Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 9. září 2019

Hostem byl komentátor Ivan Hoffman.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes komentátor Deníku Ivan Hoffman, zdravím po rozhlasových linkách do Zlína. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Také srdečně zdravím, i naše posluchače samozřejmě.

Vladimír KROC, moderátor:
Naše témata omluva, neomluva premiéra Babiše za nepravdivé tvrzení o zaplacených demonstrantech, zastavení nezastavení jeho trestního stíhání kvůli Čapímu hnízdu a vyvolávaní ekonomické krize, a taky 50 let od vydání ikonického alba Beatles Abbey Road. Premiér Andrej Babiš se má podle soudního rozhodnutí omluvit za lživé výroky o zaplacených demonstrantech proti jeho osobě. Dělá dobře, že se proti soudnímu verdiktu odvolá? Co myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
No, já mám pocit, že to určitou logiku má, protože ve chvíli, kdy by jenom jednoduše přečetl to, co mu nadiktovala soudkyně, to znamená označení demonstrantů za zaplacené, objednané soudy a za toto tvrzení se tímto omlouvám, tak zní teda ta věta, kterou mám předepsanou. Tak by celá ta kauza skončila, ale myslím si, že on na tom asi nemá úplně zájem, politika je publicita vítaná, ať už je pozitivní, negativní, on má jistotu, že znovu se o tom bude ještě chvíli hovořit, na jedné straně budou jeho odpůrci, kteří budou říkat, že něco takového je naprosto neslýchané, pak budou ale na druhé straně jeho četní příznivci, kteří si řeknou, že něco na tom zřejmě je. Já bych k tomu chtěl říci, že mám pocit, že to PR je tam důležitější než nějaká skutková podstata toho řízení, protože kdyby on měl nějaké doopravdy argumenty, kterými by to své tvrzení mohl prokázat, tak by to nepochybně udělal už v tom dosavadním líčení, takže já spíše předpokládám, že ty argumenty nemá a že půjde o takové nějaké, o obecnou obhajobu toho tvrzení.

Vladimír KROC, moderátor:
Prezident Miloš Zeman si prý váží státního zástupce Jaroslava Šaroucha za jeho odvahu v kauze Čapí hnízdo, kterou se nedokázal postavit, jak prezident řekl "mediální smečce", jím vypracovaná zpráva týkající se trestního stíhání premiéra Babiše a dalších obviněných, by podle Zemana měla být veřejná. Co jsme se vlastně před týdnem dozvěděli, že se Šaroch po čtyřech letech rozhodl kauzu tak trochu zastavit.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Všeobecně je jasné, že odpůrci premiéra Andreje Babiše jsou zjevně zaskočeni vlastně tou možností, že se v kauze, která je tak dlouho propírána v médiích, v kauze Čapí hnízdo, nakonec vůbec nemusí to všechno dostat před soud. Státní zástupce, zdá se, není přesvědčen, že vyšetřovatelé předložili pádné důkazy o spáchání trestného činu, což ale mimochodem není úplně nová informace, v médiích najdeme zmínky staré několik měsíců, že vlastně si ani v minulosti tím už nebyl příliš jist, nicméně obecně se mělo za to, že doopravdy došlo ke zneužití dotace, k porušení zákona a tím pádem nakonec bude za to premiér po zásluze potrestán. A toto, řekl bych, bylo spíš takové jako přání otcem myšlenky, protože dokázat, že byl v této dotaci, v případě této dotace, porušen zákon, vůbec není jednoduché. Protože ten, který žádá o dotaci, tak si zpravidla velmi podrobně přečte, jaké podmínky musí splnit, a také tak učiní, to znamená, že by se Babišovi právníci dopustili nějaké hrubé chyby, kvůli které by byl odsouzen. To není příliš pravděpodobné, no a tím pádem vlastně část veřejnosti i nadále bude přesvědčená, že se vyhýbá nějakému trestnému stíhání, ale zase ta druhá, zřejmě od začátku bude mít pocit, že to byl politický útok, že celé to trestní stíhání bylo motivované politicky, a že kdyby byl normálním podnikatelem jako stovky jiných, kteří podobným způsobem našli mezeru v zákoně, a dostali se k dotaci, že splnili na papíře všechny ty podmínky, které k tomu byly, tak, že by si ho nikdo ani nevšiml. A v tom se ty dva tábory budou vlastně lišit i do budoucna a na tom se vůbec nic nezmění.

