Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 7. března 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Já vás vítám. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zajímat mě bude například to, jak dnešní host vidí vztahy mezi dvěma asijskými jadernými mocnostmi či předvolební vývoj v Izraeli. Nerušený poslech. – Nedávné sestřelení dvou indických vojenských letounů pákistánskou armádou nad částí Kašmíru, kterou ovládá, a zajetí dvou indických pilotů přispělo k další eskalaci napětí mezi dvěma asijskými mocnostmi. Byla to, Břetislave, náhoda, provokace, testování sil...? Protože těch incidentů je v poslední době docela hodně. Indové třeba bombardovali cíle na pákistánském území, pak došlo také k sebevražednému atentátu v indické části Kašmíru...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
No, k tomu došlo nejprve. Tento atentát na indické vojáky v Indií okupovaném Kašmíru, při němž zahynulo asi 50 indických vojáků, to v tuto chvíli celé odstartoval. Ale jinak je to samozřejmě neustálý kolotoč napětí, incidentů, vzájemných útoků... Možná může být pro naše posluchače zajímavé, že to souvisí i s námi. Já se pokusím tu logickou závislost nějak stručně a pochopitelně vysvětlit: Zkrátka ty muslimské extremistické skupiny, které se snaží využít indickou okupaci Kašmíru, která je často velmi brutální, mimochodem k rozpoutávání nového násilí, dlouho byly vázány... a podílely se na boji proti Američanům, ale i třeba proti českým a dalším vojákům, jak oni říkají okupačním, v Afghánistánu. Teď dali Američané najevo, že jsou krok od podpisu jakési mírové smlouvy s Tálibánem v Afghánistánu. Český ministr obrany Lubomír Metnar minulý měsíc dokonce řekl – stáhnou-li se Američané z Afghánistánu, tak my se stáhneme také. A toto všechno najednou těmto radikálním džihádistickým skupinám uvolňuje ruce, staví je to před nutnost najít si nějaký nový cíl. A ten nejbližší je samozřejmě Indií spravovaná část Kašmíru. A za této situace najednou 14. února tito džihádisté... nebo jeden z místních povstalců tam zaútočil na indické okupační vojáky, na to Indie odpověděla, a už tady máme rozmíšku, jak jste řekla na začátku, mezi dvěma jadernými jihoasijskými mocnostmi. A do toho třeba přichází varování Pákistánu: Pokud Indie bude dále proti nám tak a tak postupovat, tak se možná zkomplikují ta mírová jednání mezi Tálibánem a Američany. Jinými slovy Pákistánci jsou dlouhodobě zastánci Tálibánu, stojí za ním. Takže pokud nebude v zájmu Pákistánu, aby se Američané s Tálibánci, ale i třeba Češi, zprostředkovaně, dohodli, tak Pákistánci do toho mohou hodit vidle. Takže je to velice komplexní záležitost...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
... do které se promítají nejrůznější vztahy, vazby... Kam může vést to napětí, pokud by se stupňovalo? Jak vážná je ta celá situace?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Od gerilové, řekněme, války v Kašmíru, jak vidíme, to může přerůst k mezinárodním střetům regulérních armád obou zemí s tím, že obě mají jaderný arzenál... Tam je třeba zajímavá věc, že Pákistán nikdy, jak to řada světových jaderných mocností dělá, neřekl, že nebude první, kdo použije jadernou sílu. Indie je vojensky mnohonásobně silnější než Pákistán. Takže tam teoreticky Pákistán může tu možnost použít jadernou odvetu... Může se snažit Indii nějakým způsobem odstrašovat. V minulosti předcházeli těmto krizím nebo snažili se je utlumit Američané. Tentokrát se třeba na konci února nabídl i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že by zprostředkoval uklidnění situace mezi Indií a Pákistánem. To znamená, myslím si, že na obou stranách není zájem to napětí a konflikt vyšponovat, ale máme tam i jiné aspekty – kupříkladu ten, že zanedlouho budou v Indii volby, současný premiér Módí je vlastně šéfem strany BJP, což je hinduistická nacionalistická strana. Takže jeho voliči určitě nebudou chtít, aby byl nějaký smířlivý – aby přistoupil na kompromis s Pákistánem. Takže i to třeba hraje roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže jsou to mocenské ambice, které za tím vším jsou...?