Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 27. května 2020

Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den. Probereme izraelský záměr anektovat část západního břehu, a také reakce, které na české politické scéně vyvolal článek šéfa české diplomacie a jeho dvou předchůdců, a zastavíme se také u konce politického patu jak v Izraeli, tak v Afghánistánu. Nerušený poslech. Rozruch na české politické scéně vyvolal novinový článek ministra zahraničí, Tomáše Petříčka, a jeho dvou předchůdců v úřadu, Lubomíra Zaorálka a Karla Schwarzenbergra. V sobotním Právu kritizovali izraelské plány anektovat židovské osady na západním břehu Jordánu. Text pod názvem "Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií, vychází podle ministra Petříčka, z dlouhodobé pozice České republiky založené na respektování mezinárodního práva, s jehož porušením má Česko neblahé zkušenosti. Tolik citace jeho slov. Článek kritizovali jak prezident Zeman, tak premiér Babiš, ale i opoziční ODS a některé organizace. Petříčkův postoj naopak v otevřeném dopise ocenila iniciativa Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Vás, pane Turečku, ten text překvapil?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Překvapil mě, protože jsem nečekal, že ministr Petříček bude mít řekněme odvahu říci tyto věci, řekněme takto otevřeně. Samozřejmě druhá věc je, do jaké míry to bylo překvapení pro ostatní politiky, protože jsem četl i zprávy, že se Hrad, tedy kancelář prezidenta Zemana, snažila zabránit, aby ten text vyšel, a on pak přesto vyšel, ačkoliv údajně tedy, dočetl jsem se, pan Hamáček za sociální demokracii slíbil, že se tak nestane, ale to nevím, to jsou, nevím, do jaké míry je to potvrzené, ale co se týká podstaty toho textu, vrátím se ke své odpovědi, tak vlastně ten text je, řekl bych, velice věcný, je velmi věcný, je tam celá řada argumentů, kdežto pak ty reakce, které to vyvolalo, bych řekl, že jsou daleko více emotivní, a v tom já vidím řekněme i trošku jinou váhovou kategorii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co vůbec, promiňte, pana Petříčka k tomu komentáři vedlo?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No to by mě docela také zajímalo, ono teď v době, kdy se zatím ještě pořád těžko schází osobně, tak se mi nepodařilo zeptat svých kontaktů, co ho k tomu vedlo, ale jistě, je to jakési vybočení, řekněme, z té politiky, kdy jsme třeba měli výhrady vůči Izraeli, ale rozhodně jsme je neříkali veřejně, a naopak, na veřejném fóru jsme se vždy Izraele zastávali. Připomenu, legendární hlasování ve valném shromáždění před nějakými osmi lety, kdy se schvalovalo, kdy se hlasovalo o přijetí Palestiny jako nečlenského státu, a z celého světa bylo jenom osm nebo devět zemí proti, bylo to Mikronésie, Palau a tak dále, Spojené státy a Izrael, samozřejmě, a z celé Evropy vlastně jenom Česká republika, takže toto byla daleko viditelnější tvář české politiky, byť jsme tvrdili vždy, že jsme jaksi nestranní, že nepodporujeme jenom Izrael, ale že akceptujeme i palestinské zájmy, tak teprve teď tento dopis vlastně to zveřejnil, tento nestranný postoj, řekl bych.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle premiéra Babiše, cituji: "Je neakceptovatelné, aby v tak zásadní věci, jako jsou vztahy s Izraelem, vydávali jednotliví členové vlády, v tomto případě dva ministři, své vlastní stanovisko, které na vládní úrovni nebylo nikdy konzultováno, ale které je v zahraničí vnímáno jako stanovisko České republiky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Bezpochyby, ve věcné, obecné rovině, je toto pravda. Já zase ale vidím problém v tom, že v případě třeba jiných, řekněme sólo akcí jiných českých politiků, tyto výhrady nepřicházejí, takže já tyto výhrady premiéra Babiše spojuji se dvěma věcmi, jednak je to součást, řekl bych, českého vnitropolitického boje, je to ten trojúhelník, Úřad vlády, Hrad, ministerstvo zahraničí, a druhá věc je, prostě, že v případě Izraele, když se někdo odvážil teď tedy kritizovat Izrael, tak se hledají argumenty, jak se ta kritika znevěrohodní, ale když třeba i jiní komunální politici se daleko ostřeji, veřejně, vymezují třeba vůči Rusku nebo Číně, tak tyto argumenty nepřicházejí tak často. Tam nám jednostranná kritika, nekoordinovaná s ústavními činiteli, zase tolik nevadí třeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No a je ten text, pana Petříčka, zásadním vybočením od oficiální pozice České republiky vůči Izraeli? Jaká je vůbec oficiální linie české zahraniční politiky ve vztahu k Izraeli?