Vladimír KROC, moderátor:
Evropská komise nezakázala ministerstvu, aby senátorům poskytla návrhy auditních zpráv ohledně premiéra Andreje Babiše, tvrdí to předseda senátní komise pro posouzení auditu, Zdeněk Nytra, na základe vyjádření Evropské komise. Ministerstvo financí vyjádření tedy označilo za nekorektní interpretaci a zdůraznilo, že podle nařízení Evropské komise nesmí návrh auditní zprávy poskytovat třetím osobám, senátory nevyjímaje. Jak se v tomto vyznat?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Tak je to samozřejmě problém právní, a vlastně takoví právní puristé a lidé, kteří prostě chtějí, aby všechno bylo teda do puntíku podle zákonu, tak těch asi mnoho není, to je, asi řekl bych, ve společnosti menšina. Ti ostatní mají pocit, že všechny tyto kauzy by měly být co nejtransparentnější. Já se přiznám, já se také řadím k těm, kteří si myslí, že by veřejnost měla do těch věcí vidět, měla možnost prostě studovat, porovnat, podívat se na ně.

Vladimír KROC, moderátor:
Čili tyto auditní zprávy by měly být veřejné.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Já bych byl rád, kdyby byly, protože vlastně tím pádem by se debatovalo nad nějakou předmětnou materií, nad něčím konkrétním, zatímco takto se stále pohybujeme ve sféře různých dohadů a pocitů a emocí, a tam je prostě strašně těžké se dobrat nějakého výsledku. Dokonce bych řekl, že to možné není.

Vladimír KROC, moderátor:
Co přinesla cesta premiéra před týdnem do Turecka? Ono to načasování bylo asi prozíravé.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Já mám pocit, že bylo úplně geniální, protože on kdyby tam jel o týden později, ve chvíli, kdy naši basketbalisté vyřadili v Číně Turky na mistrovství světa, tak mám pocit, že by to přijetí bylo velice chladné, protože prezident Erdogan je vlastně znám tím, že je to takový sportovní fanda, fanoušek prostě tureckých sportovců, takže by to asi těžko nesl, ale tím, že to bylo předtím, tak se ta návštěva odehrála s velkými poctami a tak dál.

Vladimír KROC, moderátor:
A význam?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Já bych k tomu řekl, že přečetl jsem si víc k tomu komentářů o výsledcích té cesty, a tak dále, ono je těžké doopravdy říct, jestli z toho nějaký význam do budoucna bude, protože mluvilo se o možnosti dát do pořádku Malerstovu elektrárnu, kde tam prostě proděláváme, jako český stát, obrovské peníze, hovořilo se o možnosti navýšit obchodní výměnu, nevím, jestli z toho něco nakonec bude nebo nebude, ale zajímavé na té cestě bylo spíš to, co všechno se na ní neřešilo. Náš premiér vlastně v uvozovkách "promarnil" příležitost popísnit Turecko za aktivity v pobřežních vodách Kyperské republiky, a nebo za špatné zacházení s Kurdy a opozicí obecně, mohl mu vytknout nakupování raketové obrany od Putina a nebo vyhrožování migrační vlnou, vlastně těch kauz, ve kterých Turecko není zrovna v dobrém světle, a je zvykem prostě je nějakým způsobem napomínat, a vést k poslušnosti a dávat jim špatné známky z chování, je poměrně hodně a premiér nic z toho v podstatě neudělal, to je vlastně takovou obecnější úvahou o tom, jestli ta politika, která vždy teda bude oscilovat mezi principiálností nebo pragmatismem, jestli ji dělá dobře a nebo ne, protože vidíme, že Andrej Babiš skutečně je, on přišel do politiky z byznysu, a je vlastně za všech okolností nasměrován pouze tím jedním směrem, to znamená není to ten typ politika, který by na prvním místě hájil nějaké hodnoty, on na prvním místě hájí byznys, a tam se můžeme rozcházet, jestli je to dobře nebo špatně, jisté je, že nám nedělá nepřátele, a to možná asi je spíš dobře.