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Jsou to mocenské ambice... Ty různé povstalecké skupiny jsou samozřejmě mocenským nástrojem tu Pákistánu, ale paradoxně třeba i Indie je skrytě velmi zaangažovaná v afghánské válce atd.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co samotný Kašmír? Protože obě země si činí nárok na celý region, každá z nich, tedy Indie, Pákistán, ovládá část, ale část je také pod čínskou správou...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano. A do toho máme Kašmířany, kteří nechtějí být ani s jednou z těchto zemí. Třeba. Takže tam máme muslimské povstalce v Kašmíru, kteří bojují proti Indům, někteří jsou k tomu ponoukáni skrytě a placeni a cvičeni Pákistánem, jiní zase nikoliv... V uplynulých letech i do Kašmíru vpluly tiše skupiny jako je Al-Káida, a dokonce i Islámský stát. Ty se tam také snaží zapustit kořeny – vytvořit si nějaké své, můžeme říci, teroristické nebo ozbrojené buňky, a to třeba i na úkor těch skutečně místních Kašmířanů, kteří jenom bojují proti těm častým indickým represím a chtějí, aby Indie zohledňovala, že v Kašmíru mají muslimové početní většinu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Četla jsem o napojení této organizace až na Usámu bin Ládina. Jestli jste to zaregistroval...Právě když hovoříme o Al-Káidě a dalších skupinách, které jsou zainteresovány...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano. V této chvíli se tam nejčastěji mluví o skupině Džajš-e Muhammad. To je ta, která se přihlásila k tomu útoku na indické vojáky. Ale to je jenom jedna z celé řady těch platforem a ozbrojených skupin, které tam bojují. Zároveň vedou vzájemný, řekněme, konkurenční boj o peníze a o vliv a o prestiž. To znamená, že Džajš-e Muhammad možná tím útokem na Indy, kterým toto všechno vyprovokovala, se snažila místním často zradikalizovaným mladým Kašmířanům ukázat: Nemusíte se přidávat k Islámskému státu. Přidejte se k nám. My jsme dostatečně radikální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příští měsíc 9. dubna se v Izraeli uskuteční předčasné parlamentní volby, volby do Knesetu. Vyvolala je koaliční krize. Podle posledních průzkumů veřejného mínění jsou síly největší vládní strany a odpůrců prakticky vyrovnané. Jaká je ta aktuální situace, Břetislave? Jaké je vůbec rozložení sil na izraelské politické scéně?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Budu muset být stručný: Dlouhá léta jednoznačně hegemonem izraelské politické scény byli dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a jeho strana Likud. Bez ohledu na to, jakou politiku prováděl, tak vždy z předvolebních průzkumů vyšel jako nejsilnější složka. Teď se ale situace zamíchala, a to z několika důvodů. Vznikla tam nová opoziční, můžeme říci, centristická platforma, která si říká Modrobílá. Je v ní dosavadní ministr financí Jair Lapid se svou stranou Ješ atid, ale přidal se k němu také donedávna náčelník generálního štábu Benny Ganc, to znamená proti Netanjahuovi, který odsouval stranou, řekněme, sociální a ekonomická témata a stavěl do popředí, jak on říkal, nutnost bránit Izrael, to znamená ty silové argumenty... Často odváděl pozornost ať už ke skutečným, nebo domnělým nepřátelům Izraele, aby nemusel řešit své vlastní problémy... A najednou si jeho odpůrci do svého čela postavili nejen toho Bennyho Gance, ale i další generály a jsou také schopni mluvit o bezpečnostní problematice velmi fundovaně. A tato modrobílá aliance, se ukazuje, najednou podle posledních průzkumů má větší šance sestavit příští vládu. Nejenže třeba získá větší procenta křesel v Knesetu, ale má i větší potenciál sestavit budoucí koalici, ve srovnání s Likudem. A druhý aspekt, který k tomu vedl a který je pro Netanjahua teď velmi nepříjemný, je to, že před pár dny izraelský generální prokurátor oznámil, že je připraven obvinit Netanjahua z několika případů korupce a hospodářské kriminality, což zase Netanjahuovi ubralo voličské preference.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale počká, zřejmě, až bude po volbách, s tím samotným obviněním...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
