejího vysílání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled na dění ve Spojeném království nám zprostředkoval náš spolupracovník Ivan Kytka. Já vám děkuji za váš čas i postřehy a přeji hezký den do Londýna. Na slyšenou.

Ivan KYTKA, novinář, Spojené království
Hezký den a vše nejlepší vašim posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.