Přepis: Jak to vidí Daniel Prokop – 9. června 2022

10. červen 2022

Hostem byl sociolog Daniel Prokop.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, těším se, že jste si opět naladili rozhovor na aktuální témata. V našem vysílání vítám sociologa Daniela Prokopa z organizace PAQ Research. Dobrý den.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, nakolik si tuzemské domácnosti hlídají spotřebu energií, zda a jak budou růst platy a zda dorovnají inflaci. Přeji nerušený poslech. /znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Poprvé budou ve vedení České národní banky dvě ženy, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková. Dalším novým členem bankovní rady, kterého jmenoval prezident Miloš Zeman, se stal Jan Frait. Pane Prokope, bude to znamenat obrat v tom dosavadním směřování nejdůležitější ekonomické instituce v zemi? Končí převaha, jak se říká, ekonomických jestřábů?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
To, upřímně řečeno, nevím, protože se v tom nevyznám, ale je jasný, že ty intervence České národní banky v oblasti třeba úroků mají účel, který je jako hodně odložený, takže nemůžeme soudit to, co udělala banka třeba před měsícem, jaké to má efekty dneska, to se projeví prostě s účinností odloženou o řadu měsíců, takže by bylo asi dobré mít nějakou kontinuitu prostě trochu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Narážím na to, že vyššími sazbami dosud Česká národní banka bojovala proti inflaci, od 1. července bude mít nového guvernéra Aleše Michla, vedou se také spory o tom, zda jsou ty vyšší sazby pro ekonomiku správné, zda je inflace hlavně náš domácí problém, nebo dovezený. Ono vlastně začali jsme právě tou inflací proto, protože tento problém a další dopadají na...

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Myslím, mimochodem, že hodně lidí to využívá a říká: je to celé dáno tím rozhazováním předchozí vlády a podobně nebo je to celé dovezené. A když se zeptáte lidí, kteří to fakt zkoumají, třeba ekonom Jakub Seidler, tak jako říct to procento je velmi těžké, jo. Takže bych posluchače varoval, aby věřili úplně jako jasným interpretacím, čím ta inflace je způsobená, do jaké míry a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak čím je způsobena?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Právě jako já nedokážu říct, do jaké míry je způsobena tím, že jsme... Třeba byla určitě chyba, že jsme udělali daňové změny za 120 miliard, tzn. zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů a zrušení daně z převodu nemovitostí a podobně, ty nepomohly těm chudým, pomohly té střední a vyšší třídě, uvolnily tam spoustu peněz do spotřeby prostě a zároveň jako nepřipravily tu nižší třídu na to, aby čelila teďka zvyšování cen těch energií. Takže tímhle jsme ty nízkopříjmové pracující trošku podrazili, že jsme posílili inflaci tímhletím opatřením a zároveň jsme jim tím opatřením prakticky vůbec nepomohli. Což je nutné vnímat v tom dnešním kontextu, že jestli teďka někdo potřebuje pomoc, tak to jsou zejména ti nízkopříjmoví pracující ja.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Inflace a další faktory a problémy, které dopadají na české domácnosti, to vlastně mapuje vaše výzkumná organizace PAQ Research ve spolupráci s Českým rozhlasem v projektu Život k nezaplacení. Toto je náš druhý rozhovor na toto téma, na vaše zjištění. Ten výzkum potrvá do podzimu. Když se podíváme na vývoj platů, tak jenom připomenu, že do stávkové pohotovosti dnes vstoupily úřednické, školské odbory, ukončí ji v den, kdy s nimi vláda uzavře dohodu o úpravě platů pro letošní rok. Školské odbory žádají dorovnání platů o inflaci a přidání nepedagogickým pracovníkům aspoň o 10 %. Jak to vnímáte, pane Prokope? Ministr práce a sociálních věcí Jurečka i premiér Fiala to kritizovali s tím, že tato forma nátlaku není nutná, že se ještě jedná.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
