Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 15. dubna 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Mým hostem je dnes komentátor Ivan Hoffman, který usedl ve zlínském studiu. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Já vás ze Zlína zdravím. A samozřejmě i naše posluchače.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké motivy budeme společně rozvíjet? Příběh zakladatele serveru WikiLeaks, změny ve vládě, čínské investice v Česku či boj proti trafikám. Nechte si inspirovat. – Zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange zatkla minulý týden londýnská policie. Mnozí si možná jen stěží vzpomenou, proč se Assange na ekvádorské ambasádě v britské metropoli skrýval od roku 2012. Co získal sedmiletým útěkem?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Máte pravdu, je to strašně dávno. Sedem let uplynulo od doby, kdy se tam uchýlil, když se snažil zabránit svému vydání do Švédska, kde byl obviněn ze znásilnění, a tam mu hrozilo nejen to, že půjde do vězení, ale že bude vydán do Spojených států, kterým asi nejvíce ublížil tou svou investigativní činnosti, respektive založením serveru, na kterém se zveřejňovaly věci, které jsou tajné. Těch sedm let uběhlo, na toho Assange se pomalu zapomínalo, protože přicházely jenom zprávy o tom, že je ve vězení, ale ta aféra jako by odeznívala. Ale teď tím zatčením znovu ožila a znovu si po letech dáváme tu otázku, která vlastně kolem něj existuje odjakživa, jestli je to padouch, anebo jestli je to hrdina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká odpověď je asi ta správná? Protože třeba jeho stoupenci se brání tím, že není známý žádný konkrétní případ, kdo by utrpěl újmu kvůli prozrazeným materiálům. Ve Spojených státech ho část establishmentu považuje za nepřítele, který umožnil plošný únik čtvrt milionu diplomatických depeší, utajovaných armádních materiálů.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Asi musíme začít tím, že by asi nebylo Assange, nebylo té aféry kolem něj, kdyby ty informace, které získal a otevřeně nabídl, nezveřejnili novináři, kteří první museli v těch nejváženějších denících na světě rozhodnout o tom, jestli to je nebo není ve veřejném zájmu. Většina novinářů se tenkrát rozhodla, že to ve veřejném zájmu je... Že nejde o to, jak politici vypadají, ale jde o to, jací jsou. A ty Assangeovy materiály, respektive ty, které on pomohl zveřejnit, ukazovaly na to, že politici se doopravdy dopouštějí věcí, které nejsou zrovna úctyhodné, a to, že neudělal konkrétně škodu někomu napřímo, to asi není na tom to nejdůležitější. On zveřejněním tajných diplomatických depeší docílil naprosto devastujícího účinku na důvěryhodnost těch lidí, důvěryhodnost politiky, politiků. Ti se s tím nikdy nesmíří a vlastně ani nemůžou smířit, a tak mu začali vyčítat, že sice říká pravdu, ale vybírá jen tu, která škodí jen jedné straně, že v tom zveřejňování, v tom poškozování lidí nebo států není vyvážený. Chtěli po něm, aby na všechny strany byl přísný stejně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Padni komu padni?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
To se v jeho případě ani nedá příliš vyžadovat, když vždycky závisí na novinářích, co si z těch depeší vyberou a co zveřejní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Také otázka: Co je to vlastně veřejný zájem...?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Přesně tak. Z jedné strany to jeho zatčení vypadá, že to je takový odstrašující případ, že když někdo si dovolí takovou drzost jako on, tak na to vždycky doplatí. Ale z druhé strany se Assange stal pro spoustu lidí inspirací, a teď se navíc může stát i mučedníkem. To tak bývá. To, že lidé vždy budou mít zájem o to, co je tajné, a říká se, že co je šeptem, to je s čertem, a že vždy budou chtít vidět za opony, za kulisy, to je taková věčná lidská touha, věčné pokušení. A i novináři vždy budou takové věci vždy zveřejňovat. Už kvůli tomu, aby se zvýšila čtenost, aby lidé navštěvovali webové stránky, dívali se na televizi, poslouchali rádio. To znamená, Assange sice skončí s velkou pravděpodobností na dlouhou dobu ve vazbě, ale inspiroval spoustu lidí, kteří budou dělat to, co on.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Změnilo se něco třeba v chování nás lidí uživatelů, vztah třeba k únikům materiálů? Mimochodem, Ivane, myslíte, že se Assange dočká spravedlivého, nestranného procesu?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Podle toho, co čtěme v médiích, tak ta akce na jeho zadržení se dlouho připravovala. Já myslím, jak už jsem to řekl, on způsobil politikům takovou morální škodu, že oni se s tím nikdy nesmíří. To znamená, předpokládám, že souzen bude tak dlouho, až v tom vězení zůstane do smrti. Ale uvidíme, možná, že jak je ten jeho případ tak pozorně sledovaný, že tam stráví nějakou dobu, a když to už nebude zajímavé, když se na něj zapomene, tak se z toho vězení dostane a ještě se podívá na svobodu. Ale teď ho podle mě nečeká vůbec nic dobrého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dva nejčastěji kritizovaní ministři za hnutí ANO odcházejí z vlády. Premiér Andrej Babiš oznámil výměnu ministra dopravy Dana Ťoka a ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové. Pana Ťoka, která sám dal demisi, nahradí náměstek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Vladimír Kremlík a paní Novákovou vystřídá místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček, s nímž se radí předseda vlády. Zřejmě by se také mohl stát třetím vicepremiérem pro ekonomiku. Andrej Babiš totiž uvažuje o zřízení tohoto postu. V čem budou, Ivane, noví ministři lepší? A budou lepší?  