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, takže já řeknu, že jak známo, českou zahraniční politiku určuje vláda, potažmo ministerstvo zahraničí a nikoliv třeba hrad, takže například, pokud prezident Zeman dlouhodobě tvrdí, a prosazuje přesun ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, což před časem udělaly Spojené státy, ale prakticky nikdo jiný z celého světa, tak je to v rozporu s vládní politikou, která říká, že Jeruzalém, status Jeruzaléma bude teprve určen izraelsko palestinským jednáním nebo nějakým výsledným, řekněme mírovým procesem, a výslednou mírovou dohodou. A teprve na základě toho můžeme třeba tam ambasádu přesunovat. Dále Česká republika stále trvá na tom, že konflikt izraelsko-palestinský, musí být řešen. Jeho výsledkem musí být dvoustátní řešení, to znamená, že vedle dosavadního Izraele, vznikne i palestinský stát. Zatímco se ozývají hlasy samozřejmě z jiných částí politického spektra, které toto zpochybňují a v podstatě de facto byť to neřeknou na rovinu, prosazují jedno státní řešení, kde by Židé měli navrch, a pak samozřejmě tito lidé se zdráhají definovat, co by třeba bylo s těmi Palestinci, jestli by byli v nějakém druhořadém postavení na okupovaných územích, a pak by tedy ten stát nebyl rozhodně demokratický, a nebo by byl demokratický, Palestinci z okupovaných území by měli stejná práva jako Židé, nicméně pak je otázka, jestli by ještě Izrael zůstal židovským, vzhledem k těm demografickým poměrům. A tyto nuance už potom ti kritici, třeba toho dvoustátního řešení, zpravidla obcházejí, aby ho nemuseli definovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě všichni tři ministři současní, a dva bývalí, v tom společném článku píší, že anexe osad, tedy zatím ten záměr by do budoucna vyloučila vytvoření samostatného státu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, já bych především si dovolil poupravit, respektive zpochybnit jednu věc, ono se píše, že by to byla anexe osad. Zdaleka by to nebyly jenom osady, ono se mluví potom i o anexii, a to je možná primární teď, anexe celého údolí Jordánu, tedy pás od Mrtvého moře, až vlastně na sever západního břehu, kde ty osady sice také jsou, ale zároveň tam žijí desítky, ne-li stovky tisíc Palestinců. To území, které chce Izrael případně anektovat, jak o tom mluví, vlastně stále ještě nebylo definované, ty hranice, co přesně by Izrael anektovat chtěl, takže osady, západní břeh Jordánu nebo údolí Jordánu, nebo obojí, a pak jsme třeba u rozptylu, že na tom území anektovaném Izraelem, by se ocitlo 70-300 tisíc třeba Palestinců, takže zdaleka ne jenom židovští osadníci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jako podlou zradu Izraele označil otevřený dopis europoslanec a bývalý ministr zahraničí Vondra, spolu s expremiérem Topolánkem, a dalšími bývalými šéfy naší diplomacie, pány Kohoutem a Svobodou, pak zveřejnili v deníku Právo vlastní dopis s názvem Odmítáme urážet Izrael. Může původní text, respektive ten první ministra Petříčka, podle Vás, Břetislave Turečku, ovlivnit negativně, nějak zásadně, poškodit vztahy s Izraelem? Protože ty jsou na velmi dobré úrovni, a Česko patří v Evropské unii k nejbližším izraelským spojencům.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha: V