To je dost možné. Je to velmi složité. Mě hned tehdy napadla paralela třeba s českým premiérem Andrejem Babišem, který, jak víme... Také je silné podezření, že je do něčeho namočen. Vyšetřuje se to jako závažná hospodářská kriminalita, ale přesto je dál premiérem. V podobné situaci je Netanjahu. I když bude obviněn oficiálně a bude oficiálně vyšetřován, tak pořád může být dál premiérem a pořád to může odrážet, přesně jak to dělá, úskočné útoky levičáků a levicové opozice, která ho chce shodit ze sedla... To jsou argumenty, které slyšíme i na české politické scéně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
K Netanjahuovi a k tomu obvinění se ještě vrátíme. Nicméně zpět k té politické aktuální situaci. O Benny Gancovi se hovoří jako o nové hvězdě v izraelské politice. Vnímáte to také tak? Snad bych dodala, že to jeho nové uskupení, alespoň třeba jako píše agentura Reuters, chce zachovat Izrael jako židovskou a demokratickou zemi a hovoří se o zatím neupřesněných změnách v národní bezpečnostní politice, i v ekonomice.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Oni z toho programu, který tato nová aliance, řekněme, nadějná představila... Stručně řečeno: Oni říkají – my budeme samozřejmě dál hájit židovské a izraelské zájmy, to znamená ponecháme si mj. syrské Golanské výšiny, dále je bude Izrael navěky držet, nikdy je nevrátí, ponecháme si kontrolu židovských osad na okupovaném západním břehu Jordánu, kde má vzniknout palestinský stát, ponecháme si kontrolu nad údolím řeky Jordán atd. To se velmi podobá tomu, co říká Netanjahu a Likud. Zároveň ale Benny Ganc a tato jeho platforma říkají, že přepíší loni schválený zákon o národním státě, který v některých aspektech vypadá až rasisticky. To znamená, staví do popředí židy na úkor původního arabského obyvatelstva, odebírá třeba arabštině status úředního jazyka atd. A Benny Ganc říká, že v této věci by inicioval změny v tomto zákoně tak, aby zohlednily, že v Izraeli nežijí jenom židé, ale že i Arabové by měli mít srovnatelná práva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Izraelská volební komise včera těsně schválila volební kandidatury krajně pravicové strany Židovská síla. V čele stojí Michael Ben Ari. A o vyřazení této protiarabské strany z dubnových voleb žádala opoziční strana Merec. Podle ní ta první formace propaguje rasismus vůči izraelské menšině Arabů.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ona je třeba i proti Palestincům. Proti Arabům, proti nežidům obecně. To je trošku delší historie. Vy jste zmínila Michaela Ben Ariho, ještě je tam politik Itamar Ben-Gvir. Oba mají společné to, že byli žáky, a dodneška se k tomu hrdě hlásí, Meira Kahaneho, což byl původem americký radikální rasistický rabín, jehož organizace Kach byla později i v Izraeli postavena mimo zákon jako teroristická. Totéž udělaly Spojené státy. A najednou se nám po několika dekádách vrací do popředí politici, které dosavadní premiér Netanjahu aby posílil jaksi šance toho svého pravicového bloku... Tuto stranu, kterou jste zmínila, Židovská síla neboli Ocma Jehudit, oslovil a uzavřel s ní jakousi koalici. A dokonce jim přislíbil místa ve vládě. To samozřejmě vyvolalo bouři nejen u Arabů, což je pochopitelné, ale i u židovské levice. Zmínila jste izraelskou stranu Merec... Ale dokonce i ty tradiční, můžeme říci, jestřábí, lobbistické organizace ve Spojených státech, jako je třeba AIPAC, nad tím vyjádřily velké znepokojení, že Netanjahu aby uspěl ve volbách, tak se spojil s těmito rasisty. Takže hlasovalo se, zda bude Ben Ari připuštěn do voleb, a nakonec bylo o jeden jediný hlas odsouhlaseno, že ano, že i on bude moci kandidovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
