Přepis: Jak to vidí Hans-Jörg Schmidt - 9. listopadu 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním glosátorem je Hans-Jörg Schmidt, německý novinář a spisovatel, korespondent deníku Die Welt. Dobrý den, vítejte.

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Společně probereme začátek odcházení německé kancléřky a šéfky CDU Angely Merkelové. A zamyslíme se například i nad tím, kolik Berlínské zdi ještě zůstalo 29 let od pádu monstra v hlavách i srdcích Němců. Dobrý poslech. Německo se začíná připravovat na konec jedné éry. Angela Merkelová, předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU), už na prosincovém sjezdu nechce opět kandidovat na svůj post. V čele strany je 18 let. Kancléřkou chce nicméně zůstat do r. 2021. Proč se, pane Schmidte, rozhodla Angela Merkelová k ústupu právě nyní? Zvolila ten nejlepší vhodný okamžik pro svůj odchod?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Myslím si, že ano. Důvodů je dost. Její CDU ztratila hodně voličů v zemských volbách. A Merkelová sama vidí, že lidé mají víc a víc problémů s tím, že je ona je už tak dlouho – 13 let – kancléřkou. Zároveň zkusí něco, co zatím v Německu nikdy nefungovalo, kdy šéf vlády má opravdu náhradní řešení ve vlastní režii. Teď mluví v CDU o tom, že bude demokratická diskuze. To vypovídá něco o tom, jak to bylo doposud...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
U moci byla Angela Merkelová 13 let. Začalo se jí říkat také „věčná kancléřka“, ale to se říkávalo také o Helmutu Kohlovi...

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Kohl měl štěstí, že měl sjednocení Německa jako velké téma. Merkelová de facto pracovala více úřednicky, nic nového nedělala. Ona vždycky víc moderovala dění ve vládě a potřebovala delší dobu k tomu, než něco rozhodla. To jsou věci, které samozřejmě pro Němce nebyly vždycky tak hezké. Na druhou stranu jí říkali „Mutti“ (maminka). Ale to také něco vypovídá... Bylo to pohodlné, ti lidé měli klid. Až do r. 2015. Pak už ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To jí nakonec zlomilo vaz, to, že Německo přijalo statisíce uprchlíků v r. 2015?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
To byl průlom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Protože když se podíváme do historie, tak Angelu Merkelovou léta považovali voliči za záruku stability, prosperity, bodovala, právě když celý svět čelil finanční krizi, problémům eurozóny, také si vybudovala pozici nejmocnější ženy světa... To vše bude zapomenuto?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Ne, ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se zapíše Angela Merkelová do dějin podle vás?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Faktem je, že Merkelová hrála velkou roli v první řadě na zahraničním poli. Sama jste řekla „nemocnější žena světa“... A tak to opravdu bylo. Ale jestli se podíváme na to, co se děje teď – Trump, brexit nebo všeobecně Írán, otázka migrace – bylo by dobré, aby zůstala ještě déle, aspoň do r. 2021, jak ona sama chce. Ale to je otázka. Není to jisté, že opravdu tak dlouho zůstane...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě. Může se Angela Merkelová udržet v čele vlády, aniž by byla v čele zatím stále nejsilnější německé strany, která je vlastně silnější stranou v té aktuální vládní koalici, tedy spojení CDU a CSU a SPD (sociální demokraté)? Má vůbec CDU (křesťanští demokraté) v Německu zkušenosti s tím, že má kancléře, ale není zároveň šéfem té strany?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Ne. Takové zkušenosti mají sociální demokraté, viz Gerhard Schröder jako kancléř, když rozhodl, že už nechce být šéfem SPD. Bylo to trošku jinak. On zároveň říkal, že bude znovu kandidovat jako kancléř. Merkelová to odmítala. Říkala, že je to pro Schrödera začátek konce s tím, že to nejde. Ona to odmítala. Dneska to vidí trošku jinak. Ale důvodů je dost a je to logické, že teď o tom přemýšlí trošku jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká bude tedy její autorita, když už nebude šéfkou CDU, a zatím zůstává kancléřkou?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
To je samozřejmě otázka, kdo bude novým šéfem nebo šéfkou CDU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je tam hned několik adeptů na tuto pozici.