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
V případě obou dvou je pravda to, co už jste předeslala, že se jim doopravdy dostalo velice hojné kritiky. Ale oni vesměs byli kritizování buďto za lehkovážně učiněné sliby, anebo potom za docela neobratné komentáře, které nebylo možné nekomentovat v médiích. To znamená, že pokud jde o ministryni Novákovou, tak ona doplatila na to, že se některými výroky buďto zesměšnila, anebo učinila výroky, které nebyly politicky v pořádku, nedaly se přehlédnout. U Dana Ťoka, tam je to trochu komplikovanější. Já mám pocit, že on odešel jednoduše z únavy. Politik, když končí, tak na něm vidíme, že doopravdy trpí, že s tou funkcí ztrácí sebevědomí a tak dál. Ale když s politikou končí manažer, na Danu Ťokovi to bylo dobře vidět, tak tomu se uleví, protože pro něj začíná opět normální život. Dlouho na tom ministerstvu vydržel. Na Ministerstvu dopravy je průměrná životnost 1,4 roku, to někdo spočítal...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Byl nejdéle sloužícím ministrem.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
On tam byl doopravdy dlouho, byl ve funkci 4,5 roku, a docela překvapuje, že jako nepolitik, jako člověk, který neměl politicky silnou podporu, to tam tak dlouho vydržel, a současně, že ho tam politici tak dlouho snesli, protože Ministerstvo dopravy, to byl vždy rezort, kde se rozhodovalo o obrovských penězích... Je to doopravdy náročné, člověk je pod obrovským lobbistickým tlakem... A já si přiznám, že když nastupoval, tak jsem měl pocit, že by učiněn kozel zahradníkem, že to nemůže dobře dopadnout, protože tam přicházel jako ředitel Skansky a nikoho by nepřekvapilo, kdyby šel na ruku těm velkým stavebním firmám, developerům. To se nakonec nestalo, protože když vezmeme empirický fakt, výpočet, že se cena kilometru dálnice za jeho působení snížila na polovinu, tak to znamená, že o tu polovinu výdělku někdo přišel. Buďto to byli zprostředkovatelé, nebo to byly přímo ty stavební firmy, které dávaly najednou lepší ceny a tak dál. To znamená, on tím kozlem v zahradě nebyl, a tak se tím zodpověděla trochu i ta zásadní otázka, kterou jsme si všichni kladli, jestli je to dobře, že se člověk z byznysu, manažer stává politikem, protože to je úplně jiná funkce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co to ukázalo, odchod bývalého manažera?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Myslím, že se ukázalo, že ideální by bylo, kdyby na té ministerské židli seděl člověk s velkým politickým vlivem, aby mohl dělat zásadní rozhodnutí, nejenom operativní, a současně kdyby byl špičkovým manažerem, který se na tu politiku dívá věcně. To znamená, nesleduje tím nějaký momentální politický zisk, ale rozumí tomu oboru, v tomto případě dopravě, a dělá ta rozhodnutí s nějakým výhledem a s nějakou logikou. Ale problém je, že takové zvíře prostě neexistuje. Špičkového manažera vtáhnete do politiky jen naprosto výjimečně a vlivný politik málokdy do hloubky něčemu rozumí. To znamená, ukázalo se, že asi víme, co bychom chtěli, ale není velká pravděpodobnost, že bychom se toho dočkali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když Andrej Babiš oznamoval výměnu dvou ministrů své vlády, tak mimo jiné prohlásil, že už je líp. Už je?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Pokud jde o dopravu, tak určitě ano. My se všichni díváme na to, kolik se postavilo kilometrů dálnic a tak dále, ale ty problémy jsou provázané. A to, co nás nejvíce trápilo na tomto rezortu, byla ta obrovská korupce, provázanost právě s lobbistickými zájmy lidí, kteří kolem té dopravy vydělávají peníze. A mám pocit, že paradoxně se Danu Ťokovi podařil zohlednit spíš ten veřejný zájem a toho lobbismu a korupce s velkou pravděpodobností ubylo, protože kdyby nějaký náznak na korupci byl, tak určitě bychom si to už přečetli a slyšeli ze všech stran.