No, pravda je, že ti nepedagogičtí pracovníci v to školství mají jako velmi nízké mzdy, takže ti prostě můžou být ohrožení. Platy učitelů se zvyšovaly relativně hodně za Andreje Babiše, takže jsou na docela dobré úrovni, ale samozřejmě jako taky jsou ohroženy tou inflací, takže otázka je, kde mít tu prioritu. V tom školství jsou ještě platy jako na odměny a podobně, já jsem zastánce toho, trošku odvedu tu otázku, ale jsem zastánce toho, že by to vzdělávání mělo být mnohem víc řízeno. Že by se mělo řídit to, jestli někdo třeba přijímá lidi z Ukrajiny a nepřijímá, že by se mělo řídit, jestli v obcích se dodržuje nějaká spádová politika, jestli se nevylučují prostě nějaké minority ze vzdělávání, což probíhá v řadě měst prostě. My máme řadu prostě škol, které vlastně jako nepomáhají tomu systému a podobně, a podle by to ministerstvo mělo řídit lépe, mělo by to lépe mapovat a tu politiku těch škol, jestli se snaží pomáhat těm znevýhodněným, jestli se prostě nějak modernizují, tak zohledňovat v těch odměnách. A tím by možná se prostě i už trošku ušetřilo prostě, že bysme dávali ty odměny, to speciální financování těm školám, které se snaží pomáhat tomu systému. V tom školství se dá taky spousta financí ušetřit tím, že zjednodušíte financování. Dneska tam jsou obrovské finance promrhané tím, že celé to financování je dáno tím, že tam vykazují ředitelé počet zvýhodněných žáků, jsou tam různé evropské dotace, ti ředitelé spravují třeba i 8 evropských dotací a lepí tím ty rozpočty, takže v tom školství se dá na základě zvyšování platů ušetřit hodně peněz tím, že zjednodušíte to financování a že je v tom financování budete motivovat k tomu, aby ty školy se chovaly ve prospěch celého toho systému. Takže to bych řekl, že je takový jako dlouhodobý obrázek v tom financování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče toho zjednodušení nebo zefektivnění financování, je to bolest podle vás, pane Prokope, pouze ve školství, nebo to pozorujete i v jiných oblastech?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
V tom školství je problém, že to je založené na tzv. kompenzačním financování, takže to musíte udělat přes ty žáky, musíte vykázat, jaké mají znevýhodnění atd. Teď jakoby už víme, kolik je těch znevýhodněných žáků. Víme, kolik je sociálně znevýhodněných v různých oblastech. A část těch peněz by šla rozdělat tzv. indexovým financováním, kdy ty školy, které jsou třeba v těch postiženějších oblastech sociálně, mají prostě nějaký budget, nějakou část rozpočtu na ty podpůrné profese, na školní psychology, sociální pedagogy, sociální pracovníky, speciální pedagogy, a mají jich třeba trošku víc, protože víme, že tam je víc problémů. A tím by se snížila ta zátěž na to papírování. Potom jsou další oblasti, třeba úřady práce. Na úřadech práce ti lidé jsou velmi špatně placení. A samozřejmě si stěžují, protože ta zátěž je obrovská tím, že řeší ukrajinské uprchlíky, příspěvek na bydlení a podobně. Potom asi taky nejsou úplně vstřícní prostě, když jsou přetížení a mají malé platy a podobně, ale to je prostě chyba toho, že my vyžadujeme u každé dávky tak brutální papírování, že zbytečně přetěžujeme ty úřady. Kdyby se příspěvek na bydlení čerpal jednou ročně a online by to šlo, tak by jim ubylo tolik agendy, že těch úředníků může být i méně prostě a s lepšími platy. Nebo další příklad dám. My podle mě máme úplně zbytečně rozdělané, když platíte daň z příjmů, tak to platíte Finanční správě, vedle toho dáváte přehled Správě sociálního zabezpečení a vedle toho VZP nebo zdravotní pojišťovně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono je to takové kolečko.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Úplně jako zbytečně tam dáváte 3× ty samé údaje. Kdyby to všechno vybírala Finanční správa a rozdělovala to těm institucím, té sociální správě a pojišťovnám, tak by ubylo spoustu jako nutnosti práce v těhletěch institucích, dala by se klidně sloučit prostě sociální správa, ta ČSSZ, s Úřadem práce na jednu lepší, větší instituci, ubylo by celkově práce, mohli by tam být lidé, kteří jsou lépe placení, a i ta podpora důchodců, podpora chudších pracující by byla prostě výrazně lepší. Takže bohužel ta správa česká je tak frekventovaná a tak neefektivní v tom řízení, že potom musí šetřit na platech těch lidí. A tohleto bysme měli změnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže zjednodušit, přidat na platech, méně byrokracie, to jsou ty...