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Jsou tam de facto tři kandidáti, kteří to s kandidaturou myslí vážně. Je to dosavadní tajemnice strany Annegret Krampová-Karrenbauerová (doufám, že nikdy nebude kancléřkou, protože pro Čechy by to bylo strašně dlouhé jméno) ... (smích)

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co Friedrich Merz?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
... (to je kratší jméno) ... Ten má podle mého názoru největší šanci. Friedrich Merz už má zkušenosti s politikou. On byl dokonce šéfem frakce CDU v Bundestagu, ale Merkelová s ním měla problémy. Před 15 lety odešel z politiky všeobecně, pracoval v administrativě a teď to vypadá tak, že de facto vždycky myslel na návrat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jaký styl bychom mohli třeba právě od pana Merze očekávat?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Merz je velmi chytrý, energický a v žádném případě nebude nějakým takovým moderátorem, jako byla Merkelová. Má, jak sám říká, hodně nápadů, co všechno je třeba udělat jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A třeba něco konkrétního?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Problém CDU je, že Angela Merkelová CDU směrovala trošku doleva (říkalo se, že má CDU sociálnědemokratický směr). Tam není místo CDU. CDU patří do středu. Merz říká, že se tam musí zase vrátit s tím, že to nejde jinak – že zelení směřují doleva, AfD (Alternativa pro Německo) míří doprava. Zatím CDU ztratila voliče na obou stranách. A on chce ty voliče zpět. Toho podle něj půjde docílit jen tak, že CDU zůstane uprostřed.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
CDU každopádně čeká v první fázi nový předseda nebo předsedkyně. Angela Merkelová zatím zůstává kancléřkou, což znamená, že ten nový šéf nebo šéfka bude muset nějakým způsobem – ideálně dobře – vycházet s Angelou Merkelovou.

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
To by byl v případě Merze problém. Mnoho politologů říká, že jestli Merz bude opravdu šéfem CDU, Merkelová bude muset velmi rychle skončit, protože by to nefungovalo. Na druhou stranu já nejsem tak pesimistický, protože Merkelová by teď měla více času na zahraniční politiku. A Merz nemá důvod říkat „Angelo, takto a takto to nebude fungovat, musíme se teď víc zaměřit na EU atd.“... Tyto věci by měl nechat na ní. Jsem si jistý, že by to bylo lepší. Bylo by komplikovanější, kdyby rozhodovala ještě i o německých věcech. To je jiná oblast. Zároveň musíme počítat s tím, že pokud Merz bude šéfem CDU, znamená to také, že SPD bude mnohem agresivnější než dosud, protože je to divné, ale je to tak, že takový muž jako Merz by dal taky šanci SPD (sociální demokracii) být ve hře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale to by byla dobrá zpráva pro SPD, která by se mohla mnohem více prosadit – prosadit svou politiku, své cíle.

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Ano, je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Někteří předpokládají oslabení vládní koalice. Vy to vidíte právě opačně – že by s novým šéfem, s Friedrichem Merzem, pak ta vládní koalice, tzv. GroKo, posílila? Byla by silnější?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Toť otázka. Ta koalice má samozřejmě program a ten zůstane. Je úplně jedno, jestli tam bude pan Merz nebo paní Merkelová – jako šéf nebo šéfka CDU. Ten program bude platit dál. Na druhou stranu ale SPD v GroKo s Merkelovou dělala příliš mnoho kompromisů. Teď SPD de facto vidí konečně nějakého rivala. Obě strany byly uprostřed.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Budou už mnohem zřetelnější ty kontury politiky, sociálnědemokratická a křesťanskodemokratická... (?)

