Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 30 června 2020

Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček. Zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, já Vás vítám. Zajímat mě bude, doufám, že se propojíme s naším hostem, kterým je pořád ještě, v našem speciálním studiu na Vinohradské ulici, zajímat mě bude například to, zda se občanskou válkou zmýtaná Libye stane novou Sýrií, a co přinesou této zemi nové americké sankce, a jaký bude jejich dopad například na Libanon. Přeji nerušený poslech. Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimír Putin, v pátek vyzvali k nastolení příměří v Libyi, a obnovení jednání znepřátelených stran. Na čem se to, Břetislave Turečku, zadrhlo?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Když se na to podíváme z delší perspektivy časové, tak já bych řekl, že pokusy o mírový proces se zadrhly na loňském přesvědčení maršála Haftara, že se v zemi chopí moci i bez vyjednávání, že si ji zkrátka vezme, aniž by musel jednat s protistranou, na nějakém dělení moci. A to, co vidíme v Libyi v posledních týdnech, je naopak zvrat opačného směru, řekněme, kdy Haftarovi se po mnoha měsících nepodařilo to, co loni bombasticky sliboval, to znamená dobýt hlavní město Tripolis. Teď naopak řekněme ty síly, které má pod kontrolou, nebo které využívá, nebo které jsou s ním nějak spřízněné, tak jsou svým způsobem na ústupu, a to samozřejmě, jestliže není jedna dominantní strana, která by byla schopná ten konflikt jednoznačně rozhodnout ve svůj prospěch, tak to vede řekněme k zákopové válce, ovšem zase, bavíme se o zákopové válce obrovského rozměru, do které stále více vstupují i různí zahraniční aktéři, ať už ti, kteří podporují mezinárodně, a OSN uznanou vládu v Tripolisu, nebo ti, kteří podporují právě Haftara.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo tedy koho, z Evropy, a nejenom z Evropy, podporuje? Jaké zájmy mají s Líbyí například Francie a Rusko, potažmo samozřejmě ty další, Itálie, Německo-

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No je to velice komplikované. Mě teď momentálně napadá jedna studentka moje na univerzitě, chce psát právě o Líbyi a o těch zahraničních aktérech, a opravdu, i třeba z toho teoretického hlediska je to nesmírně zajímavé. Myslím, že jste se ptala na Evropu. No Itálie třeba podporuje vládu v Tripolisu, zatímco Francie podporuje maršála Haftara, což loni vedlo k velmi zajímavé roztržce mezi těmito dvěma velmi významnými evropskými státy. Za Haftarem stojí v tuto chvíli, můžeme říci, hlavně Rusko, ale také Saúdská Arábie, Egypt a Spojené arabské emiráty, zatímco za tou mezinárodně uznávanou vládou stojí hned dneska hlavně Turecko, které ji začalo velmi silně podporovat, posílá do Libye dnes, můžeme říci, už tisíce bojovníků, žoldnéřů, které najímá paradoxně v Sýrii, kteří už vlastně nemají moc příležitostí bojovat s tamní vládou, tak teď naopak pomáhají libyjské vládě proti Haftarovi. A tím se dostáváme k jádru, Libye zkrátka neprožívá občanskou válku, ale je to zase jedna z více blízkovýchodních tzv. zástupných válek, kdy zkrátka to, co původně vypadalo jako lokální revolta, vnitrostátní konflikt, tak se stává dějištěm a hřištěm regionálního soupeření o politický vliv, o přístup k surovinám, a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jde o nic menšího, než o ropu tedy? Pane Turečku, je to země Libye s největšími zásobami ropy, i zemního plynu v Africe.