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
A dá se začít, tahleta poslední věc, to sloučení toho výběru, možná tahle vláda by to mohla stihnout do konce svého období a s tím příspěvkem na bydlení atd., to se dá prostě udělat tenhle rok ještě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se tomu brání, aby se přistoupilo k nějakému zefektivnění celé této správy tohoto systému? Má ambici tato vláda, pane Prokope?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Jo, já bych řekl, že třeba MPSV a pan ministr Jurečka má ambici to měnit. Ale samozřejmě je tam hodně... Jo, tak někteří úředníci jsou na to zvyklí, jak to funguje, a dají tisíce argumentů, proč to nemůže být jinak. Je tam ten tzv. /nesrozumitelné/ těch IT poskytovatelů, kteří vlastně tam mají ty IT systémy na to vyplácení a nechtějí a neumí to změnit třeba často nebo za to chtějí obrovské peníze, za každou změnu, a podobně. Takže jako ten systém prostě, vyžaduje to velkou politickou energii to prostě prokopnout a změnit to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje sociolog Daniel Prokop.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vláda navrhla dvě varianty růstu platů, kloní se spíše k variantě zvýšení, které nebude kopírovat inflaci. Pane Prokope, jak by podle vás měla postupovat, nebo lépe řečeno, jaká by byla nejlepší varianta? Komu o kolik přidat?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Nemám to promyšlené. V té státní správě jsou lidé, kteří jsou velmi podplacení. Jsou tam lidé ale potom v nějakých výzkumných ústavech, kteří vlastně za velmi malou práci dostávají platy, které jsou nad úrovní soukromé sféry výzkumné...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsou tam velké nerovnosti?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Jsou tam velké nerovnosti v těch platech. Určitě je třeba tlačit na tu efektivitu, třeba v těch výzkumných ústavech prostě, aby skutečně poskytovaly support tomu státu v těch změnách té politiky. MPSV a Ministerstvo školství, oni mají svoje výzkumné ústavy a ty výzkumné ústavy by buďto měly fakt poskytovat dobrou evidenci a být podporou toho státu, anebo nemají smysl. Tak to je jedna věc, že prostě musíme fakt zkoumat efektivitu těch institucí prostě, aby to mělo legitimitu, a potom druhá moje pointa je, že ta inflace samozřejmě víc poškozuje ty chudší zaměstnance. A inflace energií absolutně bere všem podobně a relativně je to víc u těch chudší zaměstnanců. A za druhé ti bohatší zaměstnanci i v té státní správě více vydělali na tom snížení danění práce. Takže osobně by mi přišlo dobré tam dát prostě nějaké fixní přidání a k tomu nějaké procentuální. Aby to víc pomohlo těm chudším zaměstnancům. Aby ten stát vlastně nezaměstnával lidi, kteří zároveň prostě jsou klienty a měli by mít sociální dávky. To prostě není úplně dobře. Když ty pracovnice na tom úřadu práce by samy měly čerpat příspěvek na bydlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také v souvislosti s bydlením jenom jsem si vzpomněla na náš předchozí rozhovor, vlastně také jste, pane Prokope, poukázal na tu velkou byrokracii v podstatě. Také ale na značnou neznalost toho, že my vlastně nevíme úplně přesně, o co všechno jak žádat. Že je to poměrně složité.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Tam teďka jsou změny od 1. července, už je změna v tom pozitivní, že se trošku zjednodušší ta žádost, ale málo teda na můj vkus, nemusí se tam rozepisovat tak podrobně výdaje na bydlení některé a zjednoduší se to v tom, že se dá žádat jednou za půl roku. Takže musí ti lidé požádat v červenci ještě, ideálně v prvních 14 dnech nějak, a potom vlastně už nemusí žádat v říjnu znovu, dokladovat ty výdaje, ale potom až v lednu. Takže to je jakoby první změna, která je dobrá, já bych šel jako dál, já bych to dělal jednou za rok. A budou tam nutné další změny jako digitalizace té žádosti, dneska tam prostě online vyplníte žádost, která je docela