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co tedy očekávat od nových ministrů?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Já od toho nového ministra dopravy podobně jako nikdo neočekávám nic, protože ho nikdo moc nezná... Uvidíme, jak se v tom prostředí zorientuje, jestli bude pokračovat v tom, co se dělalo, anebo přijde s něčím novým.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Těch úkolů je docela hodně.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Ale moc toho nevíme, je to neznámá tvář... Ale pokud jde o výměnu na Ministerstvu průmyslu a obchodu, tak tam už slyšíme premiéra dávat tomu novému ministrovi docela konkrétní zadání, co udělat se zahraničním obchodem, jak koordinovat podporu českých podnikatelů a exportérů a tak dál. Tak tam je možné si představit, že to může být užitečná výměna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:  
Karel Havlíček deset let vede asociaci, která hájí zájmy malých a středních podnikatelů, třicet let podniká... Mimochodem ta tradice vicepremiérů pro ekonomiku se pojí hlavně se sociálnědemokratickými ministerskými předsedy. Jak se díváte na tuto možnou funkci pro pana Havlíčka (vicepremiér pro ekonomiku)?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Asi mu premiér hodně věří, ale ona ta kumulace funkcí jako dobrý způsob využívání lidí moc není. Spíš by se člověk měl soustředit u takovéto funkce, jako je Ministerstvo průmyslu obchodu, hlavně na tu stěžejní, hlavní, práci. Nevím, jaký má tenhle ten vedlejší úvazek smysl, ale... Neumím to posoudit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná umíte posoudit, i sám máte vlastní zkušenost, Ivane, jak se třeba žije podnikatelům v Česku. Jak se to za poslední léta změnilo?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
To, že právě na takovouto důležitou funkci je vybrán člověk, který spíše sleduje ty menší a střední podnikatele než ty úplně největší, to je krok důležitý. Doufám, že nejenom symbolický... Ale i symbolicky je to důležité, protože tady dlouho panovala představa, že je potřeba vycházet vstříc takovým těm big playerům (velkým hráčům), těm největším, kteří zaměstnají nejvíc lidí, nejvíce nesou odpovědnost za to, co se v zemi děje a tak dále. To je ale cesta do pekel, protože ti velcí vždy shromáždí obrovský vliv a jsou velmi obtížně kontrolovatelní. Ale hlavně s tím, jak se věci centralizují, tak se vytrácí soutěž. A soutěž byla vlastně tím nejdůležitějším, kvůli čemu se tady měnil režim, že místo centrálního plánování každý dostal něco povelem... Najednou se měla rozehrát taková tradice soutěžení, zápolení, měli vyhrávat ti nejlepší... Ale postupně s tou centralizací pochopitelně už nevyhrávají nejšikovnější, nejlepší, nejpracovitější, ale ti, kteří mají nejvíce peněz, největší vliv, nejlepší právníky... To znamená odstoupit od toho, že se protěžují ti největší a že se znovu spíš dává zelená těm středním a malým, to je současně sázka na kreativitu, na to, že to ty lidi prostě bude bavit, něco podnikat, něco dělat, něco vymýšlet... To znamená, měl by to být signál nebo krok tím správným směrem. Ale zvláštní je, že pro ten krok se rozhodl jeden z těch největších boháčů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Andrej Babiš další změny ve vládě nevylučuje. V hnutí ANO se spekulovalo o odvolání ministra spravedlnosti Jana Kněžínka... Nechá si sociální demokracie jako koaliční partner sáhnout na své ministry?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