16:15. Tak dopadlo to hlasování. O co vlastně půjde? Co je to hlavní v izraelských předčasných parlamentních volbách?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Myslím si, že teď těmi korupčními skandály premiéra Netanjahua... Není to jenom jeden prvek. Izraelci jsou podle posledních průzkumů velmi nerozhodnutí a velmi zmatení. Je daleko více lidí, kteří nevědí, koho budou volit, než v řadě uplynulých voleb v uplynulých dekádách. Prostě proto, že tam není jedno jediné téma. Bývaly to vztahy s Palestinci, bývaly to, jak říkám, vnější hrozby, ale najednou je toho i více, jsou tam i sociální témata, o kterých se třeba v českém tisku příliš nemluví... Ale samozřejmě, že určitou část izraelského voličstva to zajímá mnohem více než třeba vztahy s Palestinci nebo s Íránem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co konkrétně si představit pod těmi sociálními tématy? Co řeší Izraelci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Izrael je jednou ze zemí OECD, to znamená těch nominálně nejbohatších, nejvyvinutějších zemí světa, ale když se potom hodnotí sociální rozměr tohoto bohatství, tak Izrael zůstává často na chvostu třeba s Mexikem. A jde o to, že zkrátka jsou tam poměrně široce rozevřené nůžky mezi bohatými a chudými. Ty chudé vrstvy společnosti, to je velká část arabského sektoru, ale také velká část ultraortodoxních židů, těch často početných rodin s velmi relativně malými příjmy atd. A když se to posčítá, tak jsou to stovky tisíc lidí. To znamená, v Izraeli se často řeší růst cen a růst nájmů vs. nepříliš rostoucí příjmy těchto skupin obyvatel, jak je zkrátka zabezpečit, růst základních cen potravin atd.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Už jste se, Břetislave, zmínil o tom, že Benjamin Netanjahu čelí obvinění, nebo se tak brzy stane, z korupce a daňových podvodů. Lze tyto volby částečně vnímat i jako referendum o něm samotném?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
To už se ukazovalo ještě předtím, než bylo zpečetěno, že asi bude obviněn. Skutečně, že půjde o referendum o Netanjahua, to se formuje už dlouhé měsíce. Musíme si uvědomit, že on už je premiérem tři volební období, což je poměrně dlouho. Byť je velmi schopný, on je velmi zdatný politik, on nikdy neotvíral zásadní témata, unikal před nimi, aby nebyl konfrontován, aby se nemusel přiklonit ani na jednu stranu té polarizované společnosti, tak se vždycky snažil jít někde uprostřed a dařilo se mu to, to je úkol politika, nicméně zdá se, že Izraelci už jsou z toho do určité míry unaveni. Mírový proces s Palestinci je na mrtvém bodě. Izrael kvůli tomu čelí kritice ve světě, je poměrně izolován kvůli své protipalestinské politice a tak dál. Zkrátka lidé evidentně, nepřímo jste to i řekla, v Izraeli už chtějí změnu a tu si teď velká část spojuje s Benny Gancem, kterého nikdo nemůže označit za nějakého salonního levičáka, který v telavivské kavárně něco vykřikuje, protože on je to prostě generál ve výslužbě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V čem, pokud by se stal novým premiérem Benny Ganc, by byl jiný, nový, lepší? Byl by nový...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Určitě by byl nový, asi by byl bezprostřednější. On není politik, on je generál, tak v mnoha ohledech by byl otevřenější. Ten jeho politický parťák Ja'ir Lapid... Teď už se z něj také stal politik, ale on byl dlouho špičkový novinář, takže možná je také trochu jinak nastaven než kariérní letití politici. Mimochodem premiér... Oni se dohodli na nějaké politické rotaci, Benny Ganz i Ja'ir Lapid, že pokud by ty volby vyhráli, tak že by se v té premiérské židli vystřídali. Takže i to je třeba nové a vytváří to atmosféru jakési dohody, jakéhosi konsenzu, jakési ochoty spolupracovat než lpět na křesle, což je pozice, do které je teď, chtě nechtě, Netanjahu tlačen a snaží se ji sám vlastně držet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Řekl byste, že Benjamin Netanjahu je aktuálně nejblíže k tomu sesazení z toho premiérského křesla? Zhruba od roku 2009 se to v určitých periodách objevuje. Jaká je reálná šance, že se počtvrté stane premiérem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já si myslím, že i kdyby Likud ty volby vyhrál, tak se Netanjahuovi nepodaří sestavit životaschopnou koalici. Myslím si, že psychologicky je to tak v tuto chvíli už nastavené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Premiér Netanjahu včera dekretem prohlásil televizní stanici palestinského hnutí Hamás za teroristickou organizaci. Jde o satelitní