Víte, to jsou právě dvě věci, tady se za dobré vztahy s Izraelem, vlastně vydává to, že nekriticky přejímáme jakoukoliv izraelskou pozici. Bohužel, jsme jaksi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A přejímáme ji nekriticky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, bohužel to, co říkají třeba pánové Vondra, jakkoliv si ho vážím, prostě tak oni říkají, máme-li mít skvělé vztahy s Izraelem, tak musíme odkývat všechno, co dělá momentální tamní pravicová vláda. A v tom třeba já osobně vidím problém, protože když se podíváme, tak v minulosti i třeba za Baracka Obamy, předchozí amerického prezidenta, jeho vztahy s Benjaminem Netanjahuem byly velmi špatné, ti pánové se evidentně neměli rádi, když to řeknu kulantně. Přesto ale pořád Američané byli opravdu jednoznačně strategickým, nejdůležitějším strategickým partnerem Izraele. Zkrátka byla tam přípustná nějaká debata. I dnes, tady se to vykládá těmi kritiky toho protidopisu, řekněme, že zrazujeme, podlá zrada Izraele a tak dále, ale to je naprostý nesmysl, protože i uvnitř Izraele o té anexii se vede velmi tvrdá debata, a velmi věcná. Tam jsou lidé, kteří poukazují na to, že pokud anektujeme tato území, tak to může zásadně poškodit naše vztahy s Jordánskem a naši bezpečnost na Blízkém východě, ale to tito lidé, kteří kritizují ministry Petříčka, Schwarzenberga a Zaorálka, vlastně vůbec nereflektují, oni se tváří, že kdo řekne něco kritického k Izraeli, tak podkopává Izrael jako takový, a pomíjejí, vlastně že ty odstíny šedi jsou i ve Spojených státech, i v samotném Izraeli třeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak vůbec na ten text v novinách reagoval samotný Izrael?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Nijak, já jsem, respektive nevím o tom. Já jsem zaznamenal tam samozřejmě několik zpravodajských článků, které se toho všímaly, všímaly si potom i třeba těch následných reakcí, které jste před chvílí zmínila. Teď poslední, co jsem zaznamenal, byl článek, který si všiml výroků předsedy naší Poslanecké sněmovny, pana Vondráčka, který také v Právu napsal článek, který vlastně kritizoval ty původní tři ministry zahraničí, a tam třeba oni z toho vypíchli, že on zpochybňuje to dvojstátní uspořádání, respektive předseda české Poslanecké sněmovny říká, že lze hledat i jiná řešení, což je mimochodem také odklon od té české zahraniční politiky, ale jeho už evidentně pan premiér Babiš za to asi kritizovat nebude, už proto, že jsou ze stejné strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, Břetislav Tureček. Jak se k izraelskému plánu na anexii části západního břehu Jordánu stojí i další země Evropské unie? A ostatně i Spojené státy?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, tak co se týká americké administrativy Donalda Trumpa, tak ta jednoznačně podporuje, oni se podporují navzájem. Benjamin Netanjahu potřebuje Trumpa, Trump potřebuje Netanjahua ze svých vnitropolitických důvodů, mají i podobný, řekněme politický styl. Takže ta jejich symbióza je jasná. A když Izraelci, premiér Netanjahu, v rámci svých předvolebních kampaní loňského roku, přišel s tou anexií, tak v podstatě vzkaz ze Spojených států byl, je to Vaše věc, bude to Vaše rozhodnutí, pokud my k tomu něco budeme mít, tak to s Vámi budeme probírat diskrétně v soukromí. Tam se třeba budou, mají řešit, a možná už se řeší ty mapy, co přesně může a nemůže být anektováno, a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co vůbec o tom plánu, samotném plánu, víme? Co by se třeba stalo s Palestinci, kteří tam žijí?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No tak to nevědí ani samotní Izraelci, to je totiž věc velice složitá, on dneska na to naráží velmi stručně i třeba další nebo bývalý velvyslanec v Izraeli, Jiří Schneider, že zkrátka jedna věc je pokud na okupovaných územích vládne armáda, jak je to dosud, a druhá věc je, pokud tam najednou, v rámci anexe, má být ustavena civilní správa. A pod civilní správou najednou budou Palestinci, a má to i nevýhody pro Izrael. Já to řeknu jednoduše. Dneska, když se nějakého násilného činu na západním břehu dopustí židovský osadník, jako, že se jich dopouštějí, tak ho soudí civilní soud izraelský. Když se stejného činu, třeba házení kamení na auta, dopustí Palestinec, tak jde před vojenský soud. Pokud tato území nějaká budou anektována, tak najednou i tento Palestinec bude mít přístup k právníkům, bude mít přístup k celé infrastruktuře izraelské civilní justice, takže de facto je to v neprospěch izraelských zájmů mimochodem. A ano, to jsou všechno věci, které sám Izrael si musí nadefinovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Izrael argumentuje svými bezpečnostními potřebami a také se odvolává na biblický odkaz na historické židovské území, které se nachází na tom dnešním západním břehu Jordánu. Proč vlastně, Břetislava, ožila ta debata rozšířit izraelskou suverenitu nyní?