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano. Jde jednak o ropu, která se těží na libyjském území, to je samozřejmě velmi důležité, to jsme viděli i v uplynulých letech, kdy, pardon, ještě skočím, ale za Kaddáfího, ačkoli to byl autoritářský vládce, a jistě i diktátor v mnoha ohledech, tak Libyjci za jeho vlády, než byl svržen a zavražděn, patrně francouzskými agenty, kteří se vmísili mezi místní povstalce, tak Libyjci měli nejvyšší životní úroveň na hlavu, z celé Afriky. To se samozřejmě s to občanskou válkou zvrtlo, a ta různá ropná naleziště, ropná pole v Libyi, se potom stala samozřejmě terčem soupeření různých těch místních, ať už islamistických nebo kmenových frakcí a různých frakcí armády, libyjské a tak dále. A k tomu ještě ale musíme se na to podívat, na tu mapu řekněme, z větší výšky, se vlastně před námi ukazuje mapa celého východního Středomoří, a tam už jde i o obrovská naleziště zemního plynu pod mořským dnem, a když se pak podíváme na nějaké souvislosti mezinárodně právní a tak dále, tak vlastně vidíme, že i to, kdo dnes bude mít vliv v Libyi, do určité míry jaksi se pak obtiskne v tom, jaký kdo bude mít přístup k těm nově nacházením a nově objevovaným a využívaným nalezištím ve východním Středomoří na mořském dně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O jaké suroviny se jedná?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Je to hlavně zemní plyn. Já připomenu, v poslední dekádě byla nalezena obrovská naleziště, hlavně v oblasti Kypru, a není to tak dávno, je to pár měsíců, kupříkladu Turecko uzavřelo jakousi smlouvu, právě s tou libyjskou vládou, o tom, že mají, řeknu to zjednodušeně, společnou námořní hranici, takže jistě si naši posluchači umí představit mapu Středozemního moře, a najednou nám tady Ankara a Tripolis řekli, že spolu na moři sousedí, takže vlastně odřízli Kypr, Řecko, Izrael, od Evropy, a to pochopitelně, je další, a možná ještě významnější rozměr toho, co se dnes v Libyi odehrává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proto nyní třeba, mimo jiné, jedná Izrael a Řecko.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Přesně tak. Dlouhá léta Řecko bylo nezajímavé pro Izrael, nicméně ve chvíli, kdy Turecko se začalo vymezovat vůči Izraeli, i třeba tím, že podporuje palestinské povstalecké frakce nebo teroristické, to je jedno, jak jim říkáme, tak samozřejmě o to více potom Izrael začal spolupracovat s rivaly Turecka, a to je primárně Řecko. Tento turecko-řecký spor se potom odehrává, jak víme, od sedmdesátých, od šedesátých let na Kypru, takže toto všechno vlastně je dnes v různých rovinách ve hře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaký je přístup Washingtonu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Washington je obviňován do určité míry oprávněně, že i on, ale hlavně to byla samozřejmě Francie, svrhl Muammara Kaddáfího, nicméně víme, že potom se Barack Obama snažil nějak z té blamáže vycouvat, protože to byla jedna z více blamáží, které Spojené státy utrpěly na Blízkém východě v posledních letech. Dnes vlastně Američané se, troufám si říci, příliš v této válce neangažují. Oni mají dost svých problémů, jak víme, v Sýrii, v Afghánistánu, v Iráku, s Íránem mají nějaké také samozřejmě nesrovnalosti, takže Libye je stranou, Libye v podstatě je dneska spíš místem, bavíme-li se o západě soupeření evropských států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Stane se, nebo se již stala Libye, podle Vašeho názoru, druhou Sýrií? Byť ta situace je trochu odlišná.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, je odlišná, odvíjí se trochu s nějakým zpožděním. Ti vnější aktéři tam vstupovali, řekněme, s menší dynamikou, s menší rozhodností, méně se na Libyi v minulosti sázelo, ale jestli chápu dobře, kam směřuje Vaše otázka, ano, Libye dnes má velký potenciál, ve chvíli kdy se situace v Sýrii uklidňuje, jakkoliv se nám výsledek syrské války třeba leckomu nelíbí, tak na té mezinárodní scéně ji může nahradit Libye. A to i s dopady pro Evropu. Vzpomeňme si, že když před nějakými pěti, šesti lety, začínala ta velká migrační vlna, během níž přišly sta tisíce lidí do Evropy, tak hodně těch lidí přicházelo právě ze Sýrie. A dnes, a to není nic nového, se ukazuje, že srovnatelným, a dokonce možná větším zdrojem migrace do Evropy, může být právě Libye, protože