složitá, měl jsem s ní problémy i já, to tam najít všechno, no na tom úřadu práce si to vytisknou z té žádosti a přepisují to do toho jejich systému, takže tam je nutné udělat prostě přímé propojení, aby ta online žádost byla validní tím online podáním. A potom, když tohleto bude fungovat, tak je řada subjektů jako některé banky prostě, které poskytují poradenství chudším lidem a nasměrují je tam přes bankovní identitu a tak, a potom se dá mnohem efektivněji dělat ta sociální pomoc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ještě bych se vrátila k těm platům a k těm variantám toho růstu platů, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruku Pavel Mikoška považuje požadavek odborů na navýšení mzdy státních zaměstnanců na úroveň inflace za nelegitimní, neférový, a jak řekl v pořadu České televize Devadesátka, cituji: už nyní je celá ekonomika zatížená enormním nárůstem všech nákladů. A když by do toho měl přibýt další inflační impuls na úrovni 15 % mzdových nákladů, tak už je to zkrátka neudržitelná věc. Kolik tedy toho stát a kasa unese, pane Prokope?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Já zase z toho trošku uteču, takže já jsem říkal, že bych navyšoval podle mě asi ne o plnou inflaci, ale dal bych nějakou fixní složku, která pomůže těm nízkopříjmovým zaměstnancům státu plus nějaké procentuální navýšení jako pod inflací. Ale to je můj názor, protože vemte si, stát vymýšlí nějaký jako sociální tarif, že pravděpodobně většině lidí nebo nějaké části dá nějaké peníze, tak těm svým zaměstnancům by mohl dát nějaké fixní navýšení, které pomůže třeba disproporčně více těm nízkopříjmovým. Co si myslím, že bysme měli zavést, automatickou valorizaci minimální mzdy, k tomu teďka vyzvala, respektive je takové memorandum Evropské unie, které říká, že by měla existovat automatická valorizace minimální mzdy, že by měla být zhruba kolem 50 % průměrné mzdy. Totiž většinou se to počítá k průměrné mzdě 2 roky zpátky, takže 1. ledna 22 to počítáte podle průměrné mzdy v roce 20, takže ta minimální mzda by dneska tvořila 17 800 místo 16 200 zhruba. Samozřejmě to má také svoje kritiky, kteří říkají, že se zvýší nezaměstnanost a že to může podpořit inflaci, ale jako výzkumy, které na to byly dělané, ukazují, že ani jedno z toho není úplně pravda. Že když se v Česku zvyšovala minimální mzda, tak v segmentech, kde se zvyšovat, tak nenarostla inflace, to jsou výzkumy Štěpána Jurajdy a Jakub Grossmanna, že nenarostla nezaměstnanost, pardon, a že i ta inflace vlastně moc neroste, protože ti lidé si maximálně tak udržují svoji životní úroveň a spotřebu a podobně. Řada z nich vlastně má příjmy načerno vedle toho, takže oni akorát legalizují své příjmy, takže já bych zvyšoval minimální mzdu, ale zvyšoval bych ji tak, že tam je automatická valorizace podle té průměrné mzdy a je tam brzda, která říká, že pokud je ekonomika v recesi, tzn. že třeba klesá HDP, klesají odpracované hodiny v ekonomice, roste nezaměstnanost, tak je tam brzda, která tu valorizaci zastaví. Protože si myslím, že tu minimální mzdu můžeme zvyšovat vlastně ve většině let kromě let, kdy už by to poškodilo tu ekonomiku, že ta ekonomika je na sestupu a podpořil by se nárůst nezaměstnanosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem odbory žádají zvýšení minimální mzdy od července o 2 000 Kč na 18 000, aby byla zachována kupní síla.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
No, tak 17 800 je ta úroveň 50 % průměrné mzdy v roce 2020, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínil jste nezaměstnanost, pane Prokope, v Česku podle těch nejnovějších dat Českého statistického úřadu klesla v květnu o další desetinu procentního bodu na 3,2 %. V evidenci úřadů práce je 235 468 uchazečů o zaměstnání, což je o 8 190 méně než v dubnu. Jaká je to zpráva v kontextu toho, o čem se bavíme? Bude nezaměstnanost, mimochodem, také asi dál klesat v těch nejbližších měsících, protože jsou tady sezónní činnosti, nejenom stavebnictví, gastronomie, cestovní ruch, taky lázeňství, zahradnictví atd.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