Vladimír KROC, moderátor:
A co potom zastávka v Budapešti, na konferenci o demografii Babiš prohlásil, že dobrý stát se poznám podle toho, že jeho populace se zvyšuje a tento růst není nahrazen migrací ze zahraničí. Aniž bych Tě pokládám na odborníka na demografii, daří se tohleto někde v okolí?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
V Evropě se to myslím vůbec nedaří, ty země, kde přibývá populace, tak jsou na úplně jiných kontinentech, to znamená, je otázka, jestli teda vůbec má populace přibývat, já jsem docela skeptický k takovým těm všem demografickým modelům, které počítají budoucnost podle toho, jak vypadá dnešek, my víme, že vlastně prognostici vždycky vysvětlují budoucnost, která se potom nenaplní, takže v tom asi problém zásadní není, ale spíš bych řekl, že na jedné straně vidíme, že u nás politici se snaží dostat do republiky momentálně nějakých, já nevím, 50, 500, prostě obrovské množství lidí, kvalifikovaných cizinců, na práci, pro kterou už u nás lidé nejsou, a na druhé straně se jim nezamlouvá migrace, to znamená je tady takový protimluv. Ono ideální by asi bylo, kdyby prostě si všechny země vystačily s tím svým obyvatelstvem, zaměstnali ho a všechno by tak nějak normálně fungovalo, a ta výměna toho obyvatelstva byla spíše turistická, kvůli poznávání a tak dál, ale ta migrace, kdyby se nějak odehrávala v nějakých rozumných mezích a ne, jak to poslední dobou vypadá, to je zřejmě už iluze, protože s globalizací se doopravdy svět do takové míry proměnil, že vlastně to nějakým způsobem zastavit, je obtížně představitelné, ale určitě se na tom bude stále pracovat, protože ta migrace, vedle pozitivních efektů, přináší velké množství negativních, a ten tlak veřejnosti, aby se ty negativní jevy eliminovaly, bude jenom růst, to znamená, že politici budou pod tlakem migraci bránit, ale jak to budou dělat, to je těžké si představit.

Vladimír KROC, moderátor:
A má vláda program, kterým by přirozený přírůstek populace podpořila?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
No, určitě ho nemá, protože to by znamenalo zavést teda obrovské daňové úlevy, pomáhat prostě těm mladým rodinám řešit otázky bydlení, a tak dál, a to všechno prostě samozřejmě teda stojí peníze, což ve společnosti, ve které dnes žijeme, není tak úplně jednoduché, ale já mám pocit, že tady je ještě jeden problém, a ten je daleko vážnější, a to nevím, jestli vůbec nějaký politik vyřeší. Jinak se změnil dramaticky životní styl, tak lidé dneska chtějí žít jinak. Těch, kteří chtějí mít tříčlennou rodinu a věnovat se dětem a dát je úplně na první místo, a odložit svoje kariéry a třeba zvolit takový model, kdy matka několik let zůstává s dětmi doma a plně se jim věnuje, to je pryč, prostě, ta atmosféra se vytratila, ta tady není, nikde v Evropě, mám pocit, že lidé daleko více jsou soustředěni sami na sebe, na své úspěchy, na své zážitky, na své benefity a tak dále, a ty děti jsou v jistém smyslu, cynicky řečeno, obrovská přítěž, to znamená, jestli tohleto je schopen, tu změnu životního stylu celkovou, změnit nějaký politik, tak to také velice pochybuji.