To uvidíme. Ty vztahy v koalici se nedají nějak příliš zatěžovat a poškozovat. Všichni se vzájemně potřebují. Mám pocit, že když se díváme na preference sociálních demokratů, tak podle některých průzkumů se lehce vzpamatovávají ze situace, která už byla naprosto katastrofická. A určitě budou chtít ukázat nějaké výsledky. A ty výsledky se nikdy neukážou tehdy, když dojde k nějakým zásadním hádkám, sporům... To znamená, že přepokládám, že v té koalici bude spíše klid.  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Do druhého čtení jde ve sněmovně návrh nominačního zákona, který má nastavit nová pravidla pro obsazování postů v dozorčích radách a v představenstvech státních firem. Nicméně v posledním paragrafu se píše, že pokud se vláda podle nich nebude řídit, nic se nestane. Nebude pak takový zákon, pokud by byl přijat, postrádat smysl?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Odpovím ano i ne. Záměrem tohoto zákona je ztížit politikům přidělování trafik. To je totiž praxe, která je doopravdy nepříjemná, nepěkná... Také to přidělování trafik bylo na začátku dramatického pádu občanských demokratů... Nicméně ten nominační zákon většinou prosazuje opozice, aby ztížila vládě obsazování funkcí jejími lidmi a vyměňování lidí. Vláda naopak říká, že pokud ten ministr nese odpovědnost, tak má mít pravomoc obklopit se lidmi, kterým důvěřuje, a samozřejmě rozejít se s těmi, které nechce, kteří se mu nehodí... Když se zkomplikuje vyměňování lidí, tak to má pozitivní efekt v tom, že se zvýší stabilita systému, ale současně se sníží šance něco změnit... A tak nejhlasitějšími stoupenci toho nominačního zákona, přísného na vládu, jsou dnes, docela logicky, Piráti, kteří se ale současně prezentují jako nositelé změn. To znamená, že pokud by oni uspěli ohledně toho přísného nominačního zákona, tak by se vlastně postarali o to, že v případě jejich volebního úspěchu by pak měli obrovský problém měnit hodně z toho, co dnes vehementně kritizují, protože by na to neměli lidi, nemohli by prostě oslovit ty lídry těch změn, lidi, kteří by věci dělali jinak, lépe atd. To je takový velký paradox, který je potřeba si kolem toho stále uvědomovat. Mimochodem souběžně s tím bojem proti trafikám teď čelí Piráti obvinění od koaličních partnerů v Praze, že sami usilují o trafiky... A to je vážný spor. Ten Pirát Ferjenčík, a to je výrazná postava tohoto hnutí, této strany, o předsedovi TOP 09 Pospíšilovi říká, že je to neskutečný podrazák, což je mluva neobvyklá v takovéto koaliční politice. A uvidíme, co všechno z toho ještě vzejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No, vře to...

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Ano. Já to říkám jenom jako příklad toho, že pokaždé, když bude někde vyměňován člověk, tak to pro někoho bude znamenat svévolný zásah a destabilizaci a pro jiného to bude znamenat, že je šance někoho vyměnit za jiného, který na té pozici, na té židli si bude počínat lépe. To se ale zřejmě nikdy nějakým zákonem úplně striktně docílit nedá... Neříkám, že ten nominační zákon není cenný. On určitě důležitý je, protože všechno musí mít nějakou štábní kulturu a nějaká pravidla a není možné to dělat doopravdy nějak drsně...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A propos hnutí STAN (Starostové a nezávislí) si na svém sobotním sjezdu zvolilo nového předsedu poslance a starostu Kolína Víta Rakušana. Jeho ambicí je dovést hnutí do vlády. Co chce dělat jinak než Petr Gazdík, dosavadní šéf? Co Starostové podle vás potřebují k tomu, aby překročili svůj vlastní stín?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Z toho, co jsme slyšeli od Víta Rakušana: Hnutí chce být autentické, nechce se k nikomu přidávat; chce, aby se jiní přidávali k němu, sílu chce čerpat z regionů... Ideologicky je STAN liberální demokracie jako všichni... A už naznačuje, že se nadále bude vymezovat proti Andreji Babišovi, resp. jeho hnutí ANO... Tady není vůbec žádná změna. Ten program, se kterým přichází, je stejný, jako byl předtím. Říká, že bude více mluvit s lidmi, což je vždycky dobře; že bude chodit do regionů, to je taky důležité, protože když se ta politika dělá centrálně z Prahy, tak doopravdy pak je velmi těžké ji prezentovat v různých regionech, kde jsou různé problémy, různí lidé atd. Nicméně podstatné je, že podle posledního průzkumu agentury Kantar