stanici. Podle Netanjahua vysílá pořady, které šíří nenávist, a umožňuje komunikaci agentů z Hamásu. Generální ředitel televize chce záležitost předat mezinárodní justici. Co si o tom myslíte? Jak je to závažné v této situaci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Z hlediska Izraele mnohé palestinské televizní i rozhlasové stanice vysílají protiizraelskou propagandu, která často je zasažena antisemitismem. Z pohledu Palestinců je to vysílání, které upozorňuje na okupaci. Zase máme dva pohledy. Vidíme i dětské pořady, které z pohledu nás liberálu, Izraelců a židů ve světě indoktrinují malé děti, Palestince k nenávisti k židům. Z pohledu Palestinců je potřeba už i mladé vychovávat, aby věděli, kdo je jejich nepřítel, kdo vyhnal jejich babičky z domovů a tak dále. Takže tady se nám střetávají dva světy, dvě ideologie a jde o to jak to zasadit do nějakého právní ho rámce. Izrael zasazuje do svého vlastního rámce palestinskou televizi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Části německých džihádistů, kteří se zapojí do bojů za teroristickou organizaci, bude Spolková republika Německo odebírat občanství. Počítá s tím dohoda německého ministra vnitra a německé ministryně spravedlnosti. Jak řešit návrat džihádistů s našimi pasy, s pasy EU zpět do vlasti?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Vy už dneska otevíráte třetí nesmírně složité, komplikované téma a máme na něj nějakých šest minut.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zkusíme to.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Západní státy se ocitly v nové situaci. Nikdo nepočítal s tím, že jednou jejich občané budou bojovat v řadách mezinárodně uznaných teroristických organizacích v zahraničí, že se potom tito lidé budou chtít vracet. Pokud už si řekneme, že se tito lidé vracet nebudou, bude jim odebíráno občanství, co uděláme s jejich manželkami a dětmi, které někde prokazatelně nebojovaly? Co uděláme, když ne s našimi občany, tak s lidmi, kteří v našich západních státech mají třeba trvalé občanství? Co uděláme, když Kurdové v tuto chvíli v Sýrii drží asi 800 těchto lidí? Donald Trump nás Evropany vyzval, rozeberte si je, suďte je. Evropané říkají ne, mají-li být souzeni za terorismus, ať jsou souzeni tam, kde k němu došlo. My si je přece sem k nám domů brát nebudeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co s tím?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Neexistuje jeden jediný, řekněme, recept. Ti lidé, i když se vrátí a měli by být souzeni, tak máme-li být právními státy, tak potřebujeme jasné důkazy. To, že někdo byl v Sýrii, ještě není důkaz, že někde někomu uřízl hlavu nebo zabíjel civilisty. Takže evropské státy spolu s Američany se teď snaží vytvářet jakousi databázi a v pološeru tajných služeb zjistit, co tam ti lidé skutečně dělají – shánět důkazy, jestli se na něčem podíleli, shánět vzorky DNA, otisky prstů, fotografie, jejich posty na Facebooku a tak dále, aby byly skutečné důkazy – aby, když se Belgičan marockého původu vrací domů, byl zatčen, a aby úřady, které ho zatknou, skutečně měly důkazy a mohly říct, ty ses patrně dopustil toho a toho, a proto jdeš do vazby... Protože říct, ty se vracíš ze Sýrie, a proto jdeš do vazby, v našem právním pojetí zkrátka není dostatečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže řešit případ od případu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Některé státy se to tak samozřejmě snaží dělat, argumentují tak, my to nemůže dělat en bloc, my musíme jednotlivé lidi posuzovat a nejenom koukat, z jakého letadla vystoupili. Pochopitelně v tom množství to není vůbec jednoduché, je to velice zdlouhavý proces, jak shánět nějaké relevantní důkazy z bojové zóny kdesi v severním Iráku nebo v Sýrii. Vůbec to není jednoduché. Často není jednoduché ověřit identitu těch lidí. Oni vystupují pod různými aliasy. Víme, kolikrát se v minulosti stalo, že byl někdo zatčen neoprávněně ve Spojených státech jenom proto, že měl podobné arabské jméno jako někdo, kdo zatčen být měl, a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká rizika podle vás s sebou nese ten návrat