Přepis: Jak to vidí Dušan Drbohlav – 25. května 2022

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes prof. Dušan Drbohlav z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
Jsme pro Ukrajince tranzitní, nebo cílovou zemí? Dá se odhadnout, kolik utečenců se u nás usadí? Začínají se běženci vracet domů? Jak vážný je problém s Romy na pražském hlavním nádraží? Jak může situace pomoci zdejšímu pracovnímu trhu? A co vyhnalo z domova na 100 000 000 uprchlíků v celém světě? O tom budeme dnes mluvit. Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
V České republice pobývá zhruba 75-80 % z oněch 350 000 uprchlíků před ruskou invazí na Ukrajinu, kteří se tady registrovali. Na brífinku po jednání s hejtmany to řekl ministr vnitra Vít Rakušan. Podle ministra to znamená, že pro většinu běženců je Česko cílovou, nikoliv tranzitní zemí. Vidíte to podobně?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, vidím to podobně a má to několik důvodů. Ten důvod je především ten, že jsme geograficky blízko toho konfliktu, ale především již jsme měli poměrně silnou komunitu tady Ukrajinců, odhadovalo se, mohlo to být 150, možná dohromady 200 000.

Vladimír KROC, moderátor
Možná se i lépe domluvíme.

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Lépe se domluvíme, je blízká kultura a byla tady oboustranná dobrá zkušenost z toho pobytu. My jsme brali Ukrajince jako poctivé, já bych řekl, dobré pracovníky, kteří tady u nás jaksi poctivě pracují...

Vladimír KROC, moderátor
Pracanty.

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Pracanty, přesně tak. A oni sami cítili, že se tady vlastně dají vydělat pro ně zajímavé výdělky, peníze, a cítili se tady dobře. A měli kontakty. Tzn. ty rodiny věděly, buď měli už příbuzné, nebo měli známé a ty kontaktovali, a tedy proto máme tolik těch, kteří patrně by mohli zůstat.

Vladimír KROC, moderátor
Chtěl jsem se ptát, na čem to záleží obecně, kolik uprchlíků se rozhodne v té hostitelské zemi usadit natrvalo. Je to hlavně tedy délka trvání konfliktu?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, ale to nestačí, délka trvání konfliktu je důležitá, důležité je ovšem to, jak ten konflikt skončí. Jaké bude nové uspořádání a co tam zbude v té zemi. My známe z migračních studií jednu důležitou věc, že návrat je možný potud, pokud tam se mají do něčeho vrátit. Nebo k něčemu vrátit. A vidíme ty strašlivé záběry z televize, to ničení té infrastruktury, ničení bytů, domů, takže to je jedna věc. Druhá věc je ovšem i nálada a to nové uspořádání, které, zdá se, by mohlo být, jak bych řekl, pozitivní v tom smyslu, že Západ by mohl velmi robustně pomoci budovat tu novou zemi. A to je něco, co zase může vlastně k tomu návratu velet, protože já chci pomoci a býti u toho, když se bude budovat ta moje země znovu.

Vladimír KROC, moderátor
Náš zvláštní zpravodaj v Polsku hlásí, že se migrační tok už obrací, že fronty se teď prý stojí na polské straně směrem na Ukrajinu. Máte poznatky, že se Ukrajinci začali ve velkém vracet domů?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, je to z Polska, tam byl dělán jakýsi odborný odhad kolegů z Varšavské univerzity, kteří ukazují, že vlastně z těch přes 3 000 000 jaksi uprchlíků, kteří by měli být v Polsku, už jich je tam pouze 1,5 milionu. +1,5 milionu, kteří tam byli před začátkem konfliktu. A odhadují, že 800, 900 000 už se vrátilo. Tzn. teď jsou skutečně poznatky, že se začínají, a jsou i ty odhady na té hranici, že skutečně odliv je větší než příliv.