No, teďka asi nebude růst určitě, rozhodovat bude ten podzim, kdy se spojí sezóna, příchod těch nových absolventů a nějaké ekonomické problémy některých firem pravděpodobně kvůli energiím, takže chleba se bude lámat na podzim. Ono v Česku ta nezaměstnanost taky se moc nepohybuje, protože my máme tolik pracovní síly v OSVČ, z nichž část pracuje reálně jakoby v závislé pozici, akorát na schwarz systém, a tolik v těch dohodách podlimitních, že vlastně ti zaměstnavatelé taky často dělají to, že prostě prvně osekají tyhlety věci, které se do statistiky zaměstnanosti často ani neprojevují, sníží jim ty příjmy a podobně, vlastně sníží se ty odpracované hodiny, aniž by to projevilo hnedka do těch statistik nezaměstnanosti. Takže bohužel ten systém, kde je hodně takové té jako šedé práce v Česku, tak hodně jako oddaluje to, co vidíme v těch statistikách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Má Česká republika, potažmo stát, vláda nějaké koncepční řešení té situace, ať už s energiemi...?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Tak nějak se připravuje ten zvýhodněný tarif nebo sociální, k čemuž nemám jako detaily, jak to chtějí udělat, plus teda myslím, že Ministerstvo práce se snaží jako reformovat některé věci, snížila se zdanění částečných úvazků, což je dobře, možná by to mohlo být i víc podle mě, trošku se reformuje ten příspěvek na bydlení, byť pomalu, takže tam nějakou snahu vidím, co podle mě chybí, je celkový pohled na daně. My hrozně prostě pořád daníme ty nízkopříjmové, pořád dost daníme ty částečné úvazky, a když to srovnáte s nějakými, my jsme dělali takovou analýzu teď, 10 zemí Evropy a vyšlo to, že prostě my hodně daníme lidi, kteří mají příjem na úrovni poloviny nebo níž průměrné mzdy. A potom jakoby se to vyrovnává s tím zbytkem Evropy. Hrozně málo daníme OSVČ oproti zaměstnancům, máme tam prostě velké nerovnosti v tom danění a podle to chce celkovou daňovou reformu. Celkové vybírat jinde než na nízkopříjmové práci, abysme nebrali lidem peníze, i z minimální mzdy berete prostě z nákladů zaměstnavatele snad 7 000, a potom to těm lidem vraceli na příspěvcích. To prostě nemá smysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste právě zjišťovali pro Institut prevence a řešení předlužení ve výzkumu vlastně, jak se to zdražování energií promítá do té finanční situace, a zhruba polovina těch domácností v tom výzkumu uvedla, že má s tím problém, a jak dodal šéf institutu Radek Hábl pro Deník N, tak už se to netýká jenom chudých lidí, ale i těch s vyšším příjmem.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
No, ona tam byla taková škála, kdy ti lidé říkali, že mají buďto velké obtíže, nebo prostě menší obtíže, a ty nějaké větší obtíže tam deklaruje 17 % a dalších těch 36 % to nějak pociťuje. Polovina to vlastně vůbec neregistruje zatím, to zvyšování těch cen na svém hospodaření. A hodně se to teda liší podle příjmů, že mezi těmi nízkopříjmovými pod hranicí chudoby je těch, kterým to dělá velké problémy, už víc než polovina, ale Radek Hábl má pravdu, že už se objevují prostě nějaké jednotky procent případů v té, dejme tomu, střední třídě, kteří jako deklarují ty problémy. A to jsou lidé, kterým se sešlo zvýšení hypoték, když jim končila fixace, často mají větší domy, a když topili na plyn, tak mají jako velké nárůsty těch energií, takže když se nám sejde tohle a navíc třeba se vám možná třeba narodí dítě nebo přejde někdo na rodičovskou atd., tak to vlastně působí problémy. Ta inflace navíc užírá z úspor, takže ta střední třída trošku ztrácí ten status, který byl daný těmi, pokud měla nějaké úspory, takže ona jako samozřejmě dlouhodobě poškozuje tu střední třídu. A zatím bych řekl, že to tak zhruba vyrovnává to, co ta střední třída dostala na těch daních, a když ta inflace bude pokračovat další rok třeba, tak to bude problém samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude, no, nechci říct mizet střední třída, ale rozmělňovat se nějak? Posouvat se z té kategorie toho středu?