nejde jenom o Libyjce samotné, to vlastně vůbec, ti jsou v tomto ohledu okrajovým problémem. Daleko zásadnější je, že Libye je tranzitní zemí, přes níž do Evropy míří sta tisíce lidí ze subsaharské Afriky, ze zemí jako je Niger, Nigérie, Burkina Faso, a tak dál, a tak dál, a ve chvíli kdy v Libyi nebude vláda, jako že už tam léta není, jedna, jsou tam minimálně dvě, tak samozřejmě pak je problém s někým vyjednávat, a bránit té migraci, řešit ten problém nějak efektivně, a zároveň, v rámci mezinárodního práva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik. Spojené státy zavádějí další, dosud nejtvrdší sankce proti Sýrii. Cílem jsou podniky, které obchodují s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Míří celkem na 39 lidí a subjektů napojených na syrský režim, včetně prezidenta a jeho manželky. Kromě toho sankce proti syrskému režimu na konci května prodloužila také Evropská unie. Co od nich očekávat, pane Turečku? K čemu, komu poslouží? Syrská ekonomika je beztak po devítileté válce v podstatě v troskách.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No přesně tak. Já se obávám, že je to zase daleko více politické gesto než nějaký promyšlený krok. Američané ty své nové sankce opírají o svědeckého přeběhlíka, který zdokumentoval děsivá zvěrstva, ke kterým se uchýlil, uchyloval syrský režim při potírání svých oponentů, byly to tisíce fotografií, videí, mučených lidí, a tak dále, a to je věc, která je dlouho známá, a teď, když vlastně Bašár Asad, jak se ukazuje, se mu podařilo, s pomocí Ruska a Íránu, a dalších spojenců porazit rebely podporované západem, Katarem, Tureckem, Saúdskou Arábií, tak se najednou vrací do hry tato kauza brutálního porušování lidských práv, a s tímto argumentem Američané chtějí režim oslabit, syrský režim. Problém samozřejmě jsou ty řekněme vedlejší dopady, k nimž se Američané moc nemají. Ta země je na kolenou z mnoha jiných důvodů, jak říkáte, potraviny stojí dvakrát, třikrát více než stály loni. Lidé opravdu často nemají co jíst, OSN odhaduje, že je tam 9 milionů lidí, kteří nemají stabilní a bezpečný přístup k potravinám. A za této situace tady někdo chce trestat ne americké firmy, ale i třeba v podstatě české. Já si myslím, že toto téma tady jednou bude otevřeno, firmy, které se chtějí podílet na poválečné rekonstrukci Sýrie, takže logicky, to na to přijde člověk v hospodě u piva, jak se má ta země postavit na nohy, když budeme trestat firmy, které tam chtějí tu infrastrukturu obnovovat. Argumentujeme bojem proti diktátoru Asadovi, který samozřejmě ty sankce vůbec nepocítí. Ty pocítí lidé, kteří opravdu musí platit dvojnásobek za potraviny a nemají práci. Takže jsou to jedny ze sankcí, o kterých zase budeme, myslím si, po čase spekulovat, respektive budeme znovu zjišťovat, už po X-té, že sankce tohoto typu nikdy vlastně nepostihnou ten režim, ale postihnou obyčejné lidi v té zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké je aktuální postavení Bašára Asada? Protože už vidíme v několika oblastech, že se lidi opět začínají bouřit.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, oni se bouří právě kvůli té ekonomické situaci, prostě skončila válka, vnější nepřítel, který samozřejmě pro Asada byl velmi vítaným, on mohl odklánět pozornost od nedobré situace na území která ovládal, prostě skutečně tady byli rebelové, džihádisté, teroristé, podporovaní ze zahraničí, takže ten národ se samozřejmě, zejména s přispěním syrské vládní propagandy, nějakým způsobem semknul. Teď tito rebelové už jsou soustředění vlastně jenom někde na severozápadě v provincii Idlib, Asad, který dlouhá léta, když ne potvrzoval, tak hodně předstíral, že pod jeho vládou je všechno v pořádku, no tak najednou se ukazuje, že z mnoha důvodů to tak není, že skutečně prostě ta ekonomická situace je místy dost příšerná. No a lidé se vlastně proti vládě syrské tudíž začínají bouřit z úplně