Vladimír KROC, moderátor
Když se ještě vrátím k té úvodní informaci o tom, že pro většinu Ukrajinců je Česko cílovou, nikoliv tranzitní zemí, v čem ještě se liší tato současná migrace kvůli ruské agresi na Ukrajině od té dřívější způsobené válkou v Sýrii?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, tak to má několik zásadních rozdílů. Ten první je, že předtím jsme měli rozdělenou Evropskou unii a nyní ji máme sjednocenou. To je velmi důležitá věc. A mimo jiné k tomu sjednocení přispělo i to, že se aktivovala ta vlastně vyhláška z roku 2001 dočasného útočiště, která platí celoevropskounijně. A to přispělo i k tomu sjednocení, ale hlavně ty postoje se sjednotily. Všichni skutečně vnímají to, že je třeba pomoci a je jasný agresor a je třeba Ukrajině pomoci. To nebylo.

Vladimír KROC, moderátor
Všechny členské země.

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Všechny členské země, ano, ano. Další, že máme rozdílné země ve hře a regiony migračního původu. Tam to byla Afrika, Blízký východ, kultura vzdálená, ten konflikt byl prostě vzdálenější, nebyl tak jasný a teď, znovu opakuji, agresor je naprosto jasný a víme, že trpí a že je mu třeba pomoci. To je další významný rozdíl. Struktury těch příchozích, další rozdíl. Chodili k nám v tom roce 14, 15 hlavně rodiny a mladí muži. Kdežto nyní je to vlastně ženy s dětmi většinově. Tzn. zase úplně rozdílná struktura. No a co je další rozdíl, který bych zdůraznil, je ta masivnost a rychlost toho příchodu. I když v tu dobu 14, 15, v tom roce jsme si říkali, jak je to ohromný pohyb a vlastně i docela rychlý, tak teď to překonalo všechny meze. A vidíme to, co jsme neviděli od druhé světové války. Prostě tu rychlost a masivnost.

Vladimír KROC, moderátor
Zaměstnání si v České republice našlo zatím 57 000 uprchlíků z Ukrajiny tedy s vízem k ochraně. To jsou údaje Ministerstva práce a sociálních věcí. Dalších 8 000 se evidovalo na Úřadu práce a místo hledá. Je to tedy naděje pro zdejší pracovní trh?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Je to naděje, ale my zase v těch migračních studií říkáme, že uprchlík je ten nejhorší pracant, který se uplatní na trhu práce. A proč? No, protože on nechtěl přijít. On se nepřipravoval na ten příchod, on prostě chtěl být doma. A jenom ty okolnosti ho donutily přijít. Tzn. ta jeho prvotní motivace a připravenost je slabá. Na druhou stranu víme, že poptávka po pracovní síle u nás byla veliká. Před covidovou krizí se mluvilo o 300 000, 500 000 volných míst nabízených, ale především v těch málo kvalifikovaných profesích. Tzn. ta naděje, a taky se už naplňuje, že se prostě posílí trh práce právě v tomto segmentu. Já bych ale zdůraznil, že je třeba se snažit o něco jiného také, a to využít toho lidského potenciálu a těch kvalit, které tady jsou. Tady mezi těmi ženami jsou lékařky, jsou prostě vysoce vzdělané, které by byly samozřejmě velmi platné na českém trhu práce. Budou tam inženýrky prostě v těch technologických jaksi procesech, budou tam prostě lékařky, budou tam sociální nebo zdravotní sestry. Prostě segmenty, které potřebujeme posílit v těch více kvalifikovaných jaksi pracích.