má stále STAN nějakých 3,5 %. Je to strana, která už je dlouho pod pětiprocentní hranicí... Je otázkou, jestli se vůbec do parlamentu dostane... Uvidíme. Nemají to lehké – takto bych to řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podpora exportu má být podle premiéra Babiše pod jednou střechou. Řekl to v Dubrovníku na summitu zemí Střední, Jihovýchodní a Východní Evropy a Číny ve formátu 16+1. Kritizoval také náš export do této země, který stoupl, do Číny, jenom o 160 milionů. Co podle vás přinesl ten summit? Ta platforma byla kritizována ze strany Bruselu i Berlína už v minulosti – že prý rozvíjení kontaktů této skupiny oslabuje jednotu té společné zahraniční politiky EU vůči Číně.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
K tomu výroku premiéra dodejme, že také zmínil, že ty prodeje Číny do ČR se zvýšily o 6 miliard. A taky řekl, že ho rozčiluje to saldo... To se ani není moc co divit, protože ukazuje se, že do této země, o které nikdo nepochybuje, že je důležitý partner, vyvážet moc neumíme... Pak se taky kritizuje, že ty čínské investice nejsou nějak významné v ČR. Ale tam není úplně jednoznačný názor všech. Jsou i takové hlasy, že je naše země přeinvestovaná – že tady máme nízkou nezaměstnanost, rychle rostoucí mzdy a dividendy plynou do zahraničí... To by se vlastně dalšími investicemi nezlepšilo, nýbrž jenom zhoršilo. Proto je asi dobré si na to dávat pozor a vnímat investice i jako riziko. Je více zemí, které si od Číny půjčují, a ve chvíli, kdy se dostanou do dluhové pasti, tak pak přicházejí o přístavy a o důležitá průmyslová odvětví, věci se dostávají do cizích rukou atd. Ale to není případ jenom vztahu s Čínou. Víme, co udělaly podobné dluhové pasti s Řeckem a jinými zeměmi. To znamená, že s těmi zahraničními investicemi je asi potřeba být opatrný. Ale pokud jde o tu podporu exportu, tak tam samozřejmě asi je potřeba něco udělat, protože je to doopravdy nápadné, že po tolika setkáních, schůzkách je situace taková, jaká je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak je propojen telekomunikační a elektronický svět se světem politiky? V uplynulých týdnech se do hledáčku nejenom médií, ale i politiků dostala společnost nejbohatšího Čecha Petra Kellnera... Několik redakcí se zabývalo otázkou vlivu investičního giganta na zahraniční i bezpečnostní politiku.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Ten vztah je obrovsky dramatický. Byznys a politika jsou prostě propojeny... A zdá se, že i v budoucnosti budou. Pokud jde o kauzu Huawei, která velmi zaměstnává, jak se ukazuje, celý svět, tak tam je hlavním problémem, že Čína získala takový technologický náskok, že dnes je prakticky nemožné se s ní nebavit. Ale teď otázka všech zní: Jak se s ní bavit tak, aby se jednou nestala hegemonem, který diktuje vše? U nás máme firmu PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který s Huawei spolupracuje. A říká: Nepleťte se nám do byznysu. Obchod je jedna věc, politika druhá... Ale je hodně zemí, které mají pocit, že to tak jednoduché není a že s nástupem těch nových sítí a propojením světa... Tady se v příštích dvaceti letech svět propojí tak, že o tom vůbec nemáme ani potuchy v této chvíli... Tam bude strašně důležité, aby se ta bezpečnost a ekonomická výhodnost nějakým způsobem vyvážily. Ale já si myslím, že k tomu nakonec dojde – že se najde takový model spolupráce mezi ostatními zeměmi a Čínou, kdy ty technologie budou kontrolovatelné, protože to je technická věc. Pokud nejde jenom o obchodní válku, což je druhá interpretace toho, co se děje, tak se to řešení určitě najde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ivan Hoffman a jeho názory. Já vám za to děkuji a přeji hezký den. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Také hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude psychiatr Cyril Höschl. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.