stejnými hesly, s nimiž vyšli do ulic na začátku Arabského jara, to znamená v březnu roku 2011, takže Asad je znovu ohrožen. Teď už těžko může říkat, že za to mohou nějací džihádisté placení ze Saúdské Arábie, a pochopitelně ve hře je, nebo v sázce je jeho důvěryhodnost, takže se dokonce i spekuluje, že i třeba státy, jako je hlavně tedy Rusko, si mohou uvědomit, respektive mohou začít kalkulovat tak, tak je to prima. Asadův režim se udržel u moci, Rusko si zajistilo stabilitu svého spojence na Blízkém východě, nicméně ukazuje se, může zaznívat v Moskvě, že Asad, jako osoba, je přeci jen překážkou, takže se otvírá cesta udržet u moci tento režim, ale třeba s nějakou novou figurou a Asadovi poskytnout hezké bydlení někde za Moskvou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co z toho Moskva vlastně má, Břetislave?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Je to strategická válka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nebo i jiní?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Co mají Američané z toho, že utratili bilion v Afghánistánu. Do těchto válek investují všichni, a Rusové vlastně po čtvrt století, kdy Sovětský svaz zkolaboval, a byl vytlačen Amerikou z Blízkého východu, tak nyní tyto konflikty, před chvílí jsme mluvili o libyjském, o něco, o pár let dříve, se otevřela tato možnost v Sýrii, tak tyto konflikty, které z mnoha důvodů vznikají, a kde západ dělá často mnoho chyb, tak otvírají Rusům příležitost k návratu. Takže to je pro ně důležité. Takže to jsou věci, které se těžko vyčíslují penězi. Každá válka stojí hodně, samozřejmě, a můžeme se ptát, jaká je její návratnost, ale z dlouhodobé perspektivy, asi pro Rusi má význam mít důležitého spojence v arabském světě, ve Středozemním moři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslela jsem to i tak, jestli už v nějaký moment, ať je to jakákoli země, nějaký konflikt, který přeroste už přes nějakou mez, není spíše starostí, zátěží?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
To určitě, to víme, že už delší dobu se v Rusku třeba v alternativních nebo opozičních médiích rozebírá, kolik vlastně Rusů třeba v Sýrii zahynulo, rozebíralo se to v situaci, kdy Rusko v podstatě tvrdilo, že tam žádné vojáky ještě nemá. Takže nejde jenom o ty lidské ztráty, ale samozřejmě i ekonomický rozměr těchto konfliktů, ale znovu říkám, to se týká vlastně každé takovéto války, smysluplnost těchto válek. Jaký smysl to má pro Američany, se tam angažovat? Jaký smysl to má pro Českou republiku? Mít své vojáky v Afghánistánu? Máme na to celou řadu pohledů, někdo argumentuje ideologicky, bojujeme na Blízkém východě za bezpečnost Prahy. Někdo říká, ale stejně ty války prohráváme. A tak dál, a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co by přineslo případné oslabení postavení nebo režimu syrského prezidenta Bašára Asada?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Myslím si, že znovu obnovení té války, protože ono to není skutečně černobílé, to není diktátor proti, to už dávno, od samého počátku to tak nebylo, možná jenom od začátku, diktátor proti lidem bažícím po svobodě, prostě proti němu se vytvořily různé aliance, a když se pak na to díváme, a kdo sleduje Sýrii, tak to ví velmi dobře, tak ta opozice zdaleka není jednotná, a jsou v ní frakce, které často bojovaly proti sobě. A ve chvíli, kdy by dnes Asad zmizel ze scény, tak já jsem si jistý, že se okamžitě do sebe pustí zase frakce, podobně jako v té Libyi, ty, které podporuje Turecko a Katar, a proti nim ty, které podporuje Saúdská Arábie a Egypt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Do jaké míry se, podle Vašich informací, vracejí do Sýrie uprchlíci, Syřané? Dochází třeba i k nějakým organizovaným návratům?