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No protože to vychází z toho vnitroizraelského načasování. Já už jsem zmínil, a my jsme tady o tom mluvili opakovaně, Izrael prošel trojími předčasnými volbami, v jejichž rámci premiér Netanjahu, aby asi posílil své šance u pravicových voličů, přišel s tou anexií, a teď konečně byla ustavena vláda národní jednotky, řekněme, nebo široká koalice v Izraeli, Modrobílí, což je centristická strana, plus pravicový Likud Benjamina Netanjahua, a tyto strany se dohodly, že už v létě, od července, je možné začít chystat tuto anexii, takže tím je ten harmonogram časový daný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kvůli izraelskému plánu předseda palestinské samosprávy, Mahmúd Abbás, pohrozil ukončením platnosti všech dohod s Izraelem a Spojenými státy. Funguje vůbec nějaká komunikace mezi oběma stranami?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ale ano, já především těm hrozbám nebo varováním nebo výhrůžkám ze strany Mahmúda Abbáse, on už takto hrozil v minulosti několikrát když zkrátka Spojené státy výrazně začaly podporovat Izrael v době Donalda Trumpa, tak on několikrát hrozil, že ukončí tu spolupráci. A toto je riziko i pro Izraelce, oni jsou si toho velmi dobře vědomi, protože spolupráce v podstatě dnes mezi palestinskou samosprávou a Izraelem, maří třeba rozšiřování sítí Hamásu, islamského džihádu a dalších militantních skupin, na západním břehu Jordánu, takže ona ta spolupráce je samozřejmě důležitá i pro Izraelce, byť asi Abbás, možná plácnu do vody, ale já ještě zmíním to dilema bezpečnostní. Ano, tady je to vykreslováno, že je to v zájmu bezpečnosti tato anexe, ale pak se teda podívejme na to, proč 220 bývalých izraelských vojenských bezpečnostních činitelů, včetně bývalých ředitelů tajných služeb, varuje před tou anexií, že naopak výrazně zhorší bezpečnostní situaci Izraele.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co vůbec ta plánované anexe znamená v kontextu mezinárodního práva? Co na to říkají experti?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No to je úplně další otázka, no zkrátka tady jsou nějaké mezinárodní konvence, které už dnes charta OSN, a tak dále, které zakazují prostě dnes už jaksi rozšiřovat území států vojenskými akcemi v zahraničí. A Izraelci jsou si tohoto velmi dobře vědomí, oni vědí, že západní břeh je okupované území. Sami uznávají, že to není součást Izraele, z hlediska mezinárodního práva. A teprve tou anexií by se to změnilo. A pak tady máme ty konvence, které toto zakazují, a které Izrael samozřejmě zpochybňuje. Izrael neřekne, chystáme se porušit mezinárodní ženevské konvence, takže říká, že se tohoto případu jejich ženevské konvence netýkají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je možné, že k té zamýšlené anexii vůbec nedojde?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No je, je to velmi pravděpodobné, dokonce my se v podstatě vracíme až k jedné z posledních otázek, ale je dost možné, že je to zkrátka součást toho Netanjahuova předvolebního boje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A nebo možná je to nějaké testování těch postojů?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Je to testování, přesně tak. A v tomto ohledu i třeba ten dopis ministra Petříčka, a jeho kolegů, může být motivován, Vy jste se na to ptala, právě tím, ukázat Izraeli, že i v České republice toto může být na pováženou, nebo alespoň vytvořit takový dojem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak už tady zaznělo, nová izraelská koaliční vláda složila slib, po více než roce skončila nejdelší politická krize v novodobé historii státu, a zeptám se, Břetislave Turečku, jestli teda opravdu skončila? Našla koalice ty styčné body? Může to fungovat?