Vladimír KROC, moderátor
Migrační vlna z Ukrajiny by mohla přinášet Česku výhody kolem roku 2025, to tvrdí opět ministr vnitra Vít Rakušan. Podle něj to vyplývá ze základní ekonomické rozvahy, která je součástí vládní strategie zvládání uprchlické vlny. Viděl byste to podobně?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
No, teď samozřejmě ten, já stále tady, nejenom já, ale ten základní problém je, že my nevíme, jak skončí ten konflikt a kdy skončí. A my nevíme, kolik těch lidí se vrátí. Tzn. zda to bude zásadní posila tomu českému trhu práce, anebo zda to bude určité posílení, protože víme, že určitě někteří tady zůstanou. Ale jestli to bude 30, nebo 70 %, to je hrozně těžké nyní říci. Takže ano, samozřejmě trvá ta integrace, mimo jiné i jazykově, přestože ukrajinština, když se soustředíte, a oni se soustředí, tak si můžeme ve většině věcí porozumět, ale není to úplně jednoduché, a pokud chcete samozřejmě v pracovním procesu fungovat stoprocentně, tak potřebujete zvládnout tu češtinu, takže to bude trvat nějakou dobu a i navázání a seznámení se s tím novým prostředím, navázání nových kontaktů trvá nějakou dobu.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí mluvíme s Dušanem Drbohlavem. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
Do školek podle zjištění školní inspekce zatím nenastoupily 3/4 a do základních škol 2/3 registrovaných uprchlíků z Ukrajiny ve věku 3-14 let. Jak si to vysvětlujete?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
No, vysvětluju si to tak, že prostě mnohé ty matky patrně stále nevědí, jaká ta jejich budoucnost bude. A vyčkávají. Mnohé byly v těžkém stresu a dovedu pochopit, že si potřebují prostě odpočinout a jaksi nedělat nic. Jako to lze pochopit. Ale myslím si, že mnohé váhají a že rozhodující bude patrně ten podzim, respektive oni se musí nebo teď by se měly zapsat dříve asi, rozhodující bude, jak to začne nyní probíhat. Já znovu opakuji, bude to záležet na tom, jak se vyvine ta válečná situace, a mnohé vlastně logicky zvažují, zda investovat i do té integrace tu energii, protože když by se vrátily, tak je to do jisté míry zbytečné.

Vladimír KROC, moderátor
A živí to naději, že to nebude trvat dlouho.

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, přesně tak.

Vladimír KROC, moderátor
Jak byste řekl, že se vládě daří zvládat nápor válečných utečenců? Sama koalice se za to dost chválí.

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Já si myslím, že vláda to na začátku zvládala dobře, a je třeba říci, že nejenom vláda, ale tady byla ohromná podpora té, řeknu, veřejnosti, té občanské společnosti, nevládního sektoru, regionů, obcí, tzn. všechny tyto subjekty se vehementně daly do té pomoci a to vládě pomohlo. Myslím si, že trošku teď s tím, jak ty věci se posunují z takové té humanitární a základní pomoci do té, řeknu, systematické roviny, tzn. integrace skrze nějaké systematické kroky, tak samozřejmě přicházejí problémy, a já bych tady upozornil na ten jeden a ten skutečně je jednak spolupráce s těmi ostatními subjekty, ukazuje se, že ne úplně s regiony a se samosprávou patrně ta spolupráce funguje nejlépe, ale hlavně je to, domnívám se, nedostatek vlastně dat a informovanosti a práce s těmi daty. To bych jako vytkl, že my slyšíme o tom, že něco je tak a tak, ale nevidíme do těch střev takzvaně, když s prominutím řeknu, nevidíme, jak ta data byla sbírána, na čem je postaveno to tvrzení atd. A co bych, a teď si přihřeji polívčičku takzvaně, když jsem z akademického sektoru, očekával bych větší a intenzivnější spolupráci s vědou a výzkumem. Tzn. dělají se nějaké průzkumy, ale tady já bych očekával, a to už trvá od toho přinejmenším roku 14, 15, že se objeví agentura, která bude nabízet finanční prostředky, bude nabízet témata, která jsou potřebná k výzkumu, a ten výzkum se bude zpětně aplikovat do praxe.

Vladimír KROC, moderátor
V pražských Malešicích vznikne od 31. května další stanové městečko pro uprchlíky z Ukrajiny. Je tohleto podle vás řešení?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
To je krátkodobé řešení, něco to může vyřešit, něco málo, ale je to spíš, já bych řekl, opravdu to řeší ten maličký segment a je to do jisté míry symbolické gesto, ale 2× 150 lidí nevyřeší zdaleka ten problém.