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Tak ona je otázka, co jí myslíme, já střední třídu nazývám...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo je střední? Jak byste popsal člověka, který patří do střední třídy?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Ekonomové někdy v Česku používali definici, že to je mezi 80 a 200 % mediánového příjmu. To vám tam spadne třeba 70 % populace a za tu střední třídu označili člověka, který má příjem třeba 28 000 hrubého. Nebo něco takového. 30 000 hrubého. Což jako neodpovídá tomu, co považuje za střední třídu sociologie tradičně. A ta říká: střední třída jsou lidé, kteří nejsou jakoby vlastníci těch výrobních prostředků, nejsou to ti lidé z toho top rozdělení, ale jsou to lidé, kteří mají vlastní bydlení, vysoké vzdělání, mají takové ty hodnoty, které podporují to vzdělání, mají úspory, můžou si dovolit finanční strategie, prostě plánovat do budoucnosti hodně atd. atd., a těchhletěch lidí, když to takhle definujete, a to třeba dělá jedna banka švýcarská, která definuje střední třídu spíš příjmově takhle, tak těch je v Česku nějaký 28, 30 %. 25-30 %. Takže to není prostě člověk, který má 30 000 a sotva jde od výplaty k výplatě prostě, toho nemůžeme nazývat střední třídou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V České republice je podle Statistického úřadu asi 4,5 milionu domácností. Co se týče té spotřeby energií, pane Prokope, hlídáme si ji? Díváme se podle vašich zjištění do těch účtů pravidelně? Studujeme je, nebo si počkáme na to roční vyúčtování a pak se radujeme, anebo jdeme zaplatit?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Nám v tom výzkumu pro Institut pro prevenci a řešení předlužení Radka Hábla vyšlo, že zhruba polovina lidí říká, že tu spotřebu jakoby aktivně monitoruje a hlídá si ji. Z čehož teda jako jenom nějakých 19 % to hlídá fakt jako aktivně každý měsíc. A polovina to vůbec třeba se nesnaží hlídat. To neznamená, že ta polovina, která to nehlídá, se nesnaží nějak ušetřit, oni jim taky se snaží omezit topení, ale vlastně jako bez analýzy toho, kolik spotřebovávají. A teďka není to jenom chyba těch lidí. V tom výzkumu vychází, že by pomohlo, kdyby třeba byly ty chytřejší elektroměry, kde vidíte tu spotřebu v korunách prostě. A dokážete predikovat trošku nebo předpokládat, kolik bude činit ten váš doplatek potom. Když uvidíte, kolik třeba spotřebováváte v těch zimních měsících oproti minulé zimě prostě a podobně, tak by řada lidí si tu potřebu lépe hlídala a přestala by vytápět na 23 a začala by vytápět na 21 nebo 20 prostě. Takže my musíme trošku informačně pomoct těm domácnostem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aby to bylo přehlednější, srozumitelnější a ně kilowatthodiny, já nevím, co všechno.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Samozřejmě druhý problém je, že ti lidé, které ta inflace energií nejvíce poškozuje, to jsou důchodci, samostatně žijící důchodci, nízkopříjmové domácnosti, tak často nemají finance na to, investovat do té změny. Oni můžou méně topit, ale můžou možná si pořídit šetřivé žárovky, takové ty drobné věci, ale koupit si prostě superšetrné spotřebiče, lepší topení, změnit prostě vytápění z plynu na elektřinu atd., tak oni nemají tu investiční schopnost prostě. Takže ten stát musí, což teďka dělá, kotlíkové dotace a podobně, ale musí prostě pomáhat těm chudším domácnostem, aby mohly investovat do změny toho chování. Ještě víc než dneska, si myslím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O své názory i zjištění se s námi podělil sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Já vám děkuji a přeji vše dobré. Mějte se hezky. Na slyšenou.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.