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ona ta koalice byla do velké míry motivována nebo vysvětlována koronavirovou krizí, a já se obávám, i řekněme v klidnějších časech, kdy se neřešil koronavirus, kdy se neřešila anexe, tak i zdánlivě stabilní izraelské koalice, a daleko řekněme ideologicky semknutější, nebývaly vždycky příliš stabilní, takže já bych na ni rozhodně nesázel, tam je složitý mechanismus rotace třeba premiéra, teď je to Netanjahu, za jeden a půl roku to má být Benny Ganc, je otázka, jestli se to udrží celé funkční období.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Benjamin Netanjahu opět vede Izrael z pozice premiéra, nicméně neunikne soudu, který už začal v neděli, on sám hovoří o zinscenovaném procesu, za kterým stojí jeho političtí odpůrci, tzv. Bibi, jak se mu přezdívá, je nebo by byl prvně trestně stíhaný premiér v historii Židovského státu, on čelí třem kauzám, které jsou pojmenovány 4000, 1000 a 2000. O co jde? Ve stručnosti.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ve stručnosti, prostě Netanjahu si dával různé výhody, různým podnikatelům, alespoň podle obžaloby, podle policie, výměnou za to, že tito lidé budou podporovat jeho řekněme politické plány, například jedny noviny o něm budou hezky psát, a on, výměnou, zákonem, omezí řekněme možnosti jiného tisku. Takže je to opravdu velice spletité, a zkrátka má to být všechno jaksi, ze strany Benjamina Netanjahua, snaha zneužít svoji moc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik. Politický pat, po osmi měsících skončil také v Afghánistánu. Prezident Ašraf Ghaní a jeho rival v prezidentských volbách Abdulláh Abdulláh podepsali dohodu o dělbě moci. Jak to bude, Břetislave Turečku, vypadat v praxi?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Tato věc vlastně je v Afghánistánu aktuální, byla už v roce 2014. Tehdy také volby skončily patem, a tehdy Američané potřebovali v Afghánistánu klid, aby se mohli ze země stáhnout, a aby měli s kým uzavřít řekněme dohodu o stažení nebo následný režim amerických a dalších mezinárodních sil. A tehdy bylo jaksi rozhodnuto, řekněme, v těch velmi těsných výsledcích, že prezidentem bude Ašraf Ghaní, a pan Abdulláh, aby se necítil zcela odstraněn, tak pro něj byla vytvořena zcela nová funkce šéfa exekutivy, protože afghánecká ústava nezná funkci premiéra. No a teď vlastně se ta situace opakuje znovu, s výsledkem 50,64 %, velmi těsným, v prvním kole, tedy údajně rovnou vyhrál Ašraf Ghaní, podle oficiálních výsledků, a doktor Abdulláh, který tento extrémně těsný, a řekl bych až podezřelý výsledek zpochybňoval, tak tomu nakonec, on si hrozil, budoval paralelní vládu, druhou v Afghánistánu, takže Američané z toho znovu měli opravdu těžký bolehlav, tak teď se vyřešilo, že Abdulláh, místo aby si hrál na druhého paralelního prezidenta, tak povede mírové rozhovory mezi afghánskou vládou a povstalci z Tálibánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže se obnoví ta jednání.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Je to otázka, Američané, jak víme, už na konci února se s Tálibánem dohodli, že Tálibán přestane podporovat v zemi teroristické skupiny, a umožňovat jim tam činnost, a výměnou za to se Američané stáhnou, což byl i mimochodem jeden ze slibů Donalda Trumpa. Takže teď se chystá stahování amerických jednotek. Dneska o tom znovu mluvila v noci CNN, velice podrobně. A paralelně s tím ale Tálibán má vyjednat mír přímo s afghánskou vládou. Takže teď se konečně snad vyřešilo, která ta afghánská vláda to bude, s kým eventuálně má Tálibán jednat, a komplikací samozřejmě je, že i dosavadní, nebo staronový prezident Ašraf Ghaní, zatím měl tu smůlu, že s ním Tálibánci jednat vůbec nechtěli, protože oni říkali, že Gháního vláda je loutková vláda řízená Američany, tak proč by s nimi měl Tálibán ztrácet čas, a Tálibánci skutečně raději jednali přímo s Američany v Kataru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, čeští vojáci už nestřeží afghánský Bagrám, v zemi ale zůstali naši lékaři, a školitelé těch speciálních sil. Lze vůbec odhadovat ten další vývoj situace? Co všechno se na ni může podepsat? Mít vliv?