Vladimír KROC, moderátor
Média se podrobně věnují problému ukrajinských Romů na pražském hlavním nádraží. Jak velký je to podle vás problém reálně?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
To, co jsem řekl před chvilkou. Je to maličký segment, který je třeba řešit, já nejsem odborník na Romy, ale víme, že romská populace je velmi specifická, je kulturně odlišná.

Vladimír KROC, moderátor
Jak si vysvětlujete, že zůstali bezprizorní? Protože o ty ostatní se nějakým způsobem podařilo postarat.

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Chápu, že třeba mnozí cítí to, že neumí komunikovat s tou skupinou, nevědí, jak na to. Takže tady, a to si myslím, že funguje s těmi romskými nevládními organizacemi, je nutná spolupráce. Ale toto by měl stát, především stát, zařídit to, aby skutečně to tam takto nebylo, ty podmínky dosti nedůstojné.

Vladimír KROC, moderátor
Četl jsem, že na hlavním nádraží v Praze měl včera vzniknout informační stánek, který tedy bude uprchlíky informovat o možnostech a podmínkách pobytu v České republice. Pomůže to?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
To si myslím, že ano, to si myslím, že je dobré, a my cítíme a z jiných výzkumů je patrné, že ta informovanost je velmi důležitá. A já si myslím ale, že to fungovalo. Možná to nebyl jeden stánek, ale já vím o dobrovolnících, kteří tu informaci šířili, měli a nějakým způsobem byla i organizovaná, takže myslím si, že to nebude úplná novota.

Vladimír KROC, moderátor
A lze právě na práci dobrovolníků se spoléhat dlouhodobě?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Asi ne, asi ne, práce dobrovolníků je velmi důležitá, mimo jiné, já připomenu ten rok 14, 15, kdy jsme jako stát podle mého selhali. Ta solidarita tady měla být. Mimo jiné teď se nám to může vymstít, i když nám nikdo zatím neodmítl pomoc, ale my o ni už vlastně začínáme trošku žádat. Ale připomenu, odhadovalo se, 3 000 Čechů dobrovolníků se pohybovalo na té trase, kudy se chodilo nejčastěji, tzn. tady je tradice u nás pomáhat. A ta dobrovolnická solidarita a pomoc je typická pro Čechy, takže já jsem rád, ale je to takový vstřícný krok, který ale je na začátku, pomůže, ale musí být podpořen těmi strukturálními vlastně kroky.

Vladimír KROC, moderátor
Pražský primátor Zdeněk Hřib za Piráty navrhuje omezit ukrajinským uprchlíkům vyplácení dávek a dotací na jejich ubytování v místech, kde už není kapacita, podle něho by se měl také koordinovaně řídit přesun běženců do míst s volnější kapacitou. Je to racionální úvaha?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Ano. To je racionální a znovu se vrátím k tomu, kdy jsme odmítli vlastně relokace u v rámci Evropy, a teď nyní poznáváme, že to je jako zcela logický krok. Tam, kde je přeplněno a opravdu ty kapacity nejsou, tak proč činit vlastně nebo zvyšovat ten tlak, když máme kapacity jinde? Tzn. já nevím, jestli je úplně nejlepší to dělat skrze dávky, nevyplacení dávek, ale je to jeden z logických a možná funkčních kroků, který k tomuto povede. A já to rozhodně podporuji a má to smysl.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes sociální geograf prof. Dušan Drbohlav. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
Počet uprchlíků ve světě překročil 100 000 000. Dá se říci nebo je odpověď na jednoduchou otázku, proč?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, já bych tady použil takového termínu, naše planeta je více zdivočelá. To je možná nehezké slovo, ale velmi, myslím, trefné. A je zdivočelá z hlediska přírodních faktorů, tak sociálních faktorů. Podívejte se, co se děje teď v té přírodní nebo environmentální sféře, oteplování, problémy, které nám příroda jaksi připravuje, od dlouhodobého sucha nebo naopak výrazných záplav, hurikánů, stoupání hladiny moře, a v té sociální sféře válečné konflikty, občanské války, války na bázi etnických třenic, náboženských třenic. To jsou všechno věci, které jsme dříve měli, ale neměli jsme je v takové intenzitě, respektive frekvenci nástupů a průběhů a v takové intenzitě. Takže toto samozřejmě vede k tomu, že část obyvatelstva reaguje na tyto problémy tím, že se stěhuje. Stěhuje se jak uvnitř svých zemí, mluvíme o těch vnitřně vymístěných...