Vladimír KROC, moderátor:
Posloucháte Dvojku a Jak to vidí komentátor Ivan Hoffman. Dějiny druhé světové války se staly důvodem k vyřizování účtu, uvedla na svém webu v komentáři k bojům o pražskou sochu maršála Ivana Koněva ruská státní televize NTV. Polemika se dostala do ruských médií po nedávném výroku ministra kultury Vladimíra Medinského, který starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, označil za nacistu. Jaká by měla být adekvátní reakce české strany?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Ten výrok je drsný, tak ta reakce je ostrá, to znamená diplomaté vlastně ani nemají nějakou jinou možnost, než dožadovat se omluvy. Tady ty protokoly diplomatické, jak se na co reaguje, jsou víceméně dané, já bych řekl, že potíž s historií je vždycky v tom, že se odvozuje od současnosti. Historie je prostě proměnlivá, ona se řídí, řekl bych dokonce tržně, nabídkou, poptávko, a momentálně je u nás spousta expertů na velitele Koněva, kteří diskutují, jaká byla jeho role nejen při osvobozování Československa, ale i v dalších letech, kdy ta socha byla postavená, jestli tam má být, nemá být, jestli symbolizuje jenom toho jednotlivého vojevůdce a nebo ruskou armádu, a vlastně ti všichni diskutují, jestli ta socha tam má být a nebo nemá být. No ale důvodem této averze, nebo této diskuse, důvodem této diskuse není podle mě nějaký náhlý zájem o probádání teda co nejpreciznější, druhé světové války, důvodem je podle mě jednoznačně averze na Rusko. Ta je dnes docela silná a hodně lidí prostě se vůči Rusku při různých situacích vymezuje, hodně lidí se vymezuje vůči Číně, pak jsou někteří, kteří se vymezují vůči Americe, ale dnes ta averze na Rusko je docela taková silná a ten vojevůdce a jeho socha si to v podstatě odskákali, já bych řekl, že to ale není takový úplně jenom náš případ, protože obdobou toho je například, určitě si vzpomínáš, hysterie takových těch amerických aktivistů, kteří před rokem, někdy před dvěma, likvidovali jižanské sochy, protože s odstupem se potřebovali vyrovnat s minulostí a vadil jim teda bělošský rasismus, a tak se rozhodli, že ho teda dodatečně, po X letech porazí, zničením těch soch. Ono to hanobení a odstraňování soch je vlastně vždy takovým dodatečným vyrovnáváním se s něčím, čemu lidé nedokázali čelit tehdy, když to bylo aktuálně potřeba, to je potřeba si uvědomit, a v tomhletom smyslu je to myslím i docela takové trapné no.

Vladimír KROC, moderátor:
Koněvova dcera v ruských médiích oznámila, že chce památník dopravit do Ruska. Starosta šestého pražského obvodu to označil za vstřícný krok, který by mohl situaci uklidnit. Myslíš si to taky?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Já bych řekl, že tady bude určitě hodně lidí, kteří budou trvat na tom, že by tam ta socha měla zůstat, ale obecně si myslím, že sochy nemají příliš šanci přežít tu dobu, kdy byly instalovány a většinou se prostě nakonec demontují a odstraní a ten podstavec se ale využije pro nějakou další sochu a takový ten koloběh soch ve městech, na náměstích, v přírodě, je asi věčný, a já bych to tak tipoval, že ta socha Koněva to nakonec nepřežije.

Vladimír KROC, moderátor:
Máme další teď ekonomické téma, ono se to rychle mění, ale v závěru minulého týdne americké akcie znatelně posilovaly, díky nadějím na pokles obchodního napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Příznivé hospodářské údaje navíc zmírňovaly obavy investorů ze zpomalování růstu americké ekonomiky. Zní Ti to dostatečně pozitivně taková zpráva?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Já tomu příliš nevěřím. Já mám pocit, že to, co můžeme v souvislosti s tou probíhající obchodní válkou mezi Číňany a Američany vypozorovat je, že to určitě bude jeden z dalších impulsů k ekonomické krizi, globální, podobající se tomu, co tady bylo v roce 2008, a to z toho důvodu, že vlastně u těch krizí opakujících se, není otázkou, jestli, ale je jenom otázkou kdy. A to napětí, když se člověk na to dívá, se doopravdy graduje, a ukazuje se, že Čína je pro Američany nejen obtížný partner, ale současně i neobyčejně obtížný protivník. Zatím oni neustupují, ve chvíli, kdy Američané zavedou nějakou sankci, tak vlastně ta reakce té čínské strany je pokaždé reciproční, ale řekl bych citelná, dobře promyšlená, oni doopravdy reagují tak, aby to ty Američany, podle možností teda bolelo, aby to zasáhlo někoho v Americe, na kom zase Trump je závislý, to znamená ta eskalace podle mě jen tak nepomine, protože, řekl bych to tak, že zatímco Trump ty Číňany štve a vlastně na ty sankce oni potom reagují takovým tím hypervlastenectvím a tak dál, Číňani jsou velice hrdí, podobně jako Američané, tak ale druhá stránka věci je, že ve chvíli, kdy prostě mu to vracejí, tak zase ten americký prezident současný, Donald Trump, doopravdy není na to zvyklý, aby ho někdo ponížil a nebo napadl, to znamená, že v něm je ta soutěživost toho byznysmana, který bude tu válku obchodní eskalovat dál. Takže to, já si myslím, že určitě období nějaké konjunktury před sebou svět nemá, a k té krizi v každém případě dojde.