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
A mnohem lepší pro voliče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakou zprávou bude fakt, že Angela Merkelová už nebude ani šéfkou CDU a jednoho dne ani kancléřkou, pro ČR?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
No, Merkelová tady vždycky byla oblíbená, a to až do r. 2015, kdy otevřela hranice pro uprchlíky. Dneska jsou oblíbenější Trump, Putin nebo Erdogan než Merkelová. Je to divné, ale je to tak. Jsem si jistý, že to bude jiné, když už Merkelová kancléřkou nebude. Faktem je, že nikdy předtím žádný šéf vlády v Německu neměl takové sympatie právě pro Čechy jako Merkelová. Ona tady krátce studovala, mluví ještě trochu česky (to je velmi hezké), je velmi ráda v Praze...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Byla nedávno také na oslavách 100. výročí založení Československa.

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Ona je tady vždycky jen jeden den a Češi bývají trošku nervózní z toho, co to znamená... Ale neznamená to nic. Jsem si jist, že pan Merz sice ví, kde leží ČR, ale nic víc o ní neví. To je problém. Merkelová byla v tomto jiná. Myslím si, že Češi budou ještě plakat, že Merkelová už nebude kancléřkou.  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bavorsko má novou koaliční vládu. Vítězná Křesťanskosociální unie CSU bude vládnout se stranou Svobodní voliči. Přitom ta vládní koalice v tomto svobodném státě je docela výjimečnou záležitostí.

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Byly doby, kdy v Bavorsku vládl Franz Josef Strauss. Bylo normální, že tam měla CSU 60 % a více. Bohužel ty časy jsou jiné. Musíme ale mít na paměti, že Bavorsko je velmi lákavou zemí pro Němce všeobecně. Teď se stěhovalo do Bavorska asi milion lidí. Nejsou tam zvyklí na to, že tam existuje jenom jedna strana, která rozhoduje o všech věcech. Jsou tam hodně voliči, kteří...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Oni nemají vlastně k té CSU vztah.

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Samozřejmě, ale jsou zvyklí na to, že i zelení mívají zajímavé nápady. Nejenom CSU říká: My umíme všechno. Ale tak to nefunguje. A teď to vidíme... 30 %, to je de facto skandální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co znamená oslabení CSU, byť pořád je nejsilnější stranou? Má sice čísla, o kterých by se mnoha tuzemským stranám mohlo jen zdát, ale ztratila onu absolutní většinu. Co přeci jenom oslabená Křesťanskosociální unie znamená pro celý ten konzervativní blok CDU, CSU, a celou německou vládu?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
CDU, CSU můžou být dohromady silné jenom tehdy, když je silná i CSU. To je úplně jasné. Ale důležitý je vždycky osobní kontakt, osobní vztahy, jaké mají mezi sebou lídři stran. Dlouhé měsíce teď byly problémy mezi Merkelovou a panem Seehoferem, šéfem CSU. Teď se v Německu mluví také o tom, že Seehofer musí skončit jako šéf CSU. Předseda vlády v Mnichově je Marcus Söder a myslím si, že bude novým šéfem CSU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že dojde na sjezdu 8. prosince k výměně v čele?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Jsem si jistý, že tomu tak bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dnes uplyne 29 let od pádu Berlínské zdi. Kde vás, Jörgu, zastihl 9. listopad 1989?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Je to pro mě vždycky obrovská radost, když si na to vzpomenu. Končil jsem v r. 1978 studium, celá skupina jsme šli do Bratislavy, byli jsme u Dunaje a na cedulce bylo, kdy pluje loď do Vídně! Čuměli jsme jako blázni. – Byli jsme z NDR a Vídeň, to byl přece kapitalistický západ. V zákonu bylo, že bych měl čekat až na 65. narozeniny, abych mohl jet poprvé na západ. Bylo to pro mě tak nepředstavitelné... A když jsem to v Bratislavě viděl, tak jsem si říkal, že to snad není možné. Potkalo nás štěstí, že spadla zeď. A opravdu mám radost. Samozřejmě ne všichni lidé jsou tak šťastní, protože revoluce nebyla tak prospěšná pro všechny lidi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kolik „zdi dnes je v hlavách a srdcích Němců“? Neustále se to opakuje: Jsou to mýty, nebo je již Německo vnitřně sjednoceno? Přece jen tam mezitím vyrostla jedna nová generace.