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, ale to jsou věci, které organizuje Turecko, především, to víme, to je ta známá kontroverze, která se táhne už měsíce, kdy vlastně Turci vytvořili tzv., nebo vytvářejí tzv. bezpečné pásmo na severu Sýrie, podél své hranice, jednak odtud vytlačili kurdské syrské rebely, s argumentem, že jsou to teroristé, a jednak Turecko tehdy tyto své kroky obhajovalo tím, že tam vytvoří bezpečný prostor, že tam vybuduje desítky vesnic, právě, aby se Syřané mohli tam do své země vracet. A samozřejmě, Ankara, Turci, měli na mysli hlavně Syřany, kteří jsou na jeho území, protože nesmíme zapomínat, byť v Evropě se usadilo milion lidí v posledních letech, přes milion, tak jenom v Turecku jich je asi 4 miliony, takže pro Turky je tato věc daleko palčivější než pro kteroukoliv evropskou zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A vracejí se Syřané také z Libanonu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No, Libanon, to je problém. Tam v poslední době roste samozřejmě taková ta veřejná atmosféra, řekněme nálada, že by se skutečně už vracet měli, protože Libanon se dostává do svých vlastních těžkých ekonomických problémů, a za této situace, samozřejmě, pokud takto maličká země hostí přes milion také syrských uprchlíků, samozřejmě, mnoho z nich tam pracuje na různých řekněme dělnických nebo pomocných profesích, jsou pro Libanon přínosem, ale dlouhodobě je potřeba ty lidi i živit, včetně žen, dětí, i těch, kteří nepracují, zatěžují školní zdravotnický systém a tak dál, OSN také nestíhá, a samozřejmě, pokud Libanonci přicházejí o práci, hroutí se jejich banky a Libanonci přicházejí o úspory, tak hledají, kdo za to může, a takový Syřan, který sedí na ulici a žebrá, tak ten se nabízí jako první.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik. Světovými médii se šíří zpráva z deníku The New York Times, který s odvoláním na své zdroje napsal, že americké tajné služby prý informovaly prezidenta Donalda Trumpa o tom, že ruská rozvědka má platit Afgánským radikálům za zabíjení amerických vojáků. Šéf Bílého domu to popřel, informaci označil za lež, zprávu dementovalo i ruské velvyslanectví. Jak tomu, Břetislave, rozumět? Je to součást nějaké předvolební kampaně v Americe? Nebo jak to vidíte?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Já to vidím takto. Je to opravdu, je to pocitová věc, já si úplně neumím představit, že by Rusové museli finančně motivovat Tálibánce k zabíjení Američanů. Já si myslím, že Tálibánci to s chutí dělají sami a za své. A druhá věc je, že to Rusům samozřejmě musí dělat velkou radost. Nezapomeňme, že před desítkami let zabíjeli povstalci v Afghánistánu ruské vojáky, a platili je za to Američané, platila je za to CIA v 80. letech. A jestli teď se karta obrátila, krvácejí tam Američané, tak proč by Rusové neměli radost? To je prostě, vracíme se k tomu, my se často máme tady tendenci dívat na Blízký východ jako na zónu divochů, kterým nedělá dobře nic jiného, než se zabíjet navzájem a vraždit a řezat si hlavy, ale podívejte se, my dneska mluvíme o třetím konfliktu, Libye, Sýrie, teď Afghánistán, a všude ty konflikty udržují vlastně v běhu zahraniční aktéři, zahraniční intervence, finanční, zpravodajské služby, toky zbraní, a tak dále. A i Afghánistán v podstatě je toho důkazem. Američané se před časem dohodli s Tálibánem na tom, že se stáhnou po letech, a ve chvíli, kdy to ve Spojených státech vyvolává samozřejmě různé názory, různé kontroverze, skutečně máme předvolební rok, jak jste velmi trefně řekla, tak není problém najednou objevit, že v tom vlastně také hrají roli Rusové a že Donald Trump opět s nimi nějak spolupracuje, a byť ti Rusové mají platit zabíjení amerických vojáků, tak Donald Trump o tom mlčí, aby se nepoškorpil s Vladimírem Putinem. Nevím, do jaké míry jsou tyto věci věrohodné, říkám, je tam celá řada možností pro různé zpravodajské hry, a samozřejmě, také to nelze rozhodně vyloučit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Saúdská Arábie letos, kvůli koronaviru, zakáže cestování na pouť do Mekky ze zahraničí. Hadždž, jak zní její název v arabštině, tak bude umožněna pouze omezenému počtu občanů a obyvatel Saúdské Arábie. Chce tak zajistit dodržování vzdálenosti mezi lidmi, eliminovat případnou nákazu nebo šíření nemoci Covid-19. Co to, Břetislave, znamená pro věřící muslimy? Nemožnost vlastně navštívit jejich poutní místo?