Vladimír KROC, moderátor
Tady jsem si udělal poznámku, že zhruba polovina z nich zůstává z těch stamilionů ve své zemi, jenom tedy z různých důvodů museli opustit domovy, jak jste o tom teď mluvil, ale mně to připadá šíleně velké číslo, nepředstavitelné. Když jsme se kdysi ve škole učili o stěhování národů, tak asi to nebylo tak masivní jako dnes.

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, je to ohromné číslo, ale musíme si uvědomit, tato stěhování jsou většinou na velmi krátkou vzdálenost a uvnitř těch zemí, prostě většinou lidé jdou třeba na to pohraniční území, aby se vlastně někde skryli a byli na okraji toho konfliktu, který probíhá někde jinde. Tzn. musíme si uvědomit, že to vlastně nemění moc tu distribuci obyvatelstva v tom makroměřítku, jak na to narážíte vy.

Vladimír KROC, moderátor
Experti varovali a varují před tím, že třeba se povedou války o vodu, o zdroje základních surovin. Už to nastává, že třeba je to vážným problémem natolik, že je to masivní migrace třeba kvůli nedostatku pitné vody?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Někde to nastává, ale bude to nastávat a já jsem ještě vlastně nedoplnil ty další faktory. Já jsem řekl vlastně ty dva důležité, ten environmentální a politický, ale my máme stále demografický vývoj takový, který vlastně to přelidnění v některých oblastech, a teď mluvím zejména o Africe, uvědomme si, že Afrika do roku 2100 nabyde na 4,3 miliardy z 1,3. Tzn. tam vzniknou tři nové Číny jako v Africe. Tedy lidnatost ohromná a nemožnost uplatnění toho vlastně potenciálu, který já mám a který si uvědomuji, že mám. A prostě toto povede zase k další migraci. Další věc ještě je ta samozřejmě nepříznivá socioekonomická situace, když bych měl, když mám prosperující ekonomiku, jsem schopen vlastně využít tu pracovní sílu, ale prostě v těch rozvíjejících se a málo rozvinutých zemích tedy stále toto je problém.

Vladimír KROC, moderátor
V té souvislosti stojí za zmínku, že vy tvrdíte, že příliv imigrantů může zastavit ubývání zdejší populace, protože my tady v Evropě a v Česku máme vlastně opačný problém než v Africe, ale, a teď nemyslím příliv migrantů z Afriky, neovlivní to stárnutí populace. Proč? Můžete to vysvětlit?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, vysvětlím to. To je tzv. /nesrozumitelné/ v angličtině, tedy koncept návratové migrace. A ten vlastně byl spočten, byla to jedna z takových nejkontroverznějších výzkumných zpráv Spojených národů, vyšla v roce 2000 a ona ukazovala vlastně, kolik potřebujete imigrantů k tomu, abyste právě nahradili tu svoji stárnoucí populaci. No a ukázalo se, že vlastně není možné řešit ten problém stárnutí těmi imigranty. Já řeknu, proč. Vy můžete vyřešit problém ztráty populace svého státu. Tzn. na to to stačí. Ale nestačí to na změnu té struktury, té věkové struktury. A je to z důvodů jednoduchého. Zaprvé, i sami mladí, ti imigranti jsou většinou mladí, my známe tu věkovou strukturu, stárnou, tzn. vy potřebujete, když vezmete ohromný počet mladých, no, tak za 20, 30 let, 40 let prostě budete muset nahradit i tyto, protože ti vám taky zestárnou. To je první věc. A druhá velmi důležitá, že ti nově příchozí se velmi rychle adaptují na ty demografické poměry té země vyspělé a to jsou většinu velmi nízká fertilita. Tzn. oni, a mnozí už v první generaci, vlastně ze svých čtyř, pěti dětí přejdou na model jedno dítě. Takže situace zůstává stejná. Tzn. nezvládneme to skrze imigraci.