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Je to tak. Byla generace, která měla jen Merkelovou... Ale pravdou je, že ještě existuje taková zeď. Právě východní Němci mají až doteď dojem, že jsou ještě Němci druhé třídy. Vydělávají méně než ti na západě, mají menší důchody, ti, kteří žili v NDR. Na druhou stranu máme obrovské možnosti být sami aktivní – máme svobodu, máme svobodné volby. Mimochodem jsem volil i v Čechách, protože volby jsou pro mě důležité. Vůbec nerozumím lidem, kteří to odmítají. Ono to souvisí s tím, že jsem přišel z NDR. Když se podíváte na bývalá města NDR – Lipsko, Drážďany – to je pro mě zázrak. Já jsem studoval v Lipsku a to byla hrůza. Opravdu. Když jsme měli v Lipsku dvakrát v roce trh a mohli jsme si nakoupit okurky, tak to byl zázrak!

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo to nezažil, tak si to nedovede ani představit...

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
No, právě! Vždycky říkám, že by si to Češi mohli představit tak, že by Praha měla zeď třeba uprostřed Vltavy. Jsou tam sice krásné mosty, ale všechny by byly zavřené, lidé by nesměli na druhou stranu, na Malou Stranu, protože by to byl kapitalistický západ... Je to nepředstavitelné. A já jsem to takto měl 28 let! Na tu zeď jsem v Berlíně koukal každý den. Měl jsem byt v blízkosti a nebylo to moc pěkné...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Českou republiku, ostatně společně s Německem, ale i dalšími zeměmi čeká příští rok jubileum, kulaté – 30 let od rozpadu komunistických režimů. U nás 17. listopad. Ostatně ten si připomeneme příští sobotu – výročí Sametové revoluce. Jaký jste měl dojem z oslav stoletého výročí založení Československa?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Je to pro mě opravdu hezký svátek, i když jsem Němec. Gratuloval jsem jako Němec přes Facebook. Měl jsem venku na zahradě českou vlajku (normálně tam každý jiný den vlála jenom vlajka Borussia Dortmund) ... /smích/ Dělal jsem větší reportáž pro německé noviny: Byl jsem na Gymnáziu Thomase Manna, což je česko-německé gymnázium v Praze. A ti studenti přišli ráno oblečeni ve stylu retro. Nosili staré věci (takové, jaké nosili lidé před sto lety). Byla to velká zábava. Bylo to krásné. A ředitelka mi říkala, že chtějí takové akce dělat i v budoucnosti, protože tak budou mít podle ní ti studenti mnohem větší zájem o historii vlastní země, protože je to důležité, stejně jako jsou Češi vždycky hrdi na své hokejisty nebo na fotbalisty (i když na ty už tolik ne) ... Chybí trošku identifikace. Mít vlastní historii, to je vynikající. Můžeme být na některé události opravdu hrdi (ne na všechny, samozřejmě). Ale tak je tomu všude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na co z vašeho pohledu můžeme být jako národ hrdí?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Žiju tady dlouho, takže jsem veškeré dění viděl zblízka. Byl jsem svědkem událostí po roce 1989, toho, jak Češi začínali být zase homo economicus (jak to říkává vždycky pan Klaus). Měl jsem opravdu pozitivní dojem. Vždycky jsem to trošku mohl porovnat s tím, co se děje v bývalé NDR. Měl jsem tam byt. Tam to bylo trošku jiné. Ti dederoni (jak říkají Češi) měli hodně peníze ze západu. Češi to neměli, ale žili s mnohem větším entuziasmem, podle mého názoru než ti lidé v bývalé NDR. Vždycky jsem říkal – klobouk dolů. Jsou to věci, na které můžeme být hrdí. Samozřejmě, že Češi jsou stejní jako Němci v tom, že něco nazírají tak, že to není v pořádku. O. K. Ale podle mého názoru máme příliš zbytečně blbou náladu (když už jsem citoval Václava Klause, tak teď jsem ocitoval i Václava Havla).