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Já si myslím, že to není žádné drama. Připomenu, že na světě máme necelé dvě miliardy muslimů, a na velkou pouť do Mekky přijíždějí něco přes dva miliony každý rok. To znamená, je to naprosto zanedbatelný zlomek, a kdo se nedostane na tu pouť letos, může, pokud nebude situace stejná nebo ještě horší, jet příští rok, za dva roky, a tak dále. Daleko větší zásah to podle mého názoru je, a vlastně to není nic překvapivého, je to pro saudsko-arabskou ekonomiku a pro stovky cestovních kanceláří z celého muslimského světa, které ty poutníky vypravují, zajišťují tu pouť. Představme si to, tam na dva týdny se sjede přes dva miliony lidí, to je prostě obrovské, to se nedá srovnat s problémy našich cestovních kanceláří, protože ty kancelář, které dělají Hadždž jsou na to specializované, a celý rok vlastně na to čekají. A teď najednou jim úřady řeknou, nikam nepojedete. Takže to, co rozhodly saúdské úřady, že bude skutečně vlastně omezen přístup do Mekky jenom na lidi, kteří žijí v Saúdské Arábii, ať už tedy Saudy nebo muslimy z jiných zemí, ale bez překračování hranic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pak je i tzv. "malá Hadždž" neboli umra, ta také není možná.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, tu Saudové také zakázali, vlastně už dříve, tuším v březnu, ta zatím také není možná, zkrátka, je to logické, protože v minulosti, při Hadždži došlo k mnoha případům šíření různých chorob, samozřejmě, já připomenu, že třeba před časem se dostala dětská obrna z Afghánistánu do Sýrie, a do Egypta, a třeba je velmi silné podezření, že se tam dostala právě přes poutníky, kteří se sešli ze všech těchto dotyčných zemí v Saúdské Arábii, a pochopitelně, Saudové teď mohou být kritizováni, že zabránili poutníkům k přístupu, jenže kdyby ho povolili, a pak se odtamtud do celého muslimského světa znovu rozšířila pandemie, tak to by samozřejmě Saudové byli kritizováni daleko více, a nejenom ze strany muslimů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, Saúdská Arábie, také, abychom na ni nezapomněli, coby na velmi významného hráče, ve všech těch možných konfliktech, sporech, politikaření.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Určitě, Saúdská Arábie je dnes jednoznačně dominantní silou celého muslimského a zejména arabského světa, a jistě, jsme na Blízkém východě, takže to není jenom organizování poutí, ale je to určitě velmi aktivní role i v těch konfliktech, ať už v negativním nebo v pozitivním smyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jaká je pozice Saúdské Arábie? Celkově, jak by jste to zhodnotil?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Status Quo, žádné revoluce, ať už islamistické nebo neřkuli dokonce sekulární nebo nějaké komunistické. Saúdské Arábii vyhovují staré dobré pořádky, klid, ať vládnou autoritáři, ale dokonce i Saudové, byť jsou kritizováni, často že podporují Islamisty, tak to poslední, co by si přáli je nějaká nová islamská revoluce, jakou do regionu přinesl Írán před 40 lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak to vidí zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, Břetislav Tureček. Děkuji za Váš čas a za Vaše názory a přeji hezký den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Díky za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou se těší Zita Senková. Zítra se bude Vladimír Kroc ptát rektora Univerzity Karlovy, Tomáše Zimy. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.