Vladimír KROC, moderátor
Ročně přijdou do Evropské unie 2-3 000 000 lidí ze třetích zemí, z toho zhruba 150 000 z nich nelegálně. Podle vás je potřeba radikálně změnit migrační politiku Evropské unie. Proč a jak?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, tak to je veliká otázka, kterou bysme nestihli za tři pořady tady. Ta migrační politika Evropské unie se již tvoří 20, 30 let společná. A zatím ty výsledky nejsou moc dobré. Já uvedu tři sféry, ve kterých Evropská unie zatím nemá podstatný vliv. Je to naturalizace, tzn. to, komu dáte občanství. Je to model integrace, jaký aplikujete na ty příchozí. A je to ekonomická migrace, tedy programy ekonomické migrace, jak si budete řešit ten problém na trhu práce. A toto, to jsou docela zásadní věci, které si ty členské země stále drží a chtějí držet to rozhodování o tom při sobě. Tzn. tady ta migrační politika prostě společná fungovat patrně nebude. Máme ovšem oblasti, kde se Evropská unie o to snaží, je tzv. program modrých karet, který nebyl moc úspěšný, je to nalákání a rekrutování, nehezké slovo, talentovaných a vysoce vzdělaných z třetích zemí do Evropské unie, takže tady to je pokus Evropské unie a znovu říkám, nepříliš úspěšný.

Vladimír KROC, moderátor
Proč?

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Protože ta první vlna těch modrých karet byla vyhlášena před asi 15 lety a uplatnila se trošku více v Německu. Nikde v ostatních zemích nic moc, ale i ten efekt nebyl významný, nebyly to statisíce imigrantů a ten problém byl v tom, že byla nastavena příliš přísná pravidla. Tzn. trvalo to 5 let, ty možnosti, nebylo úplně možné přivést za sebou rodinu a ta perspektiva byla nejistá.

Vladimír KROC, moderátor
Chtěli jsme toho moc za málo muziky.

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, ano. Takže teď se to předělává. Ale ještě řeknu k té migrační politice jednu podstatnou věc a to je ta dublinská úmluva, která mimo jiné také z té pramení ty problémy, které máme s tou tzv. nutnou redistribucí. Protože dublinská úmluva říká, že musíme vyřídit tu žádost toho imigranta v první zemi Evropské unie, do které ten migrant přijde. A tady samozřejmě jsou ty Itálie a Řecka, které trpěly a trpí do jisté míry tím, že existuje tato dohoda, a vlastně je to všechno na nich. A to asi taky není spravedlivé a správné, takže by se, a mluví se o tom, ta dublinská dohoda měla nějakým způsobem předělat. Ale je tady další problém, vy jste na něj narazil, boj s neoprávněnou, nelegální migrací, neoprávněnými ekonomickými aktivitami. Tzn. další je tady ochrana hranic Evropské unie, Frontex a jeho vlastně operace ve Středozemním moři atd. atd. Těch úkolů a těch věcí je hodně. Takže já se nedomnívám, bude to krok za krokem k nějaké harmonizaci, ale nikdy to nebude patrně vše stejné v celé Evropské unii.

Vladimír KROC, moderátor
Asi před měsícem Evropská komise představila návrhy, které mají tedy legální migraci usnadnit a zefektivnit, ale to probereme asi příště, až se setkáme opět za mikrofonem. To byl sociální geograf prof. Dušan Drbohlav, byl hostem pořadu Jak to vidí. Moc děkuju a ať se vám daří. Mějte se hezky, na shledanou.

Dušan DRBOHLAV, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Děkuji za pozvání a na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.