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že spíše neumíme projevit tu národní hrdost? Já si vzpomínám na velkou debatu o patriotismu v Německu, kterou vyvolal asi nečekaný postup německé národní fotbalové reprezentace během mistrovství světa v r. 2006.

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Pro Němce je takové téma samozřejmě citlivější než pro Čechy. Záleží na historii toho kterého národa. Podle mého názoru tu byla taková politická korektnost – že Němci by neměli žádný důvod být hrdí. Dneska je to trošku jinak. Je to normální. Ale u nás v Německu taky chybí něco víc než jenom fotbal. Nemyslíme na to, že jsme měli lidi jako Goethe, Schiller apod., krásnou hudbu, jsme kulturní národ (a to jsou Češi tady). Podle mého názoru se příliš zaměřujeme na sport, ale to není všechno. Opravdu ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vrátím se ještě k vaší návštěvě na česko-německé škole tady v Praze. Jaké povědomí měli vůbec studenti, se kterými jste diskutoval o první republice, o ideálech?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Byli velmi dobře připraveni, protože když doma mámu nebo babičku žádali o pár krásných starých věcí (pro retro look), tak v souvislosti s tím se jich automaticky museli zeptat: Co se tehdy stalo? Jak to bylo s tím Masarykem, Benešem a Štefánikem apod.? A strašně zajímavé bylo, že studenti použili československou hymnu, to znamená, byla tam také slovenská část.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nad Tatrou sa blýska...

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Ano! A zpívali to tam. A zajímalo mě, jak všeobecně rozumí slovenštině... Dlouhodobé studie totiž říkají, že čeští žáci už mají problém slovenštině rozumět. A oni nepotřebovali ani text. Zpívali bez textu a perfektně! Měl jsem strašnou radost. Dojalo mě to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Které z ideálů první republiky podle vás přetrvaly dodnes v ČR?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Myslím si, že my Češi něco umíme. Byli jsme už v první republice taková ekonomická velmoc (viz zlaté české ručičky). Je to něco, s čím jsme tady začínali de facto znovu po Sametové revoluci. A strašně důležité je to, že když jsme začínali znovu, tak jsme měli předešlou zkušenost. Věděli jsme, odkud jsme přišli. Už jsme opravdu mohli něco ukázat. To je fajn. Kdyby nebyla válka, tak je otázka, kam by se první republika dostala. Je to samozřejmě škoda. Jako Němec vím, že bohužel Němci na tom nesou také svůj díl viny.  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakou budoucnost vy osobně České republice předpovídáte?

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Vůbec nemám strach, že by to bylo horší. Trošku mi vadí, že Češi mají ekonomicky velmi blízké vazby k Německu, protože to může být nebezpečné. Např. tady v Čechách děláme perfektní auta, ale všechno to souvisí s tím, co se děje v Německu. Pokud bude nějaká krize, a to bude, protože Němci nejsou momentálně tak šikovní, co se např. týče elektromobility, tak to může být někdy pro Čechy problém (a mimochodem i pro Slováky). Podle mého názoru by na to měli politici trošku víc brát zřetel. Nejsme už jenom montovna. Je to samozřejmě dobře, že máme větší propojení mezi ekonomií a vědou. Je to východisko. Je to budoucnost. V tento okamžik ale nemám v tomto ohledu žádný strach.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To si myslí Hans-Jörg, německý novinář a spisovatel, korespondent deníku Die Welt. Já vám děkuji za vaše postřehy a přeji vám hezký den. Na slyšenou.

Hans-Jörg SCHMIDT, novinář:
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.