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Já si myslím, že ten trend je jednoznačný. My se bavíme, teď v situaci, kdy vlastně ta válka nebo ten konflikt, nebo mezinárodní angažmá, nejen Američanů, ale jejich spojenců, včetně České republiky, tam trvá už 19 let, a zkrátka ukazuje se, že ani po 19 letech jsme nedosáhli těch kýžených cílů, o kterých se tehdy mluvilo. A teď paradoxně, skoro po dvou desetiletích se vracíme do situace, kdy v zemi evidentně získá podíl na moci minimálně podíl právě Tálibán, který jsme tehdy svrhli a mysleli jsme, že ho zadupeme do země. Nepodařilo se. Takže určitě dojde na těžké vnitřní diskuse, na západě, k čemu to všechno bylo dobré, kde se udělaly chyby, proč jsme tam utopili, jenom Američané, více než bilion dolarů, a zda opravdu ten výsledek tomu odpovídá. Zkrátka bude to velice svízelná situace, a na koni samozřejmě pak mohou být státy, které z jakéhokoliv krvácení západu mají radost. Ať už to může být Rusko, ať už to může být Írán, a tak dále, takže i tento rozměr tam je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Může se do těch rozhovorů, do té politické situace, nějakým způsobem promítnout mimochodem i situace s novým typem viru? Protože Afghánistán je země zdevastovaná mnoha válkami, letitými konflikty, a tamní zdravotní systém opravdu patří, bohužel, mezi ty nerozvinuté, personálně i finančně poddimenzované, a virus tam hodně řádí.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Tak určitě, prostě je to přesně, jak říkáte, je to stát s velmi slabou infrastrukturou, a za situace, kdy by byl ještě paralyzován, nejen třeba úmrtím lidí, řekněme, a karanténami, ale prostě i finančně, tak to pochopitelně výkon té státní správy, pokud se ještě více oslabí, no tak to ještě více nahraje těm, kteří se tu vládu snaží podkopat. A jedna věc je, že se Tálibán dohodl s Američany, ale jinak pořád trvá konflikt mezi afghánskou vládou a Tálibánci, takže je-li vláda oslabená, zase je to výhoda, řekněme, pro Tálibánce. Byť tedy, nutno říci, že teď, vlastně do včerejška platilo velmi výjimečné třídenní příměří, které Tálibán vyhlásil na konec ramadánu, a tři dny se skutečně v Afghánistánu nebojovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Rozumí vůbec, podle Vašich informací, zkušeností, místní lidé, Afghánci, tomu, co se děje tolik let, nebo desetiletí?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Já se obávám, že ten jejich pohled je obecně zjednodušený. Ostatně i český pohled na Blízký východ je velmi zjednodušený, jak vidíme. A zkrátka taková ta "hospodská moudrost" nebo "čajovnická moudrost" v Afghánistánu, prostě je, že zas je tady po Sovětech, po Britech, po Čingischánovi, je tady zase někdo, kdo chce dobýt naši zemi, dneska to halí do krásných frází, takže ti Afghánci, jejich přístup je asi takový, pokud nám přivezete peníze, pokud nám tady něco vybudujete, silnice, nemocnice, pokud nám obnovíte školy, tak fajn, ale nemyslete si, že nám budete vládnout. A ti obyčejní lidé jsou prostě mezi dvěma kameny. Na jedné straně je požadavek, co od nich čeká vláda a mezinárodní společenství, a na straně druhé je Tálibán, který má samozřejmě v mnoha ohledech úplně jiné cíle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak to viděl Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za Váš čas, za Vaše názory a těším se na příště.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Díky za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková zve k zítřejšímu Jak to vidí, mým hostem bude zahraniční zpravodajka Kateřina Šafaříková. Příjemný den s poslechem Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.