Vladimír KROC, moderátor:
No další jednání o obchodu mezi vysokými představiteli Číny a Spojených států má být počátkem října ve Washingtonu. Dá se od toho něco očekávat?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
No, já spíš přemýšlím o tom, jestli, no určitě vlastně ta taktická bitva, ta bude probíhat stále, každý bude chtít ukázat, že to není on, kdo to způsobil, a toho Černého Petra si vlastně budou neustále přehazovat, takže my můžeme očekávat nějaké pozitivní signály, ale ty potom se zase rozplynou v něčem dalším, ale mě spíš přijde docela zajímavé, na těch krizích, které vídáme, to, že vlastně vůbec není těžké věštit, na jedné straně vidíme profesionály, ekonomy, kteří jsou schopni z nějakého indexu spokojenosti a německých podnikatelů, vyvodit prostě co se stane, protože vlastně i v minulosti se ukázalo, že někdy lidé, kteří prostě přestanou důvěřovat v chod toho celého systému, tak vlastně na jejich slova dojde a ty indexy poslední dobou ukazují, že doopravdy ta krize je doslova za rohem, ale z druhé strany je to takový údaj naprosto řekl bych nekorektní, nevědecký, tak kdyby si němečtí podnikatelé nasadili růžové brýle, tak by ta krize nebyla. Vypadá to jako zvláštně. Ve chvíli, kdy už k té krizi dojde, pak už je to jasné, tam jsou všichni generálové po válce a slyšíme, že jsme si žili nad poměry, že vláda rozhazovala, místo toho, aby myslela na hladové roky, občan, že měl nejlépe nakupovat, protože tím, že nenakupoval, tak poklesla spotřeba domácností, zpomalila se výroba, logicky kleslo HDP, škrtá se ve výdajích, roste nezaměstnanost, to už potom všichni vidí, k tomu vlastně přijde ta hloupá nebo blbá nálada, na které se přiživí populista, to už vlastně všechno víme, ale zvláštní je, že o té krizi se předem ví, že přijde, a málokdy se zkoumá, zkoumá se, kdo na ni prodělá, kdo na ni doplatí, ale daleko zajímavější je si všímat, podle mě, kdo z ní má užitek. A mě se zdá dobré prostě sledovat, existuje řada hollywoodských filmů, které jsou natočené podle skutečného světa, a z nich vyplývá, že tou úplně nejjednodušší podstatou všech těch krizí, ke kterým dochází cyklicky a neustále a o kterých víme, že přijdou je, že se v tomhletom našem světě legalizuje lakomství a glorifikují lakomci. To je, takhle je to prostě podle mě strašně jednoduché. My všechno víme o tom, jak se nafukují bubliny, jak praskají a jak to chodí na Wall Street, to prostě si všichni můžeme zajít na to do kina a podívat se na to v televizi, zvláštní je, že nic proti tomu neděláme. A já si to vysvětluji teda tím, že my vlastně než bychom toužili po nějakém spravedlivém světě, kde se všem měří stejně a všichni mají stejné šance, a existuje spravedlivá soutěž, tak spíše ten systém drží pohromadě tím, že dodnes funguje to, čemu se říká americký sen. To znamená každý si říká, jde to všechno teda do háje, ale možná zrovna já budu ten, který na tom neprodělá, který neskončí někde prostě v krizi a v bídě, ale budu tomu celému přihlížet ze své zcela nové jachty. A já si myslím, že kouzlo toho, proč přežívá ten systém, ve kterém žijeme, je tenhle ten americký sen.