džihádistů do Evropy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Dlouhodobě, a my jsme tady o tom také mnohokrát mluvili, samozřejmě vrací se lidé, kteří odjeli třeba plní entuziasmu – budeme pomáhat souvěrcům, kteří jsou bombardováni Američany. Na místě třeba entuziasmus vystřízliví a nastoupí fanatismus a okoralost toho, co lidé ve válce vidí. Takže jestli se tady někdo dojímal nad pejskem, odjel do Sýrie, kde viděl roztrhané ženy a děti a své spolubojovníky, tak se vrátil velmi často zbrutalizovaný, okoralý, jako člověk, který může zabíjet i tady. Není řešením ani to, že ho zavřeme do vězení, protože už víme, že i ve vězení dochází k indoktrinaci, k rekrutování...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
... k radikalizaci těch ostatních.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
K radikalizaci těch ostatních vězňů, kteří jsou třeba zavřeni za normální, běžnou kriminalitu, ale jsou to muslimové, a najednou budou ve vězení s někým, kdo se vrátil po pěti letech ze Sýrie, a tohoto člověka třeba najme k páchání teroru, sebevražedných útoků a tak dále. Takže i s tím se musí počítat. Jenom zavřít ty lidi do vězení není úplně řešením.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Už probíhají projekty, programy takzvané resocializace. Jestli i to by byla třeba jedna z možností...?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
To je věc, jejíž dopady a úspěch se obvykle prokazují až po velmi dlouhé době. Tyto programy už dávno začaly i na Blízkém východě v Jordánsku, v Saudské Arábii – zkrátka nějakým způsobem umírnit džihádisty, zradikalizované muslimské kazatele, bojovníky, finančníky a tak dále. Není to úplně jednoduché, a ne vždy je to úspěšné. Problém je, že když máme masu, mluví se o pěti tisících Evropanů, kteří tam odešli, a velká část z nich se teď chce vrátit, tak ono ke spáchání teroristického útoku jich nepotřebujeme stovky, k tomu bohužel stačí jeden, dva lidé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co vlastně bude s těmi lidmi, pokud by si je „rozebrala“ Evropa? Protože oni do té doby, než se třeba budou vracet do těch svých zemí původních, kde se většina z nich narodila, budou muset někde zůstat, v Iráku, v Sýrii. Kdo tam bude o ně ani ne pečovat, ale třeba je hlídat?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
To právě souvisí s tím apelem Donalda Trumpa, protože v tuto chvíli je v Sýrii hlídají takzvané syrské demokratické síly, což je primárně místní kurdská milice placená a vyzbrojená Američany, ale ti Kurdové nevědí, co s nimi. Je to velká zátěž, mít stovky zajatých bojovníků, žen a dětí a tak dále. To stojí peníze, je to velký organizační zádrhel. Takže oni je zatím drží. Kurdové před pár týdny řekli – pokud si je nevezmete, tak bychom aspoň měli uspořádat něco jako Norimberský proces pro válečné zločince. To jsou samozřejmě takové chiméry. Neumím si představit, že by teď Evropané jeli a někde v Arbílu na severu Iráku dělali jakýsi kvazi Norimberský proces pro blízkovýchodní džihádisty. Prostě je to komplexní věc, na kterou náš právní systém ještě není připraven, protože vznikal v jiné době.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Asi nejzásadnější otázka, která rozhodně není na poslední minutu našeho rozhovoru, je, jak porazit ideologii samozvaného tzv. Islámského státu, protože ty boje ještě zdaleka neskončily...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Blízký východ je plný křivd, plný nepravostí, na kterých se bohužel podílely i západní státy, ale nejen ony, ale i místní vládci a tak dále. Jakákoliv křivda, jakákoliv nespravedlnost, nebo alespoň její pocit vždy živí radikalizaci. Takže já se obávám, že to tam bude vždy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Snad ne vždy. Břetislav Tureček a jeho názory. Já vám za ně děkuji a přeji vám hezký den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Díky za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou. Zítra se můžete těšit o půl deváté na názory ekonomky Ilony Švihlíkové. Příjemný poslech dalších pořadů ideálně Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.