Vladimír KROC, moderátor:
Ivan Hoffman je komentátor Deníku dnes ve zlínském studiu Českého rozhlasu, hostem Dvojky v pořadu Jak to vidí. Blíží se další výročí, 26. září to bude neuvěřitelných 50 let, kdy vyšlo oslavné album Beatles Abbey Road. Jak se od těch dob, podle Tebe, změnila stará dobrá Anglie?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Asi nezůstal kámen na kameni, to je jasné, když se člověk dívá na ty dobové záběry a když si vzpomene na to, co se vlastně kolem Beatles dělo před 50 lety, a jak ta země vypadala, tak všechno je úplně jinak. Já bych řekl, že v těch 60. letech Britové nebyli až tak bohatí, jak jsou dnes, ale zase prostě ten patriotismus nějaký tam asi fungoval lépe, a když si člověk vzpomene i na tu hudbu a na tu celkovou atmosféru té doby, tak by člověk jako rád do té vody znovu vstoupil, ale otázka je, kterou si dáváme je, jak. Na té reedici Abbey Road, která teď má vyjít, je zvláštní, že, samozřejmě, že se tam objeví nějaké novinky a nějaké nové souvislosti a tak dál, všechno bude znovu remixováno a tak dál, ale nevím jak pro Tebe, ale pro mě je vlastně tajemstvím, proč zrovna právě tahleta deska Abbey Road je ze všeho, co Beatles natočili nejprodávanější, protože já mám pocit, že měli spoustu lepších.

Vladimír KROC, moderátor:
No, ono je zajímavé, spousta takových věcí, které souvisí s tou deskou, možná proto, že to byla poslední nahrávka společná ve studiu, sice pak ještě vyšla Let It Bee, ale ta se nahrávala předtím. Ono je spousta takových těch, dneska se tomu říká Fake News, nesmyslů, že třeba na té fotce se objevuje Paul McCartney, a rozšířila se fáma, že je mrtvý. Mělo to dokládat to, že je jediný boss na té fotce a třeba SPZ na Golfu, na Volkswagenu, který tam zůstal, teda pardon Beetlu, to měla být nějaká šifra.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Ano, ano.

Vladimír KROC, moderátor:
Zkrátka, kdo chce, tak si najde důkaz pro sebevětší hloupost.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
No zvláštní je, že to vlastně Beatles nikdy příliš nedementovali. Taky se jim to asi líbilo.

Vladimír KROC, moderátor:
Dostávám se k tomu, o čem jsi mluvil předtím, ale já se Tě chci zeptat, jako bývalého muzikanta, formovali Tě nějak Beatles?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Určitě, já vlastně z těch písní, teda z těch kapel, které v té době byly, tak vlastně se lidé rozhodovali mezi Rolling Stones, potažmo Kings, to byl takový ten drsnější rock a tihleti byli takoví melodičtější, takže jsem se nakonec stal na nějakou dobu folkovým hráčem, tak Beatles v tom určitě mohli sehrát nějakou roli, nicméně stejně platí, že folkaři, to jsou vlastně rockeři, kteří nesehnali peníze na aparaturu, to je stará známá věc. Ale určitě vlastně už i to obsazení, jak hráli, tak to se celé kopírovalo, ta jejich stopa byla obrovská, a hlavně, já jsem si uvědomil, já tak občas sleduji, kdo z těch současných muzikantů, a minulých, hraje Beatles, a co od nich hraje, a poslední dobou vyšly třeba dvě krásné desky Al Di Meoly anebo Bill Frisell, americký kytarista, prostě udělal jednu celou desku jenom z těch beatlesovských melodií, a jenom to jsem chtěl říct, že vlastně na nich z Abbey Road není nic. Kupodivu.

Vladimír KROC, moderátor:
No a když odhlédneme od tohoto alba, obecně, čím to, že tahleta muzika přetrvala víc než půlstoletí. Máš pro to nějaké vysvětlení?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Já myslím, že to takový nějaký Genius loci, že prostě občas se něco takové stane, protože té dobré hudby od té doby byla spousta, ale podobně, jako máš v jazzu třeba standardy, věci, které prostě hrají všichni a neustále, tak i Beatles, se jim podařilo zanechat takovou stopu ve vědomí lidí, a ta tam vlastně zůstává, stále to nějakým způsobem pokračuje. Já vím, že jednu dobu, když už vlastně jsme ty Beatles měli tak strašně všichni naposlouchané, že už jsme přesně věděli, jak to jde za sebou na těch jednotlivých deskách, tak jsme s kamarádem udělali takový jeden večer, donesli jsme si všechny jejich desky a na přeskáčku jsme si je nahrávali na magneťák, aby jsme aspoň změnili to pořadí a ještě z toho něco mohli vytěžit. Já mám pocit, že z Beatles se vytěžilo úplně všechno.

Vladimír KROC, moderátor:
To byl někdejší písničkář, komentátor Deníku, Ivan Hoffman. Děkuji. Na shledanou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku a písničkář:
Hezký den.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.